Aktuálně: 4 342 inzerátů190 138 diskuzních příspěvků17 958 uživatelů

Trubčice

Tom50
Tom50 (636 příspěvků) 03.06.2024, 00:03:18 xxx.xxx.139.252

Dnes jsem si všimnul něčeho, co, mám za to, stojí za zapamatování.

V plemnáči se ztratila matka. Něco tam bylo špatně. Nic si nepíšu a když, tak křídou na úl a někdy to déšť neumyje. Někdy ano…

Hledal jsem matku, nenašel, je to tak 2 týdny? Nevím, smyl déšť. Nosily pyl, ale plod tam žádný nebyl. A být měl když nosily pyl. OK, někdy trvá déle než se mladá rozklade.

Před asi pěti dny spousta plodu, ale larvy mi připadaly nějaké vypasené, bylo to dolouho, prostě bylo skoro jasné, že tam jsou trubčice a že to bude hrboplod.

Dneska jsem to zrušil, ano, mělo to hrboplod. Postupoval jsem podle starých knih, podle předků = maminky. Odnesl jsem úlek asi 15 metrů a jednotlivé rámky otřásl a ometl do kpřiv. Teorie je, že trubčice, když mají ty zduřelé pohlavní orgány, nemůžou létat a pěšky domů ne trefí. “Obyčejné” včely nevadí, ty nebezpečné nejsou. Spojit s něčím, co matku má se neradí, trubčice by jí mohly rochnout. Tak kopřivy = jasná volba.

Jenže jsem zapomněl dát na místo plemenáče jiný osazený plemenáč, aby se navrátilky měly kam vžebrat. Na podsatavci se ihnhed začal tvořit chumel včel a některé se začaly stěhovat do plemenáče o metr dál na stejné koze. Tam je teprve matečník, tedy není tam kladoucí matka a vžebrávání se obešlo bez problému. Jenže by se včely dovnitř stěží mohly vejít. Tak jsem v rychlosti, ve snaze rychle řešit nastalou situaci, popadl relativně slabší plemenáč z druhého konce podstavce, kde už klade nová matka. Dal jsem ho na místo vysypaného. Ihned se celá čelní stěna pokryla včelami, většina včel se nastěhovala na přední stěnu plemenáče. Po asi 10 minutách jsem usoudil, že tahle posila bude stačit a vrátil úlek s oplozenou matkou na svoje místo. Včely se jistě pomalu nastěhují do nového domova.

Je to nově zřízené stanoviště a před úly (plemenáči) je “černý úhor”, prostě není tam tráva po zplanýrování terénu. Tudíž je na zemi dokonale vidět všechno.

A konečně přijde pointa:

Včely z čelní stěny se začaly pomalu vžebrávat. Ale najednou strážkyně popadly jednu včelu do klubka a na zemi jí umordovaly. Pokračovalo vžebrávání a najdenou zase jednu nepustily a zabily. Po dvou hodinách mír a klid a před úlkem zůstaly tři zabité včely.

Proč několik desítek, spíš stovek včel vpustily a tři včely ne?

----------------------

Tohle ode mě nebyl promyšlený pokus. Hnalo se na bouřku, tlačil mě čas a dost jsem improvizoval. Ve skutečnosti jsem já, starý praktik, jednal zbrkle, nepromyšleně (to by se mi dít v mém věku po tolika letech včelaření nemělo!), tudíž asi docela trapně. Nicméně když už jsem udělal několik chyb, je nutné z toho vytěžit co se dá.

1 - roky se mi zdá to sypání trubcokladného vč do kopřiv jako nebetyčná kravina

2 - kdo kdy postulovat tu báji o bezletnosti trubčic?

3 - proč včelstvíčko s kladoucí matkou pustily všechny cizí, jen ne tři včely?

4 - proč včelstvíčko s nouzákem včely vpustilo bez “vraždy” několika včel?

----------------------

První dvě otázky současně odpovídají samy na sebe. 

3 - zdá se, že trubčice létat umí a právě ty včelstvíčko nepřijalo. 

