Já tu položím trochu jinou otázku, spíš pro zajímavost.
Většině to možná asi nepřijde jelikož vyrůstala se psama od mala, nebo má psa od nepaměti :D.
Ale jak moc jste trpěli nočním a brzkým ranním vstáváním před prací? Za jak dlouho jste si zvykli? A jak moc jste ve štěněčím období byli schopní v práci produktivně pracovat? :D
Já zatím psa nemám a jsem zvyklá spát cca 8 hodin (v noci) a je mi jasné, že se s tím budu muset nejspíš na pár měsíců u štěněte rozloučit a tím pádem budu pár měsíců v zombie módu ...
Já nikdy neměla štěně, ale současný útulkáč mě pár (hodně) nocí moc vyspat nenechal. Zjistila jsem, že:
3-4h spánku v kuse mi stačí, funguju celkem v pohodě
2h a méně spánku v kuse zvládnu jeden dva dny, víc už to jde blbě
Když už to fakt nešlo nebo jsem měla další den náročnější práci, šla jsem spát k psovi, tím jsem se vyspala víc. Teď už druhý týden spíme v kuse a můj mozek si na to těkžo zvyká.... :D
Konečně otrimováno. Pes si nebyl jistý, co si o tom má myslet, tak byl kllidný, chvílemi to bral jako mazlení nebo podřimování, chvílemi se díval a divil se. Přikládám foto před a po :)
Taky se mi stalo s prvním psem, že přes veškerou socializaci neměl rád děti, i když by jim neublížil, tak je spíš jen trpěl a náměstí se bál. To Malina je první, která tam ochotně jde a zatím se bála jen výšky a teď teda nově klavíru a u školy. No a teď mě napadlo, že vlastně napodzim naposledy byla se mnou u školy, když tam bylo dítě, které z ní dostalo hysterák, že se bálo psů a já pak jí tam přestala brát, důvod teda byl i ten, že jsme tam dlouho čekali a začala být zima, tak aby nenastydla, ale to Malina neví, třeba si pamatuje, že vyšlo dítě a děsně brečelo a od té doby tam nechodí? Mohla by se bát, že se to stane zas a ona tam už pak zas nebude moct? No zkusím ta cvičení, sedni, dej pac třeba....nějakou změnu to chce.
Já bych v tom nehledala takový složitosti.
Asi bych u tý školy kombinovala dva přístupy, jedna možnost je něco si tam nacvičovat, povely, odložení, odložení na úvazu, sebeolvádání, různý blbinky (dobrý na uklidnění je rozhodit pamlsky do trávy, ať si je vyčmuchává).
A druhá možnost, řeknu nějaký neurčitý neutrální povel "teď tady chvíli počkáme" a chci, aby byl pes v klidu. Třeba naznačím, že si může sednout nebo lehnout (ale nedávám povely), případně dám povel "místo", pokud ví, co to znamená. A pak si může dělat co chce, ale bude v klidu. Jakmile se pejskovi nechce být v klidu a chce furt někam odcházet nebo vyšilovat nebo cokoliv, vysvětlím mu trochu hnusně, že jsem to myslela vážně.
Který přístup zvolit (dá se to kombinovat) a jak moc na psa přitlačit nebo jak moc naopak jít přes blbinky a zábavu a ulehčovat mu to, to záleží na tom, co zvládne. Dá se začít s tím pozitivním a postupně přidávat chvilky, kdy chci, aby zvládl být v klidu bez zabavování. A ty chvíle prodlužovat. Napíšu vám ještě do SZ.
Chytré očičko a skok do diskuze tam, kde jsou od minula nové příspěvky - neví, že já jsem já, i když jsem na mobilu místo na PC. Ukazuje mi na mobilu jako nové příspěvky něco, co už jsem četla na PC (a naopak). Dalo by se to sjednotit?
To záleží, na co je zvyklý. Jestli se s ním běžně chodí ven na procházky, má společnost, tak by asi sám na zahradě s vaší návštěvou pouze 1x denně moc nadšený nebyl. Vzít ho na ty dva týdny bydlet k sobě by mi přišlo lepší.
