Příspěvky uživatele

Petr hlásil 3 kila + a u mě snůška doslova masakrozní ze smrkové medovice. Pohledem pod igelity se zdá, že začínají medovici víčkovat. Zítra rozeberu pár vč a zjistím, zda je to doopravdy a nebo pořád jen divadýlko.

Smrk, který pozoruju, je tak ulepený medovicí, že to včely nestíhají sbírat. Snůška je celý den, za poledne to nezasychá, protože je vlhko a do 17-19 stupňů a nefouká vítr. Ten, co mírně povívá je od západu. Jak fouká z východních směrů, snůška nebývá. Od východu ještě nic dobrého nepřišlo. Bohužel se ale zdá, že kromě snůšky ze Západu nepřichází dobrého už vůbec nic.

V zimě si to všechno pořádně nastudujete, teď to, mám dojem, chápete dobře.

Ano, rozmohl se nesmyslný nešvar zimování ve 2 bednách 24. Ale je tam obsednutých jen ani ne polovina rámků. Pak jim tam logicky plesniví polovina rámků a protože jsou to tupci a naučili se zimovat ve dvou bednách a nic jiného se učit nechtějí, tak dělají sítová dna, očka a týrají včely průvanem, aby jim neplesnivěly rámky. Je to doslova jak u xxx na dvorečku!

Tady vám, a doufám, že nejn vám, vysvětlím jak je to se zimním hroznem ultrasilného vč. Přirozené vč Kraňky a BF prostě zredukuje na zimu počet jedinců na max asi 10.000 jedinců. To odpovídá zimnímu hroznu ve tvaru koule o maximálním průměru asi 30 cm. Pokud někdo pospojuje několik vč dohromady a nebo chová masařskou Singrovku nebo Vlašku, tak i 20.000 jedinců má pořád hrozen o půdorysném průměru 30 cm, ale hrozen = chumáč protáhne nahoru do tvaru jakési hrušky. Ale prostě 9 rámků a tedy 8 uliček nepřesáhne včela medonosná v zimě nikdy!!!!!

Pravda je, že včely část včel před zimou vyženou tak, aby se “vešly” do bedny 24 (pořád je řeč o 11 rámkové bedně). Protože "Adamiti"sveřepě nechtějí mít dvoje rámky - tedy zaboha nechtějí nízké nástavky v kombinaci s vysokými, tak jim nezbývá než zazimovat ve dvou bednách s tím, že jim část rámků zplesniví. Tomu se brání tím výše zmíněným větráním. A přitom by stačilo tak málo, nemít v hlavě piliny a prostě pochopit, že když chci chovat včely, musím jim dát takový prostor, jaký jim v té které roční době nejvíc vyhovuje, tedy vyhovět potřebám včelstva a ne se snažit vyhovět pouze sám sobě, tedy včelařovi. Jestli od tvora - hospodářského zvířete (včely jsou podle tak zvaných vědců zvířata), třeba krávy, chci mít max užitek, musím krávě vytvořit takové podmínky a takové ustájení, aby ten užitek vůbec mohla dát. U krávy nebo u králíků to každý pochopí, u včel ne?

TL se likvidovat před zimou nemusí. Je to ale lepší. Protože:

Normální vč má TL, pak VN a na něm medníky. Nejpozději v první dekádě července se odebere poslední med, vč vždy už podstatně zredukovala popčty jedinců a tak už není potřeba aby včelstvo mělo vč víc jak jeden N medník. Vejdou se tam fakt dobře, u třicítky mají TL, VN a NN = něco přes 60 cm vysoký komín. I vč na 24 je na tom v Blanické metodice podobně, má komín jen o 6 cm nižší a to ničemu nevadí.

Krmí se vždy skrz medník, říkáme mu Krmná Komora = KK. Vč v červenci vždy naplní nejdřív plodiště = vysokou bednu a teprve přebytky dá do KK. V případě výskytu škodlivé melecitozy je ta vždy v KK. (proč je melecitoza // a taky syntetická krmiva pro včely// škodlivá, si laskavě každý nastudujte sám)

KK jde v půlli září pod VN a může se dát mezi TL a VN a nebo TL odebrat. Zásoby, co jsou v KK a musí tam být vždycky - med nebo cukr, vč spotřebuje někdy v zimě, nemám tušení kdy a je mi to úplně jedno.

Pokud z toho pořád nejste moudrý, nebo někdo další, ptejte se.

Od konce. Nevím, zda je tu někde výkres mého jednoduchého až primitivního dna, případně prosím Romana aby ho nakreslil.

Moc vašemu dotazu nerozumím, ale pokusím se odpovědět. Desky na spodku rámků 24 jsou jen na to, aby dole nestavěly divočinu. Ale tady mám dojem, že jste úplně nepochopil prazáklad metodiky Blaník. A tak to zopakuju, měl byste si podle toho umět odpovědět sám.

