Z tohoto vlákna neznám osobně nikoho, s nikým jsem se nepotkala.
Ale Horsanu alias Gombu znám dost možná už desítky let ještě z Eqch. Ještě Lenaciu znám také z jiných sociálních sítí už dost možná desítky let 🙂 Jinak myslím nikoho…
SVS má jakýsi plán kontrol, při počtu 6,5 úředního welfare veterináře na kraj a množství byrokracie okolo stihnou těch kontrol naplánovat jako že skoro nic, protože jim do toho ještě navíc padá vše, co kdo nahlásí jako podezření a oni to musejí prošetřit.
Tenhle chovatel byl podle článku neregistrovaný, tj. kontrola mohla proběhnout pouze na udání, protože jak od stolu naplánujete kontrolu u někoho, o kom netušíte, že existuje. Povinnost registrovat se je od 50 kusů drůbeže, pokud si správně pamatuji (EDIT: od 100 kusů). Když to dotyčný nesplní, SVS o něm neví. Fakt nemají čas objíždět terén a jukat do každé haly, jestli tam nedřepí slepice (prasata, kozy, včely, psi, whatever).
Takže ne. Tam nikdo na kontrole nebyl. Dokud ho někdo neudal.
Mně je to šumafuk, jen si tak představuji sebe v její roli, a mně by bylo jasné, že prachy na vyproštění těla prostě budu potřebovat. I kdyby na úplatky. A bylo by mi srdečně jedno, co si o tom kdo myslí.
A ještě:
Pro podání žádosti o jednorázovou peněžitou dávku na okresní CCC a SP (bez ohledu na místo registrace) je nutné předložit následující dokumenty:
No, pokud povolají někoho do války a on tam padne, je to takový zlatý standard, odškodnění slibují i Rusové rodinám.
https://www.armymag.cz/2025/07/ukrajina-zverejnila-jak-to-je-s-vyplatou-jednorazove-castky-v-pripade-umrti-nebo-zraneni-vojaka/ - Myslím, že vy neklikáte na odkazy, takže zde info ze stránky:
V případě úmrtí vojáka během stanného práva má jeho rodina nárok na jednorázovou peněžitou dávku (OGD) ve výši 15 milionů hřiven. … Tato dávka se vyplácí i v případech, kdy k úmrtí vojáka došlo do jednoho roku v důsledku zranění, úrazu nebo zmrzačení souvisejícího s obranou vlasti.
…
Nárok na jednorázovou peněžitou dávku mají osoby definované platnými právními předpisy. Přednost však má osobní příkaz vojáka, pokud je k dispozici.
…
Jak získat podíl na jednorázové peněžité dávce pro rodinné příslušníky zesnulého, kteří se nacházejí v zahraničí nebo na dočasně okupovaném území? … Dokument vyhotovený v cizím jazyce se předkládá spolu s překladem do ukrajinštiny, ověřeným v souladu s postupem stanoveným zákonem.
Já si netroufnu, když Horsana vyhlásila stopku…
Ale tak na tuhle pomoc, pokud jí to nezajistí stát (proč by to dělal), potřebuje peníze. Já bych taky sháněla prvně peníze na zastoupení a překladatele, no a co by zbylo, bych třeba nasypala té neziskovce, která by mi tělo přivezla, pokud bych si tam nemusela dotrajdat sama.
Nevracet, však Foxenkovo stehna taky něco stojí. Za odměnu natočit videjko s lištičkou, na jaře 🙂
AAA: asi bych to nechala být. Naprosto chápu, že matka chce synovo tělo zpět, i chápu, že požádala stát, zda by jí s tím nepomohl, no tak nepomůže, co už, třeba si paní založí sbírku na Doniu, a asi bych jí osobně taky stovku přihodila, jednou je to její dítě, jistí lidé ze sentimentálních důvodů prostě dělají věci, ono bez sentimentu bychom Ukrajině neposlali ani tužku, bez sentimentu bychom neměli základní lidská práva a tak dále, tak do toho bych asi neryla… Kdyby tam padnul tatínek, taky bych ho chtěla pohřbít tady, například i proto, že on si to tak přeje. Asi bych na první dobrou nepožádala stát, ale spíš nějakou tu neziskovku a zkusila na to sehnat peníze po příbuzných. No ale tyhle (i třeba mentální, rozhledové) možnosti nemá každý. Co mě na tom zaráží, že s tím šla paní do novin, ale no, třeba jí zaplatili a třeba to pomůže toho kluka dovézt domů, takže….
