»
Odpověď na příspěvek uživatele
trojAAAcko z 11.12.2024, 15:58:26
U mě zajímavý případ zahraniční spolupráce mám třeba s veleještěrkama obrovskýma (Gallotia stehlini), ostrovní gigant z Kanárského souostroví. Nějak před kovidem jsem vložil na youtube pár videí ze svého chovu. Přes ně mě pak v komentářích kontaktoval mladý chovatel stejného druhu (a nyní už i podstatně rozšířené kolekce) z Holandska (dosud občas konzultuju chovy třeba v USA či posledně Jižní Koreii😀). A ten Holanďan že už má párek, asi tři roky už u něj, ale pořád se nepáří, ani spolu nevycházejí a musí je mít odděleně. Poslal emailem fotky. Povídám mu, že z fotek jasné, že má dvě samice. A sehnal jsem mu dva adult samce z ČR. To už tehdy, kolem 2020, byl druh u nás dost rarita. A v západní Evropě tuplem, tam je na druh i tvrdší legislativa. Dost toho sem v minulých deseti letech natahal pašováním z Kanárských ostrovů pan Š., dál mají chov třeba v ZOO Plzeň. A samo je tehdy měl v chovu ještě L. Melen. Ale celkově u soukromých hobby chovatelů druh už mizel. Nenároční držáci v chovu to jsou, ale párování a odchovy občas nešlo tak hladce. Mláďat může být ze snůšky, když se zadaří, je i 15 -20, ale od mrňat se spolu občas vraždí, proto ideál je pak mít odděleně. Pohlaví mladých se tipuje dost blbě. A povraždit se navzájem může i do té doby sehraný adult chovný pár. Velké adult samice se dopárovavají strašně blbě. Než jim z nového mláděte doroste obstojný partner, je to v lepším případě až za pár let. V horším případě je kluk geneticky nakonec spíš menší a nejde k ní dát nikdy. A samozřejmě u mláďěte se taky může blbě tipnout pohlaví a máte pak jen další holku…
U rodu Gallotia taky, když nevíte, jak na ně (já snad už jo😀), můžou být v chovu strašně plašší, že si jich v terárku jeden ani neužije a ztratí o ně zájem.
Ty dva ČR samce (jeden tříletý kluk z odchovu ZOO Plzeň, druhý pětiletý od L. Melena - ten byl po svém otci už opravdu obrovský) jsem mu poslal na Holandska na burzu v Houtenu přes Maďara pana K., který taky dost dělá do ještěrek a hlavně pravidelně byl, nakupoval i prodával na většině velkých tera burz po Evropě; předal jsem mu je po domluvě na ŽE v Praze. Jako úplatu za službu jsem se domluvil, a nechal mu několik svých odchovaných ještěrek ománských.
Ten Holanďan s klukama doplnil chov, další rok měl velmi početný a silný odchov, u druhu už zůstal, rozšířil kolekci o další druhy čeledi a spustil taky takové samozvané koordinátorství po soukromnících západní Evropy. A zůstali jsme spolu i v pravidelném emailovém kontaktu. Letos mi sám přivezl i adult samce - původem odchov Dánsko 😀, a taky ho po domluvě přebíral v Houtenu, na dopárování mé jedné adult holky. Sám jsem si ho objednal. Dle foto a hmotnosti menší zvíře, ale doufal jsem, že se třeba ještě spraví. Před dvěma měsícema jsem si ho doma přebral…ale posouzením naživo u mě neprošel.
Ale to ten Holanďan (Kamiel) varoval předem, stejně jsem do toho šel. Samec celkem OK, ale takové malé vyžle, dle věku a přírůstků na pileu prakticky dorostlé, navíc podezření dle pohybů na lehčí postižení.
To k mé chovné holce jsem nemohl pustit, u tohodle druhu, jak holka nemá parťáka 2x tak velkého a silného, co je ona, tak ho zpravidla zamorduje.
Ale nechal jsem si ho alespoň jako kontaktní sólo zvíře, ochočenej je teda krásně.
A svou holku jsem mu dal, na využití v chovu u něj v Holandsku. Nakonec úplně náhodou dostane k ní, minimálně dočasně, velkého a silného adult kluka pro změnu od jednoho Itala😀. Taky ho lovil dlouho přes svou síť kontaktů. Původně chtěl dát holku Italovi. Ital si ale na párování a odchov sám netroufal. Takže naopak on půjčí Kamielovi do Amsterdamu, alespoň na 1 chovnou sezonu, toho svého samce. Takže v tento moment jsem já na 1 chovném páru + 1 mazel, u Kamiela budou zas 2 chovné páry.
