Dnes u Petra +1,5 kg. Bylo tady jen 13 - 14 nad nulou.
Na jednom mém stanovišti masakr a omamná vůně. Je to v hektaru červených dubů, listy jsou ulepené, ale včely na nich vidět nejsou. Skrz koruny dubů létají někam jinam. Je tam 14 vč.
Na druhém stan je 26 vč a o hodinu dřív, tedy asi v 16 hod tam byl let slabý. Pohledem pod igelity není vidět kdo ví jak by to přibývalo.
Zkušení včelaři, určitě tedy ne já, nejsou vaši slouhové, abyste si mohl dovolit poroučet, že CHCETE!!!!
Navíc z otázky je jasné, že o včelách nevíte nic a že jste se nesnažil nejprve sám vzdělat, abyste byl v obraze.
Já zkušený včelař jsem a kdybyste se obtěžoval přečíst jen to, co jsem zanechal ZADARMO, pro takové jako vy, jen tady na CHZ, věděl byste, že právě vámi vyjmenované “léky” pravděpodobně zabíjejí včelstva, hlavně kyseliny v jakékoli podobě. Tudíž, že kdo chce včelařit bez úhynů, nesmí vámi jmenované sra.ky použít.
Pak byste také věděl, že VD včelstva nezabíjí a že lze chovat včelstva téměř bez VD a těch minimum, co je ve včelách máme, nijak neškodí. VD je vždy u úhynu přítomen, možná přenáší viry, opakuji možná - tak zvaní vědci to pořád nevědí, ale sám VD včelstva nezabíjí. Opakuji, je potřeba osvojit si takové včelaření, kde díky provozní metodě jsou vč témeř bez roztočů a pak včely není třeba týrat kyselinami.
Obraťte se někam kde jsou zaostalejší a žerou mejnstrým.
Jinak jen ode mě je zde na CHZ kompletní metodika i detailní popis praxe. Nastudovat to ale za vás nemůžu, to se budete muset obtěžovat sám!
Sice pojednám o Překladech, článku z posledního Včelařství. Jenže to není ze starých Překladů a proto to dávám sem.
Patrně američtí vědci (jedno kde na Západě) zase zkoumali v praxi nesmylsné a nepoužitelné hovadiny. Tak třeba přišli na to, že včely krmené pylem, ale jen některým pylem a nejde se dočíst jakým, přežívají déle než ty včely, které byly krmeny stejným cukerným sirupem, ale bez pylu. Přitom přežít déle je max 10 dní, přičemž kontrolní umřely dřív než za 10 zkoumaných dní.
Ve “studii” ani slovo o tom, jak staré to byly včely. Obecně se má za to, že staré včely, létavky už pyl nekonzumují a že se dle věkových kast konzumace pylu různí. Toto ukazuje na typický výzkum prováděný (za jistě nemalé peníze) blbci, kteří včely nechovají a berou prostě včelu jako kus.
Doporučují asi zemědělcům v USA pěstovat na polích plevele. Stejně, jako naši ekoteroristé (kdo paltí ochránce všeho druhu a nebo když je ve vládě nebrání bujení neziskovek?) nutí naše jezevce vytvářet semenné množitelské banky plevelů (zelené biopásy), které budou samočinně zaneřáďovat pole, aby agrochemické koncerny měly větší odbyt herbicidů a i pesticidů. Protože na mnoha plevelích se množí, naprosto nerušeně třeba dřepčík a protože hbitě létá, dokáže málo zasažený brouk přeletět do plevelové množírny a tam vytvořit na postřiky rezistetní generace dřepčíků. Ti pak zalétávají na například hořčici, kterou dokáží úplně zničit i když bylo použito přesně dle metodiky takových jedů a v takové koncentraci, která měla brouka zničit. Nezničila, oligarchové vědí už 3 roky, že je na prodávaný jed dřepčík rezistentní, ale klidně (nemají se čeho bát) prodávají neúčinný prostředek za drakonickou cenu, nic netušícím zemědělcům. Informace o tříleté vědomosti prodejců neúčinnosti postřiku je z kuloárů a samosebou to dotyčný písemně nedá, bojí se.
Kdo v naší zemi sežral 80% obchodu s agrochemií a má tudíž enormní zájem na tom, aby se stříkalo po polích čím dál víc čím dál jedovatějších a čím dál dražších jedů, není pro člověka i s jen podprůměrným IQ těžké pochopit a dohledat si. Hlavně, že mu to pak sypou do volebních uren…
A český včelař se naivně raduje, jak stát myslí na včeličky (i jiný hzmyz, jiný hmyz a živočichové tam teď musí být vždycky, tudíž i škůdci) a nutí zlé postřikovačské zemědělce sít pásy pro včeličky. Ale osivo je státem dané a obsahuje právě hlavně plevele. Dřív by se řeklo jak u bl.ejch na dvorečku, dnes realita. Realita tak dobře zakamuflovaná za ušlechtilé cíle, že to 99% včelařů žere i s navijákem. Navíc to smí jezevci sít místo na každém honu ta 2 nebo 3% najednou. A tak kdo má 100 hektarů, klidně naseje 3 ha na jeden flek a že je to ke vsím a včelám moc daleko nevadí. Přece havní účel je to zaneřádění jeho polí plevely a škůdci, včely se s tím jen jako vezou, včely jsou jen ta kamufláž.
Kvůli zdr indispozici jsem nepsal - nemůžu k včelám a Petr neměl čas volat a tak jsme hovořili až včera večer. Tak jeho váha ukázala včera +2 kila, v úterý to byla bída a jen + půl kila a v podnělí, kdy jsem měl velká očekávání jen +1,2 kg sladiny. Nevím, zda jsem to tu psal, ale jeden den v 10 večer mu váha ukázala + 3 kila a ráno, než vyletěly včely, o půl kila méně. Nemyslím, že je za jedinou noc odpařeno na finální produkt - med s vlhkostí pod 18% a že to zkreslují doodpaření přínosů z minulých dní. Ale, proto, že je každý den jiná vlhkost (den i noc, včely odpařují neustále) a i jiná teplota, a také je každý den jiná snůška a nezapomínejme ještě na tlak vzduchu a parciální tlak vlkosti v konkrétním místě, je to nad rámec mého chápání a už úplně nad možnosti matematického či fizikálního vyjádření. Protože jsem nikdy takové vyjádření nečetl, patrně to ani není možné. Nebo četl, nerozuměl a tudíž si nepamatuji. A pak nezbývá než předpokládat, že úbytkem 18-20% vody z přinesené sladiny, ovšem pozor, nyní je řeč o pouze medovici, získává vč hotový med.
U nektarů jsem si celý život myslel, že je sladina = tady u nás se říkalo řidina, mnohem vodnatější a že z přinesené sladiny vč odpaří i víc jak polovinu. Pokud má o tomto někdo z připspěvatelů nějakou povědomost, prosím o jednoduché vysvětlení. Link na studii v anglické hatmatilce, kterému ani po překladu nemá diletant, tedy nevědec a nevysokoškolák šanci porozumět, neprosím. Tasky se mi nechce prokousávat stohem “vědeckých” obecně nesrozumitelných žvástů, které tam píšou jen aby předvedli, že si grant zasloužili.
