Příspěvky uživatele

A je rozhodnuto… fakt si po psech nakonec na starý kolena pořídim kočku… včera jsme kupovali Máťovi k narozkám plyšáka… protože máme i Ginu, kterà sice plyšáka  nemusí ( převezme ho a asi po třech krocích ho vyplivne a už jí nezajímá, ale běda, když by Máťa plyšáka dostal a ona ne) ale koupit jí ho musíme… takže plyšák krát dva a devět stovek v zadeli… kočce se opravdu zavděčím prázdnou taškou a nebo krabicí… když tak koukám v obýváku na zem, kde se vàlí … ani to nechci počítat… tak 30-40 plyšáků možná i víc, to jsou tisíce a tisíce… kočka vyjde levněji 😂

Pes jsou hlavně starosti a výdaje a omezení… no ale když ho miluješ, tak není co řešit…někdo si neumí představir, jak bude žít bez psa, až už si dalšího nebude moci pořídit a pro někoho je pes časem vopruz a skorem nepříjemná povinnost.

Někteří si život se psem idealizují… on je rozdíl jít na procházku, když je jaro v plném proudu a všechno kvete a travička se zelená a není ani teplo ani zima… a něco jinýho je jít na procházku teď, když už je takhle brzo tma, venku zima, sychravo, lezavo, bahno…..

Předpokládám, že tazatelka je školou povinná, alespoň z dotazu mně to tak vyznívá.

A dle svých slov má těch koníčků více.

Tak já klidně odpovím… každý pes zabere spoustu času a je jedno, jestli ten čas je cvičák, nějaký psí sport, procházky, nějská práce a nebo jen společné válení se u televize. Pes je takovej… řekněme koníček..  na plnej úvazek… prostě pes je kámoš, člen rodinné smečky a ne jen aktivita od-do. Tím neříkám, že majitel psa nemůže dělat nic jiného, ale většinou se plánuje vždycky s ohledem na psa.

Tak začneme… co je dlouhá procházka… jsou tady dámy, které se svými malými pejsky našlapou xy kilometrů.  . paradoxně o hodně víc, než by byla kdy ochotná ušlapat moje pyrenejská horská psice a teda aktivnímu psu je ideál se na té procházce i věnovat, což není jen házení míčku…tak řekněme třeba minimálně nějaký dvě hoďky denně plus nějaký venčení. O víkendu nějakej výlet. Samozřejmě, když jeden den odtrajdá hoďku, tak se asi nic nestane..  ale jinak obecně hoďka denně je tak max pro mojí pasteveckou psici, co jí to na procházce baví tak půl hodiny..  takže pak otáčíme a jdeme dom a máme z toho hodinu, ale u normálního psa , u aktivního psa, je hodina za mě teda málo.

Další věc je, že člověk si kupuje štěně a to toho času zabere x krát tolik… každý 2-3 hoďky venčení ve dne v noci, 5x denně krmení a ideálně se mu co nejvíc věnovat… hrát si s ním, dělat mu parťáka a pomalu vychovávat. O výchově puboše ani nemluvím.

No a tím se dostáváme k finanční stránce, kam nepočítám  ten základ jsko je pořizovací cena, krmení a pravidelné očkování…není neobvyklé, že jorkšírci mají problém se zoubky a pravidelně vyžadují odstranění zubního kamene na veterině…. další věc je třeba srst…nevídám moc jorků v dlouhý srsti, většinou ostříhaní, pokud to nezvládnu opižlat doma, musím zaplatit profesionála… a to se pořád bavíme o tom, že pejsek bude zdravý, což nemusí.

Zadavatelko, pokud jste opravdu školou povinná a bydlíte s rodiči, tak doporučuju si sednout a zeptat, zda psa chtějí hlavně oni, protože se může stát, že jim zůstane na krku. Nejen fyzicky, ale i finančně.

Ni s některými psi je to těžký… a vipet není úplně pomalý zvíře…to mě ani nenapadlo, že ještě není doma a zima na krku… já bych se jako panička zbláznila, jakej bych o něj měla strach, to ani nevím, jestli bych dokázala uspokojivě fungovat.

Já mám takovej pocit, že jednou u oblečení kde to šlo, tak odstřihávali nášivky.

