Příspěvky uživatele

To asi jak který druh, je jich hodně. Co vím já kvete mnohem dřív, myslím na začátku června. Dám sem vědět.

Vypěstoval jsem ze semínek 6 sazenic. Jednu jsem dal sousedům, umořili to. Druhou asi umořila dcera. Dvě jsou nevím kde a dvě mám pořád v kyblíkách, už 3 roky (možná 4) a nevím kam je vysadit…

Zrovna tak se mi podařilo ze semínka vypěstovat několik sazenic dřezovců. Něco jsem rozdal a zbytek tady mořím v kyblíkách, asi 3 stromky metr vysok. Jenže jsou vysoké metr už 3 roky…

Podobně s netvařci. Ty, co jsem vysadil, se nerozrůstají (údajně invazivní agresivní keř) a nějaké mám ještě v kyblíkách. Ono se ne všemu všude daří. Právě tak mám v kyblíkách stromky akátu. Vysazené témněř “stojí” a nijak bujně se neuchytily.

Ještě ke katalpě. Je to neskutečně pomalý strom. Ve Vlašimi je jich několik mezi farou a kostelem. Všiml jsem si jich, jako neznámně “exotických” stromů jako dítě -mají veliké listy podobné lípě, ale 5 x větší. Měl tam pod širým nebem dílnu kameník a já se chodil dívat jak pracuje. Stromy snad vůbec nevyrostly, mají pořád metr nad zemí asi 20 centimetrů… Jen mezi nimi a farskou zahradou, kde pracoval kameník, vyrostla už před 60 lety zeď.

Zjara není problém, příroda je štědrá a nabízí víc možností, než stíhají včely využít. Tady se o nic snažit nemusíme. Bavme se spíš o tom, co pro včely od července. Doporučuji všem Gorův poslední článek. Sice se tam jen zmíní o zhoubnosti pylu z polních plodin (i plevelů na "stříkané" půdě), ale já se domnívám (opatrná, “liberálně” blbá floskule), přesněji jsem přesvědčený a nejpřesněji VÍM JISTĚ, že má význam pro zdraví a vitalitu včel právě to všechno, co kvete a poskytuje pyl (i snůšku) z ploch, kde jezevci nikdy nic nestříkali.

Pana Gora prosím (nemá teď čas jako nikdo) aby rozvedl co naznačil o škodlivosti pylu ze zemědělských ploch. Můžu mu napsat soukromně, myslím ale, že by i ostatní jistě uvítali, aby se podělil o to, co o téhle problematice ví. Já moc ne, přiznávám a k prosbě se možná někdo připojí.

Systém Blaník nezná mateří mřížku. Jak ale docílit aby matky v medníku nikdy nekladly? Trvalo roky než jsem na to přišel a nyní to funguje na 95%. A kupodivu to funguje i u medníku míry 39x24. U této míry mám ale vyzkoušený jen první medník, ten skutečně může být vysoký 24, další ale už NN. 

Mnozí dělají zásadní chybu, že dají stavět celou bednu. O tom ale tento příspěvek není, to vysvětlím v jiném článku.

Na druhou stranu jsem se setkal u kámoše s názorem, že má panenských souší dost a tudíž nemusí pořád vylepovat tolik nízkých mezistěn do medníků. Nezeptal se mě a pak se velmi divil, že mu víc než polovina matek zakladla v medníku nízké rámky. Tak to vysvětlím jak to funguje.

V první řadě. Do medníku nesmí nikdy přijít volná stavba a nesmí tam být prostor pro divočinu ani jako pětikoruna!!!!!!!! Jakmile se tam objeví možnost stavět divočinu, vždy udělají trubčinu a tu matka dojde nadšeně zaklást. Jakmile ale přelezla vodorovnou mezeru mezi patry, a je v medníku, pak tam už zaklade i spoustu dělničiny. I té panenské!

Stavba k medu patří, dát jen souše není dobré ani rozumné, šupinky vosku se včelám tvoří stejně a když nemají možnost stavby, šupinky vosku padají spolu s mělí do podmetu, odkud jsou vynášeny čističkami ven z úlu.

NÁSLEDUJE ZÁSADNÍ INFORMACE,  kterou nelze nikde vyčíst a je to tedy originální know-how.

Medník 39x15, 39x17 a dokonce i 39x24 se vystrojí následovně. Ke stěnám se dají dvě souše, tedy 2 + 2. Kdo začíná a nemá, dá po jedné a kde je vezme vysvětlím na konci.

Do medníku se dává jen 10 rámků na nepatrně větší rozestupy. Od oka, v medníku nesmí mezerníky u mě kvůli odvíčkovacímu stroji být a i když se odvíčkuje ručně, je třeba mezerníky nemít. Už jen to, že jsou rámky malinko dál od sebe, působí zrtrátu atraktivity pro matku.

Tudíž jsou v medníku 4 souše, dvě a dvě u stěn. Tam matka klást určitě nepůjde. Doprostřed přijde 6 mezistěn vedle sebe. Nesmí se zebrovat, tenhle nesmysl je nutné ze včelařské praxe jednou pro vždy odstranit! Když souše chybí, dají se jen dvě a mezistěn 8 a opět souše ke stěnám.

Proč pouze tak a ne jinak?

Začala nárazová snůška, samosebou se nesmí přidávat medník dokud na to vč není zralé. Zopakuji jak se pozná "zralost" na medník. Na posledním rámku od česna na straně ke stěně musí být v plodišti tak černo včel, že téměř není vidět plást. 

