Ono by to spíš patřilo do vlákna o tom jak dělat správně oddělek, jak předcházet rabovce, jak nemít ztráty matek při oplozování a dalších detailech, na kterých ale stojí a padá bezúhynové včelaření.
Pořád se to opisuje, tak zvaní odborníci pořád radí ten nesmysl o umístěšní česen na různé strany a podobně. Přitom to stačí zkusit a každý by zjistil, že to jsou zbytečné nesmysly. Taky jsem tomu dlouho věřil a kejkle s česny do roští a narůzné strany dělal. Až jsem jednou přišel k Petrovi, který dal oddělky pod kozy úlů kmenových včelstev. Na otázku proč to dělá tak špatně mi vyvsvětlil, že má ve včelínku jen pár míst a nechce dávat oddělky různě po pozemku, že je chce mít pohromadě. Divil jsem se a sepsul ho, že to je špatně, že matky z orientačních a snubních proletů budou muset koridorem včel kmenových, vylétajících za pastvou i těch vracejících. A to je neproniknutelná stěna, která nemůže matky a ostatní včely z oddělku nestrhávat. Jak tvrdili páni chytří.
Tehdy, je to teprve tak deset let, jsem se přesvědčil, že se matka neztratila ani jediná a že proud včel mohutných včelstev nic nestrhává, protože oddělky nijak nezeslábly a matky se oplodnily všěechny čtyři. Nemohl jsem tomu uvěřit a začal to dělat podobně a ejlhle, všechna tvrzení na slovo vzatých “odborníků” jsou nesmysly a když se dodrží ostatní zásady, v umístění oddělků a směru česen to nespočívá. To je skvělé vědět, já na rozdíl od Dolských a jiných odborně vysoce vzdělaných odborníků všechno zkouším a když někdo udělá nesmysl, co se dělat nemá, zajímám se jak to dopadlo. Takto jsem odhalil už mnoho “vysoce odborných” blbostí.
No a vy jste mě pobavila tím, jak bezelstně mi jakoby oponujete a přitom jste naopak potvrdila, že když se dají včely dost daleko, nevrátí se na původní místo. No a protože ne každý má možnost dalšího stanoviště, což je samosebou nejlepší, a nebo se někomu prostě nechce oddělky někam vozit a pak zase nazpátek a taky je dobré dát odd tam, kde chci aby stálo nové včelstvo, vzešlé z toho oddělku, pak je dobrá finta s opřenými stvoly travin, které samy zvadnou a padnou. To je dobré vědět třeba pro víkendové včelaře. A množárna měla ještě tu další funkci, že se v ní vyzimovaly dvě vč vedle sebe a spojila se v pravý čas na jaře.
A já si dokonce myslím, že dávat česna někam nesmyslným směrem, kam včely přirozeně nevyletují, je naopak právě příčinou ztrát matek. Matka má vyvinutou orientaci dostatečně, důkazem je, že tu včela je mnohem déle než člověk. A které matce by to vadilo, je potřeba aby se ztratila = má špatné geny, že se neumí vracet přesně tam, na několik cm přesně, odkud vyletěla. Já to dovedl tak daleko (zase kecám, ne já, vysvětlím), že když dám dva odd do přepaženého nástavku, pak mají česna těsně vedle sebe a žádný problém. Domyslete všichni co jste právě dočetli, přece potřebujeme včely, které mají dokonalou orientaci zafixovanou v genech a je naopak žádoucí aby nepřežilo nic, co má v sadě genů nějakou chybu.
A jak je to s tím, že jsem to já vymyslel? Vlastně nevymyslel. Existuje, dnes dokonale zapomenutá množárna. To je velký (dlouhý) úl s plodištěm na asi 24 rámků, já to viděl na míru 39x30 u jednoho kolegy mých rodičů. Každé 3 rámky byly oddělenené tenkou sololitovou (to byl na zač šedesátek nový materiál) přepážkou v drážce vyfrézované ve vnitřní stěně úlu a tak to bylo na oplodnění 8 matek v osmi oddělkách po 3 rámcích. No a tohle rozhodně nemohlo mít mít čena na všechny světové strany. Mělo to ale česna ob jedno dopředu a do zadu. Původně. Včelař ale dělal česna jen jedním směrem, usoudil, že je to zbytečná komplikace, že sousední česna ob jedno už nemůžou hrát tak strašně důležitou roli a taky množárna pak musela stát nikoli u nějaké stěny, plotu či okraje pozemku, ale v prostoru. Ale hlavně, tehdy u nás chovaná včela tmavá, pokřížená Vlaškou a snad i sršní a potkanem byla tak agresivní, že se u toho monstra nedalo pracovat a stát v letové dráze poloviny včelstvíček a tak ten pán česna na opačnou stranu zrušil s tím, že to musel vymyslet nějaký vejr, co to asi vůbec nevyzkoušel a jen teoreticky od stolu vymyslel a navrhnul. A tím zjistil, že česna vzdálená od sebe asi 8-9 cm nehrají žádnou roli. No a tohle mě stačí vidět a slyšet vysvětlení, proč dotyčný nerespektoval vědce a víc já nepotřebuju. A když to jde v mnnožárně, proč ne u dvou odd v jednom nástavku a proč by to jako nemělo jít třeba u deseti plemenáčů těsně vedle sebe?
