Příspěvky uživatele

Ve videu jsou nesmysly, patrně je to reklamní masírka na nesmyslné a neskutečně předražené boxy proti varroáze. Jestli se do boxu vejde 18 rámků a musí se tam nahřívat 6 hodin, každý kdo umí malinko počítat snadno zjistí, že by 1 včelstvo vytáčel nesmyslně dlouho a nesmyslně draho. Leda by měl těch varroaboxů víc. Jo a taky stačí pokus, teplotou 45 se med nerozpustí ani květový ze řepky, melecitoza už vůbec ne.

Přitom existuje velmi elegantní způsob jak to nemuset vytáčet a jak to zkrmit včelstvy bez nebezpečí při zimování. O tom ale někdy až nebudu mít špičku u včel.

On totiž zmíněný melecitozní med ve sklenici lidi taky chtít nebudou. Oni chtějí medovicový právě proto, že netuhne tak rychle a čím čistší medovice, tím vydrží tekutý rok i déle.

Jo a že ve videu vytáčí rámky “proti srsti” si někdo všimne? Už jen to dokazuje, že je to reklama a že to tak ve skutečnosti nedělají. Rámky v tomto medometu musí být HL ven a ne dovnitř, protože buňky mají sklon nahoru a ne dolů.

Jo, co by jistě šlo by bylo vymačknout nějakým lisem celé dílo z rámku a ten plást prohnat lisem na víčka. Na lis se ale dotace nedává a pod 50 se nesežene. No a navíc by to musely být plásty panenské bez košilek s výkaly včelího plodu. To ještě potrvá dlouho než to lidi pochopí a přestanou kupovat nepanenský med s výkaly.

Varaxi, ten druhý palec je ode mě. Ale…

Napsala jste velmi moudrou reakci, souhlasím. Jen tam máte ten podmiňovací způsob, že když to tak udělá víc lidí… No, neudělá, protože výrobci a distributoři sekaček musí dosahovat ekonomického RŮSTU a toho se nedá dosahovat jinak, než prodávat sekaček každý rok víc než vloni.

Co se týče herbicidů platí neúprosné zákony kapitalizmu taky. Navíc tu 80% obchodu a část výroby těchto jedů je v rukách cizáka, a zbytek jsem raději smazal…

Lidi, první to popsal Sókratés, sami vědí a nebo by měli vědět sami od sebe (ti zdravě myslící a správně vychovaní), co je a co není správné. A tak většina tuší, že je mnoho věcí špatně a má vědomně a nebo i jen podvědomně pocit špatného svědomí za svůj život v blahobytu, vykoupený ničením přírody. A na tuto přirozenou lidskou slušnost útočí zmetci z řad ochránců přírody, zvířat a dalších blbostí a dobře placení v nezisku směrují tyto přirozené ušlechtilé lidské city nesprávným směrem. Ochránci jen okopírovali církevní systém odpustků, jen vynechali Boha a nahradili Klimatem, Globálním Teploušem, tedy Oteploušem a zase vymáhají od pracujících slušných lidí odpustky (kteří jim je zase dávají jako magoři dobrovolně). Jen je nazvou sponzoringem a i jinak to všechno zmodernizují, princip je ale týž. A nikdo si to neuvědomuje a ani nechce uvědomit, myslí si, že je to normální a že uleví svému svědomí vysetím nějakých kytek na malinké ploše. Spíš než se snažit ukázat svým dětem, jak vypadá kytka, je lepší od mala je vychovávat, aby uměly rozpoznávat masírku gaunerů. Ti nejhorší jsou vždy oděni do nádherně ušlechtilých hávů a vyjadřují se pomocí veleučených slov a “vědeckých studií”, tehdy jako dnes. Akorát, že se kvůli tomu systému úplatků = odpustků, jednou naštval jakýsi Honzík z Husince a mocipáni ho za to ugrilovali v Kostnici na náměstí.  A co za hrůzy následovalo by měl každý vědět. No a já tvrdím, že se právě schyluje ke stejným hrůzám a jen se snažím k tomu nepřispět ani malinko.

Obávám se, že je to nesmysl. Nerad plivu do kafe, ale:

Totiž. Hektar je čtverec o hraně 100 metrů. Řepka je vynikající medonosná rostlina a dává po hektaru 80-120 kilo medu. A kvete 3 týdny a to umí málokterá kytka.