4 - včelstvíčku bez kladoucí matky je asi celkem šumák jestli se k nim stěhuje trubčice.

Prosím kolegy o zhodnocení, co se to u mě asi tak mohlo stát? Dedukuji správně a nebo, ač nejsem soudruh a už vůbec z NDR, dělám někde ve svojí úvaze chybu?

----------------------

Mám za to, že můj dnešní poznatek je dobré si dokonale zapamatovat. Totiž k ad 1 - Mohlo by se zdát, že “kopřivy” = blbost. Jenže mnozí vyzkoušeli, že když se trubcokané vč přidá, i přes noviny ke vč s kladoucí matkou, může se stát, že jí trubčice zabijí a tak se to zásadně neradí. Z toho by ale vyplývalo, že kopřivy jsou správně, jen je nesprávný předpoklad bezletnosti trubčic. Ovšem když posilované vč má na výběr a dostane možnost “špatné” včely nevpustit je to pepší, než prosté spojení. Je to tak?

Pak nemůžu jinak než že jednoznačně doporučuji “kopřivy”.

Nebyl bych to já abych si neposteknul, že přesně tyhle věci by měl zkoumat výzkumák plný tak zvaných vědců a ne se pakovat na lécích proti roztoči, který úhyny včelstev nezpůsobuje. Kdž jsem na to přišel já a nezávisle na mě i BG, proč ne vědcostuti? Opravdu na to nepřišli a nebo hrajou betla aby mohli žít z distribuce léčiv a hlavně aby nemuseli přiznat, že 40 let vyzkoumávají nesmysl? Já ještě nezapomněl, že nejen naši “vědci”, ale celosvětoví netušili 30 let, že bojují s úplně jiným roztočem než je Varroa Jacobsoni Oudemans. Tak mu, když na to konečně přišli, dali jméno Varroa Destuctor a nějak se zapomněli omluvit. Natož aby odškonili ty, kterým plošně v hysterii 80 let trávili včely. Nebo se omluvili za 40 let idiotské buzerace a konečně zrušili zimní měl. A když už sběr zimní měli funguje, všichni to umí a mají na to prostředky u svých úlů, tak by mohli ze zimní měli místo brouků hledat mor. Ale z moru nejsou prachy, že ne, morové včely se neléčí donekonečna, že ne, ty se zničí a není trvalý zdroj prebend.

A tak dále. Ani slůvko omluvy, sebereflexe, jak je někdo může brát vážně?

Bohemia gall (neregistrovaný) 03.06.2024, 06:29:15 xxx.xxx.17.23

Měl jste štěstí. Samozřejmě trubcice létají, ne že ne. Kdyby ne, po smetení zůstanou na místě nějaké včely. Nikdy tam po chvíli není nic. 

Proč štěstí, při vzebravani trubčic do jiného úlu hrozí že ovládnou svým feromonem cizí úl a matku zabíjí. Zvlášť u mladých, neoplozenych nebo ne dostatečně rozkladenych matek které ještě nemají dost vlastních dcer to hrozí. Tady byl oddělek dostatečně silný to zvládnout a trubčic bylo málo. Mohou jich být klidně desitky.

Já z výše uvedeného trubčice raději neřeším, i když se to dá, většinou to pro pár včel nestojí za to. Zvlášť pokud je tam pár včel které obsednou jenom plod. Není normální že pri ztrátě matky včely nenarazí nový matečník a nevychovaji si matku jinou. Dalším důvodem proč trubčice neřešit, že za jejich osirenim mohou stát nějaké patogeny a hrozí jejich zavlečení do jiného včelstva kde problém může pokračovat znovu. 

