Příspěvky uživatele

Bohemia gall:

Žádná teorie, milióny let žádné loučky nebyly, včely je nepotřebují a nevyužívají je kde jim to vadí…no a protože nejsem žádná kapacita doporucuji přečíst tohle  https://www.vceliobchod.cz/fenomenalni-vcely-j-t. Jinde se dá sehnat i za lepší cenu.

Skromný dotaz. Protože se mi komunikace včel vibracermi zdá jako nesmysl a protože se jedná o knihu Západní a protože se v obchodě asi stydí za autora, tak ho neuvádějí, sdělil byste nám to vy? A není to náhodou ten, co zanesl do českých mozků zebrování? Já ještě v životě neviděl lepší kniuhu neč Československou nebo Sovětskou, ani jedinou Západní, která by měla cenu a nějaké lepší poznatky. Západ obecně je proti nám včelařsky zaostalý!

Proč se mi vibrace zdají jako hloupost? Roky se snažím abych měl dostavěné všechny plásty až k SL a více méně se mi to daří. Důvod jsem vysvětlil několikrát. Pak by se ale měla moje vč hroutit kvůli tomu, že nemohou komunikovat, protože nemají volné spodky plástů, ale pevně přistavěné. Protože v TL mám víc jak polovinu rámků dělničích, ketré rovněž mají dílo přidělané k SL, tak jen divoká trubčina na pouhých 4 -5 N rámcích v TL má volný spodní okraj a komunikaci to stačí? A když jsem ještě nepochopil, že má být trubčina v TL a dával tam jen dělničáky a nebyl tam ani jediný volný okraj plástu, jak to moje včelstva mohla proboha přežít bez komunikace vibracemi?

Celý život umím být kritický a prostě některým zjevným, ale i dokonale zakamuflovaným nesmyslům jsem se naučil nevěřit, pochybovat o nich a zkusit, zda jsou pravdivé, přípdně jak moc. Jenom díky tomu nemám zhoubná očka a spoustu dalších nesmyslů, jenom díky své kritičnosti a často jen selskému rozumu mám zdravé včely bez úhynů.

----------------------

drvodělka

Můžete nevěřit, jasně, jste žena a technické věci obyčejně holkám nic neříkají. Ale i u včel ti civilizovaní měří na milimetry a dokonce i desetiny. Je to naopak úplně prazáklad unifikace. Přesně tak, jak si vy představujete praxi, vzniká zmatek a chaos měr a odchylek. Proto musí být známy přesné rozměry na milimetry a dokonce v některých případech na desetiny. Neřešte to, věřte mužům, na většinu jiných věcí je mnohem lepší ženský mozek než mužský a my se vám do věcí, na které jsou lepší ženy, taky nepleteme. Tedy ti chytřerjší z mužů. Najděte si výrobce, který umí pracovat s přesnými rozměry, ušetříte si tak zbytkuživotní trápení s vyrobenými blbostmi systému co kus to originál.

Jediný příklad. Langstroth je například v šířce nuty pro ouška rámků přísnější, než dnes bohužel neuznávaná ČSN. Základem tohoto vztahu rozměrů je délka horní loučky s oušky a L má na každé straně v nutě vůli jen jediný mm. Češi - Československo u úlu Adamcova má v tomto místě 1,5 mm na každé straně. Hlupák toto nechce akceptovat, dělá nutu širší, rámky pak propadávají a nebo se přiblíží jednou BL k vnitřní stěně nástavku a zruší největší včelařský vynález, kterým je právě Včelí Mezera. VM se zruší tím, že jak se BL ocitne blíž u stěny než 6 (5) mm, včely BL spojí s vnitřkem nástavku propolisem. Na druhé straně vznikne mezera větší než 8 (9) mm a tu zase včely už zadělávají voskem. A takto, vaší logikou, vzniká z úlu rozběrného předpotopní paskvil, ze kterého často nejde některý rámek vyndat. A že to tak mnozí mají a celoživotnně se s tím perou, jsou tak b.bí, že myslí, že to nevadí, přece to měl tak už jeho táta i děda (princip vaření vosku ve tvrdé vodě a nebo ježdění nalitej a ještě ho nechytli) neznamnená, že je to tak dobře.

