Slyšel jsem o pánovi někde z Polabí - nížina a tepleji než u nás. Vytočil těsně před ochlazením, ale že prý je med řídký (vlhký). Má, jak jinak 24. Nenažraně to vytočil a nebylo to nejspíš úplně zavíčkované - soudím tak podle toho, že vytočil řídký med s vysokou vlhkostí. Doufám, že teď krmí. Med se mu nejspíš zkazí a snad ho to poučí. Mimochodem vysoký manažer s pohádkovým platem. Jen tak naokraj, co vede některé lidi k takovým pošetilostem?
Všechno zlé je vždycky taky pro něco dobré, říkávali předkové.
Jezevci stříkají řepku v plném květu hlava nehlava a včely na ní nejsou kvůli jinak málem katastrofální zimě.
Jinak tady u nás a asi i jinde, je patrně po jablkách, květy nemohly nezmrznout. Zmrzlo a černá sotva rašící listí na mnoha dřevinách. To snad rostliny nahradí ze spících pupenů. Včely včera u mě hledaly mokro pod spadaným starým listím v lese, nálet byl masivní, nejméně 5-6 včel na m2. Navrchu oschlé listí bylo po odhrnutí zjevně hodně mokré. Na louce hledaly vodu taky, ale mnohem méně, tak jedna včela na 2 m2. Zajímavé, blíž než listí v lese mají přímo před česny mokrou loučku a 15 metrů od česen (jenže louka i potok je asi o 4 m níž) potůček. V listí patrně hledaly výluh a tedy asi třísloviny, jinak mě nenapadá důvod. Nikdy jsem toto nepozoroval.
Přidám ještě jinou zajímavost. Hospody od raného novověku až snad do konce 18 století a možná déle povinně odevzdávaly popel (ze dřeva, uhlím se netopilo) do flusáren, kde se vyráběl flus prostým vyluhováním popela vodou a zahuštěním výluhu. Na zmíněné mokré loučce jsem před pár lety dělal v zimě “pořádek”, klučil džungli a klest spálil. Vznikla velká hromádka popela. Včely celý rok braly vodu z toho popela, který nasáknul vodou zespoda a vodu z močálu téměř úplně ignorovaly.
Neumím najít co to flus vlastně je, myslel jsem, že louh, ale asi úplně ne když to potřebovaly sklárny, což jsem netušil. Vím jen, že se to povinně odevzdávalo a dodnes existují domy s dnes nehezkým názvem flusárna (třeba v Benešově) a lidi dnes už zvětšiny netuší, co to flus vlastně byl a že flusárny byly budovy s “chemickou” manufakturou a ne zaplivané špeluňky. Asi je to německé slovo.
https://plzen.rozhlas.cz/flus-potas-nebo-salajka-s-tim-souvisela-i-byvala-sklarska-hut-na-rozmitalsku-8463888
Ale jako celkem často (ne-li pokaždé) jsem se od postřiků řepky dostal někam úplně jinam. Třeba to někho zajímá a když ne, snad mi odpustí.
To, co soudíte zní na první pohled rozumně. Uvidíme až včely rozebere až chladno skončí. Pak by mělo být jeho včelstvo doslova zubožené, téměř bez plodu, těžce zaostalé, které by už do konce sezony nemělo zpoždění v kontinualitě vydatného plodování dohnat. Já si to, co vy, nemyslím a opakuju, uvidíme ano?
Na druhou stranu je na váze typická Kraňka (kromě kmene Singer a asi i některých dalších), která ihned reaguje na omezení snůšky omezením plodování a plodují jen neušlechtilé včelí kmeny. Stejně jako u lidí, když nemám co do huby, nedělám si děti a nejím bifteky a kaviár!
Nový poznatek od Petra. Včely skoro nelétají, jen sporadicky a zdánlivě nic nenesou. Přesto je úbytek na váze jen 15 deka denně!!!!
Tvrdí se, že v těchto ochlazeních mizí rychle zásoby. Proč by měly mizet? Včely mění váhu pylu a medu na “maso”, pak mizí jen tolik, co je k té přeměně potřebná energie. A pak také to, co spotřebují na výrobu tepla. Prudce se ochladilo a stejně je spotřeba malá? Jak to? Taky ti, co větrají očky, sejty a paroprodyšnými stropy odvětrávají vodu, což se u Blaníku neděje a tudíž je úbytek váhy nepatrný. Uvidíme co bude dál.
Nevím. Napadá mě, že kdo má očka a sejta, i když zakrytá, stejně těsní mizerně a kdo k tomu má ještě veliká česna, odvětrá si teplo ven z úlu a včely pak musí horečně “topit” a pak padne mnoho “paliva”. A je tu ještě jedna věc, většinou včelařů nepochopená a nedoceněná. Nyní jsou stropní igelity plné krůpějí vody a tak včely nemusí ven pro vodu. Tudíž v ledovém vichru nemizí létavky a tak váha včelstev moc neubývá ani úbytkem včel.
