Někdy nastane situace, že je potřeba vč zkrmit med. Díky medu, když je vč na zimu nakrmeno z části medem, je vitálnější a snáz se ubrání virům a mám za to, že i roztočů máme (Blaníkáři) ve vč minimum nebo žádné právě proto, že nebereme všechen med. Ale to je jen moje domněnka, nemůžu to dokázat. Pokud vědomně krmíme medem, nikdy medovicovým, na něm špatně přežívají zimu.
Pak je tu melecitoza. Na té vč zimovat nesmí nikdy a musí dostat cukr a nebo květový med.
Už jsem to psal na IFauně, zopakuju podstatné.
Když se po Revoluci úplně zhroutil trh s medem a výkup dával za med méně než kolik stál cukr, Včelařství psalo a páni chytrolíni, a i “vědci” bádali, zda vč přežije na květovém medu. Ano, je to neuvěřitelné, ale tohle zkoumali. Asi nevěděli, že tak přežívaly včely miliony let. Medovicové medy nebyly běžné a nebyly nikdy čisté, protože až asi do Marie Terezie neexistovaly jednodruhové - monokulturní jehličnaté lesy a tak byla případná medovice vždy dostatečně naředěná květovými medy.
Páni chytří, nebudu jmenovat, někteří ještě žijí, květový med vytočili, uskladnili, pak rozpustili, naředili vodou a pomocí krmítek zkrmili včelstvům. A zimování dopadalo skvěle a oni tleskali nadšením z převratného objevu. Lze najít ve Včelařství z té doby. Mě to přišlo jako doslova zhovadilost!!!!! Nesmírně pracná věc a tak jsem takové nesmysly nedělal a med uskladnil v konvích. Vydrží roky, když má správnou vlhkost a počká na lepší cenu.
Až předloni mě napadlo následující, ale popíšu od začátku tu genezi nápadu, z části Petrova nápadu.
První medník nevytočit a pořád ho mít na nejvyšší pozici. Jde to, já na to sílu neměl, on ano a vyzkoušel to. Pak, po vytočení všeho dalšího medu přišel tento NN s květovým medem v polovině září pod VN. Je to strašná dřina. Ale je tu horší věc, vč má pořád ve snůškovém období dostatek zásob a není stimulované prázdným dílem k vyšší aktivitě, jak jsem popsal nedávno v jiném vlákně o průběžném odtáčení medu hned, jak je i jen pár rámků zralých.
Tak jsem zkusil jinou věc. Nevytočený medník s řepkáčem, který už ztuhnul a nešel vytočit, jsem dal pod VN v době kdy se začíná krmit, u mě kolem 10.7. po vytočení posledního medu. U několika vč. U několika jsem ale tyto NN s medem dal pod VN po 20.6. když ještě nějaká snůška byla a asi část tohoto medu zakomponovaly do ještě přinášeného medu nového. To nevím a nijak se to na zvýšení výnosu neprojevilo. Možná to ve snůšce nevybíraly, nevím to. Na úl si píšu kolik dostaly cukru a VN nezvedám, vidím kolik přibývá. Včely do září med přenosí samy, namíchají s cukrem a uloží do VN nad plod.
Ale je tu určitý rozpor. Jestli byla medu plná bedna, například 15 kilo ztuhlého zavíčkovaného květového medu, v zásobách v plodišti se zdálo, že těch 15 kilo medu nahradilo méně jen 10 kilo suchého cukru, neboli že se “ušetřilo” je n 10 kg suchého cukru. Jenže v 15 kilech medu (počítejme, že má med pro jednoduché počítání 20% vody) jsou tedy 3 kila vody a tak jakoby 2-3 kila chybí. OK, asi tedy nešetří a mají vyšší spotřebu než by uměly, kdyby musely šetřit víc. Mám za to, že to, co chybí - přesně jsem to neměřil, nevážil, nevyhodnotil statisticky přesně, že to chybějící je v lepší kondici dlouhověkých včel, v jejich kvalitnějších tukobílkovinných tělískách. Nevím, nejsem Dol a nikdo mě za tohle nehonoruje a přesně bych to ani neuměl “pokusovat”. Pro to, o co mi jde, mi takto nepřesný výsledek úplně postačuje.
