Příspěvky uživatele

Pořád si lámu hlavu nad výkluzy. Stěží dokážu odhadnout kolik mám ve chvíli odběru medných rámků na nich včel. Ale je jich tam tak málo, že mi ometač přišel jako nesmyslná komplikace, protože to ometu peroutkou rychleji a přímo nad úlem a ne, že se s každým jedním rámkem otočím a strčím ho na douhých rukách do stroje a pak odložím do bedny. Proto mi taky přijde jako nesmyslné dávat výkluzy, porotože prostě to ometení je nepatrná chvilka a minimum práce. Obecně jsem neskutečně líný dělat zbytečné věci a nebo dělat něco nějak komplikovaně když vím, že to samé jde udělat rychleji a s menší dřinou.

Přede mnou se vyjadřuje včelař s 24 a v tom to asi vězí. Mám za to, že vysoké míry - vyšší než max 17, mají za následek dvě věci. Med je jen výjimečně zavíčkovaný až ke spodní lolučce a tudíž, když jde o med květový není hotový, není dozrálý a proto je na jednotlivých plástech hodně včel, protože tam pracují, mají tam co dělat. Na plástech mých, zavíčkovaných až dolů, není žádný důvod aby tam včely dlely, co by tam dělaly? Proto se stále bavíme o něčem, co včelaři s vyšší mírou nechápou a proto ocení nějaký způsob odvčelení a co mě naopak přijde jako nesmysl. Konkrétně. Když mám já na jedné straně polorámku asi 12-15 včel, tedy na rámku max 30 včel, proboha proč bych měl dávat výkluzy nebo používat ometač?

Pořád myslím na páně Gorův odsudek, že nemá rád lidi, kteří kritizují věci, které nikdy nezkusili. No ano, nezkusil jsem výkluzy, proboha proč bych to dělal? Kvůli asi 300 včelám na nástavek?

Byl jsem kdysi na přednášce mladého včelaře, který 3 roky pracoval (inženýr pracoval jako nádeník) na včelařské farmě na N. Zélandu. Ukazoval videa pořízená při jejich práci. Kdyby někoho zajímalo, jak odvčelují, pozorně čtěte a vryjte si do paměti:

Mají tam jen L 1/1, žádnou jinou míru tam neznají. Chlap popadne nástavek, pro mě je to VN a protože má plástovou plochu jen o jeden dm2 větší než 39x24x11, je pro mě stejný (L 104 a Adamec 103 dm2) a musí vážit nad 30 kilo. Po přizvednutí odtrhnutí z úlu dá nástavek mimo úl a zatřese s ním v rukách tak silně, že většina včel vypadne na zem vedle úlu. Víc neřeší, má to odvčelené tak zpola, zbytek vyletí v autě a než odjedou ze včelnice. Mají to na otevřeném náklaďáku a jen odkryjí štosy nástavků a včely vyletí. Mimochodem, tehdy jsem pochopil, proč na opěvovaném Západě můžou u včel dělat jen chlapi, mohutní chlapi jak hora a proč tam nevidět nikoho nad 35-40 let. Taky proto tvrdím, že je idiocie zhlížet se v takovém způsobu včelaření. Jednak je to z českého hlediska nehumánní, doslova týrání zvířat a jednak tudíž nic ze Západních teorií o chovu včel nemůže fungovat tady. Navíc jde o jinou včelu a naprosto jiné podmínky. Mimochodem, zmíněná přednáška (asi před 10-11 lety) byla o manukovém medu, kdy sud (asi 300 kilo) měl cenu tehdy nejnovější Fabie.

----------------------

 Ale to jsem opět odbočil do nejširších souvislostí. O všem, co se tu píše, přemýšlím a srovnávám s českou realitou a hlavně s realitou mého včelaření. Z uvedeného vyplývá, že výkluzy nezkusím. Když ometené rámky odložím do polovičních přepravních ultralehkých bedýnek, nikdy nezvednu plný polonástavek a pomocníky nemám a mít nebudu (nebudu se svým koníčkem nikoho otravovat, vše buď zvládnu a nebo skončím). Takže pošetilost se zbytečným zvedáním plných NN dělat rozhodně nezačnu. Snad s nějakým zvedákem, ale to je zdržovací komplikace navíc, kromě nutnosti den před odběrem medu dojet na stanoviště a udělat z mého pohledu zbytečný úkon.

Díky.

OK, díky. Jen bych upřesnil. Zaměňujeme dva základní pojmy. Tuháč nebo cement je směs dobrého medu, který netuhne a melecizozy, která zapříčiní ztuhnutí všeho na “cement” nebo tuháč.

Melecitoza je trisacharid, který po přinesení včelami zkrystalizuje a stane se ve vodě nerozpustným. Tudíž ho včely spotřebovat nemůžou ani s vodou. Nikdy ho v medu není víc jak asi 8-10%, naprosto výjimečně až 30%. Zbytek je skvělý medovicový med.