Petr v obavě, že by mohly plesnivet rámky v medníku - vč na váze je v tenkostěnném úle smrk 20 mm, má jeden medník 39x15, plodiště 39x30x11 a celé to stojí na TL 39x15x10 (do medníku i TL se dávají rámky dál od sebe a o jeden méně). Petr tedy vytáhl zadní rámek v medníku a plesnivý není. Je v něm nezavíčkovaná sladina. Při náklonu ani při trhnutí to neteče, není to tedy kondenzovanou vodou nacucaný nezavíčkovaný med.
Napadá někoho jné vysvětlení té záhady, že v Blaníku nemizí zásoby?
Zopakuju:
od pondělního ochlazení do dneška je průměrný úbytek průměrného včelstva v Blaníku 150 gramů/den.
U mých včel bylo dnes 10, ale tak silný SZ vítr, že téměř nelétaly. Stejně tak u Petra, i když je o 60 metrů níž a je už navíc mimo Českou Sibiř. Ani jeho včely téměř nelétaly, spíš vůbec jak říkal. Přesto byl úbytek na váze jen 25 deka a to bychom oba čekali úbytek větší. To by potom byla za předpokládaných 10 dní zimy ztráta nového medu asi jen kolem tří kil a to by bylo skvělé. Ale právě jsem se dopustil “měření před vátím” i když v opačném smyslu.
Dovolím si v tom pokračovat (ryzí teorie). Přednedávnem jsem tu řešil, že některá vč doslova ulila VN medem a omezila sama sebe v plodování. Pokud by nyní v těch deseti chladných dnech včelstva spotřebovala hlavně med z plodiskových VN, vlastně by to bylo dobře. Nebo se pletu pane Goro? Sám si neumím přesně tuto situaci z minula vybavit.
Už jsem to Martinovi a ostatním vysvětloval několikrát, taky dokonce s odkazem na zkušenosti předků. Ti měli za to, že včelstvo má v roce jen jednu “sílu” a když jí vydá v první = květové snůšce, obyčejně v dalších snůškách neexceluje a je v lepším případě na průměru. A naopak vč “zaostávající” se vyznamenají ve snůšce další, které předkové říkali hlavní snůška.
Mám dvě stan. Hlavní s 26 vč a druhé v hektaru červených dubů, tam je vše o pár dní pozadu. Dneska jsem zvládl projít všechna vč a všem jsem dal nevytočený loňský med po asi 3-5 kg v plástech (nízkých). Na “dubovém” stanovišti neměly poslední 4 odd 24 ještě medníky. Bylo až dojemné jak zesílily a jak jsem přišel přesně v pravou chvíli.
Tady vysvětlím začátečníkům co je třeba dělat v kontextu všeho, co tady píšu. Například chlebkvásek, brigáda, posilování imunity.
Všude je několik postavených M, ne všude je ta poslední zakladená. Často se děje, že M postaví, ale místo zakladení jí zanesou medem. Vše co následuje má jediný předpoklad: NESMÍ SE PŘENDAT MATKA!!!
Mezistěny, kor ty se zásobami, je nutné handlovat mezi vč. Zamedovanou M dávám doprostřed hnízda vedlejšího vč. V 95% případů bude zítra “vyklizená” a hlavně zakladená (nově na ní podle kolegy Gora počochním rozpěrákem zavíčkovaný med a pak tam nastane fakt velkej mejdan). Přendavám to se včelami. Otevřu 2-3 vč, když je silná jarní snůška, nic se neděje, staré brécy jsou za snůškou a co je doma je neskutečně hodné. (dokonce jsem dneska našel od čtvrtka nepřikrytý štos medových nástavků s loňským nevytočeným medem a včely to nenašly)
Jestli v některém vč vidím, že je tam hlavně zavíčplod a málo otevřeného, je jasné, že tady nastane těžký problém hned jak se to vylíhne. A naopak kde je většina otevřeného, tam se přidá rámek zavřeného a otevřený přidá “přebujelým”.
A letos prvně jsem u většiny vč zlikvidoval vysoké SR a vč už mohou chovat rubce jen v TLumičích. Dám sem vědět jak to dopadne. Vysoké SR s trubčinou jsem ponechal jen u vynikajících včelstev, průměrným a horším se snažím trubce omezovat. Vysoký SR plný zpola zavíčkované trubčiny inseminky BF jsem dal vylíhnout do obyčejného včelstva, jejich trubčinu jsem zlikvidoval. Požadované vlastnosti se upevní trubci mnohem více než matkou.
Právě jsem, jen jakoby mimochodem, uvedl finty, které dělám. Jediné, co je nutné aby si každý uvědomil, že jakmile bude handlovat cokoli, je to PODNĚCOVÁNÍ!!!!!! A ne každý pak dokáže zvládnout maximálně vyrajcovaná včelstva.
Ano. Pak jsem přemýšlel o tom, co jsem dal sem na forum a i když jsem to tak nemyslel, podvědomně jsem ihned začal svádět SVŮJ neúspěch na jezedáky. Pro mladší - za komunismu byly dva typy socialistických zemědělských podniků - Státní statky a Jednotná Zemědělská Družstva = JZD a Češi (někteří, já třeba) říkají dneska jezedák nebo jezevec všem zemědělcům, jako obecný hovorový název pro zemědělce.
