Příspěvky uživatele

Nemyslím si, že jde o jazykovou bariéru, protože nevěřím, že jste měl na mysli vzájemné zaměňování rámků v jednom nástavku. Protože si nedokážu představit nástavek, ve kterém by jednotlivé rámky nebylo možné vzájemně přehazovat - zaměňovat. Z kontextu při znalosti věci jste mohl mít na mysli pouze záměnu rámků v plodišti s medníkovými a pak je to jak jsem to pochopil = že doporučujete stejně vysoké rámky v medníku i v plodišti.

Jádro bylo v něčem jiném a vy jste se tomu zase vyhnul. Já se chci dobrat toho, zda je liberálně pravda, že “úl medu nepotí”, tedy že jsou všechny úlové systémy rovnocenně dobré a nebo zda mám pravdu já, že vedle vynikajícího systému jsou tu vysloveně špatné úlové systémy. To je to oč tu běží, řečeno s básníkem!

Pak je to zženštile tupé a dokážu vám to na příkladu našeho prezidenta když lidi volí, rozhodují se pro něco (nebo někoho) nikoli na základě faktů a toho, k čemu se to “něco” hodí nejlépe, ale když se lidi liberálně (bez koulí = zženštile) rozhodují, jak jste vy doporučil, na základě svých pocitů.

Pokud se shodneme, že některý úl je lepší a jiný horší, přesněji úlový systém, pak myšlenku rozvíjejme. Já jsem tu mockrát předvedl, že jsem něco nevěděl a jak se ustavičně snažím učit a jak svojí metodiku Blaník a i úl Blaník stále upravuji a vylepšuji, vy se snažíte budit dojem, že vám je odedávna vše naprosto jasné. Takové sebevědomí vám hluboce závidím. Já se dokážu učit i od začátečníků viz kolega romaning a kolegyně drvodělka a i jiných samozřejmě. Naopak s velkou pkorou připouštím, že nepovažuji pod svojí úroveň přiznat omyl a učit se od začátečníka.

--------------------

Navrhuji vám pane Goro tuto záležitost uzavřít s tím, že v návalu práce na vrcholu sezony máte velmi omezený čas a prostě jste v dobrém úmyslu (s každým chcete vyjít bez konfrontace) napsal ne dostatečně promyšlený příspěvek. Protože ve své odpovědi píšete, že systém Dadant - pro začátečníky vysvětlím, že to je systém vysokého prostoru úlu pro plod a pro med nízký prostor - běžně a už roky používáte, pobavme se tedy o tom, zda to má skutečně tak velké benefity, jak tvrdím já a nebo zda je to úplně lhostejné. Jistě jste někdy včelařil v systému stejně vysokých nástavků a tudíž můžete srovnávat. Já toto srovnání uvedl bezpočtukrát, protože i já jsem paralelně včelařil jak klasicky - stejné nástavky a Dadantsystémem. Já srovnání mám skoro 60 let praxe a tudíž vím přesně o čem hovořím.

Dobrovolně - aspoň tedy já - bez nároku na honorář zde předáváme zkušenosti ostatním, řekněme méně zkušeným kolegům a kolegyním a ti se nejvíc mohou naučit a pochopit právě jen a pouze z diskuze, nikoli z konsensu = shody. Mimochodem, ustavičné usilování o konsensus je další ryze liberální bláznovství, ničící diskuzi ještě dřív, než začne.

--------------------

Od vás milí začátečníci očekávám aktivní zapojení do diskuze a navrhuji vaše dotazy na jednotlivé body. V naší zemi bohužel došlo k unikátnímu stavu hloupé propagace stejně vysokých medníků jako plodiště, což, jak jsem uvedl, je ve světě unikát a tudíž si drtivá většina lidí myslí, že normální je pokřivaný středoevropský systém jediné rámkové míry v jednom úle a já jsem připraven trpělivě vysvětlovat, že opak je pravdou.

Vše to má ale několik základních předpokladů. Já píšu jen pro ty, kdo chtějí chovat včelstva bez úhynů a chtějí od nich získávat nejčistší med bez výluhu z výkalů včelího plodu a bez reziduí a nebo s nejnižší možnou příměsí jakýchkoliv cizorodých látek. Navíc pro ty, kdo chtějí získat nejvíc medu při absolutně nejnižší pracnosti řekněme na kilogram medu. A v neposlední řadě pro ty, kteří chtějí mít co nejvyšší profit při nejnižších myslitelných nákladech.

Ale je možné, že někdo pracuje s malým nebo menším výnosem rád, rád se nesmyslně dře (to si nedělám srandu, viz mě nepochopitelná fitcentra) a rád se každé jaro těší, kolik včelstev vymete z úhynů zimních a zvlášť perverzní včelaři asi touží po úhynech už v podletí a na podzim. Ano, i tací asi jsou, jinak by nebyl systém stejné rámkové míry v jednom úle tak drtivě nejrozšířenější.

Poslední zprávy od Petra - včera +2,5 kg ráno po odpaření a dnes i v tom větru +2,5 kg, ale před odpařením. I tak je to neskutečné! Včelstva téměř vůbec nenosí pyl, netuším jak to v plodištích vypadá a kvůli zdr indispozici se nemůžu podívat. Nedokázal jsem podsadit další medníky a tak předpokládám totálně ulitá plodiště medem.

Ještě tu nekvete lípa srdčitá (malolistá). Jak rozkvete (odkvete) lípa, je tady u nás v tom roce po hehe. Z květu tady nedá nikdy nic a z listu tuplem ne. Možná na uživení (i to je skvělé), ale “na kliku” nikdy nic.

Před týdnem tu rozkvetla krušina, už kvete naplno a včely jí téměř ignorují, úplně ignorují pámelník a i netvařec. Naplno kvetou vlčí máky, černý pyl z nich ale není na česnech vidět a není vidět ani tmavohnědý pyl z bílého divokého jetelíčku, kterého tu jsou doslova hektary na pastvinách dobytka. Kvetou okolíkaté trávy a letos je včely úplně ignorují, stejně tak ignorují ostružiny v lese.

