jak odnaučit devíti měsíčního psa, aby nekousal a neničil boty? Do této doby byly boty bez povšimnutí a v posledních 14 dnech už padly dva páry. Děkuji, Rychel.
Okrem iných rád ohľadom odkladania topánok by som na vašom mieste zabezpečila dostatočné vyžitie psovi. Ak deväť mesiacov neničil a teraz začal, niečo sa zrejme zmenilo.
Toyota Yaris mě teda nenapadla a něco jsem už pogooglil a nevypadá to tolik marně. Ještě mě dneska napadla Hyundai - buď i30 či třeba Getz a Honda Civic (která se mi hodně líbí).
Ty francouze prostě nemám rád a jsou mi hrozně nesympatičtí. Podle mě se jim od dob druhé světové (včetně) nic nepovedlo. 😃 Chápu a znám několik lidí co si nemůžou francouze vynachválit a pak znám i tu druhou skupinu bývalých majitelů kteří to jen zkritizovali. Co jsem viděl poslední modely aut a jejich provedení motorových prostorů tak je nechci. Teď nevím jaký to byl model, ale polovina motoru utopena (vlastně až k přístrojovce 😃) a nedá se na tom nic dělat. V tomto mi stačí to moje BMW kde je všechno na hlavu.
Takže jinak děkuji za Vaše nápady / pohledy / zkušenosti. 👍 Yaris jsem si zapsal na seznam.
Yaris by som brala do 2011, alebo 12, potom ich začali zmenšovať. Tej môj(hybrid) najazdil 230k keď som ho predávala, jediné, čo som menila bol výfuk - pri jednej búrke som prešla veľkou vodou a zrejme tam zostala nejaká a odpadol. Ináč okrem spotrebné tovaru typu brzdové obloženie a gumy som nemusela meniť nič. Teraz už robia aj vo verzii cross, také pidi SUV, ale vídam v tom jazdiť aj chlapov. Každopádne, Toyota má fajn servis aj predaja jazdených vozidiel, dáva na ne ešte 2 roky záruku - nedávno som tak menila toho yarisa za jazdenú korolu, plus doplatok samozrejme. A fajn v toyote je aj to, že čím staršie auto, tým je u nich lacnejší servis. Toho yarisa som servisovala okolo 3-4k.
Ale jak jsem psala. Dokud to člověk nezkusí, tak neví.
Existují i závody, něco na způsob moutain trailu, které jsou jenom v kroku a smyslem je projet trať s různými překážkami. Třeba přesvědčit koně, aby šlápnul na matraci nebo hromadu pet lahví. Nebo popojet s chrastícím kyblíkem, případně rozevřít deštník. A jiné.
A vlastně stačí i obyč drezura - v bodě A zastavit, v bodě B nacválat. Přesně a elegantně.
No, tam asi bude kameň úrazu, niekto, kto je schopný samostane trailom previesť koňa už už je pre mňa nie je osoba, ktorá začína s jazdením.
Ešteže si to každý môže zariadiť tak ako potrebuje. Tí, čo chcú mať kone doma ich majú doma. A tí, ktorí nechcú, ich doma nemajú. Nemyslím, že je potrebné porovnávať si pindíky, kto je lepší a viac majiteľ koňa. Beztak im ide iba žrádlo.