Trefil jste to přesně pane kolego, postřiky včelám určitě na vitalitě nepřidají, ale i to je umění dokázat včely ve změněných podmínkách - vysoké efektivity evropského civilizovaného zemědělství - udržet nejen na živu, ale při vysoké užitkovosti.
Volal mi právě Petr, že objevil u 2 vč ze třinácti to co já. Já to našel u 4 z 26, což je přesně stejné % a uvidím na dalším stanovišti dnes odpoledne. Na druhou stranu jsem si tak rozmazleně zvyknul, že nemám problém, že mě zaskočilo, když si včely dovolily chovat se jinak, než jak by (jak by řekla moje máma) milostpánovi vonělo víc.
Ano, ke včelám je třeba přistupovat s větší pokorou.
Ihned jsem napsal Petrovi SMS s vaší radou rozškrábat ty zásoby. Já zpřeházel mezi včelstvy plodové rámky, ale bohužel mě nenapadla vaše rada. Bylo to pracné a s poškrábáním skoro jisté, že to odstraní a rozpodují se víc. Já tu pracnost toleroval kvůli efektu chebového kvásku, nikdy není na škodu handlovat plod i se včelami, je to pořád méně práce než brigáda, jak se brigáda dělat má. Navíc nyní, když je snůška, je brigáda nemožná, při oklepnutí rámku z něj vylítne i sladina. Loupež ve snůšce sice nenastane, ale je to nepěkné (nedošlo mi to a udělal jsem to). Včely se navzájem olízaly a nastěhovaly do posilovaného včelstva (možná byly pro domácí atraktivnější), to ano, ale prostě to když je snůška neradím.
A handlování, tedy popsané výměny plodu a mladušek určitě vč nevadí a naopak s největší pravděpodobností zvyšují vitalitu a odolnost včelstev. Také je to velmi silný PODNĚCOVACÍ stimul a na to je třeba nezapomínat.
Taky by bylo potřeba aby vaše poznatky ze srovnání dřeváků s plasťáky nezapadlo, je to velmi zajímavé.
Dávám sem dopis, který jsem obdržel a v adresáři je asi 100 dalších adres (stejný adresář jako při rozesílání zemědělských podniků o tom, že budou stříkat) To vše mažu a smažu i jméno pána, co mi to poslal. Odkazy, které tam dal jsem neotevíral, nemám čas a hlavně sílu (chuť) číst stohy mě nesrozumitelných canců (které stejně nic nevyřeší). Nad obsahem dopisu jsem nijak hluboce nepřemýšlel, mám za to, že jsme stejně bezmocní a tudíž že se stejně stane to, co majitelé zeměkoule budou chtít.
Vážení kolegové včelaři, dovoluji si vám sepsat souhrn mých poznatků o insekticidu Sivanto, který je dnes aplikován na pole kolem našich včelstev. Jedna z účinných látek je flupyradifuron - nový insekticid, poprvé schválený jako účinná látka pro použití v přípravcích na ochranu rostlin prováděcím nařízením Komise EU v roce 2015. V posledních letech přibývá důkazů, že pesticidy mohou být jednou z příčin celosvětového úbytku včel i dalších opylovačů, což vedlo k opakovaným žádostem o jejich zvýšenou kontrolu v regulačních hodnoceních. Flupyradifurone má podle mnoha nových studií smrtelné a subletální účinky na včely medonosné. Snižuje přežití včel a spotřebu potravy hlavně po delší dobu (tj. po 20 dnech) a krátkodobě zvyšuje abnormální chování včel, jako schopnost orientace a návratu do úlu. Způsobuje zhoršené přežití a chování včel při dávkách až 101krát nižších než ty, které uvádí dosud platné hodnocení riziks . V roce 2020 francouzské a nizozemské orgány požádaly Komisi EU, aby zakázala prodej a používání flupyradifuronu s ohledem na možné obavy, že tyto látky mohou představovat vysoké riziko pro životní prostředí. Francouzské orgány zahrnuly do svého oznámení vědecké důkazy na podporu této žádosti, včetně odkazů na publikované recenzované studie. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) roku 2022 tuto žádost posoudil a zamítnul, a to na základě stále platné, avšak zastaralé metodologie vyhodnocení rizik pro včely z roku 2002, která bere v úvahu pouze akutní efekty insekticidů na úmrtnost včely medonosné v laboratoři, a nezahrnuje tak dlouhodobější vlivy na úmrtnost, plodnost a chování včel ani ostatních opylovačů v realistických podmínkách. Letos v únoru však EFSA zveřejnil revidované směrnice k hodnocení rizik přípravků na ochranu rostlin pro včely a nyní se čeká na jejich schválení Evropskou komisí a členskými státy EU. Po jejich schválení bude EFSA snad konečně schopna lépe vyhodnotit negativní dopady tohoto insekticidu a bude tak doufám již brzy zakázán. Ač to nyní našim včelám moc nepomůže, doufám, že jsou pro vás alespoň tyto informace užitečné. Případné zvýšené úhyny včelstev bychom měli dle platné legislativy nahlásit na Krajskou veterinární správu. Níže přikládám zdroje, ze kterých jsem čerpal. S pozdravem a přáním krásného dne Fxxxxxxxxxxxxx Zdroje: Články:
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/vcely-a-jejich-ochrana-pred-pesticidy/ https://wave.rozhlas.cz/i-jedna-davka-pesticidu-muze-ovlivnit-nekolik-generaci-vcel-tvrdi-studie-8629383 https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/moderni-pesticidy-poskozuji-mozek-vcel-ty-neudrzi-smer-letu-17543 Studie: https://www.nature.com/articles/s42003-021-02336-2 https://www.nature.com/articles/s41598-023-48818-7 https://www.nature.com/articles/s41598-022-22239-4 https://www.nature.com/articles/s41598-023-46135-7 https://www.sciencedaily.com/releases/2022/10/221025090442.htm EFSA: https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2022.7030 https://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/pesticides-and-bees-guidance-review
Tak mám špatnou zprávu o mém včelaření. K zeslábnutí několika vč došlo až nyní, zjistil jsem to na jednom stan s 26 vč včera. 2 slabé “záložní matky” nemají ještě medník. Ovšem u 4 loňských oddělků, které před týdnem pukaly vešvech, vše to jsou třicítky, ubylo včel. Nastal efekt rámku vyššího než 30 cm a mě se to na třicítce stalo asi prvně, kvůli tomu jsem zrušil Sedláčkovu míru vysokou 34,7 cm. Včelstva nacpala med na vysoké rámky, už ho víčkují a plodují na třetině rámků dole a ani ne na všech. Letošní postavené M - 1-2 ze 4-5 zanesly medem. Medníky úplně ignorovaly, u dvojich tam nebyla včela, u dalších dvojich obsedla jednu nebo dvě souše a stejně velmi nařídko. Co je podivné je, že se vůbec nechtějí rojit, samy sebe omezily a nestaví ani misky a to snad v tuto dobu nepamatuju. Misky nestaví ani kmenová včelstva. I trubčiny je na vysokých SR málo, z asi tak 20% letos stavěly dělničinu a i jí tam zakládaly. To taky nepamatuju.
Jednu matku jsem usmrtil. Nezbylo, než její plodrámky rozdělit jiným. Včelami jsem posílil (brigádou) jiné slabší vč. Ze 4 takto slabých vyšlo 12 vysokých rámků bez plodu a z deseti je nad jedním vč nad mřížkou medník. Zbylá vč dostala souše na zakladení, otevřený plod tam byl na 1-2 rámcích. Nazval bych to kolapsem, jak by to pokračovalo nevím. A zda moje opatření pomůže taky netuším, nemám s tímto žádnou zkušenost. Mám jen kalkul, který nevím zda vyjde, že včelstva prohandlování plodu a včel nějak vybudí k vyšší aktivitě a přidání plodu ze zrušeného vč navýší počty včel ve zbylých natolik, aby se vrátila na původní sílu.
Kolega s Blaníkem dává třetině druhé medníky a v době špendlíků si stěžoval na rapidní zeslábnutí včelstev. Já vč na druhý medník mám ze zmíněných 26 pouze dvě a i tam jsem ještě počkal. Druhé stanoviště se 14 vč je celkově asi o 4-5 dní opožděné, co mě čeká tam se dozvím o víkendu.
Ze všeho, co tu píšu, by se mohlo zdát, že mě jde vše samo a vše mám skvělé a naprosto bez problémů. Tak to je velký omyl. A proto když někdo méně zkušený dopadne některý rok hůř a nebo špatně, měl by si uvědomit, že i dílčí neúspěch ke včelařině patří.
Horší (zatím) je, že vůbec netuším, kde jsem udělal a jakou chybu. Nejsem soudruh a už vůbec ne z NDR a přesto chyby dělat umím.
A i kdyby se později ukázalo, že to byl vliv vnější, mě po tolika letech včelaření by překvapit nemělo vůbec nic! A tudíž je tou chybou to, že jsem neuměl rozpoznat zádrhel. Nevím, jak zjištěný zádrhel řešit, ale já žádný nerozpoznal.
Přece jen se vracím abych něco připsal. Dostal jsem před asi dvěma týdny “podivný” dopis od mě neznámého, ale také Podblanického včelaře o tom, jak majitelé agrochemie zuřivě brání prostřednictvím EU a našich orgánů záíkazu nějakých postřiků a prolobovávají si už několik let odklad zákazu. Nerozumím tomu, nevím zda je to nějaká konspirace či provokace a nereagoval jsem. A dnes by si měl každý uvědomit komu v naší zemi patří 80% agrochemnie a kdo má tudíž max zájem ty sra.ky po polích stříkat co nejvíc. Ale ač cizák, má nejvyšší preference a zse bude zvolený…
A ABY BYLO ÚPLNĚ JASNO, najděte si tady můj článek o neonikotinoidech a o tom, jak a s jak dlouhým “odkladem” zhoubně působí na včely. V jiném vláknu sem dám ten dopis, kterému, přiznám se, ne úplně rozumím.