Na rozdíl od ostatních metodik má Blaník česno u strany. U levé z pohledu za úlem. A plodiště má tudíž nějaký předek a logicky zadek, polopatě, přední, střední a zadní rámky.

V systému Dadant, kde se nikdy nepřevěšuje plod, se obtížněji mění vysoké dílo. V klasice se prostě vytočené černé souše už do vč nevrátí a dají se vyvařit. To u Blaníku, protože je to systém Dadant, nejde. Jediná možnost jak vyřadit staré dílo je, že toto nežádoucí dílo je na konci plodiště, kam ho postupně v průběhu sezony přesunujeme od česna a ze středu, kam dáváme vzadu postavené M po jejich zaplodování. Vč, i sebesilnější, v zimě nikdy neobsedne víc než 8 uliček a tedy max 9 rámků. Blaník je na 11 rámků. Poslední tam není celou zimu kvůli fumigaci na podzim. Zjara se u metodiky Blaník zužuje a nejde nezužovat, na tom doslova stojí a padá rychlý jarní rozvoj a tudíž je zužování přímo úměrné množství jediného jistého medu v roce a tím je med jarní. Vč sedí v drtivé většině u česna a stěží, i silné, obsedá a půlce února víc než asi 5-8 rámků. Na ty se zúží a za blinovou přepážkou (BP) se ocitnou nadbytečné rámky, které tam včely vyčistí a pak je lze vyvařit beze ztrát zásob.

Jinde se v teorii Blaník opakovaně vyjadřuju o tom, že se celou sezonu musíme snažit soustřeďovat mladé dílo dopředu a naopak staré na konec, vždy myšleno od česna. Vyjma předního krycího rámku, ten je nedotknutelný, téměř nikdy v něm není plod a tudíž moc nestárne. Od česna se ve vč odvíjí vždy úplně všechno. Mimochodem také proto MUSÍ BÝT V ÚLE JEN JEDINÉ ČESNO!!! A jak jsme s přáteli zjistili, docela malé česno, poloviční a i jen třetinové než v původní metodice Blaník uváděné česno přes celé dno, tedy 1,8 x 40,5 cm = 73 cm2. Opravdu stačí a je lepší česno i jen 15 cm2 a “Nahaté” úly kolegy Tom4 mají celoročně největší možné česno jen 9 cm2 a i to stačí!!!

Pokud se postupuje dle metodiky Blaník, nestarší černé souše jsou vzadu. Pak v příštím předjaří při zužování skončí za blinovkou, tam je včely vyčistí a my je můžeme vyřadit.

Západní “průmysloví” včelaři vymysleli zebrování a kdo je napodobuje, ten nemůže obměnit v Dadantu vysoké dílo a tak nechce systém Dadant. Při zebrování se logicky vzadu nachází polovina světlých plástů a přední část plodiště je zpola na černých plástech. Z toho také vyplývá větší nemocnost a nebo větší riziko nemocí včelstev.

----------------------

No a konkrétně k vám. Všechno má svůj čas, ještě asi 3 týdny bude naděje na snůšku (a dobrou stavbu mezistěn) a kde se pěstuje slunečnice i ještě celý červenec. Tudíž vy asi moc pospícháte. Prostě se snažte postupně soustřeďovat rámky s deskami dole = původní 24 - vzadu, tak, aby nakonec skončily v příším předjaří v komoře, odkud je elegantně a nenásilně ze včelstva odstraníte bez ztráty kytičky a bez problémů. Možná se vám některé postupně podaří popsaným způsobem vyměnit už letos do konce září. Vy je ale nevyvaříte, ale zmenšíte na patnáctky abyste měl příští rok co do TL. To platí i o rámcích 39 x 30!

Vlastně to o starých černých plástech a jejich systematickém celosezonním přesunování (dle možností) do zadku plodiště platí o jakémkoli nežádoucím rámku. Třeba rámku v hofmanech (jsem línej hledat jak se to píše).

Nevím zda to znáte. Když vč odpařují pohankový nektar, kolem úlů je smrad jako v prasečáku a stejně tak smrdí i med. Ovšem pohanka málokdy zameduje, tady u nás skoro nikdy, většinu dne na ní včely vidět není a nebo berou jen pyl - protože to kolem úlů nesmrdí. Ale letos je dost vlhka a tak snad štěstí mít budete. Taky jde o vzdáoenost prostředku pole od vašich včelstev.

S odbytem medu je malinko potíž, drtivá většina lidí ho neumí docenit. Je nesmírně léčivý hlavně pro rutin, kterého obsahuje enormní množství. Za komančů, když se tu pohanka nepěstovala, jsem vyčetl, že v tehdejším západním Německu byla po pohankovém medu velká poptávka a velmi dobře se prodal. Právě pro svojí léčivost. Díky smradu se nedal nijak pančovast a šlo ho tím pádem neomylně poznat.

