Příspěvky uživatele

Čtete sice každý den a jak tvrdíte pozorně, máte ale problém pochopit jádro sdělení. Housenky zavíječe byl další špatný efekt, ale nikoli rozhodující. Prostě v úle bylo sušeji, včely asi z nedostatku vody - kondenzátu na stropním igelitu - aby nemusely ven, tak zabrzdily jarní rozvoj a s rozpolodováním čekaly, až bude venku teplo a budou moci pro vodu ven. TOHLE JE JÁDRO SDĚLENÍ!!!! Nic ve zlém, pan Goro to pochopil, pan BG to pochopil, vy jste si z celého pokusu odnesl housenky… Ovšem vaše vytrvalost je tak nezlomná, že vy to jednou se včelama dotáhnete daleko. Dobře si pamatuju bezbřehou trpělivost pánů včelařů Šíta a Zelingra - vynikajících včelařů, oba truhláři a nekonečné “hádky” s nimi a s maminkou. Jen díky tomu jsem se naučil to, co umím.

Hoblovačky se sesednou a značně, záleží jak a kdo to do úlové stěny plnil. Ve Včelařství se os padesátek o tom čas od času psalo, taky si pamatuju jak někdo psal, že stěnu MU otevřel a byl tam černý humus do výšky asi 20 mm a jinak dutina. Nechápu, že nepsal o shnilých stěnách, přesněji obojím ostění. Já mám stejnou zkušenost u Českého univerzálu - předchůdce MU s předním (normálním) česnem. Jenže ten shnil tak, že vnější stěnu držela jen barva a jednoho dne jsem přišel na včelnici a úl byl zhroucený. Přeložil jsem vč, bylo OK a tak jsem rozpitval žalostné trosky úlu. A proč jsem v tom měl včely tak dlouho? Jednak maminka na tom úle lpěla, dostala ho od někoho. Ale hlavně v něm byly vždy výtečné včely!!!! Dnes po letech vím, že se v tom včelám dařilo proto, že to dokonale, ten mokrý humus ve stěnách - u mě byl výš jak do dvou třetin spolu s jakousi “řezankou”, asi to někdo naplnil kromě hoblovaček i řezankou ze slámy, napodobilo poměry ve shnilé dutině vyhnilého stromu.

Proč si myslíte, že jsem přinesl téma o plísních, ještě na IF, vzpomínáte? Asi jako první jsem začal pochybovat o tom, že je nutné za každouz cenu zamezit plísním na spodku krajních rámků v předjaří a podobně. Já u včelaření uvažuju v širších souvislostech. Všiml jste si toho, že Goro i BG o plísních u včel věděli?

Ale klid, pod masírkou mejnstrýmu jsem si taky pořídil úly s PS ve stěnách. Už mám poslední jen proto, že má okýnko a 65 mm vysoký podmet. Když přijde na včelnici dítě nebo nějaký laik, tak aby viděli včely za sklem. No a podmet proto, že častokrát někam chci dát vyjíst nějaké zbytky vyřezaných SR se sladinou, víčka z odvíčkování a podobně. A hlavně abych už víc než 10 let každý rok zjistil, že je v tom nejhorší včelstvo mého hospodářství a že se tedy ve svém teoretizování o nevhodnosti polystyrenu a vysokého podmetu nemýlím.

Ještě přidám, co jsem už asi ne jednou psal. Mám po otci nástavky “papíráky”, tak to nazývala máma. Jsou z hobry, jak vnitřní tak vnější ostění a mezi tím bylo (někde ještě je) 45 mm slámy, ale rozbité z kombajnu, nebo tehdy asi jen mlátičky. Jsou z let 1954-57 a pořád fungují. ALE! Dal jsem je kámošovi, ten, když je už nepotřeboval, nechal je ve stodole a tam je zničily krysy. Vyhlodaly stěny, že zbyla jen poloviční torza. Z nostalgie jsem si je odvezl a synovec bez ptaní vyplnil vyžrané díry polyuretranovou montážní pěnou z nespotřebované kartuše (nebo jak se to nazývá). Vlastně opravil nástavky, že jsou nyní z víc jak poloviny z té pěny. Drží to, je to pěkné, lehčí než to bylo. Má to ale jednu malou vadu - už se v tom včelám nedaří a tak je to prázdné…

Vlastně jsem je dal Tomovi4 a u něj to rozerbrali datlové. Tak jsem to odvezl, opravil, ale po 2 letech jsem z toho včely vyndal a Tom4 o ně už nestojí a naopak se snaží zbavit všeho z polystyrenu a polyuretanu. Tak tu leží a čekají na nějaký oddělek či jinou nouzovou situaci. Produkční vč ale už nikdy v ničem z PS mít nehodlám. Jak jsem zestárnul už svým časem, co mi zbývá, šetřím a nechci se trápit s plastikovou kravinou, když v tom včely neprosperují tak dobře, jako v tenkostěnáčích.

Jo a datli (nebo jiní datlovití ptáci) s oblibou berou polyuretan jako první, pak PS a hobry se slámou se nevšímají.

Jasně, že nikdo chytrý plasťáky nevyhází, má jich několik Petr i Tom4, ale nechávají je už jen dožít a rozhodně si nikdo z našeho okruhu už plastové úly nekoupí. Víme svoje, poctivě to sděluji tady a dál je to každého boj sám za sebe.

Neužíváte správnou terminologii. Píšete o krmení na zimu a nazýváte ho tak, že to by znamenalo asi přikrmování v mezerách mezi snůškou, nebo zjara či v předjaří.

Nebo mi uniká proč se ptáte na krmení na zimu teď, kdy právě probíhá jarní snůška? Když snad vůbec nikde není právě teď potřeba krmit a úplně všude velmi akutně hrozí rojení? 

Tak aby bylo jasno. Přikrmování je podněcování a už formulace jasně říká, že jde o časté dodávání malých dávek krmení = přikrmování. Aby bylo úplně jasno, odborná terminologie pojem přikrmování, pokud vím, nezná. Ve snůšce se nikdy nijak krmit ani přikrmovat nesmí, protože krmič není schopen z podstaty věci zajistit, aby se cukr - v lepším případě, dnes ale spíš syntetický škrobák nedostal do medu!!!

Krmení na zimu se naopak dělá v několika málo velkých až hodně velkých dávkách tak, aby to právě nebylo podněcování a nakrmeno by mělo být relativně rychle. A ne až v srpnu, ale hned po posledním medobraní, které, kde se nečeká na slunečnici nebo jinou snůšku, se dělá v půlce července. Ideální je ten den, kdy je odebrán med, dodat velkou dávku krmení. Já dávám 8-10 litrů roztoku 1:1. Proč tak řídkého si musí v mých příspěvcích každý najít tady na CHZ sám. Co je podněcování a proč je v srpnu nežádoucí je nutné si načíst v odborné literatuře.