Louka, a to v ní musí být nejméně 20% jetele, dává max 10 kg medu po hektaru. Napíšu to velkým písmem: LOUKA DÁVÁ JEN 10 KILO MEDU NA HEKTAR. A to jen ty “zamořené” jetelem a ten v luční trávě jezevci zaboha nechtějí a ničí ho postřikama, špatně to pak schne na sušení a stejně se vydrolí. Hlavně to není pro dobytek dobré, senáž z trávy s jetelovinami by dobytek nadýmala.

Takže běžná zahrada je asi 5 arů a velká zahrada je 10 arů, tedy 100 m2. Jenže arů je do hektaru 100, slovy: STOARŮDOHEKTARU. A tak i kdyby někdo pracně nasel medonosné byliny na 10 arů, bude z toho 1 kg medu, slovy: JEDNOKILOMEDU. Většinou ale tyhle pokusy o ekologii mají tak půl aru a i kdyby jeden celý ar - to je čtverec 10x10 metrů, pak z toho je deset deka medu. Má to cenu se dřít?

Každý si dělejte co chcete, ale je dobré vědět, že to děláte jen pro sebe, svůj “pošetile pochybný” pocit, úlevu svědomí. Pro přírodu je to úplně nesmyslně bezvýznamné snažení a pro včely tuplem.

Tak dnes navečer po 18 hodině slušná snůška na obou stan, nemám ponětí z čeho, včely nenesly pyl a dosedaly velmi ztěžka. Kolem úlů to vonělo, pravda, jindy bývá vůně silnější a let intenzivnější. Mě stačí když příslovečně kape, nemusí pršet😉😊.

Zítra jdu vytáčet. Při přípravě jsem udělal inventární objev = dva nástavky medníkových rámků s vylepenými M, jako když je nadeš!

Ve včelách jsem 4 dny nebyl. Petr jo a nic se pořád nechce rojit. Ne, že bychom si stěžovali, ale zdá se mi to divné…

Inkarnát dobrý, snůška ale malá, u nás mizivá. Je z něj dost pylu a nektaru určitě na uživení. Možná v nižší poloze zameduje, uvidíte. Já mám smůlu na jezevce, nesejí tu nic zajímavého. Kolem jednoho stanoviště je letos asi 150 ha kukuřice…

Právě volal Petr, že ani u nich, o 60 m níž a už mimo Sibiř, zničil mráz jen asi čtvrtinu klenů, zbytek začíná kvést. Ale nebyla na nich jediná včela. A tak mají asi někde něco zajímavějšího.

Protože se povídání o klenech dostalo do úplně nesouvisejícího vlákna, zakládám toto.

Tak jsem před chvílí prohlížel kleny. U zastávky busu, kde se snadno parkuje, jsou zmrzlé. Je to sice asi klen, ale s menšími listy, je jinačí a zjevně rozkvetl dřív. Normální kleny o kus dál bohatě kvetou a doslova hučí - 13:00 hod - včelami a ty se nezdržují pylem. Tudíž je z nich nektar. 

U jednoho, s divným listím na pohled, pochodují zástupy mravenců velkých, ale spíš černých - je to u silnice v polích a ne v lese - do koruny stromu a druhá karavana míří z koruny dolů. Zparchantělé listy mají řapíky obalené mšicemi a tak některé kleny asi poskytují medovici.

Včera jsem zaznamenal na České Sibiři 420 mnm první kvítky malin. Vážení, začalo to! 

Na smrku medovici neumím najít, ne jen dneska, nikdy.

Včera jsem taky pozoroval přinášení doslova obřích rousků tmavě žlutého, nebo sytě žlutého pylu, jiného než má řepka. Netuším z čeho by byl.

Dělá se to herbicidem a pak zoráním.

A jak píše lesnížínka, kde nejsou vhodné podmínky stejně vytoužené rostliny neporostou a nebo se neudrží a převládne zase to, pro co jsou v dané lokalitě podmínky.

Vydržte. Měl jsem za to, že jsem i tady na CHZ dal dostatek informací o vyváření vosku. Zdá se, že tomu tak není, napravím to. Zatím nic nekupujte. Obšírný článek mám ve Včelařství, myslím v roce 2017, ale nejsem si jistý, možná o rok či dva později. Podrobně jsem to vysvětlil OPAKOVANĚ na IF a proto jsem měl za to, že je to i tady. Bohužel je špička včelařského roku, vytáčím a tudíž teď nemám na vypisování moc času. Někdy si ale odpočívám tím, že jenom píšu, od čehož bebolí svaly.