Jen podotknu. Pokud je tuháč v zaplodovaných plástech s košilkami, je medová voda na vylití do hnoje. To proto, že medová voda obsahuje výluh výkalů včelího plodu, má ohavnou chuť a dokoce jak tvrdí Ing. Kamler ani prokvašením ohavná pachuť výkalů nezmizí. Zde je další důvod mít med jen v panenském díle, pak totiž lze medovou vodu využít.

Ano, píšeme si maily.

Zeptám se vás pane kolego Goro. Máte zkušenost s rámkem vysokým 30 cm? To není rytí, to je otázka. Proč jí pokládám vyplyne dál.

Na nižším rámku než je 30 reálně u melecitozy hrozí zimování na "cementu" a jasně tu obavu vyjadřujete vy. Když propaguju rámek vysoký 30, JEDNOLITÝ RÁMEK A NE TEDY DVA NÍZKÉ NA SOBĚ, mám tím na mysli také toto. Právě vidí každý in natura na Romanově včelstvu o čem to hlavně je. Není tu problém. Pokud povede vč metodou Blaník, už nyní začnou vč sama omezovat plodování. Kolem plodu je vidět věnce pylu. Ten zalijí bezpečným cukrem a ještě se zmenší kola plodu a tak pod pyl dostanou ještě asi 3-4 cm cukru. No a to bude na přežití zimy, POKUD NEBUDOU PLODOVAT CELOU ZIMU, bohatě stačit! A právě toto je úplně největší výhoda rámku vysokého 30 cm a ne nižšího, ale ani ne vyššího!!!!!

Uvedené neumožní rámek vysoký 27,5 - Béčko a VN u Optimalu. Už vůbec to nedá Adamec vysoký 24 a tuplem ne Lang 1/1 vysoký jen 23,2 cm. O Zanderu s výškou 22 cm nemluvě.

Zopakuju podstatné. V drtivé většině let je třicítka dost vysoká na skvělý jarní rozvoj a současně je bezečná při melecitoze. Ale není vysoká moc na to, aby se vč stáhlo na VN a ignorovalo medník, jako se to často děje u měr vyšších než 30 cm. Právě letos při “cementoze” se plně projeví nevyvratitelná výhoda rámku vysokého 30 cm. A tvrdím, že by byl lepší rámek D-B s délkou 43,5, protože při čtvercovosti má  D-B 12 rámků.

Moc nechápu co píšete o vodě. Ale vč v Blaníku BEZ OČEK a prodyšného stropu netrpí suchem.

Díky. OK, vy hutě a já když místo vojny stavěl dálnici, cement byl v pytlích po 50 kilo a my s tím házeli. A staří dědci (ono jim asi nebylo ani 50) nás krotili, že ještě buderm hřbety potřebovat, třeba ve stáru. My je posílali víte kam, zpátky do hrobu. Byli jsme propagandou zmasírovaní, že je jídlo tak přepráškované, že se nedožijeme 50 let a tak proč se šetřit? Kouřili jsme jak pohádkoví draci a několikrát do měsíce se semlela pitka, že se šlo z flámu rovnou do práce.

Teď jsem jako ti tehdejší (tehdy mnohem mladší dědci než jsem já dneska) dědci a snažím se varovat a mladí nevěří…

-------------------

Dáte odkaz na zvedák? Motorové kolečko - logika = motečko, jsem viděl v krámě asi za 16, podívám se po netu. Nenapadlo mě, že bych to mohl upotřebit, zemní práce už neplánuju a ke včelám mi to nedocvaklo. Určitě bych si uměl udělat forychtung aby mi na tom dokonale seděly nástavky. Prostě díky.

Vymýšlím jak nemuset nikdy zvedat vysoký nástavek. Proč si všichni myslí, že jen nástavkový úl je nejlepší? Celý život dělám věci jinak, než většina. Taky si umím pokládat otázky, které většinu lidí vůbec nenapadnou. A tak dále.

Máte pravdu, vlastně jsem výkluzy nikdy nevyzkoušel, protože v rodině a mezi známými převládal názor, že je to věc, která přidělává práci, dřinu a hlavně vystydlý med se hůř vytáčí. Taky je to další krám, který musí někde být. Nakonec, víte jak to je. Stokrát můžu někoho varovat, stejně neposlechne nikdo a myslí si, že jemu se to nestane.

po jednom naukladám do bedne uloženej v MOTÚČKU a tak idem k autu aj od auta k medometu a klasická rolba na manipuláciu…

Co to je? Kolečko? Někteří Slováci říkali fúrik? Z kolečka jak do auta? Po jednom rámku? Co je rolba? Stroj nebo otočka ve smyslu koloběh? 

Do medárny mám od auta 3 schody. A medárna je postavená jako byt v činžáku, musí se projít celým bytem a “vytočit” se s kolečkem nejde. Ale asi nějaký rudl by šel. Pravda, dají se vybourat z jednoho okna dveře a bylo by to od auta k medometu po rovině.