Tak asi Martine nečtete pozorně. Podobně uvažoval Petr a vyrobil si přířezy na několik úlů a naštěstí se snad 10 let nedostal ke kompletaci. Tak letos dal 10 cm desky, nebo rohože nebo jak to nazvat na strop. Bez igelitu, úmysl byl napodobit slaměnou rohož z cepové (kombajnem nerozbité) slámy. Skoro žalostné výsledky jsem tu postupně odprezentoval. A vy přijdete s konopnou izolací, asi si ze mě děláte srandu ne?

Martine. V soukromé zprávě jsem se vám pokoušel vysvětlit, že Farrarovy práce a z nich vycházející Boháčovy teroretické bláboly jsou dávno překonané. Boháč svou úlohu ve včelařství splnil tím, že přesvědčil lidi, že je izolace stěn zbytečná kra.ina a že na ní nezáleží. A já dokonce tvrdím, že blbá izolace stěn úlu je horší než tenkostěnný smrk 20 mm. Dokonce se včelám daří i v borové překližce 18 mm. 18 proto, že se prostě dvacítka nevyrábí a 21 mm je už velmi těžká. Omylem mi taky prodali překližku, deklarovanou jako 18, která ale má jen 16,5 mm a i v tom zimují a rozvíjejí se včely skvěle. Jen je nevhodná kvůli tomu, že nevydrží trvalou vlhkost zevnitř a výkyvy počasí z venku a tak je nutné v tom nezimovat a mít to jen jako medníky. Polopatě. Smrk vydrží 40 a více let - mám i staré 70 let a stále funkční. Překližkové nevydrží zimování víc jak max 4 roky, i nástavky z překližky sloužící jen jako medníky jen v létě po 10 letech začínají hnít a vyžadují flikování a opravy. Přesto jsou podle mě výhodné, vyšly lacino a nepotřebují řemeslnou výrobu.

Kdybyste se sami snažili číst, věděli byste - když to vím já mohl to načíst každý, že pan Čermák, ten, co stvořil Vigorku, má dokonce úly ze sololitu silného 5 mm a nic víc!!!!!! Měly to být sendviče, dva sololity a mezi tím něco, asi PS. Nějak to nestihl a tak dal na včely nedodělané nástavky bez vnějšího opláštění a bez jakékoli izolace. Pak ho napadlo v tom vyzimovat vč a užasnul, že nebyl rozdíl s izolovanými. Dokonce tomu ze srandy říká “otužovcací úly”. Proč tohle vím já a ne vy ostatní? Proč si pořád vedete svou, nečtete, nevzděláváte se? Proč nesbíráte zkušenosti jiných a neumíte se podle nich zařídit?

Dodnes jsou na VF k nalezení příspěvky pana Turčániho, již zesnulého. Kdysi si nadělal sololitové sendvičáky s obyčejným PS, ten mu postupně “zežrali” mravenci a tak měl většinu nástavků “dutých” a včelám to nijak nevadilo. Proč si to pamamtuju já a ne ostatní? Proč to pan Turčáni psal? Proč tolik autorů popsalo tolik knih?

-----------------------------

Za sebe se domnívám, že v dřevěném sendviči hoblovačky jsou dobré, hodně podobné slámě z kombajnu i slaměné rohoži z nerozbité slámy. Obojí totiž do jisté míry nasáknou vlhkostí do své hmoty a ne jen do mezerek mezi nenasákavými molekulami materiálu a uvolňováním vlhkosti tyto přírodní materiály postupně pomáhají vytvářet optimální mikroklima, jak o tom píše BG. Ten je bohužel na slovo skoupý a vyplatilo by se všem brát velmi vážně, když tento morous už něco napíše!

Vlna asi dobrá může být, vlněný svetr hřeje i když je mokrý - slyšel jsem, vlastní zkušenost nemám. Jenže vlnu žerou moli a mám za to, že kvůli nim je vlna ve stěnách úlů neprodyšně zavařená v igelitu a pak úplně ztrácí svoje unikátní vlastnosti. Jestli je ve stěnách vlna nezajištěná, je tam ještě? A newbo dokdy bude? Nedopadne to jako s Turčániho polystyrenem?

Už mně unavuje vám tu psát zkušenosti, když si melete svou a furt myslíte, jak to spočívá v úle a teplodržnosti, izolaci, suchu a já nevím co ještě za kra.iny jste mnozí schopní navymýšlet. Nejdřív se naučte včelařit a nejjednodušší metodiku jsem vám tady sdělil zadarmo. Patrně proto si toho nikdo neváží, že to bylo zadarmo. Taky nenatáčím videa jako jeden exhibicionista včelařící nahý. OK, je to každého boj. Někdo (anonym) lomil rukama a počítal ztráty medu, který ještě neměl a já budu mít asi rekordní jarní snůšku za několik let, nestíhám přihazovat medníky (nemám jich dost, letos jsem neprodal žádná včelstva). Goro nepíše, je u včel a stejně tak BG. Řepka odkvetla, na dokvétající včely není vidět (děkuju za to Bohu) a snůška je jak řemen!!! Ano, právě teď a já vám tu, asi úplně zbytečně píšu, co jsem za život nashromáždil. No nejsem já v.l?

A vy si tu melete pořád svou a pořád máte nějaké “objektivní” příčiny proč nemůžete opustit blbé Adamcovy úly a nebo si k nim hned zavést NN a radějiu 15 než 17, ty jsou už moc těžké. A kdybych kdysi zkusil NN 11 vysoké, mohl jsem včelařit líp už roky. Ano, tak nizoučké medníky se ukázaly jako ideální. A newbo k NN systému si pořídit vysoké nástavky, pro každé vč jen jeden. Konečně pochopit, že Zander a i Lang 1/1 jsou ještě horší než Adamec 39x24x11. 

PROČ TO MNOZÍ POŘÁD NECHTĚJÍ POCHOPIT?

a tak dále, a tak dál…

Ano, příliš malý vzorek, pouhá dvě vč v pokusu a měření tep=lot a vlhkostiv celkem 4 vč. To je v podmínkách hobbíka víc než hodně, žádný výzkum není zadarmo i kdyby se mělo jednat jen o čas a energii s tím strávené. Přesto jiné výsledky nemáme a podle něčeho se rozhodovat musíme. Kor když vědecký výzkum jako prostitutka zadarmo “pracovat” nebude.