Na druhou stranu, pokud je zvyklý být jen na zahradě, na prochajdu jde 2x ročně, lidi se mu na zahradě občas mihnou a na psa jen tak zdálky zamávají... tak je zvyklý, že si tam funguje sám, a jedna návštěva denně by mu třeba stačila. A v takovém případě by asi bylo stresující zase to, že byste ho vzali do jinýho prostředí.
Dá se to i předem vyzkoušet, že by s ním k vám na zahradu přišli?
prostě jen nežravý pes, je takový odmalička a na libovolném krmení, vyloučeny zdravotní příčiny
nežravý pes navíc s citlivým zažíváním, možná zdravotní potíže, které nežravost způsobují, více neznámých?
žravý pes a najednou nežere
S něčím se lze prostě smířit (nežravec), s něčím se musí na veterinu... V případě zadavatelky, pokud si je jistá, že je fena zdravá, bych asi přešla na nějakou dobu na suchý granule. Jestli tamty neseděly, tak jiné. A po pár dnech nabídnout barf.
Píše, že fena by měla zhubnout, to by snad s nežravým psem neměl být problém... :)
Já už bych nedala barfovat nežravce, co nechá misku zasmrádnout a pak už to tuplem nechce. Prostě na to nemám nervy :)
Správná podpora nekončí vypnutím adblocku, ale kliknutím na reklamu a největší frajeři ještě objednaj nabízený zboží
P.S. taky by mě neuráželo tlačítko donate pro libovolnou částku.. Ale aby to provozovatelům nepřineslo víc starostí(účto, daně a já nevím co) než radostí..
Takže takhle - jednou za čas vypnu adblock a kliknu na pár reklam (zvážím i nákup). Pak zas vypnu adblock. Podpořeno 😄
Přemýšlela jsem o tom, jesti tento web podpořit tím, že si vypnu adblock. Jelikož jsem ale na něj dost zvyklá (resp. na život s minimem reklam), asi to nedám :) Kdyby se tak dalo přispět nějakým jiným způsobem... :)
Trickyvoo, já myslím, že by vám prospělo navštívit občas nějaké to cvičení, socializační procházku, s někým fakt dobrým. Někdy se člověk dlouho trápí s něčím, co je přitom ve výsledku jednoduchý, jen je potřeba to vidět osobně ... Trochu mi přijde, že Malina nemá v některých věcech vedení (ale já to chápu, někdy člověk neví, jak na to), přitom je chytrá a určitě by se s ní dalo pěkně pracovat :)
Nezvažovala jste to někdy? Nevím, jestli je to pro vás možné třeba časově. Ve vaší oblasti (někde okolo českotřebovska, pokud se nepletu, že?) těch dobrých odborníků asi moc nebude, ale možná máte dostupné Brno.
No, anebo ta Kristýna Dostálková, kterou jsem už parkrát zmiňovala, to je online a jsou to různá drobná a zábavná cvičení, zaměřeno na sebeovládání, ale třeba i strach nebo prevenci strachu. Je to vždy vysvětelné a ukázané na videu, takže si to člověk může cvičit sám, a když si s něčím neví rady, pošle video do FB skupiny a nechá si poradit. Mýho psa to děsně baví. Jediný zádrhel, že je to na něj "moc pozitivní". Třeba takový netahání na vodítku by se takto dokázal učit celé věky a předstíral by, že to jako furt ještě nejde, a přitom mu stačí, ehm, lehce nepozitivně sdělit, že se nemá chovat jako vůl, a najednou kráčí slušně a najednou chápe dokonce i to, že na zajíce jen koukáme.