Ono je vzducholoď a vzducholoď… Vy jistě umíte rozlišit mezi koněm obézním a koněm se senným břichem. Jestli se pasou na stařině, tak logicky vzhledem k tomu, jak je to výživově zoufale chudá záležitost, budou tlačit té hmoty do panděra, co se vejde, a tak to panděro se přizpůsobí… Pak vypadají jak březí. Jestli jsou k tomu i v dobré BSC kondici, tak můžou působit až přeblahobytně, a samozřejmě ty zvětšené vnitřnosti s tou hluchou tráveninou taky něco navíc váží, o tom žádná, tuplem, když se ti koně nehýbou (nepracují) a jejich břišáky se s tou hmotou nemusejí potýkat. Vaše kobyla má pohyb a udržuje jakous pracovní svalovou hmotu, tak holt má břicho tomu úměrné, jestli navíc krmíte výživné krmení, tak toho nepotřebuje natlačit nesmysl, aby z toho něco vyždímala, a i ten objem orgánů bude jiný.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nevladky-vybraly-od-invaze-34-miliardy-korun-kvuli-skrtum-v-humanitarni-pomoci_2602181205_med
Kdyby chytráci zdanili tiché víno, tak by měli na tohle a ještě by přilepšili rozpočtu. Ale to né. Chápe to někdo, s tím vínem?
no, jako jo…. teď v druhé půlce ledna a únoru šel dost dolů, tak jsme zase nasadili vykrmovací dietku. Už i já, známá to úspěšná ponimorka široko daleko (okolní vlastníci tlusťochů se sžírají závistí) jsem seznala, že by si zasloužil přikrmit. Musím si pořídit ten mincíř, sakra. Mám pocit, že těm poním dávám tak dvě kila sena na den a kus… Na čemž tlusťoch evidentně akurátně prospívá, ale hubenej je už teď skutečně objektivně hubenej (nejhubenější ze všech). Dostávají teda minerálku, takže se úplně nebojím nějaké podvýživy, ale určitě to není stav, se kterým bych byla spokojená. Takže teď momentálně se hubeňourovi podstrojuje 🙂 - a nutno podotknout, že on si to teda náramně užívá! 😄
Ještě k tomu Polsku https://www.lidovky.cz/svet/neznam-slovo-kapitulace-burcoval-nemce-hitler-zacatek-valky-hodinu-po-hodine.A190828_160428_ln_zahranici_ele
Aha, já vycházela z toho, že Orionce je líto té matky, nikoli toho dobrovolníka.
Zbytek ok, to asi dává smysl.
Tak snad abychom si něco uvedli na pravou míru…
AAA: nějak postrádám rozpor mezi těmi citáty Orionky a tou odmítnutou repatriací. Však Orionka přeci tak nějak kritizuje ten náš stát i v těch ostatních případech? Minimálně presidenta. Pak také přispívání na Ukrajinu z rozpočtu. No a nakonec teda kritizuje i to, že si nedojeli pro toho padlého. To mi přijde celkem konzistentní?
