Příspěvky uživatele

V následujícím, kromě vymyšleného příběhu je sdělení, které se, pokud já vím, nedá nikde načíst.

Existuje blud o vytáčení jednou za sezonu, třeba po odkvětu lip v začátku července. Nejde to ze dvou důvodů, druhý je důležitější a spíš stěžejní v otázce zda vůbec a nebo jak moc úspěšný bude ten rok včelařská sezona. Ovšem základním kritériem je množství medu a hned za tím kondice vč a v jejím důsledku bezúhynovost chovu včel.

Vždy, když něco u včel nevíme, představme si ve stejné situaci lidi. Ano, drtivá většina principoů funguje naprosto stejně u lidí i u včel.

Mladý chlap, když zakládá rodinu, je silný, vitální, vezme i těžkou raubírnu, kde hodně vydělá a dře denně šestnáctky aby vybudoval bydlení, zázemí a měl kde žít s rodinou. Pak musí vytvořit finanční "polštář", aby byla rodina v bezpečí i pro případ nějaké nepředvídatelné události. Když toho dosáhne, má zdravé, ještě nedospělé děti, snaživou obětavou ženu, která mu vytváří zázemí, je na vrcholu a dosáhl potřebné mety. Nastal čas zvolnit. Opustí drasticky těžké zaměstnání a najde si sice hůř placené, ale klidné a méně namáhavé a rozhodně celkově zvolní, rozhodně přestane dělat šestnáctky a brigády o víkendech a pracuje jen kolik je nutné na uživení a pohodové přežití.

Včelstvo se po zimě snaží úplně stejně intenzivně. Když postaví nové mezistěny, vychová dostatek zdravého potomstva a přinese v jarní snůšce nadbytek medu, nastal pro něj čas hodně zvolnit. Úplně stejně jako u mladého solidního chlapa. Takže. Vč nepřetržitě dokonale vnímá, kolik má zásob a ví tudíž, kolik má medu. A když je to dost, dokonce nadbytečně dost, zvolní a přestane se tak strašně intenzivně snažit. Kam by se včely hnaly?

Jenže když naráz o všechno přijdou - medobraní - nemají rozum a nevědí, že kdyby bylo nejhůř, včeař dodá cukr. Tak opět začnou velmi intenzivně pracovat aby dohonily to, oč přišly.

Z uvedého vymyšleného příměru by mělo být každému rozumnému včelaři jasné, proč je nutné včelstvům pořád odebírat med hned, jak nějaký nahromadí. Nedostatek je nejúčinnější stimulace ke zvýšení pracovního úsilí u lidí i u včel!

První důvod je, že květový med po určitém čase ztuhne v plástech, letos dokonce i v nezavíčkovaných a proto je nutné vytáčet raději častěji, než pozdě. Díky refraktometru, který je za pár Korun dostupný každému, se dá zjistit, zda je med v plástech zralý. 

Ale takto napsané to jsou jen kecy, ani mě by ve snu nenapadlo, že bude mít i nezavíčkovaný květový med 17% a zavíčkovaný těsně nad 16! A tak i mě část jarního medu v plástech ztuhla.

Měl jsem dvě špatné odpovědi. Kvíz vymýšlela soudružka, co o včelách neví nic. Nebo mám mezery já?

Vosu neuhřejí semknutím, k semknutí vyzývají vždy jen politici co tvrdí, že se muslimům ubráníme semknutími, čím víc se semkneme, tím líp. Akorát že to fakt nefunguje. Přesto to liberálové sveřepě tvrdí, protože to je jejich Víra a ta je nad realitu!

Semknutí straší v hlavě autorce fat hodně. Včely se v zimě zahřívají nikoli semknutím, ale teplo vyrábějí aktivně pohyby křídlových svalů a tak moje odpověď, že se zahřívají křídly je správnější, než semknutí.

Prostě mladí liberálové, kterými se nynější svět začíná hemžit, věří na nesmysly a vůbec se za svojí nedovzdělanost nestydí.

Na začátek vám dám jednu radu. Stejnou, jako jiným. Neřešte marginálie, netrapte si mozek podružnostmi. To vše kolem věku matky, její kondice a počtu kladení vajíček poznáte poměrně rychle a snadno. Já se dodneška fakt nebyl štont naučit, kolik že vlastně klade matka vajíček denně. To není ani tak odvislé jak je stará, jako spíš jak dobře je oplodněná a hlavně v jaké kondici je včelstvo. Když bude za úlem lempl, ignorující prazákladní potřeby zdravého vitálního včelstva, ani supermatka z hyperchovu za nebetyčné peníze žádné divy nepředvede. A naopak, kdo se postará o maximální zásobení, pohodu a harmonii včelstva, tam i celkem průměrná matka odevzdá vynikající výkon. A nakonec včely samy nejlépe poznají, když něco není jak být má a chtějí se vyrojit a nebo pak později udělají TV. Rojení kvůli nekvalitě matky poznáme tak, že nenarazí 30 matečníků, ale jen několik, často 2-3 jako při TV. Jenže TV na jaře vždy skončí vyrojením. Samosebou mě tady někteří budou asi chtít opravovat, ale je to moje celoživotní zkušenost = na jaře na TV nevěřit a matku raději vyměnit sám. Když jinde píšu, že nemám vlastně roje, neí to superúlem, stanovištěm a tak podobně. Je to tím, že nevěřím na nesmysly a jdu vždy nejraději na jistotu.

------------------------

Začněte nastudováním odborné terminologie, to je skutečně absolutní prazáklad, pak vám bude ihned každý rozumět. K vaší královně přidám příhodu ze svých asi 24 let.

Dělal jsem ve fabrice s jedním pánem, bylo mu nad 50, včelařem a pán si chtěl pořád povídat o včelách. Moc jsem nechápal jeho styl včelaření, už tehdy jsem byl vymezený proti míře 24. Měli jsme doma obě a tudíž bylo srovnání. Kdo to nevidí, neuvěří. Ale to jsem odbočil.

Pán mi jednou vykládal, jak vyhazoval mateřáky. Z úcty ke staršímu a ze slušnosti jsem rozpačitě neutrálně kýval, ale ve skutečnosti jsem netušil, co dělal. Představoval jsem si, jak dělá silné oddělky a původní včelstva, asi i s úly vozí na skládku a tam je snad vyhazuje? To asi ne, asi mele nějaké nesmysly, jenže prostě úcta ke staršímu…

Ten doveda likvidoval rojové matečníky. Když mi to došlo a sdělil jsem mu, že jsem mu nerozuměl, děl ten dobrý muž doslova: “to máš jedno, chytrej se dovtípí”. No a asi nejsem dost chytrej, já například mezi pojmy monstrance, defenestrace a menstruace prostě vidím nebetyčné rozdíly. Ale ano, mnoho lidí funguje jako že holikny - hodinky a má za to, že “chytrej se dovtípí”. Já tak chytrej tedy rozhodně nejsem, nedovtípím se.

