Příspěvky uživatele

Nechte to osudu. Mám vše volně a nic se neděje. Náš národ má včely rád a hlavně, jak vymírají staří, mladí jsou tak líní něco dělat, cokoli, že vše co “smrdí” prací se jim hnusí.

Já si dal ke včelám velké dlaždice půl na půl metru, tlusté 5 cm. Sice jsem je měl oddřív z nějaké demolice, ale mají celkem značnou cenu a měl jsem strach, že mi je někdo z lesa ukradne. Kámoš Petr mi vysvětlil, že ukrást ty dlaždice je práce a to dneska nikdo dobrovolně neriskne, tedy že by pracoval. Že by byl chycený se nebojí už vůbec, protože dnes má všechna práva vždycky gauner a s poškozeným bývá často rovnou policijí zacházeno jak s vyvrhelem.

--------------------------

Přidám úsměvnou příhodu.

Dal jsem si od lesáků postavit na jednom stanovišti kolem úlů oplocenku proti prasatům, která vyrývají v dubovém lese hluboké jámy. Jenže jsem neměl čas udělat branku, takovou tu přelézací, co mi chtěli udělat lesáci, jsem pochopitelně odmítl (taky to o ní bylo lacinější). Jednou jsem dorazil ke včelám a doslova si sednul na prdořiť! Branka byla hotová, zavěšená na železných pantech. Dotyčný jí vyrobil ze smrkových větví, stylově, jako se to dělalo v dávných dobách - větve odkorněné pořízem, jen místo hřebíků vruty. 

Pak se ukázalo, že branku vyrobil soused, pražák chatař, co má chatu asi 300 metrů opodál. 

Prostě mám štěstí na lidi. Nikdo mě tu neznal a stejně jsem se tu uvedl tak, že mi od začátku před šesti lety nikdo nijak neškodí, naopak.

Považuji za potřebné jasně vysvětlit a pokud možno velmi stručně, co medovice vlastně je a jak jí tak zvaní producenti medovice tvoří.

Producentů je mnoho druhů, patří sem mšice, puklice, červci, mery a další. Všechen tento hmyz se živí vlastně stejně, jako jiní živočichové, za potravu musí mít bílkoviny a glycidy v určitém poměru. Tento poměr je asi 1 : 7, tedu k jednomu dílu bílkovin musí mít 7 dílů cukrů, škroby trávit neumí.

Potíž je v tom, že rostlinné mízy mají poměr živin asi 1 : 30. Producenti medovice musí oddělit přebytečné cukry dřív, než se jim dostanou do zažívacího traktu. Z rostlinné mízy si ponechají cukry ve správném poměru k bílkovinám, řekněme 7 dílů ze 30 dílů a přebytečných 23 dílů vyvrhnou bokem ještě před tím, než by to spolkli. Jenže. Vývod mají většinou na zadečku podlíž análního otvoru a tak si nepoučení (a hloupí poučení) myslí, že medovice jsou výkaly hmyzu.

Celé jsem to nesmírně zjednodušil a to jen a pouze kvůli snadnému pochopení. Větší povědomí vlastně obyčejný člověk nepotřebuje, přesnými poměry a detailními nuancemi nechť se zabývají vědci, nám by uvedené mohlo stačit.

----------------------------

Protože medovicový med se skládá z jiných, složitějších cukrů než květový, který je téměř úplně jen z glukozy a fruktozy, medovicový med obsahuje víc nestravitelných zbytků než med květový nebo cukr řepný. Řepný cukr není nic jiného, než směs G a F 50:50 a drtivá většina nektarů je zase jen sacharoza = cukr řepný.

Když včely přežívají zimu, pomalu tráví zásoby a vyrábějí z nich teplo potřebné k přežití, musí vydržet kadění, řečeno lidovým slovníkem. Včely mají tzv výkalové vaky, kde se jim hromadí výkaly a těch se zbavují při proletech, které se někdy podaří díky mírným zimám i v zimě. Když ale počasí neumožní v prosinci - únoru pročišťovací prolet, včely to prostě musí vydržet. To ale dokáží jen v případě, že zimují na květovém medu nebo na cukru, který si ale mimoděk zinvertovaly = rozštěpily na dva monosacharidy = glukozu a fruktozu. Takže jasně a polopatě řečeno, na medovici můžou včelstva přežít jen za podmínky, že se během několika zimních měsíců dostanou ven na “vyprášení”. Pokud tu možnost nedstanou, uhynou a kompletně pokálí vnitřek úlu tak, že je vše na vyhození. Vosk se asi dá vytavit, je to ale děsný eklhaft s úlem něco dělat, úplně vyčistit se to asi nepodaří. Popravdě, nemám s tím zkušenost, jen jsem to dřív u někoho viděl a nechci to zažít.

Umělá, jak já říkám syntetická krmiva, jsou většinou (ty levnější synťáky) škrobové hydrolyzáty a ty mají ještě víc balastních látek než medovice a velká část zimních úhynů jde velmi pravděpodobně na vrub těmto krmivům. Ovšem lobby výrobců a distributorů mají dost silné páky na to, aby se o tom mejnstrýmově nepsalo a ani nediskutovalo a už vůbec aby to výzkum jednoznačně zjistil, zda a jaká rizika hrozí. Navíc oddělkářské mafii úhyny yvyhovují také a mafii prosazující jedinou správnou včelu v ČR, která vydělává produkcí matek, také. Proto tu vlastně není žádné svobodné médium a jsem zvědav, kdy majiteli toho fora někdo naznačí…

Co má tedy dělat včelař? 

Nezimovat na medovici a nikdy nezkrmovat umělá krmiva pro včely.

Je tady k ještě jedna, výrazně dražší skupina krmiv a ta nepocházejí z obilného škrobu, ale je to uměle invertovaný cukr. Jenže iánvertovat včelám cukr uměle je nesmyl, protože včela jakmile něco pozře, samočinně do toho přidává enzym invertázu a tak včelám invertovat cukr chemikáliemi je zbytečný esmyl a jen chyták na vylákání peněz z hloupých včelařů. A naopak, kdo ví jistě, že včelám nedělá nějakou potíž odstranění té invertační chemikálie z uměle invertovaného cukru?

A jak nezimovat na medovici na míře 39x24?

Nepoužívat úl na míru vysokou 24 = Adamec, nebo 23,2 = Langstroth 1/1, nebo Zander 42 x 22 a tak dále.

Když už se použije špatná nízká míra, lze úl doplnit nějakým NN, ne ale vyšším než 15 cm, před NN vysokými 17 jsem varoval jinde v jiné souvislosti.

Jak použít zastarale nízkou míru v kombinaci s NN a jak tím elminivovat riziko zimování na medovici, popíšu v jiném článku někdy v blízkém budoucnu.

Tak volal Petr, že už i u něj, výrazně níž (asi o 60 metrů) a už mimo Českou Sibiř začala medovice.  U něj asi medovice, u mě jistě, vidím, že je med výrazně tmavší.