Co jste právě dočetli se nelze nikde dočíst a nebo o tom já nevím. Prostě medem krmit jde a nemusí se jak u xxx na dvorečku vytočit, pak rozředit a zase pracně zkrmit. O to mi šlo, zda to jde. Za žalostné považuju, že to napadlo mě a ne “vědce”.
Takže. Je jistě nutné med vytočit a zpeněžit jako med a ne jej zkrmovat. Ovšem když se z jakéhokoli důvodu stane, že med vytočený včas není a ztuhne pod víčky v plástech, je tu řešení, včely si to vyberou a znovu naředí samy bez včelařovy práce.
---------------------------
Melecitoza.
Melecitozní cement vytročit nejde nijak. Někteří máčeli rámky ve vodě několik dní, vytáčeli a medovou vodu lili do hnoje, jeden to vozil jezevcům na zorané pole a zahrabával. Vyjde toho asi třetina a tak se to musí opakovat 3x. Každý si snad dokáže představit tu práci a v jakém jsou asi stavu plásty. Neviděl jsem to a ani bych nechtěl. Já bych takové kra.iny nikdy nedělal!!! Taky prý někdo vyvezl nástavky za ves a nechal vybrat zlodějkám. Moc tomu nevěřím, to je takový blázinec, že včely rozkoušou plásty na velmi hrubou měl a tak to je nejspíš nesmysl.
Plásty s tímto cementem se dají pod VN kolem 15.9. a do jara je cement pryč a včelstvo je neskutečné, silné, zdravé vitální. Když jde o plásty panenské, dají se skladovat s tím cementovým medem i dva roky a zavíječ se do toho nepustí a nebo nepatrně. Stačí chadnější sklad, aby teplota nepřesáhla asi 15 stupňů, přechodně (asi měsíc) i 18. Mám vyzkoušeno. Taky existují sirné knoty, kdo nemá chladný sklad. Ale jde to.
Melecitozy není nikdy víc než asi 10-20%, zbytek je kvalitní med. Melecitoza je vodou nerozpustná a včely jí nedokáží zpracovat. Zbyde v buňkách a dně úlu jako bílá krupice a včely to vynášejí z úlu a vyhazují. Někdy se po naklonění krystalky ("krupice") samy sypou z vybranéného plástu.
Ani tuto radu nikdo nikde v odborné literatuře nenajde. Slíbil jsem a tak to dávám zadarmo jako všechno.
Ovšem nevím, zda by toto šlo i s vysokými rámky, to jsem nezkoušel - nemám nikdy med ve vysokém díle a už vůbec v zakladeném. Ale nevím proč by to s vysokými plásty nemělo jít.
Ale. Ne vždy vč vybere všechen tento melecitozní med, tedy za zimu nedokáže vynosit všech 15 kg, v některých polorámcích ho část zůstává a tak tyto dělničí N rámky zůstanou dál v TLumiči prostřídané SR (a je dobré mít jeden postavený trubčák od loňska - dřív obsadí TL).
Takže já mám vlastně mecitozní med rád. Zatím jsem ho nikdy neměl v červnu, ale až koncem července a v srpnu. Z teorie metodiky Blaník čtenář ví, že se krmí skrz jeden NN a v této funkci ho nazýváme Krmná Komora a není to vynález můj, je to celkem běžná praxe. Jenže funguje jen s NN a nikoli s vysokým nástavkem! No a do této KK včely uloží melecitozu. Totiž, krmí se a včely cukr do KK nedávají, ale nosí ho skrz KK nad plod do vysokých rámků. Až když přijde melecitoza a je navíc, pak jí teprve, když mají vysoké rámky plné, uloží do NN, tedy do KK. Tím se dá zařídit u dadantsystému (a asi u NN systémů), že vč nezimuje na melecitoze a tak nedojde k žádným zimním úhynům, což na melecitoze hrozí vždycky.
Mám za to, že popsanou fintu se separací melecitozy nelze udělat s vysokými rámky v KK, protože jak není rozdíl ve výšce rámků, hrozí, že vč přestěhuje plod do horního nástavku. Další důvod přestat být zarputilým odpůrcem kombinace vysokého a nízného rámku v jednom úle.
