Příspěvky uživatele

První palec je od mě.

Velmi dokonale jste popsal, o čem jsem neměl ani potuchy, jak jde napodobit Dadantsystém s pouze NN. Ale nebyl bych to já, kdybych nepřinesl červíka pochybnosti.

Určitě se shodneme, že čím vyšší rámek - plást pro plod = tím rychlejší jarní rozvoj.

Taky se jistě shodneme, že jarní med je jistota, druhý a třetí med je absolutně nejistý a tudíž hrát na jistotu se vždy vyplatí, nebo se mýlím?

Proto se bez rytí a poškebování skromně ptám, PROČ mít tedy jen nízké nástavky? Když s nimi vlastně provádíte, aniž byste to tak nazval, metodiku Blaník? Proč tedy robnou nemít dadantsystém? Myslím, že když nikdo jiný, tak vy velmi dobře chápete moje vymezování proti Optimalu a NN systému obecně.

A moje domněnky: 

Jestli je jarní rozvoj na VN rychlejší, znamená to automaticky, že vč na VN jsou zdravější, vitálnější a ODOLNĚJŠÍ. Nebo v té úvaze mám nějakou chybu? Opět otázka PROČ tedy nemít pro plod vysoké rámky? A nebo, jaký benefit dávají pouze nízké rámky v celém úle? A pokud nějaké,benefity jsou, vyvážá a nebo dokonce předčí benefity dadantsystému?

Argumnent, že včelaři ve značné (asi většině) Slovenska mají stejně vysoké medníky jako plodiště je, no, řekněme ne zrovna podpásovka, ale co to znamená? Totiž, úplně stejné je to u nás a o to horší, že u nás je to hloupě nízké = 24. V tom mají Slováci velkou výhodu.

Další váš omyl spočívá v tom, že mi vkládáte do kláves, že někomu něco vnucuji nebo přesvědčuji k jedině správnému úlu. Mohlo by mi to být jedno, každého boj sám za sebe. Ale osvěta je motivem několika málo nesobeckých hybatelů pokroku, nemyslíte? Nedávno se negativně vyjadřuji o “konsensu” a vy ho dáváte jako etalon snažení. Já jsem úplně jiný, snažím se argumentačně vysvětlit, že vývoj se nezastavil a že je nutné o starých zavedených způsobech nepřetržitě uvažovat, hodnotit je a případně vyvodit nové, modernější závěry. Nakonec je to přece vždy věc každého jednoho člověka. Víte, můj otec měl, a často opakoval jedno moudro: "Jsi-li informován, jsi ozbrojen. Dál je to na tobě. Neposlechneš? OK, pak ale nefňukej!!!"

 Mimochodem, já ateista přesně tak chápu Boží Pravdy. Ani Bůh nás nevodí za ručičku, jen nám říká, jak je to nejlépe a trpělivě a už 2 tisíce let jen vysvětluje. Rozhodnutí a jednání ale nechává zcela na nás.

Ale jak jsem psal dž říve. Ne každý nechce úhyny, ne každý chce rychlý jarní rozvoj, ne každý chce zdravé a radost i užitek přinášející včelstva a ne každý chce maximum nedu. Já píšu jen pro ty, kdo to všechno chtějí s nejmenší pracností a náklady a současně maximálně eticky a humánně. Protože v jádru jsem velmi líný člověk a než bych dělal, co nemusím, raděj bych si lehnul, než se zbytečně dřít a peklovat.

Děkuji vám pane Goro za diskuzi, jste jeden z mála těch, kdo je schopen a ochoten argumentačně podepřít svoje názory a obhájit si je.

Následující je jen moje, nijak neověřená (a už vůbec vědecky) domněnka.

Nemám nikdy rabovky a dokonce ani Tichou Loupež, dále jen TiL.

Málo kdo si uvědomuje, že orgány čichu včel jsou tykadla. Dlouholetým pozorováním, u vědomí absolutní absence rabovek u mě, jsem došel k následující domněnce:

Každá včela když vchází do úlu, se musí dotknout tykadly tykadel strážkyně = vojáka. Něco jako čipová karta místo zámku dveří. Akorát, že mám dojem, že u včelích tykadel to funguje rychleji. Jakmile “kód” není správný, v tu ránu voják napadne vetřelce a skončí to pro vetřelce obyčejně špatně. Výjimkou je jen silná snůška, kdy je vítán každý, kdo přináší nějaké bohatství. Vy, kdyby se vám do bytu dobýval na smrt unavený cikán s ruksakem plným tisícovek, taky ho pustíte domů, dáte mu najíst, poskytnete mu sprchu, masáž a dáte čisté montérky a pošlete ho ven aby s plným ruksakem klidně přišel znova.

Ale to jsem odbočil. Řekli jsme si, že čich mají včely v tykadlech a že letmý, okem sotva postřehnutelný dotyk tykadel naprosto neomylně ukáže, kdo je domácí a kdo je cizák s nekalým úmyslem. 

ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU ALE JE, ABY TYKADLA “VOJÁKŮ” NEBYLA ZNIČENÁ NEBO POŠKOZENÁ!

Na 99% jsem přesvědčený, že tykadla kyselinou trápených včel jsou poškozená natolik, že nedokáží jednoznačně a bleskurychle identifikovat cizího vetřelce a kvůli nejistotě ho vpustí do úlu. Ten tam nasákne vůní domácích a už je k nerozeznání. Možná umí vůni předat doma, lupiči možná umí syntetizovat vůni vyhlídnuté oběti a začne rabovka naplno se všemi důsledky.

Teorie? Fantasmagorie? Možná. Ale proč jiní mají ustavičně potíž s rabovkou a kdo včelaří systémem Blaník (to znamená kromě jiného NIKDY ŽÁDNÉ KYSELINY) i na čtyřiadvacítce a nebo lépe v řádném Blaníku, proč nikdy problém s rabovkou nemá?

-----------------------

Kyseliny nemůžou nepoškozovat včely. Je jen otázkou jak moc. Abych byl ale objektivní, neměl jsem s rabovkou potíž ani před příchodem VD a tudíž když se ještě nepoužívaly žádné kyseliny v žádné formě. Z toho vyplývá, že příčina rabovky není jen v popálení tykadel včel vykrádaného včelstva. Musí tu hrát roli ještě něco, co mi přijde normální, protože mě předkové naučili respektovat nějký soubor návyků a opatření, že se mi daří rabovce předcházet. Nicméně nevím jistě, jak to dělám a tudíž to “umění” neumím předat. Přesto se snažím na věc přijít a možnost poškození včel kyselinami se mi jeví jako velice pravděpodobná. Jedno je však naprosto jisté. Je lepší se kyselinám v jakékoli podobě v chovu včel vyhnout. A současně holt připustit, že na Západě nejsou nejlepší nadlidi a že naopak lepší jsme my, Anglosasy pohrdaní východoevropané, Češi. Jsme lepší. (původem a tedy geneticky Čech nejsem /mám před 350 lety původ jugoslávský/. Přesto mentálně Čechem jsem a jsem na to hrdý!!)

A ještě považuji za nutné uvést, že původcem rabovky může být i včelstvo s popálenými tykadly a ne jen obětí. Princip nerozeznání by byl totožný. Tato možnost by vysvětlovala co se mnozí domníávají, že jejich vč se chovají v normě, ale cizí jsou nějak nerozpoznatelně agresivnější. Je totiž velmi pravděpodobné, že je to naopak než píšu. Že “popálené” včely nejsou rozpoznatelné. Ale to už jsou opravdu velké spekulace.

Poslední otázce nerozumím, Blaník žádné monitorování nezná a tudíž nechápu co myslíte monitorovací podložkou. Podložka na dně Blaníku musí být celoročně proto, že na dně staví včely (některé vč skoro vůbec, jiné hodně) jakési boule, maminka říkala “můstky” a tak je nutné tam mít podložku pořád. Jinak se nedají bulky a boule strhnout a nejde pak podložku zasunout do správné polohy.

To česno na “správné” straně se má tak. Když se dá včelstvu vybrat, 9 z 10 a spíš 19 ze 20 si jí vybere tak, jak tvrdím. Když si ale vč vybralo opačnou stranu, nechte jim to jak chtějí. Zkušenost dva roky:

Jedno vč si prostě “usmyslelo” česno nesprávně. To bylo přede dvěma roky, když jsem na léto ještě nechával velké česno přes cou šířku dna, tedy 1,8 x 40,5 cm. A ony si vybraly “špatnou stranu”.  Tak jsem jim česno zúžil na “správné” straně. Po zimě to bylo bezmatečné, ale sveřepě to respektovalo česno, neboli obsednutí rámků bylo na nesprávné straně, i když jsem jim česno udělal správně. Ignorovaly to. Vnitřní uspořádání a rozvoj se děl od opačné strany.

