Tyhlenc krmítka, kde se otevírá krmnej prostor nahoře mi sou proti srsti.. Stačí jedna zobající slepice stojíc (otevírajíc) a druhá stojící mimo nášlap.. Co se stane, když ta stojíc/otevírajíc už nakrmená seskočí?
Myšleno, jako že dvě zobou (u mě jich z toho v jeden okamžik zobe i 5 naráz). Ale jen jedna drží “pedál”? A co přijde, když ho pustí?
U mě v praxi - nic. Víka mých krmítek jsou celkem lehký plech bez ostrých hran. Ne gilotina. Prostě víko pipky chvíli podrží hlavou/krkem. A pak hlavu pomalu v klidu vytáhnou. Ale já chovám ze slepic velké a klidné plemeno.
Jednou mi jedno malé pižmovče zůstalo tedy celé uvězněné v téměř prázdném krmítku uvnitř. Včas jsem evidoval pípání a pustil ho. Takže když mám v sezoně dorost, držím krmítko furt skoro plné, nebo nášlap jistím přes den zatížený cihlou.
Zdravím. Osobně mám, teď už druhým rokem, vyzkoušený u slepic i pižmovek jiný typ. Potřeboval jsem hlavně něco absolutně blbuvzdorného a (geniálně 😀) primitivního. A za mě se osvědčilo. Ale mám je u zvířat, kde mám max. cca tucet zvířat ve skupině.
A člověk jako ze svýho pohledu ví dobře, co je pro to zvíře lepší? Umí se vcítit do jeho pocitů? Asi taky ne. Tak nemá právo určovat, co je pro něj lepší. Mně by se taky nelíbilo, kdyby mně někdo kecal do života, i kdybych ho podle svýho uvážení měla mít horší. Taky jsem si ani nenechala.
“A člověk jako ze svýho pohledu ví dobře, co je pro to zvíře lepší? Umí se vcítit do jeho pocitů? Asi taky ne.”
Vy se chovatelství a zvířatům v praxi nevěnujete, že? Zvíře se “chce” nažrat, přežít, rozmnožit se. Nekomplikované. Pták se zlomeným křídlem? Pes přežraný čokoládou? Zaparazitované vyhublé kotě u silnice? Pulci ropuchy ve vysychající louži? Srnče v obilí před jedoucím kombajnem? Vlčák se vztyčeným ocasem, vrčejíc a s vyceněnými zuby, kráčející proti mě? Oč jim jenom může jít? 😀. A zásadně nezasahovat, jde přeci o jejich svobodnou volbu 😀.
Já říkám, že sharingan píše nerelevantní info od věci a že nechápu, proč to píše zrovna sem. Něco tím asi chtěl říci, ne? Považuju ho za kvalitního přispěvatele, tak by mě zajímalo, kde vidí souvislost mezi pytlačením toho zmetka a těmi zoology, co jmenoval. Jak je v jeho očích relevantní úmrtí mladých labutí ve vztahu k tomuto případu?
Vy zkopírujete můj postoj k věci, pod to hodíte souhlas sharingana s postojem Sarah (který víceméně kopíruje ten můj), úplně ignorujete celý zbytek shariganova komentáře i důvod, proč jsem na něj reagovala, a zeptáte se, co komu jako není jasné. Proč?
Zdravím 😀.
Já ve svých příspěvcích přesně reaguji na konkrétní příspěvek a postoj Orionky, Sarah01, a Ladd. Mám je v citaci a komentuju a do kontextu uvádím své reakce na konkrétní jejich výroky. Relevantní tak samozřejmě jsem. A sensu lato snad celkově stále i k původnímu tématu…?
Souvislost mezi uvedenými jmény zoologů a současnému případu? Durrell, Vogel, a přidám i Voženílka..si svého času také vydělávali prachsprostým odchytem divokých zvířat. Ale cca do 70. let minulého století se to společensky nebralo jako žádný přečin vůči ničemu.
Věřím, že v páru, u někoho doma na rybníčku jim bude lépe- ke komu se tedy dostanou do vlastnictví a jestli na rybníček nebo k lodně s vodou. Ale příklady táhnou a třeba jindy na tom pekáči končit budou. Určitá pravidla chování bychom ctít měli ovšem to nemůžte chtít po sociopatovi - normální člověk se takto nechová. Něco by se s tím udělat mělo, nebo ho seknout za něco jiného.
