Příspěvky uživatele

No prostě se budu snažit vyspat v nějaké dobré poloze a pokud budu mít štěstí, tak to ráno bude cajk.

On není vlastně problém v kyčli, ale v páteři… resp. jakože záda… mně prostě pomáhá pokud cvičím… posiluju… svaly na zádech a upřímně jsem už několik měsíců neměla na cvičení kapacity a už to začínám cejtit, že ty záda nejsou ok… jo i ta “kyčel” pobolívá… musím se dokopat s tím zase něco dělat… ono to moje sedavý zaměstnání tomu taky úplně nepomáhá…

U nás svítilo slunko… my teda nikde nebyli protože mi “ odešla” kyčel, tak tady pajdám jak Peyrac… ale u mě to je většinou jednodenní záležitost, tak snad zejtra by to mělo být cajk…a to teda potřebuju to nějak pofackovat, abych měla představu, jestli to zvládnu s třemi psy najednou… a jako upřímně doufám že jo… já jsem strašnej lenoch a vůbec se mi nechce chodit na 2x… ale absolutně nemám představu jak to půjde.
 

No já obecně chtěla napsat, že za křížence mi teda 3500,- přijde jako hromada peněz… a to jako i když na to koukám z pohledu nějaký prodejnosti… není to žádná profláklá designovka typu důdl a podobně…

Na vražednou kombinaci bych asi nebrala zřetel… kolik nějakých koupěchtivých lidí tohle napadne… mi přijde, že nejlepší prodejní valuta je roztomilost.

Jako moje máma nějaké velké předvánoční úklidy neřešila, tak max okna… prostě z dětství si právě pamatuju ty vánoce na pohodu… pak nastalo děsné období, kdy jsem měla malý děti a po štědrovečerní večeři k nám na nadílku přicházeli tchánovci a moje máma a švagrová… a já jsem to chtěla mít dokonalý, takže jsem se před vánocema a na štědrej den honila jak vlčák….jako doufám, že děti mají na ty vánoce hezké vzpomínky, já teda ne, většinou jsme se stihli s manželem i pohádat…

No zaplať pánbůh, že už je to pryč a že zase můžu říct, že miluju vánoce a že si celý advent i svátky fakt užívám pohodu a vánoční atmosféru…

Holka já se divim, že se tak honíš… jako právě proto, že třeba nemáš ty děti a že nechodíš do zaměstnání… tudíž si můžeš všechno rozvrhnout podle sebe, tak z mého pohledu si právě ty svátky můžeš udělat na naprostou pohodindu… a teda prozradím ti tajemství… ty vánoce budou i když nebudeš mít nablejskanou kuchyň 😉tak se zbytečně nepřepínej…

Jo a to, že přehlídneš květináč, který máš defakto na očích, tak takový věci se mi dějou denně.

No mě na jednu stranu mrzí, že u nás nesněží… na druhou stranu jsem ráda, že nic takovýho nehrozí, protože k nám přifrčí dcéra a jako matka jsem raději, když jsou silnice suché a nepadají ty bílý srágory.

My si s dcerou dnes plánovaly, že odpolko vyrazíme se psy na prochajdu… abych si vyzkoušela, jestli to na pohodu budu zvládat s jejím lapiňákem ve třech nebo jestli ho budu muset brát zvlášť… jakože jestli se bude Gina chovat jako čůza nebo ne… ale se tak jako cejtim, že na mě skočil nějakej moribundus, tak to spíš nevidim… tak spíš na paralen a horkej čaj s citrónem.

Já bramborovej salát taky udělala už včera, protože holka volala, že přijede celkem brzy a na štědrej den nebudu kvůlivá salátu vstávat a kuropění… a dopolko ho povezu i mamce, protože ona “ večeří” už v poledne… resp. kapr a salát je na jídelníčku celej den.