Z pohledu selského ruzumu by bylo fajn rozdat oblečení potřebným, že je škoda to pálit. Ale svět funguje na jiných principech… no tak alespoň ti řidiči, co to vozí do spalovny si pár kousků pro sebe a pro znání vezmou.

Výhoda dlouhých vlasů… i opižlaný konečky se ztratí…

Já teda taky docela koukám, myslela jsem si, že krev naberou automaticky.

No tak hlavně ať je co nejdřív diagnóza a tím pádem nasazená léčba.

Tak tahle… za socíku samo domo džíny z tuzexu. … dodnes vzpomínám na moje mustangy, ty byly top.

Taky se tady nebudu bít v prsa jako bojovnice za minimalistickej šatník, za mých mladých let jsem to mívsla jinak a klidně bych se, co se oblečení týče považovala za lehce povrchní bytůstku…

Obecně musím říct, že dneska je velká výhoda, že si člověk může nosit co chce a nevypadá jako exot mimo módní proud… ať má široký kalhoty, úzký kalhoty, krátký sukně, maxi sukně, volný oblečení nebo na tělo, elegantní, sportovní nebo ve stylu sex ve městě, tak s tím povětšinou nemá nikdo problém.

Tím pádem… teda doufám..  není takový tlak ns to, abych co dva toky změnila šatník, že si každý může nosit to, v čem je mu dobře.

Z koho je mi hodně smutno jsou lidi, kteří se navlíknou do značkovýho a myslí si, že si z nich celej svět sedne na zadel…naštěstí já to tolik nevnímám, protože když už se přede mnou někdo natřásá, tak ani netuším, že je značkovej, to je mi sděleno až následně někým, kdo je víc v obraze než já, což je skoro každý… 

Adidas jsem dala jako příklad… . to jsem chtěla opravdu jen poukázat na to, že ve stejné kvalitě jako je bavlněné tričko s logem nějaké značky se dá pořídit neznačkové a levněji.

Já teda, když mi přijde, že je jí nějaké NE u zadele, tak nejčastěji “ chraň tě ruka páně”

Jako kdyby to vyřešila antibiotika, tak to by byla ta lepší varianta.

Já jsem socka… ale některý věci fakt kupuju značkový, protože vím, že mi vydrží roky. Třeba ale bavlněný triko nemusím mít nutně za bambilion, protože je to adidas, ale dá se koupit kvalitní levněji bez značky. Třeba jedny značkový boty mi vydržely 15 let chození defakto podzim až jaro… teď se odlepila podrážka, tak jsem je ještě ani nevyhodila, zkusím ještě oběhnout opravy obuvi,jestli je nedaj dohromady… další značkový boty mám 4 roky… defakto od jara do pidzimu furt na nohou.

Navíc značkový boty se dají koupit ve slevě za prachy za který koupím nějaký no name za stejný peníze… teda nejsem naivní, vím, že i výroba těch značkových je asi povětšinou v číně, ale z těch od vietnamců mě pálily normálně nohy a boty vydržely tak jednu sezonu.

Jsem třeba fakt šťastná, že jsem našla oblečení od 4dox… jako nebudu říkat, pro mě je to drahý jak prase, ale vidím, že nějaký kousky nosím intenzivně už několik let a zatím na nich není vidět vůbec žádná známka opotřebení a ještě mám dobrej pocit, že teda podporuju českou výrobu.

Na druhou stranu musím říct, že co se oblečení a bot týče, tak jsem fakt minimalista… nehoním parádu, nemusím…chápu, že ženskejch, které by odchodily zimu ve dvou kalhotech a třech mikinách moc nebude, takže asi nebudu úplně objektivní.

akorát po cestě ve vlaku budu 100000krát psát-už nikdy si sama nebudu stříhat ofinu

Tak rozklikávám fotky, kdeže je ta ofina a nic.

Jinak teda žůžo dobrodrůžo…

Já teda nejsem nadšená z tržišť jako je Temu. 
Když opomine to, že tam lidi nakupují spoustu zbytečností jen proto, že je to levný a pak to cestuje lodí přes půlku světa, aby to za nějakej čásek skončilo na skládce jako zbytečnost, tak se bojím toho , kolik našich výrobců to může položit…jasně prvoplánově jsem ušetřila peníze, ale díky tomu tady může skrachovat firma, co dávala naši cům práci…. o nějaký ekologii ani nemluvě a to nejsem “ zelenej šílenec”

Za mě je to prostě nekalá soutěž… resp. něco s čím se soutěžit nedá.

