Příspěvky uživatele

I v tom se shodneme, kdybych nemusel, nejezdil bych a nechlastám ani když nemusím nikam jet. Naopak obdivuju - spíš hluboce pohrdám těmi, kteří ráno než začnou něco dělat, tak si dají panáka a otevřou lahváče. A pak se celý den perou nejen s únavou od práce, té moc není, moc toho neudělají a už vůbec kvalitně, ale tihle ranní ožralové bojují hlavně s únavou z chlastu. Ale to jsem se od rojení dostal asi dost daleko.

A ve vosku jsem soběstačný s přebytkem a to i když s každým prodaným vč na jaře ode mě odejde kilo vosku v podobě meistěn, celkově asi 1,6-1,7 kg vosku s tím, co je na M postavené. Letos jsem neprodal žádné vč a už nyní vidím, že jsem ve značném přebytku. Tudíž ani kvůli vosku, za který gauneři platí mizerně, mi nestojí za to crcat se s roji. Ale ve skutečnosti je to tak, že to ti okolo mě asi umí taky a ke mě žádné roje jakživo nepřiletí a svoje nemám. Totiž. Kolem mě je drtivá většina včelařů ve vysouvacích Čechoslovákách a na třicítce - mají to 3x13 rámků a pak se to málokomu rojí. Ale zarytí Adamiti, nebo Langisti 1/1 holt furt řeší roje. Jejich boj.

Ne, vy, když zůstaneme u mého příměru s chlastem, říkáte, že klidně jezdit nalitej, ale chlastat jen vodku, která není cítit z dechu. Napadlo vás BG, třeba prostě nejezdit? Pak je úplně jedno jakou kořalku a dokonce je jedno i zda se úplně abstinuje ne?

Nejjednodušší je prostě udělat to jak píšu já a nechat to na včelách. Odletí? OK, ať si táhnou třeba do pekel. Což v drtivé většině případů pro včely tak dopadne. Nebudu tak zvanou přírodu vodit za ručičku. Udělám věci jak se udělat mají a dál to nechám na přírodě. Já na kra.iny fakt nechci mít čas.

Prostě nejlepší je včelařit tak, že nemám jediný roj. A mě se to daří a daří se to každému, kdo chce.

Všiml jsem si, že píšte o cennosti rojem postavenéího díla. No, já ten problém nemám, já mám dokonce spíš opačný “problém” tavím i velmi pěkné mladé souše, mám jich nadbytek. Proto bez uzardění trvdím, že kdo tvrdí, že u Dadantsystému je problém s obměnou vysokého díla, neumí včelařit!!! A tak mě dílo, které by případně vystavěl roj, vůbec žíly nerve. Jinde jsem vysvětlil, že mám v každém vč 2 postavené a zakladené M v době, kdy ostatní začínají shánět přířezy a mezistěny = v době květu třešní. Kdo se naučí toto a pak je ale základní podmínkou zužování, pak nepotřebuje roje vůbec na nic. Já na zbytečnosti fakt nechci mít čas.

Dost hodně si vážím názorů BG. Ale pobavil mě tím, jak popisuje zbytečné a nesmyslné úkony, které dělá a říká tomu, že si nerad komplikuje práci.🙃🙂🙄😉

On cedí roj a chytá matku a vězní jí a já v životě nezažil jakékoli komplikace když by v poroji bylo víc matek. Já taky neumím vůbec poznat, zda se jedná o prvoroj se starou oplodněnou a nebo poroj s panuškou a už vůbec jestli jich je v roji víc. Ony si to mezi sebou vyřeší ty matky, nebo včely, je mi vlastně úplně jedno, jak to holky udělají.

Petros. Jednou na IF jsem napsal, že ABY BYLA JISTOTA, ŽE SE VOSK NEZNIČÍ, musí se použít na vyvařování pouze voda dešťová. Na to mi tam jeden, co se podepisoval profesor, odpověděl, že on vyváří vosk zásadně ve vodě ze studně a dobrý. Dělal to tak i jeho otec a vždy to dobře dopadlo. OK, patrně měli ve studni povrchovou měkkou vodu. Ve skutečně studniční tvrdé vodě vosk zmýdlovatí a nedá se nijak napravit.

A tak milý Petrosi, vaše logika je stejná jako: “Celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli”. Samosebou, že jde dělat spousta věcí “nesprávně”, já jen říkám kdy je to 100% a nebo stu procent nejbližší VŽDYCKY. 

-----------------------

Já například tady, kde posledních 7 let žiju, nemám sklep ani nic jiného, co by ho mohlo nějak nahradit. Potom musím dělat (nerad) docela blbé kejkle, vždy pracnější a taky se mi stalo, že roj uletěl. Dokud jsem sklep měl, jen jsem slyšel a četl, že sem tam někomu usazený roj pláchnul. Ve skutečnosti roje v posleních letech vůbec nemám a když, nakonec zjistím, že nebyl můj. Letos druhý rok v řadě se mi nechce ani jediné ze 40 vč rojit. Dokonce ani nestaví misky. Mám za to, že to je TLumičem a pochopením jeho správné funkce. Ale zatím se to bojím tvrdit, myslím, že je třeba zkoušet déle. Roky neměl roj Petr a ani Tom4 - tedy ne svůj. Navíc, já ve svém věku už po stromech nepolezu a ještě k tomu mám takovou niternou, ryze soukromou tezi, že komu se u mě nelíbí, ať letí třeba do pr.ele! Mimochodem, toto jsem si uvědomil už v osmdesátkách, kdy se ještě převěšovalo (obdoba OP, jen jsme tomu tak vznešeně neříkali) a při více než 40 vč, z toho 18 na kolech, se při nesmírně pracné klasice ani jinak nedalo, protože jsem musel do fabriky vyrábět munici na lidi, aby byl trvalý mír na věčné časy a nikdy jinak.

Clyntolynx - vám bych doporučil nic nevymýšlet, pozeptat se kámošů na rojáky a vyrobit si ten nejlepší. Koupit se asi moc nedá, co vidím v krámech je děs a když je pěkný a má správné prvky, je velmi drahý. Zásadně nesmí být ze sololitu, který je velmi těžký. Sololit 3,3 mm - nejběžnější, je o dost těžší než překližka 4 mm - nejslabší co se vyrábí. Roják musí být co nejlehčí, šermujeme s ním ve výšce nad hlavou nebo na dlouhých rukách přece!

Roják má mnoho funkcí a žasnu, že někdo včelaří a nemá ho. Je to vlastně malý úlek, vždy na 6 rámků vysokých 30 cm, pod rámky musí být 18 mm. Mě běžně slouží jako plemenáč například a třeba proto ten podmet 18 mm. Bez rojáku s příslušnou kulatou dírou ve víku neumím udělat smetenec. Dobrý roják má ještě jednu, menší díru v deklu na zavěšení matky v klícce, právě u toho smetence třeba.