Jasně, že všechno má řešení. Přidám kuriozitu. Petr mi sehnal ometač, naštěstí mě zná a tak byl jen zapůjčený jestli by se osvědčil. A to jsme ještě nevěděli, že mě skolí plotýnka. Funguje skvěle a ke včelám je něžnější než moje peroutka. Ale. Váží 24 kilo a dávat rámky do něj na ometení je tolik práce navíc, ještě ke všemu na dlouhých rukách bez opory. Přitom včel je v medníku tak málo, že běhat jak magor s rámky od úlů k ometači je totální blbost a ohýbat se k němu víc dřiny. Přenášet ometač = těžkou volovinu a vzpírat ho u každých 2-3 úlů do výšky mi taky přišlo jako bláznovství. Takže ometač taky nepomáhá, jako celek práci komplikuje, zdržuje a přidělává. Ometač jsem s díky vrátil.

Vysvětloval jste, jak rámek u SS zvedáte pomocí rozpěráku, který de fakt prodlouží ruku. Asi ano, nezkoušel jsem. Popíšu tedy jak to dělám já, možná to někoho nenapadlo tak, jako nenapadlo mě prodloužit ruku rozpěrákem.

Rámky nemají mezerníky, nemají plecka a jsou v medníku dál od sebe. Rámky s mezerníky mají rozteč 35 mm když je úl uvnitř dlouhý 405 mm. Moje nástavky mají v tomto rozměru 422 (425) mm a rámků dávám jen 10 (rozteče od oka) a tak jsou od sebe asi 42 mm. To je podmínka pro dovíčkovací stroj konstrukce, kterou máme. Ale méně rámků jsem dával vždycky, pro mě je rozdíl vidličkou odvíčkovat na stejné množství medu 11 a nebo jen 10 rámků.

Med je hotový, zahuštěný a tak co by včely v medníku se zralým medem dělaly? Asi proto jich je tam málo. Popíšu  práci při Teplé Stavbě. 

Rozpěrákem uvolním na jedné straně přitmelené rámky, pak je lze už snadno zvedat i na neodtržené straně a nebo se uvolní i u protilehlého ouška. Potom ode mě nejvzdálenější, relativně lehký polorámek zvednu, jedním spodním rohem opřu o HL zbývajících rámků co nejblíž ke mě, držím nakoso jednou rukou za ouško, kterou podle úhlopříčné osy bez zvedání rámek otáčím a rychle ometu peroutkou. Jistě by fungoval i smetáček. Na konci vysvětlím proč smetáček nepoužívám.

Jak je rámek bez včel, položím peroutku a obouruč uchopím rámek a odložím do prázdného nástavku. Sám nástavek je neskutečně lehký. V plném NN 15 je max 15,5 (max 16) kilo medu, kolik váží rámky nevím, celá bedna váží (odhad) asi 22 kg. Někde jsem neradil NN 17 prostě proto, že celá bedna má pak asi o 3 kila víc a ta tři kila můžou být rozdíl mezi tím, zda to nějkdo dokáže dělat a nebo ne. Nikdo neví dopředu zda jeho páteř vydrží a tak je chytřejší zacházet s ní šetrněji, když je možnost volby. Mimochodem, rámek 39x11 a tudíž NN 11 je mnohem lepší z mnoha důvodů a kromě výáhod je výrazně lehčí a už mě napadlo zrušit 15 a mít už jen 11.

Protože v nástavku 39x24x11 je nejméně o 8, spíš o 9 kilo medu víc, když je úplně zavíčkovaný, pak celá bedna logicky váží o 8-9 kilo víc než plná bedna 15 a tudíž má 30 kilo nejméně. A to jedině když je lehký tenkostěnný medník. Zateplená monstra nezvedám už asi 35 - 40 let.

Zavedl jsem si polomedníky k plemenáčům na 5 rámků. Uvažuju o přepravních bedýnkách na 5 rámků z překližky 5 mm a to bude zase o kilo lehčí. Jasně, že asi včelařit úplně npřestanu.

A zvedák? Bratr pořád vymýšlel zvedáky, padalo mu to docela často. Jednou rozbil nástavek se včelami a dílem plným medu v době slídivosti. U jeho lapálie jsem nebyl, ale dokážu si živě představit jak to tam vypadalo. A to měl úly na rovině a dokonce na vyasfaltovaném nádvoří zemědělské haly, kterou koupil. Budu muset odkoukat nějaký zvedák chytřejší konstrukce, co měl Jára nechci. Jen si tak říkám, že si to vše vynucuje zavedení tolika kurvítek, že se mi do toho v mém věku už nějak nechce. Oddálím to o rok, o dva? Musím počkat na nějaký stimul, na nějkou novou krev do žil.

Nezlobte se pane kolego Goro. Jsem velice rád, že jsem si nezavedl úly pouze na studenou stavbu. To bych určitě skončil dřív.

-------------------

Proč nepoužívám včelařský smetáček. Jeho štětiny jsou elektrostatické, včely na ně útočí, zahryznou se a snaží vbodnout žihadlo. Divně při tom ječivě bzučí a rajcujou k útoku i ostatní včely a tak smetáček vydatně přispívá k agresdivitě a nervozitě  obsluhovaného včelstva. Na suchou peroutku útočí včely taky. To se ale řeší tak, že se nikdy nepoužívá peroutka suchá, musí být namočená a silně “ocáknutá”. Asi by to šlo i se smetáčkem, někde ho mám. Ale dokud mám zdroj husích peroutek (fungují i z kachny) nevezmu ničemný smetáček do ruky.