----------------------

Než jsem sesmolil svou radu, dokonale to vystihl a vysvětlil pan kolega Tom4.

Vlastně si odpovídáte sám, chápete bleskurychle a to mám rád, myslíte u toho stejně, jako třeba romaning. Takže na první otázku odpovídám ano.

Na druhou otázku vám odpověděl romaning a zase jste to dedukoval velmi správně.

Víte, já už od základky ve škole nejraději začal vždy s tím, že jsem za každou cenu chtěl  u každé nové látky pochopit princip, abych se nemusel učit nazpaměť vzorečky a definice. Já byl tupej i na to, co se rýmovalo když jsem to měl nabiflovat.

Na královnu se tu ptal anonym a já byl na něj strohý, ale ukázalo se, že i jemu to myslí a tak jdu odpovídat jemu i když jsem si myslel, že z jeho mraku pršet nezačne. Mýlil jsem se, asi.

-------------------

romaning, vám děkuju za dokonalé obrázky, že jsou hotové od IF jsem zapomněl. Až mě děsí jak zapomínám, snad mi to tu prominete, nemládnu a fakt se snažím. Tedy když je zřejmé, že se snaží i tazatel. Vlastně kvůli tomu sem píšu, abych předal co mám, dalším, kdo projeví SKUTEČNÝ zájem.

Letos je podivný rok, to jarní desetidenní ochlazení já patrně nepamatuju. Med, který stihly nanosit před ochlazením už byl prostě moc dlouho v úle a jarní med tuhne rychle. Řepkový dokonce za tři dny! Ale tohle řepka nebyla. Letos se jarní med choval jako medovice, nezavíčkovaný měl 17 a taky méně %. Prostě bylo potřeba vytáčet co nejdřív. Taky mám dost tuháče, jsou rámky komplet zazděné. U mě to ale nebyla třetina.

Zda odvíčkované nechat do KK nevím, nedělal bych to. Nevěřím, že aby to vydrželo šest neděl odvíčkované bez nasáknutí vzdušnou vlhkostí, i kdyby to nezačalo kvasit, hrozí vytékání nebo silné vykapávání z do použití uskladněných rámků.

Já to ihned vracím do včel v domnění, že tím, že je to odvíčkované to vyberou, přepracují a zakomponují do nového medu. Ale při psaní mě napadá, někde to je už asi 10 a víc dní, že jsem se nepodíval, co s tím provedly. Neoznačil jsem si kam jsem to dal, vždy jen asi třetinu rámků v NN a tak vlastně nevím kam vlézt a nevím, které rámky v tom kterém nástavku to byly. Je to ale inspirace se na tpo zaměřit abychom věděli, co vlastně s těmito tuháči dělat když se to bude opakovat. Počasí se mění ve smyslu klimatické změny a tudíž se dá očekávat, že se tohle bude dít častěji. Já to nepamatuju a když  budeme mít kliku, byl to extrém a nebude se opakovat.

Ano, otálel jste s vytáčením, ovšem to nemohl nikdo vědět, že to bude tuhnout v rámcích a určitě nejste zdaleka sám. Takto ztuhne řepkáč když se nevytočí a otálí se třeba měsíc. Takže takové ty kecy o vytáčení až v říjnu, nebo koncem července = jednou za sezonu, jsou jen z cizákova opsané bludy, které u nás nemůžou fungovat. A navíc je tu ještě jeden faktor, proč vytáčet včas, proč vytočit každou snůšku i kdyby to někde v rámcích neztuhlo. Založím na to vlákno. Mám za to, že jsem to už na IF i na OF psal, ale tady na CHZ asi ne.

Jo a romaning, ten obrázek je tak nádherný, že by měl jít do učebnice!!! Vše nové, čisté, panenské, no radost se podívat. Jste šikovný nejen na kreslení výkresů, jste šikovnej chlap a já vám děkuju za moje vnitřní zadostiučinění, že jsem  se tu roky nesnažil zbytečně. To, co je na vašem obrázku by měla být meta, o kterou bychom se měli všichni každoročně snažit.

Hlavně si všichni povšimněte, jak za oušky rámků je jen ten jediný milimetr na každé straně (má být přesně u Blaníku 1,5 mm, pouhý milimetr má Langstroth). To je jedna z nejpodstatnějších věcí, drtivou většinou “umělců” ignorovaná! 

Těší mě, že vás nadchla metodika i úl Blaník. Nedávno mi psal jeden zdejší přispěvatel SZ a já mu detailně vysvětlil jak na přesně stejný problém, jako je váš. Škoda, že Martin nevede ty diskuze veřejně…

Zdá se, že uvažujete správně a soudě dle vašich dedukcí chápete asi rychle o čem Blaník je.

V zásadě je správná vaše doměnka, a je ještě dost času, že byste stávající bednu 24 oddělil mřížkou a zavřel matku na VN 30. Ale to by bylo velmi drastické a pro vč by to byl neskutečný šok. Byl by k tomu nutný nejméně jden, raději ale 2 - 3 plodové rámky s mladým plodem a ty by se daly doprostřed VN 30 + samé M.

-----------------

Ty se dají získat dvojím způsobem. Připravíte si rámek 30, opatříte ho nahoře dvěma drátky asi centimetr pod HL a další asi 4 cm pod prvním. Do toho zatavíte pruhy M široké 6 cm.

Pak na rovné podložce, přímo u včel, opatrně vyřízenete OMETENÝ komplet celý plást z rámku 24 a vložíte ho vcelku do připraveného rámku s pruhem M nahoře. Nedržel by tam a padal by na některou stranu. Proto musíte mít předem zakoupenou bavlnku s názvem Perlovka, na barvě samosebou nezáleží, ale nedávejte červenou, lidi by čuměli jak puci kdyby pak z česna vyčuhovalo něco jako krev. Kupuju béžovou nebo šedou. 

Rámek s plástem a zataveným pruhem M vystrčíte asi o třetinu mimo desku stolu (nebo na čem to budete dělat). Za mezerník zaháknete očko na bavlnce a pevně omotáváte rámek s plástem, tu třetinu asi 4-5 oviny až k desce stolu. Pak rámek opatrně otočíte bez obracení, leží tedy pořád stejnou stranou na stole a omotáte jeho druhou část. Pak už vložený plást drží, jen na prostředku je málo bavlnky. Můžete kvůli tomu udělat asi 3-4 oviny vodorovné a bavlnku pevně uvázat. Plást v rámku perfektně drží. Takto si postupně připravíte 1 - 3 rámky a máte je na nové míře. Ve VN 30 visí zatím celé vč na rámcích 24. Ty “napravíte” následovně. 