Připojil jsem k tomu náhradní matku = tedy přezimovaný velmi slabý oddělek. Nyní je z toho kolosální včelstvo a ty včely jsou úplně blbý - mají česno, tedy česno ale hlavně vnitřní uspořádání pořád špatně, tedy vpravo z pohledu za úlem. Tak jsem to vzdal a nechal je aby žily jak chtějí a jako jediné ze 40 mají česno “špatně”.

----------------

Jenže, nebyl bych to já abych nepřemýšlel proč se chovají jinak než by měly. A ono to má delší historii (před 6 lety když jsem přišel na svoje současné stanoviště). Někde jsem psal o dvou matkách ségrách, shodou náhod na stejné koze pro dva úly a ve stejných úlech. Rozdíl byl jen v tom, jak jsem psal, že jedno vč mělo ve stěnách úlu PS, druhé slámu. Slámové měly med OK, polystyrenové vlhký. No a ještě jsem to nevyhodnotil, usnesl jsem se, že blbý med byl kvůli PS. Jenže mi dochází, že vč se správným medem mělo blbě to česno (tudíž víc než 2 roky). A tak mi dochází, že prostě na té koze na tom místě má vč, ať je jakékoliv, vždy česno blbě. Nějaké geopatogenní nebo jiné anomálie? Možná, nevím, neřeším.

Takže, nechte ty včely žít jak chtějí, samy ukazují, co jim vyhovuje a co chtějí. 

Jednou jsem někde vysvětlil, že vosk se musí vyvářet v měkké vodě, že při vodě studniční tvrdé může dojít ke zničení vosku zmýdlovatěním. Neřekl jsem, že dojde vždycky, protože mnozí mají ve studni vodu měkkou a nevědí o tom a proto se jim s voskem nic nestalo, když jí použili. Tvrdím, že MŮŽE zatímco při vodě měkké se to prostě stát nemůže nikdy a nijak. Jedinec rozumu mdlejšího pak tvrdí: “celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli" a pohádkářům, že jezdit nalitej je nebezpečné, není potřaba věřit.

Takže, vy sice úhyny nemáte, ZATÍM, ale drtivá většina ostatních s úlem 24 je má víc, než v úle s rámkem vyšším kombinovaným s rámkem nízkým v jednom úle. Vy tu předvádíte učebnicový příklad neodbornosti s absolutní argumentační prázdnotou a vrcholem arogantní namachrovanosti. Zkuste, ROZUMNĚ vysvětlit, proč vám vadily vysoké a nízké rámky v jednom úle. Neptám se na vaše dojmy a pojmy, tedy pocity, prosím abyste mě pohádkáře POUČIL, v čem se mýlím a jaké benefity, kromě mnou vyjmenovaných 15, kterých bych se musel vzdát, bych získal? Nikdo mi na tuto otázku nedokázal ROZUMNĚ odpovědět bezmála 60 let, zkuste to jako první.

Takže vy jste sem nepřišel diskutovat a něco se případně naučit, dozvědět vytříbit názory, viďte, vám je všechno jasné. Vy jste sem přišel sdělit ostaním jak bohorovně mazaný jste a jak jste vyzrál nad nějakým pohádkářem s vám neznámým úlem.

Jo a s tou kyselinou máte zaděláno na problém. Dříve nebo později,a le ono to přijde.

-------------------

Zdánlivě z jiného soudku. Bral jsem roky vynikající a super drahé matky, jejichž vč šla na medovici, zatímco ostatní Kraňky ani omylem. Jenže pak se začalo dít, že mi inseminku měnili ještě týž rok. Další v dalším roce nechali položit pár vajíček, zabily jí a na vajíčkách si začaly dělat nouzáky. Pak ty matky kupoval Petr a když se to nám dohromady stalo popáté, přestali jsme ty matky brát. Po nějaké době jsem se dozvěděl, že dodavatel matek je v klubu kyselinářů, kde úplně přestali používat akaricidy a včely “léčí” jen kyselinami. To proto prý, že na Západě se dávají jen kyseliny.

Od pana Marady vím, že v Rakousku nic jiného než kyseliny nesmí být a jak u mě a kolegy Tom4 dopadlo několik pokusů o matky Sklenar jsem tu před týdnem psal. Kyseliny, jo, kyseliny, přes ty není. Kdo chce kam…

A vždy byly matky z přelarvování skvělé, skoro 50 let a najednou se o nich píše jako o podřadných, stejných jako z nouzáků. No tak jo. Já si souvislosti dohromady dávat umím a ti ostatní, co mě mají za pohádkáře, OK, jejich boj. Já vím svoje.

To nejsou žádné výhody. Co může být subjektivní jsem si nechal nakonec. Kvůli nestejně širokým loučkám se rámky špatně berou do ruky a velmi to unavuje. Jo, kdo nezažije nic pohodlnějšího a lepšího, myslí, že to utrpení k práci patří. No nemusí. Stačí si to vyzkoušet. A ano, pro někoho nejsou ani důtky a řetěz utrpením, i tací jsou mezi námi.

Také reálně hrozí, a to je horší, že kvůli úzkým horním i dolním loučkám včely prostavují mezi patry. To je prasečina, kdo to trpí. Včely do toho dají med, ale i plod. Tím lákají matku ke kladení v medníkách. Co je ale horší a jen pro silné žaludky je, že se při sundavání nástavků roztrhne med a plod, včely se na to vrhnou a horečně to olizují. Pak jsou dvě možnosti. Před složením dohromady se to musí očistit. Včely z toho nejde odehnat a je to vždy za cenu zničení nějakých včel. A očistit se musí i spodní loučky rámků horního nástavku. Jak se na HL i SL strpí nepatrné nástavby, ty pak ruší včelí mezeru - proklamovaný největší vynález Lorenzo Langstrotha. Prostě kde se objeví napatrné místo, kde není nejméně 6 mm a ne více než 8 mm, pak to včely prostavují. Nízkonástavkáři to dokonce vychvalují a Boháč nabádal v prostavování pater včelstva podporovat. SVATÁ PROSTOTO!!! Já kvůli tomuhle bláznosvství = úzkým spodním loučkám, už třetí rok postupně předělávám asi 2.000 medníkových rámků tak, aby měly spodní loučku širokou 25 mm a tím jsem maximálně zabránil prostavování mezi patry.

Pak je tu druhá, Americká průmyslová možnost, doslova nehumánní prasečina, že to včelař prase neřeší a klidně ty včely rozdrtí, když to skládá zase dohromady. To by se dalo klasifikovat jako vědomé týrání zvířat z hlediska zákona. Horší je ale etická stránka krajně nehumánního zacházení se včelami. A to slušný člověk dobrovolně neudělá, snad jen s pistolí u spánku!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Takže, plné huby etiky a lásky ke včelám a současně pleckaté rámky? Čiré pokrytectví! Prostě slušný člověk pleckaté rámky nepoužívá  - ony se totiž i jen těmi plecky drtí včely - přece jen je to plocha 20-30 x větší, než nepatrné čelo mezerníku. Kromě toho viz uváděný časopis jak to pak dopadá, když se po nějaké době kvůli nánosu propolisu a jiných nečistot jako kousků těl rozdcených včel, které čističky nemohly vyprostit, rámky nedají dorazit těsně k sobě. 

Ale ano, na zaryté ŽÁDNÉ argumenty nikdy neplatí, natož aby se laskavě zamysleli. Obávám se, že mnozí nemají čím se zamyslet.

---------------------

Na.írám tu asi kdekoho, chápu, ale když já něco tvrdím, vždy to mám promyšlené, VYZKOUŠENÉ a hlavně to mám vždy dokonale podložené racionálními argumenty a ne nějakými pocity. Jednou zamlada jsem musel za kolegu včelařit, měl těžký úraz. Práce s jeho hofmanny byla pro mě doslova očistcem. Ale někdo holt miluje Ameriku a Západ tak, že překoná i fyzické utrpení a vyšší únavu, jen aby včelařil Západně, na Americké úrovni.