Pokud už nějak řešit, lepší je vyjmout všechny plásty na kterých je plod i se včelami, které se bez ometani zlikvidují a na jejich místo se založí oddělek nový.

goro
goro (230 příspěvků) 03.06.2024, 08:57:31 xxx.xxx.78.45

Nikdy som neveril, že by trubčice nelietali, predsa sú to normálne vyvinuté robotnice a to aktivovanie vaječníkov a rozkladenie nie je ako u matky, ktorej tým pádom sa zväčší enormne zadoček… trúdica položí 20 - 30 vajíčok a končí s kladením, kladú ďalšie robotnice a ďalšie… “vytriasanie do kopřiv” som v živote neskúšal, nie je čo zachraňovať, môj postup a názory sa zhodujú s BG 

Tom50
Tom50 (636 příspěvků) 03.06.2024, 10:23:38 xxx.xxx.139.252

Velice děkuju za oba názory. Poučení je vč vysířit! Protože jsme naučení - já určitě - když teď přemýšlím, hlavně o názoru BG o tom, že je ve vč něco špatně dřív, než se ztratila matka, hledat příčinu vně, že se matka ztratila púři páření. Co když se ztratila proto, že celý odd není dobrý stran nemocí? Co když je vč nemocné, ale ve větší síle výchozího (dárcovského) vč se patogeny neprojeví, projevily se ale ve slabém oddělku a proto se matka ztratila? Likvidace celého odd je hra na jistotu. Děkuju, pokusím se přestat pracovat ve vleku překonaných starých bludů.

Pane Goro. Slováci mají možná štěstí na jiné “učitele”. Mockrát jsem se vyjádřil, že tak zvaní vědci opisují moudra a údajné "vědecky prokázané skutečnosti" jeden od druhého a to i tehdy, když se dá i jen laicky pozorovat opak nebo něco jiného. Pro mě jsou tvrzení starých autorů téměř nedotknutelná. Asi je to chyba, měl bych už umět odfiltrovat bludy.

Samosebou sem dám zda vžebrané včely, kde zabily tři vetřelce, přežijí (matka) tuto improvizaci. Je to přece jen oddělek kde ještě nejsou její dcery.

goro
goro (230 příspěvků) 03.06.2024, 11:40:40 xxx.xxx.78.45

No dovolím si nesúhlasiť s názorom , že na Slovensku máme včelárskych “vedcov” na vyššej úrovni….práve naopak…nemáme žiadnych … práve preto  samoštúdium a pokusy včelárov sú jediným zdrojom poznatkov ako u vás… len možno to vzájomné odovzdávanie si poznatkov včelármi navzájom je možno ďalej.. ja som pri prvom strubčenom včelstve s tými kopřivami ani nezačal, lebo mi priateľ včelár dávno predtým rozprával ako mu vysypané trubčice nabehli do úľov vedľa pôvodného miesta ich pobytu a v jednom mu zabili matku a problém mal znovu, v druhom mu matka kládla ďalej a o dva rámiky vedľa kládli trúdice.. postupne sa vykládli .. aj z jeho rozprávania som pochopil že trúdice lietajú, len som si to “ideologicky ” odôvodnil..😉      

Tom50
Tom50 (636 příspěvků) 03.06.2024, 12:06:27 xxx.xxx.139.252

Myslel jsem staré autory publikací do Sametovky. Pak k nám přišly Západní knihy se snůškou kra.in, se kterými bojuje české včelařství dodnes a asi to neskončí. Protože jedna z nejškodlivějších technik = zebrování, se zahnízdila v českých dutohlavech tak, že to hned tak nikdo nevymýtí. O očkách nemluvě. Tím spíš v liberalizmu, kde se tvrdí, že nejsou věci a postupy správné a nesprávné, ale mladým se vtlouká do dutých hlav a nejen ve včelařině, ale ÚPLNĚ VE VŠEM, že dobré je všechno, když protagonista chce.

Že Slovensko nemá nyní vědce? Česko snad má? Ti, co dnes sedí ve výzkumáku a na vysokých školách by byli lepší někde ve výrobě, vědeckého nevybádali za 30 let nic použitelného. Tedy kromě restrikcí a jiných buzerací. A tak Slováci aspoň neživí darmožráče, kteří ne, že nedělají nic, ale hází klacky pod nohy a hlavně nedovolí v mejnstrýmu zaznít ničemu, co se mafii nehodí do krámu.

