Příspěvky uživatele

Ano, přesně tak. 

Ale zrzavci:

a) pamlsky jsem nikde svojí reakcí nevyloučila

b) takto zrazeného psa jsem měla, byl to můj první pes. Jediná cesta k jeho důvěře byla, že jsme mu prostě dala čas, zbytečně jsem se mu nevnucovala a snažila se mu dělat nějaký režim. Pamlsky mu byly úplně jedno. Náklonnost jsem mu projevovala, jen když o ní začal stát.

c) Podle charakteru dotazu tu zase velmi pravděpodobně máme začátečníka s prvním vlastním psem. Proto reaguji, jak reaguji.

lupus4:

co je odměna - určuje pes

zadavatel nenapsal plemeno a ani co ho učí a jak…

Svatá pravda, málo informací.

Jinak pes lze vycvičit i bez pamlsků, nebo pamlskovat a postupně ubírat, pak lze taky cvičit na hračku nebo obrovskou pochvalu.

A třeba prostě máte, kterej není pažravej a má prostě dost. A hlavně fixovat si psa jen přes žrádlo není cesta, alespoň trochui by vás měl vnímat prostě protože jste jeho smečka.

Vše je možné. Zuby a a fyzio máme teď termín na konec zimy.

Díky za materiál, přečtu si to a ráda!

No…já mám miliardu let už trošku troskoidní samsung A20…a na něj jsem narvala appku Equilab a vím co jsem ujela, za kolik a v jakých chodech.

A vybitou baterku z mrazu řeším tak, že mám mobil pod bundou u těla, ne v žádný okrajový kapse, ale tak, aby k němu šlo tělní teplo, čili třeba kapsa od mikiny, to se pak nevybije.

Couďas, dík za vyjádření, ale vlastně jste v něm popsala to, co už dávno vím. Ano, vůdčí kůň je ten, za kterým všichni koně odejdou a kterému se podřídí ostatní. Dostali jsme se do fáze, kdy můj kůň z nějakého důvodu nechce. To, že není spokojený, je naprosto evidentní a poznám to už jenom ve chvíli, kdy si na něj sednu. Že jsem za ním chodila jen tak nebo prostě na procházky do přírody, to jsem uváděla také. Že jsem na něj občas zlá, je taky realita, když se zapomene a nabyde chvilkového dojmu, že by měl někam kráčet vlastním tempem pryč. Šťastný není ani teď, jelikož si tou bitkou asi vymohl nějakou pozici, ale hned na to šel za pásku jen s jedním koněm, aby se mohl ten zraněný v klidu zahojit a oddělený za páskou bez stáda nevydrží. Na stádo vidí, ale nemůže se s ním volně pohybovat.

Vlastně jsem to nepsala celé proto, že chci zpět svého “starého dobrého koně” - to může prostě trvat ještě dlouho a budu se tomu muset přizpůsobit. Hledám především nějaký návrh řešení pro ustajovatele, který by už nejradši zase stádo spojil dohromady a nechal si to prostě koně vyříkat samotné….což je pochopitelné,  ale také celkem na současném terénu a charakteru zimoviště dost po zdravotní stránce riskantní. To je celé. Od svýho koně zázraky nečekám, ten má naložíno dost, od toho žádám jen to, že když ho vytáhnu, tak mi nebude nebezpečný, ať na ruce nebo ze sedla, tj. základní respekt.

Fenka není paličatá , jen špatný psovod. Pardon , ale já musela 🙈nemá smysl to rozmazávat. Pokud jste psa nedokázali základně naučit poslušnosti ani za současné doby videí a hromady literatury, najděte si trenéra, který se psy zachází vlídně, a začněte od nuly. Tříletého i osmiměsíčního psa tohoto plemene naučíte základní poslušnost úplně v pohodě.

Horsana:

Ad kamery- kvoli podozrivym aktivitam (drogove ksefty) rozmiestnila kamaratka na svojich pozemkoch fotopasce.

Vysledok: do lesa chodili sulozit dochodcovia, pravidelne, mno…

🤣🤣🤣 no tvl, teď jsem fakt vyprskla 😀 

Ano, přesně. To máte pravdu. Mně už teď točí do vrtule u současné vlády to že “my řešíme tohle”, ale v té samé věci pak další řešení odkážou na další vládu. Jakoukoli.