Tak jsem z jednoho stanoviště dost zklamaný a dokonale se naplnilo přísloví mých předků o tom, že kdo dřív měří než-li věje…

Moje včely by mohly z fleku do Národního, lepší divadlo zahrát nejde. Padají po zemi, domů docházejí pěšky, smrky neopouštějí ani ve slabém dešti, prostě úžasnost sama. Má to malou vadu na kráse, v úlech to moc vidět není. Abych byl spravedlivý, v asi polovině je tak 10 - 15 kilo medovicového medu (roztahaného do 2-3 medníků, kam se do každého vejde po 15-16 kilo), v druhé polovině do pěti kil nějakého medu, tmavě nevypadá. U obou skupin jsou v plodištích velké zásoby, odhadem po 8-10 kilech - tedy nadměrně medu na vysokých rámcích, přesto se nis rojit nechce. 

Ale. V noci jsem si četl zápisky z posledních 8 let z přelomu května a června. Samosebou každý rok kvetly vůdčí rostliny jindy a tak vše vnímám dle stavu přírody a ne podle kalendáře. Ale kromě 2-3 let (musel bych se podívat kterých) mám zapsáno, že včely slídí, není snůška, většinou vedra a katastrofální sucho. Jinde píšu, že část květového medu nevytáčím, protože když by byla bída a muselo se pokrmit, jak krmit cukrem a vědět jistě, že se nedostane do medu? Jasně, s tím si hlavu lámu asi jen já, můj svět je ale prostě takový. A tak ve většině let v tuto dobu dávám do medníkových polonástavků 2-3 medové rámky s loňským ztuhlým kvěťákem. Jeden rámek je tak 1,5 kila a tak jsem na tom letos vlastně doře i u těch zdánlivě línějších. Ve skutečnosti to jsou ta vč, která nejsou naprogramovaná na medovici a nesbírají jí.

Jen v této souvislosti připomenu jeden fakt, několikrát už mnou zmiňovaný. Mimochodem píše mi to i Tom4 v mailu. Vč, která se v jarní snůšce nijak nevyznamela a pomalu se rozvíjela, ve srovnání s favoritkami, ta vč mají teď tmavý med. Ta “květová” sice hlady nemřou, ale nijak v druhé snůšce nevyniknou. Jo, kdyby něco začalo kvést na polích, to by se předvedly, na les ale prostě nepůjdou a když, tak budou paběrkovat na ostružinách, ze kterých nikdy nic není. Jen pyl a skromné uživení.

Tak mám aktuální zprávu. Na místě jsem se byl podívat a čekal mě šok. Na zemi leží asi 400-500 mrtvých včel. Ne tedy tři jak se zdálo v den vymetení do kopřiv.

Jednoznačně z toho vyplývá sirný knot, jak bez sentimentu jasně psal BG a jak velmi kulantně v jinotajích naznačuje i diplomatický Goro.

Nejlepší tedy bude odstavit úlek stranou aby odtud vyletěly létavky za pastvou a vžebrávaly se s nákladem. Ony se přece z pastvy budou vracet na původní místo. Jasně to BG píše.

Ještě zbývá zda ublížily sotva dva týdny kladoucí matce. I k tomu se případně přiznám. Podívám se za pár dní.

Rozkvetla tu krušina a i když včely nevidím na pámelníku, na krušině jsou. Ne tolik, jako jiné roky, ale jsou na ní. Tudíž je pro ně ještě atraktivnější než pámelník.

Některá vč nosí masivně pyl z hrachu, který tu kvete už pár dní, některá vč málo a nebo vůbec. To je tím, jako u snůšky medu, kam se které vč na co zalétá, tomu pak dává otrocky přednost, i když jsou k mání zajímavější zdroje. 

Stále je velký zájem o šípky, které už masivně opadávají, ale pořád na nich rozkvétají opožděné kvítky. Pyl je teď poměrně vzácný, když odmyslíme hrách. Vůbec nevidím černý pyl z vlčích máků a nevidím ani černohnědý pyl z bílého plazivého divokého jetelíčku, který je všude a na pastvinách je ho tady u nás enormně mnoho. Včely z něj dokoale zmizely.

V zápiskách mám jak v tuto dobu tady kolem nás masivně kvetly chrpy v polích, některá pole z dálky vypadala jasně modrá. Letos to jezevci postříkali poctivě, chrpy tu nejsou vůbec.

V polích je vidět violka - divoká maceška a je úplně mimo zájem včel. Jindy jí obírají vehementně. Stejně tak si včely nevšímají penízku, ze kterého bývá v časném jaru výborná snůška pylu. Tedy tam, kde jezevcům nezafungovaly dobře herbicidy. Možná ale není penízkový pyl kvalitní a zjara ho sbírají proto, že není kvalitnější pyl dostupný. Nevím to.