Děkuji vřele za případné poučení srozumitelnou formou a ne jak v příloze uvádí poslední Včelařství v Překladech o vlivu konzumace pylu na odolnost vůči jednomu druhu postřiku. O tom napíšu do včelařských bludů nebo Překladů.
Píšu, že když ze 4 matek po 1.800 zůstala jedna, tak vlastně vyšla na 7.200. A naznačuju, i když to přímo neříkám, že tolik náhod najednou není pravděpodobných.
Píšu to jasně, srozumitelně a ne stručně, aby nebylo nejmenších pochyb. Stačí číst celé příspěvky a nebo se naučit chápat čtené.
Asi nečtete pozorně. A takhle vznikají fámy.
No, nevím jak kdo chce čemu věřit. Já si přednášku nevyposlechnu.
Objednali jsme si dva roky po sobě s kolegou vždy po dvou matkách. U mě se ždy jara dožila jen jedna. Starší Sklenarku mám, takové nijaké vč, ale nechce se rojit, nejsou to žádné rekordmanky, průměr dají a vlastně o nich ani nevím. Jsou velice mírné, stejné, jako všechna moje vč a tak ani mírnost není pro ně nic výjimečného u této značky.
Ovšem mladší, předloňská, první rok - tedy vloni skvělá a letos v březnu kolabovala na zvápenatění tak strašné, že jsem to zažil jedinkrát u jednoho vč někdy v osmdesátkách. Zmačknul jsem jí, mám vždy nadbytek vyzimovaných náhradních matek, ale vč dalo v letošní jarní snůšce podprůměrný výnos, jak jinak.
Nevím jak kolega, třeba se tu vyjádří též, ale já z tohoto zdroje matku už nikdy nechci. Matky stály po 1.800 + poštovné a tak mít jednu podprůměrnou matku za 7.200 . To je takový luxus, že na to já nemám. Protože byla ta starší (kterou doufám letos samy vymění) nijaká, vůbec jsem od ní nechoval, protože mi celoživotní zkušenost napovídala, že to není kůň, na kterého jsem já ochotný vsadit a už vůbec že bych toužil mít víc tak nijakých včelstev. Vloni od té, u které se letos ukázalo vápno, jsem nechoval taky. Intuice? Asi. A nebo spíš pochybnost, protože tam nějak (u téhle značky) nebylo všechno nej. A na mě je to nějak moc náhod u jedné “značky”.
Je nutné říct, že to nebyly žádné inseminky, ale obyčejné F1.
Přisadím si. V tomto vč není něco dobře, je doslova strašně málo obsednuté a hlavně, dát matečník na druhý rámek od kraje? Jasně, asi TS a tak je to u česna. Stejně je to divné.
Taky jsem nepřehlédnul jak se vším tříská, tohoto včelaře si neumím vážit, taky mu nevěřím.
Jo a takto skvěle ušetřit za kuřák a současně si místo zapalovače za půl eura nebo sirek za dvě koruny pořídí toto? Asi jsem už moc starej…
Tak je tady u nás celé odpoledne dusno, polojasno, bezvětří, schylovalo se k bouřce. Sice kolem 20:00 zahřmělo, ale jen zamrholilo s kouzelnou duhou.
Před tím, v 18:30 naprosto masakrozní snůška, jako bývá jen zjara. Jsem zvědav, co Petrova váha. Včera hlásil + 2 kila a to byla snůška, kvůli suchému teplému větru, zjevně menší než dneska. Ale jasně, že zdání může velmi klamat.
Je zajímavé, že jak vo život létají i včelstva, která se medovici obloukem vyhýbají. Proto jsem opatrný, že to celé může být jen tyjátr.
Ano, nemají co psát, nemají autory. Ty nemají, stejně jako druhý časopis proto, že do tisku pustí jen to, co je pro ně ideologicky nezávadné a není moc moderní a například nedokazuje nevyvratitelnými argumenty, že Langstroth není nejlepší úl na světě a že není vše ze Západu nejlepší. A citovat Rusáky, jak si to troufnu jen já? Tak to se smí jen tady. Ze stejného důvodu mě majitel vyštval i z VF. Tedy spíš jeden admin nekompromisním mazáním a banováním za nesprávné názory. Ale třeba časopis v sousední zemi ode mě taky už nechce nic, protože tvrdím věci, které nejsou liberální, tedy že je dobré cokoli, když někdo chce. Já spolu s nikým menším než byli Sókratés, Platón, Aristoteles a další tvrdím, že jsou věci správné a nesprávné, krásné a ohavné, šlechetné a podlé, slušné a neslušné a tak dál a tvrdím, že lidem nesmí být dána svoboda tak bezbřehá, aby ohavné stavěli na odiv a prosazovali neslušné, zvráceně bezohledně sprosté. Tím se vyznačuje liberalizmus a jako někdo kdysi sloužil ideologii bolševické, dnes lidi se stejně pokřiveným vnímáním světa adorují liberály. Předtím fašisty a předtím Císaře pána a před tím Inkvizici svatou…
Jo, taky si povšimněte, že šéfredaktor (on je tam sám, tedy šéf sám sobě) není včelař. Odešel do důchodu a už je tam zase, lepšího asi neseženou. No a prvním filtrem článků je on. Nevčelař. Až co se mu zdá dobré, dá do RR. Ale ta je složená asi z pradědů a nebo to spíš nečtou a když, tak pro stáří a možná demenci nechápou. Pak jsou v RR nesmiřitelní, kteří nepřipustí nic, co by neadorovalo Langstroth, případně Eurodadant.
Včelařství sice odebírám, asi to vyplývá ze členství ve Svazu. Někdy se nad obsahem i přistihávám, že jsem škodolibý, když čtu některé 50 a víc let překonané bludy. A ani nevím, zda je mi českých včelařů nějak líto. Kdo totiž chce, dobré informace si může najít. To já to měl před 50 lety horší. A našel jsem podstatné, proč někteří zůstávají “hloupí” dneska mi rozum nebere.
Mě vlastně časopis pomáhá hodně v tom, že když nečemu nerozumím, tak správnější je skoro vždy opak toho, co tam tvrdí. Mimochodem, stejně to mám se Seznam zprávy, Centrum a ostatním mejnstrýmem i vládou. V politice je vždy pravý oopak stokrát lepší, než co se oficiálně tvrdí. Vlastně proti bolševizmu žádný rozdíl. Jen si smíme cintat na vestu co chceme, zatím (ale naprosto zbytečně, mocipáni si udělají vždycky co chtějí). Jeneže internet si pamatuje všecko a tak třeba přijde doba…
Jinde jsem se vyjádřil k barevným úlům. To dál řešit nebudu. Jakým nátěrem ale opatřit úl? Záměrně vynechávám hodnocení, která současná nátěrová hmota je nejlepší. Každý asi upřednostní něco jiného.