A je zajímavé, že jsou národnosti, které i přes střídání různých vlád dokážou mít x letý plán a i tak ho jakž takž v dlouhodobém horizontu dodržovat. Tohle současní Češi ani Slováci nedokážou…nemáme si s nimi co vyčítat. 

Ale to už odbíhám Jen jsem prostě chtěla upozornit na to, že hrůzy, na které se koukáme zvenčí na SK, se dějou i u nás, akorát v menší míře, jelikož těch “divokých” Romů máme méně.

Jakožto absolvent geografie v Ústí nad Labem, která je velmi zaměřená na regionální rozvoj, Vás musím ubezpečit, že realita osad na Slovensku není jen problém Slovenska, jen se o tom naprosto jakkoli nehovoří. Proč asi 😀 je to moc práce jak pro Babiše, tak pro Fialu. A lidi nechtějí poslouchat a ošklivých věcech ve své těsné blízkosti a koukat na ně.

Díky tomu, že mají SK Romové evropský pas, a tím pádem volný průchod přes hranice, se jich k nám dost začíná stahovat, a to především do “problematických” lokalit ala Krušnohoří. Poměry v jejich komunitách jsou takové, že ani naši Romové s nimi nechtějí mít nic společného, jelikož se na ně sami před těmito skupinami připadají “civilizovaní”…a odmítají s nimi i např. bydlet v jednom paneláku. Tyto slovenské skupiny se pak stávají velmi často oběťmi tzv. obchodu s chudobou. Co je největší problém - žijí právě v těch panelácích a to, co se děje v osadách na SK, je tady potom “dokonale uklizeno”, čili sex pod 15, šňupání, alkoholismus, domácí násilí atd. atd. se tu děje taky úplně stejně jako u sousedů, jen si zase myslíme, že jsme lepší a Slováci neschopní  hlupáci. 

Takže tolik k původnímu příspěvku k zamyšlení.

Je to pro mně totiž strašně stresující.

Ano, máte pravdu. A stojím na straně majitele zraněného koně. Kdyby to byl můj kůň, podělám se taky. Krom toho to není ani příjemné být majitelem ve stáji, okolo kterého vznikají řeči, že jeho kůň rakví ostatní, to pak stačí, aby takoví kůň na někoho byť jen sklopil uši a už je z toho haló….nehledě na ten povrch, ten jsme zapomněla zmínit, při takové řežbě může dopadnout špatně i někdo třetí….

Achjo. Díky, že si tu můžu takto ulevit.

Těžko říci no.

máme teď měsíc krmiště (tj. ty 3 balíky) stažené u přístřešků, kde je i kamera.  Nikdo nezhubnul, koně téměř nepokopaný, i ti submisivnější. Na kameře, která je průběžně sledována, nenalezeno nic moc atypického.

V předchozím ustájení bylo 6 balíků na 22 koní + tedy nastlaný přístřech a taky v pohodě. Ale tam to stádo bylo v pohodě celkově.

Takže babo raď….

Takhle - stejně jako lidi a i koně se mění. A taky připouštím, že můj kůň dospěl až nyní, letos mu bude 9 let a mohou se začít projevovat aspekty jeho povahy, které zatím nebyly známy. Ale byla bych opatrná ho hned označovat za šikanátora….a ještě s tím ohledem, že jak bylo uvedeno, stádo je složitá a velmi organická věc a mohou tam vadit i věci, které mi ani nedokážeme dohlédnout nebo jsou vidět až po čase nebo vůbec. 

