Já si myslím, že se to o té vděčnosti trochu spíš říká. Že to u některých psů je, třeba i hodně, ale bylo by blbý s tím počítat a pak vyfásnout nějakýho nezávisláka a být zklamaný 🙂
Ohledně věku jde o to, co chcete. Já mám radši, když je pes ještě tvárný, takže bych brala třeba do 4-5 let věku, a vlastně v obou případech jsem si brala psa kolem 1-2 let.
To je masakr ☹️
Ano, taky se to psovi výrazně zhoršilo po hlídání. On má ty otlaky trochu výš, spíš jakoby od ležení v pozici “ulovená srna”. Popravdě se mu to asi drží v rozumném stavu i díky tomu, že doma spí v noci z vícero důvodů v kleci, kde má nastláno.
Jé, to jsou super tipy!
U nás je to zatím v rozumné míře, zatím ani nemažu. Ale kdyby se to mělo zhoršovat, určitě něco z toho využiju.
Tak si to někdy vyměníme, jo? U nás na sídlišti potkáte zajíce skoro každý den 😛
Dnes jsme konečně potkali srnku na louce, na kterou se dalo dlouhou chvíli koukat a učit se být v klidu. Vsadím se, že kdyby se nám tohle podařilo potkat třeba 5 dní za sebou, máme vyřešeno …. doufám, že se s přicházejícím podzimem zlepší potkávání zvěře, takhle jednou za dlouhej čas je to zdlouhavý 😛
Je to veskrze chytrý pes, který se umí zařídit 😎
Taky jsem psovi ukazovala, že se to dá jist přímo z keře, ale buď tu máme moc seschlé borůvky (letos se ani nevydám nasbírat něco do mrazáku) anebo vyhodnotil, že to je moc práce a málo užitku. Raději si to nechá nasbírat ode mě 😄
Xerxova:Yoda dneska potkal malou vlkošedku ovčandu. Dvouměsíční dračice na něj vyjížděla a štěkala tak, že jsem si říkala, že jim dá asi pěkně zabrat. Po dohodě jsem jim Yodu “půjčila” na kontakt, ale chudák nevěděl, co si s těmi mléčnými vyceněnými tesáčky má počít… Ale byl vzorný a něžný. Ale holka se neuklidnila. Prý na cvičáku po chvíli štěkat přestane a začne si i hrát - ale obr se jí nelíbil vůbec. Byla krásná
Mně se včera úplně poprvé v životě stalo, že můj pes zcela odignoroval procházejícího psa, který měl zájem o kontakt, a také jeho lidé se snažili s námi domluvit seznámení. A pes to tam označkoval a bez mrknutí oka kráčel dál. Vyhodnotil to velmi dobře, s mladým bouřlivým boxeřím samcem by to seznámení stejně nebylo nic moc. Ale překvapil mě, že jako vůbec, ani náznak zájmu. V tom mezi-psím kontaktu je čím dál šikovnější.
Tak já myslím, že chov psa venku 24/7, pokud je to vhodné plemeno (např pastevec), je OK. Pokud bych to tak měla, určitě bych psa naučila i zavírání do kotce, prostě proto, že se to může hodit. Může to být ale docela proces, ho to naučit, když to nezná od malička.
Nemyslím si, že mít kotec = automaticky tam psa držet většinu dne. Kdo se chce k psovi chovat slušně, ten se k němu bude chovat slušně i přesto, že má na zahradě kotec….
Podle mě to není jen o nějaké generaci. Vidím mezi známými daleko starší lid, kteří nechávají psa zdrhat a chovat se nevhodně, protože je prostě nenapadlo, že by to mohl být problém.
Někdy i proto, že oni dřív takhle psa měli a nikomu to nevadilo, protože před 30-50 lety těch psů bylo daleko míň a daleko víc byli na dvorku u boudy. A když si takoví pořídí psa do dnešního světa, už je nenapade, že mít psa vychovanýho a poslušnýho, aby mohl chodit na volno a nebyl nebezpečnej, je někdy šílená dřina.
Je to přece stejný jako u lidí, dětí. U koho budu tolerovat, že ke mně nadšeně přiběhne a vrhne se na mě, třeba s halekáním? Tak maximálně u dobrýho kámoše, kterýho znám a vím, že se takto chová, a toleruju to. Nebo třeba u dvouletýho dítěte, který je roztomilý (ale ne všichni mají rádi malé děti). U všech ostatních očekávám normální chování, nevšímání, slušný pozdrav, nebo třeba i oslovení a krátký rozhovor, když je na to chuť na obou stranách.
Stejně to beru u psů.
