Zdravím. Můj dojem je spíše na toho krahujce. Jestřáb je přeci jen zvíře velikostní kategorie káněte (byť samec je subtilnější), a z té první Vaší foto to nevypadá rozměrově na nic v této lize…ale je to jen dojem z rozmazané foto…
A foto skoro rok staré, s Vazounem 😀.
Přidám pro potěchu oka foto svého chovného hejna 2.4. Divoce černě zbarvené, byť u některých jedinců na hrudi/hlavě ojedinělá bílá pírka (o bílém zrcátku na křídlech nemluvím, to mají v dospělosti úplně všechny pižmovky včetně divokých). Chovní kačeři jsou oba lončáci, větší “Vazoun Vrtichvost” z odchovu pana Panáče, menší “Antracit” (pročernělý obličej) z odchovu paní Pazderkové. Aktuální hmotnost Vazouna 6,20 kg. Antracit 5,70 kg. Kačky se pohybují kolem 3 kg. Mám u sebe teď i pěkně vyspělého letošáka “Krasavec Krampus” syn Vazouna, z květnového líhnutí = 5,50 kg; ten půjde do měsíce k chovatelce do Prahy.
Zdravím. Pižmovky/barbarie si z travního porostu občas něco uškubnou. Většinou je hmyz u květů zajímá daleko více, než rostlina samotná. A s pastvou hus se to absolutně nedá srovnávat.
Zdravím. Vrabec domácí i polní není zvláště chráněným druhem. Podle mě je konkrétní případ napasovatelný na § 5 odst. 11 ZOPK. Takže OK. Záleží na dalších okolnostech a otázce jednotnosti výkladu daného paragrafu; i jak si ho kdo vyloží v souvislostech se zněním § 5a odst. 1 písm. a) + e) ZOPK.
Zdravím. Plemena husí odvozená od Anser cygnoides mají hlasy, které většina chovatelů popisuje akusticky jako méně příjemné, než plemena odvozená od Anser anser.
Celkově husy jsou po většinu dne zticha. Není v jejich zájmu si vyřvat hlasivky a upozorňovat na sebe predátory. Zakejhají si jen několikrát denně v rámci pozdravů či při pohybu neznámé osoby atp. Ukecanější mohou být při jarním toku.
To platí však jen u spokojených zvířat ve vhodném prostředí; harmonicky spolu vycházející chovný kmen s odchovem v prostorově dostatečném a klidném zázemí s pastvou. V malých a přezvěřených výbězích, nehomogenním hejnu, a častém vyrušování vnějšími podměty to řve furt na celé kolo (směsky plemen, popř. velkém hejnu spolu dobře nevycházejících jedinců v malém blátivém výběhu u komunikací…).
Zdravím. Ve skutečnosti máte u Vás druhy pouze dva. Kachna pekingská a indičtí běžci jsou domestikované formy (plemena) druhu kachny divoké (Anas platyrhynchos).
Pižmovky jsou samostatným zoologickým druhem, domácí formy odvozené od divoké americké původní formy. Cairina moschata.
Na jaře se Vám opravdu klidně mohou všichni pářit a vzejít z nich kříženci.
U pekingské + běžců vzniknou pouze meziplemenní kříženci (avšak stejnodruhoví), sami dále normálně plodní.
U pekiny či IB + pižmovek vzniknou mezidruhoví kříženci. Sami již dále plodní nejsou, ale bývají to vynikající jatečná zvířata.
Pokud u Vás zatím skupina funguje bez konfliktů, a mají i dost prostoru aby i v době jarních půtek samců a pojímání měla jednotlivá zvířata relativní klid, tak je dle mého zbytečné skupinu rozdělovat.
Zdravím. Knihu nemám, nevěděl jsem dosud o její existenci. Ale google tvrdí, že autoři jsou I. a P. Prombergerová. Osobně jsem zatím tu čest neměl, ale vím, že jde mj. o osobu (Iveta Prombergerová) pohybující se dlohodobě v české drobnochovatelské sféře, jde o autorku mnoha článků, a tuším že i posuzovatelku v rámci ČSCH. Takže by kniha za to stát i mohla.
Pokud tedy není plná obecných zootechnických pouček poplatných dobám JZD a podmínkám komerčních chovů. Ale snad není.
Případně mám nascanovanou cca 140-stránkovou “bibli” chovatelů české husy, monografii od doc. Hloušky z roku 1940. Tu Vám klidně pošlu elektronicky zdarma 😀.
Zdravím. Svého času jsem měl na starost mj. péči o jednoho exempláře. Ve skupině s dalšími husicemi, kachnami. Bezproblémové zvíře, žádná zvláštní péče, a celoročně ve venkovní voliéře. Létavost neposoudím - voliéra byla zasíťovaná, navíc si nejsem jist, zda jedinec byl či nebyl kloubkován.