Drvodělko. 

Plecka nahrazují mezerníky. LANGSTROTHŮV RÁMEK JE IDIOTSKY BYTELNÝ PROTO, ŽE V ZÁMOŘÍ DĚLAJÍ VČELY JEN TI, CO SE NEUPLATNÍ V NIČEM JINÉM (DŘÍV TO BYLI HONÁCI DOBYTKA - COWBOYOVÉ A OSTATNÍ POBUDOVÉ). A této kategorii lidí nejde vysvětlit nic, natož aby se chovali šetrně jak ke včele, tak k věcem a aby to bylo blbovzdorné, je to humpolácké, masivní, pro civilizované středo a východoevropany nesmyslně zbytečné. Tady dělají včely přece jen lidi o hodně vyšší úrovně. Tedy někteří.

Původní Langstrothův rámek má horní loučku vysokou 24 mm a spodní 15 a včelí mezeru dokonce 8-10 mm. Tudíž mezi patry je až 50 milimetrů, slovy pět centimetrů dříví a mezery a to skutečně včelstvo v zimě přejít nemusí. Boháč včelařit neuměl a jen překládal a tak si nevšiml, že HL v civilizaci je max 12 mm - běžně i u rámků vysokých 30 cm mám HL jen 9 a mám vyzkoušenou i jen HL 8 mm - já chci v úle voskové buňky a ne vodorovné dříví. VM byla za komančů (od dob Adamce) 6 mm a SL má být 8 mm a tak u nás je mezera mezi patry jen max 26 mm (a jak sděluji může být i menší), tedy poloviční než v jůseji a to včelám nijak nevadí a zimní hrozen to překoná i u ultraslabých záložních matek zimujících na 4 rámcích. Stačilo by to bývalo soudruhům pár let vyzkoušet a věděli by, že my tady jsme prostě o mnoho dál. Jak v odbornosti (někteří) tak v úlových systémech. Připomínám jen, že na Langstrothu se za 170 let nezměnilo nic a tvrdit, že je moderní je stejné, jako říkat, že kamion a žebřiňák jsou rovnocenné. Ano, tranzitní doprava v době vzniku Lagstrothu šla volskými a koňskými povozy pomocí bedňáků (USA tzv “krytých vozů” známých z westernů) a žebřiňáků. Já vím jistě, že mezi žebřiňákem a kamionem je značný rozdíl a tudíž u úlu to platí podobně. Nic proti dobytčímu povozu, jistěže s ním jde převážet věci sem a tam, já ale raděj přece jen to auto. Proto taky nemám dones Langstrothův předpotopní úl.

Kromě roviny odborně věcné jsem přidal i rovinu etickou a motivační. Jsem rád, že jsem se osvobodil z povinné ruské pr.ele, do té Západní se nahnat nenechám. Nikdy a nikým. Ač ateista děkuju Bohu, že mám čím si tyhle věci uvědomit.

Ve Včelařství je názorný příklad kam vede používání pleckatých rámků a je jedno, zda hofmannových nebo Langstrothových, obojí jsou pro včely špatné. Vysvětlím proč.

Blaník má vnitřní rozměr na délku větší než 405 mm, a sice 422-425. Ovšem drtivě drtivá většina čtvercových, tedy jedenáctirámkových úlů (11 rámků je pouze při délce 39 ve čtvercovém prostoru) má délku vnitřku stejnu jako šířku a to je 405 mm. Protože se plecka vzájemně dotýkají příliš velkými plochami, při každém rozebrání úlu a vytažení rámku na pleckách ulpí vrstvička propolisu a kvůli ní nejde rámek vrátit přesně tam, kde byl. Jestli se na pleckách nahromadí za 5 návštěv úlu 1 milimetr propolisu, na každém plecku, pak se každý rámek vrátil o 2 mm jinam než byl. To pak u 11 rámků dělá 22 mm a poslední rámek se do úlu nedá narvat. 

Ve Včelařství 6/2024 na straně 184 vlevo nahoře dokonalý (nechtěně) příklad špatnosti pleckatých rámků, o které píšu. Je vidět, jak se do úlu na 11 rámků do prostoru 405 mm nevešlo 11 rámků, nýbrž jen 10 a jak včely ztluštily poslední plást.  A tohle je ten lepší případ, většinou tam včely postaví divočinu, propojí s plástem a bez vyrvání to nejde rozebrat. Pak z toho teče med, včely to nestíhají olízat, med vytéká až ven z úlu a může nastat rabovka. Na rabovky si včelaři často stěžují a neexistuje statistika, jen já se domnívám, že většina rabovek bude v úlech s pleckatým rámkem a nebo jinou vadou, třeba při použití jen trámků = horních louček jak radí Černý místo rámků. 

Jestli pojme nástavek o jeden rámek méně, mnozí řeknou, že to ničemu nevadí. Omyl! Včelstvo má o rámek méně místa pro plod a to ho spolehlivě vyžene na strom. Ano, když je v jedenáctirámkovém úle jen 10 rámků dál od sebe, znamená to zmenšení rozlohy plodu a v důsledku častější rojení.

Větší rozestupy rámků než osově přesně 35 mm způsobují vyšší vlhkost medu. Optimalisti o tom vědí své, jenže opět neexistuje statistika aby měli začátečníci podle čeho se rozhodovat. Kdo si pořídí špatný úl, pak se s ním pekluje celou dobu jeho životnosti. Když Dr. Ptáček tvořil Optimal, nikdo si s vlhkostí medu hlavu nelámal a komunistický výkup vzal všechno, i med, co tekl jako voda. Optimal je jen na 11 rámků, jenže jeho vnitřek je tuším 42 cm + 2 včelí mezery a tudíž mi vychází že bude mít vnitřek 435x435 mm. Je tedy o 3 cm větší než česká klasika, která je 405 mm. Tudíž musí být rámky osově místo 35 mm nejméně 38 mm. Tady nemůžu nic víc než staročeské: “kdo chce kam, pomozme mu tam”. Taky mi nikdo nevysvětlil co vedlo Dr. Ptáčka k tomu, že Optimal má sice míry nejrozšířenějšího slovenského úlu, ale proč ho neudělal kompatibilní ví asi jen pan Ptáček. Iracionalita in natura! Tedy řečeno velmi eufemisticky. Při rozhovoru z očí do očí bych uměl nazvat takové uvažování, co předvedl autor Optimalu, daleko jadrněji.

Kdo už má pleckaté rámky, nemůže je v jednom úle nikdy kombinovat s rámky mezerníkovými!!!

Kdo se rozhoduje, upozorňuji, že nevíme jaká doba přijde a třeba na lécích vidíme, že se nedají sehnat donedávna běžné léky, čemuž by nikdo normální nevěřil. Že Pětikoalice dokáže nominovat tak neschopného ministra, že se nemožné stane realitou. Už jen proto, že obyčejný rámek si může snadno vyrobit včelař sám na cirkulárce ze štěpiny paliva, pleckatý rámek si nikdo sám amatérsky bez speciálního stroje nevyrobí. No a také jde o šetření dřevem. Mnozí mají ekologie a šetrnosti k přírodě plné huby, ale pořídí si pleckaté rámky. Další důkaz iracionality uvažování mnohých lidí.

Kolega anonym píše, že se chtěl mocí mermo vyhnout dvěma mírám v jednom úle. Ano, to je vždy jediný argument těchto lidí. Nikdy ale neodpoví, protože to nejde ROZUZMNĚ vysvětlit, proč mají averzi vůči dvěma mírám v jednom úle. Nevysvětlil nám to kolega Goro - ano, to bylo nedorozumění a nevysvětlil nám to pan anonym. Jednou to vysvětlil ve Včelařství někdo z Dolu, nepamatuju si přesně kdo a tak nechci bývalého ředitele jmenovat. Ten se vyjádřil, že RACIONÁLNÍ je mít v úle jen jedny rámky. Mimochodem, týž pán, když odešel do důchodu, proslavil se několikadílnou propagací Dadantsystému právě ve stejném Včelařství. Konečně mu snad došlo, že splést si stejně dlouhé dva rámky, kdy jeden je vysoký 30 cm a druhý jen 15, lze patrně jen po flašce kořalky. A protože nepředpokládám u včelařů alkoholizmus v takové míře, považuji tento argument za iracionální. Nijak jinak se averze ke dvěma výškám rámků v jednom úle vysvětlit nedá.