Jak dříve? Nový úl se natřel jednou fermeží, nemusela se nahřát. Po zaschnutí se natřelo jednou, lépe dvakrát tehdejší fermežovou barvou. Podotýkám tehdejší, ty tehdejší barvy se už sehnat nedají. Zdůrazním, že u mě jsou vidět mnou vyrobené nástavky před 40-45 lety, natřené jak píšu, vydržely, nesesychají se, nekroutí a netrhají se a barva neprýská dodnes. Stačila jedna rada zkušeného včelaře. Vlastně dvě.
1 - Potřebuješ prkno 15 cm široké a máš takové? Rozřízni ho podélně prostředkem a zase slep jak bylo a v nástavku musí být pravou stranou ven.
2 - Je vždy lepší udělat nátěry dva řidší barvou, než jeden barvou hustší.
-------------------
Pak jsem začal používat lazurové barvy, hlavně Luxol. Jenže ten aby vyhověl (řekli mi v obchodě) EU normám o ochraně životního prostředí, museli výrobci z barvy odstranit to něco, co dřevo chránilo. Barva není lacinější, jen nevydrží. Výrobci (říkám já) se nevzpěčovali, náramně jim vyhovuje, aby každý musel co 2-3 roky nátěr obnovit. Kdyby dnes barvy vydržely 50 a víc let, jako ty bolševické, co by fabriky na barvy dělaly? Myslím, že jsou všechny cizácké, českého tu zbylo máloco.
Co pod nátěr? Nejvíce se mi osvědčil přepálený olej ze smažení řízků z kuchyně (nejen řízků, samosebou). Inspiroval mě jeden pisatel ještě na VF, který kupoval v akci stolní olej, přehřál ho - to se v něm udějí nějaké chemické změny v řetězcích molekul a začne se to podobat plastu. Víc by určitě věděl nějaký chemik. Toho pána inspirovaly neskutečně předražené ceny barev, které navíc nevydrží.
Já tedy nevylejvám olej z kuchyně, naředím ho asi 30% napouštěcí fermeží a často se nástavky nestihly dočkat dalšího nátěru nefunkční lazurovou barvou. Pak se ani nepozná, který nástavek je natřený jen olejem s fermeží a který nějakou světlou lazurou, na trvanlivost lazura vliv nemá žádný. I nástavky s lazurou, i bez ní, natřu po 2-4 letech znovu olejem z kuchyně s fermeží. První měsíc je čichem nepatrně cítit jedlý olej - to smažení, později se to od nástavků natřených čistou fermeží rozpoznat nedá vůbec. Vítězí tudíž stolní olej jak kvalitou, tak hlavně lácí. Nejdřív jsem myslel, že se to bude kazit, žluknout a že budou nástavky smrdět jako žluklý omastek. Byl jsem poučen, že díky přepálení to už není jedlý olej, ale prostě inertní průmyslový tuk.
Jo a maličkost. Kde se to s fermeží přežene, lepí to, fermež jakoby úplně neuschne. Olej ze smažení nelepí ani hned po nátěru (vyschne za 2-5 dní) a to i přesto, že je v tom asi třetina (vždy od oka) fermeže. Na nástavcích, napuštěných nejlépe 2-3 x popsaným přepáleným tukem s fermeží, nemohou držet vodou ředitelné barvy. To je jasné, ale mezi námi jsou i umělci, kterým by tohle mohlo nedojít.
Sem, do včelařských bludů patří snaha o barevné rozlišování úlů na včelnici nebo včelíně. Pramení z dnes dávno překonané představy, hned několika představ. V dřevních dobách začátku včelaření v úlech teoretikové nevěděli, že včela barvy skoro nevidí, její spektrum vidění je posunuté. Červenou už asi vnímá jako teple sálající těleso a naopak vidí i část ultrafialového záření. Dokonce se rozšířil názor, že včely vidí všechno jen v odstínech modrofialové barvy. Za nezvratně prokázané se má, že včela daleko dokonaleji rozlišuje i nepatrné odchylky tvaru. Ano, pak hnidopišský estét a hračička, který lpí na tom, aby měl všechny úly stejné, všechny česnové zarážky stejné, vše v jedné dokonalé řadě na dokonale rovném pozemku, přesně pravoúhle oploceném, tak pak MOŽNÁ (nevěřím tomu) by včely mohly mít malinký problém. Domnívám se, že včely za milony let vývoje mají dokonalejší orientační smysly, že barva, vynalezená - používaná ve včelařině člověkem v posledních asi 150 letech, nemůže mít sebemenší vliv!
---------------------
Mimochodem. Do stejných bludů patří i hloupost dávat česna u plemenáčů na různé strany a nebo dávat plemenáče mimo letový koridor včelstev. Naopak já tvrdím, že musí být pěkně vedle sebe, nebo mezi úly se včelstvy, přesně tak, aby to matky neměly jednoduché. Povím to na příkladu idiotských ochránců přírody, kteří zachraňují jestřába, který neviděl dráty vysokého napětí a narazil do nich. No, přece dle Darwinizmu nepřežívá nic, co není DOKONALE vybavené smysly, potřebnými pro přežití a ROZMNOŽENÍ daného druhu. Takže. Patrně mladý jestřáb s oční vadou nevidí dráty a tudíž ani vodorovné větve. A pro přežití je naprosto nutné, aby uhynul po nárazu do něčeho dřív, než se rozmnoží a jeho VADNÉ geny zaneřádí druh jestřáb. Nebo mám v této teoretické úvaze nějakou logickou chybu?
A proč bychom měli cokoli ulehčovat včelám? Jo, jasně, kvůli prachům množiče oddělků, který nemá zájem aby jím produkované matky byly maximálně kvalitní, jemu jde o to, aby se mu jich při oplozování ztratilo co nejméně. Jenže u mě (nemám nikdy úhyny) musí včely vydržet a přežít rozličná úskalí a ta, podle mě, překonají jen ty včely, které netrpí nedokonalostmi, které v žádném živočišném druhu nemohou nebýt!
Konkrétně. Některé včely budou mít geneticky horší schopnost orientace a budou více zalétávat do ostatníchh úlů. Když jdou s nákladem, jsou vpouštěny. Jenže jsou vpouštěny i s nákladem případných patogenů. A tak je lepší mít včely, kde i jejich matka má dokonale vyvinutý smysl pro orientaci a přežije jen ta, která tu vadu - sklony k zalétávání, nemá.
Tady si dovolím upozornění, které asi napadá (ne jen toto, ale já tak uvažuju ve všem) jen mě. Mnohokrát jsem tvrdil, že neznám rabovky, nedějí se mi. Napadlo mě, jak to, že se to jiným děje a podle toho, co čtu, tak se to děje většině včelařů a poměrně velmi často. Co když i to souvisí se zalétáváním? Nevím to a tak zvaní prostitutvědci to nezkoumají, protože oni stejně jako prostitutka pracují až když dostanou zaplaceno. Tudíž je to jen na mě a protože nevím, zda to má nebo nemá vliv, snažím se prostě mít včely “odolné” i v tomto smyslu.
