Zrzavci, voliéru bych jim já osobně nekydala… Dala bych štěpku, ať v tom taky něco žije a roste, ať mají holky s čím si hrát, a maximálně si čistila svoje chodníčky. Štěpku budete muset tak jako tak jednou za čas vyvézt (musela byste i písek, hrabošením ho smíchají se vším… a voliéru nebudete mít kompletně zastřešenou, pokud jsem správně pochopila), tak to spláchnete tím. Jestli bude výměna povrchu třeba jednou za týden, 14 dní, měsíc, trusem bych se vůbec nezaobírala. Se čtyřma slepicema.
V kurníku je to samozřejmě trochu jiné, v kurníku se mi jeví ten písek a jeho čištění jako čupr řešení. Já mám velmi jemné piliny (prach od frézy), které skvěle sají vlhkost (to ten písek úplně asi nezařídí…) a pěkně bobky obalí. Mám pilin na podlaze slušnou vrstvu a místuju (kydám, čistím) slepicím sporadicky. Takže natrousený trus je na pilinách ve vrstvě. Inu vezmu běžné místovací vidle od koní (nemají mřížku, jen rovné souběžné šprušle, prostě vidle, můžete si představit bramboráky, jen tyhle jsou plastové) a vymístuju slepicím ty “koláče” trusu z povrchu pilin během pěti minut. Pod koláči nahromaděného trusu je vrstva těch pilin, takže odeberu vrstvu, která je trusem ovlhčená, a pod tím bývají piliny už suché. Dosypu čisté piliny a přesypu křemelinou a nazdar.
Já si toto můžu dovolit, protože po podlaze kurníku slepice téměř nechodí, takže nehrozí, že by si v trusu ťapaly. Taky nemám v kurníku umístěné pití a krmení (tak nemají holky důvod chodit po podlaze), chodí tam jen spát a klást. Slepice mají přístup do kurníku ve výši pasu, kde je umístěný i horizontální hřad po celé ploše kurníku, tj. slepice se mezi vchodem do kurníku a kukaněmi pohybují po hřadu, který je trusem znečištěný minimálně (taky oškrabuju, tak jednou za půl roku, poslední dobou uvažuji o pořízení brusky, jestli to bude fungovat, budu to prostě obrušovat nějakým hrubým brusným materiálem, chlap říkal, že mi na to půjčí akuflexu… to by mě pak tak nedrtilo a třeba bych to čistila častěji…).
Fotka je starší, teď už mají holky ten hřad ve tvaru mřížky, aby se jim po tom dobře chodilo, myslím, že jsem tam přidala dvě šprušle kolmo k té středové (a tu šikmou zlomenou zrušila).
Odpověď na příspěvek uživatele rapotačka z 25.02.2026, 20:07:24
Chápu, že to sem dáváte jako zajímavost bez dalšího - no a vy s ním souhlasíte nebo ne? Případně v čem. To je to, co mě zajímá. Váš názor na věc. Díky 🙂
Názory pod videem jsou názory zhusta neodborníků, asi jako názory nás tady. Názor úzké skupiny občanů mě zase až tak dalece nezajímá (úzká skupina proto, že musí to video vidět na youtube a musí mít na youtube účet a musí mít chuť to okomentovat - to je opravdu jen zlomek populace).
Posílám pozitivní tentononc. Držte se, je to náročné. Ale ☝️ je JARO! Aspoň u nás! Ptáci řvou jak prokopnutý a včera mi frnknul černý ze zimní ohrady a začal se na jízdárně PÁST! Takže jaro je tady, je to tak a ne jinak, vidět je až dokdy a radost se vzmáhá vůkol 🌷🌷🌷 Do konce týdne má u nás svítit ☀️ A ze země vyrazily sněženky 🌱❄️🌱❄️🌱❄️ (sněženky tu nejsou v obrázcích, každý si domyslete) 🥳
A včera černej chodil s rozporkou a s pneumatikou klidným krokem. Ještě tak půl roku a budu moct zkusit oje 😀 ójé!
Sem tam si napíši s Fikovnicí, dovolila mi vám sem napsat drobné aktuality. Fido přežil tu hroznou krizi na podzim a dokonce v posledních týdnech se zvetil tak skvěle, že z ležáka a JIP pacienta vetkliniky se stal chodícím aktivním kocourem, vyskočí si i na kočičí strom a Fikovnice se radovala. Bohužel teď poslední dny zase řeší tu cukrovku, inzulin se nedaří dobře vyrovnávat a kocour má nepříjemné příznaky a není mu dobře. Snad to s veterinářkami zase zvládnou, aby byl spokojený.