Co nastane když jsme přidali medník podle popisu. Včely mají ihned kam ukládat zahuštěný nektar, na to mají dvě a nebo 4 souše u stěn. Pokud se skutečně počká s medníkem na správnou chvíli, včely začnou souše plnit neskutečně rychle. Současně horečně staví mezistěny uprostřed medíku. Matka klást ke stěně nepůjde (výhoda tenkostěnných medníků), výjimečně by zakladla druhou souši od kraje. Pokud má ale pod plodištěm TLumič, nikdy nemá potřebu. Uprostřed medníku by ale neodolala a šla by nahoru klást. Tam to ale nejde, včely teprve vytahují mezistěny. Jenže medařky, které nemají ještě ne úplně zahuštěný med kam ukládat, plní buňky stavitelkám tak rychle, že cpou med do polovičních buněk. Matka ale klade až do buněk hotových s “normalizovanou” hloubkou. A tak když jsou buňky vhodné pro plod, už jsou zaplněné, třeba jen z části, ale jsou zaplněné.

Co se děje dole ve VN. Protože je pod VN TLumič, tedy speciálně vystrojený NN, kde je půl rámků VS - tady posatví 100% trubčinu prostřídaných dělničími plásty (jediné, vlastně “zebrování” v systému Blaník), už hotovými a ne tedy mezistěnami.  Do dělničiny ukládají úlové včely “surový”, tedy řídký nektar od létavek. Tím se stane, že včely neomezují ve VN matlku v kladení - každý pozoroval, že v té době plní nezralým medem každou buňku hned jak se vylíhne včela. K tomu pyl a vždy dojde, když není TL, k omezení matek v kladení. To se u Blaníku, kde TL je vždy, neděje. Ano, dole v TL ukládají včely i “přebytečný” pyl. Pyl bude sloužit ke krmení trubčího plodu. Prostě, kde je plod, dávají k němu i pyl.

Popsané je druhý důvod, proč matky nemají potřebu klást v medníku, nejsou totiž ve VN = v plodišti omezovány nárazovou snůškou. Nárazovou snůšku TLumí TLumič a proto jsem ho tak nazval. Mimochodem Sedláček má POLštář a Řeháček (Eurodadant) má “manipulační nástavek”. Ti dva autoři ale nepřišli na chov trubců v tomto podstaveném NN a proto, aby se to odlišilo, jsem nazval svůj systém TLumič. Sedláčkův POLštář tlumí nárazy také jako polštářek pod prdelkou Werichovy princezničky na hrášku. Snad se pan Sedláček neurazí, když jsem vyzradil proč to tak nazval.

Kvůli stručnosti nechci dál uvedené rozvádět a očekávám dotazy. Na které si najdu čas odpovědět. (snad)

Systém TL tedy plní hned několik funkcí. Téměř úplně, pokud je udělán přesně jak radím, eliminuje rojení.

Matky neproplodují většinu (nebo všechen) med, protože jsou vlastně omezené na jeden vysoký nástavek a je nutné říct, že třicítka má tady nespornou výhodu. Ano, na 24 jsou vč v systému Blaník vždy o malinko slabší. Ovšem na medném výnosu to téměř není poznat. Jen je u třicítky o trochu méně práce. Ale když mám 24, nevyhodím to všechno, co mám, jen si k tomu pořídím nějaké NN a radím radši 15 než 17 kvůli váze. I méně než 15 je dobře!

A nyní kde vzít souše do TL. Je to snadné. Zmenšíme souše vysoké míry. Jde to skvěle na cirkulárce - je dobré nejdřív odstranit mezerníky a u pleckatých rámků je to horší, ale i to při zvýšené i opatrnosti jde. Rámek se podle “bajláku” uřízne na výšku například 15, ovšem bez 8 mm, když spodní loučka je tlustá 8 mm. Na takto uříznutou souši se přibije nová SL a je souše do medníku (ale i do TL) hotová.

Jde to i ruční pilkou přímo u včel (loučky pilkou, plást nožem, samosebou), ale to je už nad rámec tohoto článku.

Kdo bude řezat na cirkulárce, rozhodně to bude dělat na svůj vrub a za jeho případný úraz já nenesu žádnou zodpovědnost.

Tak to řeknu jinak. Prostě je tu prach ze Sahary, v 86 tu by jaderný prach z Ukrajiny, příště přiletí prach odjinud. To je svět, ve kterém žijeme. Můžeme prach ze Sahary svést na Putina, ale to je tak všechno, co můžeme.

Horší je, co bychom ovlivnit mohli, třeba co lejí agrochemici po polích. Většinu toho tady - agrochemie - vlastní cizák Babiš a ten má zájem toho po polích rozstříkat co nejvíc, ale národ by mu vlez do řiti. Na boj s větrnými mlýny jsem už starej a tak holt je tu dýchán prach ze Sahary.

Děkuju moc.

Jsem starý (vymlouvám se, byl jsem línej se to naučit) a neumím z WhatsApp vložit fotky do fora. Poprosil jsem pána s nickem Romaning, aby dal na forum moje včely, jak tvrdím, že to vypadat má, poslal jsem mu dneska odpoledne fotky. Pak asi mnozí pochopí proč jsem se tak rozohnil a nechal se unést tím videem. Já a mí přátelé a kamarádi máme včely špígl nýgl, od někoho bych tedy rozhodně med nechtěl ani vidět, natož ochutnat.

Mrknu na to, děkuju ještě jednou. A jen z titulku by plynulo, že díky ponechání medu se ušetří krmení? Zajímavé, to mě nenapadlo. Nikdy jsem neměřil kolik včelám dám. Dám jiom tolik, aby měly dost. Znám ale mamlasa, který dá na včelstvo 12 kilo a víc ani náhodou. Pak v únoru (nezužuje, hňup) otevírá včely a těm, kde je hlad, dává těsto (těstíčkuje). Já tímto typem lidí nesmírně pohrdám.