Ještě přidám že vážně uvažuju o vyfukování včel z NN. Mám jen morální problém s velkovýrobní prasečinou, nejsem si jistý, že je to šetrné ke včelám a že se všechny dokážou vrátit a nejsou z nich včely invalidní.

Nedělal bych z toho vědu když se jedná o pouze občasné zkrmení kuchyňských zbytků. Nakonec právě kvůli tomu hodně lidí slepice má, že využijí zbytky jídel ze své domácnosti, které by jinak letěly do popelnice. Slepice má “kachní” žaludek a sežere všechno, úplně nejlepší jsou nadrcené kosti, chrupavky, zkažená smetana nebo zkyslé mléko, mírně oplesnivělý sýr, mírně “navátá” šunka či salám, namočený zkyslý chléb, nakyslé brambory, prostě cokoli když jsou toho gramy nebo pár deka. Samosebou je vždy lepší nenechat zbytky zkazit, ale když se výjimečně stane, nevadí. Jiné by bylo mít třeba z hospody desítky kil nějakých zkažených zbytků. A nebo nějaký zdroj velkého množství pohanky, pak bych laboroval a pídil se po krmných dávkách jak píše paní kolegyně. Základní vesnická zásada byla, přes den cokoliv měkkého a trávy kolik sežerou, na noc pšenici aby jejich žaludky měly co v noci “šrotovat” a slepice neměly pocit hladu. Se zrním se muselo šetřit, za komančů pšenice nešla jen tak koupit v obchodě.

Přilepšení je, podle mě, cokoli v malých dávkách, co nějak zpestří krmení.

Dnes po poledni tady bylo velmi vlhké dusno, zataženo, pár kapek a včely ani nelétaly. Přitom bych si já myslel, že je to ideální pro snůšku.

Jedno lesní stan mám na kraji lesa u asi hektarové louky. Na ní dominanrní rostlinou z nejméně 50% luční chrpa. Ze svých předchozích působišť tuhle kytku vůbec neznám. Je vždy obalená včelami, většinou se nezdržují pylem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrpa_lu%C4%8Dn%C3%AD#/media/Soubor:Centaurea_jacea_ssp._jacea_L._(7794028230).jpg

Na konopici sličné pár včel, stejný počet čmeláků a prapodivných samotářek. Zvášť jeden druh velký a barevný jako včela, ale pyl nesbírá do rousků na nožičkách, ale zespoda na bříško. Včela se zářivě žlutými “zrcátky” na bříšku je impozantní a zajímavá. Nikdy jsem jí velikosti včely neviděl, vždy menší. Je to možná tahle -

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dely_samot%C3%A1%C5%99ky#/media/Soubor:Megachile_lagopoda_1.jpg

Ne, to je tvrzení prastaré ještě z osmdesátek od Boháče a další ještě žijící chytrolíny nechci jmenovat.

I já mám prostor, jde o to, kdo to udělá, asi pořád nechápete co se mi přihodilo, zjevně jste nečetl celý můj příspěvek, jasně, je to nuda když je to delší než tři, nejlépe holé věty.  Ale to je jedno.

Narážce o únavě z točení klikou nerozumím. Klikou už roky netočím a snad bych i točil, kdyby cement vytočit šlo.

----------------

Jo, k tomu co píšete je ale potřeba jedna základní podmínka, nemít v nich brouky. Jasně, medníky dolů a léčit, to chápu, kdo je sundá, odvozí a udělá na ně někde plac a nanosí je do skladu? A to vše tak rychle, aby do toho nestihli naletět motýlci zavíječi?

Mimochodem, za pozornost stojí co tvrdí BG o tom, že teď se už kloudné včely nevyrojí. A sice existuje teorie, naprosto nepodložená, přesto stále papouškovaná (ani já nevím jistě zda je to blbost nebo možnost), že jak se zredukuje nyní prostor úlu moc, vč vyžene nejbezbrannější jedince a tudíž prý vyžene mladušky, tedy dlouhověkou generaci. Prý v úle zůstane převaha starých bréc, které do zimy stejně uhynou a vč pak zkolabuje před a nebo během zimy.

Na druhou stranu, nejspíš je to nesmysl a momentálně přebytečné včely se prostě vyvěsí v podobě “brad” pod česnem. Taky, a to je hlavní, jestli někoho napadá něco chytřejšího než tvrdí BG, ihned sem s tím!!!!

Jinak doporučím to, co BG říká. Ještě se vracím. On to BG netvrdí, ale nabízí všem, zadarmo, jako okamžité řešení.

Tom50:

Díky. Ten ježek funguje znamenitě. Bohužel jen na jednu stranu polorámku. Pak se “ostny” zalepí a musí se očistit a to je zdlouhavější, než odvíčkovat vidličkou.