Duby, jak červené tak “naše” jsou ulepné medovicí, včely to ale úplně ignorují. Zato smrky hučí včelami. Mladé světlé větvičky jsou plné stříbrných krůpějí medovice a včely to nestíhají sbírat. Před týdnem tu psal pan Goro o melecitoze a já z ní mám velkou obavu.

No a poslední věta je právě to, co se roky snažím lidem vysvětlit, že právě stejný rámek v plodišti i v medníku je tou, když ne jedinou, tak nejdůležitější příčinou všech neúspěchů. Druhou zhoubou pro včelstvo jsou očka a třetí vysoký podmet. Když se ještě dno nahradí sítem, je skáza dokonaná!

 Hodně jste mě zklamal pane kolego, hodně.

Vaše vyjádření je typicky liberální, v tom jste nezklamal, že vše je dobré podle pocitů včelaře a tudíž popíráte, že je nějaký systém lepší než jiné a tudíž popíráte, že některé systémy jsou ryze špatné. Celé lidské dějiny přitom dokazují, že vedle věcí správných jsou i nesprávné, dobrých špatné, pozitivních pro život i těžce devastační a tak dále. Tudíž zvrácená liberální ideologie popírá samu podstatu lidské Atlantické civilizace, postavené na antických základech, prověřených dvou a půl tisíciletým trváním.

Vy prostě jen konstatujete cit: najdôležitejšie je aby boli (rámky) vždy rovnakých rozmerov, navzájom zameniteľné v plodisku aj v medníku a vůbec se neobtěžujete svoje tvrzení nějak doložit. Proč musí nebo mají být rámky pro plod i pro med stejné? Jediný ROZUMNÝ důvod, pokud vůbec odpovíte, doufám, že nesdělíte aby se nepletly.

Jaký benefit včelař a jeho včely získají stejnými rámky? Jaký? A prosím JEN ROZUMNOU ODPOVĚĎ!

Pokud včelař použije rámky nízké pro med a vysoké pro plod, získá tyto výhody:

1 - nemusí používat mřížku  - mřížka = těžký stres pro včelstvo

2 - může těžit pouze panenský med - med bez výluhu z výkalů larev včelího plodu a případných reziduí z "tvrdé chemie"

3 - nikdy se do jeho medu nemohou dostat zbytky zimních cukrových nebo škrobových - syntetických zásob

4 - snadno dokáže oddělit plásty určené pro med a nemít je v úle v době léčení

5 - v důsledku ad 4 může bez obav z reziduí v medu používat účinnou, tzv. tvrdou chemii

6 - když nepoužije nikdy žádnou kyselinu - kyselina = těžký stres pro včelstvo, má téměř jisté, že jeho vč neuhyne na viry

7 - může využívat nízký tlumič, vysoký nástavek jako TL nemůže nikdy fungovat právě proto, že není rozdíl výšky

8 - do TL může přemístit úplně chov trubců a protože je TL nejchladnější místo v úle (pokud nejsou očka), je 99% trubčího plodu právě jen a pouze v TL a z toho se dá opět vytěžit mnoho výhod, které se v úle se stejnou výškou nástavků = rámků docílit nikdy nedají

9 - právě rozdíl ve výšce rámků je ten faktor, kdy se matka s plodováním drží jen ve vysokém prostoru a plod trubčí soustředí pod VN do nízkého TLumiče, hlavně aby předehříval přicházející vzduch z jediného česna v úle a nezaploduje všechna patra jako v NN systému

10 - mřížka je vždy za cenu ztráty medu, horší ale je, že včelstvu působí stres a součet mnoha malých stresů pak zabíjí včelstva

11 - lze snadno (nebo jedině) získávat druhové medy, navíc bez výkalů plodu a případných reziduí tvrdé chemie

12 - snáz a rychleji med dozrává na správnou vlhkost a tudíž je možné ho častěji odtáčet a tím stimulovat vč k vyššímu výkonu a v důsledku vyššímu výnosu kvalitnějšího medu

13 - ruční odvíčkování je mnohem snazší kvůli menší váze medných rámků, což ocení hlavně ženy a děti když pomáhají

14 - odvíčkování je možné pomocí mechanického stroje s el. nahřívanými noži, které však bez trhání odvíčkují, asi 5 x rychleji a úplně bez námahy včelaře pouze panenské a ÚPLNĚ  zavíčkované plásty. Když se na stroji odvíčkovává i panenský, ale ne úplně zavíčkovaný plást - vysoký obyčejně úplně zavíčkovaný nebývá, nože ho vytrhají. Zakladené plásty s košilkami uvedeným nejméně 5 x lacinějším odvíčkovacím strojem odvíčkovat nelze vůbec

15 - ve víčkách zůstává srovnatelně medu jako při odvíčkování ručním, plásty jsou ale dokonale srovnané a ani vyšší těžba panenského vosku není bez zajímavosti. Pravda, rámky nesmní mít plecka, jinak na konkrétním stroji odvíčkovat nejdou. Ovšem plecka by neměla být na správném rámku, lépe vyhovujícímu včelstvu a včelaři, tak jako tak. Stroj by se ale dal postavit tak (šířka nožů), že i pleckaté rámky by se odvíčkovat daly.

------------------

Tento výčet není zdaleka úplný. Prosím o laskavé vysvětlení, jaké výhody má použití stejných rámků v celém úle, když v systému Dadant není nikdy v nízkém díle plod.

Dá se říci, že používání stejných rámků v nástavkových úlech je snad jen ve střední Evropě. Balkán, celá jižní, západní i severní Evropa, včetně Británie, používá Dadant-Blatt. Stejný úl používá i celý bývalý Sovětský Svaz a, to nevím jistě, nejspíš i Čína. I bez Číny a Jižní Ameriky jde o nejrozšířenější úl na planetě, ale vy pane Goro klidně napíšete, že je potřeba aby byly rámky pro plod i pro med, tedy pro všechny nástavky v úle stejné. Zdržím se jakéhokoliv hodnocení takového názoru, ale mám za to, že z uvedeného jasně vyplývá, že to ani není potřeba, protože fakta hovoří jasnou řečí.