No, snad ve druhé větě mi majitel sdělil, že mi přece nejméně 60% vrátí dotace!!! A to prý při ceně malého 52 a velkého 62 není tak strašné.

Jde totiž o toto. Program za mě vytáčí a já můžu zatím odvíčkovat. Ale protože mám odvíčkovač mechanický, ten bude věčně stát než se rámky vytočí a tudíž je pro mě výhoda k ničemu.

-----------------------------

A ještě přidám informaci, kterou nevím zda čtenář pochopí, docení a zařídí se podle ní. Ale v rámci úplnosti toto:

Obecně se ví, že je pod víčky něco, co věda úplně přesně neví, co je. To něco, kromě jiného, brání kažení medu a tak včely kliďánko zavíčkují i med s 20% vody a nic se neděje. Nám by se ale takový me kazil, protože s víčkem jsme z něj sebrali jeho ochranu.

To něco je, kromě toho, že to brání kvašení a kažení obecně, také nesmírně léčivé. Každý včelař by měl med z víček zásadně sníst sám, přesněji jeho děti a vnoučata.

Z odvíčkovače je o asi 10% medu ve víčkách víc než z vidličky. Jenže med zatepla vykape, po práci ho sleju a uskladním zvlášť a ten je jen pro mojí rodinu a blízké. Mimochodem, dlouho jsem o tomto typu odvíčkování uvažoval ale myslel jsem si, že ve víčkách bude zůstávat medu víc. Stačilo to zkusit.

Tak jsem vloni přehlédl ve Včelařství blud obřích rozměrů. Škoda, že se u vědeckých studií neuvádí kdo platil grant. I tak se lze snadno domýšlet odkud příslovečný vítr fouká. Včelařství 9/23 strana 315 . Život dělnic se za 50 let zkrátil na polovinu.

------------------

Tak ve stručnosti. Dovedové vezmou včelí kuklu ze včelstva těsně před vylíhnutím a vylíhlou včelu drží v laboratoři. A zatímco před 50 lety ve stejném pokusu přežívaly včely 34,3 dne, nyní jen 17,7 dne. 

Takže to vysvětlím: 

Položení vajíčka, vývoj larvy, její krmení (čím? mají v USA syntetická krmiva a ta perou do včel hlava nehlava?), zavíčkování, zakuklení, to vše probíhá ve včelstvu, jen se včela už vylíhne do laboratorního blaha. No, to je logika, jako že si narkomanka může píchat do žil co chce a být v rauši nepřetržitě 9 měsíců, pak jí vezmou císařem dítě a to už vychovávají v ústavu. Jen de.il by mohl očekávat, že dítě bude zdravé a dlouhověké. Ale to není všechno co američtí, tak zvaní  vědci vybádali. Vydržte, pointa teprve přijde.

Že vše živé provrtávají každou milisekundu mikrovlny z mobilů, šmírovacích radarů, vojenských i mírových satelitů, leteckých naváděcích radarů a další zdroje, třeba sítě G5, kde už je to fakt síla, ne, o tom ve studii není ani slovo. O tom, kolik chemikálií lejou po polích jejich zemědělci taky ani slovo. O tom, že včelaři mají třeba blbý úl a blbou metodiku taky ani slovo a ani o tom, jak se u nich “recykluje” vosk a už vůbec ani slůvko o syntetických krmivech pro včely. O plastových mezistěnách, plastových úlech a ani o tom, že u nich se třeba mor léčí koňskými dávkami ATB a vč se nelikvidují jako v civilizovanějších zemích, se v článku taky nic nepíše. (jsou silné tlaky aby se už ani u nás morová vč nelikvidovala) O GMO rostlinách a v tichosti ne jen o rostlinách taky ani slůvečko. 

Ne, američtí vědci dospěli k jednoznačnému poznání, že včela medonosná za 50 let ztratila gen dlouhověkosti.

TY VO.E, TO NEVYMYSLÍŠ!!!!!!!!!!

Jenže pak je limitem zase medomet. Koupil jsem před 10 lety předražený německý v domnění, že bude kvalitní. No, paskvil a že je německé precizní platilo asi před a po ww2, dnes je to globalistický paskvil a UK dělá kvalitnější věci. 