Navíc jen jedna míra a konkrétně 24 je patrně ta zhouba, která má na svědomí nejvíce úhynů. Mám kuloární a tedy neověřitelné zprávy, že nejvíc úhynů je na míře 39x24x11.

Nedá mi to abych se nevyjádřil k obsahu posledního Včelařství. Jsem doslova zhrozený dvěma články o varroáze. Oba autoři, článek od činovníka Svazu jsem nedokázal dočíst, to se musím nejprve obrnit trpělivostí a zakázat si znechucení ze snad každé druhé věty, jakoby považují za normální že včelstva mají VD a vymýšlí jak na roztoče. Já bych si dovolil sice asi neslušný, ale velice výstižný bonmot (není můj, je z jedné knihy Benjamina Kurase a dokonale se na situaci hodí). Cituji: “Je-li cílem panenství, zvýšeným usilovným šu.áním se ho nedosáhne!”

Z článku činovníka Svazu (který jsem nedočetl) je jasné, že panstvo bude chtít zakazovat účinné postupy v boji s úhyny. Záměrně nehovořím o boji s VD, protože VD není příčinou úhynů. A místo toho, aby se panstvo snažilo nemít ve včelstvech roztoče žádné a nebo jednotlivé a patrně neplnohodnotné roztoče, nabádají k ještě vyššímu monitoringu a ještě vyššímu trápení včelstev chemií.

A přitom stačí tak málo, žádná očka, nepodtrhovat včelstva předčasným přidáváním nástavků a netýrat včelstva kyselinami. A krmit medem (nevzít včelstvům všechen), jak cudně přiznává Pardubický včelař. 

Tady se zastavím, krmit medem je nesmyl, je to drahé a nesmyslně pracné. A sebrat včelstvu jeho rámky a dát mu nevytočené medové je ještě horší nesmysl!!!! Ale ano, med dělá včely a já to upřesním, že med dělá ZDRAVÉ včely, odolné jak k VD tak i k virům. Jak dostat med do včelstev a nemuset ho před tím vytočit, naředit vodou a nacmrndat do krmítek jsem už vysvětlil a co nejdříve vysvětlím opět. Stačí nemít NN systém ani pouze VN systém a mít míru pro plod 30 cm. Ne méně a rozhodně ne více! A kdo chová včely v úle, kde je plod na rámcích vysokých 30 cm a není jich jen 10 ale 11 a ne nesmyslných 13 (Eurodadant), pak má v plodiskách vždy dost medu na to, aby jeho vč byla zdravá a vitální. Konkrétně toto vysvětlím opět a dám to patrně formou článku, protože v diskuzním foru to rychle zmizí pod nánosem často jen štěků mimo mísu.

Jenže to by se muselo veřejně přiznat, že národní úl 39x24 (a Langstroth 1/1) jsou nejhorší možné úly pro podmínky ČR. Protože jedna bedna málo, dvě moc. A takové přiznání pravdy nikdo neriskne, protože se musí liberálně tvrdit, že každý úl je dobrý, když včelař chce a vyhovuje mu. Lidi totiž nemají rádi posly špatných zpráv a nechtějí slyšet, že se kdysi rozhodli špatně (bez toho, aby se nejdřív vzdělali) pro špatnou rámkovou míru.

Nemyslím si, že jde o jazykovou bariéru, protože nevěřím, že jste měl na mysli vzájemné zaměňování rámků v jednom nástavku. Protože si nedokážu představit nástavek, ve kterém by jednotlivé rámky nebylo možné vzájemně přehazovat - zaměňovat. Z kontextu při znalosti věci jste mohl mít na mysli pouze záměnu rámků v plodišti s medníkovými a pak je to jak jsem to pochopil = že doporučujete stejně vysoké rámky v medníku i v plodišti.

Jádro bylo v něčem jiném a vy jste se tomu zase vyhnul. Já se chci dobrat toho, zda je liberálně pravda, že “úl medu nepotí”, tedy že jsou všechny úlové systémy rovnocenně dobré a nebo zda mám pravdu já, že vedle vynikajícího systému jsou tu vysloveně špatné úlové systémy. To je to oč tu běží, řečeno s básníkem!

Pak je to zženštile tupé a dokážu vám to na příkladu našeho prezidenta když lidi volí, rozhodují se pro něco (nebo někoho) nikoli na základě faktů a toho, k čemu se to “něco” hodí nejlépe, ale když se lidi liberálně (bez koulí = zženštile) rozhodují, jak jste vy doporučil, na základě svých pocitů.

Pokud se shodneme, že některý úl je lepší a jiný horší, přesněji úlový systém, pak myšlenku rozvíjejme. Já jsem tu mockrát předvedl, že jsem něco nevěděl a jak se ustavičně snažím učit a jak svojí metodiku Blaník a i úl Blaník stále upravuji a vylepšuji, vy se snažíte budit dojem, že vám je odedávna vše naprosto jasné. Takové sebevědomí vám hluboce závidím. Já se dokážu učit i od začátečníků viz kolega romaning a kolegyně drvodělka a i jiných samozřejmě. Naopak s velkou pkorou připouštím, že nepovažuji pod svojí úroveň přiznat omyl a učit se od začátečníka.

--------------------

Navrhuji vám pane Goro tuto záležitost uzavřít s tím, že v návalu práce na vrcholu sezony máte velmi omezený čas a prostě jste v dobrém úmyslu (s každým chcete vyjít bez konfrontace) napsal ne dostatečně promyšlený příspěvek. Protože ve své odpovědi píšete, že systém Dadant - pro začátečníky vysvětlím, že to je systém vysokého prostoru úlu pro plod a pro med nízký prostor - běžně a už roky používáte, pobavme se tedy o tom, zda to má skutečně tak velké benefity, jak tvrdím já a nebo zda je to úplně lhostejné. Jistě jste někdy včelařil v systému stejně vysokých nástavků a tudíž můžete srovnávat. Já toto srovnání uvedl bezpočtukrát, protože i já jsem paralelně včelařil jak klasicky - stejné nástavky a Dadantsystémem. Já srovnání mám skoro 60 let praxe a tudíž vím přesně o čem hovořím.

Dobrovolně - aspoň tedy já - bez nároku na honorář zde předáváme zkušenosti ostatním, řekněme méně zkušeným kolegům a kolegyním a ti se nejvíc mohou naučit a pochopit právě jen a pouze z diskuze, nikoli z konsensu = shody. Mimochodem, ustavičné usilování o konsensus je další ryze liberální bláznovství, ničící diskuzi ještě dřív, než začne.

--------------------

Od vás milí začátečníci očekávám aktivní zapojení do diskuze a navrhuji vaše dotazy na jednotlivé body. V naší zemi bohužel došlo k unikátnímu stavu hloupé propagace stejně vysokých medníků jako plodiště, což, jak jsem uvedl, je ve světě unikát a tudíž si drtivá většina lidí myslí, že normální je pokřivaný středoevropský systém jediné rámkové míry v jednom úle a já jsem připraven trpělivě vysvětlovat, že opak je pravdou.

Vše to má ale několik základních předpokladů. Já píšu jen pro ty, kdo chtějí chovat včelstva bez úhynů a chtějí od nich získávat nejčistší med bez výluhu z výkalů včelího plodu a bez reziduí a nebo s nejnižší možnou příměsí jakýchkoliv cizorodých látek. Navíc pro ty, kdo chtějí získat nejvíc medu při absolutně nejnižší pracnosti řekněme na kilogram medu. A v neposlední řadě pro ty, kteří chtějí mít co nejvyšší profit při nejnižších myslitelných nákladech.

Ale je možné, že někdo pracuje s malým nebo menším výnosem rád, rád se nesmyslně dře (to si nedělám srandu, viz mě nepochopitelná fitcentra) a rád se každé jaro těší, kolik včelstev vymete z úhynů zimních a zvlášť perverzní včelaři asi touží po úhynech už v podletí a na podzim. Ano, i tací asi jsou, jinak by nebyl systém stejné rámkové míry v jednom úle tak drtivě nejrozšířenější.

Poslední zprávy od Petra - včera +2,5 kg ráno po odpaření a dnes i v tom větru +2,5 kg, ale před odpařením. I tak je to neskutečné! Včelstva téměř vůbec nenosí pyl, netuším jak to v plodištích vypadá a kvůli zdr indispozici se nemůžu podívat. Nedokázal jsem podsadit další medníky a tak předpokládám totálně ulitá plodiště medem.