OK Děkuju, snad mu neubližuju a ten šarlatán je někdo jiný. Já to přímo od něj neslyšel, jen se o tom bavili ještě na VF, když jsem tam chodil a jednoho znám, co by u něj na přednášce. Taky o Dvorském ví víc Tom4 a snad sem dá svojí zkušenost.

Pokud je to jak říkáte (jsem tedy předpojatý, přiznávám), OK, poslechu si to jeho povídání celé. Mě totiž nakrknul už ten aktivistický úvod, kdy říká, jak člověk krásné přírodě (včelám) ubližuje. Už jsem to tu psal. Jestli někdo viděl v jakém hnusu eklovním žijí divoké včely a nepo.lil se, gratuluju. Já tedy za ubližování léčebnou starostlivost a civilizovaně hygienické podmínky, jaké k životu včel poskytuje člověk, rozhodně nepovažuji a jestli někdo toto řekne úvodem, ztrácím zájem od dotyčného poslouchat cokoli dalšího.

Já totiž tak zvané ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ chápu pouze jako prostředí pro život člověka na prvním místě.

Včely v případě masového výskytu nabídky z nějakého zdroje dávají přednost právě tomu (ani vy si nepůjdete koupit žampiony když právě masově rostou hřiby). Samosebou malá část neustále hledá a nachází i jiné zdroje, ty ale bývají marginální a někdy zájem o ostatní zdroje vymizí úplně. Včelař proto ví z čeho je med, co zrovna kvete a nebo zda jde o medovici. Pozná to také podle pylu a ostatních ukazatelů. Zkušení umí navíc rozlišovat vůni medu (kuřáci jsou v nevýhodě, vím to, do 50 jsem kouřil jak pohádkovej drak) už podle vůně kolem úlů, když včelstva odpařují donesený nektar nebo medovici.

Ovšem je tu jedno velké ale. Získat jednodruhový med z úlu s vysokými medníky je nemožné, snad jen v akátové snůšce a to já neznám, nad asi 280 mnm akát sice kvete, ale nemeduje (zrovna tak lípa). Z toho vyplývá, že jednodruhové medy mohou získávat jen včelaři pomocí nízkých medníků. Také proto jsem si zavedl ultranízný nástavek na med s mírou vysokou jen 11 cm k těm, co mám celý život a to je 15. A lituju, že jsem si to nezavedl dřív…

Vlastně si pamatuju med z vysokých medníků ze řepky když se nakočovalo přímo do pole a když se pěstovaly odrůdy, které medovaly víc a taky když ještě neměli jezevci tak účinné postřiky. Asi to půjde i ve slunečnici a bílém jeteli, což jsou snůšky jaké já neznám.

Nejblíž pravdě jste ale vy, ano, med je vždy z více zdrojů, za výše uvedených podmínek však některý druh převažuje a často velmi převažuje.

Asi se ptáte mě. Já nevěděl až do srpna 23 o přenášení imunity efektem “chlebového kvásku”. Nikdy nic nesířím a běžně pomáhám slabým rámkem s plodem i včelami tak, jak to podrobně popisuji. Tedy neberu materiál v nějakém vytipovaném vč, kde zvláštní vlastnosti předpokládám, přece jsem o nich nevěděl a tudíž nemohl nic předpokládat. Asi díky tomu, že včelstva neustále vyrovnávám současně dochází k přenosu té vlastnosti. A jestli je něco slabší kvůli tomu že “kvásek” nemá, splyne s něčím, co je s “jiskrou” a tudíž asi kvásek má. Tak to chápu já, jak je to ale doopravdy nevím. Protože při mojí technice nakonec dojde k tomu, že je kvásek všude.

A ano, “zbavovat” se nadbytečných vč je problém. Letos jsem neprodal žádná vč a prošvihnul správnou dobu pro spojení. Nyní nechci za žádnou cenu dvě vysoké bedny na sobě = nikdy nechci vytáčet vysoké rámky. Celý život se učím a toto musím doladit. Možností je docela dost. Nezbyde než dvě bedny na sobě a včas to rozdělit na oddělky. Ovšem prodávat odd se mi taky moc nechce. Jen se tím “problém” oddálí. A vše je to o tom, že je mi líto zjara pomačkat tak zvané záložní, vždycky mladé matky.

Protože nám vládnou ubožáci, kteří hájí zájmy hrstky ekoteroristických aktivistů víc, než drtivé většiny občanů, zůstává i tento hrozící problém jen na nás samotných. Viz můj příspěvek v tomto vláknu ze 13.3.24

V mnoha svých příspěvcích tvrdím, že se děje, hlavně u mladé generace, že lidi ztratili schopnost bezpečně rozpoznat dobro od zla, krásné od ohavného, slušné od neslušného, šlechetné od podlého. Došlo mi, že moje tzvrzení mnozí myslí, že si Podblanický včelař jen něco vymýšlí aby buzeroval mladé a neslušné staré. Proto upozorňuji, že jsem to nevymyslel já, ani Komenský. Byl to Sókratés. Mimochodem, vděční Athénští spoluobčané ho za to popravili, hlavně že jim morálkou a etikou prý kazil děti. Už dávní Athénští občané dobře věděli, že zbohatnout se dá snadněji šmejdovstvím než poctivou prací a o prachy šlo především už tehdy, demokracie nedemokracie. (Platón i Aristoteles tvrdili, žili v době kdy byla “mladá”, že nemůže fungovat). A tak se zbavili učitele, ketrý jim kazil děti tím, že je učil co je slušné, šlechetné a krásné. Ano, byl to on kdo vymyslel etiku. (vyučuje se etika ve školách?)