No, tenhle případ netáhne. Pokud vím, dělá to jeden člověk v ČR…z cca 10 milionů? A úspěšně pouze díky svému specifickému know-how, kontaktům, zkušenostem…a morálnímu nastavení.
Pro “standardního” člověka nereálné. A k tomu pekáči - labuť jsem nikdy neochutnával, předpokládám ale, že mimo mladický věk (a možná ani v něm) o vyhledávanou delikatesu nepůjde…?
Ohledně “nenormálního” chování…tohle ještě bohatě v normě lidského chování je. Tenhle chlapík jen profesionálním způsobem dlohodobě loví a prodává na chov mladé labutě? Tu nejde o vyšinutost ani sociopacii. V rámci celosvětového i historického kontextu naprosto OK. Mimo západní civilizace se po většině světa dějí se zviřátky mnohem, mnohem zajímavější věci. A historicky i na tom našem západě. A až zde skončí civilizační éra blahobytu, stav se nejspíš hezky rychle vrátí.
Něco by se s tím udělat mělo, nebo ho seknout za něco jiného.
No, zač ale…daňová přiznání? S těmi labutěmi je to opravdu jen na přestupek. Labuť není orel. Šikovný právník a detektiv by snad něco dalšího vypátral. Ale jako daňový poplatník uvítám spíše jejich aktivity k pátrání a usvědčení vrahů, pašeráků drog a šiřitelům dětské pornografie. A dokonce možná i dotačním podvodům! 😀
Momentálně bych dle komentářů řekl, že společnost hledá užitečného idiota, který v návalu emocí a posedlý duchem spravedlnosti půjde dotyčnému rozbít ciferník. A hezky si za to taky odbručí ublížení na zdraví. Nicméně se jedná o nejelegantnější řešení.
To máte sice pravdu, ale nikoho nic neopravňuje z volné přírody krást zvířata, ať už s nimi udělá cokoliv. Nevěřím, že v domácím chovu bude divokému zvířeti líp. Já si taky domů nenosím, co v lese, na louce nebo na rybníku živýho uvidím.
To máte sice pravdu, ale nikoho nic neopravňuje z volné přírody krást zvířata, ať už s nimi udělá cokoliv.
Z hlediska litery zákona máte plnou pravdu. V současném případě s labutěmi i z hlediska morálního - vše nasvědčuje tomu, že jde zde o prosté kšeftování.
Nevěřím, že v domácím chovu bude divokému zvířeti líp.
Vaše nevěra je zde zcela irelevantní. Běžně známý fakt, že naprostá většina mláďat všech druhů se nedožije dospělosti. Běžně končívá dost drsně. Když mají štěstí, je to alespoň rychlé a bezbolestné.
Já si taky domů nenosím, co v lese, na louce nebo na rybníku živýho uvidím.
Prakticky všichni, kdo později něco znamenali a posunuli chápání v oblasti chovatelství, etologie, ochrany přírody, si (přinejmenším) v klukovských letech počínali jinak 😀. Konrád Lorenz. Gerald Durrell. Steven Irwin. Zdeněk Vogel…a v nicotném lokálním měřítku…já 😀.
Skutečný vztah a zkušenosti se zvířaty si jinak nevybudujete. A v dospělém věku těžko budete hledat motivaci a schopnosti k individuální a funkční podpoře jejich populací. Hyperkorektnost škodí.
Přece, když neodchytne pár, který k sobě patří, tak je taková labuť do chovu bezcenná. (?)
Na takové netrestatelné se dřív házela deka. Ale to byl svět ještě v pořádku.
Ále, houby s octem. Dotyčného neznám, neobhajuju ani se neztotožňuji s jeho morálním profilem ani případnými jinými skutky či jeho historií. Ale -
Pokud vím, labutě velké u nás v ČR hnízdí v moderní době teprve asi padesát let. Nejde o zvláště chráněný druh ze zákona, a současná populace je založená potomky polodivokých krotkých labutí z parkových a zámeckých chovů. Toliko k nim jako “raritnímu původnímu biologicky supercennému” druhu 😀. Ale jsou hezké a majestátní. Ale každý, kdo vypouští ven své kočky, aby si nalovily dle libosti divoké ptactvo, se dopouští závažnějšího vlivu na biodiverzitu.
A labuť je hezká a kdo s nimi nekale zachází - na hranici s ním. Ale špaček je ošklivá fujka a škůdce úrody, flintu na něj…😀 A co teprve chudák kormorán…😀.
