No tak to už mi přijde humánnější klasická past, co myši zlomí vaz…
Já ve svý podstatě nemám problém s tím, že někdo hubí myši, ale přijde mi, že pořád je to živej tvor a my máme možnost myš zabít nějak humánně, aby zbytečně netrpěla…a to utopení si myslím, že je hrozný pro všechny živý tvory.
A fotka toho hrnku je jako kde?😎
Jà živé myši odvážím mimo civilizaci…ale je to vopruz, protože já teda chytám do sklopců a s jednou nebo dvěma myškama se to nevyplatí… takže mám ještě sběrné zařízení, kde je shromažďuju a krmim. A odvážím po skupinkách.
A nejhorší je to v zimě, protože přeci nevyhodim myši na mráz… tak se s nimi piplám celou zimu😵💫
Já viděla kudlanku na vlastní bulvy poprvé vloni…měli jsme jí v práci…já myslela, že je to takovej ten velkej zelenej koník (nějaký saranče) a vlastně, až kolegové, co jí šli dát ven, tak mi to řekli, že jsem si jí prohlídla.
Upřímně musím říct, že jsem měla furt představu, že jsou kudlanky o dost menší, ta velikost mě fakt překvapila…a žila jsem vždycky v domění, že u nás na severu Čech kudlanky vůbec nejsou…si spíš říkám, jestli to třeba nebyl nějakej jedinec uniknuvší z terária…ale zase nalezen na obchodní zóně, kde žádné bytové jednotky v bezprostřední blízkosti nejsou.
No já mám takovej pocit a nechtěla bych jí teda křivdit, že zrovna Leithian dost hájila odchovy bezpapošů, protože papíroví psi jsou zdegenerovaní chovem a zdraví v čudu ….jestli si to pamatuju špatně a nebo se pletu, tak se předem omlouvám, ale myslím, že sympatizant bezpapošů byla…
Jo jo…Sardullah z Chomutova…koně nemám jen psy berňuchu a pyrenejskou Kanimůru, občas do koňské diskuze napíšu, několik let jsem strávila jako holka v jezdeckém oddílu…už ani nejezdím, na koni jsem seděla naposled asi před 15ti rokama…dnes, když už jsem metráček, tak bych to koni neudělala, abych na něj lezla…😇
Tak dneska prochajda v parku teda dost výživná…přijeli jsme, tak se matlám s mobilem, abych přes apku zaplatila parkovný (mimochodem jsem si neuvědomila, že je neděle a že se neplatí, to jsem zjistila až následně, když jsem nastavila dobu parkování a bylo to za nula korun)…no a mezitím šel po cestě pod parkovištěm frbul…Gina je svědomitý hlídač auta, takže ho za tu dobu málem zbořila…vypadalo to asi, že mám v autě divou zvěř…sranda je, že když ji vyložím z auta, tak je klid, jak kdybych vyndala jinýho psa a to i když má toho psího narušitele ještě na dohled.
Potom jednou Máťa Gině počůral trochu hlavu, když čuchala u lampy…pak se začuchala na trávě, tak jí málem pochcal znova…
Nevim jestli nebyly nějaký érekce na slunci, ale 3x jsem měla psy zamotaný do vodítek. To se mi už teda hodně dlouho nestalo.
No a nakonec teda Gina “začala hledat místečko” na kadění…tak sahám do kapsy pro pytlík, blbec jsem si tu kapsu zapla a zasek se mi zip a než jsem pytlík vydolovala, tak Gina už ukončila akt, popošla a teda hledat hnědý hovno ve spadaným hnědým kaštanovým listím, to je teda fakt fuška a to i když vim, že hledám v polovině ani ne dvoumetrovýho kruhu…no nakonec teda pátrací akce dopadla úspěšně.
Já jsem z Chomutova (pod Krušnými horami)…ale nemyslím si, že amoleta je nějaký místní název, nikdy jsem to neslyšela, že by tomu tak někdo říkal, standardně je to tady palačinka. Moje rodina z matčiny strany pochází z východního Slovenska…ale taky si nejsem jistá, jestli to pochází odtamtud.
U nás se taky říkalo “amoleta” defakto palačinkám.