Tak jednoduché to není, na poločas rozpadu si nehrajeme, antichemici u včel nikdy nic takového nepřipouští, oni jen zuřivě nechtějí jednu ultraúčinnou chemii, která nemá vedlejší účinky, aplikovanou na jednu hodinu (Amitraz) v miligramech a nahrazují jí jinou chemií, která nevratně poškozuje včely v dekagramech po dobu několika dní! Ano, tak chytří jsou. 

Předpokládám, že nejste včelařka a přesto jste na to přišla líp než včelařští aktivisti nechemici. Těžím med jen z panenských plástů. Tedy z takových, kde včely nikdy nechovaly plod. A hlavně, moje medníkové plásty nejsou v úle v době léčení a proto můžu léčit čím chci a nemusím vymýšlet nesmysly. Tak snadné to je. Ovšem antichemici mají blbé, často Americké úly, včelaří blbou technologií neumožňující těžit med z plástů, které se nemohou zúčastnit léčení a pak se předhánějí v tom, kolik kyselin ještě jejich včely vydrží, než je ty kyseliny zabijí. A nejsou ochotní připustit, že i když jejich kyselinovou “léčbu” včely přežijí, uhynou o několik týdnů nebo měsíců později, právě v důsledku koňských dávek kyselin.

Ale to je u některých lidí marný boj, náboženskému fanatikovi nesmyslnost jeho Víry nevymluvíte a tak zarytému sluníčkovému grýndýlistovi taky ne. A mejnstrým, který těžce vydělává na “lékách”, je v tom udržuje, protože potřebuje bohatnout na zaručeně organických “lécích”. Tahle idiocie nevznikla u nás, ale na Západě, jako drtivá většina (spíš všechny) kravin, ve kterých musíme žít.

Oligarchové nepotřebují aby lidi měli zdravá včelstva bez úhynů, co by pak těm jednodušším prodávali? Nepotřebují to ani množírny matek a oddělků, na čem by bohatli, když by každoročně nebylo potřeba nahradit třetinové nebo poloviční a i větší úhyny?

Ve vašem nicku je pes a tak jistě víte, co to jsou množírny psů. Proti nim se bojuje. Proti stejné lumpárně u včel se nijak nebojuje. A v tom tkví celé jádro problému.

Moje povědomí o jedech proti blechám je zastaralé, dnes se do obojků dává například 

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?search=Fipronil&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns100=1&ns102=1

a proti tomu je Amitraz neškodný čajíček. V odkazu se jasně píše o vejcích a dalších a tak si svá tvrzení necucám z prstu. Jen se spoléhám víc na svou stárnoucí paměť (stále méně spolehlivou) a mezitím svět používá mnohem strašnější jedy. To na věci nic nemění, že včelařští antichemici neváhají dát svému čokolvi jak je vidět horší jed než Amitraz a jak tvrdím, jedí potraviny kontaminované horšími jedy a nijak je to nevzrušuje. Tudíž u včel a tvrdé chemie jde jen o pověry.

Hlavně se ale nikdo nepozastavil nad mým tvrzením, že ač Amitraz a Gabon používám, nedá se to najít v mém medu. To bylo jádro sdělení a z toho jasně vyplývá, že se vyhýbat tvrdé chemii je, velmi eufemisticky řečeno, nerozumné.

Hlavně jsem ale jasně popsal, a to i zde na CHZ, pokusy svoje a kolegy s nepoužitím Amitrazu, Gabonu a dokonce část vč nedostala celý rok vůbec nic. U mě k žádnému úhynu nedošlo. Protože ale kolegovi pak padla polovina vč, s pokusy jsem přestal. Přesněji s pokusy v součinnosti kdy kolega zkoušel to, co já. Prostě jsem ho do toho nijak nezatahoval a je nutné podotknout, že omezovat tvrdou chemii nebyl můj nápad, nýbrž jeho. Později se ale ukázalo, že kolega nevčelařil naprosto přesně dle mých doporučení a patrně proto mu část vč uhynula. To byla jedna část jeho problému. Druhá část spočívala patrně v jeho sousedech s rezistencí jejich včelstev vůči ani ne tak VD, ale k rezistenci vůči virům. Ovšem to je pouze moje, naprosto neověřená domněnka kdy vůbec nevím, zda tak zvaná věda vůbec zná rezistenci včelích virů. Polopatě. Kolegovi, jak se důkladným rozborem původu vč ukázalo, padla pouze včelstva, nepocházející ode mě, nýbrž téměř všechna vč z jiného zdroje.

S pokusy s omezováním tvrdé chemie jsem nepřestal úplně. Část vč dostává Gabon, část Amitraz ve formě fumigace Varidolem po 10.10. v roce v bezplodém včelstvu a nebo jako jedinou léčbu v roce až Varidol acetonovým aerosolem před vánoci 2023.

Ale pozor. Nikoho k ničemu nenabádám, je to každého boj sám za sebe, abych pak nebyl obviněn z případného neúspěchu. Zjistil jsem, že říkat stokrát nahoru dolu co se nesmí nikdy udělat, dodržel to vždy jen kamartád Petr a proto ani on nemá nejmenší problém. Protože to u něj v jejich vsi vidí mladší včelaři, začali ho kopírovat a už i u nich přestávají problémy s úhyny. Hlavní zásady jsem tu opakovaně velmi podrobně a často důrazně uvedl. Víc pro nikoho udělat neumím.

Přes všechno, co píšu výš, netvrdím, že mám odolné včely, nebo přesněji, že jsem takové nějak cílevědomně vyšlechtil. Časem tady uvedu co se domnívám že za odolností mých včel vězí.

Považuji za nutné doložit svá tvrzení o nevhodnosti Vlašky a veškeré včelařské teorie i praxe vázané na tuto včelu. Z následujícího vyjde zřetelně najevo, že je to včela do ČR naprosto nevhodná. Navíc je velmi nesnášenlivá a u této včely je nemožné mít úly u sebe blíž, než asi 1,5 - 2 metry. Jinak se neustále rve a napadá okolní včelstva a snaží se je vykrádat, což se jí často daří.