Tak jsem se byl podívat u výrobce medometů zvratných. Tady u nás nedaleko a ještě rád upravím ten medomet svůj. Několikrát mi zopakovali, jak jsou pyšní na programátor, který pro ně dělá nějaká věhlasná firma v zahraničí. Přitom to je pro mě postradatelná věc, naopak, každé rámky jsou jinačí a nejde pracovat podle programu. A nebo se třeba mýlím, ale abych kvůli elektronické kravině musel zaplatit výrazně víc a bez toho nesmyslu mi to neprodají, OK, tak si to nekupím. Navíc humpolácký veliký krám, u kterého jedech chlap sám koš nevyndá a hlavně ho tam nevrátí. Taky to majím na kolečkách, ale podvozek není součástí dodávky, to u medometů mají namontované jen v manufaktuře, aby s tím hnul jeden pracovník. Vlastně jsem viděl in natura zvraťák prvně a rozhodně mě nenadchnul!

Ale ono to taky bude hodně o mém odporu k elektronickým a jiným nesmyslům, které by měly práci zlevnit a urychlit a ne naopak, abych já byl otrokem programu. Taky nenávidím samo programování, nerad se učím něco, o čem si myslím, že je jen komplikační ku.vítko a práci nezpříjemní. Ale jasně, to by skalní vidličkář mohl tvrdit o odvíčkovači taky. Takže odvíčkovač moc práci nezrychlí, ale usnadní, každý rok jsme měli zánět žil v předloktích a bolavá záda.

Nechápu úplně přesně, nač se ptáte. Ale. Pozapomněl jste na metodiku původního univerzálu s pevným dnem, co měla máma v mém dětství. Úl 39x30x12 se vyráběl sériově. Měl jen nízké medníky 39x14,4x11, dávalo se ale jen 9 nízkých rámků, tedy s většími rozestupy. Tak polopatě, to je první finta aby matka nahoře nekladla. První medník v roce se dával bez mřížky. Protože dole bylo o jeden rámek víc a ten byl stavební a před ním byl ještě jeden stavební, asi půlka plástu, pak mělo vč trubčiny dost a spolu s tím, že se do medníku nedala žádná možnost stavby - to by udělaly trubčinu, matka by tam došla zaklást trubčinu a už by tam kladla i dělničinu - vzpomínáte? (Píšu to snad podesáté!!!!) No a tohle je druhá finta aby matka nekladla v medníku - nesmí se dát volná stavba. Původní univerzál měl pevné dno a tedy nemohl mít a tedy neměl žádný TLumič. Přesto popsané dvě finty fungovaly z asi 90-95%. Ale některé matky to nepochopily a došly zaklást na prostředních polorámkách malé půlměsíčky dělničiny nad dolní loučkou polorámků. Tak 1-3 rámky a to se dalo přežít.

To znamená, že TL není nezbytná podmínka. Ale do dneška jsou vyšlechtěné mnohem výkonnější Kraňky, než ty co přišly v roce 1967 a tak je možné, že vaše vč nahoře trochu dělničiny zaklade. Snad je kvůli tomu nevysíříte, že ne. Když zakladou, pak ty souše půjdou do KK a pak další rok do TL. 

Brzy vám to začne do sebe všechno zapadat, neznám nikoho, kdo by se připravil tak důkladně jako vy. 

Už to mám vyzkoušené od loňska, Petr mi půjčil ten svůj. Jde to asi 4x rychleji, ale hlavně nebolí zápěstí a záda. Ovšem pro malý počet vč se to asi nevyplatí, a hlavně,  co není zavíčkované nože neseříznou, ale hrnou a vytrhnou až z poloviny výšky buněk. Pravda, včely to opraví, když je to malý ostrůvek, nejde ale půlka plástu a to u vysokých měr bývá. Navíc nože nezvládnou košilky, je to jen na panenské. Taky by na tom nešly dělat Hofmany nebo Langstrothův rámek.

Takže třeba medovici, která má 16% a přitom není zavíčkovaná a nebo třeba jen třetina plástu pod horní loučkou se líp dělá ručně. To mi ale moc nevadí, jednotlivé plásty nebývají už plné úplně a většinou ne všechny v medníku. Jenže medovici jsem měl vloni malinko po 5 letech. Medovicového medu bude ubývat splou s tím, jak ubývají lesy.  Taky je dvojí víčkování,  “vzdušné”, kdy jsou víčka jakoby nad hladinou medu a to se dělá vidličkou snadno. Většina jarního medu má ale víčka přisátá k medu a to se dělá vidličkou fakt špatně. A právě to stroj zvládá dokonale.

Ale pozor, na začátku vlákna je odkaz na podobný stroj, ale vyhřívaný párou a to neradím. My to máme elektrické, celkově lépe vyrobené a včetně stolu. 