Přidám co jsem já vymyslel. Tvrdím, že přirozené je být svině, proradně zákeřný s.áč. To jde každému nějak samočinně a být zloduchem se nemusí nikdo učit, to máme naprogramované. Proto jsem ateista, protože tento fakt koliduje s tvrzením, že je člověk stvořen k obrazu… 

Jenže pro obecné dobré je nutné, ve shodě s tvrzením Sókrata a jeho žáka Platóna a jeho žáka Aristotela a dalších, dennodenně se sám každý jeden snažit a usilovat bojovat se svou přirozeností a vyvíjet nemalé úsilí být dobrým, slušným, šlechetným. A to vyžaduje, hlavně pro někoho, nemalé úsilí a dnes přišla doba, že drtivá většina, hlavně mladých, nechce vynakládat ŽÁDNÉ úsilí.

Ovšem kdo by slušným člověkem být chtěl, k tomu je ale nutný prazákladní, řekněme Sókratem definovaný předpoklad, umět rozpoznat, sám každý jeden ve svém nitru, co je správné a co patřičné není. Já se o to celý život snažím, proto se někým nezabývám a někomu se vyhýbám a často mi stačí první pohled a obyčejně se v dotyčném nespletu. Ano, zbohatnout se tak nedá…

Je načase zveřejnit normu, která není na netu veřejně dostupná. Pamatuju si jí přesně, není to těžké k zapamatování, je to jen pár čísel. Dám to včetně “historie”.

Jak vznikla Adamcova míra jsem již vysvětlil (nevím zda tady). Předkové chovali jinou, menší včelu a asi proto byla tehdejší včelí mezera jen 6 mm. Proto měl vnitřek nástavku 402 x 402, což bylo 390 + 6 + 6 a protože se jednalo o čtvercový úl, proto v obou “směrech” stejně. Nyní se ustálila včelí mezera větší, přesně 7,5 mm  a tudíž musí být vnitřní rozměr 390 + 7,5 + 7,5 = 405.

Stejná VM byla mezi patry a sic ejen 6 mm a tudíž nástavek musel být jen o 6 mm vyšší, než je míra. Proto byl nástavek Adamcovy míry = 39x24 vysoký 246 mm. 

Falce jsou překonaná záležitost, často různých rozměrů a já doporučuji všem si kupovat úly bez falců a které falcové jsou, pokud možno ten nesmysl zrušit.

Velmi důležitá je nuta (drážka) pro ouška rámků. Naznačil jsem v jiném vlákně, zopakuji to.

Rozteč boků nut musí být 418 mm, délka horní loučky s oušky musí být vždy a bez výjimky 415 mm.

Hloubka (výška) nuty někdejší ČSN byla 11 mm. To proto, že ouško mělo být tlusté 5 mm a ZÁSADNĚ HORNÍ včelí mezera měla být 6 mm.

Nově je i horní VM 7,5 - 8 mm a tudíž nástavek musí být vysoký (bez falců) u Adamce 248 mm.

Ukázalo se, že je lepší, aby tlouška oušek rámku byla 6-7 mm a proto neprohloupíme, když nástavek uděláme vysoký 248-249 mm.

Rámek.

Měl být mezerníkový, BL a SL měly být tlusté 8 mm, HL pak je tlustá 12 mm. Vše musí být široké 25 mm, mezerník se vyrábí vysoký 10 mm a to pak tvoří ideální rozměr 35 mm. U Optimalu byla tato zásada porušená, rámky jsou osově + 38 mm a to není dobré (vlhčí med).

Aby včely dostavovaly plást až ke spodní loučce, dělali předkové SL jako hranolek 10x10 mm. To téměř nefunguje a včely mezi spodním okrajem plástu a SL nechávají mezeru 18 mm (+-). Ano, těch 18 mm, které jsem si nevymyslel a které mám jako výšku podmetu. Ne tedy 20, 22 nebo 15, podmet musí být 18 mm, protože je to včelí přirozenost.

Ještě vysvětlím dost často používanou zkratku pro Adamce = BVD. To je docela omyl, ta zkratka znamená název již neexistujícího jediného českého výrobce úlů za komančů a tím bylo Bednářské a Včelařské Družstvo se sídlem v Brně.

Pak se snažil (neujalo se) Ing. Kamler zavést obecný pojem KVADRÁT pro čtvercový úl s délkou rámku 39.

Míra 39x24 se nazývá Adamcem proto, že byla knězem Adamcem představena v roce 1904 a o rok později Svazem přijata a doporučena. V roce 1904 to byla revolučně moderní míra, dnes je tragicky zastarale překonaná. Bohužel je ale pořád nejrozšířenější. Adamcova míra vyhovovla dřívější včele, pro Kraňku a pro BF tuplem je mírou k uzoufání nízkou. Její jedna bedna málo, dvě moc. Takto lapidárně lze shrnout její přežitost a nefunkční nešikovnost.

Jinde jsem vysvětlil, že mezerníkové rámky jsou lepší. Z mnoha důvodů. Přesto si někdo oblíbil pleckaté a je to jeho boj. Já si dovolím poradit jak na mezerníky u obyčejných rámků.