U mě je to asi tak napůl, možná 3/5 vč nosí, ostatní se válejí na česně a nehnou prdelkou. Je to tím (moje domněnka, nijak nepotvrzená), že tím, že se tu víc než 50 let šlechtila včela na využití jarní snůšky, komunisti dávali za med o 10 Kčs víc, než kolik stál v maloobchodě a hlavně nerozlišovali výkupní cenu medu jarního a medovicového. Navíc s vodivostí a vlhkostí nikdo nebuzeroval. A to byl důvod, že nebylo moudré snažit se o včelu schopnou či ochotnou “těžit” medovici. Toho využil pan Čermák a vyšlechtil kmen Vigor na medovici a dcery jeho inseminek skutečně nosily medovici, zatímco jiné včely vůbec. Pak přišla nerojivá BF a najednou už není Vigor potřeba, BF přirozeně na medovici jde vždycky. Navíc se opravdu BF nerojí, jí přimět k rojové náladě je kumšt, to jde jedině cíleně a nebo nějakou chovatelskou chybou, třeba nepřidáním dalšího medníku.

Nakonec tu BF převládne z jednoho důvodu. Její trubci jsou “ramenatější” a díky lepší kondici a větší síle jsou mnohem úspěšnější v bojích o spáření s matkou. I když je ze všech trubců na shromaždišti třeba jen 10% BF, z cca 8-12 trubců, se kterými se matka musí spářit, je například úspěšných polovina, často i 60% trubců BF. Proto se nám objevují barevné včely ve včelstvech, o kterých si myslíme, že jsou ryze Kraňská.

Co s již nepotřebnými rámky nevyhovující míry, například 39x24:

Začátečník nemá dost nízkého díla do medníků. V prvním roce, kdy převádí z nevyhovující míry na výšku vysokého rámku 30, nedělá TLumič. Prostě první rok včelaří bez TL. I s medníkem je potíž. Do medníku je dobré mít nějaké souše, sice by ho uměly postavit celý, ale doporučuju najít si tu mojí “pohádku” o bratřích, košíkách a hřibech. a ono nejde jenom o med a včelařovu nenažranost, Ono jde víc o to, co se hlavněš letos stalo ve většině vč, že ulily plodiska a nenosily do medníků, ignorovali je. Letos byl atypický rok a letos byla i míra 24 moc vysoká. Ovšem to je výjimka a svět vypozoroval, že optimální výška vysokého díla je právě ne víc, ale ani ne méně než 30 cm. 

Zopakuju, že souše se v medníku dávají ke stěnám, na prostředek M vedle sebe, NIKDY SE NESMÍ PROSTŘÍDAT, tedy tak zvané zebrování. To je cizácký západní nesmysl, který ve včelařsky civilizovaných zemích včelaři nikdy nedělali. Nezebrovat má dva důvody, zmíním hlavní, druhý důvod až na konci článku. 

Hlavně jde o to, aby matka nešla klást do medníku. Do souší u stěny klást nepůjde, když jsou 1 a 1 nebo max 2 + 2 a opakuju, MUSÍ BÝT U STĚN a na prostředku klást, dokud M voní cize, matka nemůže. Než včely prostřední M úplně postaví aby do nich mohla matka klást, jsou zanesené medem. Ovšem aby vč nekladlo v medníku musí mít TLumič. V prvním roce ho nemá a tudíž se může stát, že v medníku matka na 1-3 rámcích zaklade dělničinu v půlměsíčkách nad spodní loučkou nízkých rámků. Do medníku, když se nepoužívá mřížka, nesmí přijít rámky pro VS a nesmí tam být nikde místo na stavbu ani jako pětikoruna. To by ihned využily na trubčinu, tu by matka došla zaklást a jak už je jednou nahoře, reálně hrozí, že zaklade i dělničinu. Prostě v medníku nesmí být trubčina ani možnost stavby, trubčina do medníku spolehlivě vyláká matku. Jinak matka do medníku na nízké rámky nechce, ale to jedině tehdy, že má dole ve VN dost místa pro dělničí plod a naprosto nezbytný trubčí plod.

Ale zpátky co s rámky 24. Předesílám, že následující nejde na cirkulárce u pleckatých rámků. Jde to, ale není to bezpečné a tudíž před tím varuju. Na cirkulárce se nastaví bajlák na 142 mm a rámky zbavené mezerníků opatrně odřízneme po délce tak, že k bajláku jde horní loučka. Pak se na rámek jen přibije spodní loučka a máme nízký rámek. Ano, není panenský, ale lepší nepanenský než žádný. Holt v prvním roce bude část medníkového díla s košilkami. V dalším roce skončí tyto souše v TL a pak jdou na vyvaření. A tak je ještě využijeme do medníků a prodloužíme jejich životnost.

I bez cirkulárky jde snížit rámky 24 na 15. A to klidně i u včel na stanovišti. Na rovné podložce položíme zmenšovaný rámek na plocho. Na něj položíme polorámek tak, že odhadem odsadíme asi těch 8 mm, kolik je tlustá SL. Podle přiloženého rámku odřežeme pilkou obě BL a nožem plást. Opět se jen přibije SL a je rámek hotový. Základní “vercajk” musí mít každý v autě, stejně jako pár louček.

Jak zatavovat M do nízkých rámků:

Na rámek 15 dávám jen 2 drátky a u všeho, i u rámků vysokých používám pouze vodorovné drátkování. Nahoře je drátek asi 12-15 mm ROZHODNĚ NE VÍC! pod HL, druhý pak v prostředku. (dopisuju do závorky, že je samosebou lepší dát drátky na polorámek 3)

Na rámky do medníku používám M pro rozměr 39x27,5 a tedy M má rozměr 37 x 25. Když se M vysoká 25 cm rozřízne napůl, vzniknou dva pruhy, které přesně pasují do rámku 15. Protože na polorámky používám slabší HL i SL, konkrétně 8 (9) a 6 (7) mm, v součtu to dá asi 15 mm a tak zůstává asi 10 mm vůle. Ta tam vznikne tím, že ne všechny loučky mám přesně nařezané - svoje mám nižší ale často musím použít kupované a rozměr M se taky o pár mm může lišit od ideálu už od výrobce. 

Proto musí být horní drátek - ten nic nevyztužuje a je tam jen na zavěšení mezistěny, asi 12 - 15 pod HL, protože s mezerou asi 10 mm pořád ještě vyjde do mezistěny, která MUSÍ být zatavena tak, že leží na SL.  Nahoře mezeru včely vždy dostaví dělničinou a plást bezpečně připevní k HL. Pokud by se nechala mezera dole, reálně hrozí, že M vykoušou tak, že mezi SL a spodním okrajem plástu udělají asi 15 - 18 mm mezeru, jako to vidíme na vysokých rámcích. Tady odbočím. Mnohokrát jsem tvrdil, že podmet má být 18 mm a protože na dně leží 1-3 mm tlustá podložka, je pak skutečný podmet asi 15 - 17 mm. A proto 18 podmet, že to je přirozené, co včely samy dělají, vidíme to na kžadém vysokém rámku!!!!