Ale to bych tady vlastně napsal knihu, nastudujte si Včelařův rok. Jak vás čtu, dost inteligence, abyste uměl odfiltrovat do dneška už překonané staré postupy, moderní v padesátkách, máte.

Taky jsem nejdřív nechápal váš terminus technikus “komorovačky”. Včelařská obec je nazývá blinovou přepážkou. A to i přesto, že vynálezce byl Rus Blinov a tedy by správně měla přepážka být Blinovova. Běžně se koupí, já je ale viděl jen na míru 24. 

Stejná přepážka “přepažovací” je bez díry. Já mám některé blinovky (měla to tak pradávno moje máma, jenže kulatým plíškem na postranním čípku - očkové uzávěry neexistovaly) opatřené očkovým uzávěrem a tak slouží jako komorovací blinovka i jako přepážka schopná včelotěsně přepažit například nástavek. Jen pod ní na dně musí být přitlučený hranolek vysoký přesně jako, podmet, u mě jto vždy 18 mm a proč zrovna 18 jsem mnohokrát vysvětlil. Takto by se na stejném dně jaká mám, daly rozdělit moje nástavky na tři komory po 3 rámcích, což na oplození matky bohatě stačí. Já mám ale nástavky rozpažené jen na dvě pětirámkové komory. Česna rozdělného nástavku na plenáčové komory obrácená u každé komiry na jinou stranu je nebetyčná idiocie, mikdy to nedělejte!!!! Není to na nic potřeba, je to jen lidské hloupé “ku.vítko”.

Když se jedna matka ztratí a nebo už oplozená zužitkuje sama bez oddělku, jen se vytáhne přepážka. Dělám to tak, že nejprve (je červenec nebo srpen třeba a hrozí rvačka) posunu kolečko do polohy dírek. Druhý den do polohy otevřeno a další den přepážku odstraním. Když nemám čas (to je skoro vždycky, nebo prostě nehodlám chodit otevírast očkový uzávěr postupně) a nebo se mi enchce, otevřu očkový uzávěr hned, ale jen napůl třeba a myslím si, že se v uzoučké “uličce” rvát nebudou. Ještě nikdy se mi nestalo, aby se to nespojilo a byl sebemenší problém.

A tak dále kolegové, jdu zase něco dělat pro sebe, vám jsem předal zase kousek z toho, co jsem nasbíral za život já. Jak s tím kdo naloží je jeho boj. Vidím, že je třeba popsat znovu funkci TLumiče a jak na oddělky a jak na plemenáče a jak na spoustu a spoustu dalšího.

------------------

Na závěr jen, že jsem nepřehlédl, že se někdo cítí jako že si zaslouží neurvalou aroganci jednoho známého psího čumáku. Na jedné straně je dobré, když začátečník má pokoru a úctu ke starším a zkušenějším, na stranu druhou by měl každý přirozeně (nevymyslel jsem to já, ale kolem roku 430-400 před naším letopočtem jistý Sókratés) umět rozpoznávat dobré od zlého, krásné od ohavného, slušné od neslušného a chete li arogantní od vstřícného. A pak není nestoudné vymezit se vůči lidem určitého typu i v mladším a méně zkušeném věku či postavení. Jen je nutné dát pozor, aby se to nezvrhlo do arogantní drzosti, kterou dnes sociální inženýři nazvali asertivitou. 

Tady si dovolím vysvětlení, Servus je latinské slovo pro otroka. Předpona a vyjadřuje opak a tedy je a-sertivita doslova to, co je opakem otrockého (obdobně je amorální opakem morálního atd). Ovšem dnes je tak zvaná asertivita naopak pouhou neuctivou drzou arogancí dutohlavů, ovšem obdařených bezbřehým seběvedomím. A tak skutečně inteligentní člověk sám pozná míru a výše zmíněné Sókratovy rozdíly.

Popravdě moc se ve vašem popisu nevyznám. Místo metafor by byla lepší odborná terminologie.

Sebral jste nějaký roj a nějak divně, když byla matka mimo. Nebo několik rojů do sebe. S tím já nemám žádnou zkušenost a asi jsem to ani nikdy neviděl. Ale četl jsme o tom.

Roj se skutečně usazuje vysypáním na otevřený vystrojený úl. Že se jim dovnitř nechce hned by mohlo být pochopitelné a nebo se to dá načíst, čímž = načtením základů, by měl každý začátečník začít. Než se stáhnou do úlu trvá do hodiny, obyčejně asi půl hodiny. Žádné “sajtny” v podobě dalšího prázdného truhlíku se nedávají. Po vysypání, na HL rámků se udělá ze včel “kopec” a ten pomalu vtéká mezi rámky. Hodně zmatených včel se někdy rozleze po úle. OK, je otevřené česno, ony to najdou. Pak je nutné nějakou deskou zakrýt strop a nechat jen mezerku aby se stáhly dovnitř. Ale tohle prostě není dobré, lenochům se zdá, že něco urychlí a přitom je to právě naopak. Popíšu jak se roj usazovat má. Je to v každé starší čeké knize!!! A nepochybuju že i slovenské, nemusíme koukat k cizákům a už vůbec Západním, my a Slováci jsme skutečné včelařské velmoci!

Roj se nesbírá do sudu, kýblu ani krabice. Musí to být roják, bedna s větráním. Ovšem větrání - obyčejně je to nejméně půlka delší, tedy boční stěny, musí být před sbíráním roje zakryté. To proto, že by se pak část včel zavěsila z venku na včely uvnitř a nikdo s nimi nehne. Prostě se sejto odkrývá až když je roj v bedně a ve sklepě. 

Jak tedy sebrat roj - ideální podmínky:

Pod roj se dá roják, setřese do něj většina včel a v mračnu včel, které se vždy vznesou, se položí roják na zem a přiklopí víkem tak, aby zůstala asi centimetrová skulina na kratší straně rojáku nad česínkem (to musí vždy roják mít a musí být otevřené). Roj, pokud je v něm matka, vydává silnou vůni a ta neomylně navede vzneslé včely a ty, které spadly při setřásání mimo, do rojáku, který je už položený na zemi, ve stínu. Trvá to asi 1-3 hodiny. Když je klid, opatrně se omete skulina a víko se zavře napevno a nechá se už jen česínko. Je dobré to nechat pod stromem ve stínu do večera a nebo do úplného stažení včel.

Když se roj sebere do toho, co je po ruce - kýbl, sud, pak se MUSÍ VYSYPAT DO ROJÁKU!!! Který má větrání jak je výše vysvětleno. 

V rojáku se má 24  hodin věznit v temnu a chladu, tedy ve sklepě.

SPRÁVNĚ usazujeme roj takto:

Na požadované místo se postaví vystrojený úl, kterému se otevře maximálně česno. O česno se opře deska široká asi jako úl, radě+ji tak 50-60 cm široká a asi metr dlouhá (používal se řeznický zabíjačkový vál), newbo prostě co je po ruce. Podloží se, aby byla skloněná asi pod úhlem 5-15 stupňů tak, aby to měly včely k česnu do kopce. Je dobré na kraje položit latě, třeba odřezky střešních latí a vytvořit tak jakési sajtny.  To nasmněruje včely správným směrem a hodně to zabrání “přetečení” zmatených včel po vysypání na strany a na zem. 