Ano, až když to čtu, že je to v knize Veselého (neznám jí) si vybavuju, že jsem toto varování nedávno někde četl. Tedy, že pak konzumují pyl nebo bílkovinové náhražky staré včely se všemi důsledky. Mám patrně nějaký dar, intuici, i když něco nevím jak funguje, nedělat blbosti. Ale sám jsem na to nepřišel, nebo ne úplně sám. Můj táta měl životní heslo: “Jsi-li informován, jsi ozbrojen”.
Pamatuju si v osmdesátkách, kdy řádila nosema apis a my se zhoubnou metodikou převěšování plodu, mřížky a omezování matek blbnuli s jarním podněcováním, kterým jsme se snažili vybudit včelstva k rychlejšímu jarnímu rozvoji a v důsledku více květového medu. Podmínkou bylo, na náhražkové těsto sehnat odtučnělé sušené mléko. To bylo nemožné, kdo neměl známé nesehnal. Jeden starší kolega uměl sehnat všechno a sobě a pár kámošům ho zajistil. Mysleli jsme si všichni, jak budou ve výhodě a jak skvělá budou mít, proti nám ostatním, svá včelstva. Nebylo tomu tak, sám po několika letech usoudil a přiznal, že je to stejné a že má podezření, že horší, než kdyby náhražky nedával. Podobně jeho kámošové, že už to nechtějí vidět. A tehdy někdo přede mnou řekl, že jestli to naopak není tak, že ty kraviny v tom těstě včelám nakonec vadí a nezatěžují je tím, že to z toho musí odfiltrovat. Tohle jsem si zapamatoval dokonale!
Ano, šlo by to. Celé roky studuju (furt dokola jak magor) staré Překlady a další. A až po dnešku mi dává smysl něco, co nyní popíšu, co jsem kdysi (a teď nedávno znova) vyčetl.
V padesátkách píše (nevím kde a nemám sílu to hledat) nějaký nacista nebo Rakušan, jak v lednu chodí trhat jehnědy lísek, doma v teple se otevřou, na řešetu z nich vypráší pyl a tvrdí, že hodně, a míchá to medocukrového těsta. A já do dneška myslel, že je magor. Zaprvé je to větrosnubka a pyl je neskutečně jalový. Včely ho sbírají jen proto, že v té době jiný není. No a byl jsem skálopevně přesvědčený, že nezkysaný pyl je neúčinný. No a podle Gorova tvrzení, a jak se tu dočítám i podle Brennera, to taková blbost není.
Ale. Stejně jsem přesvědčený, že je potřeba se o včely postarat tak, aby nestrádaly nikdy během roku a v podletí tuplem a tyhle věci pak není potřeba nikdy nijak řešit. Dobře živené včely bez stresů a žijící v pohodě si vytvoří tukobílkovinná tělíska a i kdyby zjara v úle nebyla jediná buňka pylu, stejně vychovají novou generaci včel. Polopatičtěji. Je nezbytné nebrat včelstvům úplně všechen med. To je celéa o víc se starat netřeba. Předkové na to měli pořekadlo: “Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky”. Pro mladé, co už znají jen počítače, tak díže (malá díže = dížka), byla nádoba, do které se od krav nadojovalo mléko.
https://encyklopedie.ckrumlov.cz/img.php?img=3152&LANG=cz
A když to mělo oválný půdorys a dvě “ucha”, tedy prodloužená prkýnka s dírami, byla to štoudev.
Tolik roků včelařím a toto jsem nevěděl. Děkuju za vysvětlení a omlouvám se za svůj omyl. Brennerovu knihu mám doma, tohle mě asi nezajímalo, tak jsem to dokonale zapomněl.
Mátlo mě právě to, že pro člověka je rouskový pyl k ničemu kvůli obalům pylových zrn a že prasknou v zažívacím traktu včel bez zkysání jsem netušil.
Názorný příklad toho, že nikdo není dost moudrý a je nutné se učit celý život.
Pan kolega Goro se jen upsal, samosebou včely pyl hned konzumovat nemůžou, dokud není zkvašený. Takže všechen pyl uloží do buněk. Už při sběru ho “sliní” medem z medného volátka a sekretem hltanových žláz. Pak je vzduchotěsně napěchován do buněk a zakryt medem a díky tomu poměrně velmi ryche zkvasí. Tím vzniká tak zvaná perga. Zkvašením se v něm zpřístupní výživné látky.
Pyl nikdy neplní do buněk až po okraj, nechávají asi 20% buňky volné. Na to před zimou přijdou zimní zásoby, ideálně med a tyto zásoby jsou zavíčkovány. Takto uložený pyl čeká na předjaří a jaro, na jarní rozvoj. Pod víčky a zásobami vydrží i dva roky a moížná déle. Včelaři se pak mylně domnívají, že jejich včelstva mají v podletí nedostatek pylu a vyčuránkové je při tom nechávají. Proto pak neznalým vnucují nesmysly, jako jsou kvasnicové a jiné, údajně bílkovinné nesmysly. Já tvrdím, že tyto náhražky nemají žádný význam - zkoušel jsem několik let části vč to dát a části ne a nebyl žádný rozdíl. Navíc mám podezření, že možná může včelám působit potíže syntetické uměliny z krmiva odstranit. Ale to je jen moje domněnka.