Absolutní nesmysl!! Stále opakovaný blud opisováním ze starších nesprávných zdrojů.
Blud o barevném rozlišení úlů pochází doby stacionárních zadováků. Mimochodem, ze stejné doby pochází dodnes v naší legislativě platná kra.ina o číslování úlů. Dokud se s úly nehýbalo a medník byl neoddělitelně spojený s úlem a dokonce se úly stavěly jako baterie o nejméně dvou úlech vcelku, pak by mohlo mít jak barvení tak číslování smysl. Ale jen pro včelaře, včelám nevadí ani 10 naprosto stejných úlů vedle sebe jak konstrukcí tak barvou!!!!
Po přechodu na nástavkové včelaření, kdy se přehazují nástavky mezi jednotlivými úly, pod vysoký nástavek se NĚKDY dává NN a někdy dva a někdy pod VN NN není, jindy je úl bez medníku a nebo taky může mít NN medníky 4 a výjimečně 5 a tak dále. A co třeba NN systém? Celé technologické postupy by bylo nemožné provádět při stabilním číslování, jak udělat přeleták? Přeložit vč do nástavků správné barvy A SPRÁVNÉHO ČÍSLA? Až mě děsí, že o mě a mém včelaření rozhodují a nařizují mi njeproveditelné nesmysly lidi, kteří se nenamáhají - NIC JE NENUTÍ - aspoň pochopit prazáklad. Mimochodem je jich plná veterina i ministerstvo a obávám se, že i Dol a Svaz.
V Amerických filmech jsou vidět pouze bílé úly, to kvůli teplu, přesněji slunečnímu záření. Já nejdřív nechtěl úly tmavé, také kvůli teplu a pak mi došlo (že nejsem Američan v jůseji), že pod stromy a jinam bych já včely nedal, na barvě nezáleží a jde víc o to, aby úly nějak splynuly s krajinou, či místem a nestrašily tam barevností oblíbenou nerozumnými dětmi a nebo černochy v Africe. A tak jsem z odstínu pínia přešel na mahagon nebo třešeň. Existuje barva, lazura, bezbarvá, kterou dle škály namíchá na barvu prodavač v obchodě. Tato barva úlů mi vyhovuje, ale jde jen a pouze o to, co se líbí mě a hlavně aby to nestrašilo v lese nebo u baráku.
Ono je to ale hlavně o povaze včelaře. Hračička, který má 3 úly a nazbyt času - myslí, že bude žít věčně a utrácí svůj čas nesmyslama, ten ať si to udělá jako u kolotoče. My ostatní barvíme úly jen proto, aby vydržely. I když konkrétně snaha o výdrž úlů je od jistého věku včelaře už trapně úsměvná. Hlavně když ví, že to po něm nebude v rodině nikdo dělat.
Marodím a tak mám čas psát. Dám sem poznatek, který velice úzce souvisí a spíš navazuje na má tvrzení ze včerejška (i dřívější) o tom, že je nutné vč stimulovat pachem prázdného díla k vyššímu sběracímu pudu. Mám za to, že je dobré, aby se následující obecně vědělo.
Vím jistě o člověku, znám ho osobně a Petr u něj mockrát byl, který včelaří v klasice na míře 39 x 27,5 x 11 ve dvouprostorových úlech, které mají medník stejné míry. Klasicky, převěšuje plod, používá mřížku. Ale vytočí enormní množství medu, ne úplně pochopitelná množství. Mimochodem, viděl jsem Maďarský film, nevím o čem, o životě na vesnici. Tam byl nějaký sedlák ožrala, každý den nebo obden došel do včelína, z několika vč v ležanech vzal po 1-2 rámcích s medem a nahradil je soušemi, odnesl do medárny, vytočil, prodal med a šel do hospody hned peníze propít v podobě kořalky.
No a náš známý starý včelař to dělá stejně, jen to nepropíjí. Každý den celou sezonu vytáčí, je starý a moc toho nezvládne a tak z každého vč odebere 1-3 rámky medu, který se mu zdá zralý a hned je nahradí soušemi. Zda souše dává na stejné místo v medníku, nebo v tom má nějaký systém, netuším. Samosebou nevybírá každý den všech svých asi 30 nebo víc vč. Ale dá se říct, že v intervalu 2-3 dnů pořád bere zralý med a pořád stimuluje svoje vč pachem prázných souší. Mám informaci, že je to běžná praxe na Slovensku v oblastech s ležany a slunečnicovou (a tudíž předchozí akátovou) snůškou.
Chystám se zrealizovat svůj nejnovější (šílený) nápad ze včerejška. Vezmu si na včelnici refraktometr a pokud bude medovicový med v prostředních, ještě ne úplně zavíčkovaných plástech zralý - a to je u medovice běžné, hodlám napodobit fintu Maďarského sedláka. Tím spíš když vím, že to tady u nás někdo už roky praktikuje stejně. Kvůli indispozici pohybového aparátu to nedokážu dneska, ale snad v nejbližších dnech, rozhodně to chci zkusit ještě letos. Dám sem ale vědět. Má to jedinou podmínku, musela by trvat snůška. Tady u nás je ještě asi 25 dnů naděje, vzhledem k náskoku přírody 15-18 dní jistě.
Vzpomínám si z dětství, že táta pouštěl česnem do úlu panušku a tvrdil, že mladušce vč nikdy neublíží. Zda to tak je a zda se tam pak matka oplodnila a včelstvo se “napravilo” se už 42 let nezeptám. Jen mám dojem, že je dobré aby se finta mého otce obecně znala podobně, jako dal ve známost petros fintu svojí. Já kupříkladu neznal, nikdy nečet a neslyšel, že matka na zašlápnutí se prostě pustí na česno a ono to nějak dopadne - je to přece jen lepší, než na vyřazovanou matku šlápnout rovnou. Při puštění do česna trubčáckého vč je sice nepatrná, ale přece jen naděje, zatímco usmrcení matky nedává ani nepatrnou šanci, je okamžité a definitivní. Takže díky, je dobré to prostě vědět.
Zeptám se ale tady, nikde jsem se to za celý život nedočet, na následující.
Když se zamyslíme, co to vlastně příroda s trubčicemií vymyslela, vyjde jen to, že v beznadějné situaci vč zanechá ještě svoje geny v prostoru v podobě trubců. Jen se mi nezdá, když víme a nebo máme všechny důvody se domnívat, že o spáření s matkou vedou trubci "souboje" a vítězí ti nejsilnější a nejvitálnější, tak se mi nechce věřit, že trubci vylíhlí z dělničí buňky, v larválním stadiu krmení už starými včelami, by mohli mít šanci proti trubcům přirozeně vyvinutým. Teoreticky by měli být tito trubci naprosto bez šance a pak je tu otázka, proč to Bůh nebo příroda tak vymysleli?