Na tento náběh se vysype z rojáku odvčera uklidněný roj ze sklepa. Celý roj visí na víku rojáku. Po odjištění zavíracího systému opatrně zvedneme víko i s celým rojem, klidně, velmi opatrně a pomalu, bez trhání a otřesů přeneseme včely zavěšené zespoda na víku nad “vál”. Víko nakloníme na stranu a prudkým trhnutím shodíme celý roj doprostřed válu. Včely v pár vteřinách neomylně zamíří PĚŠKY do česna, obyčejně moc včel nevzlétne, většinou žádné. Než se nastěhují do úlu to může trvat hodinu i déle. 

Pak není žádný problém s víkem, sajtnama kolem úlu a dalšími nesmysly jako když se sype roj rovnou do úlu horem. A mimochodem, usazování roje je tak strhující divadlo, včely neútočí a lidé žasnou nad jakousi organizovaností dějů, které včely předvedou, že právě toto může nastartovat zájem o včelařinu dalších člernů rodiny, třeba dětí. Pro mě to v dětství byly nejúžasnější zážitky u včel, tehdy se chovaly velmi agresivní včely, ale při usazování roje byly jak beránci.

Když se roj usadí hned bez uklidnění v chladu a temnu, reálně hrozí, že z úlu uletí zase na strom, někdy na stejný, klidně ale na jiný. Ony vůbec nechápou, že už byly v úle, myslí si, že je asi bouřka srazila na zem do nějakého kýblu, sudu nebo kam a to ony neznají. Ony znají, že mají po vyrojení sedět na stromě a tam se “rozmyslet” co bude dál.

Do úlu pro usazení roje se nikdy nesmí dát jakékoliv jídlo!!!!!!!!!! Když souše, tak ale ÚPLNĚ suchá! Roj má v sobě nasáté jídlo na 3 dny. Jestli jsme ho chytili v den vyrojení, den ho vězníme, další 2 dny se nekrmí. To proto, že reálně hrozí, že se v novém úle roj opět nacucá zásobami a letí. Důvodem je pud, vysvětlím to pod článkem - 1.

Správné vystrojení úlu pro roj.

Roj hodně dobře staví, nic se mu v tom nevyrovná a je nutné toho maximálně využít. Aby matka mohla začít ihned klást a aby včely měly kam “složit” zásoby, které mají nasáte v medných volátkách a mohly začít pracovat, dáme jako čtvrtou suchou souši, stačí půlka, nebo požranou od motýlice a nebo nějak poškozenou. Neměla by být stará a hnusně černá, stačí jí i půlka. Klidně použijeme i panenskou. Vedle té souše se dají z každé strany prázdné rámky pro volnou stavbu (jak musí vypadat popíšu pod článkem - 2), polopatě: JEDEN A JEDEN. Pak po mezistěně a pak zase prázdné pro VS. Nesmí se dát jen VS, stavěly by šikmo a ignorovaly by rámky a to i když by nahoře měly ty rámky proužky mezistěn. Někdy možná ne, většinou ale ano a proto to nikdy neriskujeme.

Pokud přišla souše na pozici 4 od česna (vždy je vše od česna, které NIKDY NESMÍ BÝT UPROSTŘED!!!!), pak je u přední stěny rámek na VS. Směrem dozadu = od česna se střídají M a rámky pro VS.

Třetí den po usazení neprohloupíme, i když je snůška, dát roji krmení, asi litr a zásadně jen a pouze 1:1. Ostatně kdo chce včelařit bez úhynů, nesmí dát hustý roztok nikdy a nesmí nikdy použít žádné syntetické krmivo pro včely. Hned se nestane nic, pak ale vč často uhyne, nebo neprospívá, stagnuje a zaostává, nemá “jiskru” a včelaři se strááááášně diví jak se to mohlo stát?

Pro mě je docela mrzuté, že se začátečníci neobtěžují si sami načíst základní zásady a postupovat podle nich. Když už jsem to tu napsal, aspoň si to někam uložte a s odstupem pár dní si to znovu čtěte až to budete doslova sypat z rukávu i o půlnoci a potmě.

1 - Roj má naprogramováno přírodou nebo Bohem, že má oletět daleko od původního příbytku, aby potravně nekonkuroval původnímu včelstvu. Ovšem v okamžiku vyrojení to dost dobře nejde, včely jsou těžce nasáté potravou. Jenže opoustit úl musí ve chvíli, kdy zavíčkují první rojový matečník. Když je mizerné počasí, mají na vyrojení asi 6-7 dní a pak letí i kdyby se v deštivém počasí udělal hezky jen na čtvrt hodinky. Takže těžké nasáté včely, které tvoří roj, v drtivé většině usednou někde poblíž. Odtud roj vysílá pátračky aby našly nové doupě. Jak se jim to podaří, roj odletí na nové místo.

Jestli včelař pospíchá a nebo to nezná, nevzdělal se, a cpe hned chycený roj do úlu, nechtějí do něj, nevědí, co se s nimi děje a “vědí”, že musí sedět na stromě a vysílat pátračky. Že je včelař do vhodného úlu už dal dost často “nepochopí” a uletí zase na nějaký strom.

2 - Rámky pro VS by stačily jen s horní loučkou opatřenou voskovou linkou, proužkem meztistěny a nebo jen T- loučkou (můj vynález inspirovaný Langstrothovým řešením, někde je to detailně popsáno) a nebo HL, na kterou se na její “bříško” přibije obyčejná řeznická špejle. Ta vytvoří jakousi "ploutev" - obdoba T-loučky. Na tom včely začnou vždy neomylně stavět. Tedy když není víc rámků pro VS vedle sebe. 

Ovšem pak by rámky, zejména vysoké 30 cm, nebyly nijak vyztužené a s takovými se včelaří obtížně, hrozí vylomení i při malém náklonu. Proto musí mít rámek pro VS vodorovnou příčku, nejlépe asi tak dvě pětiny vnitřního prostoru rámku odspoda. Jako tato příčka poslouží dokonale vložená T-loučka, nebo obdoba se špejlí a nebo hranolek 10x10 mm nakoso tak, aby mířil hranami nahoru a dolů a vytvářel jhakési břity. Velice se mi osvědčila silná špejle, seženou se špejle o průměru 4 mm dlouhé 40 cm a úplně postačí, dají se ale koupit i špejle silnější. Výhodou výztuhy je to, že stavět začnou dvě party stavitelek. Špejle a hranolek nakoso poslouží i k tomu, že včely propojí plást v jeden celek. Jak se použije T-loučka, reálně hrozí, že horní část plástu nepřistaví k T-loučce a nechají pod plástem (horní částí) stejnou mezeru (obyčejně je vysoká 18 mm), jako nechávají pod plástem vždycky.