Takže poučení. O celkové škodlivosti polystyrenu ve včelařství je toho známo už dost. Když se v nějakém dřevěném úle včelám daří mizerně nebo hůř, obyčejně zjistíme, že má ve stěnách polystyren. Ještě horší jsou úly celé z PS a ani polyuretan na tom není líp, vlastně jsou z něj úly stejně špatné a včelám se v nich daří stejně hůř než v tenkostěnných dřevěných ze smrku nebo borovice vejmutovky.

Co bylo, aspoň pro mě a mé přátele - naučili jsme se mejnstrýmu nikdy v ničem nedůvěřovat - dosud nezodpovězené, zda je pravda, že úl musí dýchat a že má mít paroprodyšný strop. Tak se ukazuje, i když se jedná o pokus jen v jednom roce a na malém počtu včelstev, že je paroprodyšnost stropu a tudíž jistě i stěn ne že spíš na závadu, ale že se v tom včelstvům vyloženě nedaří, brzdí to předjarní a jarní rozvoj a v důsledku to nemůže nevést k nižší zdravotní klondici včelstev. Ještě uvidíme zda bude medný výkon alespoň průměrný a o tom sem samozřejmě zprávu dám.

Před měsícem (34 dní) jsem spojoval dvě vč. Na nejslabší 24, která ještě nebyla na plném plodišti, bylo to slabé a dokonce jsem tam dnes našel ještě jeden rámek oddělný blinovkou, přišlo nad mřížku celé plodiště 39x30 s osmi rámky. Usmrtil jsem matku u zaostávajícího vč a spojil naostro. Dneska jsem zjistil, že jsem dal špatně mřížku a ta byla o asi 10 a na druhé straně o odhadem asi 15 mm stranou a tak matka mohla nahoru do vysokého prostoru. Protože na 24 (ale už to mělo TLumič) přišlo plodiště 30, logicky by si měla matka vybrat vyšší prostor. Tím spíš, když v něm byl cizí plod. Nestalo se tak. Došla nahoru zaklást trubčák a zase se vrátila dolů. Přesto, že “domácí” vč 24 nebylo na plném počtu rámků, držela se na 24. To mi nedalo a tak jsem vlezl do TL. Tam jsou 4 dělničí rámky ze šesti od loučky k loučce plné dělničího plodu a stejně tak 4 trubčáky. Trubčák (TL dělaný 25.3.) dostaly  jeden hotový a 3 postavily. Pozoruhodné je, že zde nebyl ani náznak rojové náoady ani stavby misek. 

Za celý svůj život do roku asi 2010, kdy jsem přešel plně na metodu Blaník s TL jsem nezažil, že by matka, když mohla zdrhnout do medníku, by do něj nepřestěhovala plodové hnízdo. A aby nevyužila dokonce vyšší nástavek než kde bydlela, tak to už vůbec. Jediné rozumné vysvětlení je, že to způsobil TLumič.

Rámky s medem z neplánovaného celomedníku 30 vytáčet nebudu, v rámcích je určitě dost zimních zásob. Těmito rámky pokrmím oddělky místo dokrmování cukerným roztokem. Plemenáče jsem si dělal sám a vůbec nemají možnost krmení, vždy dostávají medové rámky, protože med dělá včely a teprve včely, ŽIVÉ, KTERÉ NEUHYNOU, můžou dělat med.

Při metodice Blaník s využíváním TL jsem na stanovišti se 13 vč (4 vč 30 a 9 vč 24) u jediného vč 39x30x11 se dvěma medníky 39x15 objevil tři zakladené misky se stojícím vajíčkem. Myslel bych si, že po 10 dnech zimy a mrazů se bude chtít všechno rojit. Nevím jak komu, mě ne. Taky bych si myslel, že se budou chtít víc rojit 24. 

Tak přes katastrofické fňukání anonyma a počítání ztrát toho, co by býval mohl MOŽNÁ mít, mi dneska došlo, že snůška pokračuje a je velmi dobrá. Ve čtvrtek jsem na stan, kde je 13 vč, dokázal přidat NN medníky jen šesterým, z toho byla 4 vč tak pěkná, že dostala třetí medník. Dneska zbytek = 7 vč, včera tu mělo pršet (a nepršelo), a já práci odložil na dnešek. Dnes šly třetí medníky zase na 4 vč. Podíval jsem se ze zvědavosti, co udělaly dvoje za 48 hodin. Medníky jsou asi ze třetiny plné, 4 M na prostředku povytažené asi napůl a zalité sladinou. Řepka je od toho stanoviště asi 900 metrů a prostředek pole asi 1.400 metrů a už dokvétá, pole začíná zelenat. Tudíž je to asi med z klenů. Hlohy tu jsou, ale ne mnoho a z těch tak pěkná snůška být nemůže.

Za necelý týden budu muset vytáčet první medníky. Dalo by se už zítra, jenže tu má od pondělka 4 dny vydatně (konečně!!!!) pršet a tak s tím zítra nezačnu. Někomu se to může zdát divné, ale vytáčení nemám rád a odvíčkování bytostně nenávidím.

Parádní nápad, vlastně tak nějak jsem viděl syntetické těsto v krámě, odhadem asi půl kila v igelitovém sáčku, asi centimetr tlustá placka.

A jak píšu dávat pod to igelit, aby to neprokáplo mezi rámky, tak by se dal mikroten sáček na HL rámků a odřízly rohy a nebo o několik dírek z boku víc. Když jsem zkoušel Sedláčkovo (nevím zda to vyrábí, velkoobchoduje to) bílkovinové těsto, odřezal jsem rohy a pložil na HL a na to igelit místo tvrdé průhledné (drahé a nedoléhající) folie.

Patrně myslíte medocukrové těsto. Nedělám ho už roky a poměr jsem asi nikdy nijak neřešil. Nahřál se med - naučila mě to maminka - aby byl vlažný až teplý a tekutý. Neředil se. Do velkého vajlinku se daly asi 4 kg (raději méně, je to makačka) cukru moučky, na to nalil med, asi necelé kilo a ručně se to uhněte. Případně se přidá cukr nebo naopak med. Těsto se nechá malinko elastičtější, po vystydnutí poněkud ztuhne.

Varuju před strojním “robotem” jaké mají vyvařovny a hospody. Tento stroj umí udělat těsto s menším množstvím medu ku cukru, strojním hnětením se to hodně zahřeje. Po vystydnutí to bylo jak kámen a nedalo se s tím nijak rozumně pracovat.

