Příspěvky uživatele

Milé dámy, skolila mne chřipka,                                     už znám jen propocené trička.

Rýma, kašel, horečka, zimnice,                                     zkouší mé nebohé tělo nejvíce.

Paralen, med, čaj šípkový,                                               odstup ode mě ďáble chřipkový.

Nuž, ještě že nejsem muž,                                               to bych ležela na márách už! 

Hezký den😀.   

Losa Emila jsme sledovali všichni a vědělo se o něm. Nezdá se mi, že by si nikdo nevšiml medvědů migrujících krajinou (řidiči u cest, houbaři, turisti i místní). Obzvláště toho mladého, který raboval popelnice. A také spoustu medvědů, ale i vlků zaznamenaly fotopasti a teď se tam zjeví jako by spadl z nebe.

Jinak jako přílohu můžu doporučit ječné kroupy, mají nízký glykemický index, takže uvolňují energii postupně, zasytí na delší dobu.

Když potřebuju Bambuli “dokrmit” tak dávám sušené králičí maso (beru z Hulína). Jinak ji pořád i po roku a půl od diagnózy krmivo vážím. Ráno i večer, ono to někdy hrozně mate. Někdy vypadá miska na kopec plná a jindy jen do půlky. Prostě váha ví …oko se může splést.

My maso na uzení nasolime, nakořeníme a vykuujeme. Nemáme podmínky pro uchovávání masa v láku. Takhle se udělají krásné skladné balíčky, které uložíme do lednice. Stačí jedenkrát týdně obrátit a zkontrolovat jestli je všechno v pořádku.  Za tři týdny je maso připravené na uzení. Pokud není čas nebo podmínky tak se nic neděje. Maso se nemá jak zkazit. Když můžu srovnat uzené maso z láku a z vakua, tak to vakuované mi přijde lepší.

Pár dní se o mě pokouší nějaký divný moribundus. Moje tělo se nemůže rozhodnout jestli teda budu nemocná nebo ne. A tak mi je občas nanic a z toho mám energie a síly na rozdávání. Včera odpo mě teda chytla svalovice a tak si říkám, že s Bambulí vyjdu jen k prvnímu remízku za městem. To je cca kilometr a prdím na celé vycházkováni. No u remízku říkám, je tak hezky, svítí sluníčko půjdeme ještě nahoru k božímu mukám. A u božích muk zase hodně foukalo tak říkám té mojí Bambuli, že sejdeme dolů pod kopec, kde určitě nebude foukat. Zkrátíme to, bylo z toho velmi příjemných sedm kilometrů🙃. Jinak jsme potkali jednu paní a pána s bílým buldočkem. To vám byl cirkus, protože pes vypadal, že mu z Bambů praskne cévka a největší gól tomu nasadil pán, když si ještě za ním lehl do trávy, aby toho šílence udržel. No Bambule opět nezklamala, proplula kolem uvztekance na prověšeném vodítku s grácií anglické královny. Ani za pohled ji nestál. Já tu moji holkou tak miluju😀. 

🙂

Hele děvčata, nechodím ani v maskáčovém ani v růžovém, ale musím se Vám také svěřit se svou specialitou. Každé ráno si dám sprint na 200 metrů s Bambulí v náručí, protože nechci, aby nás následovala kočka na vycházku. Hezké co…. Občas si připadám jako blázen, protože utíkám před kočkou!!!, ale vycházky s ní prostě nesnáším. Musím na ni dávat pozor, aby se někam nezatoulala, aby ji nepřijelo auto, když musíme přes silnici, nebo ji ochránit před “ domácími” kočkami, které nechápou, že jen procházíme. Většinou mi tahle taktika vychází, kočka sedí naprděna na zápraží, když dorazíme z ranní vycházky. Takže nějaké povídání se psem, které teda taky provozuji,  je jen slabý čajík. Jinak se zadkem pěkně osrajděným máme také velké zkušenosti. Zvláštní je, že se to stane zrovna, když to člověk nejmíň potřebuje. 

To je skvělé, že už je mu líp. No já jen doufám, že nás tohle mine obloukem. Tohle by asi Bambuli srazilo na úplné dno. Už tak bojujeme s jejím nechutenstvím ( i když klep klep jsou dny jako ten dnešní, kdy se na misku vrhne s nadšením) a nějaký průjem a potažmo podávání antibiotik by mohl být její konec….. no snad se u nás nic podobného konat nebude. 

Perfektní poznámka a já jen doplním že se prodává i ve verzi pro miminka od 0+, kdyby někdo potřeboval něco šetrnějšího. Cena je myslím kolem 300,- za tubu. 

V dubnu u Bambule dostala Bravecto a stále ještě drží. Klíště jsem ji našla minulý týden, ale už bylo mrtvé. 

O pár vteřin rychlejší 😀

Drvopleñ obecný. 

Nebyla o něm řeč už na ifauně? Mám pocit, že jsem to jméno někde pochytila a ne v dobrém kontextu. 

Od včerejšího podvečera se u nás střídá jedna vlna bouřek za druhou. Ráno jsem čekala skoro hodinu, než jsem mohla vyrazit s Bambulí aspoň na kratičkou vycházku a to jsme ještě posledních pár metrů zpátky domů museli běžet, protože přišla další průtrž. Teď prší už cca 15 minut šíleným způsobem. Všude se valí voda☹️. 

Myslím, že tohle platí obecně v životě ve všem. Někdo hledá rychlé, jednoduché, “ bezbolestné” řešení. Jiný si dá práci problém zhodnotit, zkusit pořešit, nevzdat to po prvním neúspěchu. 

Já Vám to přece neberu…. Ani se s Vámi nehádám. Nebydlíme v paneláku, otevřu vchodové dveře, štěně “vypadne” ven a může se v klidu vyvenčit. Cca 20 metrů od baráku mám klidný, velice příjemný parčík, musím k němu, ale dvakrát přejít silnici ( i když velmi málo frekventovanou). Psala jsem to tu několikrát, každý to děláme jinak, po svém. Není to výcvik ale výchova. 

Jasně chápu, každý to prostě máme jinak nastavené. (To odemknutí myslím, když jdeme z vycházky, je jasné, že když jdeme ven tak “spěcháme”😃.) No prostě není to výcvik, jen opravdu výchova. Stejne jako nácvik čistoty a umění být doma samo 😃. 

To bych zase netvrdila, učím psa sedni a přivolání jako první věc. Třeba sedni u krmení, ano někomu se to zdá zbytečné, ale třeba já osobně nechci, aby po mě pes skákal, když pokládám misku na zem. Sedni před přechodem pro chodce, sedni před dveřmi než odemknu atd. Přivolání je jasné na tom se shodneme. A neříkám tomu výcvik, ale spíš výchova. 

Když Vás první ráno na chalupě, po dvou měsících pracovního shonu, stresu, nekonečných přesčasů a pracovních víkendů, odmění tímhle výhledem při pití kávy.