Netykáme si! 

Navíc mám profil a v profilu se lze dočíst plné jméno každého REGISTROVANÉHO uživatele CHZ.

Jako byste potvrzoval všechny moje domněnky stran IQ mnohých lidí. Anonymita nebyla jádrem sdělení, vy máte velkou potíž rozpoznat o co ve sděleních jde, viďte?

Odpočívám si čtením starých zdrojů. Nyní studuji Včelařství z roku 12/2006, kde jsem narazil na článek Ing. Řeháčka. Pro ty, kdo nevědí, je to autor Eurodadantu (nikdy jsem nepřišel na to, proč to tak nazval, když kromě Čechů nikdo jiný délku rámku 39 nezná). Pokusím se stručně vysvětlit co ED je. Je to vlastně Blaník, jenže na 13 rámků. Neskutečný nesmysl a taky se nijak moc nerozšířil a nerozšíří. Používá VN 39x30x13 a k tomu medníky 39x15x13, má “mezerníkové” rámky, tedy všechny loučky široké 25 mm a hřebeny. Upozorňuji, že hřeben je ještě horší nesmysl než pleckatý rámek, ale o tom snad někdy jindy. Co Řeháčka vedlo k navýšení počtu rámků jsem už zde na CHZ vysvětlil, byl to stejný motiv jako u Sedláčka zase překročení “magické” výšky rámku 30 na 34,7. Oba autoři byli motivováni základním nepochopením příslušné funkce potřeby prostoru pro plod u včely medonosné Kraňské a BF v podmínkách ČR. Ale o tom jsem podrobně pojednal na jiném místě.

No a žasnu, co za nesmysly pan Řeháček radí. Třeba hned po pročišťovacím proletu prohodit nástavky, nikde v článku ale nepíše který s kterým, jen z kontextu vyplyne, že dává celou zimu nahoře umístěný NN se zásobami pod VN (ten má ale být pod VN od poloviny září = metodika Blaník). Dát do něj trubčinu ho nenapadlo, naopak, myslí si, že je 13 polorámků málo a že by silnější vč měla mít “manipulační” nástavky pod VN dva(!!!!!!)

Ovšem čím mě učitel z Nasavrk dostal do kolen je, že hned po pročišťovacím proletu při zúžení se má plodiště prostřídat s mezistěnami. 

------------------------------------

Pořád radím aby začátečníci studovali starou českou odbornou literaturu. A dochází mi, že to není ve všech případech odborné literatury dobrá rada, protože co tvrdí někdejší učitel ze včelařské školy jsou takové bludy, že je nutné na tohoto autora bleskurychle zapomenout. Dalo by se říci, že to byl ývvoj a že se Ing. Řeháček teprve postupně propracovával k prozření. Ale prostě dát po pročišťovacícm proletu včelstvu mezistěny a současně tvrdit, že se při stejném úkonu ve stejný den zúží blinovou přepážkou na 5-7 rámků, neumím pochopit ani s velkou dávkou shovívavosti ke starému muži.

Taky překlep, nejspíš zaviněný redakcí (jak to, že to prošlo korekturami, dělá je někdo z RR?), kde na straně 322 v prostředním sloupci úplně dole je věta jejíž část cituji: -přenášejí včely tento “polotovar” do medníku nad plodové těleso, kde jej dále zahušťují a obohacují inertními enzymy. - Tak tohle je fakt síla. Jasně, v kritickém místě jednoho slůvka, cizího slova, chybí jediné písmenko “v”, ale to úplně mění celý smysl a vzdělanější člověk sice asi chápe překlep, protože se ale jedná o časopis ODBORNÝ, nemá jistotu, zda to není napsáno správně. Protože je tam ještě plurál a přitom invertujících enzymů není mnoho, ale jen jeden, může se laik domnívat, když jde o inženýra a dokonce o učitele ve včelařské škole, že dotyčný patrně sděluje nějaké novum, že je invertních enzymů více. Ovšem většina z úcty k “odborníkovi” vidí a čte inertní a musí si lámat hlavu, co za netečné enzymy do medu včely přidávají?

Pro pořádek. Latinské slovo invertovat znamená zvrátit, změnit, přeměnit, zatímco latinské slovo inertní znamená neměnný, netečný neaktivní, nehybný a je tudíž významově přesně pravým opakem slova invertní. To je možná bagatelní v hovorovém jazyce (holinky - hodinky), v ODBORNÉM časopise je takováto chyba naprosto nepřípustná!!!!

Proto varuji začátečníky, že je nutné u všeho myslet a pokud narazí v nějakém, i starším textu na nějakou nejasnost, je nutné si tvrzení ověřit. Je mi to líto, ale bohužel odborná úroveň Včelařství byla už před 18 lety docela nízká a do dnešních dnů spíš nadále upadá…

Také proto si tak zvaných dnešních vědců, kteří se tak sami nazývají a někteří sedí v RR Včelařství (nebo publikují jinde), neumím vážit a brát vážně “vědecké studie”.

Prostě proto, že to jedodušším lidem evokuje její název. Lidstvo Atlantické civilizace hloupne a z mladých jsou povětšině lemplové neschopní ani vyměnit žárovku. Což je záměr majitelů zeměkoule. Dnes zruší školství pracovní vyučování a za 20 let tu máme generaci lemplů závislých na terciální sféře - na službách. To už se děje nyní, máme tu statisíce mladých lemplů, kteří umí s mobilem a s počítačem, ale jsou leví jak šavle. K tomu jsou ještě totálně blbí a věří, že planeta shoří. A protože tohle vím, ujistil jsem preventivně ty hloupé, že Europaleta není od EU.

Spokojen anonyme, který se za sebe stydí a nepřihlásí se?

Už je to, jak a na co jste se zeptal, jako by snad byla europaleta předmětem sdělení dokazujete, že se ani malinko nemýlím v názoru na IQ některých, zejména mladých lidí. Těm dali mocipáni laciné hračky aby jejich pozormnost odvedli k nesmyslné komunikaci na sítích a tím se z nich současně stali nezruční a nesmírně hloupí lempli. Ale umí vkládat fotky kamkoli, to je fakt.

Dnes u Petra + půl kila, ale od 15 hod mu včely nelétaly. U mě v 19 hodin silná snůška viditelná na česnech, včely voní 20 metrů od úlů, pyl je smetanový z ostružin a malin. Hlavně ale na starých smrcích a borovicích (asi 50 let) je hodně včel. Je to vysoko a žádné producenty medovice nevidím, v nižších partiích mšice nejsou, nejsou tam ani včely.

Včera přestávaly slídit, dneska neslídily vůbec. Jenže právě přišel vydatný déšť a bude zase po medovici jako minulou neděli.

Tak moje včely jen hrály divadlo, na česnech paráda a v úlech nepřibývá nic. Byla patrně medovice - ta, co je na smrcích každoročně v době květu malin a bouřka před třemi dny vše umyla. Od té doby na váze u Petra úbytek asi 20 deka denně.