Vlaška, tedy včela Italská = Ligustica se vyvíjela v subtropech, tedy v klimatu s velmi mírnými zimami, kde i v lednu něco kvete a příroda po celý rok nabízí dostatek potravy. Neměla zapotřebí žít nějak úsporně, uskrovnit se a neměla žádný důvod redukovat počet jedinců společenství včelstva na zimu. Protože zimovala velmi početná, nepotřebovala a tudíž vůbec nemá schopnost rychlého jarního rozvoje. Neumí nijak “šetřit” a vyznačuje se tím, že dokáže uhynout hlady a v buňkách stojí vajíčka a ve včelstvu je všechen otevřený plod. To znamená, že tato včela vůbec nevnímá nedostatek zásob v úle a je schopná klást i když nemá žádné zásoby doslova do poslední vteřiny.

Kraňka je naproti tomu horská včela z velmi drsných podmínek. Proto si vyvinula schopnost vyjít v zimě z mála skromných zásob. Protože ve své domovině nemohla i půl roku opustit doupě, musela vyjít s málem potravy aby nedošlo k přeplnění výkalových vaků. Ze stejného důvodu se Kraňka “naučila” výrazně zredukovat počet jedinců včelstva před zimou právě proto, aby maximálně šetřila skromnější zdroje horské přírody krátkého vegetačního období. Tato početní redukce zimního včelstva je vyvážena schopností doslova raketového jarního rozvoje Kraňského včelstva. Kraňka také nepřetržitě “ví” jaký je stav jejích zásob během celého roku a tento limit její včelstvo vyžaduje nejméně 5 kg. Jakmile klesne množství zásob v úle pod tuto hranici, ihned omezuje plodování a dokáže jej i zastavit a dokonce zlikvidovat otevřený plod jen proto, aby šetrně přežila nepříznivé období. Z toho vyplývá, že když Kraňka uhyne hlady, nikdy ve včelstvu není otevřený plod, protože ho včas zlikviduje. Kraňka je snášenlivá včela, úly se mohou dotýkat a česna mít jen pár centimetrů od sebe a k napadání nedochází, sklony k rabovce jsou u Kraňky nepatrné. Například Vlaška vůbec nemůže být chována ve včelínech s úly těsně u sebe, ale vždy jen včelnicově s velkými rozestupy mezi úly, jak jsem již výše zmínil.

---------------------

Co vyplývá z těchto skutečností? Tvrdím, že pro středoevropský chov včel úplně všechno. Vlaška je tedy úplně odlišná včela s naprosto jinými nároky a hlavně schopnostmi. Proto je v Evropě, hlavně té střední s naším klimatem, rostlinstvem a zdroji a také účelem, pro který je chována, naprosto nevhodná. Protože USA nevčelaří pro med, ale pro odměnu za opylení, včelař je placen za co největší opylení a to zajistí co největší počet včel bez ohledu na vlastní spotřebu. Naproti tomu střední Evropa med chce a tudíž musí včelaři chovat takovou včelu, která je nějaký med včelaři poskytnout schopná a ne, že doslova projí všechno, co v přírodě najde.

Samosebou existují kmeny v rámci plemena, kde některé vlastnosti převažují na úkor vlastností jiných. A tak kupříkladu Kraňský kmen Singer se vyznačuje sklony k masaření, projedení všeho co najdou a tím se velmi podobá Vlašce a i u Vlašky se mohou vyskytnout o něco lepší schopnosti, než jakými se Vlaška obecně vyznačuje. Takže například bezohlední množiči tady u nás, kteří mají byznys z oddělků, potřebují masařku, aby rychle nadělali masu včel, kterou množič prodá v oddělcích a je mu úplně jedno, že je to včela - kmen pro české poměry naprosto nevohdný. Drtivá většina oddělků prodaných u nás má deklarovaný kmen Singer a ten je, jak jinak, množiči vychvalovaný. Skutečnost je ale úplně opačná.

Ale nejdůležitější sdělení mého článku je jiné. Jde o včelařskou teorii a literaturu. Z výše uvedených nezvratných faktů vyplývá, že nic z USA není v podmínkách ČR použitelné. Nic, vůbec nic. USA včelaří jinak, v jiných podmínkách a z úplně jiných motivů. Prostě v USA chtějí včelstva na “maso”, aby velmi početná včelstva maximálně opylila hospodářské plodiny a nejde jim až tak o med.

Z toho pak vyplývá, že úl vhodný pro Ameriku a další země (k protinožcům se ještě dostanu) rozhodně nemůže být a není vhodný pro střední Evropu, konkrétně Česko. Tudíž ani provozní metody pro Americké úly nelze v podmínkách ČR použít buď vůbec a nebo s velkými či menšími, ale vždy s obtížemi. Ovšem obtíže nejsou přece nutné a když se jim vyhnout lze, pak jen nedostatek národní hrdosti a láska k cizáctví může vysvětlit motivy adorantů Amerického úlu a Amerického způsobu včelaření (NN systém).

Jak jsem psal v jiném článku, že vše, co kdy napsal J. Boháč je v podmínkách ČR nepoužitelné, tak jste právě dočetli zdůvodnění proč si to troufám tvrdit. On jen překládal cizí práce a sám patrně nic v podmínkách Semil, kde včelařil, nevyzkoušel. Protože pak bych musel říct, že lhal, protože jím navrhované postupy v ČR prostě nefungují.

------------------

Zvláštní kapitolou, o které je nutné se ještě zmínit, je NN systém. Ten vycházel z především Farrarovy (dnes víme, že mylné) představy, že když budou nástavky ultranízké a bude jich v úle například 8, že se bude včelařit místo s jedntlivými rámky s jednotlivými CELÝMI nástavky. Psal jsem, že jsem všechna Boháčova tvrzení a doporučení vyzkoušel. Jen jsem bohužel ignoroval starší kolegy, kteří mě upozorňovali na fakt, že se v Americe včelaří jinak pro něco jiného. Já nevěřil a myslel si, že prostě včela medonosná je prostě včela medonosná a že vše musí platit obecně, jasně a náramně jednoduše. Doplatil jsem na to nemalými finančními částkami, což bylo bolestné. Horší ale byla úplná ztráta iluzí a ztráta důvěry v mejnstrým (tehdy se tomu tak samosebou neříkalo) a důvěra, že Včelařství vždy píše OVĚŘENOU pravdu. Zdrojů informací bylo v začátku 80 let 20 století v ČSSR minimum a ověřit se vlastně nedalo vůbec nic. Dnes, když si například moje slova může ověřit každý, je pak setrvání u Amerických bludů (které ale v USA bludy asi nejsou) nesmyslné a hloupé.