Fikovnice nějak funguje, hodně jí pomohlo zlepšení Fida, no teď má zase starosti. Ostatní kočky naštěstí v pořádku, kdo sleduje fejsbůk, tak má průběžné informace 🙂
Fikovnice vás všechny moc zdraví, Bobči operace a zdařilá reoperace ji velmi potěšila, považuje to za zázrak vzhledem k tomu, co o op. páteře slýchala… Tak držíme palce, aby to bylo už jen lepší, u Bobči i u Fidouše.
Odpověď na příspěvek uživatele Orionka z 24.02.2026, 19:10:10
A tak té frustrace bych se nebála, Češi jsou dlouhodobě u UA v dobrém, protože jsme byli první a hodně. A naši lidé přispívají pořád, i když vláda se třeba cuká. Ale celé 4 roky jsme tam pumpovali. Jestli se něco rozkradlo na UA, tak oni o tom určitě vědí, to by si RF nenechala ujít, jim to naservírovat do xichtu prostřednictvím svých trollích farem a podkopávat morál. Takže zrovinka tenhle úhel pohledu mě nijak neznervozňuje.
Ale když se vožere, tak je to úplně jedno, co si najde…
Inu, já tomu tak nerozumím, ale říkám si, že dokud budu mít ověření přístupu a operací přes telefon, který se nenapojuje na internet, dávám jim těch šancí nejméně. Třeba si to myslím špatně 🙂 No ale u mě by toho moc nenakradli, to se zase musí přiznat.
Stačí dvoufaktorové ověření, pokud bude v systému implementováno, že druhý vnější faktor se musí zadat v určitém časovém okně, a trochu se zesložití, aby to nebylo pět čísel, ale nějaké další pěkné heslo, které i kvanťák bude muset trochu poluštit, tak by to mohlo docela pěkně fungovat i do budoucna 🙂 No samozřejmě jen nám, kteří máme blbý telefon, na který nám nikdo nemůže nainstalovat trojáka ani hacknout bankovní appku… No a pak si prostě sedne týpek s citlivým mikrofonem poblíž bankomatu a stejně vám ten účet po staru vybere, chi chi 😀
No však většina jezdeckých koní “dřív” byly pohrobky vojenských jízdáren nebo dostiháci, až po revoluci se sem dostali koně roztodivných tvarů a také sedláři se měli co učit na západě, aby to stihli obsloužit… Na ty dostiháky jsme taky měli každý svoje služební sedlo, a když tomu či onomu koni něco “nesedělo”, tak se pod to dal beran nebo “gelovka” a šup na pískovku.
Odpověď na příspěvek uživatele Jesie z 24.02.2026, 09:46:37
Ha, já mám filcovky z pravé plsti tři nebo čtyři! Nazobala jsem je po bazoši a kde se jaká válela, už jsem ji držela, asi deset let zpět. Teď vůbec koupit filc je drahá sranda, natož hotovou plstěnku.
Teď musím na pokyn trenérky začít jezdit v drezurním sedle, které jsem z plnokrevníka vyřadila poté, co jsem pořídila sedlo na míru, ta drezura je starý Kieffer, výplně v polštářích sedlé a polštáře placaté, polštáře podle sedláře na mého koně neupravitelné, nedocpatelné - protože jsou prostě nízké, a kolem toho kohoutku a té páteře i kdyby se to docpalo na betonovou tvrdost, tak to stejně to sedlo nezvedne dostatečně nad hřbet, takže se budu muset opět uchýlit k předchozí praxi - plstěnka s nalepenými zesíleními z karimatky podél polštářů. Sedlo je v takovém stavu, že sedláři se bohužel už nechce vůbec ho zkoušet upravit (aby se mu to nerozpadlo v ruce, jakože švy, lepení apod.), takže se na to vykvajznu a vypodložím to osvědčeným způsobem, se kterým ten kůň chodil 10 let s většími úspěchy než teď s tím sedlem na míru 😀 A plstěnka bude hrát hlavní roli.
Odpověď na příspěvek uživatele trojAAAcko z 24.02.2026, 12:08:26
Nevím, kde jsem tu informaci pochytila, ale předpokládá se, že prediktivní AI modely se blíží valem k hranici svých (zejména právě těch HW) možností. Paralelně běží vývoj i jiných směrů AI, ale zatím jen s dílčími úspěchy. Zřejmě se dá ale čekat, že dříve nebo později se objeví nějaký model, který bude pracovat na úplně jiných principech a bude efektivnější…
No a nebo to obejdou tím řádově lepším výpočetním výkonem kvantových počítačů. Ale k tomu je také ještě kus cesty.