V Zoo často chováni v australských expozicích, třeba s klokany. Hmotnost zvířete srovnatelná např. s plemenem česká husa. Wikipedie u kuřích udává jen 3-6 vajec ve snůšce, takže ta užitkovat tam zvláštní není.
Zdravím. Dejte sem raději detailní fotografii; slovní popis situace nebývá dostatečně ilustrativní.
Orionka:Nějaký pablb ji měl za zmiji a křápl ji po hlavě.
Ale huš s těmito nepodloženými obviněními 😉. Za mě toto vypadá na obyčejnou neúmyslnou přejetinu. Nic víc, nic míň.
Zdravím, na skupinu ještěrek se specializuji. Cvrk má víceméně pravdu, ale jsem v kontaktu i s chovatelem, který je měl (jako soukromá osoba) legálně. I mám info o dalších chovatelích, chovající české druhy na základě vydané výjimka a povolení legálně. Všichni se vcelku shodují v tom, že to úřední martyrium by znovu nepodstupovali, a navíc jejich odchovy jsou prakticky neudatelné.
Z hlediska ochrany druhu nesejde na tom, zda si jednotlivec odchytne/sežene za účelem soukromého hobby chovu několik mláďat/subadultů. Z právního hlediska je však i toto postižitelné.
V ČR je však legální chovat druhy podobné - Lacerta strigata, Lacerta trilineata, nebo Lacerta bilineata. Poslední jmenovaná se od L. viridis prakticky vůbec neliší. A dále samozřejmě velkou škálu dalších druhů pravých ještěrek. Kdyby jste měl zájem, možno se mi ozvat, líhnou se mi nyní mláďata z kanárských ještěrek rodu Gallotia 😀.
Zdravím. Víceméně je to jedno. Ale za mě, kdybych se musel rozhodovat, bych první zabil ty holky. Houseři jsou větší a rychleji rostoucí pohlaví, za těch extra 14 dní tam bude celkový přírůstek marginálně větší než u samic…
Ano, užovka hladká. Druhové znaky dobře zachyceny, záměna absolutně vyloučena.
Zdravím. Základem je čapnout slepici, prohlédnout a prohmatat pařát. Pro začátečníka - idálně v noci, když v klidu hřaduje. Buď jsou tam jasné známky poranění..kost, šlacha, řezná rána, zánět… (změny oproti zdravé noze). Nebo není, a teprve pak to začíná být zajímavější.
mabon@seznam.cz:Dobry den , mám ročního kačera a dvě kachny. jedna z nich vyvedla mladé, kačerovi se ztratily kačírky a barva hlavy se mu mění ze zelené na hnědou
Zdravím. No, ehm, a problém či zajímavost vidíte v čem?
To už je na kontrole a přehledu chovatele o vlastním chovu. Někteří zaznamenají okamžitě jakékoli drobné změny v chování a kondici zvířat, a včas učiní nápravu. Jiní poté, co jim během měsíce pochcípe většina zvířat, začnou přemítat, zda-li by jim třeba něco nemohlo být😀.
Zdravím. To je čistě na Vás. Ale klinicky zdravá zvířata není důvod “preventivně” chemicky odčervovat.
Zdravím. Housata běžně kolem těch 2 měsíců věku mají většinu růstu za sebou a velikostí na pohled se blíží dospělým. Ale jsou to “vyčouhliny” a když je dáte na váhu či potěžkáte v ruce, jsou na hmotu poloviční oproti dospělým. Na jatečnou zmasilost a váhu si ještě nějaký ten měsíc počkají. Ale porazit jdou už samozřejmě kdykoli dle Vašeho uvážení. Jenom, když jim ještě teprve dozrává peří, to téměř nejde škubat.
Zdravím. Je třeba mít přehled o vlastním chovu a slepice rozeznávat individuálně (např. barevné kroužky na nohu). A jak ji přistihnete při činu, tak ji vyřadit (tj. zabít).
Předloni mi to v hejnu začala provádět jedna z mladých holek v cca desetihlavém hejně. Jako jediná; objektivní důvod (jako nutriční deficit) neměla. Její sestry ze stejné várky byly v poho, vše můj odchov pod mou kvočnou a z kamarádových NV . Párkrát jsem ji přistihl se zobákem od žloutku + jsem měl další indicie; trávím čuměním na zvířata spoustu času😀. Pár holek si občas asi taky smočilo, když už bylo rozbito, ale ty aktivně po vejcích nešly. Udělal jsem úpravy, aby slepice nemohly tak snadno ke sneseným vejcím, ale nefungovalo to 100%. Nestál jsem o to, aby tak dávala příležitost k tomu strhnout i ostatní, tak jsem jí zabil. Od té doby (přes rok) je vše v pohodě.