Pak mi kdosi poradil, že držák na krájení cibule, že se to jen podrápe a dobré. Tak tohle taky nefunguje, elegantnější je podrápat to odvíčkovací vidličkou. Ta se aspoň nerozláme v ruce jako držák na cibuli. Při podrápání čímkoli zůstane asi polovička medu v plástech.

Pak jsem někde vyčet horkovzdušku. A to taky nejde. Jde to jen u vzdušných víček (a ta jdou vidličkou skvěle), jakmile jsou víčka přisátě přilepená k hladině medu v buňkách, horkovzduška selhává. Navíc se docela pálí med a je z toho úděsný nepořádek.

Ale vlákno je o výkluzech. Na něco se vás pane kolego zeptám. Mám například tři nízké medníky, med se bere ale jen z nejvyššího, neboli nejvýše položeného. OK, nějak tam dám výkluz, odvčelí se to samo, odeberu medník. Kde budou ty včely, co obsedaly ten medník do doby, než ho nahradím prázdným?

Pokračuju v úvaze dál. Abych instaloval výkluzy, musím dojet na stanoviště den před odběrem medu - PRVNÍ VYRUŠENÍ. Pak tam dojedu pro odvčelené nástavky a odvezu je vytočit - DRUHÉ VYRUŠENÍ. Včely čakají někde venku. Pak tam dojedu potřetí vrátit vytočené medníky - TŘETÍ VYRUŠENÍ. Ovšem prázdný medník musí přijít pod ty dva starší a tak to prostě musím sejmout, na plodiště dát prázdný vytočený medník, na to medníky, co už na úle byly. Takže jsem jel 3x místo jednou. Vyrušil jsem včely 3x místo jednou, jak to dělám bez výkluzů já. A dřina se sejmutím medníků mě stejně nemine, protože prostě suchý medník musí pod ty, co tam už byly. Vždy a bez výjimky.

Znova popíšu co dělám já. Najednou vybírám 6 vč, na stan mám 18 a na druhém 30 vč. Když mám pomocníka na vytáčení, vybírám při jedné cestě 9-10 včelstev. Musím mít 6 (nebo 9-10) sad prázdných rámků. Za úly si vše připravím, vím přesně kam který truhlík odložím, jak otevřu úl, musí vše jít jak když hrom bije.

Sejmu nejvyšší medník, ten budu brát. Někam ho položím, když je ve výšce tak třeba na vedlejší úl. Další dva medníky nejsou moc plné, často je unesu oba. I když jen po jednom (nemládnu), tak je odložím někam za sebe. Mám odkryté plodiště. Na něj položím lehky prázdný truhlík a do něj ometu včely z odebíraného, žádná tlačenice nikde nevzniká. Jak je vybraný med, ihned na úl položím medníky a zavřu úl. Celé to netrvá dlouho a je to JEDINÉ VYRUŠENÍ, i když jak píšu výš asi celkem surové. Ale opakuju, je to jen jedno vyrušení a jen jedna cesta místo tří. Jedno stan mám po silnici 800 m od medárny a jen asi 120 m po polní cestě a jsem s autem přímo za úly, 4 metry asi tak? Druhé stan je 2,5 km po lesní cestě, která často po lesácích vypadá spíš jako tankodrom. Pro mě je rozdíl svézt se po cestě necestě 5 km a nebo 15, o PHM a čase mého života nemluvím a o otřískání otřískané bajsky popelnicovité taky ne. Gumy taky nejsou zadarmo, že ne.

Nasadil jste mi brouka do hlavy a čím víc o tom přemýšlím, tím je mi jasnější, že výkluzy = mezidna, zdviháky a další věci pořizovat nebudu a dokud to unesu (lesní fitnes), nemám důvod to řešit. Totiž zdvihák musí být a nebo pomocník. Ani jedno nemám. Spoléhám se jen na sebe, protože jak zpívá v jedné písni Miro Žbiro, dobrú radu ti dám: Pomož si sám. Neboli nejochotnější pomocnou ruku najdeme na konci svého ramene.

Nicméně díky za inspiraci a že jste mě přiměl se zamyslet. Až to nebudu zvládat, tuším, jaké mám pak možnosti. Zatím ale zůstanu u svého. Děkuju.

Zvolil jsem tady neobvyklou formu citace celého dlouhého článku, který všem doporučuju znovu celý přečíst. To proto, aby bylo jasné, jak se z ničeho nic může stát, že jednoho dne večer padnete vyčerpáním do pelechu a ráno zjistíte, že nejde vstát. Pak to nějak se slzami bolesti nakonec přece jenom jde a nemůžete si vzpomenout kam přišla berle, bez které se při podobné patálii před 8 lety nedalo existovat. Nenajdete jí. Pak se nějak podle baráku došouráte k autu,  neskutečně obtížně nasednete a každé šlápnutí na pedál si rozmyslíte kvůli těžko posatelné bolesti. A pak vám v 40 km vzdálené nemocnici takhle 7 června řeknou, že nejbližží termín na magnetickou rezonanci je koncem října. Bez zavilého nekompromisního zakuklence v bílém si analgetika nekoupíte, tedy bez recepotu a tak následuje 22 km martýrium z okresního do střediskového městečka a hezky si to vysedět v čekárně, kdy méně bolí stát než sedět. A následujících 7 neděl máte zaručeně o čem přemýšlet a nejste ještě na konci.