Druhá věc je asi i to, co kdo chápeme pod pojmem s eu koně prosadit. Můj kůň - pro dobrého jezdce absolutně s prstem v nose. Ze země ví, co znamená osobní prostor, když se krmí,  ve volnosti, snaží druhému koni vyžrat kyblík, ale stačí houknout jasné “NE”, zatřese hlavou, nakrkne se se, že není po jeho, ale respektuje. Na hlasový povel bez tušírky nebo vodítka 😀 ze země i když žene za stádem, když je člověk důsledný, opět, samonáser, ale nepřejde člověka - narozdíl od jiných koní ze stáje 😀 čili -  s nezkušeným jezdcem se potáhne jak smrad, odveze ho domů (to se naštěstí ještě nestalo), bude všude žrát, ale nic sprostýho. Zkušený jezdec musí udržet rytmus, musí umět zbrzdit koně, který v určité fázi spěchá domů a někdy prosadit svůj směr, ale vlastně nic víc. Nikdy nevyhodila, neodvezla mně, nesnažila se mě sundat. Tolik k tomu “prosadit se”. Ve výběhu je klidem přátelská. Nestraní se. Jen měn, já po ní chci práci, ale i tak nikdy neodchází, když mě vidí 😀 Dokonce teď přes zimu, když není dobrá tráva, chodí i naproti. Prostě není protivná, normální kůň, jen tady vznikl z nějakého důvodu nebezpečný problém. Průběžně jsem se i ustajovatele ptala, jestli na ní někdo nenadává, jestli se chová slušně, prý ano. V minulosti si na ní stěžovali jenom ve chvíli, kdy byla čtyřletá a ustajovatel mi zapřel, že je nepouští z mini zimního výběhu alespoň na chvíli do velkého, byla mladá, bylo jich tam tenkrát hodně na malém prostoru a mydlilo se to tam všechno….to byl taky důvod odchodu, ustajovatel nechtěl vyhovět žádnému alternativnímu řešení.

Opravdu problém vznikl až teď v kombinaci  submisivní  kobyla + vůdčí kobyla a tady jsou zranění ze střetu obou, ne že by někoho zahnala do rohu a totálně dorubala. Jenže je ais prostě rozdíl, když kopne 800 kg mastodont a 500 kg ČT.

Arboro, rozumím, JENŽE….nechci se tady zastávat svého koně, není to dítě, ALE …mám ho 5 let a prošla jsem s ním už několik stád různých složení a velikostí a na různých prostorech. Do 4 let vyrůstal ve smíšeném stádě a moc dobře věděl, kde je jeho místo. Nikde tyto problémy, nebyli, NIKDE. A to podotýkám, že tohle je jeho a moje páté stádo, čili v těch předchozích - ano, občas se pokopali, byla vysoko ve stádě, ale když to zkusila jinde na vedoucí kobylu, tak ta jí sestřelila a od té doby byl klid. Tady jde naprosto prokazatelně o to, kdo bude mít navrch. Prostě můj mladý kůň s vůdčími sklony  chce být ten, který chce být následován a rozhodně nechce následovat starého a pomalu nemocného koně. Je to přirozené a otázka přežití (v jejich palici).

Jediné, co musím připustit, že problém je ještě trochu širší. S nikým ve stádě není problém. Můj kůň dokáže naprosto v klidu s většinou stáda žrát z jednoho kýble. Akorát…přišla jedna submisivní kobyla plus minus ve stejném čase jako my, a na tý si občas moje kobyla zchladí žáhu. Tý se však vůdčí kobyla zastává. Ostatních ne.

Ale to stádo prostě nefunguje  a podle mýho je jeho udržování jen čekání na průšvih.

Pastvina má 24/7, cca 7 ha, koní 10, 2 přístřešky, 3 balíky sena. Ustajovatel se už nedokáže přeskocčit, já zas nechci nikoho ohrožovat svým koněm, ač prostě velmi pravděpodobně jedná instinktivně.

Jak popisuji, oddělit stáda můžeme jen v rámci pastviny, která je v údolí. Před zimou se tam navozili nějaké balíky a doposud se koně přikrmovali tam. Jenže už jsou pomalu zkrmeny a začíná se krmit nahoře na kopci, kde jsou i přístřešky a stádo s etam prostě rozdělit nedá. A není technika na to, aby se pod kopec zase navozili balíky. Teď jsme rozdělili a zkrmujeme poslední dávku sena pod kopcem.

Vidím to podobně jako vy všichni.