Tak u Giny to klika byla…to bylo to období po odchodu Sáry, když jsme kvůlivá Jackovi začali intenzivně shánět fenku a nebyly žádné..a to napříč plemeny tibetská doga, moskevský strážní, kavkazové, leonbergeři ani ti pyrenejci…až potom mi volala chovatelka, kde jsem štěndo poptávala a už byla všechna rezervovaná, že jedni lidi rezervaci zrušili…
Máťa..tam už si trochnbu říct, že byl dílem částečného výběru…chovka, kde jsem měla rezervováno ještě štěňata ebyla na světě…byli jsme na chlapečka čtvrtí, narodil se jeden….pak byl volný pejsek po odchovankyni téhle chovky, ale ten byl k odběru ihned a já mohla vzít štěně tak nejdřív za 14 dní….ale štěňat berňáků bylo v tu dobu docela dost, takže jsem “měla” z čeho vybírat…no tak jsem se týden hrabala v rodokmenech, v odchovancích chov.stanic, hledala informace o chovkách…no nebylo mi to moc recht, pak našel manžel na FB inzerát na štěňata a tam “zamračenej Máťa”…další týden jsem zkoumala tuhle chovku a dohledávala veškerý dohledatelný příbuzenstvo Máti…pak jsem teprve rezervovala.
Takže ve své podstatě to bylo tak, že jsme vlastně měli vybrané štěně a informace jsem dohledávala až pak.
A o tomhle to je, když se nepohybuješ v nějaké komunitě…já jsem laik, nepohybuju se ani mezi pyrenejci, ani mezi berňáky…já jsem ten člověk, kterému nezbývá než si sednout k internetu a snažit se vygůglit pozitiva i negativa…všechny informace, co najdu…co mají dělat lidi, kteří “neví”..prostě tohle…jo pak ještě třeba zajet na výstavu. Myslím, že někdy je chovka nějak negativně profláklá a k té informaci se člověk z venku dostane, ale většinou mi přijde, že je to takový veřejný tajemství…že se to mezi lidmi “od plemene” ví, ale k obyčejnému smrtelníkovi se ta informace nedostane.
Klidně řeknu, že pyrenejce bych klidně odebrala ze stejné chovky, ale už jsem dlouho neviděla, že by odchovali štěňata pyrenejců… a dneska už jsem nějaký ten rok na FB ve skupině, tak už nějakou představu o chovkách mám a mám nějakou představu, odkud bych případně štěně chtěla. U berňáků mám naprosto jasno, tam by spíš záleželo na konkrétním spojení.
Výše jsem říkala, že by často stačilo, aby lidi při nákupu štěněte neměli vypadlej mozek…ale co já se divím…můj manžel je přesně ten případ…"jé tady je v inzerátu nynané štěňátko"…já říkám “to je bez papírů”…"no tak ty nepotřebujeme, když nechceš chodit na výstavy"…"jé tak tohle nynané štěňátko" (náš Máťa)…já: “tak já se na to nynané štěňátko juknu”…a pak každý den dotazy, jestli už jsem ho zarezervovala…"nezarezervovala, stále se hrabu v rodokmeni a dohledávám všechny příbuzný, co dohledat jdou"….po týdnu, když jsem teda detektivní kancelář uzavřela, tak mi řekl, že nechápe, co jsem tak dlouho zkoumala.
Myslím, že kdyby štěně kupoval můj manžel sám, tak jediné, co by ho odradilo by bylo na první pohled zanedbané a třeba zapáchající štěně a apatické nebo extrémě bázlivé štěně a i o té bázlivosti by si nechal namluvit nějakou pohádku…bez PP stačí, když nějakou tu kačku ušetří a bude mít vlastně to samý, vůbec by mu nevadilo, kdyby mu na chodbě dali očkovák a štěně, on jim prachy a nashle….a to prosím žije asi 36 let s pejskařkou…
Já jsem teda v tomhle “poseroutka” určitě bych chtěla, aby to viděl vet.
Bramborový placky dělá dodnes moje máma…těsto z vařených brambor a pak teda jen tuším, že tam bude asi vejce a nějaká mouka. Má plynovej sporák a takovou tu litinovou plotýnku a dělá to na tom.
Sarah01:Nikdy fakt nikdy bych se už nejela podívat na štěně takzvaně na blind a už vůbec ne na nějaký inzerát. Takhle se štěně nekupuje. Ano, spousta lidí, kteří shánějí štěně poprvé, to neví.