Jestli chytá mladé pohlavně nedospělé jedince (to nevím a z videa nepoznám), tak ani nepřetrhává vazby mezi fungujícími partnery, ani nezasahuje do množení schopné části populace. Na mlaďase čeká ještě spousta nástrah v podobě psů, lišek, rybářských háčků, olůvek a vlasců, ohňostrojů, než to zdárně dotáhnou do věku prvního hnízdění; konkrétnímu exempláři tak může klidně být lépe v lidské péči než volně.
Ohledně párování labutí máte také naivní představy. Jak už Vám bylo řečeno přede mnou. Vzhledem k relativní dlouhověkosti labutí, a společnému odchovu potomstva, jsou u nich silné monogamní tendence. Ale když jeden z partnerů zahyne, či se mu naskytne možnost klofnout výhodnější partii nežli je ta současná, tak mění partnery rychle. Krásný článek Karla Makoně, doporučuji:
Odpověď na příspěvek uživatele Fekeš z 02.02.2026, 09:20:58
Zdravím. Takže vykrmené prase by se převáželo jen k Vám, aby zde bylo picnuto? V tom vidím velkou zbytečnost z hlediska nákladů, času, i welfare pašíka.
Pokud tedy pak nedokážete zpracovat a zužitkovat všechny produkty ze zabijačky mnohem lépe, čistěji a efektivněji, nežli by tomu nastalo v běžném porážkovém místě.
Pokud to však berete zároveň hlavně jako zážitkovou kulturně-kulinářsko-společenskou akci (s pozitivy i negativy z toho plynoucími), tak to bude rozhodující plus ve prospěch realizace akce 😀.
Zdravím. Já osobně chovám čistokrevné české husy. Jakožto u příslušníků plemene menšího tělesného rámce jsou u nich samci dobře obratní a pojímají často i na souši. Úspěšnost těchto kopulací však sám prověřenou nemám. Jsem z chladnějšího a drsnějšího kraje ČR a mrazivé počasí je nyní samozřejmě i nás. Husy chovám ve výběhu “mrazová kotlinka u potoka” a k dispozici mají pouze menší husníky, kam je na noc zavírám před predátory, a kde na jaře vyvádějí housata.
V jiných typech klimatu a zázemí (větší hospodářské budovy, tepelné ostrovy, atp…), a v některých letech, češky snáší občas už od ledna. U mě zatím vždy nejdříve koncem února; resp. v době citelného předjarního oteplení u mě teprve přichází tok a první vejce. Housata se u mě zatím vždy tak líhnula v dubnu a v době (počasí, teploty, první tráva) , kdy už od druhého dne chodila s rodiči na venkovní procházky. Celkově češky jako plemeno mají dobře zachované instinkty, a na to jsem se mohl vždy spolehnout. Oplozenost i líhnivost u dobře sestavených párů zatím u mě 80 - 100%.
Tu smůlu, že by mi češky líhuly z přirozeného odchovu housata do -10°C a půlmetru sněhu, jsem neměl. U dvou známých ano; ovšem zde byly husy přes zimu “uskladněny” spolu se slípkami, kterým uměle přisvicovali, což nabouralo cyklus i husám.
Momentálně mám všechny své tři chovné páry pospolu. Tok nezačal, vejce žádná, a já je momentálně v jejich produkci za současného počasí a ročního období aktivně vybuzovat nebudu. Na den mají jen dva kýble (20 litrové) vody.
O rozdělení kmenů do vlastních zázemí + přidání maltovníků pro pojímání uvažuji až cca za měsíc; podle počasí a situace v hejně.
Samice u hus snese oplozené vejce cca za 3-4 dny po úspěšné inseminaci. A celkově z jedné úspěšné inseminace běžně “vyžije” na oplozená vejce pro dobu 1-2 týdnů.
Nevím samozřejmě, zda a jak je můj metodický postup aplikovatelný na Vaši situaci; jen popisuju, jak to běžně zatím chodilo u mě.
Odpověď na příspěvek uživatele Suky z 13.01.2026, 19:18:30
Zdravím. Pouta u hus se samozřejmě vytváří. Houser s husou, avšak i dva houseři - nic neobvyklého.