Jeden příklad za všechny. Ještě si ze svých 10-12 let věku z rozhovorů dospělých živě pamatuju, jak zuřivě se Dol a ČSV bránil Kraňce, za import hrozily citelné tresty. První dvě F1 Kraňky jsem dostal jako dítě v roce 1967 z Jablonce, kde některé Němce vyhnali jen částečně a tak museli pouštět ty, co tu zůstali, za příbuznými na návštěvy. A jeden lesník z návštěvy v Rakousku přivezl v kapse saka dvě čistokrevné matky. Táta byl v Jablonecké partě chlapů, co se nebáli a protože na sebe s mámou ani po rozvodu netahali kudly, Vlašimsko zažilo první neuvěřitelné včely, o kterých mnozí ani neslyšeli, s až 4 x vyšším výnosem a neskutečnou mírností, jakou tu nikdy nikdo nepamatoval.

Jak dnes kraňská mafie zuřivě brání zlegalizování BF je to samé, jako před 60 lety s Kraňkou. Jen ti lidi jsou samosebou jiní, pohnutky a mechanizmy stejné.

Anonymní (neregistrovaný) 03.06.2024, 22:38:48 xxx.xxx.4.22

Trubcokladné včelstvo se zachrání přidáním matečníku,přidanou matku zabijí.Dá se taky oplozená matka dát do umělého matečníku,ale???

Bohemia gall (neregistrovaný) 04.06.2024, 05:23:22 xxx.xxx.17.23
»
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 03.06.2024, 22:38:48

Nesmysl, dokud úřadují trubčice nedá se zachránit ničím. Natož matečníkem. Nejprve je nutné zbavit se trubčic, jinak je vše marná snaha

Tom50
Tom50 (636 příspěvků) 04.06.2024, 10:38:13 xxx.xxx.139.241

Říkáte to nekompromisně a asi to tak je. Já to neznám. Nejlepší je k tomu nenechat dojít, což se mi povětšině daří. Když už to nastane, vždy jsem to řešil kopřivami a vždy to dobře dopadlo. Taky tvrdíte, že z kopřiv odletí vše, já naopak pozoroval, že tam hrst nebo hrstička semknutých včel k sobě zůstává. Jenže až když jste to tady vy tvrdil došlo mi, že jsem kopřivy nekontroloval třeba druhý den a proto jsem mlčel, nevím to, prostě jsem se spokojil s teorií předků = kopřivy.

Nikdy jsem taky nepozoroval rvačky na česně, kam se vžebrávaly kopřivové včely a abych měl před úly dokonale holou zem, kde je vše vidět, jsem asi nikdy nezažil. Jen jsem vyčetl, že k trubčicovému vč přidat odd nefunguje a nejde trubčičné připojit ke včelstvu a tak jsem to asi nikdy ani nezkusil.

A něco mi na celém tom nesedí a začátečníkům, ne vám BG, se to pokusím vysvětlit. 

Obecně víme, že včelstvo ochotně vpustí cizí včelu pokud nese náklad. Jenže kopřivačky nic nenesou a přesto očekáváme bezproblémové vžebrání do vedlejších vč. Pak bych se nedivil, že pozabíjejí všechny a nebo většinu, proč jen tři z možná 300 a možná pěti set včel? Skutečně neumím odhadnout počet.

Přesto, že kopřivačky nenesou náklad snůšky, vždy jsou cizími vč vpuštěny a rvačky jsem vlastně viděl u kopřivaček prvně za celý život.

Mě z toho vyšlo, že i když trubčice asi létat umí, že přesto kopřivy fungují jako jediná možnost. Hostitelské vč je asi neomylně pozná a má šanci je nevpustit. Při spojení vč možnost nevpuštění nebezpečných jedinců nemá a proto to vždy končí špatně.

Vlastně jsem chtěl od zkušených jen potvrdit nebo vyvrátit s vysvětlením, že je moje teorie správná nebo nesprávná. Snažím se vždycky všechno, co dělám, a dokonce i vlastní chyby, vždy využít k nějakému poznatku, posunutí vědění. Totiž. Tvrdíte vy a i pan Goro, jak to nejde. Ale já se domnívám, a aspoň já sem píšu hlavně proto, aby “mladší” zvěděli, kromě toho jak něco nejde, jak by to jít mohlo. Ne každý má povahu vysířit trubcokladné vč.

