Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 05.05.2024, 16:29:32
Ostatně s tím ráno jsem pár slov prohodila
V Zoo na Hluboké měli krkavce, který zdravil “ahoj”. Bylo to zvláštní, protože nějak šlo poznat, že to neříká člověk.
Já si taky povídám se zvířaty, nejen domácími. Naposled jsem hulákala za volantem na vrabce, kteří nejevili touhu opustit silnici. Musela jsem přibrzdit a zatroubit. Řidič za mnou si asi ťukal na čelo.
Ono to někdy trvá pár dní. Já na takové inzeráty párkrát odpověděla a v 90% mi přišel pokaždé skoro stejný dotazník - jestli chci chlapečka nebo holčičku, jaké mám zkušenosti, kde bydlím a kde je nejbližší letiště, aby mi ho mohli přivézt…
Děkuju👍 Jéé, tak poetické jméno pro celkem velkého brouka bych nečekala🙂 Překvapení to není, vrby jsou asi dva metry od baráku😉 Sežere mi je? Jdu ho nastudovat🙂
Nastudovala jste totéž, co já? Je to škůdce, ale na druhou stranu na našem území dost vzácný. Trochu Sophiina volba.😉
Jenže právě s věkem většinou přijdou ty zdravotní limity.Taky by mě v životě nenapadlo co mi udělá páteř. A to jsem se celý život hýbala,jóga ,plavání,koně. Někdy si říkám že možná právě proto.
Hlavní problém je, že se naši předkové postavili na zadní končetiny. A od té doby máme dvě lordózy + u žen je zakřivení páteře větší.
Já se taky celý život hýbala (i koně) a ploténka přesto vyhřezla.