Je smutné, že i poslední Včelařství opět zveřejnilo blud o kvasnicích. Tyto nesmysly straší v hlavách některých včelařů vytrvale už po několik generací…
Gledicii musím hledat, neznám a děkuju za info, akorát je rozhodující kdy kvete.
Katalpu pohlídám a dám sem vědět. Děkuju.
Slíbená pohádka:
Žlili byli dva bratři, bydleli vedle sebe ve vsi hned u lesa. Začaly růst hřiby. První z bratrů popadl svých 5 košíků, kterým se celý rok doma vyhýbal, překážely mu a musel se o ně starat, aby je nezničili škůdci a pospíchal do lesa na hřiby. Druhý, chytřejší bratr, se celý rok jako hlupák o košíky nestaral. Nemusel je pořád sířit kvůli červotoči, ušetřil si spoustu starostí a tak měl košík jen jeden, ten, který používal a tudíž se do něj žádní škůdci nedali. Přece u lesa je potok, kolem něj spousta vrb, košíky plést umí a tak si prostě, AŽ BUDE POTŘEBOVAT a hřiby začnou růst, nadělá košíky jiné, nové, lepší, čisté.
Bratři začali sbírat hříbky. První košík byl hned plný. Zatímco hloupější bratříček plnil staré košíky, chytřejší odnesl domů JEDEN košík hříbků a šel plést nový košík. Než nařezal proutí, měl hloupý z bratří doma další plný košík hřibů. Než chytrý upletl JEDEN košík, měl první doma 5 košíků plých krásných hříbků. Chytřejší bratřík měl doma jen jeden košík hříbků a upletený krásný JEDEN úplně nový košík. Vloudila se ale malá chybka. Hříbky přestaly růst a tak měl hloupý z bratří doma 5 košíků hříbků, “chytrý” jen jeden plný a k tomu druhý, krásně nový, ale bez hříbků. Kdo z bratří byl chytřejší?
--------------------------------------
Takže. Teoretikové (vědci, taky proto si jich tak málo umím vážit, tedy většiny z nich) spočítají, že kilo vosku = 3,4 kg medu a vyvodí z toho zdánlivě rozumný a přesně podle fyzikálních zákonů platný závěr, že medný výnos není a nemůže být na úkor medu, protože je to zanedbatelné. A také, že snůška vybudí u včel pud nejen sběrací, ale i stavební. My víme, že včely použijí většinu vosku z M (jen u dobré a tedy tenké M - vysvětleno v jiném článku) a jen asi 65% přidají. Jestli tedy váží mezistěny na jeden nástavek (11 r) 39x24 asi 0,8 kg vosku, včely přidají asi půl kila vosku a to je tedy ekvivalent asi jen 1,7 kg medu. Protože se do bedny 24 vejde asi 22 - 23 kilo medu, je nějakých 1,7 kg opravdu naprosto marginální množství. To je přece úplně jasné, na to není třeba být kandidát věd! Jenže všichni vědí, že tohle nefunguje a strašně se diví, že jim vč (jen někdy, někdy taky ne) sice postaví celou bednu rámků, ale nějak je toho medu méně než by být mělo, často taky skoro žádný. Pohádka vysvětluje, jak funguje svět v praxi bez ohledu na pány chytré, co žijí z grantů a je jim lhostejné, zda mají včelaři med (a potažmo živé včely).
V článku ze 7.4.24 jsem zveřejnil unikátní know-how, jak nemuset použít mateří mřížku a všech pozitivních efektech jejího nepoužívání. Píši tam ale, jak je u stěn po souši a lépe po dvou souších a jak tedy vč má hned, jak začala snůška, k dispozici nejméně 2, lépe ale 4 souše a tudíž má ihned kam dávat med. Tím je ve výhodě proti včelstvu, které musí postavit všechn 10 (nástavek je na 11 rámků, do medníku se ale dává se jen 10). Je to tedy aplikace efektu “chytrá horákyně”. Vč souše na okamžité ukládání přínosu má i nemá, má kam dávat mned, ale současně musí horečně stavět a tím je u něj stimulován i stavební pud, který zase podmiňuje intenzivnější shanu využívat snůšku, tedy zintenzivní pud sběrací.
Zbývá ještě dodat jak s títmo systémem medníku systému Blaník začít když nemáme panenské souše. To, že jsou panenské je jedna z věcí, které odrazují matku klást v medníku. Dalším, co jí neláká ke kladení v medníku, jsou větší rozestupy rámků - obojí je ale podmíněno dostakem místa dole ve VN a pod ním v NÍZKÉM TLumiči. V článku vysvětluji, jak udělat z vysoké souše nízkou. Protože je opakovaně zakladená, tmavší a teplejší, je pro matku atraktivní. Proto musí přijít ke stěně, tam matka klást nebude. Také proto jsou lepší medníky tenkostěnné, tudíž je tam chladněji a to je další důvod nekladení u stěny. No a i když má mít Blaník med pouze z panenského díla, holt nějak začít se musí, doteď měl každý med z díla s košilkami, tak to snad jednu sezonu ještě vydrží! V dalším roce už budou i ty první souše v medníku panenské.