A můj motiv? Mockrát jsem se vymezoval proti velkochovům, proti průmyslovému včelaření pro zisk bez ohledu na včely a dokonce i na ergonomii práce a případné zhuntování zdraví včelaře, k jakému dochází v tak zvaných vyspělých zemích. Středoevropské včelaření je jiné a má drtivě jiné motivy než v jůseji, Austrálii nebo Zélandu!!!! Taky se v Evropě určitě nezačne kanadská praxe, že místo léčení a krmení vč na podzim Kanaďané vysíří a zjara koupí v Kalifornii statisíce a možná miliony paketů. Mě je i jen při pomyšlení na Západní způsoby včelaření na bli.í a vysíření nepohodlného včelstva patří mezi Západní fabrikované způsoby včelaření. Amerika je pro mě vzorerm nejhnusnější formy kapitalizmu (nejen u včel) a snažím se hledat jiné, humánní možnosti, hodné civilizovanějších lidí, než jakými disponují některé Západní země. Tím vám nic nevyčítám a nemoralizuju, jen se snažím objasnit jak nejspíš uvažuje český včelař hobbík.

Bohemia gall (neregistrovaný) 04.06.2024, 12:14:44 xxx.xxx.8.11

“Totiž. Tvrdíte vy a i pan Goro, jak to nejde. Ale já se domnívám, a aspoň já sem píšu hlavně proto, aby “mladší” zvěděli, kromě toho jak něco nejde, jak by to jít mohlo. Ne každý má povahu vysířit trubcokladné vč.”

Už jsem to tu psal, jediná možnost je odstranit trubčice a to nejde jinak než odebráním zakladenych plástů i se včelami, nechat je někde vyvěšené a trubčice na nich většinou zůstanou. Většinou. Pokud je to včelstvo kde je ještě hodně včel a vyplatí se jej zachraňovat je možné místo trubčich plastů vložit plásty z jiného včelstva s otevřeným plodem k naražení matečníků. K tomu je dobré vložit i další s vybíhajícím plodem. Čím vic tim líp. Při nenarazeni matečníků je třeba postup opakovat. Výsledek nejistý, spotřeba plodu velká. Jde  to i oddelkem s již kladoucí matkou, kterou doporučuji raději zaklickovat. 

Takže je otázka jaký to má pro koho smysl. Na jednu stranu je to škola. Také záleží jaký byl důvod trubčic…někdy se problém táhne dál i s novou matkou kterou po čase čeká stejný osud…pak člověk zjistí že jediným ziskem všech opatření byl stejně jenom vosk. Dávám sem souhrn vládních zkušeností,  ale rozhodnout se musí každý sám. 

goro
goro (230 příspěvků) 04.06.2024, 13:39:12 xxx.xxx.78.45

😉…no nakoniec všetko ide…len malé deti sa musia naučiť chodiť  ak chceme pomôct začínajúcim včelárom radou čo robiť s včelstvom kde kladú trubčice, skutočnou pomocou je naučiť ich cestu, aby trubčice nezačali klásť..

Je na to jednoduchá finta, zázrak s názvom “plodový plást s otvoreným plodom”.

ak včelár pri rutiinej kontrole nenájde plod (vajíčka, mladé larvičky ) mal by okamžite vložiť do včestva (do oddelku) plást s plodom z inej rodiny… tento “zázrak" splní tri funkcie… 1.otvorený plod uvoľňuje feromon, ktorý blokuje u robotníc tvorbu vajíčok podobne ako feromon matky a vznik trúdic a ich rozkladenie sa oddiali  2. V prípade že v oddelku nie je matka začnú včely stavať matečníky a matku si chovať - jasný signál, že sú bezmatečné a hrozí riziko trúdic (ak nezačnú stavať matečník, matka v oddelku je ale nie je ešte spárená, nebola za zatrúdmi ) 3. Ak matka bola už na prelete a stále v oddelku nekladie, tak vajíčka , CUDZIE VAJÍČKA NA PLÁSTE ju okamžite “naštartujú ku kladeniu” 