Varuji před přístupem nevíry, že se u včel měří na milimetry. Kdo chce včelařit v pohodě a ne doživotní pračce nervů, měřte přesně tak, jak je potřeba! A jak jiní, v technice sběhlejší stanovili. Je to v zájmu každého jednoho a rozhodně na tom nikdo neprodělá, může jen získat.

Více méně dobrý popis, jen nenechávají “fuku” 5 mm, ale nejčastěji 12-18 mm. Proto je podmet Blaníku 18 mm, protože je to jejich přirozenost.

U všech nízkých rámků dávám SL širokou 25 mm právě kvůli prostavování, nedávno jsem to tu psal co to je za hloupost a jak vznikla kvůli nevyzkoušení a nevzdělanosti těch, co to u nás prosadili a zavedli. Ještě někteří žijí a tak nejmenuji. M vkládám do N rámku tak, že dole leží na SL" a pak jí vždy přistaví. Pro patnáctku mám jen dva drátky. Na horním M visí a uprostřed jeden drátek M vyztužuje. Stačí to, lepší jsou ale výztuhové drátky dva. M zavěsím tak, že je nahoře mezera, kterou včely vždy dostaví dělničinou.

Vymyslel jsem T-loučku jak jsem jí nazval. Drtivá většina z nás nemá frézu, ale jen cirkulárku. Na té by se taky daly loučky seříznout šikmo, je to ale velmi nebezpečné. A tak vezmu normalizovanou HL širokou 25 mm (25x12 mm - kupovaná loučka). Protože pila má řez 3,2 mm, nastavím bajlák na 9 mm a ponor pily je tak, aby ze stolu koukala 11 mm a udělám řez. Loučku otočím a udělám protilehlý řez. Pak se HL ztenčila na 9 mm a uprostřed bříška loučky vznikl třímilimetrový “břit” nebo jakási ploutev po celé délce bříška loučky. V řezu to vypadá jako písmeno T, jen s jiným poměrem délek ramen k sobě a proto název T-loučka. Stejně tak lze upravit i SL - pak se dává v rámku břitem nahoru k mezistěně a nebo k plástu, u bočních to není na nic potřeba. Romaning umí dle mých popisů ihned vše nakreslit a možná by sem mohl dát výkres T-loučky.

T-loučku a nebo frézované klínovité bříško HL se dá bleskurychle nahradit řeznickou špejlí 3 mm, která se sešívačkou nebo třemi malými hřebíčky zespoda přibije na bříško HL a vytvoří stejný “břit” jako má T-loučka. Vlastně můj prvotní nápad byla ta špejle jako napodobení původního Langstrothova řešení a tím je právě to, co tu ukázal Javali - šikmé zfrézování. A špejle se vyrábí dlouhá 30 cm a úplně stačí, nemusí být dlouhá jako je vnitřek rámku.

Ano, funguje linka z vosku, ale je to neelagantně pracné a pokaždé po vyvaření se musí udělat znovu a tak nic pro mě.

Můj rámek pro VS je vyztužený, nedrátkuje se, když jde na vyvářku se jenom nechá uschnout a jde znovu bez šahnutí do včel a ony ho zase spolehlivě správně postaví. Už jsem to prezentoval, ale včelaři neprojevili žádný zájem. OK, jejich boj když jsou líní pochopit výhody a bezpracnost.

Moc ale VS nepoužívám proto, že já musím mít bezpodmíněčně všechnu trubčinu jen v TL. Žádná trubčina nesmí být, jestli chci mít včelstva bez roztočů, nikdy ve VN a to od letoška už od začátku května - konce dubna (dle počasí a tudíž stavu rozvoje vč). Původní metodika Blaník říkala, že se trubčina z VN odstraní až koncem května. Ukázalo se, že je lepší udělat TL dřív, třeba hned na přelomu bž řezna/dubna a že je pak možné vysoké SR z VN odstranit dřív. To proto, aby včelstvo chovalo všechny trubce jen v TL a nikdy ve vysokém prostoru. Opakuji. VS je hezká věc, ale jde úplně proti metodě nemít VBD ve vč vůbec a nebo jen nepatrné jednotky kusů. Nemůžu to dokázat (nejsem Dol a nikdo mě za to neplatí), ale kdo včelaří přesně jako já, také nemá ve vč žádné a nebo minimum VD.