No a tady je hned zase další souvislost, protože (a tím jsou moje texty asi moc košaté a mladí, co chápou jen ANO / NE se v nich ztrácejí) hned vysvětlím proč tak dokonale vím, že na Podblanicku nebude nikdy ležan fungovat. Totiž. Matky se z množárny braly ob jednu a osiřelé včelstvíčko se spojilo se sousedním jenom povytažením přepážky o centimetr a za dva dny se přepážka odstranila. To samé kde se matka například ztratila. No a pak v tom zůstal poslední superoddělek a pan včelař v tom vyzimoval poslední matku se včelami ze všech oddělků. Tehdy se blbnulo s dvouvčelstevním včelařením,. protože kříženka před Kraňkou nebyla plodná a nebyla schopná narůst do jarní snůšky na smysluplný počet létavek tak, aby mohla jarní snůšku využít. Tak se zjara spojila dvě včelstva likvidací jedné matky. Bylo dobré mít ta dvě vč přes zimu v jednom úle.
A další souvislost. Proto když někdo, vždy je to mladý nebo začínající neumětel, romanticky sní o nějaké jiné, exotické včele a myslí, že by tím očůral nutnost si nastudovat odbornou literaturu, je pak zklamaný. Takovému radím prodat včely a jít navždy od toho! Každá jiná včela kromě K a BF je jen horší a nebude schopná jarního raketového startu a v jeho důsledku plného využití jarní snůšky. No a tak dvoumatečné včelaření skončilo definitivně v propadlišti dějin, protože dobrou Kraňku je spíš problém udržet úle aby se nevyrojila, protože její start je skutečně tak rychlý, že to pro víkendového včelaře začátečníka bývá problém.
Ale zpátky k ležanu. K němu mě v mládí vedla stejná romantika jako k jiné včele a tak jsem hltal zkušensoti s množárnoui toho pána. A tehdy jsem se dozvěděl, že kromě blbé práce na jednu ruku dlouhou, protože zezadu na stejné ruce (teplá stavba) se na to nedá dosáhnout, v ležanu sice včely jde chovat, ale ony bestie nechtějí dozadu nic nosit a nebo je nutné je za cenu mnohonásobně větší pracnosti k využívání zadku úlu nutit. Jenže ony se často raději vyrojily než by prostorově expandovaly vodorovně, jejich přirozenější (za miliony let vyzkoušený) směr je vertikální a ne vodorovný. A tak dotyčný pán sice v množárně = ležanu včely měl několik roků, ale bez jediné výjimky vždy s mizerným výsledkem.
To nakonec potvrzuje i Tom4. Já ho varoval, když jsme se seztnámili, že to tady fungovat nebude a pak jsme se o tom nebavili a on tady na CHZ někdy minulý týden potvrdil moje tvrzení o ležanu na většině území ČR - vysočiny a hory - v plném rozsahu. Tím netvrdím, že to nejde, jde, ale za cenu málo, ne méně, ale nepatrného množství medu (navíc s výluhem výkalů plodu) za cenu nejméně 3x větší pracnosti. A tak odhaduji, že celková nefektivita proti správnému nástavkáči v systému dadant je asi 10x. Já vyzkoušel spousty b.bostí, hlavně z odborného časopisu Včelařství - nic jiného za komančů nebylo, pak Překlady, ale ty byly ZAHRANIČNÍ!!!! Na svojí obranu podotýkám, že ne vždy to byly očividné nesmysly a že to teoretikové měli krásně zdůvodněné s jen nepatrnou vadou na kráse, že to nefungovalo vůbec a nebo špatně.
Takže. Dávat česna oddělků na různé strany, nedej Bože do roští a jiné kejkle, si může každý ušetřit když využije dokonale popsanou fintu s umístěním trávy těsně před česna.
Ještě přidám úsměvné nepochopení. Jednou jsem přišel k jednomu dovedovi a on si málem uduslil včelstva. Ucpal jim česna jemnou trávou. Když jsem se podivil jak toho dobrého muže mohla taková kra.ina napadnout, odvětil ten dobrý muž, že se v odborné literatuřejasně píše, že se na česno musí dát tráva. Tak zvaní vědci se ale nenamáhali detailně vysvětlil JAK a JAKÁ tráva se musí použít. Tak jsem ten vysvětlovací deficit tak zvaných odborníků po víc jak 50 letech vysvětlil já. Věřím že tak podrobně, že teď už může chybu udělat jen majitel subtilního myšlení. Ale potřeboval k tomu nutně dvě věci, musel to přečíst celé a hlavně to musí POCHOPIT. Zdá se mi, že zejména druhá podmínka je pro hlavně mladé kolegy splnitelná stále obtížněji.