Příspěvky uživatele

Cukrovka ji vzala zrak.

Já začínám s rovnou stopou, pak postupně přidávám na obtížnosti, obloučky kolem stromů, křížení a tak. Ale s Bambulí stopujeme jen pro zábavu nic složitého jen pro radost. Ji to hodně baví, akorát teď musím hledat úseky poměrně rovné bez překážek, aby si slepátor nenabil nos. 

Hlavně mě děvčata nestrašte, při poslední gastritidě byla Bambule úplně ko. Jezdilo se ob den k našemu vetovi na injekce a týden jsem ji krmila stříkačkou, protože odmítala chodit, žrát a vůbec fungovat…. A to pár dní ani nedostala inzulín, protože prostě nesežrala nebo v sobě neudržela dost krmiva na dávku. Jsem oboum naším vetům říkala, že pokud by nás mělo potkat něco podobného znovu tak to asi nedá….. 😥

Edit: A rozkrmit ji na normální žraní mi trvalo cca 3 týdny ☹️

Používám starší ručníky, takové ty hnusné seprané. Udělám roládu, a ještě uzel. Pak je také hodím vyprat, protože ocintané je to děsně. Efe hlavu vzhůru, lidi se nerodí jako supermani a je úplně přirozené, že vidíte věci v negativním světle. Dokonce je to vědecky dokázané, že lidé jsou přirozeně naprogramování tak, že vnímají věci spíše z té negativní strany. 

Stačí smotaná deka s dobrotami, to ji dá hodně zabrat, tím jak je malá. Pak používám i obyč.krabice. Jinak mám pár obyčejných z obchodu, ale přijde mi, že jak jednou dojde na ten systém tak pak už k nim přichází s tím: jé  to znám to je brnkačka. 

Hlavolamy, Bambule je miluje vždycky po jejich vyluštění vypadá naprosto spokojená a také unavená😉

Na první fotce mi připomíná nějakého teenagera s přeskakujícím hlasem, nevím proč možná i ten pohled. Ale ta druhá fotka je nádherná. On i pod tím kožíškem je vidět jak je svalnatý a fotka v běhu je prostě krásná. 

Úplně Vám závidím, jak jsem psala v posledním příspěvku, jsem prostě tulák. Bohužel nás limituje Bambulino onemocnění, takže dodržujeme délku vycházky max. 6km. Pro ni akorát, pro mě málo. Ale co bych pro ni neudělala 🥰. 

Včera jsem znovu obešla tu novou trasu, kterou jsem našla a s potěšením jsem zjistila, že nám dělá něco přes krásných 6 km. Takže pro nás značka ideál. Bambule narozdíl od minulých dní nastávkovala, nejdu, nemůžu, chci jít domů, takže jsem si to krásně užila. Jenomže taky jsem si ke konci připadala jako Nasťa z Mrazíka. Ona prosila sluníčko ať nevychází já ho naopak prosila ať nezapadá páč baterka nám samo zůstala doma a já blbec neodhadla čas, kdy už je teď tma tak jsem docela hnala, abych byla do tmy z polí pryč. Doma poprask, kde jsme, kde se toulame, že už měli strach. No jsem si myslela, že si za ty roky zvykli, že jsem tulák😉

Sarah držte se!!! Moc na Vás myslím, ať je všechno ok. Také si moc vážím Vás i Vašich názorů. Je mi líto, že odtud odcházíte. Hlavně ať jste co nejrychleji v pořádku. 

Můj muž mi jednou vrtačkou provrtal prst. Takže od té doby věta “Tady mi to na chvíli přidrž!” dostala úplně jiný rozměr. Nejvíc ho dostalo, když jsem mu řekla, po tom co jsem si prst jen omotala kapesníčkem,že ten regál snad doděláme, než pojedeme k doktorovi! Nakonec jsme k doktorovi ani nejeli. Ono to sice vypadalo že začátku hrozně, po umytí a zaschnutí to nebylo tak hrozné, akorát se mi tam ještě nějakou dobu po zhojení dělala píštěl 🤢🤔