Na druhou stranu moc měkké a už vůbec řídké těsto taky nesamí být, hrozí, že po nahřátí včelstvem proteče mezi rámky a stalo se mi, že to sebou vzalo matku. Proto jsem nadělal čtverce asi 20x20 cm ze silnějšího igelitu (dřívější sáčky od mléka) s několika dírkami asi 5-6 mm. Na to jsem dával asi centimetrové placky těsta na rámky.

Také varuji před kupovanými těsty ze synťáků. To je ze škrobových sirupů a nebo z invertovaných cukrů. Invertovat včelám cukr je hovadina na entou, včela co pozře stejně invertuje a nemůže neinvertovat. A tak invertní krmiva pro včely jsou jen chyták na peníze pro včelaře, eufemisticky řečeno méně vzdělané. Navíc je velmi pravděpodobné, že chemikálie, použitá na umělou invertázu podle mě včely zatěžuje, protože to možná musí z krmiva odstranit. Možná to také přispívá k úhynům jako další nesmyslná chemikálie v přechemizovaném životním prostředí, jaké je a nejen kvůli zemědělcům, kolem nás. Prostě nemám úhyny a tvrdím, že určitě také proto, že svým včelám nedám nic jiného, než rafinovaný cukr s vodou v poměru výhradně 1:1 a nebo med a nikdy žádnou syntetiku.

Do přidávacích klícek taky syntetické těsto nejde použít, stalo se mi, že včely z doprovodu vykousaly jen díru jakou se protáhly samy, těsto vyschlo a ztvrdlo a matka zůstala uvězněná několik dní. Nechápal jsem co se děje a při vyprošťování matky jsem zjistil zkamenění těsta. Malé množství těsta do klícek udělám za chvíli z asi čtvrt až  půl kila cukru a trochy medu a vydrží beze změny několik let. Jen nesmí vyschnout a tedy se to skladuje v igelitu. Vozím to celoročně v autě, které mám pouze pro včelařinu, se spoustou dalších věcí, pro chov včel nezbytných.

Můj, již zesnulý bratr vyvinul vařené těsto, kterým se prostým nalitím plnila za tepla (kaše) kapsová krmítka z rámkových louček a sololitu. Roztok nešlo použít, amatérsky vyrobená krmítka tekla, ale na toto těsto byla ideální. Po vystydnutí kaše ztuhlla na něco, co se těstu velmi podobalo. Někde bych asi našel recept. 

Při mých více jak 40 vč se s hovadinama nemůžu a ani nechci zabývat a radím všem se těstům, i těm z cukru a medu, úplně vyhnout. Snad vyjma těch přidávacích klícek. Na to by se ale vařené těsto nehodilo, má přece jen poněkud jinou, méně elastickou (těstovitou) konzistenci.

Domnívám se, že právě zveřejňuji naprostou novinku a obecně neznámou věc. Napadlo mě to před zhruba týdnem a tudíž samosebou nemůžu znát výsledek, čtenáři CHZ budou od začátku při tom. Poctivě tu zveřejním výsledek. Proč pospíchám vyjde najevo, díky tomuto nápadu můžou mnozí zachránit svá včelstva před vyrojením.

Nejprve si dovolím malý úvod. 

Nejsem teoretik, dodnes nevím a učit se nebudu kolik má dm2 plástu buněk, kolik naklade matka vajíček a tak podobně. Prostě pracuji se zkušeností, intuicí a akademické mudrování rád přenechám tak zvaným vědcům. Tedy pokud se někdo z nich bude ochoten tímto nápadem ZADARMO zabývat, kor když vyšel od včelaře bez chemických značek před a za jménem. Předem ještě oznámím, že bych mohl všechny svoje inovativní myšlenky dávat formou článků za honorář. Proč to zveřejňuji zadarmo nechám na divení některým ostaním.

Jsem nekompromisním odpůrcem “raubsystémů”, tedy metodik, které umožní vyrabovat ze včel všechen med do poslední mrtě, například OP. Tvrdím, že ponechání značné části medu včelstvům má za následek téměř žádné VD v mých vč a nulové úhyny na jev, který ještě není zcela objasněn a pro který se vžil pojem CCD.

Proto tvrdím, že je pro včely lepší míra vyšší než Adamec, Zander nebo Langstroth 1/1 a tvrdím, že tou magickou hranicí je 30 cm a tedy že i slovenská výška 27,5 je málo. Vše vyšší se ukázalo a nejen u mě, ale v celém světě jako horší. Vše nižší je horší než 30. Toto tvrdím, sám to mám za konstantu. Píšu pouze o úlech a metodikách nástavkových, u ležanů optimální výška 30 cm neplatí. Sedláčkova míra 34,7 a dokonce i Superjumbo vysoké 32,5 jsou už moc vysoké a k ignoranci medníků v metodikách bez mřížky a převěšování plodu tam dochází často.

Těch 30 cm výšky rámku se potvrzuje všechny roky až na letošek. Letos kvůli podivnému vývoji počasí, a připravme se na to, že těchto dosud neznámých výkyvů bude přibývat, se stalo, že i na míře vysoké 30 a doknce i na míře 24 došlo u podstatné části vč k doslova ulití plodišť medem, za současné částečné nebo úplné ignorace medníku. Vč sama sebe omezila v plodování, nacpala si med nad plod na plodiskové rámky a dokonce se ani nechce rojit! ZATÍM!

OK, všichni se dostali pouze k popisu nastalé mimořádné situace, nikdo, pokud vím, nenabízí řešení.

Další odbočení:

Obecně má odborná literatura za to, že rojovou náladu vyvolají kojičky tím, že ve včelstvu nastane chvíle, kdy tam není žádný otevřený plod a nebo jen nepatrně, kojičky nemají koho krmit a možná je to bolí podobně, jako bolí vemeno nepodojené krávě. Tento názor jako spouštěč rojové nálady převažuje. Pokud je tomu skutečně tak, je nutné, aby se mohl ve včelstvech co nejrychleji objevit otevřený plod a kojičky měly koho krmit. Toho ale nelze dosáhnout rychle pomocí odebrání zamedovaných plástů a nahrazením mezistěnami. Platí tu, jenže nyní ve vztahu k plodu to samé, jako v pohádce o houbách, bratrech a košíkách.

Včelstvům je nutné přidat doprostřed hnízda plásty - souše k okamžitému zakladení. Určitě jednu mladou souši. Kromě ní mezistěnu a kromě toho ještě zamedovanou nezavíčkovanou mezistěnu nebo jednou zakladenou souši OD JINÉHO VČELSTVA, HNED, JEŠTĚ TEPLOU bez včel a ne až třeba druhý den. Pokud takový plást nemáme a vč z části už stihlo posledně popsanou souši zavíčkovat, musíme to odvíčkovat, stačí poškrábání většiny víček vidličkou (odvíčkovací, samosebou) a nebo pomačkat (počochnit) rozpěrákem.