Důkazem mých slov, nepřímým, tedy pro bystřejší a hloubavější včelaře, je článek z Překladů v posledním Včelařství 6/2024 str. pořílohy 12 - Monitorování aktivit včelstva včely medonosné teplotní senzorovou mřížkou. Tak kdo si dá tu práci nesmyslný a nezáživný text přelouskat a pochopit, dojde mu, že soudruzi z USA zase udělali chybu. Všimněte si faktu, že výzkumníci vůbec netuší kde v NN úle je plod a doslova ho hledají pomocí nesmyslné tepločivné mřížky. Já musel závěr  - Souhrn přečíst několikrát, než mi došlo, že to chápu správně, že jsou tak sto let za opicema. My přece víme naprosto přesně kde v úle máme plod a to i v systémech bez mateří mřížky a víme pořesně kde máme zimní chumáč a nepotřebujeme ho v NN úle hledat. Ale to úplně hlavní, a měli to nadosah, nevybádali. O tom ale pojednám jindy, o samoléčbě, tedy samočinném ničení VD přímo včelstvem. 

Z uvedeného jasně vyplývá nesmyslnost NN systému a nesmyslnost - z našeho středoevropského hlediska - počínání Amerických včelařských výzkumníků. Vlastně se mi něco pochopit nepodařilo. PROČ to zkoumali.

----------------

U protinožců, konkrétně v tropické a subtropické Austrálii je snůška 11 měsíců v roce nepřetržitě a jejich výnosy jsou běžně hodně nad 200 kg/vč/rok. A tak se zhlížet v úle a metodice tam je opět velmi eufemisticky řečeno pošetilé. Tvrdím, že kdyby nejhorší středoevropský včelař měl snůšku nepřetržitě 11 měsíců v roce a neměl tam VD ani viry, dosahoval by výsledků dvojnásobných, i velmi výrazně lepších!!!!! A také je jasné, že v podmínkách 11 měsíční vydatné nepřetržité snůšky je úplně jedno jaký tam mají úl, jak včelaří a s jakou včelou.

No vidíte, vy nechemiku. Já tvrdou chemii používám a tvrdím vám, že jí v mém medu nenajdete nejdražšími rozbory. K tomu neznám úhyny na CCD, nebo co to vlastně je a ani na nic jiného. 

A jak píše výš kolega Goro, právě kyselináři mají v medu strašné věci a krmí s tím vlastní děti. Ono stačí myslet. Amitraz je prazákladní látka v chovu nosnic a na kilo živé váhy se ho používá o řády víc než u včel. Je ve vejcích? Amitraz se používá v chovech dobytka, koz a ovcí, jsou jeho rezidua v mase, mléce? A dokonce je právě Amitrazem napuštěný obojek proti blechám a antichemici u včel pak nechávají s čoklem cicmat děti a mnozí s čoklem spí v posteli! Tam Amitraz nevadí? A co jídlo? Víte o tom, že my tu jíme maso i chleba a pečivo z obilí ze Západu (a ještě hůř z UK, kde se s tím nese.ou už vůbec), kde se používá 10 x víc chemie na polích než u nás? Víte to a zajisté nejíte nic koupeného, že ne!

Vím, že nepoužívání tvrdé chemie sem jde ze Západu. Taky vím, že celková vzdělanot lidí klesá a Západ v blbosti - celkovém úpadku vzdělanosti populace vede. Není chytré nemyslet a přejímat vše ze Západu. Zajímavé je, že nám takhle, jako vám Západ, vnucovali Sovětský Svaz, ale my byli dost chytří na to, že jsme ty kra.iny o tom, jak je v SSSR všechno nejlepší, rozhodně nežrali!

Mám za to, že celé USA takto včelaří, jen pro odměnu za opylení a med je vlastně obtěžuje a komplikuje jim práci.

No a tady, protože je tohle vlákno pro začátečníky, vysvětlím svojí animozitu vůči “práci” již nežijícího Jindřicha Boháče a dosud “žijícího” PSNV. Boháč tu na přelomu 70/80 let začal ve Včelařství propagovat Americký úl a překládat americké práce hlavně Dr. Farrara. Těsně před svou smrtí založil PSNV, která existuje dodnes a je založena na bezbřehé adoraci Langstrothu a vezme na milost nanejvýš Optimal.

Boháč, ale i ještě žijící autor Optimalu a další, zkrátka tihle lidi v našem včelaření udělali nevratné a nebo jen obtížně napravitelné škody. Tím, že se vše opírá o úl do našich podmínek nevhodný = Langstroth a Optimal je NN systém a to je též krajně nevhodný úlový systém, i když snad u něj existuje i VN. 

Druhá chyba je, že se nekriticky vycházelo z překladu cizích prací z USA vížících se k Langstrothu a hlavně k úplně jiné včele, než která se chová ve střední Evropě - Vlašce. Tato včela se chová úplně jinak ve smyslu, že její chování, tedy životní a pracovní projevy jsou s Kraňkou a BF nesrovnatelné. 

Třetí chyba je, že Boháč a jeho pohrobci dodneška ignorují úplně jiné klimatické podmínky zemí, kde je Langstroth rozšířen a to jsou jen USA, Kanada, Austrálie a Zéland. Ve zbytku světa převládá úl Dadant-Blatt, který je popravdě, na rozdíl od lživých tvrzení, nejrozšířenějším úlem planety. Ovšem tady je nutné prazákladní včelařské vzdělání a povědomí, že celý bývalý SSSR  používal jednotný úl s názvem Mnogokorpusnyj, ale je to ve skutečnosti do nejmenšího detailu okopírovaný originál Dadant-Blatt.