Otrocká praxe z minulosti jsou mezerníky přibité na jedné straně rámku a nejhorší je dát je na vodorovné loučky jak píšu v jiném vláknu. Ale i když je lidi dávají na boční loučky, drtivá většina nerozumně jen na jednu stranu (bohužel to tak radily staré knihy, třeba Včelařův rok). Čato ale nastane situace, kdy potřebujeme z nějakého důvodu rámek otočit. Pak se potkají mezerníky dvou rámků a převrácený rámek na zadní straně mezerníky nemá žádné.

Řešení je snadné a úplně napodobuje pleckaté rámky. Mezerníky jsou natlučené na jedné BL dopředu, na druhé stejného rámku dozadu. Já to mám tak, že když rámek visí v úle při teplé stavbě a já stojím za úlem, mezerníky pravé míří ke mě, levé ode mě (prostě ve smyslu pohybu hodinových ručiček nebo normálního závitu). U stěny je na jedné straně (u přední stěny napravo) zdánlivý problém, rámek by mohl dorazit až ke stěně a totéž v zadu na straně levé. Zpočátku jsem do těch míst v nástavkách přidělával latičky tlusté 10 mm. Brzy jsem od toho upustil. Prostě ano, musí se na to dát pozor.

Prosím pána s nickem Romaning aby to nakreslil, někdo si to asi neubude umět představit jen z popisu.

Kdo si ode mě koupil včely, každý (pokud jsem pak ještě komunikovali) přešel na můj způsob mezerníků. Tento systém plně nahrazuje drahé a amatérsky nevyrobitelné pleckaté rámky.

Mezerníkový systém nelze v jednom úle kombinovat s pleckatým.

Málo se ví, že vztah délky HL s oušky a šířky nuty pro ouška rámků v nástavku, pokud je správný, tvoří ouška rámku boční mezerník.

Dle někdejší ČSN pro rámek délky 39 byla šíře v nutách nástavku (úlu) míry 418 mm a délka HL s oušky musí být 415. Pak je na každé straně teoreticky 1,5 mm vůle. MUSÍ to být takto a vysvětlímj proč. A těm, co se zhlédli v Langstrothu sděluji, že ten je ještě přísnější a má na každé straně pouhý milimetr. Tedy pokud je SPRÁVNĚ vyrobený.

Když se tento vztah dodrží, nikdy nemůže “dojet” rámek do boku svojí boční loučkou tak blízko ke stěně nástavku, že by se zrušila včelí mezera a včely by přilepily rámek propolisem. Také nemůže nikdy rámek propadnout. Ano, někteří toto neumí pochopit. A přitom tak jasné a jednoduché to je.

Já se domnívám, že za miliony let, kdy se vyvíjely včely, se tohle (a mnohem horší, nebo skutečně špatné věci) stalo bezpočtukrát. Tady se jen paní vyděsila, asi zapomněla, že je to v intervalu 2-3 roky běžné. Třeba že prší okrově zbarvená voda, v autě je to vidět dokonale.

Ale možná si někdo všimnul, že je například 15 a včely ani nelétají a jindy pomalu nestačí česna a je přitom 9. Mám za to, že je to tím, že za nějkého tlaku x vlhkosti x teploty nic nemeduje a možná ani “nelepí” pyl a tak se včely ani neobtěžují létat. Ty, co vidíme, jdou asi jen pro vodu.

Horní rvou plod vyndavaného rámku. Prostě o rámek, který stojí nehybně v plodišti, tak z něj trčí  ty mezerníky a o ně se orve rámek vytahovaný a ten současně rve svými dolními mezerníky. Bez rolování voští, včel, často plodu se prostě první rámek vyndat nedá.

Žádný dotaz není “blbej”, ano, něco hned nedojde, ale kdybyste to tak měl, poznal byste to ihned. A to je to, co mi vadí. Že to tak mnozí mají, rvou a drtí včely a plod, vidí to, a stejně to nepředělají.

Takže, to, že někdo něco neví není hanba. Horší je když ví, že to dělá špatně a klidně v tom pokračuje. A přešel jste ty slisované včely. To mě rozladilo nejvíc. Ne, že jste to přešel, v tom videu, to vědomí, že jsou mezi námi i takovíhle “včelaři”.

Aha, to mi nedošlo, že video přidal ten, kdo dal pořad na YT. A to se jako smí? Ten, kdo tuhle montáž “vytvořil”, nemusel kontaktovat jak Kociánovou o práva - ta pořad vyrobila, tak i včelaře poskytujícího rozhovor? To jako fakt? Bez souhlasu protagonistů, kteří v pořadu vystupují pod svými jmény? Takže je možné k nějakému pořadu přimontovat  video s Leninem, Putinem a Hitlerem? To se mi moc nezdá.

A Dvorský, to je ten jak vyšlechtil varroaodolné včely? Ty, jak mají nepatrnou vadu, že jsou varroaodolné jen u něj na zahradě? Jak se převezou jinam, jsou zase už normální.

Anonymní:

https://youtu.be/nRLAZWk6ogk?feature=shared

Nemám rád Dvorského pro jeho názory, jinak ho neznám a je mi celkem ukradený. Netuším, zda je V DEVĚT LET STARÉM videu jeho úl se včelami, věřím, že ano. A pokud ne, jistě mu dali pořad autorizovat a musel to video vidět a i kdyby to nebyl jeho úl a jeho včely, nedistancoval se od filmu a je tudíž spojován s ním. Pro mě ano a vůbec mě to nepřekvapuje, zapadá to do mého názoru o něm. 

A v tom vězí moje neobliba tohoto “včelaře”. Na jedné straně plnou hubu jak jsme včelám ublížili a jak jsme se provinili tím, že žijeme a přetváříme svět aby byl vhodnější pro život lidí. To je první rovina, řekneme filozofická, proč já aktivisty všeho druhu neumím vystát a ani si nechci znečišťovat svoje nitro posloucháním jejich bludů.