Není čím se chlubit. Velmi šaptně jsem odhadl “jiskru” oddělku, který jsem převedl na míru D-B. Nerozvíjel se, dlouho měl jen jeden medník 39x15 a došlo tam k ulití víc jak půlky plodiště (pod horní loučkou vysokých rámků) a nebylo možné odlehčit odebráním 3 rámků do sběrného medníku kvůli jiné míře. Tím nedostaly souše na zakladení a ani M, v důsledku toho nedošlo k rychlému nastartování plodování a proto to zůstalo stát. Dá se říct, že jsem ztratil rok. Hlavně se starám o 40 vč a tak jsem D-B a pokusničení s ním upozadil, tedy pro nával jiné práce.

Děkuju oběma pánům, Gorovu praxi neznám a je skvělá - létavky se nevžebrávají do přijímacího včelstva hladové, ale s nákladem.

Metoda BG je pracnější a nákladnější jak sám píše.

Já zařídil vžebrání hladových včel z trubčičího vč do oddělku s asi teprve dva týdny kladoucí matkou a reálně hrozilo, že jí trubčice zničí. Dám sem vědět zda se tak stalo. Ještě jednou díky.

Říkáte to nekompromisně a asi to tak je. Já to neznám. Nejlepší je k tomu nenechat dojít, což se mi povětšině daří. Když už to nastane, vždy jsem to řešil kopřivami a vždy to dobře dopadlo. Taky tvrdíte, že z kopřiv odletí vše, já naopak pozoroval, že tam hrst nebo hrstička semknutých včel k sobě zůstává. Jenže až když jste to tady vy tvrdil došlo mi, že jsem kopřivy nekontroloval třeba druhý den a proto jsem mlčel, nevím to, prostě jsem se spokojil s teorií předků = kopřivy.

Nikdy jsem taky nepozoroval rvačky na česně, kam se vžebrávaly kopřivové včely a abych měl před úly dokonale holou zem, kde je vše vidět, jsem asi nikdy nezažil. Jen jsem vyčetl, že k trubčicovému vč přidat odd nefunguje a nejde trubčičné připojit ke včelstvu a tak jsem to asi nikdy ani nezkusil.

A něco mi na celém tom nesedí a začátečníkům, ne vám BG, se to pokusím vysvětlit. 

Obecně víme, že včelstvo ochotně vpustí cizí včelu pokud nese náklad. Jenže kopřivačky nic nenesou a přesto očekáváme bezproblémové vžebrání do vedlejších vč. Pak bych se nedivil, že pozabíjejí všechny a nebo většinu, proč jen tři z možná 300 a možná pěti set včel? Skutečně neumím odhadnout počet.

Přesto, že kopřivačky nenesou náklad snůšky, vždy jsou cizími vč vpuštěny a rvačky jsem vlastně viděl u kopřivaček prvně za celý život.

Mě z toho vyšlo, že i když trubčice asi létat umí, že přesto kopřivy fungují jako jediná možnost. Hostitelské vč je asi neomylně pozná a má šanci je nevpustit. Při spojení vč možnost nevpuštění nebezpečných jedinců nemá a proto to vždy končí špatně.

Vlastně jsem chtěl od zkušených jen potvrdit nebo vyvrátit s vysvětlením, že je moje teorie správná nebo nesprávná. Snažím se vždycky všechno, co dělám, a dokonce i vlastní chyby, vždy využít k nějakému poznatku, posunutí vědění. Totiž. Tvrdíte vy a i pan Goro, jak to nejde. Ale já se domnívám, a aspoň já sem píšu hlavně proto, aby “mladší” zvěděli, kromě toho jak něco nejde, jak by to jít mohlo. Ne každý má povahu vysířit trubcokladné vč.

A můj motiv? Mockrát jsem se vymezoval proti velkochovům, proti průmyslovému včelaření pro zisk bez ohledu na včely a dokonce i na ergonomii práce a případné zhuntování zdraví včelaře, k jakému dochází v tak zvaných vyspělých zemích. Středoevropské včelaření je jiné a má drtivě jiné motivy než v jůseji, Austrálii nebo Zélandu!!!! Taky se v Evropě určitě nezačne kanadská praxe, že místo léčení a krmení vč na podzim Kanaďané vysíří a zjara koupí v Kalifornii statisíce a možná miliony paketů. Mě je i jen při pomyšlení na Západní způsoby včelaření na bli.í a vysíření nepohodlného včelstva patří mezi Západní fabrikované způsoby včelaření. Amerika je pro mě vzorerm nejhnusnější formy kapitalizmu (nejen u včel) a snažím se hledat jiné, humánní možnosti, hodné civilizovanějších lidí, než jakými disponují některé Západní země. Tím vám nic nevyčítám a nemoralizuju, jen se snažím objasnit jak nejspíš uvažuje český včelař hobbík.

Ano, medovice. 

Letos tu nepokvete akát, zmrznul, obrazil, ale ne květy. Tak si odpočine. Tady stejně nemeduje, ale uživovací snůška z něj je a hlavně pyl z nechemizované rostliny je obzvláště cenný. Škoda. Kde je snůška z akátu - nížiny, tam nebývají lesy a tudíž to bude v těch místech asi štíhlé. Mrzuté. Uvidíme, mají na to ještě asi 5 týdnů tady, u vás snad 4 neděle. Třeba tam budete mít v červenci slunečnici, ta se tady nedá pěstovat. Máte ve většině roků lepší podmínky než my tady.