Snažila jsem se udělat malou mísu, protože děti to nežerou a tak potřebuju defakto 3 lžíce k obědu k řízkům… takže vyšla z toho opět velká mísa, tak jsem si dala včera k večer a momentálně mi přijde, že už nechci salát ani vidět.

K večeři u nás je tradičně pečená roštěná s pepřovou omáčkou a  domácíma hranolkama… jak děti nejedly bramborovej salát, tak jsme chtěli, aby ta štědrovečerní večeře byla něčím vyjímečná… a je to super… člověk to šoupne do trouby a ono se to peče samo a můžu čučet na pohádky..

Kilian:

😀Bobčo, on leží

No to je dobře, že se tohle zmínilo… bez brejlí jsem taky viděla sedícího Kelíška, až teď jsem si to teda zvětšila a vidím, že krásně leží… já jsem prostě bez brejlí úplně marná a ještě marnější, když jsem líná si dojít pro noťas a čučim na to na telefonu.😴

Malýho koníka nepotřebuju… mám berňáka a ti vozíky tahali… akorát mi chybí ten vozík a myslím, že na jednoho berňuchu jsem v kategorii těžkotonážní panička…

Letím pokračovat v tom úklidu, celkem mi to jde, snad to do večera zvládnu😏

Před chvílí jsem dorazila dom.. byly jsme s mamkou na hřbitově, pak na kafíčku s částí rodiny, pak teda mamka potřebovala dokoupit pár maličkostí… ona je klasik… prej kolik je v obchodě lidí, se ty lidi zbláznili… tak jsem jí připomněla, že teda my jsme taky ty blázni v obchodě… pak jsme se ještě stavovaly ve zveráči dokoupit pejsanům nějaký mňamky pod stromeček a tam v kleci měli jednu andulku, tak tam mamka u ní stála a jakože chudinka je tam sama… no tak jsem jí tu chudinku opuštěnou koupila k tomu jejímu andulčímu důchodci s tím, že když to nebude dělat dobrotu, tak si jí vezmu dom a přikoupím jí kámoše…no a teď jsme si s Ginou daly vánočku s máslem a snažím se sama sebe přesvědčit, abych teda ještě vysála alespoň kuchyň a obývák, když teda zítra přijede dcéra, tak ať to u nás není jak u tří prasátek… ale Gina a Máťa to teď zalomili na gauči a Gina chrápe jak dřevorubec, tak teď je přeci nebudu budit s vysavačem… no tak dokoukám nějaký vánoční film a pak to tady trochu podackuju.

Jinak u nás celej den prší…tak doufàm, že dnad večer přestane… pitřebuju vytáhnout alespoň na chvíli pesany … alespoň kolem komína.

Půjčím Ginu… když mám dovolenou a logicky se procházkuje víc soustavně  víc dní za sebou v řadě…ráno, večer, ráno, večer…..tak začínáme nadšeně a radostně a tak max čtvrtej den večer už povídá “ tvl jdi už do prdele s těma procházkama… vždyť jsme fůrt na procházce”… což se teda nedivim, že jí to tak připadá, když to mezi těma procházkama prospí…

No nic, tak teda probudim ty moje psí zlatíčka, co tak sladce spinkaj se mnou v posteli, aby se alespoň vyčůrali než odfrčím s mamkou na hřbitov a pak do kavárničky na předvánoční posezení se setřenkou a její rodinou…

Správně vyvenčený pes sebou bouchne o zem a spí

Jo tak tohle bych asi brala jako hlavní ukazatel… pořád se teda bavíme o zdravém psu… když přijdeme z ranní nebo dopolední procházky, tak psi padnou za vlast a spí do oběda, pak se nají, vyvenčí a zase zalezou… když hodně brzo, tak začnou být aktivní třeba kolem páté… šesté odpolko… s to už je teda čas na další prochajdičku… potom chvíli hlídáme na dvoře, pak večeře, pak si s nima dám ještě na zahradě kafíčko, cigárko a koknem na telku a v půl desátý už mi chodí naznačovat, že už je čas jít do hajan, pomazlíme a do rána o nich nevím.