čtyři bílé má nový černý hřebec dvě zadní vysoko bílé má nový zrzavý hřebec deku má B a míhá se tam mezi nimi jeden poník, druhý zůstal schovaný se staříkem u stáje, že nemá zapotřebí hubnout…
ja keď vidím tie biele nohy, už mám hystériu z fotodermatiitídy. Jedno leto nám prešla celým stádom (tipujem jetel) a odvtedy mám traumu 💩 pritom sú pre mňa odznakové kone tie najkrajšie možné, ale vlastniť dobrovoľne by som to nechcela. 🙃
Určite je to o šťastí a väčšina ľudí, ktorá trafí dobré ustajnenie, tak sa tam drží zubami-nechtami. Rovnako kulhá teória o tom, že lacnejšie ustajnenie bude dobré, koľko sa tu mihlo prípadov, že bol problém so senom, že bol problém s blatom, že bol problém oddeliť stádo, nebol box pre maroda, nemal kto nakvapkať do očí… Je to jedno s druhým. A v poslednej dobe je aj dosť problém s dochádzkou veterinárov - menšie stajne sú často bité na tom, že majú málo pacientov a veterinári ich kvôli tomu odmietajú. Pre mňa je napríklad to vhodné ustajnenie natoľko zásadná otázka, že rozhodovala o tom, či budem, alebo nebudem mať vlastniť koňa. Nemať možnosť ustajniť ho v podmienkach, v ktorých aktuálne už skoro 10 rokov je, tak mu hľadám nový domov. A myslím, že ďalšieho koňa kupovať nebudem.
Tak třeba já toho koně na pastevku za pár tisícovek mám, takže s názorem výše nesouhlasím. Zázemí pro mně je dřevěná budka, travnatá jízdárna, plánuje se ještě kruhovka. Zpevněné plochy nejsou, balík je uprostřed louky (tedy pod sítí), nastlané přístřešky nejsou, pouze se sbírají bobky. Kůň ale nestojí po karpy v bahně. Když si chce lehnout, tak může jít na trávu, na tom není nic špatného. A jedná se opravdu o pastevní ustájení, kde je 20 ha pro ani ne 10 koní a různě se přehánějí a seno dostávají fakt až v průběhu zimy a zjara kvůli schvácení. Takže teď má balík, ale mezi tím si na dalších 3 ha může chodit sbírat stařinu, nikdo ho neomezuje na nějakém zimním pidivýběhu, kde by jenom čuměl, žral a kynul. Louky se bránují a mulčují, bobky se nesbírají. Balík se vždycky dá jen o kus dál. Voda je v plechových vanách a každý den se musí dopouštět. Kontrola jednou denně (plus majitelé koní, když přijdou), příkrm jen v zimě. Deky a jakékoli další věci jako nadstavba se řeší v kooperaci mezi námi všemi, kdo může, pomůže. Žádný komfort to není, ale průšvih taky ne. Ale kdokoli by mohl říct, jak je ta stáj od pohledu tragická, že jsou tam jen budky, příjezdová cesta sjízdná max 6 měsíců v roce, ohradníky na pováženou (ale jsou funkční) a všechno volezlý. A světe div se, není, kůň je zdravý a šťastný (a není jediný). Jako fakt, vyklidnil se tak, že chodí od stáda a balíku na zavolání, ven chodí na ohlávce, a to ještě měsíc zpátky přestával být jezditelný. Můj příběh z posledního půl roku tady všichni znáte. A spokojenej kůň je alfa omega a je mu jedno, kolik za ustájení platíte, ono se bohužel dnes kvalita ustájení od ceny neodvíjí…ale připouštím, že každý kůň má jiné potřeby. Jak moc je ale ustájení funkční, dokáže člověk posoudit až na základě zkušeností + prověří to čas.
A sme opäť pri tom, čo som písala na začiatku, iný bude pohľad niekoho, kto žije v drahom kraji a iný niekoho, kto žije v “lacnejších” oblastiach. Trebárs Stredočeský kraj má tie pastevká plus-mínus okolo 5, skôr viac. Verím tomu, že rovnaké služby niekde “mimo civilizáciu” dostanem za trojku. Ale stále, ak do toho ustajnenia majitelia investujú čas a peniaze -a tým myslím, naozaj udržiavanie výbehov (a tam rátam aj to kydanie, kvôli parazitom), ohrád, spevnia najvyťaženejšie plochy (čo si budeme, nie každý má 20 ha), zabezpečia pravidelnú kontrolu koní, pre mňa trebárs natoľko, že koňa môžem vidieť raz za mesiac a nenájdem ho niekde v rohu v nohou v lufte so starým zranením, alebo o 50 kíl ľahšieho, ako pri poslednej návšteve. Tam nevidím rozdiel v nákladoch a čase medzi boxovým a pastevným ustajnením a nevidím ted ani dôvod na to, aby bolo nejako zásadne lacnejšie.