Tak jsem byl na větším stanovišti s 26 vč prohlédnout medníky, zda pořád ještě filmujou a nebo nosí. Nosí asi třetina vč, ta mají tak 20 + kg hotové medovice - málem k vytočení. Patery dokonce dostaly další medník pod medníky (3), co už mají. Další asi třetina má tak do 8-15 kilo nového medu, ne úplně tmavého a třetina nemá skoro nic, tak po max 10 kg a méně. Poslední třetina dostane jiné matky bez ohledu na to, že je někde teprve loňská.
Tady hloubavějšího napadne, proč přidávám u 5 vč čtvrtý medník, když 20-25 kg nezaplnilo 3 medníky, které pojmou po asi 15-16 kg každý (ne všechny 3 medníky jsou vysoké 15, vždy jeden je jen 11 cm vysoký). Takže vysvětlím. Mimochodem, následující mám dlouhodobě, tedy mockrát vyzkoušené a doporučuji všem si dobře zapamatovat.
Staré Překlady, nevím které, jen si to pamatuju:
V padesátých letech 20 stol si Sovětští soudruzi položili otázku, zda něco stimuluje vč k vyšší aktivitě. Jak to ve vč vlastně funguje, když se tam vše řídí chemicky, protože v úle je nepřetržitě tma. Udělali tedy pokus opakovaný na různých farmách po celém SSSR po několik let po sobě. Včelstva na včelnicích rozdělili na sudá a lichá. Jedněm vháněli pomocí vývěv s nepatrným přetlakem do úlů hadičkou vzduch ze skladu plných plástů a druhým ze skladu prázdných souší. Vč stimulovaná vůní prázdných plástů přinesla o 40 - 100% více medu!
Těm 100% jsem moc nevěřil, ale zdálo se mi, že to zní logicky. A opravdu, vč stimulovaná prázdným nástavkem ho poměrně rychle zaplní a když jej nedostanou, tváří se jako by příroda víc nenabídla a zůstane u toho, co mají k zaplnění k dispozici.
Tudíž i jestli Sovětští kolchozníci přeháněli v %, rozhodně nelhali úplně a zvýšení výkonu je pozorovatelné i u nás v této době. A jestli mají ve 3 bednách roztahané, co by se vešlo do dvou, tedy například 30 kilo a včelař čeká na zaplnění i krajních rámků, málokdy se dočká. Jestli ale přidám další bednu, obyčejně se výnos zvýší o bednu a to je pak o 15 kilo a to je pak 50%. Nevím jaké snůškové poměry panovaly před rokem 1960 v té které oblasti SSSR a tak je i možné, že s těmi až 100% navýšení výnosu Sovětští soudruzi nelhali. Rozhodně neudělali v ničem chybu, když přidávali medníky i těm vč, která ještě neměla zaplněné medníky stávající. Samosebou podstatné je, že úly musí být plné včel a ne odrojením zubožení lazaři. Těm k vysokému výnosu nepomůže ani Svěcená Voda.
Někde tu nedávno píšu, jak pošetilé je vytáčet jen jednou na konci sezony. Pak se včelař připravuje o velkou část výnosu, který by býval mohl získat, kdyby nevěřil Americkým průmyslovým včelfabrikám. Já se toho v životě nejvíc naučil ze zdrojů vědomostí z československých knih a z východního bloku. Na Západě se nic kloudného, co by se dalo použít tady s naší včelou a hobby včelařením, naučit nedá. My, Slováci, Polsko a Maďarsko jsme včelařské VZDĚLANOSTNÍ velmoci a pak Rusko a UK. V USA se od dob Lorenzo Lagstrotha nic podstatného neodehrálo.
Dávat pokoj netřeba, doufám, že to tu nepíšu jen vám.
Víčka si schovejte na někdy (oro oddělky a stejně tak sololity s dírou), v metodice Blaník se nepoužívají a hned vysvětlím proč. Krmí se zásadně tak, že je odkrytý celý strop. To proto, aby DO HORNÍHO PRÁZDNÉHO NÁSTAVKU utíkalo teplo a včelstvo včas přestalo plodovat. Vč musí být bezplodé 10.10., kdy se smí začít dělat fumigace.
Na krmení se použijí plastové krabice Samla, které jsou levné (byly) a vejdou se do NN 15. Jako plovák se dá keramzit tak, aby pokryl úplně clé dno. Podobně taky prý drť z korku a podobně, já dávám jen keramzit a ten po použití vyhodím.
Jiné boxy než tyto nradím, box musí mít nožičky aby nedrtil včely a žádný jiný neznám s pevností, jakou má uvedený. Používám je celé roky a ani jeden jsem ještě nepoškodil.
Pro úplnost. Daly by se použít kyblíky z Lidlu od kytek - dají je zadarmo a nebo jiné kyblíky. Pak ale nestačí JEDEN NN 15. Jako plovák se dá použít sláma z kteréhokoli pole a pak jí vyhodit. Sláma funguje znamenitě. Zrovna tak by fungovaly modřínové šišky a nebo nějaké rošty z latěk (moc práce a krám na kladování navíc - boxy Samla jsou stohovatelné že zapadají do sebe)
https://www.ikea.com/cz/cs/p/samla-krabice-s-vikem-pruhledna-s69440836/?utm_source=google&utm_medium=surfaces&utm_campaign=shopping_feed&utm_content=free_google_shopping_clicks_Homeorganisation&gad_source=1&gclid=CjwKCAjw34qzBhBmEiwAOUQcFwLTgJtNbPKs1QMVA5Zenonbt3YrFzc951l4hs6ub3AKMiX8pC-fPxoC9UwQAvD_BwE
Krabice byly za 44 a daly se koupit bez víčka - na krmení včel není potřeba a víčko kdysi stálo asi 12 Kč a tak s víčkem to vyšlo pod 60 Kč. Používám je asi 12 let a neznám nic lepšího.
Roztok cukru 1:1 udělá 16,2 l . Rozpouštím v konvi mícháním vrtačkou ve stojánku. Krmítko sice pojme 11 litrů, ale já je plním od oka na 8 litrů. Prostě oddekluju dvě vč, konev rozleju od oka napůl a na úl namaluju křídou čárku a vím, že vč dostalo 5 kilo suchého cukru. Na suchý cukr počítám krmení roztokem VŽDY JEN 1:1 !!!! a vč musí dostat nejméně 20 kg, ale jsou roky, že i 25 a i 30.
Polopatě: Rozok 1:1 z 10 kg cukru + 10 litrů vody = 16 litrů a tudíž 8 litrů = 5 kilo suchého cukru.
Jinde píšu, že i jen použití hustšího roztoku je jedna z věcí, které vedou, nebo mohou vést k úhynům. Pokud se to někomu nezdá a nevěří a má vlastní rozum, radím aby na metodiku Blaník zapomněl a vymazal si mě z paměti. Nedodržením detailů se efekt nedostaví a pak má dotyčný sklony obviňovat metodiku i úl Blaník a mojí osobu.
Kejkle ostatních autorů s KK jsem nepochopil a nebo zapopmněl, mám svých starostí dost. KK jsem nevynalezl, ani tak nenazval a možná jí tudíž dělám jinak “než se má”.