Taky mi přijde, že Orionce je líto všech trpících v té válce, nejen naší rodiny padlého, ale i rodin u fronty (ne už tak těch, kteří utekli k nám, to zase má pocit, že si jezdí na UA na prázdniny za babičkou). Orionka si přeje, aby válka skončila, a přiživování války dovozem zbraní a lidí jí je proti srsti. (aniž bych s její tezí, že když to přestaneme podporovat, tak oni přestanou bojovat, souhlasila)
Ještě hlásím, že hubenějšího poníka (žebra jak na harfě) pouštíme na odpoledne (dvě, tři hodiny) k velkým, aby se pěkně napapal, protože už je opadlý mooc. Tlustšího poníka (optimální kondice, žebra hmatná) necháváme dívat přes ohradu, jak to hubenému chutná 😀
Na sezonu máme tajný plán, o kterém jsme ještě tlusťochům neřekli, že hubený poník bude chodit s velkými na zelené nebo na seno a střídat se s tlustým černým, který naopak bude dělat společnost ponímu tlusťochovi na hladomorně. Asi budeme střídat den/noc, uvidíme, co se osvědčí. Výhoda hubeného poníka je, že ten nebyl schvácený, a ani k tomu nikdy neměl nějak sklony, vždy byl “hubenější” a aktivnější. Tak snad tahle střídačka bude všeobecně ku prospěchu.
Mně tuhle proklouznul černej do výběhu, kam nesměl: stál u pootevřených vrátek toho výběhu, koukal na mě, co já na to, já na něj koukala asi z deseti metrů (všude holý led) a říkala jsem mu “ať tě to ani nenapadne, nesmíš, jestli tam vlezeš, tak něco uvidíš, co jsi ještě neviděl!” A on říkal “tak já to zkusím, schválně, jo?” A šup do vrátek a hned k nedojedenému kyblíku plnokrevníka (dávám mu to dojídat, když žerou večeři i ostatní koně, on žere přednostně, protože toho dostává kýbl, zatímco ostatní hrstičku). Tak jsem na tom holém ledu vystartovala s hráběma v ruce (železné hrabičky, vykopávám s nimi bobky ze zmrazků, vše jiné bych dolámala nebo ohnula) a jala jsem se ho z toho výběžku vyhnat. A on tam udělal plynulý oblouk (na klouzavém sněhu), prosmýknul se pootevřenou brankou zpátky do průhonky, a plavmým cvalem na tom holém ledu! Na šikmé ploše! Do oblouku! bez zaváhání procválal před přístřešek k ostatním koním.
A od té doby když jedeme po sněhu a ledu (jako včera) po nějakém divném terénu, položím přesku otěží na jeho krk, a pravím “vyřeš si”. Včera jel po hleznech kopeček dolů a ani se nezamyslel… se mnou a mou ctěnou zadnicí (my už se vnímáme jako samostatné entity) v sedle. Takže žádné, že chudáček mladý koníček nemá rovnováhu pod jezdcem. Tenhle má rovnováhy na rozdávání.
Koni se včera vůbec pod sedlem rozhodně chtělo NĚCO dělat. Takže jak jsme vlezli na první louku, tak jsme naklusali a klusali a klusali, kde se jen trochu dalo, aby to trochu z té hlavy vyvětral. Nechci mu ukázat, že se dá taky člověk sundat… Snad se povede.
OTP je trvalou součástí té mojí druhé entity 😀
Náhodou, na shazování čehokoli (v mém případě teda spíš jako kabátu a čepice momentálně) jsou sračky vůkol úplně nejlepší! Na kolečko se nabalují hroudy sněhu, cestičku si člověk musí prošlapat, bobky mají dvojnásobnou hmotnost, takže kolečko má správnou posilovací váhu, a když už se vykopu vylézt s koněm ven (jako že s černým jsem se hecla a pracujeme obden!!!!), tak buď ťapete ve sněhu (skvělá posilovačka na nohy) nebo jedete na koni, který neustále někde klouže, leká se, padá vám za krk sníh nebo jiné hodnotné součásti krásné přírody, a hlavně je zima, takže tělo musí topit, a to se to pak hubne (teda samozřejmě koně hubnou, srnky hubnou, ostatní lidi hubnou, moje tělo říká “je zle, udělám si ještě větší zásoby!”).
Sago, jen do ní 🙂 Práce šlechtí, bude z ní arab!
Horsano, hodně sil. I kdyby náhodou, není všem dnům a zachráněným duším konec. Kuře na vodě taky není špatné, já si teď uvařila jednu svojí slepici v pomalém hrnci se zeleninou, a jaká je pipka dobrá 🐔🙂