Ovšem u polorámků tohle rozhodně nechceme. Včely by dole něco postavily, často dělničinu. Jenže reálně hrozí, že si tam postaví trubčinu, ta vyláká matku do medníku a tak dále - popsáno výš.

A tak se do polorámku M zataví tak, že se dole dotýká SL, nahoře nikdy trubčinu nepostaví.

Další důvod proč nemít dole na N rámcích mezeru 15-18 mm. I kdyby to bylo jen 12 mm, tak na 10 rámcích, které používáme u Blaníku, který má v plodišti 11 vysokých rámků v medníku, by to v součtu udělalo jednu celou souši.

Nemám rád tuto mezeru ani u vysokých rámků a tak i u nich zatavuju M tak, že leží na SL. Zkoušel jsem po milimetrech a psal si na HL rámků, kolik by mohlo být dole vůle. M se totiž vždy pronese, taky proto se dělá o dost nižší než je světlost rámku. Jenže, i když se nechá vůle jen 3 mm, včely M vykoušou a udělají 15-18 mm mezeru. Jedině když se M dotýká, přistaví jí ke SL. Jenže se M pronese a pak se příčně zvlní. Tomu bráním 5 drátky (horní je jen na zavěšení) a drátky jsou od sebe hustěji v dolních 2/5. I tak se polovina M zvlní a tak od letoška dávám drátků 6. I když se plásty zvlní, asi necelá polovina a nevypadají krásně, na funkci to nic moc nemění a kde je deformace nevhodná pro plod dávají pyl a i ten na plodovém plástu být musí. A nebo tam nedávají nic, používají ty zparchantělé buňky na odpařování medového polotovaru, využijí je určitě víc, než mezeru kde není nic (jen plac pro rojové matečníky). Výsledek je, že na 11 rámcích, když jsem eliminoval mezeru asi 15 - 18 mm, tak se jedná v součtu o víc než půl vysokého plástu. Pokud mají i jen tuto půlku dělničího plástu k dobru, pak vč bez TL o to méně chtějí klást v medníkách. Pokud je plod až ke SL vysokých rámků, o to snáz, ochotneji a tudíž dříve na začátku jara obsazují TLumiče. 

Vše souvisí se vším a jedno vyplývá ne z druhého, ale často hned z několika zdánlivých marginálií. Je na každém, do jaké míry celý komplex pochopí. Mě to nikdo takto polopatě nesdělil, musel jsem si na to přijít sám, tak zvaní odborníci z Dolu a Včelařství tyhle nuance nesdělují. A ani od velikánů, o které jsem se dle anonyma otřel, se nic podobného dozvědět nelze.

Toto už jsou vážně malé detaily, které ale v součtu rozhodují o vyšší nebo nižší účinnosti metody Blaník.

--------------------

Druhý (a třetí) důvod proč nikdy nezebrovat.

Metoda Blaník pracuje s tím, že protože nejde “vyčistit” rámky od medu a zásob - nikdy vysoké rámky nevytáčíme, musíme zařídit, aby staré plásty byly v zadu na konci plodiště. Pokud toto striktně dodržíme a celou sezonu postupně stěhujeme světlejší dílo ke předku plodiště a staré postupně suneme dozadu, pak když se zjara komoruje, skončí nejstarší černé souše v komorách. Tam je včely vyčistí a pak jdou na vyvaření.

Pokud ale někdo nadšeně přebírá nekriticky každou západní kra.inu, pak má v celém plodišti dílo namíchané a v komorách mu logicky skončí plovina světlého díla a naopak polovina starého díla, plného patogenů mu zůstane obsednutých včelami.

Jediná kritika systému Dadant je ze Západu a je o tom, že se prý nedají obměňovat vysoké rámky. Ano, nenažraní kapitalisti mají spočítáno, že když na jaře nezužují - nekomorují, ušetří na mzdách na zužování. Sice mají méně medu, ale "díky" pomalému jarnímu rozvoji se jim také vč nerojí a nebo málo a tak je pro ně lepší nezužovat a místo toho si pořídit třeba o 10 % víc včelstev. Namnoze na Západě taky včelaří pro odměnu za opylení (USA snad jedině) a je jim jedno, zda je vč silnější a víc opylí a nebo opylí málo, bere se to za kus, platby jsou za včelstvo. Proto otrocká nápodoba Západních včelařů, jejich úlů a technik je, jak to říct slušně?

Jenže civilizované včelařství střední a východní Evropy včelaří právě naopak na co nejrychlejší jarní rozvoj ve snaze získání co nejvíce medu a za opylení nám nikdo nic nedává a tudíž jedinou odměnou je pro nás med. A protože jarní med je vždycky, druhý a třetí med málo kdy, tak kdo nebude včelařit na jarní rozvoj a jarní med, velmi často mu včely nevydělají ani na cukr!!!!

Je zajímavé, že za mého dětství a mládí byla jen nepatrná hrstka tupců, kteří adorovali Sovětský Svaz a dělali doma ve své praxi sovětské nesmysly (ve filmu Pelíšky hraje takového de.ila Donutil). Žasnu, kolik lidí dnes nadšeně podobné, málem Lysenkovské nesmysly přebírá ze Západu, jak z EU nebo z USA. Zatímco si tu nikdo normální nepořídil Ruský úl Mnogokorpusnyj (ve skutečnosti je to originální Dadant-Blatt), nyní se mnozí vidí v Langstrothu. A myslí si, že budou mít hodně medu díky Západnímu úlu. Nebudou! Je to stejně pošetilé jako si myslet, že když neumím na kytaru a jsem líný se to naučit, že když si koupím americkou elektrickou kytaru Fender stratocaster, že budu hrát jako rocková hvězda. Naopak, na tu akustickou španělku je to snazší.

Třetí důvod proč nezebrovat.

Když se do medníku dostane souše vedle mezistěny, nemůže se nestát to, že do souše začnou dávat med a je pro ně snazší protahovat hotové buňky souše než stavět na mezistěně. Pak se stane, že co byly souše jsou enormně tlusté plásty a co byly M jsou nedostavěné a často zavíčkované pod úrovní šířky louček. To pak odvíčkovat nikomu nezávidím

Ach jo!

Vysoký SR = trubčák se bere jen u vč, které má TL a trubčinu v něm. ROZUM BY MĚL DÁT, ŽE VČELSTVO V TUTO DOBU NEMŮŽE BÝT BEZ TRUBČINY!!!!!!!!!!!!!!!!!! Mockrát jsem napsal, že likvidace vysokého SR slouží K PŘESUNUTÍ CHOVU TRUBCŮ DO TLUMIČE. Nikde jsem nezanechal ani slůvko o tom, že by vč mělo být bez SR a je jedno, zda vysokého ve VN a nebo nízkého (několika) v TL.