Zakladené souše z medníku, ať ty, které jsme udělali ze souší vysokých a nebo nám výjimečně některá matka 1-2 rámky zakladla, tyhle souše přijdou příští rok do TLumiče, kde přece musí být polovina rámků dělničích. Píšu, že v TL má být polovina dělničáků, ale od letoška u poloviny vč, jak 30 tak 24 zkouším jen 4 trubčáky v TL. Současně zkouším sebrat asi polovině včelstev vysoký SR už teď a nahradit ho mezistěnou. V tomto případě ale mezistěna nepřijde na poslední pozici, ale jako třetí od konce. A ano, “roztrhne” se mezistěnou plod (což by se nikdy udělat nemělo). V tuto dobu to už nevadí a nebo je to menší zlo, bohatě vyvážené ziskem jedné další mladé vysoké souše ve VN navíc. A také s ohledem na viditelnou sílu a kondici včelstva. Jestli úl obrazně puká ve švech včelami a zadní strana posledního rámku (stavební rámek) je černá včelami, pak to smíme risknout a mezistěnou jeden, raději dva rámky oddělit.
O tom, zda lze přesunout chov trubců pouze do TL už v době rozkvětu řepky (záměrně neuvádím datum, ale začátek květu řepky, nebo jabloní), a současně zda stačí jen ekvivalent dvou trubčáků vysoké míry, podám zprávu příští rok po vyhodnocení pokusu. Metoda LBV, která mi nikdy nefungovala, také předpokládá 2 rámky vysoké míry čisté trubčiny, ale mezi dělničím plodem. To ale o ty 2 rámky omezuje matku v kladení a já jsem zásadním odpůrcem omezování matek ve vysokém prostoru úlu. Polopatě: Jestli tedy dám do TL jen 4 nízké rámky, je to ekvivalent 2 vysokých rámků LBV, jenže na rozumnějším místě úlu. Proto doufám, že budou 4 N rámky trubčiny v Tl stačit.
A je ještě nutné upozornit, že se celkem běžně děje, že něktará včelstva zakladou i trochu dělničiny v TLumiči. Ničemu to nevadí, od toho tlumič je, aby byl jakýmsi “pojistným ventilem” a umožnil včelstvům expandovat jinam než do medníku. Tedy pokud to které včelstvo takovou potřebu v prvním největším vzepětí, v době květu ovocného stromoví, projeví.
Troufnu si ještě dodat velmi odvážnou domněnku. Jestli včelař udělá všechno přesně jak jsem v metodice Blaník popsal a PODROBNĚ vysvětlil a stejně se mu chce včelstvo rojit, pak je to genetická vada matky. Ono je to u některých žen stejné, můžou mít doma první poslední a stejně zanášejí. U včel matku můžeme snadno vyměnit za jinou, která bude možná lepší. U včel ano…
Jako dítě si pamatuju. Přišel pán, mámin známý a říkal: “Dávejte medníky, je snůška!” U nás to bylo snadné, první medník byla patnáctka bez mřížky s panenskými soušemi, stačilo je “naházet” na úly. Ale máma mávla rukou, že lidi o květový med stejně nestojí a že si počká na druhý, lepší med. Ten rok ale už žádný jiný med v té lokalitě nebyl. Tehdy se maminka velmi poučila!!!
No a já při kočovce, myslím 86 (nevím zda v roce Černobylu, rok před a nebo rok po) zažil, že přišly dva týdny dešťů a prudkého ochlazení, na víc jak polovině úlů byl celo a polomedník, tedy asi 40-45 kilo řepkáče a holky to sbaštily. Pak jsem jel k hrachu, na něm jsem neviděl včelu. Ale ten rok byl jediný v životě, že když jsem dovezl hrubý krystal a vodu, že jdu krmit, vytočil jsem průměr 45 kilo černozelené medovice. Ten med když tekl z medometu, opalizoval asi jako (ne tolik, samosebou) jako krk divokého kačera. V dětství byl takový med v lese, kde měli naši včely. Když mi bylo asi 10 to v lese zrušili…
Ale máte pravdu, od doby kdy nepřevěšuju plod, neznám mřížku a nijak neomezuji matky a používám pouze dadant-systém, nepamatuju, že bych byl bez medu. Stejně jsou na tom Petr i Tom4. Já a Tom nemáme “učedníky” Petr ale má 3 a ti začali mít med až když přešli na Blaník.
Přidám perličku. Je jistý pán, o dost mladší, můj úhlavní oponent z devadesátek, militantní ochránec přírody a sluníčkový progresivista, těžký liberál. Netykáme si, udržujeme si velký odstup, potkáme se leda náhodně. Po 3 letech z Petra před dvěma lety vylezlo, že pan inženýr, ideový odpůrec a vysoká šajba v republice v environmentalizmu, včelaří a že včelaří v Blaníku a že mu včely dal on, Petr. Pan inženýr prý dva roky pečlivě, ne četl, ale studoval (Petr mu odmítl dát včely dokud to nanastuduje) vše co jsem kde zanechal na internetu a úspěšně včelaří v Blaníku. Petr 3 roky nevěděl za A zda u toho pán vydrží a B co tomu řeknu. S panem inženýrem se pořád nebavíme, ale vzájemný respekt se podstatně zvýšil. Jsem rád, že začal včelařit (je mladší, mírně nad 50 a tedy perspektivní) a že se toho drží. I když liberály a k tomu ochránce přírody fakt nemusím, přesně takhle by to mělo na světě fungovat. Nemusíme si pasovat, můžeme být názoroví odpůrci a nemusíme si padat kolem krku a dokonce se ani bavit, ale vždy, když se chce, lze najít nějakou spojnici.