Ovšem druhá rovina, říkat jak jsme včelám ublížili a mít úl v takovém hnusu na pohled, je úděsné. Všimněte si jak má na horních loučkách rozmačkané a slisované desítky včel, které se ani nesnaží odstraňovat. K tomu mezerníky na horních loučkách - idiotský relikt zadováků, kdy se rámky vytahovaly vodorovně a tudíž mezerníky nemohly rvát plod a zásoby jako když se zadovácké rámky vytahují nahoru v úle, kde není distanční mezera. Naproti tomu Blaník má větší vnitřní rozměr o 22 mm a v něm je těsně u čelní sdtěny celoročně (když netvoří komoru) zaparkovaná blinovka, po jejímž vytažení lze rozvolnit rámky a tudíž pracovat šetrně (a pohodlně) Protože jak je vnitřní rozměr přesně jak má být, pak první rámek lze vytáhnout jen za cenu zničení spousty včel, zásob a plodu, tedy když jsou na něm mezerníky přibité idiotsky. Ano, pleckaté rámky tohle udělat nemůžou a jsou tudíž dokonale blbovzdorné, u lepších mezerníkových se musí myslet a to se mnohým “věhlasným” včelařům často moc nedaří. Mimochodem, jinde tvrdím, že neznám rabovku. No, nemám takovouhle kra.inu třeba, nervu zásoby a nerajcuju včely příležitostí. Mnohým by stačilo u práce myslet a nebýt prase, řečeno lidově - a nebo učeně s odkazem na dávného Sókrata - chovat se eticky (Sókratés popsal a zavedl etiku a z ní vyplývá přirozeně humanita).

Vydržel jsem video do minuty 2:45 a vypnul jsem to, nechci se dívat na prasečinu!!!! A to i když mám na přírodní výběr V DIVOČINĚ svůj názor, ale v chovu včel neakceptovatelný, jak dokládám ve vlákně Darwinův princip, které ale začali okupovat aktivisti a feministky dohadováním úplně mimo mísu.

V této souvislosti připomínám blud (týrání zvířat - když je včela to zvíře) o potřebě prostavování včelí mezery mezi patry. Prostavování mezi patry nástavků civilizovaný včelař musí za každou cenu bránit právě proto, aby nedrtil včely. Na HL, ale ani na DL rámků nesmí nic být!!!!! U NN systému jsou jen teoretické nesmysly o tom, že by včely mohly v zimě nepřejít vodorovnou mezeru. Boháčovi, Ptáčkovi, Čermákovi a všem teoretikům by bývalo stačilo to zkusit a věděli by, že to zimní chumáč přejde bez nejmenších problémů. Jinde kritizuju jakéhosi Märze v jeho videu za totéž a on tam blábolí jak je báječný Americký originál, který má mnohem tlustší jak HL tak i SL a tudíž je pak vodorovný prostor mezi patry a nesmyslnou tloušku dřeva větší. A tak dále. (a tihle lidi točí videa, jejich sebevědomí je dechberoucí!)

Jednodušší lidé nechtějí nic číst a mají raději pohyblivé obrázky, piktogramy, názorné ukázky. Tak se shlížejí ve videích a vůbec jim na nich nic nepřijde divné. Hnus a sedma, jak se lidově říká něčemu takovému jako je většina včelařských videí na YT!!!

Nemám moc rád takováto vida a většinou je ani neotevírám a většinou se nepletu. To druhé video s Kolomým je taky takové. Nemusím toho člověka a důvod si nechám pro sebe. Ale někomu stačí se na někoho jen podívat a ví svoje…

Na video o kleštíkovi se nebudu dívat, kleštík mě už přestal zajímat, jsem o hodně dál.

Nevím co BG. Já ne. Já dělám kvůli výztuze, aby se plást při naklonění nevylomil, jinou věc. Dvě pětiny od spodku rámku (asi tak) vložím dovnitř vodorovný hranolek asi 10x10 mm (nebo podobný) a taky stačí vodorovně špejle 4 mm. Hranolek se postaví nakoso tak, aby břity směřovaly dolů,a le i nahoru, u oblé špejle je to jedno, hranatou špejli dáme také nakoso. To má za následek dole stavbu a když je pod plástem loučka ve tvaru břitu, nevynechávají 18 mm mezeru, ale dostaví dílo a spojí ho s vloženou vodorovnou loučkou = nakoso hranolkem. DL má tvar T-loučky s břitem obráceným nahoru a asi v polovině případů i tady přidělají spodek plástu ke SL.

Výhoda tohoto mého “vynálezu” je obrovská. Nahradí to dokonale drátkování. Stavět začnou dvě party současně. Protože HL je také T-loučka, po vyvaření úplně odpadá jakékoli čištění, napínání drátků a podobné věci a stačí nechat rámek uschnout a jde do včel a ty ho ihned použijí stejným způsobem. Tak pořád dokola do konce životnosti oušek, ta časem uhnijí.