Ano, jinde tvrdím, že VD na 99% úhyny vč nezpůsobuje. Je ale určitě, i kvůli jen jedinému % rizika lepší se snažit ve vč roztoče nemít a nebo jen v nepatrné míře, která vč nijak nikdy neslabí a neohrozí. Tvrdím, že toto moje uvažování je unikátně revoluční a když by to vědcostuti dotáhli do univerzální metodiky, bylo by po problému. Ale to by se nedalo pakovat na léčivech a nemohl by se vést nekonečný boj s VD.

---------------------

Jen odpor k LBV a její nesmyslnosti a nefunkčnosti mě vedl k objevu výše popsaného a tak jsem jen proto, že jsem odmítal LBV, přišel na to, jak snížit počty VD na minimum a možná nulu. Ve skutečnosti VD nijak neřeším a pro jistotu dávám Gabon a jednu fumigaci Varidolem. Obyčejně nic nepadá nabo do 10 -20 ks. Kde spadne víc, asi si to odněkud už pozdě v podzimu přinesly.

Podrobně jsem hlavně na IF popsal do posledního detailu jak co dělám. Nebyl žádný zájem a nebo nepatrný a tak mě nic nemotivuje exponovat se znova. Navíc ono to určitě není tak jednoduché a každý, kdo by chtěl tuhle problematiku pochopit a napodobit, musí si tu najít třeba vlákno o efektu chlebového kvásku, jak jsem to nazval. Lidi si to tu přečetli, někteří pochválili, ale dělají si věci pořád špatně, po svém, po staru - třeba odmítají a nedovedou ROZUMNNĚ vysvětlit PROČ zaboha nechtějí dvě výšky rámků v jednom úle. A přitom s jednou velikostí rámků se prostě efektivní včelaření bez úhynů moc dobře dělat nedá a když, tak pracněji a nákladněji a určitě bez benefitů systému Dadant. Tak jo, víc už pro nikoho udělat neumím a ani nechci.

A nejde jen o chlebkvásek, ale i o mnohé dlaší moje poznatky a i poznatky jiných autorů, často nově či jinak aplikované, jinak uchopené, které jsem tu všechny uvedl. Je nutné to celé pochopit jako komplex, že jedno vyplývá z jiného a nebo hned z několika jiných předchozích kroků a že nelze očekávat funkčnost, když někdo vytrhne z kontextu jen nějaké dílčí prvky. Pak mu to fungovat nebude a nebo ne dostatečně dobře. Představoval jsem si to, dnes vím že naivně a hloupě, že to bude chtít vyzkoušet maximum lidí, že pojede diskuze, výměna zkušeností a že i já se něco naučím od ostatních. Tak to se nestalo a tudíž to nemůže nemít následky na mojí další chuť někomu nějak pomáhat a radit. Mám tu vadu, že u všech očekávám stejný zápal pro věc jako mám já a stejnou touhu po nových věcech, jak dělat stejné věci moderněji, lépe, efektivněji. Ne, tak tohle je ode mě velmi hloupý předpoklad a lidi takto ve většině nefungují. OK, každého boj sám za sebe. Jak libo.

Přesně jak píše BG. Jak sbíráme roj? Setřesem ho do rojáku, ten s většinou včel dáme pod strom, zakryjeme deklem a necháme u kratší čelní strany škvíru třeba 1 cm a necháme včely se stáhnout do rojáku, do večera, většinou dřív jsou všechny uvnitř u matky a visí na víku rojáku. Na této blbosti se jich část usadí na víku, cítí skrz sejto matku a dovnitř je nedostanete, nijak a nikdy!!!!!

To samé když je sejto na boku rojáku. Mrzí mě, že BG nevysvětlí PROČ se něco má a nebo nemá nějak dělat, a PROČ nějaké věci musí mít náležitosti jen určitým způsobem.