KK nemusí být plná a dokonce nemusí být u míry vysoké 30 vůbec. Jen pak hrozí, ale řešitelně, že v časném jaru nebude mít vč potřebný dostatek a spíš nadbytek zásob. Zimu ale přežije jen na VN míry 39x30 jakkoli silné vč v podmínách ČR a výšky 400-500 mnm.
Ovšem neplná KK nejde udělat. Nejde dát do KK jen několik rámků a krmit. Pak by v “dutině” stavěli divočinu. To by šlo obejít nízkými buchtami (které každému doporučuju mít). Jenže ty by zrušily efekt úpniku tepla celým odkrytým stropem. Jisté řešení jsem ale provedl a vyzkoušel, není to elegantní a já to nepotřebuju, mám rámků dost, ale vy si to vyzkoušejte.
Vedle krmítka Samla jde dát několik polorámků, nepamatuju si kolik a jsem líný to jít měřit. Myslím, že 4 rámky se vejdou.
Souší se dá do KK 11. Totiž. Když by ne ze všech rámků v zimě vybraly všechny zásoby, skončí v TL (v TL skončí rámky z KK stejně) a tam není dobré mít ztluštělé rámky. My totiž potřebujeme co nejrychlejší přijetí a obsazení TL zjara a velké rozestupy rámků nemá matka pro kladení ráda a klade tam až když musí. Navíc rozměr přesného Blaníka 39x30x11 nemá uvnitř na délku 405 mm, nýbrž 422 (425 poslední série) a tak se rámků i 11 dá na nepatrně větší rozestupy, což pro trubčinu, která pak bude v TL, vyhovuje. Tady připomenu, že jste si tohohoto detailu všiml a nesprávně vyhodnotil jako dodatečné zateplení tenkostěnnéího úlu. A to je váš omyl, záměna příčiny a důsledku. Tenkostěnný úl pro zdárné přezimování a jarní rozvoj včelstva nepotřebuje zateplení. Ale není na škodu ho tam mít. A protože je rozměr stejně 422 (425) místo 405, tak v úle něco musí být, jinak by tam stavěly kra.iny. A tak mám některé BP tlusté 20 mm. A protože BP musí celý rok někde být aby se nemusela skladovat jen proto, že se měsíc zjara používá, je celoročně uklizená uvnitř úlu. Tam plní funkci BP a když komorování skončí, plní distanční vložku aby nestavěly kraviny. A tak by stačilo mít jí po zbytek roku vzadu. Protože ale ne vždy má každý možnost mít celodenně úly ve stínu, dává se k čelní stěně kvůli prohřevu sluncem dopředu (celou dobu je řeč o mnohem lepší TS). Další funkcí této relativně tenké BP je pracovní mezera, vzniknuvší po jejím vyjmutí.
Hned na to navazuje další souvislost, kterou je nutné tady připomenout a to jsou mezerníky. Nesmějí být na jedné straně jak je vysvětleno včetně výkresu od romaning v jednom vlákně nedávno. Ale hlavně nesmějí být nikdy na HL ani SL, tedy nesmějí být na vodorovných loučkách. Bohužel je tak vidím i v úlech jinak inteligentních včelařů. Proč to nesmí tak být? Protože se o takto b.bě umístené mezerníky rve vytahovaný plást, a kor v úle, který má na délku uvnitř jen 405 mm. Pak vyndat první rámek bez hrnutí včel a ničení plodu a zásob (v podletí taky jedna z poříčin rabovek) není možné. Je smutné, jak tento relikt zadováků přežívá i u stropováků a je důkazem, jak včelaři nemyslí a pořád otrocky kopírují praxi svých předků. To je stejně blbé jako by bylo dávat podkovy na kola aut, protože přece auto slouží k ježdění stejně jako kůň. Ale docela podstatný rozdíl tam přece jenom je.
Proč jsou mezerníky na vodorovných loučkách rámků reliktem zadováků (podkov u kopyt)? No proto, že se ze zadováku vytahují rámky vodorovně dozadu a tudíž mezerníky na vodorovných loučkách nevadí. A naopak mohly by vadit poblíž rohů rámků, kde se rámky uchopovaly kleštěmi a mezerníky by kleště drtily. A jestli někoho uráží, že se pošklebuju včelařům za nemyšlení, OK, nikomu není bráněno na mě zapomenout a včelařit podle mejnstrýmu. Vzhůru zpátky do jeskyň! (tohle ode mě není arogance, to je už zoufalost!)
Takže Jirko. Naučte se vždy rozpoznávat jádro informace a jednou pro vždy zapomeňte na nutnost zateplení úlu. Neumím to zatím dokázat a hlavně ani nemám tu ambici, ale moje celoživotní zkušenost ukazuje, že je pro kondici včelstev lepší úl tenkostěnný 20 mm smrk. Co ale za prokázané považuju je, že polystyren dělá v úle neskutečný hnojník, i v létě a že je kvůli PS ve stěnách vlhký med a nebo je v tom vlhký med častěji. S kolegy jsme se shodli, že pro včely jsou nejhorší úly celé z PS a extrémně blbé jedné Polské značky a jedné naší značky z polyuretanu. Ale kdo chce kam…
A jak se tu psalo, když zateplený úl, tak jedině slámou a nebo strojními hoblovačkami ze smrkového dřeva. Viz Nahaté úly kolegy Tom4, najdete tady poměrně obsáhlé informace.
-----------------
Doufám, že jste z kontextu pochopil i věci, na které přímo neodpovídám, měly by vám jasně vyplynout z kontextu komplexního pochopení a vžití se do asi velmi novátorských poznatků metodiky a úlu Blaník. Kdo do toho pronikne zjistí, že nic jednoduššího a méně pracného neexistuje. Jen je nutné to pochopit a oprostiti se od tvrzení lidí, ,kteří ač mladší než, nejsou schopní myslet moderně a hlavně se přizpůsobovat neustáloe se měnícím podmínkám. I já se pořád učím a pořád piluju Blaník a tak jsem třeba zjistil, že do TL stačí 4 SR (trubčáky) a že je dobré udělat TL mnohem dřív, než píšete vy a to už na začátku března. Letos jsme to vyzkoušel a je to (letos bylo) lepší.
Jak upravit běžná dna pro použití metodikou Blaník. Zde je nutné srnout jak k mému objevu postupně došlo a jak a čím jsem se dal inspirovat.
Především proč včelaři jako Ptáček, Čermák, Kamler a ostatní přinesli patrně světový unikát, kterým je vysoký podmet. Měli za to, že se ve dně budou svěšovat “zahálející” včely a že to bude jakýsi únikový prostor. To byla celkem rozumná idea.
Pak některý z nich, nebo kolektivně a nebo ještě někdo další, zjistili, že ve vysokých podmetech vč staví trubčinu. Tak se dna vybavila rošty, které bránily stavbě v podmetu.