Anonymní:

Sedláček a SM je pro zájemce tady:  https://www.youtube.com/watch?v=LRuEyPQUBZY

Tom50: tohle mě zaujalo moc: Jestli dám na VN další VN s CIZÍMI rámky bez mřížky, byla by matka vadná, aby tam nevlítla to tam nadšeně zaklást! ne, že by to bylo něco překvapivého, ale když to takhle napíšete, čtu to mimo jiné jako “oddělek se starou matkou bez nutnosti jí hledat”, je to tak?

Právě jsem dostal určité informace o videích pana Sedláčka obecně. Podotýkám, že vyjádření je od člověka asi 45 let, Ing. včelařící asi 10 let. Až jsem musel tišit vášně. Ale o co jde.

Pan inženýr nevěřil metodice Blaník a ani úlu Blaník. Byl vášnivým přívržencem videí pro někoho charismatického kolegy Sedláčka. A tak roky zkoušel, metodiku Blaník nerespoektoval do posledního detailu, vnášel do ní prvky jednak svých představ - je přece inženýr a žádný hlupák a jednak prvky sedláčkizmu, hlavně OP. A nedařilo se mu nic jak sliboval pan Sedláček, ani co mu mělo vycházet kdyby striktně dodržoval systém Blaník. Vloni se, pod tlakem mého zde často vzpomínaného kamaráda Petra, konečně pan inženýr, říkejme mu Pepa, rozhodl a rozdělil svá vč do dvou skupin. OP v úle 39x34,7x11 a jako NN 39x17x11 s POLštářem, tedy s podstaveným NN, ale bez trubčiny a možnosti VS. Pak druhou skupinu vedl přísně podle metodiky Blaník v úle Blaník = 39x30x11 s NN 39x15x11 a s TLumičem, kde je 5-6 rámků (letos u části vč zkouším jen 4) pro VS prostřídaných s dělničími rámky.

Výsledek:

Zatímco Sedláčkovina nedala ani deko medu, ve všech Blaníkách má dvě bedny = asi 30-31 kg velmi kvalitního jarního medu s vlhkostí od 16,5 do 17,8% vlhkosti.

Pepa se rozlítil, nelze tu opakovat jména, jakými počastoval kolegu Sedláčka a ani nelze opakovat co o jeho úle a metodice OP, NUTNO PODOTKNOUT MNOHEM PRACNĚJŠÍ METODICE doslova pan inženýr Pepa řekl. Musel jsem klidnit vášně i když to zdánlivě nahrává mě a výsledku mého, asi čtyřicetiletého snažení = Blaníku.

Zatímco já totiž pořád opakuju, že včelařím ve výšce 420 mnm na České Sibiři, kde je celoročně asi o 2-3 stupně hůř než ve stejné výšce jinde, že Petr je 360 mnm a Tom4 460 mnm a že tedy vše co tvrdím se vztahuje k těmto podmínkám, tak jsem v žádném Sedláčkově videu nepostřehl, že by stejně upozorňoval na konkrétní podmínky. Naopak, tváří se, že se jedná o univerzální metodiku platnou v jakýchkoli podmínkách.

Tady u nás se nepěstuje slunečnice, nemeduje tu akát nikdy a nikdy tu nemeduje lípa ani z ní není medovice. Mám za to, že podmínky Podblanicka má většina Česka. Přesto nikdy nikde netvrdím, že je metodika a úl Blaník univerzální a všespásný. Tvrdím ale, že je v něm asi třetina práce při stejném výnosu medu a DOMNÍVÁM SE, že je potenciál úlu a metodiky velký a tudíž budou výnosy v akátové a slunečnicové lokalitě mnohem vyšší než v jiných systémech. To ale nemám vyzkoušené, jen se to podle všech indicií domnívám.

Pepa taky (jako jsem po pěti letech zrušil já) zruší Sedláčkovu míru vysokou 34,7 a nechá si NN vysoké jen blanických 15 cm. Mě po Sedláčkově míře zbyly NN 11. To proto, že tři na sobě + dvě včelí mezery po 8 mm dávají přesně 346 mm, což je jen o milimetr méně než Sedláčkova míra. Kdysi jsem byl před rozhodnutím nadělat si půlky čtyřiadvacítek. Podlehl jsem masírce Dolu a ostatních “odborníků” a nezavedl si čtvrtou míru, naopak jsem včelaření na 24 přizpůsobil použití půlky ze třicítky = 15 cm vysoký NN. A do smrti toho nepřestanu litovat!!! Po dvouletých zkušenostech (letos běží třetí rok) jedenáctky u mě a Tom4 to má o rok dřív (z mého popudu a byl o rok rychlejší) zkušenostech s těmito pidirámky na to nedám dopustit a kdybych byl o 10 let mladší, zavedl bych si většinu NN jen těchto jedenáctek. Možná bych opustil 15 a to jen a pouze kvůli váze. Je mi 68, zvládám to, ale je to na hranici (možná i malinko za ní) mých možností a je mi jasné, že to v dalším roce už asi zvládat nebudu a nebo za těžších následků v podobě téměř chronické a nebo spíš prmanentní únavy a bolesti svalů, o kterých jsem ani nevěděl, že je mám. 

DÁVÁM POCTIVĚ VŠE, DÁL JE TO UŽ NA KAŽDÉM Z VÁS.

PS. Jestli u 15 a 17 tuplem hrozí zakládání medníku, u 11 se mi to ještě nestalo. Pravda, letos mi ze 40 vč jediná matka zakladla na dvou polorámcích 15 půlměsíčky jako dlaň nad dolní loučkou.

PS II Včera jsem vybíral med ze dvou vč, kam přišla kvůli bezmatzčilosti celá včelstvíčka se záložní matkou. Obě “záložky” 24, jedna přidaná na vč v úle 24, druhá na třicítku. Z obou byl medník nad mřížkou, vlastně klasika. Dostal jsem nařezáno, 8 žihadel. Trvalo mi to dvě hodiny a byla to pračka nervů, blížil se déšť a nakonec jsem promoknul. Za stejnou dobu bych odebral nejméně 8 NN medu a tedy asi 120 kilo, včera vybraného bude tak 40. Ne, klasiku já už nikdy více a vícekrát celomedníky dělat nebudu. Vyjma sběrných medníků a to jedině když si to vynutí mimořádná situace jaká nastala letos. A i to budu velmi zvažovat a hledat možnost SM vůbec nedělat. Prostě vysoké medníky = víc práce a jak vím, o stejně medu s menší pracností, jen těžko se přemlouvám ke zbytečnostem.

U mě právě vrcholí vydatná snůška z klenů. Některé jsou už odkvetlé, asi 20%. Pylem se kolem 15 hod vůbec nezdržovaly a nálet byl silný, na jeden hrozen květů jedna včela. Včely sály dlouze z jednotlivého kvítku, jako by spaly, asi 10-20 vteřin a to je neobvyklé. V hroznu “ochutnávaly” celkem rychle jednotlivé kvítky až našly ten, kde se zdržely zmíněný čas.