Zkrátka většina věcí na světě je buď správných nebo špatných a je nutné to vždy nekompromisně rozlišovat.

A ještě k obrázku rojáku. Dekl rojáku s rantlem neumožní co popisuju, prostě tohle je roják špatný nejen kvůli nesmyslně danému sítu. Dekl má být rovný bez rantlu a má zapadat do vršku bedýnky, do osazení neboli jak říkáme hezky česky falcu. A taky MUSÍ být z překližky 4 mm. Ta je polovičně těžká než sololit 3,3 mm a u rojáku nejde o nic tolik, jako o váhu - přece s ním žonglujeme někde na žebříku mezi větvemi stromu, musíme se džet a tak roják má být jako pírko a ne těžká humpolácká blbost.

Roják MUSÍ mít v deklu dvě kulaté díry. Jedna normalizovaného průměru aby do ní přesně pasovalo hrdlo smyku = to když se dělá smetenec. Druhá, obyčejně též kulatá díra, také s kulatým deklíkem na zavěšení klícky s matkou. Deklíky musí mít zajištění obratlíky a i dekl musí mít zajištění. Kvůli bezpečnému transportu, například v autě.

Krmení těstem přes síto se nesmí nikdy roji dát. Roj je vězněný a nemá vodu, jak by mohl brát těsto bez stresu ze žízně? Na kulatou díru pro smyk se dá dát prosakovací sítko a na něj překlopit okurkáč s roztokem (ne plný, samosebou). Jenže roztok má být řídký 1:1 a teče a tak je prosakování nevhodné. Ale hlavně, roj se 3 dny při věznění nekrmí.

Ono to není nijak jednoduché a proto třeba Goro říká, že roj nevězní. Bohužel nevysvětluje proč. No proto, že to není až tak jednoduché a pak, než to dělat bl.ě, je lepší roj nevěznit.

Obchod jede na co nejnižší ceny a nikdo by za dobrý roják nechtěl dát přes 1.500 Kč. A tak všichni opatrujeme rojáky po předcích - ještě kvalitní výroba a dokonalá funkčnost a když si ho udělám sám, nikdo by mi za něj nezaplatil jeho skutečnou cenu a tak ho nikomu vyrábět nebudu.

-----------------

Ještě se vracím dovysvětlit další věci stran dobrého rojáku. Každou věc u včel bychom se měli zamýšlet jak využít pro více účelů. A tak roják musí mít česínko, stačí očkové plastové, uzavíratelné. Někdy přistihnu, že se mi nějaké vč chce rojit a je nutné udělat odd a tak pro ten účel dokonale poslouží roják a když má uzavíratelné česno a zajistitěkné víko, můžu převézt odd autem domů z lesa nebo na jiné stanoviště, někomu ho odvézt když mu ho chceme darovat či prodat a tak dále. 

Roják musím mít při včelření pořád při sobě. Taky v něm přenáším a převážím souše, bezpečně převážím křehké mezistěny a taky zásobáky. Je včelotěsný a tak je na zásobní plásty ideální. Ano, mnozí tyhle návyky a uvažování nemají, nechají při slídění včely aby si někde “lízly” a vypukne rabovka. Jinde píšu, že rabovky neznám a neznám je prostě díky návykům a pomůckám, které rabovkám předcházejí.

Obyčejně lpím na správné včelařské terminologii a tak uvedu, že slovo rabovka je slovenské, česky je to loupež. Ale pro mě slovenský výraz lépe vystihuje podstatu a tak jsem si dovolil ten pojem vypůjčit.

Někdy nastane situace, že je potřeba vč zkrmit med. Díky medu, když je vč na zimu nakrmeno z části medem, je vitálnější a snáz se ubrání virům a mám za to, že i roztočů máme (Blaníkáři) ve vč minimum nebo žádné právě proto, že nebereme všechen med. Ale to je jen moje domněnka, nemůžu to dokázat. Pokud vědomně krmíme medem, nikdy medovicovým, na něm špatně přežívají zimu.

Pak je tu melecitoza. Na té vč zimovat nesmí nikdy a musí dostat cukr a nebo květový med.