Má to vadu. Na většině ČR akát nemeduje a lípa snad nikde. U nás má od pondělka udeřit zima pod 8 ve dne a trvat nejméně týden. Pak bude po medu ze snůšky, která právě běží.
To je dřezovec ode mě? Kdybych je dal do země z těch kýblů, byly by taky takové!
Ano, dřezovec vytváří sám od sebe impozantní strom velmi pěkného tvaru. Úžasné jsou ve Zruči na náměstí v malém parčíku proti poště. Ale to se už nedožiju až budou ty moje tak velké a krásné jako ty Zručské…
Ani nevím, zda a jak na to jdou včely, nikdy jsem je neviděl kvést.
To proto, že jde o včelařinu, tedy obor zemědělství a to není jako práce na soustruhu. Tady jsme závislí na počasí a protože nejsme jasnovidci, asi proto vám nikdo neodpověděl. Já vaší otázku vzal z jiného konce, abychom neměřili a netěšili se předčasně. Vše má svůj čas a ano, nejspíš to bude letos poněkud dřív, než roky jiné.
Mimochodem, já se tedy rozhodně netěším, na včelařině mě nejvíc nebaví (řečeno eufemisticky) vytáčení, především ODVÍČKOVÁNÍ a odbyt medu mě taky nebaví. Jo, jsem takovej, chodím rád na ryby a rybu bych možná jedl, ovšem jedině s pistolí u spánku. Stejně tak miluju včelařinu, ale jak mám vytáčet, jsem na mrtvici.
Mí předkové říkávali: “Kdo dřív měří, nežli věje, na.erou mu do věrtele”.
Teď mi dochází, že mladí (i věku středního) nejspíš netuší o co jde. Tak tedy. Věrtel byla objemová “normalizovaná” míra, něco jako hodně velký kýbl. No a vátí. Když se cepem vymlátilo obilí na mlatu, sedlák získal směs zrna a plev. Bylo nutné oddělit zrno od plev. Plevy jsou pluchy, jakési “košilky”, kryjící v klasu semeno. Sedlák musel počkat na větrný den, otevřel oboje vrata u stodoly dokořán a v silném větru vyhazoval lopatou do výše směs zrní s plevami. Těžké obilky padaly v místě vyhazování na plachtu, ovšem plevy unášel VĚJÍCÍ vítr. A proto to sousloví. “kdo dřív měří, než - li věje”.
Ale k tomu ještě byla potřeba “ouhrabka”, řešeto (pochybuju, že všichnu tuší co je řešeto), kterým se směs zrní/plevy nejprve proselo. Toto řešeto (neumím ho najít na netu - dokonale zapomenutá, dřív nezbytně běžná věc) mělo, průměr asi 70 cm, bylo to dřevěné okruží z tlusté dýhy jakési tenké prkýnko asi 25 cm vysoké stočené do kruhu a za síto sloužilo něco jako králíkářské pletivo. Tímto sítem se nejprve prosála směs obilí s plevami, aby se oddělily cepem pozurážené klasy, které by při vátí proud vzduchu neodvál.
Později byl vynalezen jakýsi ručně velkou klikou poháněný fukar, říkalo se mu nepochopitelně “mlejnek” a tím se uměle ve stroji vytvořil velmi silný proud vzduchu, který odnesl plevy a lehká zrna dál od těžkých a tedy kvalitních obilek = zrní. Současně míval mlejnek i šikmá třasáková síta, kde se oddělila semínka plevelů.
Dnes úplně zapomenutý svět, za mého dětství se to ještě vidělo na vsích. Ano, jsem tak starej, že sice nepamatuju hnědý uhlí, ale pamatuju první mlátičku na kolech, rozorávání mezí pásákem DT, břisknou muziku i hysterickou selku, opakovaně se pokoušející skočit pod pásy traktoru. I jejího manžela (přiženil se k nim), jak se za ní styděl a jak jí s chlapama opakovaně odnášeli stranou. A taky čtyř divné pány, co přijeli v Tatraplánu, v kloboukách a dlouhých kožených hnědých kabátech, stejné kabáty (možná stejní chlapi) jako bylo ve starých filmech GESTAPO. Ti stáli opodál, jen sledovali co se děje, s nikým se nebavili a lidi se jich zjevně báli. A maminka mi říkala: “Nekoukej se na ně!” - poslechl jsem rád, byly mi asi 4, možná 5 let a taky jsem se jich bál…
Jo, to a mnohem víc si pamatuju… Ale omlouvám se, odbočil jsem hodně daleko. Chci jen říct, netěšme se předčasně, abychom pak nebyli zklamaní. To není pověrčivost, to je zkušenost.