Včely tady úplně zmizely z pámelníku a to je velká vzácnost, roky jsem to neviděl.

Tak u nás snůška není snůška, ale masakr! Nedíval jsem se do úlů, třeba jen hrajou divadlo, ale pokud hrajou, tak přesvědčivěji už to nejde. Vypadá to jak když padají kolmo z nebe volným pádem s neřízeným padákem, padají pomalu a když netrefí leták, tak “nešikovná” dopadne na zem. Koncert! Tohle jsem roky nazažil. 

Petr mi napsal sms, že váha přibývá před očima. Kolik to za dnešek u něj udělalo zvím zítra.

V časném jaru jsem udělal pokus a slíbil podat referát jak dopadl. 

Zamýšlel jsem dát (nechat postavit) na každý vysoký rámek dole pruh trubčiny. Pokud by to tak chtěly, vrátil bych se například k Sedláčkově míře vysoké 34,7 s tím, že by úplně odpadl TL a jeho funkci by plně zastoupily pruhy trubčiny na většině rámků. Tušil jsem, že mi tohle holky nesbaští.

Do některých rámků 39 x 30 jsem dal M pro 24 a do některých pro rámek 39 x 27,5. Konkrétně. M pro uvedené rámky je vysoká z výroby 27, 21,5 a 25. 

Idea byla, že si dole postaví trubčinu, někde možná ne, ale plochu 5 N rámků s trubčinou v TL by nahradily pruhy trubčiny na všech vysokých rámcích. Má to už teoretickou slabinu, v TL hraje velkou úlohu i dělničina. Ale plán byl, pokud se to osvědčí, zvýšit výšku vysokého rámku bez hrozby ignorance medníku, jaká loetos namnoze nastala i u 30 a dokonce i u 24.

Tak se to letos neosvědčilo. 

Snad nikde. Všude to dostavěly dělničinou. Pravda, dal jsem to jen u prvních přidávaných M při rozkvětu špendlíků nebo konci jívy. Až teď při psaní mi dochází, že později by třeba trubčinu stavěly ochotněji. Teorie, jak je vidět nesprávná - pokud se dá soudit z pouhých asi 20 vč a jen jednoho roku, ok, praxe jiná. Totiž, u asi poloviny přišly nízké M do vč, která ještě neměla TL, ostatní ho již měla, ale nevím, zda už obsazený. Bylo to jedno, dopadlo to stejně tam i tam.

Takže tudy cesta nejspíš nevede.

A ještě je nutné upozornit na něco. Nechci mít vysoké rámky dole nedostavěné, jinde vysvětluju, že mezi okrajem plástu a SL nechávají 15-18 mm mezeru a vysvětloval jsem, kde se vzal podmet 18 mm a ne rovných 20. To jen naokraj. Já chci plásty dostavěné až dolů, protože 11 rámků x asi 15 mm díla dělá dohromady víc než půl plástu díla a to je pro mě významné. Ale jak měly moždnost stavby, nikde to až ke SL nedostavěly a všude nechaly uvedenou mezeru. Nepomohla ani T loučka vzhůru nohama a ani úzké SL vysokých rámků. Tudíž nic pro mě. To bych toleroval kdyby stavěly trubčinu. U dělničiny chci mít dosatavěno až ke SL.

Ano, jinde kvůli jiným přednostem chválím rovné rámky a tady je další příklad hlouposti pleckatých rámků. Ano, nám na zhotovení izolátoru stačí vytahat mezerníky a z každé strany “přiklopit” prázdný rámek s pletivem na jedné straně. Jednoduché. A sedíte drvodělko? Mě tohle nenapadlo!!! A tak děkuju. A pak že se starý kvočen nemůže něco naučit od kuřete!

Já mám ale u většiny vysokých rámků úzkou SL a tak mám smolíka - mě totiž prostavování s TL nevadí, naopak a o to raději dostavují plást vysokého rámku až ke SL. Navíc z výše uvedených důvodů takto už přidávat matky nezačnu. Ale roky jsem si lámal hlavu, jak udělast izolátor. V západní cizině mají izolátory na 3 rámky kvůli plodu, aby nebyl v konci září kvůli léčení proti VD. No a já s VD problém nemám a s plodem tuplem ne, jinde jsem podrobně vysvětlil jak na to i umladých matek a tudíž už po izolátoru netoužím. Ale ta vaše možnost je super pro ty, kteří by z jakéhokoliv důvodu izolátor chtěli. Levně, rychle a samo domo.

Máme tu pána romaning, velice se přimlouvám kdyby váš izolátor nakreslil a vložil sem. Děkuju předem.