Jenže některý z těch včelařů průkopníků přišel s tím, že trubčina pod dělničinou předehřívá vzduch přicházející do dělničího plodu od česna a nechával ve svých dnech stavět divočinu. Pak ale musel před zimou pracně dolovat ze svých prostavěných den divočinu. Tak to už mi fakt přišlo jako u těch xxx na dvorečku!!!! Včelař musel mít mnoho den, možná o 100% víc než choval včelstev a doloval z toho divočinu v zimě, jak někde psal. Jsem zásadně proti primitivizmu a tedy kra.inách jako Varré, Medná kráva, japonec a VS jen s trámky bez rámků (Černý například). Prostě já zpátky do jeskyně nechci, jsem civilizovaný včelař a nezhlížím se v primtivizmu.
Ale myšlenka předehřívání vzduchu skrz trubčinu na periferii, kde jí samy včely ochotně staví když mohou, mě zaujala. Ovšem aby to mělo smysl, musí být česno jen jediné a ne tedy další česna - očka, kterými včelař dělá včelám z “bydlení” průvanové studené peklo.
Ale že bych byl ochotný trpět divočinu a dokonce jí dlabat z den, no fakt jsem všechno, ale nejsem b.b a tak jsem dal místo vysokého podmetu celý NN 15 s pouze rozběrným dílem, pravda, každý druhý rámek je pro divočinu. Ale pro divočinu v rámku!!!!
Celkem náhodně, inspirovaný Řeháčkem, jsem dal v půlce září pod VN celé NN 15 s melecitozním medem, se kterým jsem si nevěděl rady a zjistil jsem, že zjara (březen) byly rámky “vyčištěné” a včelstva byla ve větší síle a hlavně v dokonalé kondici. Ovšem zbavovat se takto melecitozy a dokonce jí takto využít pro vysokou kondici a zdraví vč jsem byl asi první a jediný, pokud je mě známo. Ostatní to máčeli, vytáčeli, medovou vodu vylejvali do hnoje aby “zchránili” medníkové souše.
Ing. Řeháček nazval tento podsazovaný NN pod VN “manipulační nástavek”, někdo jiný tomu později začal říkat “nástavek včel” a mě to přišlo hloupé až trapné a hlavně nejednoslovné a už vůbec aby to vystihovalo podstatu. Tak jsem tomu začal říkat tlumič - asi v konci 80 let 20 století, když jsem funkci tohoto NN pod VN vymyslel a začal používat. Tlumič proto, že tlumí nárazy chladného počasí, když často zjara nastane, a v té době velmi často se skutečně umí ochladit prudce. Ovšem tento spodní nástavek také tlumí nárazy jarní, doslova NÁRAZOVÉ snůšky a taktéž tlumí rojovou náladu, protože se díky němu vč necítí stísněné ani když včelsař nepřidá medník v pravou chvíli, ale třeba kvůli práci o den, dva nebo tři dny prodlí. Proto tedy jednostlovný název TLUMIČ.
Paraleně s tím přišel pan Sedláček na svůj polštář, kterému jsem ale dal zkratku POL já, samosebou s jeho ústním souhlasem. Líbilo se mi to slovo a vzniklo u Sedláčka snad z idei Werichovy princezničky na hrášku, která má pod prdelkou polštářů hned několik, aby ztlumily tlak hrášku. A jsem zase u TLumení = TLumiče.
Pak mi došlo, že ani Řeháček (Cimalovci - DadantKlub) a ani Sedláček nepřišli na trubčinu ve spodním NN a tak jsem se vrátil ke svému původnímu názvu TLumič, aby bylo ihned jasné, jaký spodní nástavek má kdo na mysli, tedy s jakou funkcí. Umístění trubčiny do TL jsem tedy vymyslel já, ale byl jsem inspirovaný výše jmenovanými tvůrci vysokého pdmetu u dna, tedy tím autorem, který ve vysokém podmetu dovolil vč stavět divokou trubčinu. Nejsem tedy “čistým” vynálezcem, byl jsem inspirován a bohužel už nevím přesně kým.
Ještě musím dodat, že LBV považuju za nefunkční hovadinu, která rozhodně rojení nezabrání. Ale metoda LBV má jednu mnohem horší funkci a sice, o 2 rámky ve VN omezí plodování dělničího plodu. Z mého vymezení také třeba proti OP jsem zásadně proti jakémukoli omezování plodování dělničího plodu a spolu s tím, že LBV nefunguje jsem umístil trubčinu dolů pod VN.
V celém svém vysvětlení záměrně prozatím nezmiňuji fakt, že je nevhodné chovat rubce mezi děšlničím plodem. To vysvětlím samostatně jinde.
--------------------
Čas ukázal, že je vysoký podmet ptákovina, doslova kur.ítko, které víc škodí než něčemu pomáhá. Pak přišel čas sluníčkových mamlasů, kteří se začali vymezovat vůči tvrdé chemii a i Dol začal mamlasit s potíráním VD až tehdy, kdy je ho ve vč dost. (ve skutečnosti když je už pozdě) A k tomu bylo potřeba monitorovat spady. K tomu byla vynalezena další kra.ina a to je síto ve dně. To je něco tak obludně týracího, že si všichni představte, že se nedostanete domů jinak, než přes betonářskou karisíť s oky asi 25 x 25 cm.
Já vždy a ve všem uvažuju (mám to tak odmala) jinak, než mejnstrým. Proto jsem vynalezl způsob abych nemusel nepoužívat tvrdou chemii a přesto nemohla být případná rezidua léčiv v mém medu. Ale to by bylo jen povrchní. Lámal jsem si hlavu s tím, že by bylo nejlepší prostě brouky ve včelách nemít a nebo tak mí málo, že tam ničemu nevadí. Psovi taky nevadí “mírné” zablešení a zuby kvůli tomu tupější mít nebude a hlídat bude pořád stejně. Jo, moc blech by ho asi umořilo.
A tak jsem se vůbec nesnažil nikdy nic monitorovat a pak uvažovat jak zasáhnu. To není můj styl ani uvažování ani práce, jsem vždy a ve všem nejřív pro prevenci, nenechat k něčemu dojít a řešit to až když by prevence selhala. Tak jsem zkonstruoval (rozumněji použil už existující) úl a vyvinul unikátní metodiku, kterou když do posledního detailu přesně dle návodu použije kdokoli v nástavkpovém úle systému Dadant, tedy jeden vysoký nástavek pro plod a libovolně nástavků nízkých, pak nebude mít ve vč mnoho VD a nebude mít žádné zimní úhyny. Ovšem, kdo do metodiky Blaník začne vkládat svojí invenci a svoje myšlenky a nebudfe respektovat moje doporučení, nebude mu to fungovat. A stačí i jen taková maličkost, jako je použití syntetických krmiv pro včely, protože prostě musí do práce a nemá čas rozpouštět cukr na koncentraci 1:1. Když se k tomu přidá ještě pár dalších zdánlivých maličkostí, katastrofa ho nemine…
---------------------
A jak tedy nemuset vyhodit varroadno? Prostě se do něj vloží něco takového, jako je buchta. Jen se udělá tak tlustá, aby pod rámky zbylo 18 mm, na stranách asi o 2 mm menší (tedy celkově o asi 4-5 mm) kvůli nabobtnání dřeva a vepředu nesmí vložka dosáhnout nadoraz, ale musí tam zůstat asi 20 mm průlez. Aby nedošlo k ucpání česna doražením vložky k čelní stěně dna, se do stěn zevnitř přitlučou mezerníky (nebo hřebíčky), na každé straně jeden a ty zajistí nemožnost doražení mezidna k předku varroadna. Pokud má dno pletivo v prostřed, holt je ho nutné odstranit. Jestli jde dát vložka na pletivo, je to pak velmi snadné a dokonce zůstane zachovaná funkce varroadna, kdyby byla někdy potřeba.