T-loučky a břity jiné konstrukce se nijak u nových rámků nevoskuju, je to nesmysl, včelám stačí právě ten břit a dokonce jen hrana. Toto vysvětlím. Jednou jsem udělal pokus, že jsem HL odlehčil tak, že jsem jí prostředkem na cirkulárce podélně seříznul na tloušku ouška v té jedné půlce. Bylo to vlastně jakoby velké písmeno L nožičkou dolů, nebo jak to popsat. Mělo to simulovat nutu pro M, ta se měla jen přiložit k cca 6 mm plochy po celé délce HL a zajistit sešívačkou místo zalévání voskem v nutě. Blbost jak se ukázalo, vše jde, jenom ne ta sešívačka a připevnit M byl takovej vo.er, že jsem to vyhodnotil jako hovadinu (takových jsem za život vymyslel hodně). Co se ale ukázalo, hrana na spodku horní loučky, tedy bříško loučky s touto hranou stačí na to, aby na té hraně včely začaly stavět. Tak jsem  vlastně nechtěně objevil, že nemusí být T-loučka, ale stačí i L-loučka.

Nutu v HL nechci, protože z ní vyvařit vosk trvá asi 4x déle než vyvařit rámek bez nuty pro M.

Tak jsem mluvil s Petrem a taky jsem se dozvěděl, jak dopadl pokus. Petr je zemědělec. Začalo setí a polní práce a tak informací ubylo, to je důvod mojí odmlky v tomto tématu.

Pkus zrušil A UŽ NIKDY VÍCE. Obě vč zaostala za ostatními. Hlavně ale se pod tou konopnou “vatou” velice daří larvám zavíječe, zavrtaly se do té “rohože” a je jich v tom mnoho, tak moc, že to ještě nikdy neviděl. Ještě že to zkusil takto a nedal do stěn úlů, které má připravené, jen je smontovat. Možná se ty larvy zavrtaly jen proto, že to bylo na stropě, přesněji leželo to na HL rámků a že tam měly možná optimální vlhkost i teplo. Nevadí, konopnou izolaci, PAROPRODYŠNOU ne!

Zavíječ je věc jedna. Ovšem je tu otázka, proč zaostala včelstva s tímto stropem. Veškerou včelařskou literaturou, hlavně tou starší, se vine jak červená nit požadavek na paroprodyšnost stropu i stěn. Tak to je blud a je třeba si to vyhnat z hlav jednou pro vždy.

Pod paroprodyšnou izolací Petrovi sice plesnivěly HL rámků (nepatrně a ne po celou dobu). To by jako ukazovalo na vyšší vlhkost. Ale měřáky ukazovaly něco jiného. Já mám za to, že včely nutně potřebují kondenzovanou vodu ze stropu a když jí nemají, stagnují protože “vědí”, že když pro ní půjdou ven, nepřežije to většina létavek. Nebo napadá někoho něco chytřejšího?

Napadá mě, co potom větrání očky? Nemáme nikdo v partě NN systém a tak to nevyzkoušíme a kvůli tomu si ten nesmysl, který dá dvojnásob práce, pořizovat nebudeme. Mohl by to ale vyzkoušet příští předjaří a časné jaro někdo, kdo NN systém má. Pár vč nechat s otevřenými očky jako to dělá roky, ale u pár vč zavřít všechna očka v úle a nechat jen nevelké česno, jako je to u Blaníku. Vsadil bych se, že kde nebudou očka, tam bude rychlejší jarní rozvoj.

Dokonale to tu umí jen BG a ten je ukecanej jako němej.

A je to skutečně mnohem víc práce. Vysvětlím. Jestli prodávám vč (nebo odd), odcházejí ode mě rámky s plásty a tudíž mám málo vosku. Přesněji, jsem soběstačný, ale skoro nic mi nezbývá a kdybych chtěl prodat víc, už by mi vosk chyběl. Velkou pomocí by byla právě VS. Zkusil jsem to, jde to, ale ne vždy staví dělničinu a já chci trubčinu, nově už po začátku května (dříve až koncem května), jen v TL. No a je to tolik práce a vztekání, že mi jasně vyšlo, že by bylo lacinější si mezistěny koupit i za tu drakonickou cenu. Pořád to bude lacinější.

Pásek mezistěny je nesmyslná komplikace a zbytečná práce. Stačí řeznická špejle 3 mm a malinkými hřebíčky jí na třech místech přibít doprostřed bříška horní loučky. Asi by to šlo i kancelářskou sešívačkou. Nic víc není potřeba. Kdo si umí truhlat, vymyslel jsem T-loučku a někde jsem o tom psal. Ale jde to znamenitě i jen tou špejlí a včely začnou na tom “břitu” vždy stavět ochotně a vždy rovně. Sice je špejle jen 30 cm a vnitřek rámku je 39-(2x0.8)=37,4 a tak po obou stranách chybí necelé 4 cm. Nevadí, včely to pochopí, špejle nemusí být stoprocentně po celém bříšku.

Koupí se i špejle 4 mm a ty jsou dlouhé různě, dají se koupit dlouhé 40 cm. Ale jsou dražší a fakticky stačí ta řezničina.

Děkuju, jste jeden z mála kdo se mě zastal. Nevím ale kdo jste, sice mi javali něco říká a jestli jste mě někdy rozzlobil, dávno jsem to zapomněl. 

Ze všeho, co jsem kde písemně zanechal je jasně patrná snaha podělit se s ostatními o vědomosti a praxi, co jsem za život nashromáždil. Chlapi se umí pro dobrou věc pohádat a umí si dát po hubě (zamlada), ale furt a nebo právě proto to jsou a zůstávají CHLAPI!! A ten fakt nějaké vymleté feministické aktivistce nejde vysvětlit, nemá čím to pochopit když nemá testes. Ano, mám na mysli ty dva oblé mužské orgány, podle kterých se jmenuje test, testament i atest a ve starém Římě u soudu nepřísahali na Bibli, ale na NĚ a museli se při tom za ně držet. Na co přísahaly ženské, pokud se s nimi někdo u soudu bavil, netuším. A v tom co celé vězí.