Zítra mi Petr přiveze stroj, nakonec bude mít jen sáně pro délku rámku 39. Stejný dostane i Tom4. Petr nám to i seřídí. Hned další den začnu vytáčet.

Lang ještě nemám a k D-B mám medníky z Blaníku s délkou rámku 39. Vysoké plodiskové rámky se v metodice Blaník nikdy nevytáčejí. Pokud by to bylo potřeba, odvíčkuje se to ručně. Stejně se na tom nedají odvíčkovat někdy, byť i jen jednou zakladené plásty, tedy plásty s košilkami.

Akáty a i všechno ostatní obrazí ze spících pupenů. Už se děje, už se objevují nové lístky. Ale to přece víte, píšu to spíš pro některé ostatní. Horší je to s tím klenem, pořád doufám, že ještě nerozkvétá, neumím si přesně vybavit s čím současně kvete. U vás asi jehličnaté lesy moc nejsou, kleny ale asi ano? No a akáty by u vás medovat měly. Tady kvetou, náramně voní a nic z nich není, snad trocha pylu a něco nektaru na uživení. To samé lípa, nemeduje tady z květu nikdy a o medovici na lípě jsem asi jen slyšel. Ta kape a neumytelně za.írá auta, ale včely to nikdy nesbírají.

Díky, že vím, že video je o ležanech a nemusím se jím zdržovat. Ležany jsou pro celou Českou republiku úly nevhodné. Hlavně ale v nich nelze těžit POUZE med panenský a tudíž přijde den, kdy civilizovanější zákazník med s výluhem výkalů plodu nekoupí.

Nikdo mě nežádá, nikdo ani nepoděkuje a téměř nikdo nemá ani tolik gerbíru, aby poskytl zpětnou vazbu. Je to tu jako televize, jen brát a neoplácet. Jasně, nejsem na světě první den, takoví lidi dnes jsou a jiní nebudou, ani je nenapadne, že to není úplně košer. Chápu.

Přesto vám sem dám další, mám za to, že méně známou skutečnost. Tentokrát časopis Včelařství 1968/6 - Jan Koutenský - Kdy a jak medují lesy, str. 134

Jen shrnu sdělení z tohoto článku, platné i dnes. Autor naštěstí vztahuje svá tvrzení, nebo spíš zjištění či informace k tomu, co kdy kvete a ne ke kalendáři.

Píše, že když odkvete řepka, někde a někdy hned a jinde max do 10 dnů začne medovice na smrku, kterou tvoří červci, převážně z čeledi puklic. Autor popisuje kde a jak se na větévkách smrku dají najít producenti. Já si dovolím vysvětlit, že červci se nejmenují od červů, nýbrž od červeného barviva, které se v měsíci největšího výskytu - proto se ten měsíc česky jmenuje červen, právě z těchto červců těžilo. Jsou poměrně hojní a to i dnes (dodávám já) a jejich medovice není ani nijak tmavá, tedy med z ní a dá se spolehlivě rozpoznat jen podle el vodivosti. Dlouho jsem měl za to, a i mí předkové, že významně meduje malina. Omyl, přesně do doby jejího květu spadá produkce medovice zmíněnými červci na smrku. Med je vždy směs, tedy pokud je v lese i malina.

Totiž, až do dnešní bouřky s průtrží a kroupami jsem měl silnou snůšku. Přitom řepka skončila, hlohů je tu jen pár, nic jiného tu nekvete a včely téměř nenesly pyl. Určitě podobné věci pozorují i ostatní včelaři, ale málokde (nikde) není takto jasně sděleno, z čeho snůšky  po skončení řepky jsou. Myslel jsem si, že je snůška z květu klenu. Není, asi zmrznul, nekvete, až dnes jsem ho ve své lokalitě prohlížel.

Abych se vrátil k článku. Autor dále sděluje, že velmi významné jsou i modříny díky medovici z producentů, které hostí. O melecitoze ani jediné slovo. Producenti medovice na modřínu a tedy modříny jsou totiž spojováni s melecitozou nesprávně. To je ale už nad rámec uvedeného článku a i toho, co jsem chtěl sdělit já. 

Doufám, že uvedené informace někomu pomohou orientovat se ve zdrojích včelí pastvy. Vždy mě to zajímnalo, ale narazil jsem i na včelaře, který řekl, že je mu fuk z čeho, hlavně, že nosí.