Co nastane. I studenou souši včely rychle vyčřistí a matka zaklade, skutečně do rána příštího dne. Současně, protože do vč přišlo něco cizího - dobré je, když v souši je trocha zásob, kterým porušíme víčka - začnou stavitelky ihned stavět přidanou M. Ta taky voní cize a začnou na ní pracovat do hodiny či dvou a často i rychleji. Třetí je zamedovaná, ještě teplá souše, velmi často panenská, nebo jen jednou zakladená. To je další stimul “cizího” jídla a to funguje nesmírně rajcovně! Výsledek je, že vč najednou obsadí nebo začne brát na vědomí medník, protože zásoby z přidaných souší musí někam uložit.

Došlo k příslovečnému zabití hned několika much jednou ranou. Matka může ihned klást a ne až (a kdo ví jestli) stavitelky M postaví. Současně “rabují” medovou souši, či mezistěnu od sousedů, je přece cizí, a to, že voní cize, ihned vyprovokuje matku ke kladení. Dobré je, když se na přidané zamedované souši až ke spodní loučcce sem tam ještě dolíhávají poslední včeličky.

Během max 12 hodin i matka, kterou přestaly krmit nebo jí krmení omezily, začne intenzivně klást, najedou má kam. Pořád je snůška, provianťačky cpou sladinu do každé volné buňky, převládá pud shromažďovací, úlové zpracovatelky sladiny nevědí (z nějakého důvodu ignorují medník) kam by mohly vznikající med ukládat. Ale najednou se v úle objevila možnost ihned klást a vše se rychle změní, dojde k jakémusi restartu a rojení je zažehnáno. Spíš odloženo na později, přece jediným smyslem života včelstva je rozmnožení a jsme to my, kdo mu musí v roli kazi.uka sexuální bujarost pro tu chvíli včelstvům rozmluvit. Doufám, že dámy a puritáni omluví expresivní vyjádření, protože se jedná o diskuzní příspěvek a nikoli článek tak se domnívám, že je to přípustné a maximálně výstižné.

OK, rojení jsme zažehnali, ale na každé vč jaksi přebývá nejméně jeden totálně zamedovaný rámek z plodistě bez plodu a nebo s nepatrnými zbytky líhnoucích se včel. Med je nezrale nedodělaný, nedá se vytočit. Obsedají ho (asi) právě ty včely, které med dodělávají. Zopakuji. Každému vč je přidána souše na zakladení a mezistěna a tudíž z plodiště přebývají dva zamedované plásty. Pokud máme dvě souše, tím líp a výjimečně lze přidat i dvě M, v tomto příadě hlava nehlava do plodu, ale vždy mezi plodové plásty a ne, aby přidaná souše a M byly vedle sebe!

A nyní konečně můj nevyzkoušený, týden starý nápad:

Tyto rámky i se včelami, ale BEZ MATKY odkládám do rojáku. Ten se plní rychle, všude beru jeden, dva, ale i tři rámky - vše dle potřeby toho kterého vč a tudíž 4 vč naplní medník pátého včelstva. Tomu odstavím jeho medník, na plodiště přijde mřížka, nad ní vysoké rámky s nezralým medem i včelami a navrch jeho původní medník. Možná by asi ani mřížka být nemusela, raději jsem jí ale dal.

Dosud těžím med jen z panenského voští. Ale nikdo mě za to nijak nehonoruje a všichni ostatní, drtivá většina, si neláme hlavu s tím, že zakladené plásty s košilkami dávají horší med a ani s reziduy - ta v medu nikdo neumí najít - léčiv proti VD drtivá většina českých včelařů nemá problém. Tak proč si mám dělat násilí já? Tento med bude senzoricky jiný než med panenský, ale většina spotřebitelů ještě nevyspěla natolik, aby to uměla ocenit a uměla to také lépe zaplatit. Navíc není problém vytočit tento med, který není horší, je stejný jako 99% medu v ČR, zvlášť a naložit s ním poněkud jinak než s panenským.

Dalším důsledkem “sběrného medníku” je, že je každé vč oslabeno o část včel - některé se nejspíš nevrátí do původního vč a nebo ne hned - pracujeme vždy odpoledne, nikdy dolopedne. To by mělo také,a si jen nepatrně,a le přece jen přispět ke snížení rojové nálady v oslabovaném a nebo spíše odlehčovaném vč. Ovšem naopak dojde k přírůstku včel v jednom ze 4-5 vč, v tom, které tento sběrný medník dostane. Já na to vybral nejslabší vč a předpoklad je, že i kdyby se rojení v tomto včelstvu nezabránilo, další 4 z pěti se rojení zabránit podařilo. 

Samosebou to nemusí fungovat absolutně. Ale život mě naučil, že když se ocitnu v těžké, neznámé nebo neřešitelné situaci, tak je vždy lepší udělat něco, i zdánlivou hloupst, než neudělat vůbec nic.

Na úplný závěr připomenutí, že první krycí rámek, tedy první od česna, je nedotknutelný. Někoho by mohlo svádět ho dát do medníku - nikdy v něm není plod a spousta medu. Opakuji, tento rámek je NEDOTKNUTELNÝ!!! A musí za každou cenu v plodišti zůstat. Kdy je ho možné vyměnit popisuje metodika Blaník.

Já to vidím jinak. Víc než o zdraví včel bych měl strach, že si koupím včely na blbé míře a odsoudím se tak peklovat se do konce života.

Konkrétní příklad. Nejhorší mě známou mírou z vysokých měr, nízkonástavkové jsou špatné všechny!, je 39x24. Jedna bedna málo, dvě moc, pořád to opakuju dokola. Přál bych všem vidět rozdíl mezi včelstvy včera u mě mezi 24 a 30. Stejná práce, stejné krmení na zimu a vše stejné, i úl je čtvercový na 11 rámků, jen třicítka má rámek vyšší o 60 mm.  Kromě toho je vše stejné. Jen medu o nejméně 30% na třicítce víc a taky víc radosti ze silných “koní”. Třicítka se také méně rojí.

Pak by mě zajímala cena, pokud by byla pod cca 4.000 Kč, pak by to bylo v tuto dobu skvělé. Ale nyní se včely nekupují a nepřevážejí, jsou těžké, mají medníky, med, prostě teď se kupují oddělky nebo roj.

