“Mimo kruh obě fungují. Přivolání, stůj, kam to zase lezeš”
to je to, že to nemají (nemá) natrénováno do reflexu, ten funguje i když jde hlava do stresu. Opravdu bych natrénovala “stůj” do toho reflexu, ne přivolání (kam budeš přivolávat psa, když jde vedle tebe…krom výše uvedených důvodů)
ten cvičák je fajn, že to je řízené prostředí a když se člověk domluví, tak si může v koutku trénovat…..dle cvičáku
a ono to chce trénovat jeden každý boží den, a lze i v obýváku
“za mě" má pro takového psa jeden problém - lehká ztráta kontroly + musí někam jít. Vhodnější mi připadá “stůj” (a to jsme u emergency recall) - pes jen ztuhne, neztrácí vizuální kontrolu, nemusí se odvracet od “nebezpečí”. A to “stůj”, vypilované do reflexu doplnit tím “pejsek”, rovněž vrytým do hlavy.
Ono není až tak problém co říkat, ale v tom tréninku - trénink nelze dělat na bojišti, kde na psa může kdykoliv a za každým rohem vybafnout nějaké psisko. Trénink lze dělat tam, kde to mám pod kontrolou. A čím větší problém má pes, tím více tréninku třeba.
Thielli, nejsi pojízdná? Se psy vyjíždět, i kdyby jen popojet z toho “kruhu”? Cvičák?
“Černá jako začátek bohužel nebude fungovat 😕 černá je beta nebo gama nebo omega… hnědá černou nikdy nenásledovala”
to je jedno. Potřebuješ podnět = pes, a černá pes je. A potřebuješ klidného psa, jako hnědou, a to asi při pohledu na černou bude.
"Setkávání se psy typu “pes, pejsek” v uvolnění děláme. Funguje. Do doby, než se v dálce objeví ta podobná “bílá mrcha”. To pak nad hnědým psem úplně vidím bublinu s textem: “ty voe, co to meleš?!!! to neni pes, pejsek, kamarád, to je ta svině bílá, zlá !!!”
tohle je o té intenzitě cvičení, a jestli má problém s určitým typem psů, tak holt musím řešit, ve správném čase, správné psí figuranty. Ale základ je vybudování toho spojení podnět-povel-chování a ten základ musí být betonový a fakt masivní. Ať má na čem stavět, až půjde do stresu.
“Je to tedy úplný nesmysl učit to s tím záměrem, že bych ho mohla použít ještě v tom okamžiku, než se mi dostane přes vrchol křivky?”
tak tohle je základ obecně, aby se pes do takového stresu vůbec nedostal. Z neznámého dělám známé, a to i důsledkem (potkám cizího psa a…NIC se nestane), navykám/snižuji citlivost na podnět
"Ale někdy prostě v dálce odněkud zpoza rohu vyjde pes, který je třeba jen podobný některému ze seznamu “nesnáším tě" a ona už to řeší. A já bych to ráda dokázala spolehlivě vyřešit dříve, než ona k tomu řekne poslední slovo."
tak - popíšu variantu, kterou jsme trénovali v koiře - psa učím na podnět PES povel PEJSEK a chování UVOLNĚNÝ POHLED - pomocí klikru (neboli učím psa, jak se má chovat, s čímž jde ruku v ruce i ta psychika)
opět a jako vždy pracujeme se vzdáleností, logicky musím začínat na té, kdy je můj pes schopen pohledu-uvolněného (pootevřená tlama) na druhého psa - “pejsek”, klik, odměním, přičemž stojím tak, aby pes pro odměnu musel odvrátit hlavu od podnětu…..musí být dostatečný počet opakování v lekci, dostatečný počet lekcí v čase
ukončuji odchodem (anebo taky zůstanu na místě a dám hru, veselé cvičeníčko či gáblík či co, dle psa a situace)
a klidně můžeš začít nacvičovat s černou, která bude hrát toho druhého psa, jde o budování spojení povelu s podnětem a požadovaným chováním (a klidem v duši). Můžeš trénovat u nějakého štěkala za plotem, kde budeš moci řídit tu vzdálenost a pes bude druhého vnímat (bez černé). A pak to chce jít dál, další psy, prostředí.
a zde tuto (princip) trénujeme tak, že to trénujeme. Tedy máme a kontrolujeme situaci, figuranty, máme psa připraveného trénovat…tedy ne v té kritické situaci na ulici a s vystreslým psem.
v koiře na to jsou kurzy pro problematické psy, pro případ, že jsi z přiměřeného okolí :
“Určitě najdete rady, že štěňátko resp. psa máme učit co má dělat a ne co dělat nemá….tak já za sebe nebudu říkat, že je to v některých případech v kousacím období nemožné, ale ne vždy se mi to povedlo…prostě to asi neumím.”
“Na povel nesmíš sice reaguje ale pak jde a z ničeho nic hryzne do ruky.”
to se neřeší nějakým “nesmíš”, ale povelem “pusť”, který říká psu, co má dělat, naučeným ryze po dobrém jako výměnu něčeho za něco lepšího, nebo vrácení téhož a s odměnami + převedením kousání na povolený předmět/hračku s aktivním zapojením ze strany psovoda
“Je to mladistvá nerozvážnost co pomine?”
odpověď je na skleněnou kouli, protože některého psa to přejde, u jiného naopak bude gradovat. A proto psovod na nic nečeká a koná dle návodu výše.
teda se přiznám, že jsem nikdy s nikým převoz netrénovala a jediný problém byl Tomíček (co mě poslal do toho špitálu 😎)………neboli trénink je dobrý počin 😄
oni jsou oba čistě venkovní? (suterén beru jako venek)
ono by bylo řešením i kocoura mít jako bytového, pokud by to zvládl a opravdu byl bytový. Dobrá varianta by byla najít mu nový domov, kde by mohl být (také) doma a byl jedináček.
v každém případě je voliéra dobrý nápad kvůli stěhování, to by mohli zmizet oba
“Jo taky zmíním k nákladům, že k mýmu překvapení stál obojek proti parazitům víc, než stojí ta stejná značka pro psy - mnoohem větší psy 😲 . Pořizovala jsem obojek (pojistka, která se vypne, kdyby se někde chytil), protože má na něm pověšený i klíče od domu - čip, aby mohl odejít, kdy se mu to hodí, zároveň je to označení, že není toulací. Takže pokud člověk plánuje kočku venko-domovní, tak ještě tohle musí připočítat.”