No takhle jsem defakto pořídila Ginu s PP a Máťu s PP…bohužel se kupovali “na rychlo” a abych si mohla vzít po přivezení štěněte jsem s ním mohla být 14 dní doma, tak jsem musela předtím máknout, povyměňovat šichty a zkombinovat to nějak s dovolenou…
Nicméně tím, že byli psi s PP, tak samozřejmě informace už jsem si našla předtím a s chovateli byla v kontaktu defakto 2 týdny před odebráním štěněte…písemná komunikace, fotečky, předtím samozřejmě nějaké telefonáty. A pořád to je o tom, že když jsem dorazila, tak jsem viděla nejen matku štěňat, ale i sourozence a teda v našem případě obě chovatelky měli doma i babičky štěnat a samozřejmě místo, kde byla štěňata odchovávána…žádný jedno štěndo v načančaným obýváku a asi to nejdůležitější…viděla jsem, jak se psi resp. ty matky a babičky štěňat chovají k chovatelce, jaký mají vztah. A další, nejenže teda zodpověděly všechny moje otázky, ale zároveň se dost zajímaly, jak bude žít jejich odchovanec, jaký mám zkušenosti, podmínky a tak…
Štěně jsem měla rezervované dopředu a vlastně jsem byla ráda, že i přesto, že jsem se na štěně nepřijela podívat ještě před odběrem, tak že mi je chovatelky prodaly…nutno říct, že obě mě na návštěvu před odběrem zvaly. A tu možnost jsem měla.
Kdybych ale dorazila pro štěně a nebylo to dle mých představ…známe to, mailování a telefonování nemusí úplně souhlasit s realitou..tak se otočím na podpatku a štěně nekoupím.
Jako ťuťu ňuňu štěňátko funguje, to vím moc dobře, ale i tak…já vim, že se to děje furt pryč a furt dokola a pak se všichni strašně pohoršujou, že množka, že překupník, když je na štěňata odbyt…ale prostě mi přijde, že na tohle člověk nemusí být nějaký zkušený, že stačí aby neměl vypadlej mozek…
Nejvíc mě “pobaví” lidi, kteří potom říkají, že jim to přišlo celý takový divný a ani to štěně jim nepřišlo úplně cajk a ale stejně to štěně koupili…
Měla jsem 2 psy bez PP a i křížence a i na ty jsem se jela podívat před odběrem…ve své podstatě to probíhalo podobně jako při nákupu štěňat s PP…teda štěňata jsem měla od známých, od někoho anonymního bych takové štěně nepořídila a to vůbec nemluvím o tom, kolik bych zaplatila za to “neznačkové” štěně …a teda viděla jsem nejen matku, ale i otce štěňat, protože všechno to byla nechtěná nakrytí, kdy to prostě neuhlídali, resp. pes překonal zabezpečení u feny. Prostě věděla jsem přesně, co si domů pořizuju a od koho.
Nebudu teda říkat, že jsem nějakej PP fanatik, ale ve své podstatě si neumím představit, že bych od cizích anonymních lidí koupila štěně, které nemá PP a tudíž nemám šanci dohledat informace…tak max, když je to nějaká profláklá množka a nebo překupník.
Ve své podstatě stále nejsem schopná pochopit, že lidi jdou do takovýho dobrodrůža…najdou inzerát na štěnda a zavolají, zda je to aktuální, zda je štěně volné, vezmou prachy a tramtadadá…tady máte štěně, tady máte prachy a frčíme dom…matku štěňat jsem neviděli protože zrovna byla tam a tam, prodej někde mezi dveřma….tohle přeci soudnej člověk nemůže udělat ani když je začátečník a štěndo kupuje prvně…
Anonymní:Jen by mě zajímalo , jak může stále překupovat , když je odsouzená a má zákaz chovu .Štěňata vydává za své ,když přijedete do prodejního bytu ,tak Vám řekne ,že maminku štěňat má její matka ,že v bytě štěká a tato pohádka je u všech plemen .Štěně už v autě kadilo krev a když jim to zavolá kupující tak v klidu řekne ať to neřeší !??
…no…o tom to je, kdyby si tak lidi na internetu přečetli alespoň nějaké minimum, jak se kupuje štěně…
Tak když už opomenu to, že si jedu zakoupit zaručeně čistokrevného psa bez PP, tak…není k vidění matka štěňat…otáčím se a odjíždím bez štěněte.