Jestli nyní vč nemá TL, je zoufale slabé a není s ním něco v pořádku. Ok, řekněme, že je zaostalé a ne nemocné.

Konkrétně vy tvrdíte, že jste moje práce četl stokrát. Jak se vám mohlo podařit nepostřehnout, že metoda Blaník funguje i úlů s pevným dnem, kam TL dolů dát nejde?

Bleskurychle vraťte vysoký SR na poslední místo ve VN. Nemusí být zpola vystavěný, postaví si vše nové. Kdy jindy by asi tak měly stavět když ne teď?

Medník pro vč bez TL se vystrojí úplně jinak než pro vč s TL.

Je pomalu po sezoně, po sezoně rojení určitě, teď už se vyrojí jen vč chované lemplem, co nic nečte a neumí a nebo neumí chápat co čte. Takže jestli vaše vč dostane vysoký SR, kde si udělají trubčinu a když budou nchtít jí i zakladou - je tak pokročilá doba, že víc trubčiny než jedn vysoký rámek už chtít nebudou, a je po dkvětu všeho jarního, tedy po odkvětu maliny, pak už moc nehrozí kladení dělničiny v medníku. Prostě jim dejte medník a že by teď postavily 6 nebo dokonce 8 mezistěn asi “nehrozí”. Klidně můžou dostat samé souše. Jestli v některé zakladou trochu dělničiny, ano, to je možné (ale po odkvětu malin nepravděpodobné), je to daň za to, že nemají TL pod VN. 

Vůbec nechápu jak normální v č může být tak slabé jak popisujete. Jestli jde ale o letošní roj, je vše jinak. O roj se v tom roce (v roce vyrojení) staráme jinak.

Martine, proboha, nechtěl byste se třeba místo chovu včel věnovat něčemu jinému? Píšeme si asi 5 let, spíš 6 let, nic nemažu a můžu vám to dokázat, napsal jsem vám nějméně 500 a spíš víc dopisů a podrobně jsem vám vysvětlil všechno nejméně 10 x a spíš 20 a více krát. Prostě kdy pochopíte, že včely pro vás asi nejsou? Jak vám mám už sdělit, co jsem vám psal v SZ nejméně 10 x, že mě neplatíte a že nejsem váš učitel?

Mnohé moje dopisy byly delší než jedna stránka A4, uvědomujete si, že jsem jen vám napsal asi tak dvě knihy?

Tohle bylo úplně poslední, co konkrétně vám píšu, vzdávám to, vás to naučit neumím, na to musí být vystudovaný pedagog a spíš tým specialistů, já na to nestačím. Odteď se ptejte někoho jiného, třeba VF, tam je skvělých odborníků spousta, třeba pan Stonjek. Nebo pan Sedláček. Jen si nemyslím, že by tihle dva velikáni, jak je tu jeden anonym nazval, vám věnovali setinu toho, co já.

Přátelé, mám slušnou snůšku z medovice na smrku. Že by to po letech začalo? Kupodivu vidím včely spíš na padesátiletých smrcích a na mlází žádné.

Včely tady u mě úplně opustily bílý divoký jetelíček, co roste planě všude a opustily i pámelník a to je tedy co říct! Kvetou už ostružiny, není na nich vidět jediná včela. Ovšem šípky se prohýbají pod včelami a přitom šípky asi ani nektar nemají - včely na nich sbírají hlavně pyl, kterého je asi momentálně málo. Malina už odkvetla a ani na ní moc nešly, v mojí lokalitě je silně přeceňovaná.

Akát tady nemeduje, ale dává dopst pylu, který není z chemicky ošetřovaných polí. Zjara zmrzly první lístky, dlouho trvalo než obrazil a zdá se, že letos tady nepokvete, že to ty jarní mrazy zlikvidovaly. Mám ho tu málo, sám tu nerostl, vysázel jsem pár stromků, které už 2x kvetly. Letos ani náznak.

Inkarnát je za polovičkou, pole už je ze ⅔ prozelenalé. Stejně je vzdálené 1.800 metrů (dle Mapy cz a měřím to vždy do prostředka pole, navíc včely asi přímo rovně nelétají) a tak je to na hranici efektivního doletu a spíš za ní.

Jinak tu nikde nekvete nic, v lese nějaké kytičky jsou, ale není na nich včela, stejně jako na sporadickém kvítí na loukách.

Plodiště, tedy VN vč nehrabu a tak ani nevím, zda je v nich dost pylu. Pořád ani malinký náznak rojové nálady. Stran rojení druhý naprosto ideální rok v řadě, nestěžuju si. Kdyby to tak chtělo zůstat i v následujících letech, nezlobil bych se ani nepatrně.

Zbývá ještě asi 5 týdnů naděje a pak už krmení…

Protože nečtu letáky nevím, dokdy bude akce v Lidlu na cukr. Včera jsem zakoupil cukr za 26, 90 ale v akci 2 + 1 tedy každé třetí kilo zadarmo a tak cukr vyšel na 17,90. Cukr není v desítkách ale v kilovkách volně na paletě s proklady. V krámě se vždy dají ukořistit krabice od ovoce a zeleniny. Na množství cukru není žádný limit.

Byl jsem ve městě malým autem, jenže mám ve městě pořád dílnu z doby mojí pracovní aktivity a tak jsem měl kam cukr navozit. Koupil jsem ale jen 4 metráky, mám cukru na dva roky permanentně. Mám za to, že mám ještě nějaký za 9 Kč, ale domnívám se, že cena už nikdy neklesne a že 18 Kč za kilo je skvělá cena. Bohužel jsem nakoupil dost za 22 …

Na zatavování mezistěn funguje starší nabíječka autobaterií. Moderní, co se prodávají teď prý nejde na M použít. Je dobré znát toto

https://www.slepicar.cz/724-zatavovac-mezisten.html?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwpNuyBhCuARIsANJqL9OwMPRh4TyGnTaX_xxS6c0fTY3tdYKxgT8cVttmU8Rkld3nI0jJ9nkaApxGEALw_wcB

protože nevíme co přijde a třeba někdy nebude k dispoizici elektřina. Auta vám mladým chtějí majitelé zeměkoule vzít a tak zatavovat nepůjde ani autobaterií - tou to jde prý taky. Tohle rádýlko se přiměřeně nahřálo, pod M musela být podložka a kolečko má mezi dvěma řadami zoubků drážku a na drátku se udrží. Přejetím správně nahřátým radýlkem při přiměřeném zatlačení na radýlko se M dobře zataví. Je to předpotopní, ale měli byste to všichni znát. 