Ještě tu nekvete lípa srdčitá (malolistá). Jak rozkvete (odkvete) lípa, je tady u nás v tom roce po hehe. Z květu tady nedá nikdy nic a z listu tuplem ne. Možná na uživení (i to je skvělé), ale “na kliku” nikdy nic.

Před týdnem tu rozkvetla krušina, už kvete naplno a včely jí téměř ignorují, úplně ignorují pámelník a i netvařec. Naplno kvetou vlčí máky, černý pyl z nich ale není na česnech vidět a není vidět ani tmavohnědý pyl z bílého divokého jetelíčku, kterého tu jsou doslova hektary na pastvinách dobytka. Kvetou okolíkaté trávy a letos je včely úplně ignorují, stejně tak ignorují ostružiny v lese.

Duby, jak červené tak “naše” jsou ulepné medovicí, včely to ale úplně ignorují. Zato smrky hučí včelami. Mladé světlé větvičky jsou plné stříbrných krůpějí medovice a včely to nestíhají sbírat. Před týdnem tu psal pan Goro o melecitoze a já z ní mám velkou obavu.

No a poslední věta je právě to, co se roky snažím lidem vysvětlit, že právě stejný rámek v plodišti i v medníku je tou, když ne jedinou, tak nejdůležitější příčinou všech neúspěchů. Druhou zhoubou pro včelstvo jsou očka a třetí vysoký podmet. Když se ještě dno nahradí sítem, je skáza dokonaná!

 Hodně jste mě zklamal pane kolego, hodně.

Vaše vyjádření je typicky liberální, v tom jste nezklamal, že vše je dobré podle pocitů včelaře a tudíž popíráte, že je nějaký systém lepší než jiné a tudíž popíráte, že některé systémy jsou ryze špatné. Celé lidské dějiny přitom dokazují, že vedle věcí správných jsou i nesprávné, dobrých špatné, pozitivních pro život i těžce devastační a tak dále. Tudíž zvrácená liberální ideologie popírá samu podstatu lidské Atlantické civilizace, postavené na antických základech, prověřených dvou a půl tisíciletým trváním.

Vy prostě jen konstatujete cit: najdôležitejšie je aby boli (rámky) vždy rovnakých rozmerov, navzájom zameniteľné v plodisku aj v medníku a vůbec se neobtěžujete svoje tvrzení nějak doložit. Proč musí nebo mají být rámky pro plod i pro med stejné? Jediný ROZUMNÝ důvod, pokud vůbec odpovíte, doufám, že nesdělíte aby se nepletly.

Jaký benefit včelař a jeho včely získají stejnými rámky? Jaký? A prosím JEN ROZUMNOU ODPOVĚĎ!

Pokud včelař použije rámky nízké pro med a vysoké pro plod, získá tyto výhody:

1 - nemusí používat mřížku  - mřížka = těžký stres pro včelstvo

2 - může těžit pouze panenský med - med bez výluhu z výkalů larev včelího plodu a případných reziduí z "tvrdé chemie"

3 - nikdy se do jeho medu nemohou dostat zbytky zimních cukrových nebo škrobových - syntetických zásob

4 - snadno dokáže oddělit plásty určené pro med a nemít je v úle v době léčení

5 - v důsledku ad 4 může bez obav z reziduí v medu používat účinnou, tzv. tvrdou chemii

6 - když nepoužije nikdy žádnou kyselinu - kyselina = těžký stres pro včelstvo, má téměř jisté, že jeho vč neuhyne na viry

7 - může využívat nízký tlumič, vysoký nástavek jako TL nemůže nikdy fungovat právě proto, že není rozdíl výšky

8 - do TL může přemístit úplně chov trubců a protože je TL nejchladnější místo v úle (pokud nejsou očka), je 99% trubčího plodu právě jen a pouze v TL a z toho se dá opět vytěžit mnoho výhod, které se v úle se stejnou výškou nástavků = rámků docílit nikdy nedají

9 - právě rozdíl ve výšce rámků je ten faktor, kdy se matka s plodováním drží jen ve vysokém prostoru a plod trubčí soustředí pod VN do nízkého TLumiče, hlavně aby předehříval přicházející vzduch z jediného česna v úle a nezaploduje všechna patra jako v NN systému

10 - mřížka je vždy za cenu ztráty medu, horší ale je, že včelstvu působí stres a součet mnoha malých stresů pak zabíjí včelstva

11 - lze snadno (nebo jedině) získávat druhové medy, navíc bez výkalů plodu a případných reziduí tvrdé chemie

12 - snáz a rychleji med dozrává na správnou vlhkost a tudíž je možné ho častěji odtáčet a tím stimulovat vč k vyššímu výkonu a v důsledku vyššímu výnosu kvalitnějšího medu

13 - ruční odvíčkování je mnohem snazší kvůli menší váze medných rámků, což ocení hlavně ženy a děti když pomáhají

14 - odvíčkování je možné pomocí mechanického stroje s el. nahřívanými noži, které však bez trhání odvíčkují, asi 5 x rychleji a úplně bez námahy včelaře pouze panenské a ÚPLNĚ  zavíčkované plásty. Když se na stroji odvíčkovává i panenský, ale ne úplně zavíčkovaný plást - vysoký obyčejně úplně zavíčkovaný nebývá, nože ho vytrhají. Zakladené plásty s košilkami uvedeným nejméně 5 x lacinějším odvíčkovacím strojem odvíčkovat nelze vůbec

15 - ve víčkách zůstává srovnatelně medu jako při odvíčkování ručním, plásty jsou ale dokonale srovnané a ani vyšší těžba panenského vosku není bez zajímavosti. Pravda, rámky nesmní mít plecka, jinak na konkrétním stroji odvíčkovat nejdou. Ovšem plecka by neměla být na správném rámku, lépe vyhovujícímu včelstvu a včelaři, tak jako tak. Stroj by se ale dal postavit tak (šířka nožů), že i pleckaté rámky by se odvíčkovat daly.

------------------

Tento výčet není zdaleka úplný. Prosím o laskavé vysvětlení, jaké výhody má použití stejných rámků v celém úle, když v systému Dadant není nikdy v nízkém díle plod.

Dá se říci, že používání stejných rámků v nástavkových úlech je snad jen ve střední Evropě. Balkán, celá jižní, západní i severní Evropa, včetně Británie, používá Dadant-Blatt. Stejný úl používá i celý bývalý Sovětský Svaz a, to nevím jistě, nejspíš i Čína. I bez Číny a Jižní Ameriky jde o nejrozšířenější úl na planetě, ale vy pane Goro klidně napíšete, že je potřeba aby byly rámky pro plod i pro med, tedy pro všechny nástavky v úle stejné. Zdržím se jakéhokoliv hodnocení takového názoru, ale mám za to, že z uvedeného jasně vyplývá, že to ani není potřeba, protože fakta hovoří jasnou řečí.

Tak jednoduché to není, na poločas rozpadu si nehrajeme, antichemici u včel nikdy nic takového nepřipouští, oni jen zuřivě nechtějí jednu ultraúčinnou chemii, která nemá vedlejší účinky, aplikovanou na jednu hodinu (Amitraz) v miligramech a nahrazují jí jinou chemií, která nevratně poškozuje včely v dekagramech po dobu několika dní! Ano, tak chytří jsou. 

Předpokládám, že nejste včelařka a přesto jste na to přišla líp než včelařští aktivisti nechemici. Těžím med jen z panenských plástů. Tedy z takových, kde včely nikdy nechovaly plod. A hlavně, moje medníkové plásty nejsou v úle v době léčení a proto můžu léčit čím chci a nemusím vymýšlet nesmysly. Tak snadné to je. Ovšem antichemici mají blbé, často Americké úly, včelaří blbou technologií neumožňující těžit med z plástů, které se nemohou zúčastnit léčení a pak se předhánějí v tom, kolik kyselin ještě jejich včely vydrží, než je ty kyseliny zabijí. A nejsou ochotní připustit, že i když jejich kyselinovou “léčbu” včely přežijí, uhynou o několik týdnů nebo měsíců později, právě v důsledku koňských dávek kyselin.