Mnohokrát jsem tu varoval před nesmyslnou prací na jednu ruku dlouhou a jak to není pro staré opotřebované, ale jen pro maldé, silné a ne moc moudré. Že se pravdivost mých varování “podaří” dokonale dokázat na mém tělesném futrále by mě nenapadlo (bohužel ne a mělo mě to napadnout a nebo aspoň nebýt tak bohorovný) a že sám budu méně moudrý tuplem ne. Výsledek je 80 NN tuháče dosud na včelstvech a výkluzy je to poslední, co by mě napadlo. Jedno vím ale jistě, kdybych blbnul s výkluzama třeba před 20 lety, zinvalidnil bych nejméně 3x dřív, protože bych to zvedal 3x častěji. Nějaké zvedáky, to je takovej voser, že asi raději skončím se včelami, nejspíš je to varování, že stačilo a bylo toho za život dost a je čas lehnout na hadr!

Totiž zvedák neřeší jak to dostat do auta, z auta do medárny a ani jak potom manipulovat s kýbli a konvemi medu. Klimatická změna je realita, jen její antrpogenní příčina je nesmysl. Něco mi říká, že mnou dosud nepamatovaná melecitoza hned od začátku června se stává realitou, protože se sem tiše stěhují nové druhy producentů medovice, kterým to umožňuje vyšší teplota. Napadlo mě taky, že jak včelařit dál, když se tahle pohroma bude opakovat třeba každý třetí nebo druhý rok? Vyřešil jsem brouka, tohle už vzdávám.

Na můj vkus příliš mnoho otázek a od samozvaně povolaných z Dolu ani odjinud ani muk. A jak by řekl zdejší na slovo skoupý mlčenlivec, “zase nás v tom páni nechali a je to jen na nás”. A já jsem už unavený.

Pane kolego, vypadá to impozantně a jistě ten med výborně chutná. Vše čisté, hezké, přírodní. Povedlo se, gratuluji.

Těšte se, romaning mi poslal fotky svého včelstva a mě vylezly oči z důlků. Píše mi, že tu chce založit vlákno o uspořádání plodiště na zimu. Lepšího nic, než co mi poslal, si já neumím představit. A taky je zřetelně vidět, jak správně vedené vč a i v problémovém roce s melecitozou už samo ukončuje plodování. A to je teprve druhá dekáda 7 měsíce. Skvělé.

Kvůli zdraví jsem nedokázal svůj nápad vyzkoušet. Vyzkoušel to ale Roman a už víme, ŽE TO NEFUNGUJE. 

Což je vlastně dobrá zpráva = vědět jak něco nejde je ve skutečnosti super. No a taky jsem rád za svoje tajnůstkaření, že to nezkoušelo víc lidí, byli by zklamaní. Nebudu tu líčit princip, prostě je to slepá ulička.

Co ale zveřejním je, že jsem měl další šílený nápad, který by šlo realizovat jen s panenským tuháčem. Rozmixovat ve vodě celé vyřezané plásty, nechat pár chvil ustát ve stáčecí štoudvi a medovou vodu vypustit spodem a dát včelám. Idea byla, že by med daly do medníku, protože pozdní snůšky taky dávají i v červenci a dokonce i v srpnu do medníku. Málokdo dnes už ví, že pravý černozelený medovicový med z jedlí byl až v srpnu. To skončilo léčením proti VD a to i kdyby někde jedle přežily (mají posledních 50 let nějakou chcípavku a taky vymizely ty správné mšice, asi nesnášejí oteplení).

Ale můj předpoklad je špatný a hned vysvětlím proč. Mám vyzkoušeno, že když se kolem 10.7. začalo krmit skrz KK, že to nosí nad plod do VN. Až když mají spodky skoro ulité až téměř dolů, teprve pak dávají do medníku, tedy do KK, která je přímo na VN s plodem. Když tedy přišla melecitoza po půlce, většinou až koncem července a v srpnu, nemohly jí dát nad plod a skončila v medníku = KK.

To mi došlo až dneska a tak je dobře, že jsem to nemohl zrealizovat kvůli zdr. indispozici. Včely by totiž medovici, sice bez ve vodě nerozpustné melecitozy, ALE POŘÁD TĚŽKO STRAVITELNOU MEDOVICI, nacpaly nejdřív nad a kolem plodu a až přebytky by dávaly nahoru do KK. Možná bychom získali medovicový netuhnoucí med, ale katastrofu s plodišti ulitými medovicí to neřeší.

To by se musely vzít tuhé medníky, nakrmit tak, aby se cukrem ulila plodiště a pak teprve dát medovou vodu z mixovaných souší s tuháčem. Pak by to nemohly cpát do VN a dávaly by to do medníku. 

Tak to je tak krkolomná blbost, navíc prakticky snad nerealizovatelná a kor pro pracujícího včelaře, který má taky rodinu a jiné zájmy, že to nikomu neradím ani zkoušet.