Malinu téměř úplně ignorují a patrně je asi i medovice ze smrku, která je vždy v době květu maliny. Na česnech vidím pyl z maliny tak z max 5%.

V lokalitě, kde včelařím, není vůbec akát. Nikdy tu nemeduje, je z něj ale snůška na uživení a taky cenný pyl. Ten je cenný tím, že nepochází z polí, kde se dnes už bez chemie vypěstovat nedá nic. Rezidua chemikálií "přežívají" v půdě a rostliny je, bohužel, absorbují do svých květů. Včera odpoledne mi přišlo video od kamaráda z  jeho kvetoucí hořčice. V každém soukvětí nejméně 10 brouků. Nezabral mu postřik před pár dny a tak šel včera stříkat znova. Vyklepaní brouci zůstanou pár sekund nehybní, pak roztáhnou krovky a svižně odletí.

Taky jsem se zastavil u pole inkarnátu. Ten má mít pyl narůžovělé barvy a není tomu tak. Inkarnát, který jsem včera zkoumal, má pyl černohnědý, rousky jsou lesklé, jakoby mastné. Ve 13 hodin za slunečného počasí a JV větru (JV, V a SV vítr je pro snůšku velmi nepříznivý, je suchý) na metru inkarnátu pracovalo nějméně 15 včel, z toho pyl sbíraly tak 2-3, ostatní se pylem nezdržovaly. Tolik včel na metru čtverečním jsem na řepce jakživ neviděl. Bohužel zkoumané pole není v doletu mých včel.

Asi jste se právě probudil ne?

A k hlídání prodavačů kamerami. Někdy není cukr limitován a pak prodavačům nic nehrozí. Vždy se výslovně zeptám, odpovídají, že je to v letáku. Na to já, že ač důchodec, letáky zásadně nečtu. Někdy prodavačka neví a jde se zeptat vedení (nyní už mají příposlechy). Nebo vedoucího přivedou či přivolají a výslovně se zeptám, zda, kolik a hlavně aby z toho neměli problém.

Dokonce se mi stalo, že pan vedoucí děl, že jak to přijde na krám, už to tam musí zůstat. A sdělil který den přijede zboží s levným cukrem, vzal si číslo a zavolal mi abych si přijel k rampě. Že dostane med nevěděl a docela ho to zaskočilo a překvapilo, myslím, že příjemně.

Jindy mi sdělil (stejný obchod), že to přivezou kdy on tam nebude, ale že bude personál instruovaný a vydá mi to. Prostě mám asi štěstí a nebo nejsem línej se zeptat a možná umím jednat s lidma (nevím ale jak bych to dělal, prostě se jen slušně zeptám, poprosím o informaci). Oni mi předkové, kromě jiného vštípili taky lidovou moudrost, že “Líná huba - holý neštěstí!”

Na takové, na jaké je potřeba nebo na jaké to vyjde.

Včely nejsou blbé. Původně těžce ulité 24 mají plod i na krycích rámcích, třeba jen jako dlaň dole pod medem a prostředních 6-8 rámků má plod až k HL a nebo má věnec tak 2 cm. Tudíž spotřebovávají nejdřív to, co je nad plodem a snaží se plod držet pořád v jedné bedně. Řeč je o 24.

Letos je ze včel jen radost, žádné rojení a žádné kejkle vynucené jejich blbnutím nejsou potřeba. ZATÍM. Já ale věřím, že největší rojové vzepětí je za námi a že už bude klídek.

Slíbil jsem, že sem budu dávat průběžně pravdivé informace o stavu svého včelaření v té které chvíli. Tak tedy.

Popsal jsem jak jsem dělal sběrné medníky a důvod proč jsem je dělal. Sice medníkové rámky šly do sběrného včelstva i se včelami, ale bylo jasné, že se část včel vrátí do svých původních úlů, nevěděl jsem, jaká část, jaké %.

Včera jsem vytočil SM jedné 24. Protože byl SM navíc nad medník, které to vč mělo, došlo k tomu, že tam byl nezralý med a dokonce až nad 19%. Tady odbočím. Vytáčím předpotopně do okurkáčů. To proto, že měřím každou lahev když vidím, že med teče “divně”, přesně tak, jak popisuje zkušený BG, že vidí podle jak med vytéká z medometu zda je dobrý stran vlhkosti. A tak vím u každých 5 kilo, jak “vlhký” med v té které lahvi je. Mám dvě konve (letos to zatím nebylo potřeba), na dobrý a na vlhký med a okurkáč vyleju do konve se správným nebo horším medem. Horší med jde do výkupu, do 19% ho vezmou za mizernou cenu, výkup ale neplatí nijak oslnivě ani za med vynikající. Velkovýroba to umí zahustit, já ne a abych se tím nemusel zabývat a vymýšlet nějakou “maturizaci”, dám to prostě tomu, kdo má na zahuštění prostředky a zařízení. Prostředky dám zpracovateli já tím, že on mi zaplatí mizerně. V minulých dvou letech jsem neměl žádný vlhčí med, letos zatím ze 3 vč se SM tato jedna čtyřiadvacítka neměla med OK. Dvě vč se SM už vytočená jsou třicítky, ale to asi nehraje rozhodující roli. Zatímco u třicítek - taky byly rámky zavíčkované jen ze třetiny až poloviny - bylo v mednících viditelně dost včel, jak být má, ve včerejší čtyřiadvacítce v medníku bloudilo pár včel, očividně nebyl medník obsednutý tak, jak je potřeba pro med se správnou vlhkostí.

Z toho pro mě vyplývá přesvědčení, že i když není ve stěnách úlu polystyren, který doslova vyrábí vlhký med (u mě v mých podmínkách na 100%), příčinou vlhkého medu je nedostatečně obsazený medník. Mnohokrát jsem se ve svých pracech vymezil proti předčasnému pouštění do medníku, kdy nemůže být medník obsednutý adekvátně a právě popsaný SM považuju za další důkaz svého tvrzení.

-------------------

Ještě se po přečtení vracím kvůli vysvětlení, proč jsem u popisované 24 udělal medník málo obsednutý. Bylo to vč v předjaří beztmatečné a bylo spojeno se záložním. Tím tam došlo k výpadku plodování a určitá generace včel byla slabá, což ve chvíli tvorby SM nebylo patrné. Velmi prostě řečeno, vč po přidání SM enormně zesláblo. Proto u znímněných jiných dvou vč zeslábnutí nenastalo.

Každému radím, a nejen v souvislosti s medníky, aby vše, co se bude u jeho včel dít, vždy konfrontoval s minulostí toho vč. V drtivé většině případů každý sám přijde na nejpravděpodobnější příčinu nějaké anomálie v tom kterém vč.

Je to v tom i v tom. Najděte si tady z letošního jara, jak jsme řešili “nahaté” úly kolegy Tom4 například. 

A ano, v úlech z padesátek tutově není polystyren. Hodně jsme tu o tom psali a i nedávno.