Uděláte si z coulového prkna, tedy tlustého 24 mm, destičky, nemusí to být ohoblované, přesně rozměru 39x6 cm. Předem si desky opatříte dvěma dírami pro vruty dlouhé 70 mm. A po ometení postavíte na stůl rámek 24 vzhůru nohama, tedy na HL a na SL přišroubujete akuvrtačkou připravené prkýnko. Celé včetně ometení včel nemůže jeden rámek trvat víc jak 2-3 minuty. A máte rámek, kde na SL nebudou moci stavět na spodku rámků 24 divočinu. Je to jasné? Pokud to vám a nebo ostatním není jasné, pište přesně co je nejasné!

V podstatě by se všechny rámky daly převést pomocí prkýnek a nebylo by potřeba (a není nutné) dělat kouzla s bavlnkou a zařezáváním plástů z 24 do třicítek. Ale vše by to urychlilo, tedy převedení vč na míru 30 by to urychlilo. 

Také nad přeřezaným plástem “na blavlnku” nemusí být nahoře M, včely to postaví samy, ale reálně hrozí, že to nespojí dřív, než přehryžou a vynosí bavlnku a proto to rozhodně neradím.

Je ještě jedna možnost, ta ale vyžaduje přesnost, které se ale dá snadno dosáhnout.  Do rámku 30 se natluče poněkud zkrácená spodní loučka přesně tam, kam dosáhne vyříznutý plást z rámku 24. Musí to být naknop a pak se zařezávaný plást kácet nebude, bude v rámku držet. Přesto se dá pár ovinů bavlnkou, jaksi pro absolutní jistotu. Prostor nad vloženou vodorovnou loučkou se nechá prázdný, pokud nepřijdou takové plásty dva vedle sebe, postaví to správně v ose rámku i bez M, s mezistěnou je to ale elegantnější.

Já bych zvolil variantu B s deskami na spodku rámků a postupně (do konce sezony je dost času) převedl nenásilně vč na míru 30.

Obdoba by byla u rámků 24 uřezat ouška, na HL přišroubovat stejné desky, jen o 8 mm užší, tedy přesně rozměru 390 x 52 a nebo 39 x 5,2 (měli bychom vše měřit v mm a ne v cm). A nahoru přidělat dvě BL tak, aby vyčnívaly přes obrys přesně tolik, jako by přečnívala ouška rámků.

Takže máte na výběr. První variantu A si zapamatujte a je dobré to vědět, ale udělejte jí až někdy bude málo času.

Nyní zvolte B, při troše zručnosti a když vám někdo podrží rámky se dají desky 390 x 60 přišroubovat na spodky rámků 24 i se včelami. No a budete dávat stavět M už normální míry 30 a budete se snažit dávat nastavované 24 dozadu tak, aby se daly snáz odstranit.

Godně štěstí a opakuju, ptejte se, pokud to necháepete.

Čte to tu romaning. Inženýr, který chápe ihned a na první dobrou moje popisy a umí podle nich dělat dokonalé technické výkresy. Tímto ho prosím, za vás ostatní, jestli by byl tak laskav a nakreslil to. Ale teď je sezona a protože nepíše, asi nestíhá.

No, očekával bych od vás víc. 

Včely při stavbě na M zeslabují mezistěnu tak moc, kolik potřebují na vystavění plástu. Dají se najít a kdo se chce sám vzdělávat a nevyžaduje vše pod nos od druhých, našel by fotky stavby na M obarvené modře. Na řezu plástu je vidět, že buňky jsou do třetiny tmavě moré a tudíž tu délku buněk včely vystavěly pouze z vosku z mezistěny. Když jí zeslabily tak, že už víc to nešlo a neměly už kde brát, začaly přidávat žlutý vosk a až poslední asi třetina buněk je jasně žlutá, prostřední třetina postupně žloutne.

Takže zpátky. Dobrá M váží asi 90 g. Včely k ní přidají asi 65% a pak je plást těžký asi 149 g.

Jestli je M těžká 120 g, včely nepřidaly 65% vosku, ale jen tolik, že plást je zase těžký 149 (150) g.

Když by byla M těžká 150 g, zase by zeslabily mezistěnu na optimální minimum, ale nepřidaly by ani gram. Prostě by plást postavily jen z vosku, který byl v mezistěně.

Kdyby mezistěna ale vážila 180 gramů, na vytažení buněk by spotřebovasly jen potřebné množství vosku z mezistěny, zase by nepřidali ani gram. Přebývající vosk z příliš těžké = tlusté mezistěny by ale nevyhlodaly aby ho došly vyhodit z úlu, jen by ten přebytek nechali na dně mezistěny. M totiž když je těžká, je prostě tlustá a včely jí přes potřebnou mez nezeslabují.

Článek jsem uvedl, že ne každému bylo shůry dáno to pochopit a jak vidím, nemýlil jsem se, ne každý to pochopí a to i když je to napsáno česky, jasně a podrobně.

Polopatě: 

Divoká stavba = plást velikosti 39x30 (měřeno se dřevem) = 150 g. Včely vyprodukovaly 150 g vosku ze svých těl.

Plást na M vážící 90 g - včely vyprodukovaly ze svých těl jen 60 g vosku.

Plást na M vážící 120 g - včely “vypotily” jen 30 g vosku.

PODROBNĚJI A JASNĚJI UŽ TO SDĚLIT NEUMÍM, UMÍ NĚKDO JINÝ?

Bohemia gall:

Traduje se sice že včely mají královnu, ale ona rozhodně nekraluje, o všem rozhoduje včelstvo jako suprorganismus. Protože v úlu jsou včely dcery většinou jedné matky, říká se ne královna ale matka.

 Ideálem je žádnou matku neměnit ale nechat to na včelách tichou výměnou. Ne vždy se to daří, právě častou výměnou matek je tato přirozená vlastnost potlačována 

Vracím sem dokonalou reakci BG.

Tazatel patrně o včelách má povědomí, nikoli vědomosti, ale jakési povědomí z 19 století.