Zbývá uložení cementového medu v rámcích na příští rok, část se dá dát pod VN s plodem v půlce září, ALE AŽ PO NAKRMENÍ CUKREM a ne tedy žádným škrobovým synťákem, to jim nechcte medovici než jim dát ty sra.ky a vyjde to nastejno. Ale to je už jiný příběh, jinde tady na CHZ už vysvětlený.

Máte na 99% pravdu o co jde varaxi doopravdy. Ale co kdyby náhodou? Ano, je nehezké mluvit o oprátce v domě oběšencově a tak tety nechtějí hovořit o zubařích, o léčbě zubů, je jim to odporné a nic o léčbě zubů nevědí, vědět nechtějí a nikdy nechtěli a když je pak zub rozbolí, kopou kolem sebe tušíce, že si to zaviniíli sami tím, že se o zuby, zubaře a léčbu nezajímali. Pak je každá rada drahá. Přitom je každého povinností ze zákona se o své zdraví starat každý sám. Takže madam je jako řidička, která policajtovi řekne, že jí pravidla silničního provozu nic neříkají, jsou jí odporná a nikdy se o ně nestarala. A leze na silnici a dokonce vyhání ostatní, co pravidla i zubaře znají, ze silnice pryč. No to je báječné. A takových dárečků tu je většina a proto jsou věci jak jsou. Vše vyžaduje samostatné myšlení, a to ale 9 z deseti nejde.

Ale varaxi má pravdu, vybrat nelze, snad jedině soudružku Stačilo! Jenže komunistů se všichni štítí. Jenže právě proto jde věřit, že v těch podvodech soudruzi nejedou. Ostatní se jen chtějí přiživit viz hranatej. To bude rozčarování, to budete koukat. Když se mělo jen odložit hlasování o von der, zdržel se. Tak je tam chvíli a už plní příkazy, asi a jeho loutkovodiči (sponzoři) ani nepočkali nějakou potřebnou dobu aby to nebylo tak okaté. Fakt nejde vybrat, nepustí tam nikoho slušného. A vo tom demokracie je!

Přesto je nutné si udělat jasný názor a jasný obrázek jak věci fungují. Snazží je si to ošklivit, ignorovat, nic o tom nevědět a nevědomky (a nebo vědomně) to ku.vit ostatním.

O tom, co je v pořádku se nikde nic nepíše, nemluví a jak zčista jasna najednou začnou vyskakovat články o něčem, obyčejně je pravda pravý opak. Kdyby bylo vše jak být má, nikdo by si na nějaký zapadákov ani nevzpomněl.

Lhalo se i za soudruhů. Pamatuju se, jak dnes již zesnulý fabrický “vodák” Standa dával kámošům za fabrické peníze vyšetřit vzorky vody ze studní. Vlašimská fabrika měla tři velké studně na pitnou vodu a každý měsíc se to rozborovalo. Průmyslovou, neboli technologickou vodu brala fabrika ze řeky skoro dvoukilometrovým tlakovým potrubím. To kdyby někdo laboroval a chytal mě za slovo jak mohly stačit tak veké továrně tři studny. No a studny byly v lese a voda kojenecká. Vždy dobrá a tak Standa dával vyšetřit vodu kámošům. Ony 3 stovky v roce 1984 bylo jako dneska pět táců. Jendou v noci vytáhli Standu doma z pelechu, průšvih, voda hrozná, kontaminovaná snad všemi bakteriemi, tyfus, úplavice a snad i horečka omladnic (trochu přeháním). Hrozilo, že zastaví fabriku a že Standovi přišijou narušení pětiletého plánu i ohrožení obranyschopnosti Varšavského paktu. Kdo to neví ta fabrika vyrábí munici. Jenže tehdejší fabričtí mocipáni, dnes se říká vzletně po americku manažment, věděli moc dobře jak žije malý český Venca, že si musí poradit se vším po sousedsku. Tak Standa musel s barvou ven a tak ještě v noci vytáhli příslušníci soudruha venkovana z pelechu taky a zapečetili mu studnu, ze které vařili staří i mladí a měli kojence, proto dal ten dobrý muž vodu vyšetřit. Jinak vůbec netušili, že mají vodu děsně závadnou. 

Vše se ututlalo, protože byl Standa soudruh a všichni byli rádi, že nemuseli ohrozit obranyschopnost Východního bloku, protože na Západě dnem i nocí číhal zavilý imperialista na sebemenší příležitost jak rozpoutat ww3 a zničit mír na věčné časy a nikdy jinak. Teda samosebou se Sovětským Svazem, záštitou světového míru. Proletáři všech zemí byli spojení pevně.

Docela by mě zajímalo, jak tam probíhají vyšetření vody dneska když fabriku vlastní český Colt. Jo, kdo to neví, Americkou národní ikonu vlastní Češi a konečně koupili firmu Sellier a Bellot z rukou Brazilců zase zpátky do těch českých.

https://www.coltczgroup.com/o-nas-profil-spolecnosti-czg/

Je sucho. Na pasekách poblíž včel mi rozkvetla konopice sličná

https://cs.wikipedia.org/wiki/Konopice_velkokv%C4%9Bt%C3%A1

Z předchozích působišť jsem tuto rostlinu neznal. Včely jí někdy navštěvují intenzivně, někdy vůbec.