A můj záběr, soudružky neomarxistické aktivistky, je obrovský a tudíž vím mnohé věci, o kterých nemá většina ani tušení. Přidám, co se málo ví a nebo velmi cudně tají. Churchill vyhrál Britům válku. Skončila v květnu 1945 u nás. Ještě ten rok v srpnu ho vděční občané kopli do řiti a zvolili si hezounka typu našeho rozvědčíka. Hořece litovali a nakonec dědka odprosili a on byl tak pošetilý, že se ještě jednou dal uprosit a ministerský post vzal podruhé i po trpkém srpnu roku 1945. Ale měl bych psát koncovky y protože to nezpůsobili voliči chlapi, ale ženy. Ano, to byly v Anglii první volby, kde měly VŠECHNY ženy volební právo. Předtím jen některé ženy boháčů, u kterých se opředpokládalo vyšší IQ.

Druhá perla, potvrzující má tvrzení, je fakt, že poslední zemí, kde umožnili volit ženám, je až v roce 1978 Švýcarsko. Taky to s tou zemí jde pomalu a jistě z kopce a dávno už to není hrdá země s neobvyklým úspěchem.

Ale ono to ve volbách a už vůbec tzv demokracii nespočívá. Mark Twain se dal už v roce 1892 slyšet: “Kdyby volby mohly něco změnit, už by je dávno zakázali”. Takže volby nic nezmění, jen umožnily feministkám do všeho zvracet svojí propagandu. A ještě se nám bude po feministkách stýskat (a femninistkám po SKUTEČNÝCH chlapech) až se chopí privilegií všech těch asi 60 nových pohlaví.

Tak to máte skvělé lesy-Lesáci dostali před 3 lety zákaz místo vyžínání pasek je stříkat a hned se to prjevilo! Tak to vše zaroste malinou a ostružinou a vy budete mít skvělé snůšky. Všechno zlé je vždycky také pro něco dobré.

Patrně mnohé nechápete. Za prvé, jestli něco já musím dělat v respirátoru, jak to může nevadit čemukoliv jinému? Prostě vy si lečte čím chcete, já tvrdím, už se nedomnívám ale tvrdím, že VD úhyny nezpůsobuje. Tvrdím, že všechny potíže včelám, nejen úhyny, způsobuje koktejl virů a je na mě neudělat svým včelám nikdy nic takového, aby je to mohlo oslabit a umožnit tak virům a bacilům rozbujet se ve včelách do té míry, že je to poškodí. 

Víte, připadáte mi jako když se ve starých dobách všechny lidské neduhy léčily pouštěním žilou nebo pijavicemi. Ano, snížení krevního tlaku patrně v některých případech pomohlo a v pár promile případů asi zachránilo život. Vždycky ale současně pouštění žilou napáchalo strašné a často nevratné škody, protože nemocí oslabený člověk, když byl devastačně oslabený puštěním žilou, tak dostal i nemoci a infekce, kterým by se jeho tělo běžně ubránilo.

Jednou jsem si dal udělat sublimaci kš. Byl jsem bez masky 30 m daleko od úlů a po závanu větru, který ke mě donesl obláček naředěného “čoudu”, jsem se zakuckal a lapal po dechu. Tohle že má nějak pomáhat včelám? Včely pak byly jakoby stříbrné, to se prý na jejich tělech vysrážely a zkrytalizovaly na mikrokrystalky právě páry té kyseliny. Tehdy jsem si uvědomil, že je kš asi mnohem horší než km.

Bral jsem matky od věhlasného chovatele kvůli jejich speciální schopnosto nacházet i takové zdroje snůšky, které přešlechtěná Kraňka ignoruje. Nebudu kvůli žalobě jmenovat. No a dotovaná matka stejně stála 2.300, pán by sežral asi i h.. pod sebou. OK, co se dá dělat. Ale když mi třetí vyměnily do měsíce po obdržení a totéž Petrovi, ten si naběhl jen jednou, už jsme je brát přestali. A pak se od kolegy toho chovatele dozvím, že už roky neléčí ničím jiným než kyselinami, protože je to západní trend.

S Tom4 jsme brali matky z ciziny, výhodou je, že včelař, který tam pracuje je Čech. Existuje video na kterém tento pracovník předvádí zplynování kš. Už ty matky věhlasné “značky” nechceme ani vidět. Mě vždy ze dvou zbyla jen jedna. Ovšem letos padla i ta loňská, jedna ze dvou co vydržely. Včely nemastné neslané, ano, mírné a málo rojivé, ale nic víc. Nerojivé a mírné jsou i BF, mají ale dvojnásobek medu a vyšly laciněji. U Toma navíc vč jedné z těch Rakušanek stavěly nesmysly, rozkousaly mezistěny a postavily labyrint nesmyslů napříč přes ignorované rámky, většinou to prý (neviděl jsem to) nebyly ani šestiboké buňky. Matku ihned zlikvidoval. Když jsem pánovi volal, říkal, že v Rakousku se ničím jiným než kyselinami neléčí, to je tam prý nepřijatelné. 

A pak se dozvím od Přidala, že Česko má nejvzdělanější včelaře na světě a že se v Česku nejlépe z celé Evropy daří včelám. A tak já, jako jsem se nezhlížel v ruské p.deli a nevlezl jsem do ní, do té Západní nepolezu taky a pohrdám jimi snad ještě víc, něz zamlada SSSR.

Ale vy si dělejte co chcete a jak chcete. Jak to zařídit, abyste neměl úhyny a téměř přestal léčit, jste se ode mě, ale i Gora a BG ZADARMO dozvěděl. Dál je to anonyme váš boj!