Já závidím všem, co mají doma nekobercové podlahy a vyhovuje jim to. Já jsem kobercová…. v ložnici mám momentálně lino, strhla jsem starej koberec a kvůlivá psům jsem tam přes léto nedávala novej, to lino je studenější než koberec…. a je to děs… já si vždycky říkám, že by to bylo praktičtější… vysaju, vytřu a je čisto. Jenže v našem režimu bych asi musela podlahu vysávat a nebo zametat minimálně 2x denně.
A vůbec nejde o nějaký chlupy, to je ten nejmenší problém… jde o “píseček” teda asi spíš zrnka zeminy, půdy, hlíny, co tam psi natahají. Já doma chodím bosky, miluju to, nechci mít žádný pantofle, přezůvky ani ponožky a i když dopolko uklidím, tak večer, když si jdu lehnout, tak se mi na ty bosý chodidla lepí zrníčka bordelíčku, protože mezitím byla Gina v posteli provádět polední klid, Máťa tam byl se mnou uklidit věci do skříně… no a předtím byli na zahradě.
Jasně na koberci je ten bordelíček taky, ale nelepí se mi na ty chodidla.
No a další věc je že mám ráda měkčí nášlap.
A poslední věc…. i starej pes, kterej už má nějaký pohybový problémy, se mi z koberce normálně z lehu zvedne, ale z hladkýho povrchu často ne.
Takže sice mi rozum říká, že hladký povrch je praktičtější, ale koberec je koberec…akorát pak řeším, jak nejsnadněji vysát chlupance…
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 28.09.2025, 08:44:40
Čím jsem starší, tím čas letí rychleji…v pondělí vstanu a než se rozkoukám, tak je pátek… než se rozkoukám, tak budou Vánoce. Každou zimu si říkám… už aby bylo jaro a jaro je za chvíli tady. Prostě jako kdyby se ručičky hodin točily rychleji a rychleji. Tak by člověk řekl, že za chvíli už tu operaci budeš mít za sebou…. jenže když člověka něco opravdu bolí, tak ten čas se táhne jak smrad, každá minuta, hodina, je nekonečná.
Přála bych ti Bobí, aby se ti ty ručičky na těch hodinách točily co nejrychleji… tedy do toho termínu operace.
Lidi se moc neumí vžít do kůže druhých… tedy pokud nemají podobnou osobní zkušenost…
No Bobí… pořád doufám, že přijde to zlepšení po tom rehabilitačním pobytu… že se ti alespoň trošinku uleví…
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 27.09.2025, 14:35:40
Tak já mám psy jenom dva, takže nikdo se neptá na počty psů, ale fakt každej druhej člověk, který mě osloví, když jdu se psy, tak nezapomene zmínit “no…to když zatahaj, tak asi máte co dělat, že jo”…a nebo “no vy musíte mít ukrutnou sílu, když je udržíte”…"jé, vy máte štěstí, že ti vaši netahají, že si nevšímají psů, ten můj Alík je fakt hroznej"….
Nicméně vím, že čím větší počet psů, tím víc budíš pozornost. Já vídávala jednu paní, tak měla 5 pejsků - útulkáčů a to když člověk potká, tak už si všimne, i když to jsou menší pejsci, tak je jich moc moc moc moc…
-hahaha-kde jste nabraly tolik psů???
Tak to bych jim přála potkat Impact 😂…to by teprv čuměli…
U nás je to s venčením na prdlačku… tak Gině se hojí ta packa a navíc má antibiotika, moje kolegyně je na dovolený, takže já nonstop od rána do večera v práci a navíc povětšinou i chčije a chčije.
Dneska večer bych chtěla alespoň jednou obejít se psy park…ta Ginina packa vypadá docela dobře a sice má antibiotika, ale myslím, že jí pár minut pohybu nezabije.
Tak jen aby nepršelo…to je fakt děs…Máťu strkám ze dveří baráku násilím, ať se jde vyčůrat a kolikrát se mi to povede až na potřetí a to už je vidět, že fakt potřebuje čůrat….madam pastevecká pro jistotu nesleze ani z gauče…venku mokro, co by tam dělala, když ona vlastně vůbec čůrat nepotřebuje…
Odpověď na příspěvek uživatele Tenurri z 26.09.2025, 09:43:39
ono je to samé jako kupovat štěně z množírny
Jo přesně…já toho chudáka koupím a on akorát uvolní místo pro dalšího chudáka, co bude v lepším případě čekat v nějaké elementce, v horším případě v plastové krabičce, až se někomu zalíbí, koupí ho, strčí do “flašky od okurek”…případě v zakoupeném betáriu podobného objemu…kde za pár týdnů stejně uhyne…
Odpověď na příspěvek uživatele Lupus4 z 26.09.2025, 13:16:39
lepší je pampeliška aj.
Dostávaly i pampelíny aj. i salát (většinou polníček)…salátu obecně méně, protože mi někde bliká v hlavě, že po salátu může být průjem, ale upřímně nevím, jestli i u želviček …navíc v sezóně byly přes den na zahradě ve výběhu, takže pampelíny a jetel tam měly dle svého uvážení…
Náhodou suchozemská želva je super…to už je i interaktivní zviřátko, které třeba i doleze k člověku, aby mu podrbal krunýřek nebo na krku…obzvlášť je když je to podpořeno třeba kouskem salátu v ruce…některé si i “hrají” s míčkem…jedna moje , když jsem poslala míček k ní, tak ho dostrkala zpátky ke mně…
Jako zvíře nemusí být fakt chlupatý…třeba takový ochočený leguán je taky kámoš…
Já si umím představit, že bych jela na dovču sama…ale neumím si představit, že bych nechala doma psy a to potom upřímně…než je někam vozit sebou, když nejsou zvyklí a doma mají nějakou rutinu a vzhledem k tomu, co je Gina ochotna odprocházkovat, tak to raději nikam nepojedu.