Ale nejvíce nesouhlasím aby si začátečník koupil hned několik včelstev, když není vzdělán v oboru a o včelách neví nic. Soudím tak podle toho, jak je položen dotaz. Právě zákupem relativně slabých oddělků a postupným pipláním a sledováním jak malé včelstvo postupně roste, jak reaguje na ten či onen zásah, jak se chová při různých počasích a různých denních dobách, kdy se ošetřuje a spoustě dalších velkých maličkostí, postupně začínající včelař získává zkušenosti a celkové povědomí o chovu včel. Jen největší hrdina (tady by mělo být jiné slovo), který v životě neseděl v autě a jen auta viděl z velké dálky jezdit po silnicích, si koupí Ferrari a vletí s ním rychlostí 200 km v hodině doprostřed osmiproudé dálnice a myslí si, že během jízdy nějak pochytí pravidla. To i hloupý pochopí, že dobře dopadnout nemůže!!!

Zopakuju poučku, kterou jsem vymyslel: 

Včelařství je obor zemědělství. Jestli je orba a setí učňák, pak chov zvířat je maturita. Ale chov včel jsou dvě vysoké školy!!!

Na druhou stranu, abych přece jen nebyl tak přísný, nějak se začít musí. Když se přidržím příměru s auty, asi bych si nejdřív pořídil nějakou starou pixlu se slabým motorem a na nějakých polňačkách se postupně naučil jezdit. Rozumět autu, jak se ovládá a co potřebuje a jak se udržuje a pak bych si troufnul malou rychlostí na nějakou okresku a postupně bych se začínal cítit jistější. Taky bych si našel nějaké řidiče a často, nejlépe denně s nimi, raděj s několika, konzultoval, co jsem ten který den v té které “zatáčce” u svého auta zažil a jak jsem to zvládal. Teprve pak bych, s převelkým respektem (a u mě prvotním strachem) zkusil i tu dálnici u vědomí toho, že na dálnici se pomalu jezdit nesmí! A taky bych asi víc myslel na ty nevinné, které bych mohl já svým neuměním ohrozit. Ovšem poslední vám nechybí, jasně vyjadřujete obavu abyste nezavlekla nějakou včelí nemoc do své obce a neohrozila ostatní včelaře. Za to vás chválím a hluboce smekám. Půjde vám to, nemyslíte jen na sebe a to je u včel (a u všeho ostatního) nejdůležitější.

Nebylo by ode mě poctivé nesdělit následující.

Nevýhodou vysokých mněr je, že včely ignorují medník a nacpou med do plodiště, ani se necítí stísněně a nechtějí se ani rojit, jen je z nich malý užitek. Mimochodem proto se v celém světě ustálila nejvyšší míra 30 cm. To není náhoda, to je výsledek vývoje a zkušeností destitisíců včelařů za posledních nejméně 120 let.

TL má i nevýhodu, projevila se letos prvně v ulití plodišť medem. Už tuším čím se mi to, co jsem u Blaníku neznal, letos začalo dít. 

Vysvětloval jsem jak jsem asi jako první, když ne na světě, ale u nás určitě, přišel s chovem trubců dole pod vysokým plodištěm. Nějak jsem postuloval, že bylo trubčáků 6 a dělničáků 5. Nemám rád metodu LBV, nikdy mi nefungovala a považoval jsem množství trubců za zbytečně velké a abych si dokázal, zda je můj předpoklad správný, proto jsem dával do TL ekvivalent ne 2 trubčích velkých plástů, ale rovnou tří s předpokladem, že samy ukáží. A skutečně tomu tak bylo, jen asi 5-10% (podle roku) vč postavilo a zakladlo všech 6 plorámků 39x15 a to u obou měr, tedy 39x30x11 a 39x24x11. V drtivé většině to byly jen rámky 4, asi 20% vč ale zakladlo jen 2 malé rámky trubčinou a vychovalo tam trubce.

Následovala tedy logická úvaha, nedávat stavebních polorámků 6, ale jen 5 a fungovalo to. Tak od letoška jich mám ještě o jeden méně = 4 a zkusil jsem i jen 3. No a výsledek se dostavil. Navzdory perfektní teorii je skutečnost jiná. Neuvědomil jsem si, že trubčáky nahradím dělničáky. Vč pak (u míry 30 víc než u míry 24) přestěhovalo část dělničího plodu dolů do nízkého TL a to včelstvům umožnilo nemuset používat medník a většinu medu nacpat na vysoké rámky.

Takže poučení. V TL MUSÍ být SR 6 ku 5 dělničím rámkům bez ohledu na to, že část trubčiny vůbec nepostaví a nebo sice postaví, ale nezakladou. Prostě v TL nesmí být víc dělničiny než má plocha max 5 rámků 39x15.

Další co mě napadá je, že mám letos prvně malá česna, asi jen 18 x 120-180 mm a žádná očka a žádná síta. To má za následek tepleji v TL a tudíž větší možnost nastěhovat do TL dělničí plod. V TL s velkým česnem cca 73 cm2 je určitě chladněji. Ovšem benefity malého česna asi převažují a tak příští rok se vrátím k šesti SR v TL.

No a v neposlední řadě je nutné si uvědomit, že původně metodika Blaník počítala s likvidací vysokého SR až koncem května. Protože bylo v úle trubčiny dostatek, proto nestavěly a neplodovaly na všechn šesti nízkých SR v TL. Protože jsem ale snížil počet trubčáků v TL a současně zrušil vysoké SR s trubčinou už v dubnu, stalo se, že ve vysokém nástavku přibylo zamedovaných rámků, minimálně o jeden.

Co jste právě dočetli může vypadat složitě, ale není, kdo si dá práci to pochopit, dojde mu, že jsme zanalyzoval svoje chyby (které se původně chybami být nezdály). Navíc je tu taky fakt, že je každý rok jiný. A právě to je na včelařině tak skvělé, že to není jako kopírovací revolverový soustruh, kde je vždy kus jako kus bez ohledu na počasí a dokonce náladu soustrtužníka, je jedno zda je noc, teplo nebo zima. Kdo chce mít u včel vše vždy stejné, doporučuji včelařiny nechat a pořídit si soustruh…

Mám zkušenost, že co pochází z EU nestojí za nic a tudíž od EU nic nečtu, odkazy neotvírám, v drtivé většině je v tom nějaká buzerace, regulace, zbytečná a nákladná práce navíc pro zbytečný efekt. 