Ale dobre, včelár nemá vždy čas, a trúdice sa môžu rozklást.. (nie je to pár dní!)..čo vtedy má  robiť chudák včelár, ktorý síru považuje za niečo nesprávne… najjednoduchšie je odniesť ztrubčene včelstvo na koniec včelnice (aj do kopřiv)ALE NEVYSÝPAŤ trubčice ďalej kladú nikde nelietajú a lietavky odletia no posilnia s nákladom nektáru či peľu iné rodiny poblíž pôvodného miesta

Včelstvo sa nechá v kopřivách až sa trubčice   vykladú a uhynú 

Je to bez síry a lietavky sa zachovajú      

        

.

Tom50
Tom50 (636 příspěvků) 04.06.2024, 14:16:34 xxx.xxx.139.241

Děkuju oběma pánům, Gorovu praxi neznám a je skvělá - létavky se nevžebrávají do přijímacího včelstva hladové, ale s nákladem.

Metoda BG je pracnější a nákladnější jak sám píše.

Já zařídil vžebrání hladových včel z trubčičího vč do oddělku s asi teprve dva týdny kladoucí matkou a reálně hrozilo, že jí trubčice zničí. Dám sem vědět zda se tak stalo. Ještě jednou díky.

goro
goro (230 příspěvků) 04.06.2024, 14:30:50 xxx.xxx.78.45
»
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 03.06.2024, 22:38:48

Záchrana ztrubčeného včelstva matečníkom či matkou…. No možno v počiatočnej fáze keď trubčice začínajú..trúdicové včelstvo aj bez vloženého otvoreného plodu natiahne MB a trúdica nakladie do nich vajíčka.. trúdice sa dostanú do stavu, že sa úplne "vykladú" z vajíčok, pudove sa však stále chcú zachrániť a do pripravených materských kolísok položia posledné neoplodnené vajíčka a začnú ich ošetrovať, chcú si vychovať matku, nedokážu to lebo aj keď sa im ju podarí zaviečkovať, vždy sa z nej vyliahne trúd a tak skúšajú znovu a znovu... často MB nezaviečkujú, pretože samé zistia že larva je trúd …trúdice obyčajne matečník vyhryzú na boku a  zabijú matku skôr ako sa vyliahne.. môže pomôcť, matečník obaliť do alobalu a nechať voľnú len špičku matečníka…možno sa dožiješ matky ale predsa kým budú v odloženci jej  robotnice ostatné včely už nebudú.. výsledok - slabinger,  včelstvo k ničomu…nie je riešením podľa mňa…… 

Tom50
Tom50 (636 příspěvků) 04.06.2024, 19:35:27 xxx.xxx.139.241

Tak mám aktuální zprávu. Na místě jsem se byl podívat a čekal mě šok. Na zemi leží asi 400-500 mrtvých včel. Ne tedy tři jak se zdálo v den vymetení do kopřiv.

Jednoznačně z toho vyplývá sirný knot, jak bez sentimentu jasně psal BG a jak velmi kulantně v jinotajích naznačuje i diplomatický Goro.

Nejlepší tedy bude odstavit úlek stranou aby odtud vyletěly létavky za pastvou a vžebrávaly se s nákladem. Ony se přece z pastvy budou vracet na původní místo. Jasně to BG píše.

Ještě zbývá zda ublížily sotva dva týdny kladoucí matce. I k tomu se případně přiznám. Podívám se za pár dní.

drvodelkafialova
drvodelkafialova (852 příspěvků) 04.06.2024, 21:33:49 xxx.xxx.171.178
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 04.06.2024, 19:35:27

Ono je to smutný, ale jsem ráda že to tu píšete. To o trubčicích jsem četla taky, že nelétají. Je dobře vědět, jak to je.