To je tak 10 rokov starý článok, nie? Šikovného rekreačního koně pořídíte i okolo 40–50 tisíc korun (cena rekreačních koní se pohybuje většinou v rozmezí 35 až 90 tisíc), staršího koně na klidnější procházky, který vám ale za pár let odejde do koňského důchodu, i za jateční cenu 10–20 tisíc korun. Nezapomínejte ale na to, že starší kůň může trpět zdravotními problémy, které pocítíte na nákladech za veterinární úkony, vyšetření a léky. Jednoduché pastevní ustájení 24/7 bez zázemí můžete sehnat v řádu nižších tisíců korun Určite, balík na lúke uprostred sračiek nebude stáť viac ako pár tisíc. Akýkoľvek ďalší “luxus” - spevnené výbehy, nastlané a vykydané prístrešky, ošetrenie v prípade úrazu, dekovanie, všetko sa premietne do vyššej ceny ustajnenia.
Ahoj. Chci se zeptat, ti z vás kteří vlastníte koně, jak vycházíte finančně?d
Ke pracujete a kolik padne měsíčně na koně?
Máte rodinu? Jak to stíhače časově, jak vycházíte s výplatou?
Moc děkuji za odpovědi
Jednoznačne sa odpovedať samozrejme nedá, s nejakým základom na ustajnenie si viete vypočítať priemerné mesačné náklady, plus základný vet a kováč. Potom už záleží od toho, či máte koňa len tak na plezír(takže možno raz za čas nejaký tréner, sústredenie, možno fyzio), alebo nedajbože nejaký šport (počítajte s nekonečnými nákladmi). A samozrejme, bude rozdiel v nákladoch na život, či sa pýtate niekoho v meste, alebo niekoho, kto žije mimo mesta a trebárs za prácou do toho mesta iba dochádza. Čas tak isto relatívny, s malými deťmi to bude úplne iné, než u bezdetného človeka. Tých premenných je tam fakt strašne veľa. A v neposlednom rade, dôležitý je vek. Vnímanie hodnoty za peniaze sa vekom mení, mení sa aj to, koľko je ochotný človek obetovať, či už peňazí, alebo času, ktorý môže trváiť s partnerom, alebo všeobecne rodinou. Ostantne, tá rodina je v tom vlastníctve dosť dôležitá, aby nedochádzalo k rozporom. Za najväčší pardon my french, fu*k-up, považujem ľudí, ktorí si kúpia koňa a pri prvom prúseri zakladajú zbierky na donio, pretože predsa ináč by si museli vziať pôžičku a to by zruinovalo rodinný rozpočet. Takže treba myslieť aj na to, že veľké zviera=veľké náklady na veterinára. A súhlas s Coudas, myslím, že tento kôň je môj posledný, za necelých 30 rokov pri koňoch som 99 % času športovala na cudzích, o jazdení ani nehovoriac. Nemyslím, že vlastniť koňa je nejaká nutnosť. Ale chápem, že nie každému sa to pošťastí.
Ještě teda jeden dotaz-takže je vlastně fuk,jestli jezdíte na jednom stejným koni,nebo to střídáte?