Ale to je u některých lidí marný boj, náboženskému fanatikovi nesmyslnost jeho Víry nevymluvíte a tak zarytému sluníčkovému grýndýlistovi taky ne. A mejnstrým, který těžce vydělává na “lékách”, je v tom udržuje, protože potřebuje bohatnout na zaručeně organických “lécích”. Tahle idiocie nevznikla u nás, ale na Západě, jako drtivá většina (spíš všechny) kravin, ve kterých musíme žít.

Oligarchové nepotřebují aby lidi měli zdravá včelstva bez úhynů, co by pak těm jednodušším prodávali? Nepotřebují to ani množírny matek a oddělků, na čem by bohatli, když by každoročně nebylo potřeba nahradit třetinové nebo poloviční a i větší úhyny?

Ve vašem nicku je pes a tak jistě víte, co to jsou množírny psů. Proti nim se bojuje. Proti stejné lumpárně u včel se nijak nebojuje. A v tom tkví celé jádro problému.

Moje povědomí o jedech proti blechám je zastaralé, dnes se do obojků dává například 

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?search=Fipronil&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns100=1&ns102=1

a proti tomu je Amitraz neškodný čajíček. V odkazu se jasně píše o vejcích a dalších a tak si svá tvrzení necucám z prstu. Jen se spoléhám víc na svou stárnoucí paměť (stále méně spolehlivou) a mezitím svět používá mnohem strašnější jedy. To na věci nic nemění, že včelařští antichemici neváhají dát svému čokolvi jak je vidět horší jed než Amitraz a jak tvrdím, jedí potraviny kontaminované horšími jedy a nijak je to nevzrušuje. Tudíž u včel a tvrdé chemie jde jen o pověry.

Hlavně se ale nikdo nepozastavil nad mým tvrzením, že ač Amitraz a Gabon používám, nedá se to najít v mém medu. To bylo jádro sdělení a z toho jasně vyplývá, že se vyhýbat tvrdé chemii je, velmi eufemisticky řečeno, nerozumné.

Hlavně jsem ale jasně popsal, a to i zde na CHZ, pokusy svoje a kolegy s nepoužitím Amitrazu, Gabonu a dokonce část vč nedostala celý rok vůbec nic. U mě k žádnému úhynu nedošlo. Protože ale kolegovi pak padla polovina vč, s pokusy jsem přestal. Přesněji s pokusy v součinnosti kdy kolega zkoušel to, co já. Prostě jsem ho do toho nijak nezatahoval a je nutné podotknout, že omezovat tvrdou chemii nebyl můj nápad, nýbrž jeho. Později se ale ukázalo, že kolega nevčelařil naprosto přesně dle mých doporučení a patrně proto mu část vč uhynula. To byla jedna část jeho problému. Druhá část spočívala patrně v jeho sousedech s rezistencí jejich včelstev vůči ani ne tak VD, ale k rezistenci vůči virům. Ovšem to je pouze moje, naprosto neověřená domněnka kdy vůbec nevím, zda tak zvaná věda vůbec zná rezistenci včelích virů. Polopatě. Kolegovi, jak se důkladným rozborem původu vč ukázalo, padla pouze včelstva, nepocházející ode mě, nýbrž téměř všechna vč z jiného zdroje.

S pokusy s omezováním tvrdé chemie jsem nepřestal úplně. Část vč dostává Gabon, část Amitraz ve formě fumigace Varidolem po 10.10. v roce v bezplodém včelstvu a nebo jako jedinou léčbu v roce až Varidol acetonovým aerosolem před vánoci 2023.

Ale pozor. Nikoho k ničemu nenabádám, je to každého boj sám za sebe, abych pak nebyl obviněn z případného neúspěchu. Zjistil jsem, že říkat stokrát nahoru dolu co se nesmí nikdy udělat, dodržel to vždy jen kamartád Petr a proto ani on nemá nejmenší problém. Protože to u něj v jejich vsi vidí mladší včelaři, začali ho kopírovat a už i u nich přestávají problémy s úhyny. Hlavní zásady jsem tu opakovaně velmi podrobně a často důrazně uvedl. Víc pro nikoho udělat neumím.

Přes všechno, co píšu výš, netvrdím, že mám odolné včely, nebo přesněji, že jsem takové nějak cílevědomně vyšlechtil. Časem tady uvedu co se domnívám že za odolností mých včel vězí.

Považuji za nutné doložit svá tvrzení o nevhodnosti Vlašky a veškeré včelařské teorie i praxe vázané na tuto včelu. Z následujícího vyjde zřetelně najevo, že je to včela do ČR naprosto nevhodná. Navíc je velmi nesnášenlivá a u této včely je nemožné mít úly u sebe blíž, než asi 1,5 - 2 metry. Jinak se neustále rve a napadá okolní včelstva a snaží se je vykrádat, což se jí často daří.

Vlaška, tedy včela Italská = Ligustica se vyvíjela v subtropech, tedy v klimatu s velmi mírnými zimami, kde i v lednu něco kvete a příroda po celý rok nabízí dostatek potravy. Neměla zapotřebí žít nějak úsporně, uskrovnit se a neměla žádný důvod redukovat počet jedinců společenství včelstva na zimu. Protože zimovala velmi početná, nepotřebovala a tudíž vůbec nemá schopnost rychlého jarního rozvoje. Neumí nijak “šetřit” a vyznačuje se tím, že dokáže uhynout hlady a v buňkách stojí vajíčka a ve včelstvu je všechen otevřený plod. To znamená, že tato včela vůbec nevnímá nedostatek zásob v úle a je schopná klást i když nemá žádné zásoby doslova do poslední vteřiny.

Kraňka je naproti tomu horská včela z velmi drsných podmínek. Proto si vyvinula schopnost vyjít v zimě z mála skromných zásob. Protože ve své domovině nemohla i půl roku opustit doupě, musela vyjít s málem potravy aby nedošlo k přeplnění výkalových vaků. Ze stejného důvodu se Kraňka “naučila” výrazně zredukovat počet jedinců včelstva před zimou právě proto, aby maximálně šetřila skromnější zdroje horské přírody krátkého vegetačního období. Tato početní redukce zimního včelstva je vyvážena schopností doslova raketového jarního rozvoje Kraňského včelstva. Kraňka také nepřetržitě “ví” jaký je stav jejích zásob během celého roku a tento limit její včelstvo vyžaduje nejméně 5 kg. Jakmile klesne množství zásob v úle pod tuto hranici, ihned omezuje plodování a dokáže jej i zastavit a dokonce zlikvidovat otevřený plod jen proto, aby šetrně přežila nepříznivé období. Z toho vyplývá, že když Kraňka uhyne hlady, nikdy ve včelstvu není otevřený plod, protože ho včas zlikviduje. Kraňka je snášenlivá včela, úly se mohou dotýkat a česna mít jen pár centimetrů od sebe a k napadání nedochází, sklony k rabovce jsou u Kraňky nepatrné. Například Vlaška vůbec nemůže být chována ve včelínech s úly těsně u sebe, ale vždy jen včelnicově s velkými rozestupy mezi úly, jak jsem již výše zmínil.

---------------------

Co vyplývá z těchto skutečností? Tvrdím, že pro středoevropský chov včel úplně všechno. Vlaška je tedy úplně odlišná včela s naprosto jinými nároky a hlavně schopnostmi. Proto je v Evropě, hlavně té střední s naším klimatem, rostlinstvem a zdroji a také účelem, pro který je chována, naprosto nevhodná. Protože USA nevčelaří pro med, ale pro odměnu za opylení, včelař je placen za co největší opylení a to zajistí co největší počet včel bez ohledu na vlastní spotřebu. Naproti tomu střední Evropa med chce a tudíž musí včelaři chovat takovou včelu, která je nějaký med včelaři poskytnout schopná a ne, že doslova projí všechno, co v přírodě najde.

Samosebou existují kmeny v rámci plemena, kde některé vlastnosti převažují na úkor vlastností jiných. A tak kupříkladu Kraňský kmen Singer se vyznačuje sklony k masaření, projedení všeho co najdou a tím se velmi podobá Vlašce a i u Vlašky se mohou vyskytnout o něco lepší schopnosti, než jakými se Vlaška obecně vyznačuje. Takže například bezohlední množiči tady u nás, kteří mají byznys z oddělků, potřebují masařku, aby rychle nadělali masu včel, kterou množič prodá v oddělcích a je mu úplně jedno, že je to včela - kmen pro české poměry naprosto nevohdný. Drtivá většina oddělků prodaných u nás má deklarovaný kmen Singer a ten je, jak jinak, množiči vychvalovaný. Skutečnost je ale úplně opačná.