Hlavně ale myslím, že VD úhyny nezpůsobuje a je mi celkem fuk, zda moje včely nějaké mají a nebo kolik jich mají, umím to udělat tak, že jich mají nepatrné množství. Jde o to naučit se včelařit tak, že včelstvům VD nijak nevadí asi tak, jako zablešený vlčák taky hlídá pořád dobře. Už jsem to tu vysvětloval. Dával jsem příklad s vojákem zemřelým ve válce, ať už zabitým nebo na epidemii. Vždy je zavšivený, ale jen jedinec rozumu mdlého věří tomu, že vojáky ve válce zabíjejí vši. Mimochodem, pozoruhodné je, že se mnozí snaží o komfort vojáků, třeba aby neměli vši, ale nikoho ani nenapadne to nejjednodušší = nedělat válku…

Ale ano, někdo EU a cokoli cizáckého nekriticky miluje a já zase nekriticky odmítám cokoliv, co přichází z říše liberálního zla. I kdyby bylo něco v jednotlivosti pozitivního, jako celek se to vždy projeví jako zhouba.

Přidával jsem druhé, u dvou vč z dnes stihnutých 10 vč třetí medník. Předešlé 3 dny jsem do včel nemohl a byla to chyba, kydybych v sobotu přidal asi polovině vč medník, byl by dnes plný a nebo skoro plný. Jenže jsem měl program s rodinou a já nevčelařím kvůli včelám, nejsou cílem mého života, ale prostředkem!

Nikde ani náznak rojové nálady a medu nějak během deseti dnů zimy neubylo. Nechápu to, nepamatuju takovýhle rok. Ale rojení se určitě dostaví, hned, jak se vylíhnou včely ze zavíčkovaného plodu, kterého je ve vč většina.

Tomuto člověku nevěřím ani nos mezi očima. Ale mnozí asi naletí.

Tak jsem si zavčelařil, prvně od ochlazení. A čekal mě dokonalý šok!!!!!

Stihl jsem udělat - projít jen 15 vč z 26, která jsou na jednom stan. Jedno vč je vyrojené, netuším kdy. Bylo to spojené vč, od jara bez jiskry, zaostávající. Spojením se poruší nějaká rovnováha a taková vč se skoro vždy chtějí rojit.

Z ostatních, bez výběru, prostě jak jsou v řadě, se ani jediné nechce rojit. Ani nestaví misky!! Med z medníků neubyl, dostavěly nízké M, někde je ale už nestačily zaplnit. Neubylo ani medu z plodišť a nebo ne dost. Med ze 4 vč by se dal vytočit, nízké rámky celých NN jsou až k SL zavíčkované.

NEUVĚŘITELNÉ! Vím jistě, že takovýhle rok nepamatuju.

Jsem velice zvědav na další vývoj. Dnes tu začal rozkvétat hloh, včely obíraly zbytky pampelišek a víc jak polovina pylu byla z nich. Ze řepky byly vidět včely s umouněnými havičkami, ale nenesly z ní pyl. Až to na mě dělalo dojem, že neměly dost zdrojů, ovocným stromům zmrzly květy. Ve stínu tu bylo jen 14 a ve 14:30 skončil intenzivní let i když teplota nepoklesla a vítr nebyl. Netuším co javory, mám ale za to, že zmrzly a proto nebyla snůška nijak vydatná. Sladinu v úlech vidět bylo, netekla ale z plástů.

Dobrá plovina dnes projitých vč je zralá na další medník. Dvě z nich mají 2 N medníky už před ochlazením.

Jak mi píše jeden kolega, nyní by měly naše úly pukat ve švech tím, jak se neupracovaly a tudíž neodešly staré létavky a současně se vylíhla kvanta plodu. Chystám se prvně po těch zimách do včel a jsem na to zvědavý. Onen kolega mi psal, že co otevřel tak tam načerno včel rozhodně není. A tak mě to velmi zajímá, mám za to, že takhle dlouhou pauzu z prudkého ochlazení v době květu ovoc stromoví a řepky jsem za více než 50 let včelaření nezažil.

Jen jsem v těch zimách sem - tam nahlédl pod dekly, zda zdrhly z medníků. Vůbec jich tam neubylo. Dříve jsem opakovaně zjistil, že v kratších ochlazeních při výpadku snůšky, trvajícím několik dní, i týden, vůbec nepřestaly stavět. Také jsem zvědavý, zda se vyplní Gorova prognoza, že kde včelstva ubila vysoká plodiště medem, tam že budou nyní lazaři, protože med omezil plodování.

Kraňka je známá prudkým omezením plodování když nastane nepřiznivé počasí a vypadne jakákoliv snůška. To ale neumí Vlaška, ta ploduje jak blbá a klidně padne hlady. Protože v BF je právě Vlaška, a BF by po ní měla zdědit sklony, jsem zvědavý, zda bude mezi včelstvy s K a BF rozdíl.

Přináším další blud, v tomto případě spíš zamlčení samé podstaty. Upozornil na to kolega Goro a přiznám se, že jsem to sám nevěděl, jak vlastně fungují pylová a tudíž asi i náhražkově bílkovinná těsta. Mám k nim intuitivní odpor jako k nepřirozenostem a taky jsem při zkoušení zjistil, že nemá vliv, zda je těsto bez náhražek nebo pylu a nebo s ním. Až nyní mi to vlastně vysvětlil pan Goro a proto sem kopíruju jeho vysvětlení z jiného vlákna. Je nezbytné si toto dobře zapamatovat abychom neskákali na lep obchodníkům, kteří ve snaze vytahat z kapes méně zkušených peníze vědomně lžou:

no ty pochopíš, že peľ z medocesta sa dostane k mladuškám len v minimálnom objeme, pretože väčšinu peľových zŕn si vychytali v česle “zásobovačky”, ktorých úlohou v úle je rozpúšťať medocesto a nosiť potravu k mladuškám , ktoré sú pri plode, vytvárajú kŕmnu kašičku a kŕmia.. toto ale v žiadnej včelárskej knihe nenapíšu …

Ale život mě naučil, že nemá cenu utajovat ani stěžejní know-how, protože český včelař je v drtivé většině jedinců tak tupý, že stejně setrvá u svých bludů a bude věřit každému hochštaplerovi víc, než někomu, kdo včelařit skutečně umí. Podle sebe soudím tebe a protože ASI v nitru nejsou loidi hodní beránci, ale mají opačné povahy (řečeno VELMI eufemisticky), proto nevěří, když jim někdo něco DÁVÁ ZADARMO! Sami by zadarmo nikomu nic nikdy nedali a tak nevěří a neváží si, když se najde pošetilec, který rozdává moudra zadarmo.

OK, dobře jim tak.