Sice tvrdíte, jak to tu už nebudete číst, přesto se vás zeptám. Co kdy Stonjek komu poradil? PROBOHA CO? Ode mě je kompletní návod do nejmenších detailů, od něj jen arogance a bezbřehé sebevědomí. Kde najdu jediný odborný článek od tohoto “velkého včelaře?” Podle mojí metodiky Blaník s úlem Blaník se dá ihned včelařit a velmi úspěšně a dá se to velmi dobře i s mírou 24. Stonjek má, pokud vím, Sedláčkovu míru 39x34,7x11 + 39x17x11 a já jsem detailně vysvětlil úskalí příliš vysokého rámku a doložil to tvrzením, že se na celém světě ustálila právě výška 30 cm jako ideální a univerzální a vysvětlil jsem proč. Co kdo kdy četl od “velkého” včelaře Stonjeka? Jasně, že ani Sedláček ani Stonjek nepřiznají, že se mýlili, Řeháček se už vyjádřit nijak nemůže. Kdo má dnes výšku NN 17 hořce lituje když se dře a když má (Tom4) pro srovnání patnáctku a dokonce jedenáctku - můj vynález. A proč jedenáctka? No proto, že tři na sobě se dvěma VM dávají Sedláčkovu výšku 34,7 (34,6). To proto, abych neobohatil českou včelařinu zase něčím dalším jako mnozí přede mnou.

Kde se vzala výška 17? U slovenského B a Optimal je jen trapnou nápodobou této sloveské míry a není s ní kompatibilní, no to si asi dělal doktor Ptáček srandu ne?

Jestli se navíc sejde Stonjek v jednom pořadu s někým, jako Černý, už jen tím pro mě ztratil glanc. Černý je vzor toho, jak se včelařit nemá a vzor arogance na entou. On učí na včelařské škole? No potěš pánbuh!!! Za své (nebo školné žáků) klidně, ale není náhodou placený i z mých daní?

Pokud se domníváte a měl jste na mysli mojí výhradu i k Boháčovi, ano, většího škůdce českého včelařství neznám! Vše co radil jsem vyzkoušel a nefunguje u nás nic z toho. Pak jsem se setkal s lidmi, už po smrti J.B., kteří do věci viděli a vysvětlili mi, že pan Boháč sám včelařil prabídně, jen překládal cizí články o jiné včele v jiných podmínkách, ale jaksi to zatajil, přesněji, tvrdil, že to jsou fakta platná obecně. A to by byla vědomá lež, pokud sám vyzkoušel co tvrdil (překládal) a nebo neuměl včelařit a tudíž to neuměl posoudit. Obojí je trestuhodně špatně, nemyslíte? Mě konkrétně Boháčovy kraviny stály nemálo peněz a hlavně znechucení, připadal jsem si jako neumětel když mi nic z jím doporučovaných postupů nefungovalo. Udělal jsem totiž tu chybu, že jsem Včelařství, Boháčovi, ale i dalším věřil. A to jsem neměl!!!

Sedláček? Toho znám osobně, nesdílím ale s ním vůbec nic. O včelách mluví hrozně, třeba že žerou a chcípají, mlátí s věcmi u včel, chová se exhibibionisticky - včelaří nahý a hlavně prezentuje dávno překonané bludy a dělá z toho vědu = OP. Taky jeho video s vizimovanými oddělky, které zjara živoří s pár deky zásob, tak to je taky síla! A tohle někdo - ANONYM - obdivuje a považuje ho za VELKÉHO včelaře? Není to týrání zvířat držet včely na hladu? Co myslíte anonyme, který se patrně stydíte sám za sebe? Otázka je řečnická.

Ale povedlo se vám mě znechutit z části lidí, ano, i tací jako vy jsou na světě.

Měl byste se dovzdělat, nedávno jsem to tu podrobně vysvětloval. Fakt vám není blbé divit se obecně známým věcem? Navíc jsem přinesl vlastním nevědeckým výzkumem ZADARMO BEZ GRANTŮ poznatek, který se nedá nikde dočíst. Laskavě si to tady na CHZ najděte sám. Zjevně zneužíváte naší ochoty sdělit věci, musíte se milej zlatej posnažit sám. A až co byste případně nechápal, nějaký detail, to vám tady vysvětlíme. Tedy já, nevím jak ostatní.

Přitom já píšu tak, že už není nač se ptát, vše vysvětluju podrobně včetně souvislostí, pravda, je k tomu nutná určitá minimální hodnota IQ a schopnost chápat souvislosti. Ale nač se snažit sám když se najde někdo, koho se doptáte že?

Já tady u nás objevil pána, který to umí tenčí než jiní. Průmyslové váží od 87 do 95 g pro míru 39x30 a tudíž jich je do kila 10,5 - 11. Dal jsem si dělat u Plzně, dcery Mety Lengála paní Machové a těch bylo do kila jen 7. Tady nedaleko v Bernarticích (u Dolních Kralovic, Bernartice jsou patery) dělá M pan Dufek. Jen v zimě, v létě včelaří. Ten jich umí do kila 9-9,5 a to je celkem bomba. Jeho M jsou taky přesné, u Machové u poloviny M nebylo dno buňky přesně tam, kde být má. Označil jsem si je a hlídal, v medníku to včelám nevadí, asi dvě kila vysokých naštěstí vyrobili správně.

U pí Machové před 4 lety 85 Kč za kilo, u pana Dufka asi 80 a nebo méně, fakt nevím a dal bych mu i víc, nechápu jak to za ty peníze může dělat. Letos v zimě jsem si M dělat nenechal. Jo a oba výrobci dostali vosk z víček a protože nekouřím (18 let), poznám podle vůně víčkový vosk, voní po ovoci, ale hlavně po propolisu. Oba jmenovaní nešidí, M od nich po rozbalení nádherně zavoněly voskem s propolisem a snad ovocem, neumím to popsat.

Machová od Plzně je jen shoda jmen s předsedkyná Svazu.

Hm, to jste šikovnější, já se tomu moc nepověnoval, protože kvůli prodejům vč jsem to měl s voskem jan tak tak. Totiž, panenský hromadím a ten za levno nedám, a rodina na kosmetiku a na svoje potřeby spotřebuje málo. M vyměňuju jen za vosk ze souší, panenský a víčkový prostě nedám. Z části si dávám z něj dělat M do medníků. Jenže jsou silnější a tudíž těžší, tato technologie to tenké neumí.

Máte originální nápady, to mě nanapadlo, že zbavit se únavy může ožrala tak jednoduše. Podivné je, že to nedělají, dřou se dobrovolně a ještě si to platí. Obdivuhodné, nemyslíte?

I v tom se shodneme, kdybych nemusel, nejezdil bych a nechlastám ani když nemusím nikam jet. Naopak obdivuju - spíš hluboce pohrdám těmi, kteří ráno než začnou něco dělat, tak si dají panáka a otevřou lahváče. A pak se celý den perou nejen s únavou od práce, té moc není, moc toho neudělají a už vůbec kvalitně, ale tihle ranní ožralové bojují hlavně s únavou z chlastu. Ale to jsem se od rojení dostal asi dost daleko.