Myslel jsem staré autory publikací do Sametovky. Pak k nám přišly Západní knihy se snůškou kra.in, se kterými bojuje české včelařství dodnes a asi to neskončí. Protože jedna z nejškodlivějších technik = zebrování, se zahnízdila v českých dutohlavech tak, že to hned tak nikdo nevymýtí. O očkách nemluvě. Tím spíš v liberalizmu, kde se tvrdí, že nejsou věci a postupy správné a nesprávné, ale mladým se vtlouká do dutých hlav a nejen ve včelařině, ale ÚPLNĚ VE VŠEM, že dobré je všechno, když protagonista chce.

Že Slovensko nemá nyní vědce? Česko snad má? Ti, co dnes sedí ve výzkumáku a na vysokých školách by byli lepší někde ve výrobě, vědeckého nevybádali za 30 let nic použitelného. Tedy kromě restrikcí a jiných buzerací. A tak Slováci aspoň neživí darmožráče, kteří ne, že nedělají nic, ale hází klacky pod nohy a hlavně nedovolí v mejnstrýmu zaznít ničemu, co se mafii nehodí do krámu.

Jeden příklad za všechny. Ještě si ze svých 10-12 let věku z rozhovorů dospělých živě pamatuju, jak zuřivě se Dol a ČSV bránil Kraňce, za import hrozily citelné tresty. První dvě F1 Kraňky jsem dostal jako dítě v roce 1967 z Jablonce, kde některé Němce vyhnali jen částečně a tak museli pouštět ty, co tu zůstali, za příbuznými na návštěvy. A jeden lesník z návštěvy v Rakousku přivezl v kapse saka dvě čistokrevné matky. Táta byl v Jablonecké partě chlapů, co se nebáli a protože na sebe s mámou ani po rozvodu netahali kudly, Vlašimsko zažilo první neuvěřitelné včely, o kterých mnozí ani neslyšeli, s až 4 x vyšším výnosem a neskutečnou mírností, jakou tu nikdy nikdo nepamatoval.

Jak dnes kraňská mafie zuřivě brání zlegalizování BF je to samé, jako před 60 lety s Kraňkou. Jen ti lidi jsou samosebou jiní, pohnutky a mechanizmy stejné.

Dovolím si komentář.

Předně nemám tohoto včelaře rád. V jednom svém videu předváděl tolik medu od jednoho vč a tvrdil, že tolik nanesly na celém stanovišti - ukazoval asi 10 nebo víc úplně stejně vysokých úlů v řadě, že mi to hodně nehrálo. Předně, nikdy nejsou vč na žádném stanovišti absolutně vyrovnaná. NIKDY! A to množství medu z jarní snůšky …

V dalším videu ukazoval maturizátor - tedy vytáčí řidinu a pak jí dosušuje. Je to pak vlastně med? Pro mě ne!

Další co mi na kolegovi vadí, že se vším u včel tříská stejně, jako Sedláček. Pravda, tento je aspoň oblečený.

--------------------

Ale k funkčnosti pomůcky. Na 100% není účinné nikdy nic, toto ale možná ano, neumím posoudit, nevyzkoušel jsem. V závěru uakzuje rámeček, ovšem paskviloidní, patrně vymyšlený nějakým neumětelem, který to nevyzkoušel. Ale přidávací rámeček, aby fungoval, je vždy za cenu pozabíjení části plodu. Rámeček z videa má jen nějaké, asi plastové trojúhelníkové příchytky, které se zapíchnou do plástu. A pak to včely snadno prokoušou a podlezou. Správný rámeček je udělaný z bočních louček, lepší je, aby loučky byly slabší, třeba jen 6 mm (standard má 8 mm). Pletivo se použije včelařské pro jeho samonosnost a ta dokonale drží tvar celého rámečku. Já to mám udělané v rozměru asi 220 x 150, přesněji 227 x 156 mm a je to z BL pro rámky 24 a 15 cm. Bohatě by stačil i jen z patnáctkových BL. 

Rámek se musí najít s líhnoucím plodem jako ukazuje kolega na videu. Rámeček se dává jen na jednu stranu plástu a po vypuštění matky na rámek (plást) bez včel se kolem ní zatlačí do díla, asi 3-5 mm hluboko celá plocha bočních stran louček, ze kterých je rámeček zhotovený. Při tom se zničí plod, který má tu smůlu, že je zrovna pod loučkou. Na druhou stranu, včely to nepodhryžou a nedostanou se k matce jako u předváděného rámku, který se do plástu nevmačkává, ale plod pod loučkami má smůlu stejnou jako při rámečku mém. Rámeček drží pevně na lástu pomocí dvou starých zavařovacích gum. Nevím, zda se dnes ještě seženou. Později jsem měl jaké O kroužky velkého průměru (nebo co to bylo), nevím už kdo mi to dal, bylo to v době socializmu, kdy se proto, že skoro nic nedalo koupit, vše potřebné kradlo ve fabrikách. Někdo kradl rád, někomu to vadilo, ale neměl na výněr když něco nutně potřeboval a koupit to nešlo.