Včera jsem venčila u nás na cyklostezce, není určena jen pro cyklisty, označena je i pro chodce takže docela větší pohyb lidí a pejskařu. V půlce jsem si sedl na lavku, Bambuli na klín a kochala jsem se výhledem. Koukám jede pan na kole, vedle něj kluše hasky. Slyším pana něco nadávat tak čekám, az přijedou blíž a normálně jsem se musela začít nenápadně smát. Pan totiž:" Jsem ti to říkal už víckrát, ochcavej keře, stromy, trávu, sloupy, patníky ale prosím tě neochacavej ty baráky…. Šak jsem málem hodil držku, vypadal jsem jak debil a ty sa tvaříš, že sa ťa to vůbec netýká!!!" Výraz haskyho když běžel při kole, jazyk na vestě a naprosto blažený výraz ve tváři napovídal, že mu je úplně šumak, že páníček si málem rozbil ciferník a ještě u toho vypadal jak debil. Tak šťastný výraz jsem u psa, už dlouho neviděla. 

Hele nemůžete to popisovat tak vtipně, místo toho abych se děsila, jsem si představila tu čekárnu potácejících se a omdlevajících lidí a přišlo mi to vtipné a do toho Váš manžel s ledovým klidem říká: Tak já tu botu teda sundám!!!"

No a teď vážně, snad bude hojení rychlé a bez komplikací.

Sekačka na trávu nebo motorová pila? Vypadá to děsivě. Snad to není nic vážného. 

Jo tam chodím - práce za rohem, přehledná aplikace. No snad něco pořeším. Postavila jsem rodinu před hotovou věc, prostě změním práci a basta. 

Mám úplně naprd práci….  Dnes jsem rozeslala nějaké životopisy, ale v mém okolí je pro ženu jen velmi málo pracovních nabídek☹️

Minulý pes miloval manžela až do morku kostí, ale nikdy ho neposlechl. Mě poslouchal, já ho krmila, venčila, koupala, ale jeho láska byl právě můj muž. To Bambule neodejde na vycházku s jiným členem rodiny dokud ji vysloveně nepřikážu aby šla a to ještě stále točí k domovu. Po příchodu domů se mi běží nahlásit, že už je teda v pořádku doma a že mě pořád miluje. Za nikým jiným se nechodí poňuchat, lehavá u mého křesla, následuje mě když odcházím z místnosti. Manželovi to až tak moc nevadí, není vyloženě pejskař, ale synovi to vadí moc, dlouho z toho byl špatný, že ho ignoruje, nevyhledává. 

Jo jinak abych si nehrála na úplně dokonalou, tak před pár dny jsem si úplně náhodou uvědomila, že ji píchám inzulín úplně špatně. Špatně ve smyslu do špatného místa, nevím proč posunula jsem se s aplikací příliš vysoko nad lopatky vlastně až na krk. Nechápu proč, člověk to dělá úplně automaticky a náhodou jsem na Pinterestu narazila na obrázek o správné aplikaci a při tom mi došlo, že jí to nějaký čas píchám špatně. No takže jsem z toho měla takový hodně špatný pocit, ale snad se nestalo nic tak hrozného. Už zase aplikuju za lopatky. Musím si na to dávat pozor. 

Jinak nám se ten diabetes taky pořád nějak tak vyvíjí, i když máme pořád stejný denní rozvrh, krmíme pořád stejně apod. Vstávam každý den ve čtyři ráno, procházka, krmení, inzulín odchod do práce. Odpo procházka, krmení, odpočinek, večerní procházka…. Každý den stejný a stejně nám to nějak tak divné skáče. Asi podle toho jak se milostivá vyspí 😋😋

Dnes jsem objevila novou polňačku, úplně jsem z ní byla nadšená. Tu naši oblíbenou nám před časem nějaký poděšený zemědělec komplet zaoral a packujte se slepým psem po oraništi. No ale co nově nalezena cesta je úžasná, akorát jsem zapomněla zapnout sledování trasy, abych věděla kolik nám to dává, ať Bambuli zbytečně nepřetahuju. Na zimní rychle stmívání úžasné.