Nemám ve stěnách úlů polystyren (už ne, úly s PS jsem zlikvidoval a už nikdy více!!!!) a tudíž nemám mravence, odtud se chemicky nedají vyhnat a jinak to nejde.

V deklech mám 20mm polystyren. Méně se jim líbí v extrudu, kuličkový “žerou” víc. Pomoc je snadná. Když je jich hodně, dekl dám stranou a postříkám a na úl jde jiný, než ošetřený vyschne a vysmradí. Co ale funguje skoro ba 100% je, měnit pořád dekly a to i když v nich ještě nejsou, už je mají “zmapované” a vyhlídnuté. Jak se do deklu začnou dobývat domácí, co byli v době záměny venku, jiná domácnost je pozabíjí a sama přišla o své zásobovače, protože ti jsou “zachození” jinam, kde je pozabíjeli. Uvedené se týká malých černých a zrzavých.

Co je nutné je, nikdy nijak velké lesní mravence ničím nelákat. Jednou jsem dal na zem pod úly - aby to nezmklo, vyřezanou trubčinu s tím, že si larvy odnosí sýkorky a jiní pěvci. Našli je tam mravenci a když jsem přišel ke včelám, úplně jsem se lekl nekonečného zástupu pochodujících trubčích “červů”. Mravenci, co je nesli, nebyli hned vidět. Jak se naučili k úlům chodit, našli v nástavcích uskladněné zásobáky a ihned měli mejdán a v krátké době z nich zásoby vynosili. Zrušil jsem všechno, co by je mohlo zajímat a už se neukázali, stalo se před asi třemi-čtyřmi lety. Mraveniště mají asi 8 metrů od úlů a kromě mé chyby s trubčinou si mých včel nevšímají, ani o nich nevím. Jen vidím, jak je mraveniště každý rok větší.

Jenže pozor! Mravenců jsou stovky druhů i lesních velkých je hodně druhů a někteří jsou asi agresivnější a ne tak hodní, jako jsou ti moji. Četl jsem jak číhají na letákách a chytají včely. Sám jsem to ale v životě neviděl.

Taky údajně funguje postavit každou nohu podstavce do plechovky s vyjetým olejem. Jenže nad tím musí být na noze navlečená větší plechovka tak, aby do olejové nepršelo. To snad funguje dokonale. Dá se to snad koupit, je to ale velmi drahé. Naštěstí jsem to nikdy nepotřeboval.

Některá včelstva likvidovala plod a to ne jen larvy otevřené, ale i bílé zavíčkované larvy - kukly. Byly to očividně velké a tedy trubčí kukly a tudíž letos nastalo přesně to, co jsem predikoval při teoretickém zdůvodnění TLumiče. Kdo v této době měl pod dělničím plodem také dělničí a trubčí plod má dle nesmyslu LBV mezi plásty s plodem dělničím, ten přišel o část dole zastuzelého dělničího plodu. My s Blaníky a TLumiči jsme u některých vč přišli jen o trubce. Kdo má divočinu v celém úle a trubčinu všude, patrně katastrofální ochlazení u něj odnesla i část dělničiny. Ovšem průsvitně bílé kukly, které včely vysají, podobné jemnému pápěří, většina včelařů přehlédne. Většinu průsvitných ultralehkých kukel včely odnesou a upustí až dál od úlu a na letácích jich je nepatrné množství a proto méně zkušení vůbec nevědí, že jejich vč likvidovala nějaký plod.

Zde je nutné připomenout mojí teorii o tom, že trubčí plod je také plod a svým metabolizmem vyrábí teplo a jestli je jediným přívodem vzduchu do úlu česno, pak všechen přicházející vzduch musí projít (jako radiátorem, který vzduch předehřívá) zónou s trubčím plodem, která je DOLE V TLUMIČI! Když pak nastane ochlazení a včely se musí stáhnout do vyšších partií úlu a musí dolní partie plodu obětovat, pak obětují jen postradatelné trubce. Jako bych to tušil, od letoška dělám pokus u asi poloviny včelstev, kde jsem už před ochlazením zrušil vysoké SR a přiměl tak včelstva chovat trubce pouze dole pod dělničím plodem. Podám zprávu zda bude na mých vč, kde jsem nové opatření udělal, něco patrného. Původní teorie Blaník předpokládala odstranit vysoké SR až v poslední dekádě května.

Připomínám, že kdo má “chov” trubců jen dole pod dělničím plodem, nemůže v průběhu celého roku ve svých vč objevit žádné a nebo jen jednotky kusů VD. A je úplně jedno, zda VD úhyny způsobuje nebo ne, určitě jeho přítomnost a zhoubné “obtěžování” včelstva oslabuje a tím jsou náchylnější k CCD a i jiným nemocem. Navíc VD roznáší viry podobně, jako klíště boreliozu a tak je vždy lepší taková provozní metoda, v důsledku které ve vč roztoči nejsou a nebo jen jednotky kusů.

Jediná včela v civilizovaných národech nežere, ale jí. Její potrava není žrádlo, ale jídlo. Taky včela nemůže chcípnout ani zdechnout, může jedině uhynout nebo umřít. A tak dále. Civilizovaný člověk se jen o člověku a jen o včele vyjadřuje jak tvrdím. Tím slušný a civilizovaný člověk vyjadřuje úctu k tvorovi = včele, bez něhož by nepřežil.

Na druhou stranu, jestli někdo o čoklovi nebo kočce řekne, že jí a ne že žere a že potrava pro něj je jídlo a ne žrádlo nebo krmení, pak nemá v pořádku hodnotový systém svého světa a nemá zdravý vztah k lidem a místo pěstování (snahy) vztahů s lidmi si pořizuje čokly a jiné tzv “mazlíčky”. Zrovna tak žádné jiné zvíře (a včela podle mě není zvíře) neumírá, ale zdechne nebo chcípne. 

Tím, jak se dotyčný vyjadřuje o včele a o zvířatech v kontrastu k vyjadřování o lidech, chytřejším prozrazuje svůj vztah ke světu kolem sebe a k lidem.

Konkrétně vy, jak se domnívám, nejste včelařka a tudíž nevíte to, co vysvětluju a tak je vám odpuštěno. Horší to je s mnohými mladšími, kteří tohle vědí (nebo by vědět měli), ale ignorují.

A k vaší otázce. Ano, proto včely hromadí zásoby a často, právě včely jsou tím známé, hromadí mnohem víc, než okamžitě spotřebují (nejsou jedno lidské etnikum označované jako “nepřizpůsobiví” = je hrozné, že už zase nesmíme mluvit (a psát) jak se věci mají, ale jen naznačovat). A to právě proto, aby překlenuly takovýto rozmar počasí.