Pro mě samotné měřítko kolik medu není tak důležité, jako jakého medu!

Jestli máte Langstroth 1/1 nedivte se, je naprosto stejně blbý jako náš Adamec 39x24x11. Kromě jediného dm2 je stejný, L je blbější v tom, že není čtvercový. Ale jeho tenkostěnnost nemůže vadit, je to lepší než polystyren! Nevěřím, že by byl Lang až tak blbý, nemám ho a tak nemůžu tvrdit. Ale jestliže si to uvědomujete, přijdete na to jak na to. Tady na CHZ najdete podrobný návod. Ale jestli chcete včelařit moderně a úspěšně, budete mít holt v úle dvě míry! Jinak vám neporadím a nepomůžu a nepomůže ani Svěcená Voda. 

Aby se cizáci nepos.ali tam u vás!!!

Já mám to štěstí na lidi, že jen slušně požádám bez jakéhokoli ponižování a skoro vždy to jde i bez komedie popisované panem Gorem. Když to nejde, vlastně se mi personál omluví, že to tentokrát normálně nejde a uděají ten tyjátr s 20 účty. Nebo více, moje mikroautíčko, co mám na ježdění do města, uveze bez úhony (aspoň doufám, že bez úhony) asi 300 kilo. A jak píše pan kolega, mám rezervu nejméně na dva roky. Rezervu považuju za naprostou nezbytnost!

Med přinesu až potom a obyčejně si personál málem sedne na zadek. Slýchám, že většina včelařů jim nedá nic…

Taky se bojím, je mi nepříjemné na matku sahat, držet jí v holých prstech. Jsem přece jen asi vyléčený alergik a fakt to nedám, včelařím v rukavicích a s kuklou a už na tom nehodlám do smrti nic měnit. Používám pístové udělátko, nevím, zda se to vyrábí. Mám to už asi 45 let od jednoho už nežijícího kámoše, který to vyrobil. Neumím sem dát fotku. Je to asi 70 mm dlouhá kovová trubka o vnitřním průměru asi 30 mm. Přesně do ní pasuje plastové víčko od léků, ze kterého jsem si před pár lety vyrobil ztracený píst. Jako dřík je vrut asi 90 mm. Na víčku je nalepené kolečko z molitanu tlustého asi 15 mm. Na jednom konci tubusu je kolem dokola řada dírek a v nich silný rybářský vlasec do mřížky o rozměru asi 5x5 mm. Podobá se to krájítku na vařené brambory když se dělá salát. Podobná věc se na to prodává, jenže bez tubusu a pístu.

https://www.evcelarstvi.cz/sitka-znamenaci-na-znaceni-vcelich-matek-mala

Koukám, že se to asi už vyrábí, jenže fotka je tak blbá, že nevidím jak je to udělané

https://www.evcelarstvi.cz/vychytka-plastova-s-pistem-ke-znaceni-matek

Matku ulovím, holou rukou, není to příjemné a strčím do tubusu a rychle, ale opatrně zavřu pístem. Kupovaný je průhledný a to není dobře, je dobré když světlo do udělátka přichází od mřížky. Opatrně přitlačuju píst tak dlouho, až matka znehybní přitlačená hřbítkem v jednom okýnku mřížky. Samosebou bříškem na molitan a hřbítkem do rastru. Pak se snadno označí. Jasně, píst musí jít malinko ztuha aby držel, nesmí to v tom volně čochtat!!! Používám lak na nehty, koupí se i takové, co schnou rychlejio než jiné. Označenou matku uvolním povolením pístu a nechám na úle lak asi 3-5 minut schnout. 

Kdo lepí čísílka, je dobré je lepit nikoli bezbarvým lepidlem, co se na to vyrábí, ale barvou - když štítek odpadne a to se děje často, pořád je matka označená. Já čísílka nedávám, je to pro mě protivná práce a jsem rád, že nějak udělám matce na zádech barevný punc. Asi ne úplně pravidelně vzhledný - nemám matky na výstavu.

Popravdě, nerad matky značím, vždy je to riziko. Když se matka oplodní a klade, nerad jí chytám a značím = stresuju a hlavně se bojím poškození.

---------------------

Neříkám, že je špatně odd se starou matkou. Jen jsem se nějak nenaučil co s ním, proč ho vlastně dělat? Clyntolynx (ježíši snad to píšu dobře) naznačuje asi přeleták. To patří do systému raubsystémů, jde tak ze vč vyždímat maximum medu a já to nemám rád. Navíc se rojovka odd s matkou nevyřeší, napodobí se jen, že už uletěl prvoroj se starou. Stejně se musí vydloubat všechny matečníky a nechat jen jeden, jinak by se to mohlo rojit do zblnutí. Pak netuším, proč dělat odd se starou matkou. Tím spíš, když odd jako protirojové opatření funguje samočinně a navíc si udělá sám matku. Ta když se oplodní, vidím, zda má “jiskru” a je to k tomu. Ne-li, nahradím jí v srpnu matkou "pořádnou". Asi tak třetinu matek mám už roky z nouzáků, nejsou horší než matky z přelarvování (to je vlastně taky nouzák). Až mě překvapilo zjistění, jak zbytečné je crcat se s přelarvováním, úplně nejlepší je využít rojových matečníků z vysoce kvalitního vč. Jak se začne chtít rojit (pokud vůbec), udělám z něj třeba 3 odd.

Takže zpátky k vašemu zdání. Je správné, opakuju, odd se starou matkou nic nevyřešíme, napodobíme jen to, že uletěla stará matka s prvorojem a problém přetrval.

Naopak správně udělaný jediný oddělek z jediného plástu s plodem, spolu se zrušením všech zbývajících misek či matečníků ve včelstvu (při jednom zákroku), vyřeší rojovku ihned a definitivně a vč se neoslabí a přinese stejně medu, jako vč které se rojit nechtělo.

Jak správně udělat oddělek popíšu jindy a jinde. Z jediného rámku to jde tehdy, když je to rámek s převahou líhnoucího plodu, musí na něm být také vajíčka a supermladé larvičky, aby si měl z čeho udělat matku. Když se to nepodaří, jde to i jinak, ale o tom jindy a jinde.

Aha, tak to asi ano. Jen bych nečekal dva dny, ale asi 2-3 hodiny. Ano, tak rychlé to je. Za dva dny bude matka už asi “doma”.

Já jako vy neuvažuju. Oddělek dělám se starou matkou nerad. To je ale můj boj a důvody by byly zase na elaborát, kdo ví, zda to někdo čte. Ale lze udělat oddělek a neřešit kde je matka.

Velkou výhodou je matky značit. Když se mi oplodní v oddělku matka, ulovím jí a ve spešl forichtunku jí označím lakem na nehty. Když načapu matku “neznámou”, označím jí taky, nejlépe loňskou barvou a namaluju křídou na úl (teda značím když mám zrovna vzácný pracovní zápal a to je čím dál méně časté). Déšť nápis křídou na úle za čas smeje a vím stejně prd. A neřeším to, svět je krásný i když nevím kde jaká matka je, já na tom existenci svého včelaření nestavím.