Ale nejdůležitější sdělení mého článku je jiné. Jde o včelařskou teorii a literaturu. Z výše uvedených nezvratných faktů vyplývá, že nic z USA není v podmínkách ČR použitelné. Nic, vůbec nic. USA včelaří jinak, v jiných podmínkách a z úplně jiných motivů. Prostě v USA chtějí včelstva na “maso”, aby velmi početná včelstva maximálně opylila hospodářské plodiny a nejde jim až tak o med.

Z toho pak vyplývá, že úl vhodný pro Ameriku a další země (k protinožcům se ještě dostanu) rozhodně nemůže být a není vhodný pro střední Evropu, konkrétně Česko. Tudíž ani provozní metody pro Americké úly nelze v podmínkách ČR použít buď vůbec a nebo s velkými či menšími, ale vždy s obtížemi. Ovšem obtíže nejsou přece nutné a když se jim vyhnout lze, pak jen nedostatek národní hrdosti a láska k cizáctví může vysvětlit motivy adorantů Amerického úlu a Amerického způsobu včelaření (NN systém).

Jak jsem psal v jiném článku, že vše, co kdy napsal J. Boháč je v podmínkách ČR nepoužitelné, tak jste právě dočetli zdůvodnění proč si to troufám tvrdit. On jen překládal cizí práce a sám patrně nic v podmínkách Semil, kde včelařil, nevyzkoušel. Protože pak bych musel říct, že lhal, protože jím navrhované postupy v ČR prostě nefungují.

------------------

Zvláštní kapitolou, o které je nutné se ještě zmínit, je NN systém. Ten vycházel z především Farrarovy (dnes víme, že mylné) představy, že když budou nástavky ultranízké a bude jich v úle například 8, že se bude včelařit místo s jedntlivými rámky s jednotlivými CELÝMI nástavky. Psal jsem, že jsem všechna Boháčova tvrzení a doporučení vyzkoušel. Jen jsem bohužel ignoroval starší kolegy, kteří mě upozorňovali na fakt, že se v Americe včelaří jinak pro něco jiného. Já nevěřil a myslel si, že prostě včela medonosná je prostě včela medonosná a že vše musí platit obecně, jasně a náramně jednoduše. Doplatil jsem na to nemalými finančními částkami, což bylo bolestné. Horší ale byla úplná ztráta iluzí a ztráta důvěry v mejnstrým (tehdy se tomu tak samosebou neříkalo) a důvěra, že Včelařství vždy píše OVĚŘENOU pravdu. Zdrojů informací bylo v začátku 80 let 20 století v ČSSR minimum a ověřit se vlastně nedalo vůbec nic. Dnes, když si například moje slova může ověřit každý, je pak setrvání u Amerických bludů (které ale v USA bludy asi nejsou) nesmyslné a hloupé.

Důkazem mých slov, nepřímým, tedy pro bystřejší a hloubavější včelaře, je článek z Překladů v posledním Včelařství 6/2024 str. pořílohy 12 - Monitorování aktivit včelstva včely medonosné teplotní senzorovou mřížkou. Tak kdo si dá tu práci nesmyslný a nezáživný text přelouskat a pochopit, dojde mu, že soudruzi z USA zase udělali chybu. Všimněte si faktu, že výzkumníci vůbec netuší kde v NN úle je plod a doslova ho hledají pomocí nesmyslné tepločivné mřížky. Já musel závěr  - Souhrn přečíst několikrát, než mi došlo, že to chápu správně, že jsou tak sto let za opicema. My přece víme naprosto přesně kde v úle máme plod a to i v systémech bez mateří mřížky a víme pořesně kde máme zimní chumáč a nepotřebujeme ho v NN úle hledat. Ale to úplně hlavní, a měli to nadosah, nevybádali. O tom ale pojednám jindy, o samoléčbě, tedy samočinném ničení VD přímo včelstvem. 

Z uvedeného jasně vyplývá nesmyslnost NN systému a nesmyslnost - z našeho středoevropského hlediska - počínání Amerických včelařských výzkumníků. Vlastně se mi něco pochopit nepodařilo. PROČ to zkoumali.

----------------

U protinožců, konkrétně v tropické a subtropické Austrálii je snůška 11 měsíců v roce nepřetržitě a jejich výnosy jsou běžně hodně nad 200 kg/vč/rok. A tak se zhlížet v úle a metodice tam je opět velmi eufemisticky řečeno pošetilé. Tvrdím, že kdyby nejhorší středoevropský včelař měl snůšku nepřetržitě 11 měsíců v roce a neměl tam VD ani viry, dosahoval by výsledků dvojnásobných, i velmi výrazně lepších!!!!! A také je jasné, že v podmínkách 11 měsíční vydatné nepřetržité snůšky je úplně jedno jaký tam mají úl, jak včelaří a s jakou včelou.

No vidíte, vy nechemiku. Já tvrdou chemii používám a tvrdím vám, že jí v mém medu nenajdete nejdražšími rozbory. K tomu neznám úhyny na CCD, nebo co to vlastně je a ani na nic jiného. 

A jak píše výš kolega Goro, právě kyselináři mají v medu strašné věci a krmí s tím vlastní děti. Ono stačí myslet. Amitraz je prazákladní látka v chovu nosnic a na kilo živé váhy se ho používá o řády víc než u včel. Je ve vejcích? Amitraz se používá v chovech dobytka, koz a ovcí, jsou jeho rezidua v mase, mléce? A dokonce je právě Amitrazem napuštěný obojek proti blechám a antichemici u včel pak nechávají s čoklem cicmat děti a mnozí s čoklem spí v posteli! Tam Amitraz nevadí? A co jídlo? Víte o tom, že my tu jíme maso i chleba a pečivo z obilí ze Západu (a ještě hůř z UK, kde se s tím nese.ou už vůbec), kde se používá 10 x víc chemie na polích než u nás? Víte to a zajisté nejíte nic koupeného, že ne!

Vím, že nepoužívání tvrdé chemie sem jde ze Západu. Taky vím, že celková vzdělanot lidí klesá a Západ v blbosti - celkovém úpadku vzdělanosti populace vede. Není chytré nemyslet a přejímat vše ze Západu. Zajímavé je, že nám takhle, jako vám Západ, vnucovali Sovětský Svaz, ale my byli dost chytří na to, že jsme ty kra.iny o tom, jak je v SSSR všechno nejlepší, rozhodně nežrali!

Mám za to, že celé USA takto včelaří, jen pro odměnu za opylení a med je vlastně obtěžuje a komplikuje jim práci.

No a tady, protože je tohle vlákno pro začátečníky, vysvětlím svojí animozitu vůči “práci” již nežijícího Jindřicha Boháče a dosud “žijícího” PSNV. Boháč tu na přelomu 70/80 let začal ve Včelařství propagovat Americký úl a překládat americké práce hlavně Dr. Farrara. Těsně před svou smrtí založil PSNV, která existuje dodnes a je založena na bezbřehé adoraci Langstrothu a vezme na milost nanejvýš Optimal.

Boháč, ale i ještě žijící autor Optimalu a další, zkrátka tihle lidi v našem včelaření udělali nevratné a nebo jen obtížně napravitelné škody. Tím, že se vše opírá o úl do našich podmínek nevhodný = Langstroth a Optimal je NN systém a to je též krajně nevhodný úlový systém, i když snad u něj existuje i VN. 

Druhá chyba je, že se nekriticky vycházelo z překladu cizích prací z USA vížících se k Langstrothu a hlavně k úplně jiné včele, než která se chová ve střední Evropě - Vlašce. Tato včela se chová úplně jinak ve smyslu, že její chování, tedy životní a pracovní projevy jsou s Kraňkou a BF nesrovnatelné. 

Třetí chyba je, že Boháč a jeho pohrobci dodneška ignorují úplně jiné klimatické podmínky zemí, kde je Langstroth rozšířen a to jsou jen USA, Kanada, Austrálie a Zéland. Ve zbytku světa převládá úl Dadant-Blatt, který je popravdě, na rozdíl od lživých tvrzení, nejrozšířenějším úlem planety. Ovšem tady je nutné prazákladní včelařské vzdělání a povědomí, že celý bývalý SSSR  používal jednotný úl s názvem Mnogokorpusnyj, ale je to ve skutečnosti do nejmenšího detailu okopírovaný originál Dadant-Blatt.