Radím každému začátečníkovi nevěřit ničemu, pod čím je podepsaný Boháč. Ušetří si nemalé peníze a hlavně spousty zklamání. Já mu totiž věřil a málem jsem přestal úplně včelařit. Nefunguje tady vůbec nic z toho, co tvrdil. A třeba nejrozšířenější Langstroth u nás je 1/1 a jeho plástová plocha je naprosto shodná s naším Adamcem 39x24x11. (rozdíl je jediný dm2, 102 a 103 dm2) Přičemž Adamec má výhodu čtvercovosti a možnosti chovat vč na TS i SS. A jestli je český národní úl kritizovaný hlavně za to, že je jeho míra nízká - jen 24 cm, tak Americký zázrak je ještě o 8 milimetrů nižší. Každý adorant Amerického úlu by se měl zamyslet, má-li čím, jakou výhodu získal tím, že si pořídil Langstroth 1/1.

Prazákladní teorie chovu včel je, že optimum pro zdárný život včel a maximální užitek z nich při nejmenších úhynech je prostor kruhový, ne tedy protáhlého půdorysu. A kruhu se nejvíc blíží čtverec a to splňuje český úl 39x24x11 a nikoli Langstroth, jehož půdorys je nepřirozený, protáhlý. A tak dále.

A jen smutně připodotknu. Dělá se tu roky našimi včelaři téměř ignorovaný Coloss. Ale nedělá se prachjednoduchá statistika v jakém úle je nejvíc úhynů. Pak bychom věděli bleskurychle který úl vhodný je a který ne. Ale patrně nikdo neriskne, že by se ukázalo, že je Langstroth stejně blbý jako 24 a to prostě nejde. To by bylo to samé jako kdyby se za komunistů přiznalo, že něco ze Sovětského Svazu stojí za ho.no a to se prostě nedopustí. Kor když jsme teď součástí Západu že? A proto, že se toto nezjišťuje, si já troufám učinit svoje tvrzení potvrzené bezmála šedeátiletou praxí. 

Hotovo mají dávno, výroba umělého medu je na takové úrovni, že už jej nemusí pasírovat skrz včely a lejou to do skutečného medu rovnou. Zatímco včel na planetě úbývá, produkce “medu” každoročně roste. Před asi 12 lety jsem viděl ve Vlašimi přednášku, kde přednášející jasně sdělil, že by muselo každé včelstvo žijící na planetě v nějakém chovu dávat asi 3 metráky medu ročně. Med je nejfalšovanější potravina na světě.

Domnívám se, že to lidi u nás začínají víc vědět a neváhají dát za med slušnější cenu než ještě před například 10 lety. Taky dost roste poptávka po světlém medu i když rychle krystalizuje.

Proboha umíte i myslet a analyzovat informace, řadit, třídit a nebo umíte jen odkazy? Nechce se mi to otevírat, co vlastně děláte tady když víte všechno, určitě nejlíp, z těch odkazů? Nebo nás zkoušíte? Proč jdete na forum, když je vám vše jasné z odkazů? Chcete diskutovat a nebo jen poinformovat, že jste našel nějaký materiál? Máte vlastní rozum a nějaký vlastní názor?

Toto forum, jako i ta předešlá, pro mě začíná být velkým zklamáním. Nikdo nechce třídit názory, “setřásat” informace, ale každému je vše jasné a hledá jen něco, co nějak pasuje do jeho představ. Garantuju vám na tisíc procent, že takto se nic nenaučíte! Pokud je to jinak, obtěžujte se napsat co jste zjistil z konkrétního odkazu, informace v něm, s čím souhlasíte a co se vám naopak nezdá. To je, asi, nad vaše síly, viďte.

Zakládám vlákno kam chci psát hlavně co by raději nováčci, ale i pokročilí, dělat rozhodně neměli. 

Ve Včelařství 2024/6 str. 10 příloha je překlad článku ze Švýcarského časopisu. Pojednává o vůni rostlin a jejich využití ke stimulaci vč na snůšku.

Článek je patrně mizerně přeložený a obsahuje několik nejasností, které tímto uvedu na pravou míru. Vlastně jde o popis dávno před tím objevené Sovětské metody, nazvané “drezura včel”. Spočívá v tom, že když se chce, aby včely rychle našly nový zdroj pastvy, vyluhují se květy v cukerném sirupu a tímto sirupem se pokrmí včely. Ony pak intenzivně hledají a najdou včelařem požadovaný zdroj a dokonce kvůli tomu ignorují i zdroje jiné, často atraktivnější. Autor v článku popisuje poznatky Německého profesora na Mnichovské univerzitě Krl von Frishe, který díky tomuto poznatku udržel profesuru a zaměstnání, i když byl nacistickými úřady shledán jako nevhodný pro svojí funkci kvůli židovské prababičce. Jen tak mezi řádky je třeba číst, že Sovětští komunističtí Stalinovi vědci zachránili nacistického profesora i nacistický krmivářský průmysl. Ano, život přináší paradoxy.

Ale zpátky k pojednání. Zjistilo se, že když se stimulují včelstva na určitou rostlinu, dávají jí přednost. Jenže v prvotním pokusu neuvádějí plodinu a tam ke zvýšení výnosu medu došlo a dokonce ke zvýšení markantnímu v podobě velkých desítek %. Muselo se ale jednat patrně o jetel bílý. Protože v té době Říše nutně potřebovala opylovat jetel červený, Karl von Frisch využil metody ke stimulaci na jetel červený. Ke zvýšení výnosu osiva došlo v neuvěřitelně vysoké míře, ve srovnání s poli bez přisunutých “drezurovanbých” včelstev. Ale bohužel výnos medu byl u jetele červeného 0, slovy nula.

Takže. Pro osiváře je to metoda skvělá, pro včelaře k ničemu. Proto profesor navrhnul pro včelaře odměnu za opylení. Ano, už za ww2 v tehdejším nacistickém Německu.

Celý tento článek píšu kvůli nešťastně popsanému postupu z článku. Tam se říká, že se květy žádané rostliny na česnech včelstev pokropí cukerným roztokem, včely nadšeně roztok olizují a tím se “navedou” na požadovanou plodinu. Přitom Sověti to vyluhovávali v roztoku a ten podávali vč dovnitř úlů. Pokud by někdo napodobil nacistickou metodu s česny, zadělá si na rabovku nebetyčných rozměrů!!!!