To teda musím říct, že i Máťa jako moje osobní asistentka při jakékoliv činnosti, tu asistenci pak fláká.

A nejde jen o ty procházky… stejně psy utahám tím, že pracujeme celé odpolko na zahradě… berňucha asistuje a pyrenejka nás střeží…. takže sice nikde nebyli, ani moc pihybu neměli, ale zase několik hodin každý po svém pracovali.

Teda nebudu mluvit o hyperaktivních, s těmi nemám zkušenost.

Přijde mi, že jde hlavně o to, že pes prostě žije s námi s účastní se aktivně našeho života… s přihlédnutím na jeho individuální potřeby…

Proto je taky super, že existuje tolik plemen a každý si může vybrat, co se k životnímu stylu majitele hodí za plemeno, z mého pohledu je nejúspornější chrt… pokud mám pohlíž lokalitu, kde ho můžu vypustit a mám ho naučeného na sprinty, no tak poběží tak, zpátky a tam a zpátky a tam už nedosprintuje, už si jde počuchat a může dom… 20-25 minut i s cestou a je vystaráno… chrťák doma zalehne na měkké vyvýšené místo(gauč) s je spokojenej, že je s rodinou a to si ho ani nemusí nikdo speciálně všímat… v extrémním nedostatku času jsem mu zapnula animal planet a bylo to…

Mně přiveze dcera na štědrý den svýho lapiňáka… změnila se jí životní situace, tak než se zabydlí v novém, upraví si pracovní dobu a vezme dovču, aby psa naučila bydlet v novém a být samotného doma po dobu, co bude v práci, tak to vypadá, že minimálně 2-3 měsíce bude bydlet u babí ( teda u mě)… tak už se na to psychicky připravuju.

On je Árčík zlatíčkovatej a miluju ho, ale vždycky když jsme ho třeba 2 dny hlídali, tak jsme byli vyřízení… já i psi, na nás je to moc akční stvoření… no tak budu doufat, že se co nejdřív synchronizuje s naším režimem a energií…

Chtěla jsem napsat, že někteří lidi jsou fakt prasata… ale obávám se, že bych urazila prase…🙄

Tak jsem koukala na zpravodajství na Primě a “ chovatelku” odebraných retrívrů a jejího manžela obvinili… tak nezbývá než si přát, aby všechno proběhlo co nejrychleji, hlavně aby jí psy co nejdříve zabavili i právně a ty zlatíčka mohli mít konečně opravdové, milující a pečující rodiny…

No já vlastně koukám měla kliku… několik let u koní denně… v sedle skorem denně a teda jediný, co se mi přihodilo a i to teda naštěstí bez následků… když šli koně z výběhů a my je před stájí brali a zaváděli do boxů, tak jsem btala kobylu za ohlávku a její hříbě se mi tam nějak nešikovně přimotalo a šláplo mi na nohu… jinak fakt nic… nikdy mě kůň neshodil, nepřeválcoval, nekopnul, nekousnul… 

No proto jsem to psala…že dneska už bych na koně bez helmy nesedla…ale jako náctiletá děvčica…my jezdili v teplákách a gumácích,…všicí, helmy nebyly, páteřáky nebyly,  ani jezdeckou obuv neměl z nás děcek v oddílu nikdo a jediný, po čem naši trenéři “šlapali” byly fakt ty gumáky, že nám nedovolili jezdit třeba v teniskách….navíc když je člověk mladej, tak to nebezpečí tak nevnímá…