Už jsem to psal na IFauně, zopakuju podstatné.

Když se po Revoluci úplně zhroutil trh s medem a výkup dával za med méně než kolik stál cukr, Včelařství psalo a páni chytrolíni, a i “vědci” bádali, zda vč přežije na květovém medu. Ano, je to neuvěřitelné, ale tohle zkoumali. Asi nevěděli, že tak přežívaly včely miliony let. Medovicové medy nebyly běžné a nebyly nikdy čisté, protože až asi do Marie Terezie neexistovaly jednodruhové  - monokulturní jehličnaté lesy a tak byla případná medovice vždy dostatečně naředěná květovými medy.

Páni chytří, nebudu jmenovat, někteří ještě žijí, květový med vytočili, uskladnili, pak rozpustili, naředili vodou a pomocí krmítek zkrmili včelstvům. A zimování dopadalo skvěle a oni tleskali nadšením z převratného objevu. Lze najít ve Včelařství z té doby. Mě to přišlo jako doslova zhovadilost!!!!! Nesmírně pracná věc a tak jsem takové nesmysly nedělal a med uskladnil v konvích. Vydrží roky, když má správnou vlhkost a počká na lepší cenu.

Až předloni mě napadlo následující, ale popíšu od začátku tu genezi nápadu, z části Petrova nápadu.

První medník nevytočit a pořád ho mít na nejvyšší pozici. Jde to, já na to sílu neměl, on ano a vyzkoušel to. Pak, po vytočení všeho dalšího medu přišel tento NN s květovým medem v polovině září pod VN. Je to strašná dřina. Ale je tu horší věc, vč má pořád ve snůškovém období dostatek zásob a není stimulované prázdným dílem k vyšší aktivitě, jak jsem popsal nedávno v jiném vlákně o průběžném odtáčení medu hned, jak je i jen pár rámků zralých.

Tak jsem zkusil jinou věc. Nevytočený medník s řepkáčem, který už ztuhnul a nešel vytočit, jsem dal pod VN v době kdy se začíná krmit, u mě kolem 10.7. po vytočení posledního medu. U několika vč. U několika jsem ale tyto NN s medem dal pod VN po 20.6. když ještě nějaká snůška byla a asi část tohoto medu zakomponovaly do ještě přinášeného medu nového. To nevím a nijak se to na zvýšení výnosu neprojevilo. Možná to ve snůšce nevybíraly, nevím to. Na úl si píšu kolik dostaly cukru a VN nezvedám, vidím kolik přibývá. Včely do září med přenosí samy, namíchají s cukrem a uloží do VN nad plod.

Ale je tu určitý rozpor. Jestli byla medu plná bedna, například 15 kilo ztuhlého zavíčkovaného květového medu, v zásobách v plodišti se zdálo, že těch 15 kilo medu nahradilo méně jen 10 kilo suchého cukru, neboli že se “ušetřilo” je n 10 kg suchého cukru. Jenže v 15 kilech medu (počítejme, že má med pro jednoduché počítání 20% vody) jsou tedy 3 kila vody a tak jakoby 2-3 kila chybí. OK, asi tedy nešetří a mají vyšší spotřebu než by uměly, kdyby musely šetřit víc. Mám za to, že to, co chybí - přesně jsem to neměřil, nevážil, nevyhodnotil statisticky přesně, že to chybějící je v lepší kondici dlouhověkých včel, v jejich kvalitnějších tukobílkovinných tělískách. Nevím, nejsem Dol a nikdo mě za tohle nehonoruje a přesně bych to ani neuměl “pokusovat”. Pro to, o co mi jde, mi takto nepřesný výsledek úplně postačuje.

Co jste právě dočetli se nelze nikde dočíst a nebo o tom já nevím. Prostě medem krmit jde a nemusí se jak u xxx na dvorečku vytočit, pak rozředit a zase pracně zkrmit. O to mi šlo, zda to jde. Za žalostné považuju, že to napadlo mě a ne “vědce”.