V autě kadí krev? No tak to je na otočku zpět k prodávajícímu…teda neumím si představit, že štěně, co mi už v autě kadí krev, tak si teda nejsem jistá, jestli to bylo před chvílí u prodávajícího to bylo čilé a veselé štěňátko…
Jako jasně…nejsem odborník…ale základ je určitě štěňátko zkontrolovat…uši, oči, prdýlku, případnou kýlu…jako i eventuelní reakce…ono se může stát, že štěndo bude rozespinkaný, ale vzhledem k tomu, že standardně si nevyměníme štěně za prachy někde na chodbě, ale jsme pozváni dál…povětšinou u kafe ještě popovídáme…pokud štěnďata s maminou jsou třeba vedle v místnosti…kde jsme je teda také viděli a mohli tak vidět nejen maminu štěňat, ale i sourozence…pokud tedy to naše štěndo není poslední které půjde do nového domova, tak do “hodobóžového” pokoje je přeneseno to “naše”…než se podepíše smlouva, kde je samozřejmě uvedeno i číslo čipu štěněte (někteří chovatelé mají čtečky a tak nám předvedou fyzicky, že číslo čipu přečtené ze štěnda souhlasí s číslem čipu ve smlouvě a s nálepkou čísla čipu v očkovacím průkazu a zaplatíme, tak za tu dobu už se štěndo povětšinou probere…resp. už by mělo být vidět, jestli není apatické, jestli není nějak extrémě bázlivé a pod.
A kupodivu takhle probíhá nebo by měl probíhat standardně i prodej štěňat bez PP…i když si o tom můžeme myslet co chceme…takových těch odchovatelů, kteří nechali připustit Fifinku, protože je úžasná a měla by mít alespoň jednou za život štěňátka. Smlouva, štěně očipované, očkované, odčervené a matka a případní sourozenci k vidění.
Jenže to si tady můžeme dokola psát mezi sebou a je to prd platný, když ti, kteří by se o to zajímat měli…začátečníci, kteří kupují štěndo poprvé…se začnou pídit, až když mají štěndo doma a je problém a prodávající je vyfakuje nebo je ignoruje…
Nucení k dojídání…ve školce si pamatuju, že jsem nebyla schopná pozřít syrovou mrkev, když jsme jí dostali v celku…já nevim, já to rozkousala, ale nebyla jsem schopná jí spolknout a to mrkev normálně jím.
Ve škole, tak tam už nebyl problém si vzít třeba jenom polévku, když bylo něco co nejím…nebylo toho teda moc, ale třeba hrachová kaše, tu fakt nepozřu. A pak teda ještě vnitřnosti, takže když byly třeba játra, tak jsem požádala paní kuchařku, aby mi tam to “maso” nedávala. Nebo jako děcko jsem nebyla schopná pozřít špenát…no tak jsem ho prostě taky nesnědla.
Co se týče toho dojídání, tak záleželo na tom, který učitel měl službu v jídelně…některému to bylo jedno, že se “vrací” zbytky…některý trval na dojedení, ale zase neměl oči všude, tak když byl v jiné části jídelny, tak honem honem, odnést talíř, shrábnout zbytky do kýble a bylo to.
Já jsem člověk, co kdyby měl nechat na talíři jedno jediný sousto, protože už “nemůže”, tak ho nechám…moje děti jsem k dojídání nikdy nenutila…dost jsem doma praktikovala, že jsem donesla na stůl mísy s jídlem a každý si nandal dle svého uvážení.
Buggyra:Osobou s lahví a lžičkou v ruce byla moje matka, takže tam se žádné dráma nekonalo 😀 A k rybímu tuku naštěstí averzi nemám.
Jo, do mě ho cpala taky máma…měla jsem skoliózu, tak to nařídil ortoped. A to bylo teda strašný…zajídala jsem to jogurtem, ale i tak se mi občas povedlo to vyblinkat. A teda musí říct, že to bylo dost kontraproduktivní, protože do té doby jsem jedla normálně ryby a po té, co do mě cpala rybí tuk se mi z ryb “navaluje” a defakto sním jenom tresku a to jí ještě musím brutálně zakapat citrónem.
No už se nám ty dny začínají pěkně zkracovat…za chvíli už tase budu venčit za tny.