Ono nejen na koně, kdybych si měla dřepnout na kolo, tak taky jedině s helmou…

No myslím, že ono taky hodně záleží na chovateli…jako když si představím, jak omdlívala chovatelka mojí pyrenejky, když jsem jí sdělila, že budu krmit mase…to přemlouvání, ať alespoň první rok jsme na granulích….no a pak člověk dorazí na veterinu na očkování a probírá tam s vetem (starým praktikem, co jsem k němu chodila už s ovčandou před více než 30 lety, jak krmíme…a okolo jde mladší kolega a proboha maso nééé…a tak jsem to chtěla uvést na pravou míru, že teda ne jen svalovinou, ale že i nějaký ty vnitřnosti a kosti…u slova kosti rovnou omdlel a když se probral z bezvědomí, tak že kosti jsou strašně nebezpečný a že teda celé to krmení masem je problém, že mu tam pak chodí spousta psů s růstovými problémy (no asi opravdu ne každej to u velkýho plemene zvládne)…no a když k tomu přidáte marketingovou masírku výrobců granulí, tak máte takovou svatou trojici….k tomu si někde přečtete něco o tom jak krmit barf…bílkoviny, vitamíny, minerály, vlákninu, mikroprvky, makroprvky, uhlohydráty, aminokyseliny a množství a poměry….

Myslím, že spousta z nás na to kouká z pohledu někoho, kdo není žádný začátečník a spousta z nás zažila dobu před granulovou…kdy i velká plemena prostě musela vyrůst bez té komerčně vyvážené stravy….ale ruku na srdce, když si představím nějakýho óbr začátečníka, který má opravdu velký strach z toho, aby mu pes správně vyrostl…

A tady teda nebudu ukazovat na ostatní prstem…když jsem si pořídila berbery, tedy psy v kategorii 50+, tak jsem taky podlehla bludu, že bych v růstu krmení nemusela zvládnout a že nebude strava vyvážená a asi 2 roky jsem krmila grancle, než mi začal zase normálně fungovat mozek a to už jsem předtím měla ovčandu a afgána, které jsem granulemi nekrmila….

Myslím, že pokud chci šířit nějakou osvětu, resp. aby lidi krmili masem, tak není cesta jim vyhudlovat, co je to za lidi, když krmí granule, ale ukázat jim, že krmení masem nebo, jak se teď moderně říká barfem není v praxi tak složitý, jak to třeba po písmenkách  na internetu vypadá a ukázaná platí, takže příklady jídelníčků je to, co ten člověk potřebuje vidět…ono časem si bude jistý v kramflecích a nebude to tolika řešit a bude to dělat stylem “přiměřeně, přiměřeně ”, ale pro ten začátek si myslím, že třeba odkaz na manwe.eu tam si myslím, že je to moc hezky zpracované, že to pochopí i úplné začátečnické kopyto….

Protože to co nám “starým praktikům” v krmení psů neprůmyslově přijde přirozený a jednoduchý, tak u začátečníka to může být pravý opak a to hlavně u velkých a obřích plemen… 

sutrik:

Prosím, prosím, pořiďte si a noste kvalitní přilbu. Kašlete na “kůň je hodný, jdete jen krokem atd.” Nejhorší pády jsem měla z kroku nebo stání. A kůň je pořád kůň, stačí, když blbě brkne, smekne se. 

Nedávno u nás jedna slečna ve stáji zkoušela porazit hlavou strom. Strom vydržel, přilba na kousky (nepochybně jí zachránila život), kompresní zlomeniny 8 obratlů. Znám i jiné hnusné případy.

No taky bych se přimlouvala…já jsem se vždycky cítila v sedle, jak to říct.."bezpečně"  a to i v terénu, ale zpětně si myslím, že jsem spíš měla štěstí na koně, než že bych to bylo mým jezdeckým uměním, prostě vždycky jsem seděla na koni, kterej byl v klidu, ať se dělo, co se dělo…nikdy se pode mnou kůň nesplašil, nebo neudělal nějaký úhybný manévr, když se třeba něčeho leknul…ale když si dneska představím, co se mohlo stát…a když teď čtu tady, jak se kdo pochroumal, tak už bych bez helmy (minimálně) na koně nesedla…