ptám se hodně zjednodušeně,kdybych to začala rozpitvávat,tak se do toho budu zamotávat,su hroznej slohovkář🙂
já si právě říkala,že než mít pokaždý jinýho koně nekde jinde,tak je lepší mít jednoho stejnýho…
a jo,jako jsem si říkala,že když budu chodit za tím stejným,tak si na mě zvykne…tak nic no…..🙂
Zvykne si, samozrejme. Keď budete na neho dobrá, sem tam vypadne mňamka, nebudete od neho nič chcieť, bude sa s vami cítiť príjemne. Ale asi nebude vrtieť chvostom, keď vás z diaľky uvidí a nebude ani v depke, keď zas odídete. Kone ľudí ku šťastiu nepotrebujú. A keď ich ešte prudíte s jazdením, veľmi bude záležať od toho, ako vám to ide a čo od nich chcete. Môj ex dostihák už je invalidný dôchodca, takže ja už som len sypač mrkvy. Vo výbehu aj dobehne. Pred ostatnými odchádza, sám málokedy kontaktuje ľudí. A to ma vidí raz za mesiac, plus-mínus. Verím tomu, že keby sme boli v dennom kontakte a chcela by som od neho tie hnusné veci ako sem tam ostrúhať kopýtka, odčerviť, alebo uloviť len tak, aby sa presunul z výbehu do výbehu, stránil by sa ma tak isto.
Pre jazdecké napredovanie je samozrejme veľmi dobre kone striedať, pretože žiadne zviera nefunguje rovnako.
Vredy ste liečili len tak na slepo, alebo aj s gastroskopiou? V kluse sa môže stať, že ak sa trebárs žalúdok pomalšie vyprázdňuje, tak to tam špliecha na všetky strany a z toho vzniká diskomfort a bolesti. Skúsila by som tú gastroskopiu, nech sa jej do toho brucha niekto pozrie, je možné, že vredy zaliečené nie sú a vrátili sa. Aj ten močák bol riadne vyšetrený, nasadená liečba na základe rozboru? Ruje má štandardné, nepozorujete nejaké nezvyklosti? Podobné prejavy môžu mať trebárs aj zrasty, či cysty na vaječníkoch, diskomfort v oblasti zadnej časti tela.
Keby to bolo pre mňa také akútne a nikde nedostupné (PL, AT, DE tiež nič?), tak by som vzala pastevný náhubok a polovicu by som ufikla. Teplom sa dajú pekne zahladiť na plastoch ostré hrany. A lepšie, ako nič.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 07.02.2025, 09:59:51
Pravdepodobne úzka príbuzenská plemenitba, nejaký čas začiatkom 20. storočia mali iba troch plemenníkov. Úzka genetická základňa k tomu žiadne informácie o geneticky prenosných chorobách viedli k tomu, že časť populácie je chodiaca kasička pre veterinárov (A to nemyslím nijako zle voči vetom, skôr to plemeno je na tom tak mizerne).
wiki: There are four genetic disorders acknowledged by the industry that may affect horses of Friesian breeding: dwarfism, hydrocephalus, a tendency for aortic rupture, and megaesophagus. There are genetic tests for the first two conditions. The Friesian is also among several breeds that may develop equine polysaccharide storage myopathy.[9] Approximately 0.25% of Friesians are affected by dwarfism, which results in horses with a normal-sized head, a broader chest than normal, an abnormally long back and very short limbs. It is a recessive condition.[10][failed verification] Additionally, the breed has a higher-than-usual rate of digestive system disorders, and a greater tendency to have insect bite hypersensitivity.[11] Like other feathered draught breeds, they are prone to a skin condition called verrucous pastern dermatopathy and may be generally prone to having a compromised immune system.[12] Friesian mares have a very high 54% rate of retained placenta after foaling. Some normal-sized Friesians also have a propensity toward tendon and ligament laxity which may or may not be associated with dwarfism. The relatively small gene pool and inbreeding are thought to be factors behind most of these disorders.[11]
Najbizarnejšie na tom celom prípade (ináč som videla viacero príspevkov od VET, baví ma sledovať prípady pred - počas - happy end, ale chápem, že nie každý ma chuť/silu/schopnosti a najmä čas, aj s tou colou, pre mňa vľká škoda a premárnené príležitosti na osvetu) mi pripadá toto “V Brně jsme jen potvrdili nález kolegyň spojený s typickým onemocněním fríských koní - dilatací jícnu a žaludku a obstipaci žaludku.” Akože, tak dobrí sme v šľachtení, že sa nám podarilo vytvoriť zviera, ktoré nie je schopné prijímať krmivo pre neho prirodzené bez toho, aby umrelo.