Znal jsem včelaře, který za 50 let včelaření nikdy v životě, ani jednou neviděl matku. A včelařil. Nutno podotknout že dost úspěšně.

Nerozumím.

Děkuju, poslechnu vás. Já sice nemám čas, ale psaním sem si rovnám myšlenky a hlavně odpočívám, úplná nečinnost mi moc nejde, nevydržím.

Vím o tom své, tady na to není prostor. Existují lidé, skuteční “majitelé zeměkoule” jak jsem si je nazval a Soroš a náš Švarcenberk a další z Bilderbergu, nebo také Římského klubu byli jen pěšáci, ti, co se ukazují lidu. Ti skuteční jsou neviditelní, nikdo neví jistě kdo to je. Davos je taky jen spektákl pro masy.

Lidi to nazývají konspirací a mě je to nějak fuk, vím své a vše zapadá jako puzzle.

Nevolnictví bylo vlastně otrokářství. Pokus Josefa II nevyšel, muselo uplynout 60 let až do roku 1848. Tehdy se ta část majitelů zeměkoule = MZ, která bohatla z průmyslu, těžce zasazovala o to, aby lid směl cestovat za prací, “svobodně” měnit bydliště. Všimněte si kdy Watt vynalezl parní stroj a kdy byly “povoleny” první lokomotivy a bariéry - chlap s praporkem před lokomotivou, stejné kraviny brzdící pokrok jako je dnes Green deal = GD.

Tak se ty dvě bandy dohodly, že to na 200 let zkusí. Koncem 19 stol někdo oživil 30 let starý a zapomenutý spalovací motor, původně na plyn, upravil ho na nebezpečný odpad, se kterým si při zpracování ropy nikdo nevěděl rady = benzín a začala všeobecná doprava a nevídaný pohyb lidí. Jenže před tím revolučním rokem 1848 se MZ dohodli, že to na 200 zkusí a když se to neosvědčí, zase se vše vrátí jak bylo. Lidi nebudou smět cestovat, každý bude muset být jen ve městě. Kvůli tomu je projekt “dvacetiminutových měst”, kde každý musí mít vše dostupné do 20 minut. Proto gigantická obchodní centra kde je vše a lidi tam tráví veškerý volný čas a tím jim krní mozky a oni do přírody už ani nechtějí, není tam mekáč ani KFC a kebab taky ne.

Souběžně s tím ekouši rozjeli už v 70 letech 20 stol kampaň protěžování přírody a tvrzení, že člověk je nejhorší škůdce a každá škodlivá havěť je na světě důležitější než člověk. Pomalu, plíživě se pracuje na tom, že se nebude do žádného lesa smět. Nebude se smět ani na polňačky. Právě proto, jen a proto se do přírody vysazují dávno vyhubené šlemy a tuři a koně, aby mocipáni mohli říkat, že zákaz vstupu mimo město je v zájmu lidí, jejich bezpečnosti. Se zelenými liberály nehne ani když medvědi napadají lidi za bílého dne, jako se to děhe snad denně na Slovensku. Vlk tu 200 let nežil, na co ho sem vracejí? Zrovna tak bobr.

Kdy má být dosaženo cílů GD? Není to rok 2050? A není to náhodou přesně těch 200 dohodnutých let? Zelení = užitečnní idioti z blbosti a jejich špičky dobře placení gauneři, pracující v cizím žoldu přes “legální” neziskovky.

Po mě se těžce prošli ochránci přírody a to hned v roce 1990 a tak jsem o tom, ještě tu nebyl internet, nastudoval maximum a tak je mi mnohé jasné už asi 25 let a nic mě nepřekvapuje. Vše do sebe zapadá, lidí je moc a je nutné je nějak vyhubit když nejsou války, hladomory a civilizované státy “trpí” nadměrnou výrobou jídla. Evropani dobrovolnbě páchají sebevraždu vymíráním, nemají děti a nebo jen málo a těm dovolí změny pohlaví = kastrace. 

Nejlíp sami sebe hlídají náboženští fanatici a tak se udělá systém, že pomalu nahradí Evropany. Není nutné je kupovat a někam plachetnicemi vozit v řetězech a hlídat, jako kdysi. Přijedou na gumových člunech sami a Evropané je loví, zachraňují a vítají jako celebrity. Místo aby zavřeli hranice udělají Šengen. A člověk, údajně homo sapiens sapiens, tedy člověk dvojnásob rozumný si to nechá mlíbit. Ono s emoc dělat nedá když každého “chlapa” drží za koule systém bankovních hypoték jen proto, že každý potřebuje bydlet a nekonečná paměť počítačů si pamatuje na věky věkův cokoli by kdo udělal proti režimu. Proto všude kamery aby nikdo nikam neutekl a už ani není třeba lidi očipovat, jak chtěli MZ ještě před 20 lety.

Nemá to řešení, jsme bezmocní. Já se snažím si prožít zbytek života ještě v civilizaci a doufám, že se mě zelený teror dotkne jen nepatrně. Neumím s tím nic dělat, mám málo přátel proto, že jim všem 30 let říkám co přijde a k čemu MZ směrují vývoj. Na všechny moje prognozy došlo a skutečnost je ještě horší, než jsem si uměl představit a ze svého okolí jsem jediný, kdo tohle věděl, že přijde. Neboli oni to mohli vědět taky, ale nechtěli, nikdo nemá posly špatných zpráv rád a všichni chtějí být donekonečna happy. Většina lidí se vyhýbá špatným zprávám a nenávidí a snaží se zničit, v roli užitečných idiotů, každého, kdo maliko prozře.

Benjamin Kuras napsal v roce 2004 knihu s názvem: Sekl se Orwell o 20 let? Kdo chtěl, mohl vědět to, co já vědět už tenkrát, taky. Pro méně chápavé je Kurasova kniha o Orwelově sci-fi s názvem 1984. O tom, že EU není nic jiného než to, co popisujue Orwel svět je rozdělen na 3 mocnosti a střídá se adorace jedné a nenávist k druhé a pak zase naopak - vše jako dnes. Nejdřív se mnozí oddávali lásce na věčné časy se Sovětským Svazem anikdy jinak, pak se to otočilo a ti stejní adorují Západ, i když se řítí do propasti. 

Knihu Orwell napsal v roce 1947 a zemřel. Věděl, že vyjde 1948 a nazval jí letopočtem s převráceným posledním dvojčíslím, odtud ten podivbý název - 1984. Tehdy se mu to jevilo velmi vzdálené asi jako mé generaci rok 2 tisíce.

Někdy, skoro furt, bych byl snad raději nevědomý jako drtivě drtivá většina. Každý chytřejší musí pochopit, že tohle nemůže skončit věčným mírem, láskou a pravdou tuplem ne! Právě Pravda a Láska jsou jedním z prostředků ke …