A ve vosku jsem soběstačný s přebytkem a to i když s každým prodaným vč na jaře ode mě odejde kilo vosku v podobě meistěn, celkově asi 1,6-1,7 kg vosku s tím, co je na M postavené. Letos jsem neprodal žádné vč a už nyní vidím, že jsem ve značném přebytku. Tudíž ani kvůli vosku, za který gauneři platí mizerně, mi nestojí za to crcat se s roji. Ale ve skutečnosti je to tak, že to ti okolo mě asi umí taky a ke mě žádné roje jakživo nepřiletí a svoje nemám. Totiž. Kolem mě je drtivá většina včelařů ve vysouvacích Čechoslovákách a na třicítce - mají to 3x13 rámků a pak se to málokomu rojí. Ale zarytí Adamiti, nebo Langisti 1/1 holt furt řeší roje. Jejich boj.

Ne, vy, když zůstaneme u mého příměru s chlastem, říkáte, že klidně jezdit nalitej, ale chlastat jen vodku, která není cítit z dechu. Napadlo vás BG, třeba prostě nejezdit? Pak je úplně jedno jakou kořalku a dokonce je jedno i zda se úplně abstinuje ne?

Nejjednodušší je prostě udělat to jak píšu já a nechat to na včelách. Odletí? OK, ať si táhnou třeba do pekel. Což v drtivé většině případů pro včely tak dopadne. Nebudu tak zvanou přírodu vodit za ručičku. Udělám věci jak se udělat mají a dál to nechám na přírodě. Já na kra.iny fakt nechci mít čas.

Prostě nejlepší je včelařit tak, že nemám jediný roj. A mě se to daří a daří se to každému, kdo chce.

Všiml jsem si, že píšte o cennosti rojem postavenéího díla. No, já ten problém nemám, já mám dokonce spíš opačný “problém” tavím i velmi pěkné mladé souše, mám jich nadbytek. Proto bez uzardění trvdím, že kdo tvrdí, že u Dadantsystému je problém s obměnou vysokého díla, neumí včelařit!!! A tak mě dílo, které by případně vystavěl roj, vůbec žíly nerve. Jinde jsem vysvětlil, že mám v každém vč 2 postavené a zakladené M v době, kdy ostatní začínají shánět přířezy a mezistěny = v době květu třešní. Kdo se naučí toto a pak je ale základní podmínkou zužování, pak nepotřebuje roje vůbec na nic. Já na zbytečnosti fakt nechci mít čas.

Dost hodně si vážím názorů BG. Ale pobavil mě tím, jak popisuje zbytečné a nesmyslné úkony, které dělá a říká tomu, že si nerad komplikuje práci.🙃🙂🙄😉

On cedí roj a chytá matku a vězní jí a já v životě nezažil jakékoli komplikace když by v poroji bylo víc matek. Já taky neumím vůbec poznat, zda se jedná o prvoroj se starou oplodněnou a nebo poroj s panuškou a už vůbec jestli jich je v roji víc. Ony si to mezi sebou vyřeší ty matky, nebo včely, je mi vlastně úplně jedno, jak to holky udělají.

Petros. Jednou na IF jsem napsal, že ABY BYLA JISTOTA, ŽE SE VOSK NEZNIČÍ, musí se použít na vyvařování pouze voda dešťová. Na to mi tam jeden, co se podepisoval profesor, odpověděl, že on vyváří vosk zásadně ve vodě ze studně a dobrý. Dělal to tak i jeho otec a vždy to dobře dopadlo. OK, patrně měli ve studni povrchovou měkkou vodu. Ve skutečně studniční tvrdé vodě vosk zmýdlovatí a nedá se nijak napravit.

A tak milý Petrosi, vaše logika je stejná jako: “Celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli”. Samosebou, že jde dělat spousta věcí “nesprávně”, já jen říkám kdy je to 100% a nebo stu procent nejbližší VŽDYCKY. 

-----------------------

Já například tady, kde posledních 7 let žiju, nemám sklep ani nic jiného, co by ho mohlo nějak nahradit. Potom musím dělat (nerad) docela blbé kejkle, vždy pracnější a taky se mi stalo, že roj uletěl. Dokud jsem sklep měl, jen jsem slyšel a četl, že sem tam někomu usazený roj pláchnul. Ve skutečnosti roje v posleních letech vůbec nemám a když, nakonec zjistím, že nebyl můj. Letos druhý rok v řadě se mi nechce ani jediné ze 40 vč rojit. Dokonce ani nestaví misky. Mám za to, že to je TLumičem a pochopením jeho správné funkce. Ale zatím se to bojím tvrdit, myslím, že je třeba zkoušet déle. Roky neměl roj Petr a ani Tom4 - tedy ne svůj. Navíc, já ve svém věku už po stromech nepolezu a ještě k tomu mám takovou niternou, ryze soukromou tezi, že komu se u mě nelíbí, ať letí třeba do pr.ele! Mimochodem, toto jsem si uvědomil už v osmdesátkách, kdy se ještě převěšovalo (obdoba OP, jen jsme tomu tak vznešeně neříkali) a při více než 40 vč, z toho 18 na kolech, se při nesmírně pracné klasice ani jinak nedalo, protože jsem musel do fabriky vyrábět munici na lidi, aby byl trvalý mír na věčné časy a nikdy jinak.

Clyntolynx - vám bych doporučil nic nevymýšlet, pozeptat se kámošů na rojáky a vyrobit si ten nejlepší. Koupit se asi moc nedá, co vidím v krámech je děs a když je pěkný a má správné prvky, je velmi drahý. Zásadně nesmí být ze sololitu, který je velmi těžký. Sololit 3,3 mm - nejběžnější, je o dost těžší než překližka 4 mm - nejslabší co se vyrábí. Roják musí být co nejlehčí, šermujeme s ním ve výšce nad hlavou nebo na dlouhých rukách přece!

Roják má mnoho funkcí a žasnu, že někdo včelaří a nemá ho. Je to vlastně malý úlek, vždy na 6 rámků vysokých 30 cm, pod rámky musí být 18 mm. Mě běžně slouží jako plemenáč například a třeba proto ten podmet 18 mm. Bez rojáku s příslušnou kulatou dírou ve víku neumím udělat smetenec. Dobrý roják má ještě jednu, menší díru v deklu na zavěšení matky v klícce, právě u toho smetence třeba.

Ale to bych tady vlastně napsal knihu, nastudujte si Včelařův rok. Jak vás čtu, dost inteligence, abyste uměl odfiltrovat do dneška už překonané staré postupy, moderní v padesátkách, máte.

Taky jsem nejdřív nechápal váš terminus technikus “komorovačky”. Včelařská obec je nazývá blinovou přepážkou. A to i přesto, že vynálezce byl Rus Blinov a tedy by správně měla přepážka být Blinovova. Běžně se koupí, já je ale viděl jen na míru 24. 