Už rámeček nepoužívám. Stalo se mi, že mi matku Vigor inseminku za nemálo peněz a po 2 letech čekání na dodávku napadly podhryzané včely. Matka se snažila utéct, nebylo kam a včely se na ní vezly. Zrovna jsem to vč otevřel, asi to vyrušení akci nepřátelských včel urychlilo. Rychle rámeček pryč, rukavice dolů a matku, na které se vezlo asi 5 včel a snažilo se jí bodnout, jsem odchytil a včely z ní sundal. Kupodivu žihadlo žádné nebylo. Matku jsem dal do vyjídací klícky natvrdo, tedy bez vylomení pojistky a po třech dnech věznění, kdy na klícce začaly stavět srdíčko divočiny, jsem vylomil pojistku. Pak matku přijaly.

Od té doby jsem už rámeček jako moc pracný a nespolehlivý nepoužil. A taky mi vadí ten masakr plodu. Celorámkový izolátor z videa je k plodu šetrný, nemůže mu ublížit, je to ale pracná a tudíž drahá ptákovina. Určitě bych ale použil včelařské pletivo, na videu jsou vidět výztuhy pletiva a včelařské podrží tvar celého rámu bez výztuh.

Nyní už zásadně používám jen klícku, ve které matka přijde. Neničím doprovod, přidávám jí i s doprovodem. Jen nevylomím pojistku a druhý den se podívám (nebo jak mám čas, třeba za 2-3 dny) jak se k matce chovají. Pokud jsou na klícce zahryzlé, zjevně nas.aně agresivní včely, snažící se do klícky bodnout, je zle. Jestli je klícka obalená včelami s vystrčenými jazýčky, jimiž nabízejí matce potravu a současně od ní berou mateří látku, může se pojistka vylomit a nechat matku vyjíst domácími včelami. Tím dojde k odkladu o několik hodin a to už se skonsolidovaly vztahy ve včelstvu, narušené kontrolou. Ano, každé otevření úlu je pro vč šok a rozhození přirozených poměrů. Proto se nemůže matka vhodit do úlu i když na klícce často začaly stavět a viditelně se chovají dobře, přece jen je nutné vypuštění matky odložit o čas na vyjedení.

Při přidávání matky klíckou je dobré, když není snůška, aby včelstvo dostalo malý úplatek asi 0,5 - 1 l cukerného roztoku 1:1.

Velice děkuju za oba názory. Poučení je vč vysířit! Protože jsme naučení - já určitě - když teď přemýšlím, hlavně o názoru BG o tom, že je ve vč něco špatně dřív, než se ztratila matka, hledat příčinu vně, že se matka ztratila púři páření. Co když se ztratila proto, že celý odd není dobrý stran nemocí? Co když je vč nemocné, ale ve větší síle výchozího (dárcovského) vč se patogeny neprojeví, projevily se ale ve slabém oddělku a proto se matka ztratila? Likvidace celého odd je hra na jistotu. Děkuju, pokusím se přestat pracovat ve vleku překonaných starých bludů.

Pane Goro. Slováci mají možná štěstí na jiné “učitele”. Mockrát jsem se vyjádřil, že tak zvaní vědci opisují moudra a údajné "vědecky prokázané skutečnosti" jeden od druhého a to i tehdy, když se dá i jen laicky pozorovat opak nebo něco jiného. Pro mě jsou tvrzení starých autorů téměř nedotknutelná. Asi je to chyba, měl bych už umět odfiltrovat bludy.

Samosebou sem dám zda vžebrané včely, kde zabily tři vetřelce, přežijí (matka) tuto improvizaci. Je to přece jen oddělek kde ještě nejsou její dcery.

Dnes jsem si všimnul něčeho, co, mám za to, stojí za zapamatování.

V plemnáči se ztratila matka. Něco tam bylo špatně. Nic si nepíšu a když, tak křídou na úl a někdy to déšť neumyje. Někdy ano…

Hledal jsem matku, nenašel, je to tak 2 týdny? Nevím, smyl déšť. Nosily pyl, ale plod tam žádný nebyl. A být měl když nosily pyl. OK, někdy trvá déle než se mladá rozklade.

Před asi pěti dny spousta plodu, ale larvy mi připadaly nějaké vypasené, bylo to dolouho, prostě bylo skoro jasné, že tam jsou trubčice a že to bude hrboplod.

Dneska jsem to zrušil, ano, mělo to hrboplod. Postupoval jsem podle starých knih, podle předků = maminky. Odnesl jsem úlek asi 15 metrů a jednotlivé rámky otřásl a ometl do kpřiv. Teorie je, že trubčice, když mají ty zduřelé pohlavní orgány, nemůžou létat a pěšky domů ne trefí. “Obyčejné” včely nevadí, ty nebezpečné nejsou. Spojit s něčím, co matku má se neradí, trubčice by jí mohly rochnout. Tak kopřivy = jasná volba.