Pro pořádek je nutné uvést, že nacistický profesor nezatajil, že se o Sovětské metodě dočetl v odborných publikacích. Jen tam neuvádí název a tím je doslova “drezůra včel”.

Za mého dětství se na včelaře apelovalo, aby používali drezůru včel, ale včelaři měli soudruhy kolchozníky na háku, protože soudruzi nenabízeli odměny za opylování jako nacisti.

To se změnilo až s nástupem nového tajemníka Svazu, soudruha S. Kodoně na přelomu 70 a 80 let 20 stol. Tento soudruh udělal pro Československé včelařství víc, než kdokoli jiný a dnes po něm neštěkne příslovečný pes. Tak vděční umí Češi i Slováci být…

Úplně s vámi pane Goro nesouhlasím, že je to pěkné a logické. Naopak by spíš stálo za rozbor oněch 9 anonymových bodů upřesnit, doplnit a ujasnit, pobavit se o nich. Ale je skvělé, že se někdo takovýmto způsobem zapojil. Protože bludy, a nejen včelařské, je potřeba neustále dávat do souladu s objektivním stavem věcí.

Totiž. Lidi jsou zpitomělí mejnstrýmovou masírkou, kde se v posledních asi 20 letech vždy usiluje o dosažení konsenzu. Ovšem konsenzus - shoda není v činnosti, která se neustále vyvíjí, cílem, ale naopak brzdou. Pokud by se pralidi shodli = dosáhli by konsenzu, že je vše báječné a netřeba nic měnit, ještě žijeme v jeskyních nebo na stromech.

Právě proto, že u včel není nic definitivní a neměnné, už jenom proto, že se mění přírodní podmínky, tak právě proto se včely stávají objektem zájmu nových včelařů. Kdo chce něco funkčního vždycky stejně, ať si koupí revolverový kopírovací soustruh a správný materiál pro daný výrobek a bude donekonečna, pořád stejně, bez ohledu na vnější vlivy, chrlit prvotřídní součástky.

Dnes u Petra +1,5 kg. Bylo tady jen 13 - 14 nad nulou. 

Na jednom mém stanovišti masakr a omamná vůně. Je to v hektaru červených dubů, listy jsou ulepené, ale včely na nich vidět nejsou. Skrz koruny dubů létají někam jinam. Je tam 14 vč.

Na druhém stan je 26 vč a o hodinu dřív, tedy asi v 16 hod tam byl let slabý. Pohledem pod igelity není vidět kdo ví jak by to přibývalo.

Zkušení včelaři, určitě tedy ne já, nejsou vaši slouhové, abyste si mohl dovolit poroučet, že CHCETE!!!!

Navíc z otázky je jasné, že o včelách nevíte nic a že jste se nesnažil nejprve sám vzdělat, abyste byl v obraze.

Já zkušený včelař jsem a kdybyste se obtěžoval přečíst jen to, co jsem zanechal ZADARMO, pro takové jako vy, jen tady na CHZ, věděl byste, že právě vámi vyjmenované “léky” pravděpodobně zabíjejí včelstva, hlavně kyseliny v jakékoli podobě. Tudíž, že kdo chce včelařit bez úhynů, nesmí vámi jmenované sra.ky použít.

Pak byste také věděl, že VD včelstva nezabíjí a že lze chovat včelstva téměř bez VD a těch minimum, co je ve včelách máme, nijak neškodí. VD je vždy u úhynu přítomen, možná přenáší viry, opakuji možná - tak zvaní vědci to pořád nevědí, ale sám VD včelstva nezabíjí. Opakuji, je potřeba osvojit si takové včelaření, kde díky provozní metodě jsou vč témeř bez roztočů a pak včely není třeba týrat kyselinami.

Obraťte se někam kde jsou zaostalejší a žerou mejnstrým.

Jinak jen ode mě je zde na CHZ kompletní metodika i detailní popis praxe. Nastudovat to ale za vás nemůžu, to se budete muset obtěžovat sám!

Sice pojednám o Překladech, článku z posledního Včelařství. Jenže to není ze starých Překladů a proto to dávám sem.

Patrně američtí vědci (jedno kde na Západě) zase zkoumali v praxi nesmylsné a nepoužitelné hovadiny. Tak třeba přišli na to, že včely krmené pylem, ale jen některým pylem a nejde se dočíst jakým, přežívají déle než ty včely, které byly krmeny stejným cukerným sirupem, ale bez pylu. Přitom přežít déle je max 10 dní, přičemž kontrolní umřely dřív než za 10 zkoumaných dní.

Ve “studii” ani slovo o tom, jak staré to byly včely. Obecně se má za to, že staré včely, létavky už pyl nekonzumují a že se dle věkových kast konzumace pylu různí. Toto ukazuje na typický výzkum prováděný (za jistě nemalé peníze) blbci, kteří včely nechovají a berou prostě včelu jako kus.

Doporučují asi zemědělcům v USA pěstovat na polích plevele. Stejně, jako naši ekoteroristé (kdo paltí ochránce všeho druhu a nebo když je ve vládě nebrání bujení neziskovek?) nutí naše jezevce vytvářet semenné množitelské banky plevelů (zelené biopásy), které budou samočinně zaneřáďovat pole, aby agrochemické koncerny měly větší odbyt herbicidů a i pesticidů. Protože na mnoha plevelích se množí, naprosto nerušeně třeba dřepčík a protože hbitě létá, dokáže málo zasažený brouk přeletět do plevelové množírny a tam vytvořit na postřiky rezistetní generace dřepčíků. Ti pak zalétávají na například hořčici, kterou dokáží úplně zničit i když bylo použito přesně dle metodiky takových jedů a v takové koncentraci, která měla brouka zničit. Nezničila, oligarchové vědí už 3 roky, že je na prodávaný jed dřepčík rezistentní, ale klidně (nemají se čeho bát) prodávají neúčinný prostředek za drakonickou cenu, nic netušícím zemědělcům. Informace o tříleté vědomosti prodejců neúčinnosti postřiku je z kuloárů a samosebou to dotyčný písemně nedá, bojí se.