Stejná přepážka “přepažovací” je bez díry. Já mám některé blinovky (měla to tak pradávno moje máma, jenže kulatým plíškem na postranním čípku - očkové uzávěry neexistovaly) opatřené očkovým uzávěrem a tak slouží jako komorovací blinovka i jako přepážka schopná včelotěsně přepažit například nástavek. Jen pod ní na dně musí být přitlučený hranolek vysoký přesně jako, podmet, u mě jto vždy 18 mm a proč zrovna 18 jsem mnohokrát vysvětlil. Takto by se na stejném dně jaká mám, daly rozdělit moje nástavky na tři komory po 3 rámcích, což na oplození matky bohatě stačí. Já mám ale nástavky rozpažené jen na dvě pětirámkové komory. Česna rozdělného nástavku na plenáčové komory obrácená u každé komiry na jinou stranu je nebetyčná idiocie, mikdy to nedělejte!!!! Není to na nic potřeba, je to jen lidské hloupé “ku.vítko”.

Když se jedna matka ztratí a nebo už oplozená zužitkuje sama bez oddělku, jen se vytáhne přepážka. Dělám to tak, že nejprve (je červenec nebo srpen třeba a hrozí rvačka) posunu kolečko do polohy dírek. Druhý den do polohy otevřeno a další den přepážku odstraním. Když nemám čas (to je skoro vždycky, nebo prostě nehodlám chodit otevírast očkový uzávěr postupně) a nebo se mi enchce, otevřu očkový uzávěr hned, ale jen napůl třeba a myslím si, že se v uzoučké “uličce” rvát nebudou. Ještě nikdy se mi nestalo, aby se to nespojilo a byl sebemenší problém.

A tak dále kolegové, jdu zase něco dělat pro sebe, vám jsem předal zase kousek z toho, co jsem nasbíral za život já. Jak s tím kdo naloží je jeho boj. Vidím, že je třeba popsat znovu funkci TLumiče a jak na oddělky a jak na plemenáče a jak na spoustu a spoustu dalšího.

------------------

Na závěr jen, že jsem nepřehlédl, že se někdo cítí jako že si zaslouží neurvalou aroganci jednoho známého psího čumáku. Na jedné straně je dobré, když začátečník má pokoru a úctu ke starším a zkušenějším, na stranu druhou by měl každý přirozeně (nevymyslel jsem to já, ale kolem roku 430-400 před naším letopočtem jistý Sókratés) umět rozpoznávat dobré od zlého, krásné od ohavného, slušné od neslušného a chete li arogantní od vstřícného. A pak není nestoudné vymezit se vůči lidem určitého typu i v mladším a méně zkušeném věku či postavení. Jen je nutné dát pozor, aby se to nezvrhlo do arogantní drzosti, kterou dnes sociální inženýři nazvali asertivitou. 

Tady si dovolím vysvětlení, Servus je latinské slovo pro otroka. Předpona a vyjadřuje opak a tedy je a-sertivita doslova to, co je opakem otrockého (obdobně je amorální opakem morálního atd). Ovšem dnes je tak zvaná asertivita naopak pouhou neuctivou drzou arogancí dutohlavů, ovšem obdařených bezbřehým seběvedomím. A tak skutečně inteligentní člověk sám pozná míru a výše zmíněné Sókratovy rozdíly.

Popravdě moc se ve vašem popisu nevyznám. Místo metafor by byla lepší odborná terminologie.

Sebral jste nějaký roj a nějak divně, když byla matka mimo. Nebo několik rojů do sebe. S tím já nemám žádnou zkušenost a asi jsem to ani nikdy neviděl. Ale četl jsme o tom.

Roj se skutečně usazuje vysypáním na otevřený vystrojený úl. Že se jim dovnitř nechce hned by mohlo být pochopitelné a nebo se to dá načíst, čímž = načtením základů, by měl každý začátečník začít. Než se stáhnou do úlu trvá do hodiny, obyčejně asi půl hodiny. Žádné “sajtny” v podobě dalšího prázdného truhlíku se nedávají. Po vysypání, na HL rámků se udělá ze včel “kopec” a ten pomalu vtéká mezi rámky. Hodně zmatených včel se někdy rozleze po úle. OK, je otevřené česno, ony to najdou. Pak je nutné nějakou deskou zakrýt strop a nechat jen mezerku aby se stáhly dovnitř. Ale tohle prostě není dobré, lenochům se zdá, že něco urychlí a přitom je to právě naopak. Popíšu jak se roj usazovat má. Je to v každé starší čeké knize!!! A nepochybuju že i slovenské, nemusíme koukat k cizákům a už vůbec Západním, my a Slováci jsme skutečné včelařské velmoci!

Roj se nesbírá do sudu, kýblu ani krabice. Musí to být roják, bedna s větráním. Ovšem větrání - obyčejně je to nejméně půlka delší, tedy boční stěny, musí být před sbíráním roje zakryté. To proto, že by se pak část včel zavěsila z venku na včely uvnitř a nikdo s nimi nehne. Prostě se sejto odkrývá až když je roj v bedně a ve sklepě. 

Jak tedy sebrat roj - ideální podmínky:

Pod roj se dá roják, setřese do něj většina včel a v mračnu včel, které se vždy vznesou, se položí roják na zem a přiklopí víkem tak, aby zůstala asi centimetrová skulina na kratší straně rojáku nad česínkem (to musí vždy roják mít a musí být otevřené). Roj, pokud je v něm matka, vydává silnou vůni a ta neomylně navede vzneslé včely a ty, které spadly při setřásání mimo, do rojáku, který je už položený na zemi, ve stínu. Trvá to asi 1-3 hodiny. Když je klid, opatrně se omete skulina a víko se zavře napevno a nechá se už jen česínko. Je dobré to nechat pod stromem ve stínu do večera a nebo do úplného stažení včel.

Když se roj sebere do toho, co je po ruce - kýbl, sud, pak se MUSÍ VYSYPAT DO ROJÁKU!!! Který má větrání jak je výše vysvětleno. 

V rojáku se má 24  hodin věznit v temnu a chladu, tedy ve sklepě.

SPRÁVNĚ usazujeme roj takto:

Na požadované místo se postaví vystrojený úl, kterému se otevře maximálně česno. O česno se opře deska široká asi jako úl, radě+ji tak 50-60 cm široká a asi metr dlouhá (používal se řeznický zabíjačkový vál), newbo prostě co je po ruce. Podloží se, aby byla skloněná asi pod úhlem 5-15 stupňů tak, aby to měly včely k česnu do kopce. Je dobré na kraje položit latě, třeba odřezky střešních latí a vytvořit tak jakési sajtny.  To nasmněruje včely správným směrem a hodně to zabrání “přetečení” zmatených včel po vysypání na strany a na zem. 