Já mám koupené elektrické zatavovací trafo na mezistěny v roce tuším 1981 a soudruh si za to vzal tenkrát 850 Kčs. Když jsem vydělával 2.700 měsíčně, byla to třetina platu. To by dneska odpovídalo tak 12-14.000 Kč. Jen tak pro zajímavost, cirkulárka HOP 60 stála 6.500 Kčs což je ekvivalent dnešních asi 90.000, slovy devadesáttisíc Korun a spíš stovky!!!!! Komunisti chtěli mít lidi závislé na státu a tak takhle nesmyslně zdražili jakýkoliv výrobní protředek. Přitom ale nedokázali vyrábět dost zboží do tržních fondů a my si museli většinu věcí nějak dělat sami. Nebyla to radostná doba, mnozí jsme byli ochotní dělat, nebylo ale z čeho a na čem. Třeba v lese se nesmělo prodat dříví delší než metr, z paliva se totiž na velké cirkulárce daly nadělat prkna a trámky. Řezivo se koupit nedalo, na to muselo být stavební povolení na rodinný domek a pak byl příděl, peníze nestačily. A tak dále a tak dál. Dnes je to naopak, málokterý mladý chce dělat a většina ani neumí, pracovní vyučování na základkách liberálové zrušili a za dvacet let tu budete mít milion lemplů neschopných vyměnit žárovku. Ony ty lemply tu máme už teď. Jednou budou technikové a strojaři dobře placení a nesmírně vzácní a hodinový manžel je prý nyní v Praze nejplacenější zaměstnání. Ale to jsem se dostal už hodně daleko, ono vám to ale vědět neuškodí.

V následujícím, kromě vymyšleného příběhu je sdělení, které se, pokud já vím, nedá nikde načíst.

Existuje blud o vytáčení jednou za sezonu, třeba po odkvětu lip v začátku července. Nejde to ze dvou důvodů, druhý je důležitější a spíš stěžejní v otázce zda vůbec a nebo jak moc úspěšný bude ten rok včelařská sezona. Ovšem základním kritériem je množství medu a hned za tím kondice vč a v jejím důsledku bezúhynovost chovu včel.

Vždy, když něco u včel nevíme, představme si ve stejné situaci lidi. Ano, drtivá většina principoů funguje naprosto stejně u lidí i u včel.

Mladý chlap, když zakládá rodinu, je silný, vitální, vezme i těžkou raubírnu, kde hodně vydělá a dře denně šestnáctky aby vybudoval bydlení, zázemí a měl kde žít s rodinou. Pak musí vytvořit finanční "polštář", aby byla rodina v bezpečí i pro případ nějaké nepředvídatelné události. Když toho dosáhne, má zdravé, ještě nedospělé děti, snaživou obětavou ženu, která mu vytváří zázemí, je na vrcholu a dosáhl potřebné mety. Nastal čas zvolnit. Opustí drasticky těžké zaměstnání a najde si sice hůř placené, ale klidné a méně namáhavé a rozhodně celkově zvolní, rozhodně přestane dělat šestnáctky a brigády o víkendech a pracuje jen kolik je nutné na uživení a pohodové přežití.

Včelstvo se po zimě snaží úplně stejně intenzivně. Když postaví nové mezistěny, vychová dostatek zdravého potomstva a přinese v jarní snůšce nadbytek medu, nastal pro něj čas hodně zvolnit. Úplně stejně jako u mladého solidního chlapa. Takže. Vč nepřetržitě dokonale vnímá, kolik má zásob a ví tudíž, kolik má medu. A když je to dost, dokonce nadbytečně dost, zvolní a přestane se tak strašně intenzivně snažit. Kam by se včely hnaly?

Jenže když naráz o všechno přijdou - medobraní - nemají rozum a nevědí, že kdyby bylo nejhůř, včeař dodá cukr. Tak opět začnou velmi intenzivně pracovat aby dohonily to, oč přišly.

Z uvedého vymyšleného příměru by mělo být každému rozumnému včelaři jasné, proč je nutné včelstvům pořád odebírat med hned, jak nějaký nahromadí. Nedostatek je nejúčinnější stimulace ke zvýšení pracovního úsilí u lidí i u včel!

První důvod je, že květový med po určitém čase ztuhne v plástech, letos dokonce i v nezavíčkovaných a proto je nutné vytáčet raději častěji, než pozdě. Díky refraktometru, který je za pár Korun dostupný každému, se dá zjistit, zda je med v plástech zralý. 

Ale takto napsané to jsou jen kecy, ani mě by ve snu nenapadlo, že bude mít i nezavíčkovaný květový med 17% a zavíčkovaný těsně nad 16! A tak i mě část jarního medu v plástech ztuhla.

Měl jsem dvě špatné odpovědi. Kvíz vymýšlela soudružka, co o včelách neví nic. Nebo mám mezery já?

Vosu neuhřejí semknutím, k semknutí vyzývají vždy jen politici co tvrdí, že se muslimům ubráníme semknutími, čím víc se semkneme, tím líp. Akorát že to fakt nefunguje. Přesto to liberálové sveřepě tvrdí, protože to je jejich Víra a ta je nad realitu!

Semknutí straší v hlavě autorce fat hodně. Včely se v zimě zahřívají nikoli semknutím, ale teplo vyrábějí aktivně pohyby křídlových svalů a tak moje odpověď, že se zahřívají křídly je správnější, než semknutí.

Prostě mladí liberálové, kterými se nynější svět začíná hemžit, věří na nesmysly a vůbec se za svojí nedovzdělanost nestydí.

Na začátek vám dám jednu radu. Stejnou, jako jiným. Neřešte marginálie, netrapte si mozek podružnostmi. To vše kolem věku matky, její kondice a počtu kladení vajíček poznáte poměrně rychle a snadno. Já se dodneška fakt nebyl štont naučit, kolik že vlastně klade matka vajíček denně. To není ani tak odvislé jak je stará, jako spíš jak dobře je oplodněná a hlavně v jaké kondici je včelstvo. Když bude za úlem lempl, ignorující prazákladní potřeby zdravého vitálního včelstva, ani supermatka z hyperchovu za nebetyčné peníze žádné divy nepředvede. A naopak, kdo se postará o maximální zásobení, pohodu a harmonii včelstva, tam i celkem průměrná matka odevzdá vynikající výkon. A nakonec včely samy nejlépe poznají, když něco není jak být má a chtějí se vyrojit a nebo pak později udělají TV. Rojení kvůli nekvalitě matky poznáme tak, že nenarazí 30 matečníků, ale jen několik, často 2-3 jako při TV. Jenže TV na jaře vždy skončí vyrojením. Samosebou mě tady někteří budou asi chtít opravovat, ale je to moje celoživotní zkušenost = na jaře na TV nevěřit a matku raději vyměnit sám. Když jinde píšu, že nemám vlastně roje, neí to superúlem, stanovištěm a tak podobně. Je to tím, že nevěřím na nesmysly a jdu vždy nejraději na jistotu.

------------------------

Začněte nastudováním odborné terminologie, to je skutečně absolutní prazáklad, pak vám bude ihned každý rozumět. K vaší královně přidám příhodu ze svých asi 24 let.