Kdybych nebydlela v baráku na konci města, ale někde v bytě, tak pronájem nějaké chaty se zahradou…nad tím bych asi přemýšlela.
Jinak já jsem z podstaty dovolenkový povaleč…dojedu k moři a strávím to střídavě na pláži a dřepěním někde ve stínu…ideálně s nějakým chlazeným nápojem. Nemám vůbec žádný ambice lozit někde po památkách, po túrách a podobně…moře miluju a tak bych chtěla maximum času trávit u něj…i když to je třeba dřepnout si pod slunečník a na to moře čumákovat.
Já bych mohla jet sama tak max na Slovensko, do Chorvatska a asi do Polska… no prostě tam, kde se domluvím česky…. jsem antitalent na jazyky a nejsem takovej dobrodruh, abych jela někam, kde se nedomluvím.
Ale jinak ve vhodně hovořící lokalitě si dovedu představit, že bych jela sama….
Odpověď na příspěvek uživatele Tenurri z 25.09.2025, 10:00:31
No nemám zkušenost s beťákem, ale mám skaláry, to jsou taky pěkný potvory….když šly mlaďoši do akvárka, kde bylo hejno neonek modrých, tak pohoda…když bych přidala neonky k dospělým skalárům, tak bych tak řekla, že by to byla drahá svačinka.
No a to samý tetrazony a tetry krvavé…jsou schopny koexistovat v klidu s ostatními rybami, ale běda, když nějakou rybu přidám.
Nějakej potěr třeba pavích oček, tak to je skorem bez šance, pokud nemá štěstí a neschovává se v plovoucích rostlinách do té doby než doroste do nějaké rozumné velikosti.
Krevetky by se mi taky líbily, ale extra akvárko se mi dělat nechce a do těch co mám, vzhledem k jejich obyvatelstvu to je sci-fi.
Mám akvárko…novou zabalenou setovku asi 25 litrů…původně to chtěla dcera jako šnekárium, ale nedošlo k tomu…kolikrát jsem si říkala, že bych nějakýmu chudákovi beťákovi ze zveráče mohla poskytnout domov, ale pak si říkám, že se mi vůbec nechce podporovat ten prodej…
Jasně je “blbý”, když by dítě ke koním chtělo a v okolí…nějaké rozumné dojezdové vzdálenosti…žádná stáj, kam by mohlo dítě docházet, není…
Ale i tak není řešení pořídit si na zahradu vlastního koně.
Teda jasně, nevíme jaké má tazatelka zázemí a venkovní prostory, kde by koně mohla ubytovat, kde by měl výběh, kde by uskladnili seno apod., ale z dotazu je jasný, že zkušenosti s chovem koní nemají a tudíž je to šumák…i kdyby měli stáj, pastvinu, stodolu, tak bez lidské zkušené obsluhy se to neobejde.
Jako to ježdění se dá pofackovat, že prostě koně naložím a dojedu si za ním a nebo nevím, jestli by trenér dojížděl…taky jsem takhle s kamarádkou jezdila do vedlejšího města, protože tam měli halu…kamarádka taky takhle jezdila za trenérem kvůlivá drezúře.
No a teda hlavně další věc…já kdybych chtěla svýho koně na nějaký ty “rekreační procházky”, tak si neumím představit, že bych ho kupovala sama, musela bych za někým, kdo koním rozumí, aby mi nějakého vhodného našel…vyzkoušel…
V ostatních místnostech mám koberce smyčkové…tam nemusím dělat vůbec žádný čáry máry, normálně to vysaju vysavačem klasickou “hlavou”, nástavcem, či jak se to jmenuje..
Koně jsem milovala, co si pamatuju a v šesti letech mě napadlo, že poník by se mi do panelákového pokoje vešel a i do toho výtahu a jak by bylo super jezdit na něm do školy a odpoledne po venku… no máma mi řekla, že to nejde a pořídila mi andulku. Chtěla jsem psa, ale u nás to z časových důvodů nešlo a tak jsem dostala kočku. Koně jsem si užila několik let denně… no s psa… to mi máma řekla, že až budu dospělá, tak ať si pořídím co chci…no a tak v šestnácti moje první ovcanda a od té doby jsem bez psa nikdy nebyla …36 let žiju se psy a je to supr. Zároveň jsem asi osudu vděčná, že jsem jako holka psa neměla, protože to bych asi nebyla nonstop u koní a za ten čas jsem vděčná.
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 24.09.2025, 22:43:34
Jo kočka je kočka… klasika…člověk jí může něco dát a ona je nadšená a může se užrat… a my kočičí otroci jsme nadšení, že jí to tak chutnalo a tak to nabídnene znovu a kočka dělá ofuky vůbec se toho nedorkne a ještě na nás blbě čumí, jakej hnusanec jsme jí to dali do misky.
Ještě mě napadly dvě” delikatesy” top náš kočičák a teda čistě chutná/ nechutná neřeším jestli je to vhodný a to je uzená makrela a treska nebo kapr opečený na násle.
Existuje kniha s názvem “ Kočky by kupovaly myši” tak teda náš Mikeš by určitě kupoval tu uzenou makrelu.
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 24.09.2025, 10:46:08
No tohle jsem chtěla napsat…top bylo syrový rybí file, treska….no a potom oba kocouři shodně mletý hovězí…a teda z průmyslově vyráběného GOURMET - paštiky pro kočky.