Tenhle půlroční příběh se velmi v krátkosti vine tak, že moje kobyla přišla  atotální říje, stádo rozhašený…ona všude měla nějaký dva nápadníky, tady jsou 3 valaši - rok a půl starý hříbě, druhej totální mimoň a třetí před ní utíká. Jinak samé kobyly. A ona všude chodila třeba se dvěma valachama. Takže jsme stádo rozdělili, aby nedošlo k úrazu, takhle byli měsíc. Pak se zase spojili,  teď měsíc klid, kůň pod sedlem pořád psycho. 

No a předevčírem ta díra v noze. Rozdělovat je už moc nejde, prostor je velký, ale balík se dá dát jen v určité části do určitého místa, dál už za současných podmínek se nedostane technika. Moje kobyla občas někoho honila, ale jinak nebyla zlá, ale je to s ní i jezdecky, ona vyhoví, ale musí vidět, že vede někdo, kdo to  má v paži. Prostě i já pod sedlem se musím neustále prosazovat, je prostě taková, ne silou, ale prostě když si usmyslím, že půjde, tak se mnou prostě odejde a nediskutuji, pokud nevzniká bezpečnostní riziko.

Osobně mám taky obavu, že 300 kg živé váhy zdravého koně může pro starou kobylu dopadnout fatálně, i když je tvrdá. Ta rvačka proběhla, když tam nikdo zrovna nebyl, po ošetření byla kobyla v puštěna znova do stáda a hned do sebe šly zase. 

Taky si myslím, že tohle je rozehrané, zraněná je  stará a moje to ví a je rozhdonutá šéfovat. Osobně jsme tedy na straně majitelky druhého koně, vím, že by spojení stád nakonec nějak dopadlo a bylo by to nejrychlejší řešení, ale tohle je rozjetý vlak a má to smysl tak strašně riskovat? Já vím, že to jsou koně, že problémy řeší razantně a drsně a že se může stát kdykoli cokoli, ale šli byste tomu s vlastními koňmi takto naproti? Nebo jako ustajovatelé?
Nemluvě o tom, že to pak kazí i vztahy mezi majiteli.

Jinak já tu zrovna měsíc dva zpět fňukala nad rozjařenou kobylou, která nechce dělat nic, obzvlášť se mnou a daleko od stáda. Jako…ujezdím jí a nic jiného mi nezbývá, na ruce ji odvedu všude. Ale je to náročné a protivné.

Nicméně teorie, kterou jsem měla a kvůli chvíli klidu ve stádě jsem ji na nějakou čas dala k ledu, je přeci jen funkční. Vůdčí kobyla je už starší (17 let) a začíná být nárazově z různých důvodů bolavá. A můj kůň je přirozeně vůdčí, tohle všechno cítí a obecně je ochotný následovat jen když cítí, že máte jasnou vizi a  všechny předpoklady bezpečně vést…což nemocný kůň prostě není. Veškerý náš nezdar tedy na 99 % pravděpodobně souvisí s tím, že se můj kůň dere na pozici vedoucí kobyly a ta je strašně tvrdá a nechce se dát…ale předevčírem už došlo to tak daleko, že se 2 dny zpět zrubaly tak, že stará kobyla má po nohách díry jak po granátu, ATB a podezření na náběh na flegmonu.

Koně jsme rozdělili, abychom získali čas s tím, co dál. Ustajovatel je za to, abychom koně spojili a prostě si to dořešily samy, že jim do toho nemůžeme zasahovat a 2 stáda mít nejde…což je do sice pravda, ale majitelka zraněné kobyly o tom nechce ani slyšet, teda z mého pohledu celkem logicky, celkem s ní soucítím, můj kůň je skoro o 10 let mladí, 0 300 kg těžší, v plné síle a rozhodnut vést. A mně je úplně jasný, že tohle taky může dopadnout fatálně…tak držte palce, ať se nějak rozumně dohodneme ☹️ ale jednou z variant může být i to, že bude muset ZASE měnit ustájení, :/

Já nevím no, tak welspartbredí a welskobovská poplašenost je celkem pověstná, pár takových koní jsem i poznala, a pokud chcete pohodáře, co to má srovnaný v hlavě, jak jste psala v minulosti, tak to nechceš.

I pohodář může být chodivej a sebevědomý kůň je k nezaplacení, akorát za Vámi asi nebude nikdy chodit jako pejsek mno 😀 

Amen.