Jinak si myslím, že i u pes, který má blbý zkušenosti a je v procesu re-socializace se strachovou agresí, může ze setkání s otravným psem vytěžit. Ať už tím, že otravu odeženu a můj pes se tím učí, že to vyřeším. Nebo prostě tím, že “hele, tohle se stává, některý psi jsou otravný a není potřeba kvůli tomu vyvádět, vždyť vidíš, že se nakonec nic nestalo”. Ale příjemný to není a samozřejmě taky preferuju se tomu spíš vyhnout….
Mirouš:Díky za reakci! 🙂 Jde o to, že ten úsek, který máme možnost jít na volno není příliš dlouhý a řeším to proto, že podstupujeme celkem dlouhý úsek skrz centrum kdy musí být přivázaný a když ho konečně na pár set metrů můžu pustit na volno, tak potkáme takovýhle lidi, kteří mají agresivního psa a chtějí po mě abych toho svého omezil a upřel mu možnost volně se proběhnout. Jen ještě doplním, i když to může být zjevný, že je to pes žijící v bytě.
Já bych psa, který vás takto neposlouchá, na volno nepouštěla. Můžete si ho dát třeba 10m šňůru a držet v ruce jen konec, takže bude trochu jako na volno, ale neuteče vám. A ještě ho díky tomu můžete učit, že nemá utíkat za psy. Ale to je můj názor, jak bych to udělala já 🙂
Stejně tak nepouštím na volno psa, který je skoro stoprocentně poslušný, akorát zatím neposlechne, když před nim vyběhne zvěř. Tak jen kvůli tomuhle, a že se to stane jen tak na jedné z pěti procházek, chodí pořád ještě na šňůře.
Za slušnost považuji zařídit, aby můj pes nešel k jinému psovi / člověku / dítěti / atd, pokud o to druhá strana nemá zájem. Takže to zařídím buď povelem nebo dám pejska na tu chvíli na vodítko.
Pokud k nám jde nějaký pes zcela bez kontroly svého člověka (buď se ten člověk ani nesnaží, anebo psa volá a pes neposlouchá), automaticky se budu chovat tak, jako by ten příchozí pes byl agresor. Prostě o takový typ seznámení nemám pro mého psa zájem.
Anet10:Buďte ráda, že klacky nevyhledává, já mám pravý opak. Klacky, balonek a jídlo jsou modla. Na klacky ji neučím, ani nehážu, ona neustále na prochajdě vyhledává a sbírá po cestě klacky, sebere třeba 3 najednou. Ale už se to neodnaučí, má to vrozené po mámě, ta je taky blázen na klacky. Tady asi 5 měsíční si našla na prochajdě
Je krásná, u ovčandy se to asi dá a musí očekávat 🙂 Já jsem velmi ráda, že mám psa, který klacíky, balonky a hračky obecně moc neřeší, a navíc je tak akorát příjemně na žrádlo. Prostě ideál.
U prvního psa mi vyhovovalo jméno přidělené v útulku, tak jsem u toho zůstala. Když jsme vezli z útulku toho současného, tak jsem řekla, že to přidělené jméno se mi nelíbí. Tak jsme začali probírat jména našich oblíbených hráčů rugby, bylo to zrovna po Six Nations, no a tím jsme se docela rychle dostali ke jménu Finn. Slyšel na to už první den, je to chytrý pes.
A souhlasím s bodlinkou, že u pojmenování kočky je fajn chvilku počkat a dozvíte se to, netřeba nic vymýšlet 😀
Tak až to někdy vyzkouším, třeba dám vědět, jak to dopadlo 🙂
Orionka:Nezkoušela jste s ním plavat? Třeba ho nechat na břehu a jít plavat? Jestli by chtěl vynést z vody i vás?
To není ironie.
Zatím jsme to nezkoušeli, nemám tu v dosahu rybník vhodný i pro lidi 🙂 a nechat na břehu by se nechal leda pod pohrůžkou smrti, je z něj milovník vody 🙂
Máme to podobně v tom, že házení klacků psa obecně nijak extra nezajímá, ale u vody to vyžaduje a nadšeně vše přináší 🙂
Krásné fotky od všech!
Já dnes provedla opět super-trik s počasím. Z odpoledního šlofíka mě probralo zahřmění, a tak jsem v polospánku vymyslela skvělý plán. Že určitě musím honem jít venčit, protože pak začne lejt a bude lejt celý odpoledne. Určitě. Tak jsem vyběhla a vyvenčila psa přesně v jednom ze dvou superlijáků dnešního dne 😀
Inspektor-pisisvor:Dnes je na veterině 20 tis celkem běžná útrata, pokud se dělá nějaká diagnostika + léčba. Vždyť i ty blbé rtg do chovu + základní DNA testy Vás výjdou cca na 12 tis. a to jste na tom nejnutnějším.
Vidíte, to už jsem asi fakt mimo obraz 🙂 No pravda je, že poslední taková větší akce, co mi nabízeli na veterině, bylo 5-6 tisíc za čištění zubů pod narkózou, a to už je tak 4-5 let zpátky.