Jenže jsem zapomněl dát na místo plemenáče jiný osazený plemenáč, aby se navrátilky měly kam vžebrat. Na podsatavci se ihnhed začal tvořit chumel včel a některé se začaly stěhovat do plemenáče o metr dál na stejné koze. Tam je teprve matečník, tedy není tam kladoucí matka a vžebrávání se obešlo bez problému. Jenže by se včely dovnitř stěží mohly vejít. Tak jsem v rychlosti, ve snaze rychle řešit nastalou situaci, popadl relativně slabší plemenáč z druhého konce podstavce, kde už klade nová matka. Dal jsem ho na místo vysypaného. Ihned se celá čelní stěna pokryla včelami, většina včel se nastěhovala na přední stěnu plemenáče. Po asi 10 minutách jsem usoudil, že tahle posila bude stačit a vrátil úlek s oplozenou matkou na svoje místo. Včely se jistě pomalu nastěhují do nového domova.

Je to nově zřízené stanoviště a před úly (plemenáči) je “černý úhor”, prostě není tam tráva po zplanýrování terénu. Tudíž je na zemi dokonale vidět všechno.

A konečně přijde pointa:

Včely z čelní stěny se začaly pomalu vžebrávat. Ale najednou strážkyně popadly jednu včelu do klubka a na zemi jí umordovaly. Pokračovalo vžebrávání a najdenou zase jednu nepustily a zabily. Po dvou hodinách mír a klid a před úlkem zůstaly tři zabité včely.

Proč několik desítek, spíš stovek včel vpustily a tři včely ne?

----------------------

Tohle ode mě nebyl promyšlený pokus. Hnalo se na bouřku, tlačil mě čas a dost jsem improvizoval. Ve skutečnosti jsem já, starý praktik, jednal zbrkle, nepromyšleně (to by se mi dít v mém věku po tolika letech včelaření nemělo!), tudíž asi docela trapně. Nicméně když už jsem udělal několik chyb, je nutné z toho vytěžit co se dá.

1 - roky se mi zdá to sypání trubcokladného vč do kopřiv jako nebetyčná kravina

2 - kdo kdy postulovat tu báji o bezletnosti trubčic?

3 - proč včelstvíčko s kladoucí matkou pustily všechny cizí, jen ne tři včely?

4 - proč včelstvíčko s nouzákem včely vpustilo bez “vraždy” několika včel?

----------------------

První dvě otázky současně odpovídají samy na sebe. 

3 - zdá se, že trubčice létat umí a právě ty včelstvíčko nepřijalo. 

4 - včelstvíčku bez kladoucí matky je asi celkem šumák jestli se k nim stěhuje trubčice.

Prosím kolegy o zhodnocení, co se to u mě asi tak mohlo stát? Dedukuji správně a nebo, ač nejsem soudruh a už vůbec z NDR, dělám někde ve svojí úvaze chybu?

----------------------

Mám za to, že můj dnešní poznatek je dobré si dokonale zapamatovat. Totiž k ad 1 - Mohlo by se zdát, že “kopřivy” = blbost. Jenže mnozí vyzkoušeli, že když se trubcokané vč přidá, i přes noviny ke vč s kladoucí matkou, může se stát, že jí trubčice zabijí a tak se to zásadně neradí. Z toho by ale vyplývalo, že kopřivy jsou správně, jen je nesprávný předpoklad bezletnosti trubčic. Ovšem když posilované vč má na výběr a dostane možnost “špatné” včely nevpustit je to pepší, než prosté spojení. Je to tak?

Pak nemůžu jinak než že jednoznačně doporučuji “kopřivy”.

Nebyl bych to já abych si neposteknul, že přesně tyhle věci by měl zkoumat výzkumák plný tak zvaných vědců a ne se pakovat na lécích proti roztoči, který úhyny včelstev nezpůsobuje. Kdž jsem na to přišel já a nezávisle na mě i BG, proč ne vědcostuti? Opravdu na to nepřišli a nebo hrajou betla aby mohli žít z distribuce léčiv a hlavně aby nemuseli přiznat, že 40 let vyzkoumávají nesmysl? Já ještě nezapomněl, že nejen naši “vědci”, ale celosvětoví netušili 30 let, že bojují s úplně jiným roztočem než je Varroa Jacobsoni Oudemans. Tak mu, když na to konečně přišli, dali jméno Varroa Destuctor a nějak se zapomněli omluvit. Natož aby odškonili ty, kterým plošně v hysterii 80 let trávili včely. Nebo se omluvili za 40 let idiotské buzerace a konečně zrušili zimní měl. A když už sběr zimní měli funguje, všichni to umí a mají na to prostředky u svých úlů, tak by mohli ze zimní měli místo brouků hledat mor. Ale z moru nejsou prachy, že ne, morové včely se neléčí donekonečna, že ne, ty se zničí a není trvalý zdroj prebend.

A tak dále. Ani slůvko omluvy, sebereflexe, jak je někdo může brát vážně?

Ještě jedno takové video anonyme a požádám majtele o vymazání a zablokování tvojí IP adresy.

Bože, za co nás trestáš?