Dělal jsem ve fabrice s jedním pánem, bylo mu nad 50, včelařem a pán si chtěl pořád povídat o včelách. Moc jsem nechápal jeho styl včelaření, už tehdy jsem byl vymezený proti míře 24. Měli jsme doma obě a tudíž bylo srovnání. Kdo to nevidí, neuvěří. Ale to jsem odbočil.

Pán mi jednou vykládal, jak vyhazoval mateřáky. Z úcty ke staršímu a ze slušnosti jsem rozpačitě neutrálně kýval, ale ve skutečnosti jsem netušil, co dělal. Představoval jsem si, jak dělá silné oddělky a původní včelstva, asi i s úly vozí na skládku a tam je snad vyhazuje? To asi ne, asi mele nějaké nesmysly, jenže prostě úcta ke staršímu…

Ten doveda likvidoval rojové matečníky. Když mi to došlo a sdělil jsem mu, že jsem mu nerozuměl, děl ten dobrý muž doslova: “to máš jedno, chytrej se dovtípí”. No a asi nejsem dost chytrej, já například mezi pojmy monstrance, defenestrace a menstruace prostě vidím nebetyčné rozdíly. Ale ano, mnoho lidí funguje jako že holikny - hodinky a má za to, že “chytrej se dovtípí”. Já tak chytrej tedy rozhodně nejsem, nedovtípím se.

----------------------

Než jsem sesmolil svou radu, dokonale to vystihl a vysvětlil pan kolega Tom4.

Vlastně si odpovídáte sám, chápete bleskurychle a to mám rád, myslíte u toho stejně, jako třeba romaning. Takže na první otázku odpovídám ano.

Na druhou otázku vám odpověděl romaning a zase jste to dedukoval velmi správně.

Víte, já už od základky ve škole nejraději začal vždy s tím, že jsem za každou cenu chtěl  u každé nové látky pochopit princip, abych se nemusel učit nazpaměť vzorečky a definice. Já byl tupej i na to, co se rýmovalo když jsem to měl nabiflovat.

Na královnu se tu ptal anonym a já byl na něj strohý, ale ukázalo se, že i jemu to myslí a tak jdu odpovídat jemu i když jsem si myslel, že z jeho mraku pršet nezačne. Mýlil jsem se, asi.

-------------------

romaning, vám děkuju za dokonalé obrázky, že jsou hotové od IF jsem zapomněl. Až mě děsí jak zapomínám, snad mi to tu prominete, nemládnu a fakt se snažím. Tedy když je zřejmé, že se snaží i tazatel. Vlastně kvůli tomu sem píšu, abych předal co mám, dalším, kdo projeví SKUTEČNÝ zájem.

Letos je podivný rok, to jarní desetidenní ochlazení já patrně nepamatuju. Med, který stihly nanosit před ochlazením už byl prostě moc dlouho v úle a jarní med tuhne rychle. Řepkový dokonce za tři dny! Ale tohle řepka nebyla. Letos se jarní med choval jako medovice, nezavíčkovaný měl 17 a taky méně %. Prostě bylo potřeba vytáčet co nejdřív. Taky mám dost tuháče, jsou rámky komplet zazděné. U mě to ale nebyla třetina.

Zda odvíčkované nechat do KK nevím, nedělal bych to. Nevěřím, že aby to vydrželo šest neděl odvíčkované bez nasáknutí vzdušnou vlhkostí, i kdyby to nezačalo kvasit, hrozí vytékání nebo silné vykapávání z do použití uskladněných rámků.

Já to ihned vracím do včel v domnění, že tím, že je to odvíčkované to vyberou, přepracují a zakomponují do nového medu. Ale při psaní mě napadá, někde to je už asi 10 a víc dní, že jsem se nepodíval, co s tím provedly. Neoznačil jsem si kam jsem to dal, vždy jen asi třetinu rámků v NN a tak vlastně nevím kam vlézt a nevím, které rámky v tom kterém nástavku to byly. Je to ale inspirace se na tpo zaměřit abychom věděli, co vlastně s těmito tuháči dělat když se to bude opakovat. Počasí se mění ve smyslu klimatické změny a tudíž se dá očekávat, že se tohle bude dít častěji. Já to nepamatuju a když  budeme mít kliku, byl to extrém a nebude se opakovat.

Ano, otálel jste s vytáčením, ovšem to nemohl nikdo vědět, že to bude tuhnout v rámcích a určitě nejste zdaleka sám. Takto ztuhne řepkáč když se nevytočí a otálí se třeba měsíc. Takže takové ty kecy o vytáčení až v říjnu, nebo koncem července = jednou za sezonu, jsou jen z cizákova opsané bludy, které u nás nemůžou fungovat. A navíc je tu ještě jeden faktor, proč vytáčet včas, proč vytočit každou snůšku i kdyby to někde v rámcích neztuhlo. Založím na to vlákno. Mám za to, že jsem to už na IF i na OF psal, ale tady na CHZ asi ne.

Jo a romaning, ten obrázek je tak nádherný, že by měl jít do učebnice!!! Vše nové, čisté, panenské, no radost se podívat. Jste šikovný nejen na kreslení výkresů, jste šikovnej chlap a já vám děkuju za moje vnitřní zadostiučinění, že jsem  se tu roky nesnažil zbytečně. To, co je na vašem obrázku by měla být meta, o kterou bychom se měli všichni každoročně snažit.

Hlavně si všichni povšimněte, jak za oušky rámků je jen ten jediný milimetr na každé straně (má být přesně u Blaníku 1,5 mm, pouhý milimetr má Langstroth). To je jedna z nejpodstatnějších věcí, drtivou většinou “umělců” ignorovaná! 

Těší mě, že vás nadchla metodika i úl Blaník. Nedávno mi psal jeden zdejší přispěvatel SZ a já mu detailně vysvětlil jak na přesně stejný problém, jako je váš. Škoda, že Martin nevede ty diskuze veřejně…

Zdá se, že uvažujete správně a soudě dle vašich dedukcí chápete asi rychle o čem Blaník je.

V zásadě je správná vaše doměnka, a je ještě dost času, že byste stávající bednu 24 oddělil mřížkou a zavřel matku na VN 30. Ale to by bylo velmi drastické a pro vč by to byl neskutečný šok. Byl by k tomu nutný nejméně jden, raději ale 2 - 3 plodové rámky s mladým plodem a ty by se daly doprostřed VN 30 + samé M.

-----------------

Ty se dají získat dvojím způsobem. Připravíte si rámek 30, opatříte ho nahoře dvěma drátky asi centimetr pod HL a další asi 4 cm pod prvním. Do toho zatavíte pruhy M široké 6 cm.