Vy si to však pletete s tím, co vše je daný samec ochoten opojímat. A to je v době rozmnožování, a aktuální nepřítomnosti/nezájmu “hlavní” partnerky, alespoň u většiny domácích hus, každá jemu trochu “sympatická” a povolná samice. I když se s ní po zbytek roku příliš nedruží a není hlavním objektem jeho zájmu.
Jsou však i samci, schopní v době toku ušikanovat a zabít nadbytečnou holku, která není tou jeho vyvolenou.
Na foto tři chovné páry českých hus v zimě, před počátkem toku.
Odpověď na příspěvek uživatele JardaPecival z 23.11.2025, 14:09:59
Zdravím. Můj dojem je spíše na toho krahujce. Jestřáb je přeci jen zvíře velikostní kategorie káněte (byť samec je subtilnější), a z té první Vaší foto to nevypadá rozměrově na nic v této lize…ale je to jen dojem z rozmazané foto…
Přidám pro potěchu oka foto svého chovného hejna 2.4. Divoce černě zbarvené, byť u některých jedinců na hrudi/hlavě ojedinělá bílá pírka (o bílém zrcátku na křídlech nemluvím, to mají v dospělosti úplně všechny pižmovky včetně divokých). Chovní kačeři jsou oba lončáci, větší “Vazoun Vrtichvost” z odchovu pana Panáče, menší “Antracit” (pročernělý obličej) z odchovu paní Pazderkové. Aktuální hmotnost Vazouna 6,20 kg. Antracit 5,70 kg. Kačky se pohybují kolem 3 kg. Mám u sebe teď i pěkně vyspělého letošáka “Krasavec Krampus” syn Vazouna, z květnového líhnutí = 5,50 kg; ten půjde do měsíce k chovatelce do Prahy.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 18.11.2025, 11:22:50
Zdravím. Pižmovky/barbarie si z travního porostu občas něco uškubnou. Většinou je hmyz u květů zajímá daleko více, než rostlina samotná. A s pastvou hus se to absolutně nedá srovnávat.
Odpověď na příspěvek uživatele lykosa z 29.10.2025, 11:20:03
Zdravím. Vrabec domácí i polní není zvláště chráněným druhem. Podle mě je konkrétní případ napasovatelný na § 5 odst. 11 ZOPK. Takže OK. Záleží na dalších okolnostech a otázce jednotnosti výkladu daného paragrafu; i jak si ho kdo vyloží v souvislostech se zněním § 5a odst. 1 písm. a) + e) ZOPK.
Odpověď na příspěvek uživatele J. z 28.10.2025, 19:57:59
Zdravím. Plemena husí odvozená od Anser cygnoides mají hlasy, které většina chovatelů popisuje akusticky jako méně příjemné, než plemena odvozená od Anser anser.
Celkově husy jsou po většinu dne zticha. Není v jejich zájmu si vyřvat hlasivky a upozorňovat na sebe predátory. Zakejhají si jen několikrát denně v rámci pozdravů či při pohybu neznámé osoby atp. Ukecanější mohou být při jarním toku.
To platí však jen u spokojených zvířat ve vhodném prostředí; harmonicky spolu vycházející chovný kmen s odchovem v prostorově dostatečném a klidném zázemí s pastvou. V malých a přezvěřených výbězích, nehomogenním hejnu, a častém vyrušování vnějšími podměty to řve furt na celé kolo (směsky plemen, popř. velkém hejnu spolu dobře nevycházejících jedinců v malém blátivém výběhu u komunikací…).
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 16.10.2025, 12:34:13
Zdravím. Ve skutečnosti máte u Vás druhy pouze dva. Kachna pekingská a indičtí běžci jsou domestikované formy (plemena) druhu kachny divoké (Anas platyrhynchos).
Pižmovky jsou samostatným zoologickým druhem, domácí formy odvozené od divoké americké původní formy. Cairina moschata.
Na jaře se Vám opravdu klidně mohou všichni pářit a vzejít z nich kříženci.
U pekingské + běžců vzniknou pouze meziplemenní kříženci (avšak stejnodruhoví), sami dále normálně plodní.
U pekiny či IB + pižmovek vzniknou mezidruhoví kříženci. Sami již dále plodní nejsou, ale bývají to vynikající jatečná zvířata.
Pokud u Vás zatím skupina funguje bez konfliktů, a mají i dost prostoru aby i v době jarních půtek samců a pojímání měla jednotlivá zvířata relativní klid, tak je dle mého zbytečné skupinu rozdělovat.