Neznám konkrétní konstrukce varroaden a dle výrobců se budou lišit, protrože se lidstvo z chaosu přes unifikaci vrací zase k chaosu a každý výrobce si dělá co chce v domění, že kdo se napálí a koupí něco od něj, už mu nezbude než pořád nakupovat u něj. Což já vnímám jako státem povolený podvod, vědomé napálení spotřebitele. Mimochodem tady třeba já vidím roli státu, který by měl toto neumožnit. Ale chápu, že to je v liberalizmu tak nesplnitelná chiméra, že lidem zblbým “svobodou” by přišla unifikace jako omezování osobních práv. A tak dobře vám tak liberálové a dobře vám tak i vám normálním, kteří proti zhoubnému liberalizmu neděláte nic. Já proti němu dělám to, co umím nejlíp a to je včelařina. Ne podle trendů a módy a zhlížením v Americkém přežitém paskvilu, nýbrž poctivou snahou pomoci komukoli chytřejšímu využít to vybavení, jaké má, jinak, lépe a moderněji. A hlavně s dobrým medným výnosem úplně bez úhynů včelstev.
Z uvedeného vyplývá, že nejjednodušší je protě varroadna jako škodlivý nesmysl vyhodit a pořídit si dna pořádná. Bohužel se asi nevyrábějí a tak si to musí udělat každý sám. Jak na to jsem tu podrobně vysvětlil a díky výkresu kolegy romaning je naprosto jasné jak to vyrobit.
Včely asi nelétají rovně (aby nás tu někdy někdo nenačapal při “nevědeckosti”), nevím to, ale spíš ne. Ale tak, jak to měříme je to jediné, čeho se lze nějak chytnout.
Vy, pokud to zameduje, očekávejte dobrou snůšku, letos není sucho a tak byste mohla získat dost medu. Pokud nosí poznáte večer podle “vůně” kolem úlů i bez váhy. Ta je dobrá jen na to, že víme kolik a ne jen to, že nosí.
drvodělka - vše správně, TL může zůstat přes zimu, nesežerou ho tam zavíječi, ale část rýmků zplesniví. Dělám to, že když musím sundat VN abych pod něj dal KK, tak vyndám v TL krajní rámky, které trpí nejvíc. Ještě lepší je TL odebrat a uskladnit. Jeden světlejší, málo zakladený trubčák budeme potřebovat zjara při tvoření nového TL. To proto, aby chom matku co nejdřívě nalákali začít hospodařit pod VN v TL. Tedy snažíme se, aby vč co nejdřív obsadilo TL. Zbytek rámků z na podzim odebraného TL je dobré v zimě vytavit.
----------------------
Obrázek, tedy technický výkres je dokonalý, děkuju za všechny začátečníky.
Z výkresu je patrné, že jednodušší už to být nemůže. Výkres neurčuje materiál. Dobré je, když by byly spodní svlaky z akátu, dubu a nebo aspoň jedle, modřínu. To ale nebude v možnostech většiny kutilů a tak prostě smrk, lépe asi borovice, která se ale, vyjma borovice vejmutovky, na úly nehodí, vysvětlím na konci.
Sama deska dna je ze smrkových prkýnek na sraz - tedy žádné pero drážka ani polodrážka není potřeba a dobré je aby to po ohoblování (stačí jednostranné) mělo asi 20 mm což se dá udělat z coulky. Ta na jednostranně ohoblovaná prkénka stačí a nebo bude deska dna slabší, například 18 mm. Přesto, že se u úlů vše dělá pravou stranou prkna ven, u dna je výjimka, dává se pravá strana dovnitř. Tedy monitorovací podložka leží na pravých stranách prkének, která se neprostřídají stejně, jako se neprostřídávají při lepení spárovky na nástavek. Dno je lepší z neslepených prkýnek, ne tedy ze spárovky. Hodně trpí vlhkem (i mokrem, třeba leták) a je nutné, aby jednotlivá prkýnka mohla dilatovat. Může se při montáži použít například milimetrový plech na vymezení mezer pro dilataci, Praxe mi ale prokázala, že prkénka stačí volně poskládat a stačí je nestáhnout před smontováním svěrkou. Tím, že se to pouze volně složí je zajištěna dilatace dostatečně.
Dno lze i z dřevotřísky nebo OSB, pak ale musíme počítat, že dřevotříska nepřežije první zimu, OSB vydrží zimy asi dvě, možná tři. Na zimování tedy tyto materiály nejsou, na letní manipulační dna se ale hodí skvěle. Já mám většinu den z palubek 9 mm jen proto, že jsem jich sehnal hodně za čtvrtinu ceny - mírně poničené, třeba zatečením do balíčku (balí se po 10) a na dřevu to udělalo “mapy” a tudíž to už nemohlo jít na interiéry bydlení. Ale pozor, takto tenké desky mají kratší životnost a potřebují zespod prostředkem třetí svlak, který ale dělám o 1 mm slabší než krajní svlaky, aby se dno nemohlou “houpat”. Prostřední svlak kvůli eliminaci kroucení příliš tenkého materiálu dna.
Borovice není na úly vhodná a nikdy se z ní úly nedělaly. Dokonce předkové tvrdili, že se do duté borovice nikdy včely nenastěhují. Vadí jim prý neprodyšnost a hlavně vůně borového dřeva. Za sebe se domnívám, že vadí včelařovi váha, protože borovice je o nejméně třetinu těžší. Nicméně, nedělá se z borovice nic a je nutné raději respektovat, že k tomu měli předkové nějaký důvod. Výjimkou je borovice vejmutovka. Ta je na úly snad vhodná - běžně se používá a je naopak vyzdvihována jako nějaké něco extra lepšího.
Moje dna jsou z borovice normální a i jsem z ní nadělal rámky, když jsem honem neměl jiné dříví a včely nic neříkají. Ovšem včely se nemůžou zbavit rámku z nevhodného dřeva a ani dna a tak proto dělají, jako by nic. Nevím to.
Na dna není vhodné dříví z osiky, lípy a dalších dřevin a to i kdyby to dříví bylo zadarmo. Nevydrží a tak je škoda sumy práce v tom nevhodném materiálu. Tím by se dna (i úly) prodražily i když by materiál byl zadarmo.