Taky mi na jedné pasece asi 150 od včel (asi čtvrt hektaru) rozkvetla téměř monokultura (jasně, že je to plevel) lnice květel. I ta je pro včely zajímavá.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lnice_kv%C4%9Btel

Bohužel tu mám (jako všude kde jsem kdy včelařil) málo vrbovky, ze které tam, kde je jí hodně, včelaři vytáčejí hodně a velmi kvalitního medu. To málo co tu je už končí. Pyl z ní, mimochodem vysoce kvalitní (hlavně je to pyl z lesa, kde se nestříká a nestříkalo nikdy) má v plástech černomodrou barvu, o dva odstíny tmavší než je pyl ze svazenky. Včely tuto rostlinu obírají celý den.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrbovka_%C3%BAzkolist%C3%A1

Sice už dokvétají pcháče osety, kvetou ale jiné bodláky a kde jezevec málo postříkal (nebo mu prodali neúčinný jed) je ho hodně na polích, je to ale úporný plevel. Pak je to významný zdroj snůšky, jinak je to také vítaný zdroj z rumišť a jinak opuštěných a zanedbaných pozemků, náspů, škarep a podobně.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_roln%C3%AD

Všechny bodláky jsou dobrým zdrojem nektaru, ale včelami je nejvíce obalený pcháč zelinný. Tomu se daří v silně zamokřelých loukách.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_zelinn%C3%BD

Rozkvetl kycol, tedy starček vejčitý

https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C4%8Dek_vej%C4%8Dit%C3%BD

právě rozkvétá zlatobýl, nevím který, mám ho před okny

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zlatob%C3%BDl

Celkově je ale u nás bída, včely neskutečně slídí.

Když je bolavý zub, musí se k zubaři, donekonečna brát analgetika nelze, nemoc se jen zvětší. Je nutné odstranit příčinu a ne zakazovat o příčině mluvit nebo vyhánět jinam. 

Je k nežrádlu drůbeží z velkochovů? Tady můžete plkat do nekonečna a bude to jen horší. Příčina je EU a nenažraný globální kapitalizmus.

Co já dělám proti příčině? Duševně štíhlejším se snažím vysvětlit co je ta příčina a že donekončna plkat o důsledcích je celkem k ničemu.

To je to oč tu běží, mocipáni nechají jednodušší vyplkat a nic se nemůže změnit, na to dají pozor. A o to mocipánům jde. V roli užitečných xxx jim mnozí pomáhají, mocní se jen smějí lidské jednoduchosti a jedou ve skáze nerušeně dál.

-----------------

Netuším zda někoho inspiruju k nějaké myšlence a nebo dokonce k nějakému činu. Ale začalo to tu žít ne?

Abych nepřekryl velmi zajímavý přípodotek páně Gora dělám toto vlákno.

https://cs.wikipedia.org/wiki/PR_%C4%8Dl%C3%A1nek

doporučuji přečíst velmi pozorně celý tento text z odkazu

A tak pane kolego, drtivá většina lidí nerozpozná PR a proto se to dělá, proto se PR články píší. Až to lidi budou umět rozpoznávat, mocní si vymyslí rafinovanější lumpárnu. Myslím, že je to už dávno realita. Jedinou sebeobranou obyčejného člověka je pro jistotu nevěřit ničemu, co tvrdí tak zvaní vědci. Ti nepracují nikdy nezávisle, ale jedině za granty a pak se musíme ptát cui bono. Skuteční vědci jsou ignorováni, umlčováni a politicky korektně jim nikdo nikde nic nepublikuje. Přesně na tom stojí a padá klimatický humbuk, kterým jsou podmíněny uhlíkové povolenky = vydírání všech neexistujícím nesmyslem. A tak dále a to je jediný příklad z obrovské množiny jiných podfuků. A to uvádím jen jediný příklad z tisíců stejných lživých lumpáren dnešní doby.

Nic a nikdo není dokonalý a tak jak někde něco moc chválí, mě to smrdí, nám na to instinkt, lidově čich. 

Než jsem toto dopsal přistál pod Gorovým příspěvkem naivní plk a tak může každý vidět doslova v přímém přenose jak to na většinu naivních lidí funguje. Nevidí barevný kouř, Goro tudíž se slepýma rybama lže. Navíc ta paní jistě věří, že mikroby neexistují když je nevidí. A tak dále.

Následující text je určen zejména zlostným progresivním madam, kterým jsem plivnul do green dealově fialového kafe a ony vyletěly jako čerti z krabiček. S vámi vlastně souhlasím, vím dobře jak by se dali lidi opitomnět a jak zmáknout zejména totalitně uvažující zlotety, protože nic není snazšího než zmanipulovat právě zlostně agresivní zaryté fanatiky. Já ale takovou ambici nemám, nechci nikoho agitovat k ničemu. Jen jsem se snažil vybudit samostatné myšlení. U někoho to nejde.