Pak na rovné podložce, přímo u včel, opatrně vyřízenete OMETENÝ komplet celý plást z rámku 24 a vložíte ho vcelku do připraveného rámku s pruhem M nahoře. Nedržel by tam a padal by na některou stranu. Proto musíte mít předem zakoupenou bavlnku s názvem Perlovka, na barvě samosebou nezáleží, ale nedávejte červenou, lidi by čuměli jak puci kdyby pak z česna vyčuhovalo něco jako krev. Kupuju béžovou nebo šedou. 

Rámek s plástem a zataveným pruhem M vystrčíte asi o třetinu mimo desku stolu (nebo na čem to budete dělat). Za mezerník zaháknete očko na bavlnce a pevně omotáváte rámek s plástem, tu třetinu asi 4-5 oviny až k desce stolu. Pak rámek opatrně otočíte bez obracení, leží tedy pořád stejnou stranou na stole a omotáte jeho druhou část. Pak už vložený plást drží, jen na prostředku je málo bavlnky. Můžete kvůli tomu udělat asi 3-4 oviny vodorovné a bavlnku pevně uvázat. Plást v rámku perfektně drží. Takto si postupně připravíte 1 - 3 rámky a máte je na nové míře. Ve VN 30 visí zatím celé vč na rámcích 24. Ty “napravíte” následovně. 

Uděláte si z coulového prkna, tedy tlustého 24 mm, destičky, nemusí to být ohoblované, přesně rozměru 39x6 cm. Předem si desky opatříte dvěma dírami pro vruty dlouhé 70 mm. A po ometení postavíte na stůl rámek 24 vzhůru nohama, tedy na HL a na SL přišroubujete akuvrtačkou připravené prkýnko. Celé včetně ometení včel nemůže jeden rámek trvat víc jak 2-3 minuty. A máte rámek, kde na SL nebudou moci stavět na spodku rámků 24 divočinu. Je to jasné? Pokud to vám a nebo ostatním není jasné, pište přesně co je nejasné!

V podstatě by se všechny rámky daly převést pomocí prkýnek a nebylo by potřeba (a není nutné) dělat kouzla s bavlnkou a zařezáváním plástů z 24 do třicítek. Ale vše by to urychlilo, tedy převedení vč na míru 30 by to urychlilo. 

Také nad přeřezaným plástem “na blavlnku” nemusí být nahoře M, včely to postaví samy, ale reálně hrozí, že to nespojí dřív, než přehryžou a vynosí bavlnku a proto to rozhodně neradím.

Je ještě jedna možnost, ta ale vyžaduje přesnost, které se ale dá snadno dosáhnout.  Do rámku 30 se natluče poněkud zkrácená spodní loučka přesně tam, kam dosáhne vyříznutý plást z rámku 24. Musí to být naknop a pak se zařezávaný plást kácet nebude, bude v rámku držet. Přesto se dá pár ovinů bavlnkou, jaksi pro absolutní jistotu. Prostor nad vloženou vodorovnou loučkou se nechá prázdný, pokud nepřijdou takové plásty dva vedle sebe, postaví to správně v ose rámku i bez M, s mezistěnou je to ale elegantnější.

Já bych zvolil variantu B s deskami na spodku rámků a postupně (do konce sezony je dost času) převedl nenásilně vč na míru 30.

Obdoba by byla u rámků 24 uřezat ouška, na HL přišroubovat stejné desky, jen o 8 mm užší, tedy přesně rozměru 390 x 52 a nebo 39 x 5,2 (měli bychom vše měřit v mm a ne v cm). A nahoru přidělat dvě BL tak, aby vyčnívaly přes obrys přesně tolik, jako by přečnívala ouška rámků.

Takže máte na výběr. První variantu A si zapamatujte a je dobré to vědět, ale udělejte jí až někdy bude málo času.

Nyní zvolte B, při troše zručnosti a když vám někdo podrží rámky se dají desky 390 x 60 přišroubovat na spodky rámků 24 i se včelami. No a budete dávat stavět M už normální míry 30 a budete se snažit dávat nastavované 24 dozadu tak, aby se daly snáz odstranit.

Godně štěstí a opakuju, ptejte se, pokud to necháepete.

Čte to tu romaning. Inženýr, který chápe ihned a na první dobrou moje popisy a umí podle nich dělat dokonalé technické výkresy. Tímto ho prosím, za vás ostatní, jestli by byl tak laskav a nakreslil to. Ale teď je sezona a protože nepíše, asi nestíhá.

No, očekával bych od vás víc. 

Včely při stavbě na M zeslabují mezistěnu tak moc, kolik potřebují na vystavění plástu. Dají se najít a kdo se chce sám vzdělávat a nevyžaduje vše pod nos od druhých, našel by fotky stavby na M obarvené modře. Na řezu plástu je vidět, že buňky jsou do třetiny tmavě moré a tudíž tu délku buněk včely vystavěly pouze z vosku z mezistěny. Když jí zeslabily tak, že už víc to nešlo a neměly už kde brát, začaly přidávat žlutý vosk a až poslední asi třetina buněk je jasně žlutá, prostřední třetina postupně žloutne.

Takže zpátky. Dobrá M váží asi 90 g. Včely k ní přidají asi 65% a pak je plást těžký asi 149 g.

Jestli je M těžká 120 g, včely nepřidaly 65% vosku, ale jen tolik, že plást je zase těžký 149 (150) g.

Když by byla M těžká 150 g, zase by zeslabily mezistěnu na optimální minimum, ale nepřidaly by ani gram. Prostě by plást postavily jen z vosku, který byl v mezistěně.

Kdyby mezistěna ale vážila 180 gramů, na vytažení buněk by spotřebovasly jen potřebné množství vosku z mezistěny, zase by nepřidali ani gram. Přebývající vosk z příliš těžké = tlusté mezistěny by ale nevyhlodaly aby ho došly vyhodit z úlu, jen by ten přebytek nechali na dně mezistěny. M totiž když je těžká, je prostě tlustá a včely jí přes potřebnou mez nezeslabují.

Článek jsem uvedl, že ne každému bylo shůry dáno to pochopit a jak vidím, nemýlil jsem se, ne každý to pochopí a to i když je to napsáno česky, jasně a podrobně.

Polopatě: 

Divoká stavba = plást velikosti 39x30 (měřeno se dřevem) = 150 g. Včely vyprodukovaly 150 g vosku ze svých těl.

Plást na M vážící 90 g - včely vyprodukovaly ze svých těl jen 60 g vosku.

Plást na M vážící 120 g - včely “vypotily” jen 30 g vosku.

PODROBNĚJI A JASNĚJI UŽ TO SDĚLIT NEUMÍM, UMÍ NĚKDO JINÝ?

Bohemia gall:

Traduje se sice že včely mají královnu, ale ona rozhodně nekraluje, o všem rozhoduje včelstvo jako suprorganismus. Protože v úlu jsou včely dcery většinou jedné matky, říká se ne královna ale matka.