Na tento náběh se vysype z rojáku odvčera uklidněný roj ze sklepa. Celý roj visí na víku rojáku. Po odjištění zavíracího systému opatrně zvedneme víko i s celým rojem, klidně, velmi opatrně a pomalu, bez trhání a otřesů přeneseme včely zavěšené zespoda na víku nad “vál”. Víko nakloníme na stranu a prudkým trhnutím shodíme celý roj doprostřed válu. Včely v pár vteřinách neomylně zamíří PĚŠKY do česna, obyčejně moc včel nevzlétne, většinou žádné. Než se nastěhují do úlu to může trvat hodinu i déle. 

Pak není žádný problém s víkem, sajtnama kolem úlu a dalšími nesmysly jako když se sype roj rovnou do úlu horem. A mimochodem, usazování roje je tak strhující divadlo, včely neútočí a lidé žasnou nad jakousi organizovaností dějů, které včely předvedou, že právě toto může nastartovat zájem o včelařinu dalších člernů rodiny, třeba dětí. Pro mě to v dětství byly nejúžasnější zážitky u včel, tehdy se chovaly velmi agresivní včely, ale při usazování roje byly jak beránci.

Když se roj usadí hned bez uklidnění v chladu a temnu, reálně hrozí, že z úlu uletí zase na strom, někdy na stejný, klidně ale na jiný. Ony vůbec nechápou, že už byly v úle, myslí si, že je asi bouřka srazila na zem do nějakého kýblu, sudu nebo kam a to ony neznají. Ony znají, že mají po vyrojení sedět na stromě a tam se “rozmyslet” co bude dál.

Do úlu pro usazení roje se nikdy nesmí dát jakékoliv jídlo!!!!!!!!!! Když souše, tak ale ÚPLNĚ suchá! Roj má v sobě nasáté jídlo na 3 dny. Jestli jsme ho chytili v den vyrojení, den ho vězníme, další 2 dny se nekrmí. To proto, že reálně hrozí, že se v novém úle roj opět nacucá zásobami a letí. Důvodem je pud, vysvětlím to pod článkem - 1.

Správné vystrojení úlu pro roj.

Roj hodně dobře staví, nic se mu v tom nevyrovná a je nutné toho maximálně využít. Aby matka mohla začít ihned klást a aby včely měly kam “složit” zásoby, které mají nasáte v medných volátkách a mohly začít pracovat, dáme jako čtvrtou suchou souši, stačí půlka, nebo požranou od motýlice a nebo nějak poškozenou. Neměla by být stará a hnusně černá, stačí jí i půlka. Klidně použijeme i panenskou. Vedle té souše se dají z každé strany prázdné rámky pro volnou stavbu (jak musí vypadat popíšu pod článkem - 2), polopatě: JEDEN A JEDEN. Pak po mezistěně a pak zase prázdné pro VS. Nesmí se dát jen VS, stavěly by šikmo a ignorovaly by rámky a to i když by nahoře měly ty rámky proužky mezistěn. Někdy možná ne, většinou ale ano a proto to nikdy neriskujeme.

Pokud přišla souše na pozici 4 od česna (vždy je vše od česna, které NIKDY NESMÍ BÝT UPROSTŘED!!!!), pak je u přední stěny rámek na VS. Směrem dozadu = od česna se střídají M a rámky pro VS.

Třetí den po usazení neprohloupíme, i když je snůška, dát roji krmení, asi litr a zásadně jen a pouze 1:1. Ostatně kdo chce včelařit bez úhynů, nesmí dát hustý roztok nikdy a nesmí nikdy použít žádné syntetické krmivo pro včely. Hned se nestane nic, pak ale vč často uhyne, nebo neprospívá, stagnuje a zaostává, nemá “jiskru” a včelaři se strááááášně diví jak se to mohlo stát?

Pro mě je docela mrzuté, že se začátečníci neobtěžují si sami načíst základní zásady a postupovat podle nich. Když už jsem to tu napsal, aspoň si to někam uložte a s odstupem pár dní si to znovu čtěte až to budete doslova sypat z rukávu i o půlnoci a potmě.

1 - Roj má naprogramováno přírodou nebo Bohem, že má oletět daleko od původního příbytku, aby potravně nekonkuroval původnímu včelstvu. Ovšem v okamžiku vyrojení to dost dobře nejde, včely jsou těžce nasáté potravou. Jenže opoustit úl musí ve chvíli, kdy zavíčkují první rojový matečník. Když je mizerné počasí, mají na vyrojení asi 6-7 dní a pak letí i kdyby se v deštivém počasí udělal hezky jen na čtvrt hodinky. Takže těžké nasáté včely, které tvoří roj, v drtivé většině usednou někde poblíž. Odtud roj vysílá pátračky aby našly nové doupě. Jak se jim to podaří, roj odletí na nové místo.

Jestli včelař pospíchá a nebo to nezná, nevzdělal se, a cpe hned chycený roj do úlu, nechtějí do něj, nevědí, co se s nimi děje a “vědí”, že musí sedět na stromě a vysílat pátračky. Že je včelař do vhodného úlu už dal dost často “nepochopí” a uletí zase na nějaký strom.

2 - Rámky pro VS by stačily jen s horní loučkou opatřenou voskovou linkou, proužkem meztistěny a nebo jen T- loučkou (můj vynález inspirovaný Langstrothovým řešením, někde je to detailně popsáno) a nebo HL, na kterou se na její “bříško” přibije obyčejná řeznická špejle. Ta vytvoří jakousi "ploutev" - obdoba T-loučky. Na tom včely začnou vždy neomylně stavět. Tedy když není víc rámků pro VS vedle sebe. 

Ovšem pak by rámky, zejména vysoké 30 cm, nebyly nijak vyztužené a s takovými se včelaří obtížně, hrozí vylomení i při malém náklonu. Proto musí mít rámek pro VS vodorovnou příčku, nejlépe asi tak dvě pětiny vnitřního prostoru rámku odspoda. Jako tato příčka poslouží dokonale vložená T-loučka, nebo obdoba se špejlí a nebo hranolek 10x10 mm nakoso tak, aby mířil hranami nahoru a dolů a vytvářel jhakési břity. Velice se mi osvědčila silná špejle, seženou se špejle o průměru 4 mm dlouhé 40 cm a úplně postačí, dají se ale koupit i špejle silnější. Výhodou výztuhy je to, že stavět začnou dvě party stavitelek. Špejle a hranolek nakoso poslouží i k tomu, že včely propojí plást v jeden celek. Jak se použije T-loučka, reálně hrozí, že horní část plástu nepřistaví k T-loučce a nechají pod plástem (horní částí) stejnou mezeru (obyčejně je vysoká 18 mm), jako nechávají pod plástem vždycky.