No, já s vámi nesouhlasím, povíme si za nějaký čas ano? Symbioza je soužití, které je výhodné pro oba organizmy, ale čím by byli mravernci prospěšní včelám mi nějak uniká. Jen parazitují na teple, vezou se, ale včelám neposkytují nic. Pak to ovšem není vztah symbiotický. Navíc tvrdí se, že mravensi odnášejí spadlé VD, tudíž do interiéru úlu chodí a já jsdem přesvědčený, že se přiživují na sladině. Spotřeba to bude minimální a tak když by neničili výplně úlů, nechal bych je žít.

Do hobry nejdou a pohrávám si s myšlenkou dát do deklů místo PS hobru. 

U mě jsou najednou mravenci pryč. Díky dvěma věcem. Kde byli, šlo o tři úly, postříkal jsem je v tom deklu stranou daleko za úly, jsou v minutách mrtví. Dekl nechám vyvětrat a jde na včely až za několik dní. Druhým, asi ještě účinnějším opatřením je ustavičné handlování deklů při každém včelaření a to i když v nich mraveci ZATÍM nejsou. Ona je to často nepřítomnost jen zdánlivá.

Je to zbytečné a jak píše Javali je to nesmyslně pracné. Přitom rozdíl mezi dřevem, překližkou, slámou a rákosem bude do 5-10% a spíš méně. Důležitější je úlový systém a provozní metoda.  

Jasně jsem tu napsal, že úl ze dřeva, z masivu, vydrží, když je správně poskládaná spárovka a ne moderně, jako se to učí na učňákách teď , i 50 a klidně 70 a možná víc let.  A že naproti tomu nástavek z překližky vydrží s nějakou údržbou asi 10-12 let, dobře natřený a ošetřovaný možná 15 a tedy asi 4x méně. Jenže byl v materiálu za 25% ceny a když to v truhlárně přesně nařežou, sestaví si to snadno a rychle každý sám. A proto bych dneska šel spíš do té překližky. Kor když to po mě nikdo nebude dělat, tak na co úl na 40 nebo 50 let?

Mladí se, řečeno s básníkem “smějou času” a vymýšlí kraviny namísto toho, aby se soustředili na to nejdůležitější = naučit se včelařit.    

Já mám živé a tudíž zdravé včely v čemkoli. Nic víc nehledám.                                                                                                                                                                             

Jeden příklad. Před pár lety jsem taky neprodal tolik vč zjara kolik jsem počítal a pak mi těžce chyběl hardver. Někdo vyhodil na náves ke kontejneru nějaký nábytek. Rozebral jsem to, byla to chvilka. Z dýhovaných dřevotřísek jsem za necelé tři hodiny vyrobil 18 NN 15 jako ze zoufalství nouzovku pro ten jeden kritický rok. A mám je dodnes, je to asi 12 let. Jasně, za medníky už dávno neslouží, hodí se ale při krmení například.

Taky jsem jich 5 vyplnil asi 120 mm poystrenu a dal na vč jako dekly abych se dozvěděl, zda silné zateplení stropu = deklu má nebo nemá nějaký význam. NEMÁ!!!!! Rozdíl v rychlosti jarního rozvoje je amatérsky neměřitelný, jeden, možná dva dny? Rozdíl v medném výnosu je pak úplně nulový a tak tlusté dekly = zbytečný nesmysl.

Povšiml jsem si, že většina autorů nějakých divností vymyslí ptákovinu, ona nefunguje podle romantických představ a nebo rad neseriozních autorů, například ve Včelařství a pak, aby nemuseli přiznat, že si naběhli, nebo že vymysleli kravinu, ohýbají fyziku a snaží se všemožně dokázat, že hloupí nejsou a že se nikdy nemýlí. Vidíte tu snad přiznání někoho jiného než mě, že něco vymyslel a nefunguje to? Zná někdo jediného “takyvčelaře” , který dlouhodobě udrží živé včely ve vysoké užitkovosti v japonském úle, ve Varré či medné krávě?

Ano, měl to perfektní. Myslím, že sem chodí číst, ale nepíše. 

Zdá se, že se původní přírodní materiály nedají ničím nahradit, předkové vyzkoušeli cepovou, nerozbitou  slámu a ta byla dokonalá. Zda rákos nevím, ale nenapadá mě proč by měl být horší než sláma.

Taky si je snad dělal romaning, jenže ten je introvert a nerad píše. To je ten inženýr, co dokáže jen z mých popisů ihned dělat dokonalé technické výkresy. Holt není každej tak ukecanej jako já.