Já někdy dávám lízací podložku nebo kong, spíš pro svůj pocit, že pes něco má, co ho může trochu uklidnit. Obvykle to ale stejně funguje tak, že začne štěkat teda až potom, co si dokončí tyto zábavy :)
Jinak vidím postupné pokroky, to zase jo, ale je to dřina :)
přesně, udělat pochodový cvičení. Ven, zpátky, jdu, zase se vrátím, vezmu tašku, šmarjá nemám klíče, ešče musim na záchod, pak do kůchně, vypadnu, vrátim, v koupelně si umeju ruce a pes nestíhá sledovat, jak se furt zjevuju a mizim a pak to prostě radši vzdá
A co tento případ - ano, pes to vzdá. Ale druhý den, když odejdu normálně do práce, tak to s tím vzdáváním bylo včera a dnes už to neplatí, je nový den, tak se může zase znova vyvádět. Kolik dní bych musela takto pochodovat jak vůl a ještě si na to udělat volno od práce (i domácí), protože u toho se fakt nic udělat nedá? 😄
Nerozporuju, jen tam vidím určité, ehm, zádrhely, má-li člověk chytrýho psa s velkou vůlí pro boj za svá domnělá práva (např. právo dělat si, co chce)
U té 2) mám z toho takový ten pocit, že když se vrátím zatímco pes vyvádí, je to to, čeho chce dosáhnout. Sice je to negativní společnost, ale pořád společnost, navíc u rituálu opětovného odchodu vlastně další ňamka nebo jiný úplatek.
EDIT - koukám, že jsem to nějak zblbla a citovaný text se ukazuje jako normální. Tak níže můj komentář:
To je o síle argumentu. Neboli to sprdnutí by mělo být takový, že si pes dvakrát rozmyslí, jestli se ozve znova. Což se snadno řekne, ale hůř udělá, nejlepší je vidět to v podání někoho, kdo fakt ví a umí. Chce to ale taky dávkovat podle danýho psa.
Ten opakovaný odchod by byl bez rituálu, prostě sprdnu psa a jdu hned pryč, žádný pamlsky nebo rituály.
Buggyra, když jsme u těch hrůzostrašných historek, tak po městě tu chodí paní s malým pejskem, snad ještě menším než můj vořech, na haltině a flexině... to fakt bolí to jen vidět....
Zkušenost nemám, jen řeším jakousi nesamostatnost u našeho útulkáče, kterýho máme pár měsíců.
Jak je váš pejsek starý a co je to za plemeno?
"Pokud víme, bývá doma v klidu" - Bylo by fajn si někdy udělat záznam a pak se podívat, co teda doma skutečně dělá, při těch odchodech, které zvládá bez vyvádění. Jestli je v pohodě nebo jsou tam známky stresu nebo dokonce vyvádí a vy o tom jen zatím nevíte.
Napadají mě dvě možnosti postupu, asi se to dá i kombinovat.
1) Nacvičovat od nuly ty netypické odchody a postupně prodlužovat čas.
2) Při nácviku netypických odchodů zůstat nenápadně za dveřmi (předstírat odchod - přivolat výtah, poslat ho dolů prázdný a tajně zůstat u bytu), a jakmile spustí, vrátím se, sprdnu ho a zase odejdu a znovu předstírám odchod.
Já asi budu mít jiný úděl - sledovat, jak pes dělá na lidi divadýlka o roztomilým pejskovi a jak snadno mu na to spousta lidí skočí. Jsou to fakt divadýlka, vyloženě si nasadí masku, nahodí kukuč, naladí emoce, a už to jede. Rozplývání diváků (případně doprovázeno vydáváním pamlsků, kdo má po ruce) zaručeno :D
Klidně se chvíli předtím snažil sežrat někomu psa nebo jinak zlobil, a dovede okamžitě přepnout na tento režim.
Pokračujeme v objevování vody, dnes jsme zařadili lekci o tom, že voda není výmluva pro to, aby pejsek nemusel poslouchat. Přišlo mu to docela překvapivé. Již začíná i plavat. Po odchodu z vody jsme se ještě procházeli kolem rybníka a dali si další lekci o tom, že pes se chová slušně, i pokud by nejradši šel zpátky do vody. Samý divný požadavky na něj :D
Wow, díky za tolik tipů! Župan mě pobavil, je dobré vědět i o takových vymoženostech. Sarah, děkuji za nabídku, napíšu vám SZ :)
Přemýšlím, jak to pak používat. Samozřejmě doma, když přijde pes z venku urousaný. Ale když se jdeme v horkým dnu koupat, tak jestli ho vyručníkovat rovnou u rybníka, anebo ho nechat schnout volně během procházky a doručníkovat až doma, co nedoschne samo. Co je lepší? Mně by přišlo přirozenější nechat ho schnout samovolně během procházky a dosušit až doma.
...