 Ideálem je žádnou matku neměnit ale nechat to na včelách tichou výměnou. Ne vždy se to daří, právě častou výměnou matek je tato přirozená vlastnost potlačována 

Vracím sem dokonalou reakci BG.

Tazatel patrně o včelách má povědomí, nikoli vědomosti, ale jakési povědomí z 19 století.

Sice tvrdíte, jak to tu už nebudete číst, přesto se vás zeptám. Co kdy Stonjek komu poradil? PROBOHA CO? Ode mě je kompletní návod do nejmenších detailů, od něj jen arogance a bezbřehé sebevědomí. Kde najdu jediný odborný článek od tohoto “velkého včelaře?” Podle mojí metodiky Blaník s úlem Blaník se dá ihned včelařit a velmi úspěšně a dá se to velmi dobře i s mírou 24. Stonjek má, pokud vím, Sedláčkovu míru 39x34,7x11 + 39x17x11 a já jsem detailně vysvětlil úskalí příliš vysokého rámku a doložil to tvrzením, že se na celém světě ustálila právě výška 30 cm jako ideální a univerzální a vysvětlil jsem proč. Co kdo kdy četl od “velkého” včelaře Stonjeka? Jasně, že ani Sedláček ani Stonjek nepřiznají, že se mýlili, Řeháček se už vyjádřit nijak nemůže. Kdo má dnes výšku NN 17 hořce lituje když se dře a když má (Tom4) pro srovnání patnáctku a dokonce jedenáctku - můj vynález. A proč jedenáctka? No proto, že tři na sobě se dvěma VM dávají Sedláčkovu výšku 34,7 (34,6). To proto, abych neobohatil českou včelařinu zase něčím dalším jako mnozí přede mnou.

Kde se vzala výška 17? U slovenského B a Optimal je jen trapnou nápodobou této sloveské míry a není s ní kompatibilní, no to si asi dělal doktor Ptáček srandu ne?

Jestli se navíc sejde Stonjek v jednom pořadu s někým, jako Černý, už jen tím pro mě ztratil glanc. Černý je vzor toho, jak se včelařit nemá a vzor arogance na entou. On učí na včelařské škole? No potěš pánbuh!!! Za své (nebo školné žáků) klidně, ale není náhodou placený i z mých daní?

Pokud se domníváte a měl jste na mysli mojí výhradu i k Boháčovi, ano, většího škůdce českého včelařství neznám! Vše co radil jsem vyzkoušel a nefunguje u nás nic z toho. Pak jsem se setkal s lidmi, už po smrti J.B., kteří do věci viděli a vysvětlili mi, že pan Boháč sám včelařil prabídně, jen překládal cizí články o jiné včele v jiných podmínkách, ale jaksi to zatajil, přesněji, tvrdil, že to jsou fakta platná obecně. A to by byla vědomá lež, pokud sám vyzkoušel co tvrdil (překládal) a nebo neuměl včelařit a tudíž to neuměl posoudit. Obojí je trestuhodně špatně, nemyslíte? Mě konkrétně Boháčovy kraviny stály nemálo peněz a hlavně znechucení, připadal jsem si jako neumětel když mi nic z jím doporučovaných postupů nefungovalo. Udělal jsem totiž tu chybu, že jsem Včelařství, Boháčovi, ale i dalším věřil. A to jsem neměl!!!

Sedláček? Toho znám osobně, nesdílím ale s ním vůbec nic. O včelách mluví hrozně, třeba že žerou a chcípají, mlátí s věcmi u včel, chová se exhibibionisticky - včelaří nahý a hlavně prezentuje dávno překonané bludy a dělá z toho vědu = OP. Taky jeho video s vizimovanými oddělky, které zjara živoří s pár deky zásob, tak to je taky síla! A tohle někdo - ANONYM - obdivuje a považuje ho za VELKÉHO včelaře? Není to týrání zvířat držet včely na hladu? Co myslíte anonyme, který se patrně stydíte sám za sebe? Otázka je řečnická.

Ale povedlo se vám mě znechutit z části lidí, ano, i tací jako vy jsou na světě.

Měl byste se dovzdělat, nedávno jsem to tu podrobně vysvětloval. Fakt vám není blbé divit se obecně známým věcem? Navíc jsem přinesl vlastním nevědeckým výzkumem ZADARMO BEZ GRANTŮ poznatek, který se nedá nikde dočíst. Laskavě si to tady na CHZ najděte sám. Zjevně zneužíváte naší ochoty sdělit věci, musíte se milej zlatej posnažit sám. A až co byste případně nechápal, nějaký detail, to vám tady vysvětlíme. Tedy já, nevím jak ostatní.

Přitom já píšu tak, že už není nač se ptát, vše vysvětluju podrobně včetně souvislostí, pravda, je k tomu nutná určitá minimální hodnota IQ a schopnost chápat souvislosti. Ale nač se snažit sám když se najde někdo, koho se doptáte že?

Já tady u nás objevil pána, který to umí tenčí než jiní. Průmyslové váží od 87 do 95 g pro míru 39x30 a tudíž jich je do kila 10,5 - 11. Dal jsem si dělat u Plzně, dcery Mety Lengála paní Machové a těch bylo do kila jen 7. Tady nedaleko v Bernarticích (u Dolních Kralovic, Bernartice jsou patery) dělá M pan Dufek. Jen v zimě, v létě včelaří. Ten jich umí do kila 9-9,5 a to je celkem bomba. Jeho M jsou taky přesné, u Machové u poloviny M nebylo dno buňky přesně tam, kde být má. Označil jsem si je a hlídal, v medníku to včelám nevadí, asi dvě kila vysokých naštěstí vyrobili správně.

U pí Machové před 4 lety 85 Kč za kilo, u pana Dufka asi 80 a nebo méně, fakt nevím a dal bych mu i víc, nechápu jak to za ty peníze může dělat. Letos v zimě jsem si M dělat nenechal. Jo a oba výrobci dostali vosk z víček a protože nekouřím (18 let), poznám podle vůně víčkový vosk, voní po ovoci, ale hlavně po propolisu. Oba jmenovaní nešidí, M od nich po rozbalení nádherně zavoněly voskem s propolisem a snad ovocem, neumím to popsat.

Machová od Plzně je jen shoda jmen s předsedkyná Svazu.

Hm, to jste šikovnější, já se tomu moc nepověnoval, protože kvůli prodejům vč jsem to měl s voskem jan tak tak. Totiž, panenský hromadím a ten za levno nedám, a rodina na kosmetiku a na svoje potřeby spotřebuje málo. M vyměňuju jen za vosk ze souší, panenský a víčkový prostě nedám. Z části si dávám z něj dělat M do medníků. Jenže jsou silnější a tudíž těžší, tato technologie to tenké neumí.

Máte originální nápady, to mě nanapadlo, že zbavit se únavy může ožrala tak jednoduše. Podivné je, že to nedělají, dřou se dobrovolně a ještě si to platí. Obdivuhodné, nemyslíte?