Tak  u mě je to vůči Gině povětšinou jen “NE”… to mi stačí k tomu, aby si nevšímala cizího psa… pokud má náhodou tahací den, tak stačí abych třeba 2x zastavila… když je nejhůř tak říkám ( teď už jen vyjímečně, už je hodná)..  “tak kurňa, kdo je tady vedoucí” a mračim se u toho jak čert… a madam odpoví “ no aby si se neposrala “ ( jo takhle je ta bílá princezna sprostá) a já na to “ no to se teda poseru”…pak se na sebe ještě chvilku nračíme a pak se jde dál a Gina už se chová slušně, protože ví, že já jsem strašně tvrdohlavá.

U Máti mě hodně překvapilo, když jsme si ho pořídili a já teda zvyklá korigovat psa na volno, takže furt něco melu, mezitím vydávám nějaké povely a fakt neočekávám, že štěně, které jsem to neučila, tak ty povely bude plnit a on fakt povely plnil, proto říkám, že berňucha se už cvičenej narodil… 

No tak to na tom úplně stejně nejsme… ono hodně záleží na prostředí a situaci… poku jdeme někde, kde je velká frekvence lidí a psů, než na co jsme zvyklí nebo naopak podezřelé individum na osamoceném místě za šera, tak naopak mluvím hodně, všechno komentuju… já to vidím tak, že nejde vůbec o to, co říkám a jestli psi rozumí, jde o to, jak to říkám… jde o to, že pastevecký čubě tím sděluju, že si myslím, že nebezpečí nehrozí… a u Máti trochu krotím jeho nadšenou energii…

Jo a pak hodně povídám v úsecích, kde jsou divočáci a je nepřehledný terén, aby o nás věděli…

Jako doma na psy mluvím hodně.

Ano moji psi jsou na moje žvatlání zvyklí a nechává je to v klidu… na druhou stranu, pokud po nich něco chci, tak většinou stačí změnit intonaci…

No pokud jdeme někam, kde může být Máťa na volno, tak to mluvím víc… “tady jdeme, tudy jdeme, počkej na nás, pojď s námi… atd atd.

Pokud jsou psi na vodítku nebo na flexi, tak těch povelů tolik nepotřebuju… stačí povelovat, když je to potřeba… třeba když mají jít u nohy a nebo když si nemají všímat jiného psa.  

Jo když mám štěně nebo mlaďocha, tak to povídám hodně, všechno vysvětluju, komentuju… pak už ta mluvící frekvence klesá.

Gina je ráda, když jí neruším… Máťa podle toho, pokud chce komunikovat, tak komunikujeme… není to tak, že by se na něco zeptal a já mu neodpověděla.

Co mě teda nedávno překvapilo, chodíme parkem a každýho pejskaře, kterého jsme potkali, tak čuměl do mobilu.

Tohle nechápu, pro mě je ta zábava, ten relax právě to, že jsem se psy venku a někdo se přitom tak nudí, že musí čučet do mobilu…jo a často psa na flexině, nekoukaj, jestli jde někdo proti nebo jestli někdo nepotřebuje kolem nich projít, když jsou roztažení po celém chodníku.

Jako byl to extrém, ne všichni pejskaři jsou takoví, ale ten den se teda sešli.

Jo tohle si přesně  říkám já… líp se rozloučím se psem, vůči kterému mám svědomí čistý a dala jsem mu všechno, co bylo v mých silách, aby byl šťastnej a spokojenej.

To třeba říkám svýmu berňuchovi… “Máťo, zaplať pánbůh, že jsme si tě koupili my, když si představím, že by tě koupil někdo jako venkovního psa, když ty jsi asistentka a na zahradě beze mne vydržíš tak max 5 minut”

Zároveň ale začínám chápat lidi, kterým odejde pejsek a už si dalšího nepořídí, protože to nechtějí zažít znovu. Já jak stárnu, tak si říkám, jestli si po současných psech pořídit nějaký další zvíře… už teď se bojím konce a nevím jestli budu tak odvážná a zvládnu to ještě příště…