PETROSMORAVICUM (neregistrovaný) 08.06.2024, 13:02:24 xxx.xxx.216.41
»
Odpověď na příspěvek uživatele Bohemia gall z 04.06.2024, 05:23:22

Není to tak jednoznačné…, ale máte pravdu,že vyřešit to problém je… Jak jste psal, u včel se nadá použít šablona… Podařilo se mě přidat matku do včelstva kde kladly trubčice ( použil jsem matku, kterou jsem chtěl odstranit)… Pustil jsem ji na ostro přes česno.  Poznatek ze záchrany včelstva s trubčicema je, že když se to nepodaří na první dobrou, tak pak už ne.

Tom50
Tom50 (636 příspěvků) 08.06.2024, 13:38:38 xxx.xxx.139.241

Vzpomínám si z dětství, že táta pouštěl česnem do úlu panušku a tvrdil, že mladušce vč nikdy neublíží. Zda to tak je a zda se tam pak matka oplodnila a včelstvo se “napravilo” se už 42 let nezeptám. Jen mám dojem, že je dobré aby se finta mého otce obecně znala podobně, jako dal ve známost petros fintu svojí. Já kupříkladu neznal, nikdy nečet a neslyšel, že matka na zašlápnutí se prostě pustí na česno a ono to nějak dopadne - je to přece jen lepší, než na vyřazovanou matku šlápnout rovnou. Při puštění do česna trubčáckého vč je sice nepatrná, ale přece jen naděje, zatímco usmrcení matky nedává ani nepatrnou šanci, je okamžité a definitivní. Takže díky, je dobré to prostě vědět.

Zeptám se ale tady, nikde jsem se to za celý život nedočet, na následující.

Když se zamyslíme, co to vlastně příroda s trubčicemií vymyslela, vyjde jen to, že v beznadějné situaci vč zanechá ještě svoje geny v prostoru v podobě trubců. Jen se mi nezdá, když víme a nebo máme všechny důvody se domnívat, že o spáření s matkou vedou trubci "souboje" a vítězí ti nejsilnější a nejvitálnější, tak se mi nechce věřit, že trubci vylíhlí z dělničí buňky, v larválním stadiu krmení už starými včelami, by mohli mít šanci proti trubcům přirozeně vyvinutým. Teoreticky by měli být tito trubci naprosto bez šance a pak je tu otázka, proč to Bůh nebo příroda tak vymysleli?

Bohemia gall (neregistrovaný) 08.06.2024, 14:55:02 xxx.xxx.1.53

Taky se svěřim s něčím s cim jsem se ještě nesetkal.

Prelarvuji do smetenců mladých včel které nametam na zásobní plásty bez plodu, kvůli blahobytu pro budoucí matky. Podle síly smetence larvim cca 3x a dost. Matečníky nechávám jenom do zavření a pak je dávám dolihnout do jiného včelstva. Jenomže při letošním mizernym počasí se mi nechtělo dělat smetence v dešti. Tak jsem larvil dál, schválně jak dlouho budou brát. Při posledním bylo v nepřijatých miskách nakladeno. Trubčice, jasně. Říkal jsem si že třeba je nové prelarveni zlomí nebo nic nepřijmou. Jenže přijato bylo 7 matečníků, nechal jsem je už dochovat a včely před vylíhnutím rozházel s matečníky do oplodnačků. Po včerejší kontrole kladení ve třech oplodnackach hrboplod, ale mezi tím běhá matka, nevím zda oplodněná ale mám pocit že ani jedna zatím neklade. Ostatní jsou v pohodě a mají už zavickovanou delnicinu. No, nechal jsem to tak, uvidíme časem jak se to bude vyvíjet…na vymetení je času dost. 

Zajímavé mi přijde, že i při trubčicích nejen že vychovaly matku ale že ji i dál tolerují. Zvláštní je že ani jedna u trubčic neklade.  

PETROSMORAVICUM (neregistrovaný) 09.06.2024, 10:05:30 xxx.xxx.216.41
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 08.06.2024, 13:38:38

Přesně tak…  Dělal jsem to s myšlenkou, stratit nemám co, můžu jen získat…


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.