Radím každému začátečníkovi nevěřit ničemu, pod čím je podepsaný Boháč. Ušetří si nemalé peníze a hlavně spousty zklamání. Já mu totiž věřil a málem jsem přestal úplně včelařit. Nefunguje tady vůbec nic z toho, co tvrdil. A třeba nejrozšířenější Langstroth u nás je 1/1 a jeho plástová plocha je naprosto shodná s naším Adamcem 39x24x11. (rozdíl je jediný dm2, 102 a 103 dm2) Přičemž Adamec má výhodu čtvercovosti a možnosti chovat vč na TS i SS. A jestli je český národní úl kritizovaný hlavně za to, že je jeho míra nízká - jen 24 cm, tak Americký zázrak je ještě o 8 milimetrů nižší. Každý adorant Amerického úlu by se měl zamyslet, má-li čím, jakou výhodu získal tím, že si pořídil Langstroth 1/1.

Prazákladní teorie chovu včel je, že optimum pro zdárný život včel a maximální užitek z nich při nejmenších úhynech je prostor kruhový, ne tedy protáhlého půdorysu. A kruhu se nejvíc blíží čtverec a to splňuje český úl 39x24x11 a nikoli Langstroth, jehož půdorys je nepřirozený, protáhlý. A tak dále.

A jen smutně připodotknu. Dělá se tu roky našimi včelaři téměř ignorovaný Coloss. Ale nedělá se prachjednoduchá statistika v jakém úle je nejvíc úhynů. Pak bychom věděli bleskurychle který úl vhodný je a který ne. Ale patrně nikdo neriskne, že by se ukázalo, že je Langstroth stejně blbý jako 24 a to prostě nejde. To by bylo to samé jako kdyby se za komunistů přiznalo, že něco ze Sovětského Svazu stojí za ho.no a to se prostě nedopustí. Kor když jsme teď součástí Západu že? A proto, že se toto nezjišťuje, si já troufám učinit svoje tvrzení potvrzené bezmála šedeátiletou praxí. 

Hotovo mají dávno, výroba umělého medu je na takové úrovni, že už jej nemusí pasírovat skrz včely a lejou to do skutečného medu rovnou. Zatímco včel na planetě úbývá, produkce “medu” každoročně roste. Před asi 12 lety jsem viděl ve Vlašimi přednášku, kde přednášející jasně sdělil, že by muselo každé včelstvo žijící na planetě v nějakém chovu dávat asi 3 metráky medu ročně. Med je nejfalšovanější potravina na světě.

Domnívám se, že to lidi u nás začínají víc vědět a neváhají dát za med slušnější cenu než ještě před například 10 lety. Taky dost roste poptávka po světlém medu i když rychle krystalizuje.

Proboha umíte i myslet a analyzovat informace, řadit, třídit a nebo umíte jen odkazy? Nechce se mi to otevírat, co vlastně děláte tady když víte všechno, určitě nejlíp, z těch odkazů? Nebo nás zkoušíte? Proč jdete na forum, když je vám vše jasné z odkazů? Chcete diskutovat a nebo jen poinformovat, že jste našel nějaký materiál? Máte vlastní rozum a nějaký vlastní názor?

Toto forum, jako i ta předešlá, pro mě začíná být velkým zklamáním. Nikdo nechce třídit názory, “setřásat” informace, ale každému je vše jasné a hledá jen něco, co nějak pasuje do jeho představ. Garantuju vám na tisíc procent, že takto se nic nenaučíte! Pokud je to jinak, obtěžujte se napsat co jste zjistil z konkrétního odkazu, informace v něm, s čím souhlasíte a co se vám naopak nezdá. To je, asi, nad vaše síly, viďte.

Zakládám vlákno kam chci psát hlavně co by raději nováčci, ale i pokročilí, dělat rozhodně neměli. 

Ve Včelařství 2024/6 str. 10 příloha je překlad článku ze Švýcarského časopisu. Pojednává o vůni rostlin a jejich využití ke stimulaci vč na snůšku.

Článek je patrně mizerně přeložený a obsahuje několik nejasností, které tímto uvedu na pravou míru. Vlastně jde o popis dávno před tím objevené Sovětské metody, nazvané “drezura včel”. Spočívá v tom, že když se chce, aby včely rychle našly nový zdroj pastvy, vyluhují se květy v cukerném sirupu a tímto sirupem se pokrmí včely. Ony pak intenzivně hledají a najdou včelařem požadovaný zdroj a dokonce kvůli tomu ignorují i zdroje jiné, často atraktivnější. Autor v článku popisuje poznatky Německého profesora na Mnichovské univerzitě Krl von Frishe, který díky tomuto poznatku udržel profesuru a zaměstnání, i když byl nacistickými úřady shledán jako nevhodný pro svojí funkci kvůli židovské prababičce. Jen tak mezi řádky je třeba číst, že Sovětští komunističtí Stalinovi vědci zachránili nacistického profesora i nacistický krmivářský průmysl. Ano, život přináší paradoxy.

Ale zpátky k pojednání. Zjistilo se, že když se stimulují včelstva na určitou rostlinu, dávají jí přednost. Jenže v prvotním pokusu neuvádějí plodinu a tam ke zvýšení výnosu medu došlo a dokonce ke zvýšení markantnímu v podobě velkých desítek %. Muselo se ale jednat patrně o jetel bílý. Protože v té době Říše nutně potřebovala opylovat jetel červený, Karl von Frisch využil metody ke stimulaci na jetel červený. Ke zvýšení výnosu osiva došlo v neuvěřitelně vysoké míře, ve srovnání s poli bez přisunutých “drezurovanbých” včelstev. Ale bohužel výnos medu byl u jetele červeného 0, slovy nula.

Takže. Pro osiváře je to metoda skvělá, pro včelaře k ničemu. Proto profesor navrhnul pro včelaře odměnu za opylení. Ano, už za ww2 v tehdejším nacistickém Německu.

Celý tento článek píšu kvůli nešťastně popsanému postupu z článku. Tam se říká, že se květy žádané rostliny na česnech včelstev pokropí cukerným roztokem, včely nadšeně roztok olizují a tím se “navedou” na požadovanou plodinu. Přitom Sověti to vyluhovávali v roztoku a ten podávali vč dovnitř úlů. Pokud by někdo napodobil nacistickou metodu s česny, zadělá si na rabovku nebetyčných rozměrů!!!!

Pro pořádek je nutné uvést, že nacistický profesor nezatajil, že se o Sovětské metodě dočetl v odborných publikacích. Jen tam neuvádí název a tím je doslova “drezůra včel”.

Za mého dětství se na včelaře apelovalo, aby používali drezůru včel, ale včelaři měli soudruhy kolchozníky na háku, protože soudruzi nenabízeli odměny za opylování jako nacisti.

To se změnilo až s nástupem nového tajemníka Svazu, soudruha S. Kodoně na přelomu 70 a 80 let 20 stol. Tento soudruh udělal pro Československé včelařství víc, než kdokoli jiný a dnes po něm neštěkne příslovečný pes. Tak vděční umí Češi i Slováci být…

Úplně s vámi pane Goro nesouhlasím, že je to pěkné a logické. Naopak by spíš stálo za rozbor oněch 9 anonymových bodů upřesnit, doplnit a ujasnit, pobavit se o nich. Ale je skvělé, že se někdo takovýmto způsobem zapojil. Protože bludy, a nejen včelařské, je potřeba neustále dávat do souladu s objektivním stavem věcí.

Totiž. Lidi jsou zpitomělí mejnstrýmovou masírkou, kde se v posledních asi 20 letech vždy usiluje o dosažení konsenzu. Ovšem konsenzus - shoda není v činnosti, která se neustále vyvíjí, cílem, ale naopak brzdou. Pokud by se pralidi shodli = dosáhli by konsenzu, že je vše báječné a netřeba nic měnit, ještě žijeme v jeskyních nebo na stromech.

Právě proto, že u včel není nic definitivní a neměnné, už jenom proto, že se mění přírodní podmínky, tak právě proto se včely stávají objektem zájmu nových včelařů. Kdo chce něco funkčního vždycky stejně, ať si koupí revolverový kopírovací soustruh a správný materiál pro daný výrobek a bude donekonečna, pořád stejně, bez ohledu na vnější vlivy, chrlit prvotřídní součástky.