Kdo v naší zemi sežral 80% obchodu s agrochemií a má tudíž enormní zájem na tom, aby se stříkalo po polích čím dál víc čím dál jedovatějších a čím dál dražších jedů, není pro člověka i s jen podprůměrným IQ těžké pochopit a dohledat si. Hlavně, že mu to pak sypou do volebních uren…

A český včelař se naivně raduje, jak stát myslí na včeličky (i jiný hzmyz, jiný hmyz a živočichové tam teď musí být vždycky, tudíž i škůdci) a nutí zlé postřikovačské zemědělce sít pásy pro včeličky. Ale osivo je státem dané a obsahuje právě hlavně plevele. Dřív by se řeklo jak u bl.ejch na dvorečku, dnes realita. Realita tak dobře zakamuflovaná za ušlechtilé cíle, že to 99% včelařů žere i s navijákem. Navíc to smí jezevci sít místo na každém honu ta 2 nebo 3% najednou. A tak kdo má 100 hektarů, klidně naseje 3 ha na jeden flek a že je to ke vsím a včelám moc daleko nevadí. Přece havní účel je to zaneřádění jeho polí plevely a škůdci, včely se s tím jen jako vezou, včely jsou jen ta kamufláž.

Kvůli zdr indispozici jsem nepsal - nemůžu k včelám a Petr neměl čas volat a tak jsme hovořili až včera večer. Tak jeho váha ukázala včera +2 kila, v úterý to byla bída a jen + půl kila a v podnělí, kdy jsem měl velká očekávání jen +1,2 kg sladiny. Nevím, zda jsem to tu psal, ale jeden den v 10 večer mu váha ukázala + 3 kila a ráno, než vyletěly včely, o půl kila méně. Nemyslím, že je za jedinou noc odpařeno na finální produkt - med s vlhkostí pod 18% a že to zkreslují doodpaření přínosů z minulých dní. Ale, proto, že je každý den jiná vlhkost (den i noc, včely odpařují neustále) a i jiná teplota, a také je každý den jiná snůška  a nezapomínejme ještě na tlak vzduchu a parciální tlak vlkosti v konkrétním místě, je to nad rámec mého chápání a už úplně nad možnosti matematického či fizikálního vyjádření. Protože jsem nikdy takové vyjádření nečetl, patrně to ani není možné. Nebo četl, nerozuměl a tudíž si nepamatuji. A pak nezbývá než předpokládat, že úbytkem 18-20% vody z přinesené sladiny, ovšem pozor, nyní je řeč o pouze medovici, získává vč hotový med. 

U nektarů jsem si celý život myslel, že je sladina = tady u nás se říkalo řidina, mnohem vodnatější a že z přinesené sladiny vč odpaří i víc jak polovinu. Pokud má o tomto někdo z připspěvatelů nějakou povědomost, prosím o jednoduché vysvětlení. Link na studii v anglické hatmatilce, kterému ani po překladu nemá diletant, tedy nevědec a nevysokoškolák šanci porozumět, neprosím. Tasky se mi nechce prokousávat stohem “vědeckých” obecně nesrozumitelných žvástů, které tam píšou jen aby předvedli, že si grant zasloužili.

Děkuji vřele za případné poučení srozumitelnou formou a ne jak v příloze uvádí poslední Včelařství v Překladech o vlivu konzumace pylu na odolnost vůči jednomu druhu postřiku. O tom napíšu do včelařských bludů nebo Překladů.

Píšu, že když ze 4 matek po 1.800 zůstala jedna, tak vlastně vyšla na 7.200. A naznačuju, i když to přímo neříkám, že tolik náhod najednou není pravděpodobných.

Píšu to jasně, srozumitelně a ne stručně, aby nebylo nejmenších pochyb. Stačí číst celé příspěvky a nebo se naučit chápat čtené.

Asi nečtete pozorně. A takhle vznikají fámy.

No, nevím jak kdo chce čemu věřit. Já si přednášku nevyposlechnu.

Objednali jsme si dva roky po sobě s kolegou vždy po dvou matkách. U mě se ždy jara dožila jen jedna. Starší Sklenarku mám, takové nijaké vč, ale nechce se rojit, nejsou to žádné rekordmanky, průměr dají a vlastně o nich ani nevím. Jsou velice mírné, stejné, jako všechna moje vč a tak ani mírnost není pro ně nic výjimečného u této značky.

Ovšem mladší, předloňská, první rok - tedy vloni skvělá a letos v březnu kolabovala na zvápenatění tak strašné, že jsem to zažil jedinkrát u jednoho vč někdy v osmdesátkách. Zmačknul jsem jí, mám vždy nadbytek vyzimovaných náhradních matek, ale vč dalo v letošní jarní snůšce podprůměrný výnos, jak jinak.

Nevím jak kolega, třeba se tu vyjádří též, ale já z tohoto zdroje matku už nikdy nechci. Matky stály po 1.800 + poštovné a tak mít jednu podprůměrnou matku za 7.200 . To je takový luxus, že na to já nemám. Protože byla ta starší (kterou doufám letos samy vymění) nijaká, vůbec jsem od ní nechoval, protože mi celoživotní zkušenost napovídala, že to není kůň, na kterého jsem já ochotný vsadit a už vůbec že bych toužil mít víc tak nijakých včelstev. Vloni od té, u které se letos ukázalo vápno, jsem nechoval taky. Intuice? Asi. A nebo spíš pochybnost, protože tam nějak (u téhle značky) nebylo všechno nej. A na mě je to nějak moc náhod u jedné “značky”.

Je nutné říct, že to nebyly žádné inseminky, ale obyčejné F1.

Přisadím si. V tomto vč není něco dobře, je doslova strašně málo obsednuté a hlavně, dát matečník na druhý rámek od kraje? Jasně, asi TS a tak je to u česna. Stejně je to divné.

Taky jsem nepřehlédnul jak se vším tříská, tohoto včelaře si neumím vážit, taky mu nevěřím.

Jo a takto skvěle ušetřit za kuřák a současně si místo zapalovače za půl eura nebo sirek za dvě koruny pořídí toto? Asi jsem už moc starej…