Netykáme si! 

Navíc mám profil a v profilu se lze dočíst plné jméno každého REGISTROVANÉHO uživatele CHZ.

Jako byste potvrzoval všechny moje domněnky stran IQ mnohých lidí. Anonymita nebyla jádrem sdělení, vy máte velkou potíž rozpoznat o co ve sděleních jde, viďte?

Odpočívám si čtením starých zdrojů. Nyní studuji Včelařství z roku 12/2006, kde jsem narazil na článek Ing. Řeháčka. Pro ty, kdo nevědí, je to autor Eurodadantu (nikdy jsem nepřišel na to, proč to tak nazval, když kromě Čechů nikdo jiný délku rámku 39 nezná). Pokusím se stručně vysvětlit co ED je. Je to vlastně Blaník, jenže na 13 rámků. Neskutečný nesmysl a taky se nijak moc nerozšířil a nerozšíří. Používá VN 39x30x13 a k tomu medníky 39x15x13, má “mezerníkové” rámky, tedy všechny loučky široké 25 mm a hřebeny. Upozorňuji, že hřeben je ještě horší nesmysl než pleckatý rámek, ale o tom snad někdy jindy. Co Řeháčka vedlo k navýšení počtu rámků jsem už zde na CHZ vysvětlil, byl to stejný motiv jako u Sedláčka zase překročení “magické” výšky rámku 30 na 34,7. Oba autoři byli motivováni základním nepochopením příslušné funkce potřeby prostoru pro plod u včely medonosné Kraňské a BF v podmínkách ČR. Ale o tom jsem podrobně pojednal na jiném místě.

No a žasnu, co za nesmysly pan Řeháček radí. Třeba hned po pročišťovacím proletu prohodit nástavky, nikde v článku ale nepíše který s kterým, jen z kontextu vyplyne, že dává celou zimu nahoře umístěný NN se zásobami pod VN (ten má ale být pod VN od poloviny září = metodika Blaník). Dát do něj trubčinu ho nenapadlo, naopak, myslí si, že je 13 polorámků málo a že by silnější vč měla mít “manipulační” nástavky pod VN dva(!!!!!!)

Ovšem čím mě učitel z Nasavrk dostal do kolen je, že hned po pročišťovacím proletu při zúžení se má plodiště prostřídat s mezistěnami. 

------------------------------------

Pořád radím aby začátečníci studovali starou českou odbornou literaturu. A dochází mi, že to není ve všech případech odborné literatury dobrá rada, protože co tvrdí někdejší učitel ze včelařské školy jsou takové bludy, že je nutné na tohoto autora bleskurychle zapomenout. Dalo by se říci, že to byl ývvoj a že se Ing. Řeháček teprve postupně propracovával k prozření. Ale prostě dát po pročišťovacícm proletu včelstvu mezistěny a současně tvrdit, že se při stejném úkonu ve stejný den zúží blinovou přepážkou na 5-7 rámků, neumím pochopit ani s velkou dávkou shovívavosti ke starému muži.

Taky překlep, nejspíš zaviněný redakcí (jak to, že to prošlo korekturami, dělá je někdo z RR?), kde na straně 322 v prostředním sloupci úplně dole je věta jejíž část cituji: -přenášejí včely tento “polotovar” do medníku nad plodové těleso, kde jej dále zahušťují a obohacují inertními enzymy. - Tak tohle je fakt síla. Jasně, v kritickém místě jednoho slůvka, cizího slova, chybí jediné písmenko “v”, ale to úplně mění celý smysl a vzdělanější člověk sice asi chápe překlep, protože se ale jedná o časopis ODBORNÝ, nemá jistotu, zda to není napsáno správně. Protože je tam ještě plurál a přitom invertujících enzymů není mnoho, ale jen jeden, může se laik domnívat, když jde o inženýra a dokonce o učitele ve včelařské škole, že dotyčný patrně sděluje nějaké novum, že je invertních enzymů více. Ovšem většina z úcty k “odborníkovi” vidí a čte inertní a musí si lámat hlavu, co za netečné enzymy do medu včely přidávají?

Pro pořádek. Latinské slovo invertovat znamená zvrátit, změnit, přeměnit, zatímco latinské slovo inertní znamená neměnný, netečný neaktivní, nehybný a je tudíž významově přesně pravým opakem slova invertní. To je možná bagatelní v hovorovém jazyce (holinky - hodinky), v ODBORNÉM časopise je takováto chyba naprosto nepřípustná!!!!

Proto varuji začátečníky, že je nutné u všeho myslet a pokud narazí v nějakém, i starším textu na nějakou nejasnost, je nutné si tvrzení ověřit. Je mi to líto, ale bohužel odborná úroveň Včelařství byla už před 18 lety docela nízká a do dnešních dnů spíš nadále upadá…

Také proto si tak zvaných dnešních vědců, kteří se tak sami nazývají a někteří sedí v RR Včelařství (nebo publikují jinde), neumím vážit a brát vážně “vědecké studie”.

Prostě proto, že to jedodušším lidem evokuje její název. Lidstvo Atlantické civilizace hloupne a z mladých jsou povětšině lemplové neschopní ani vyměnit žárovku. Což je záměr majitelů zeměkoule. Dnes zruší školství pracovní vyučování a za 20 let tu máme generaci lemplů závislých na terciální sféře - na službách. To už se děje nyní, máme tu statisíce mladých lemplů, kteří umí s mobilem a s počítačem, ale jsou leví jak šavle. K tomu jsou ještě totálně blbí a věří, že planeta shoří. A protože tohle vím, ujistil jsem preventivně ty hloupé, že Europaleta není od EU.

Spokojen anonyme, který se za sebe stydí a nepřihlásí se?

Už je to, jak a na co jste se zeptal, jako by snad byla europaleta předmětem sdělení dokazujete, že se ani malinko nemýlím v názoru na IQ některých, zejména mladých lidí. Těm dali mocipáni laciné hračky aby jejich pozormnost odvedli k nesmyslné komunikaci na sítích a tím se z nich současně stali nezruční a nesmírně hloupí lempli. Ale umí vkládat fotky kamkoli, to je fakt.

Dnes u Petra + půl kila, ale od 15 hod mu včely nelétaly. U mě v 19 hodin silná snůška viditelná na česnech, včely voní 20 metrů od úlů, pyl je smetanový z ostružin a malin. Hlavně ale na starých smrcích a borovicích (asi 50 let) je hodně včel. Je to vysoko a žádné producenty medovice nevidím, v nižších partiích mšice nejsou, nejsou tam ani včely.

Včera přestávaly slídit, dneska neslídily vůbec. Jenže právě přišel vydatný déšť a bude zase po medovici jako minulou neděli.