Takže. Je jistě nutné med vytočit a zpeněžit jako med a ne jej zkrmovat. Ovšem když se z jakéhokoli důvodu stane, že med vytočený včas není a ztuhne pod víčky v plástech, je tu řešení, včely si to vyberou a znovu naředí samy bez včelařovy práce.

---------------------------

Melecitoza.

Melecitozní cement vytročit nejde nijak. Někteří máčeli rámky ve vodě několik dní, vytáčeli a medovou vodu lili do hnoje, jeden to vozil jezevcům na zorané pole a zahrabával. Vyjde toho asi třetina a tak se to musí opakovat 3x. Každý si snad dokáže představit tu práci a v jakém jsou asi stavu plásty. Neviděl jsem to a ani bych nechtěl. Já bych takové kra.iny nikdy nedělal!!! Taky prý někdo vyvezl nástavky za ves a nechal vybrat zlodějkám. Moc tomu nevěřím, to je takový blázinec, že včely rozkoušou plásty na velmi hrubou měl a tak to je nejspíš nesmysl.

Plásty s tímto cementem se dají pod VN kolem 15.9. a do jara je cement pryč a včelstvo je neskutečné, silné, zdravé vitální. Když jde o plásty panenské, dají se skladovat s tím cementovým medem i dva roky a zavíječ se do toho nepustí a nebo nepatrně. Stačí chadnější sklad, aby teplota nepřesáhla asi 15 stupňů, přechodně (asi měsíc) i 18. Mám vyzkoušeno. Taky existují sirné knoty, kdo nemá chladný sklad. Ale jde to.

Melecitozy není nikdy víc než asi 10-20%, zbytek je kvalitní med. Melecitoza je vodou nerozpustná a včely jí nedokáží zpracovat. Zbyde v buňkách a dně úlu jako bílá krupice a včely to vynášejí z úlu a vyhazují. Někdy se po naklonění krystalky ("krupice") samy sypou z vybranéného plástu.

Ani tuto radu nikdo nikde v odborné literatuře nenajde. Slíbil jsem a tak to dávám zadarmo jako všechno.

Ovšem nevím, zda by toto šlo i s vysokými rámky, to jsem nezkoušel - nemám nikdy med ve vysokém díle a už vůbec v zakladeném. Ale nevím proč by to s vysokými plásty nemělo jít.

Ale. Ne vždy vč vybere všechen tento melecitozní med, tedy za zimu nedokáže vynosit všech 15 kg, v některých polorámcích ho část zůstává a tak tyto dělničí N rámky zůstanou dál v TLumiči prostřídané SR (a je dobré mít jeden postavený trubčák od loňska - dřív obsadí TL).

Takže já mám vlastně mecitozní med rád. Zatím jsem ho nikdy neměl v červnu, ale až koncem července a v srpnu. Z teorie metodiky Blaník čtenář ví, že se krmí skrz jeden NN a v této funkci ho nazýváme Krmná Komora a není to vynález můj, je to celkem běžná praxe. Jenže funguje jen s NN a nikoli s vysokým nástavkem! No a do této KK včely uloží melecitozu. Totiž, krmí se a včely cukr do KK nedávají, ale nosí ho skrz KK nad plod do vysokých rámků. Až když přijde melecitoza a je navíc, pak jí teprve, když mají vysoké rámky plné, uloží do NN, tedy do KK. Tím se dá zařídit u dadantsystému (a asi u NN systémů), že vč nezimuje na melecitoze a tak nedojde k žádným zimním úhynům, což na melecitoze hrozí vždycky.

Mám za to, že popsanou fintu se separací melecitozy nelze udělat s vysokými rámky v KK, protože jak není rozdíl ve výšce rámků, hrozí, že vč přestěhuje plod do horního nástavku. Další důvod přestat být zarputilým odpůrcem kombinace vysokého a nízného rámku v jednom úle.

Dovolím si vás doplnit. Velmi často se děje, že roj sedící na větvi na mojí zahradě, nebo poblíž lesního či jiného stanoviště, nemusí být můj!!!!!! Jistota není. Jedině když vidím, že roj vyletěl z mého úlu mám absolutní jistotu. Několikrát se mi stalo, že roj měl matku s číslem a já nikdy čísla nedávám a nemám, snad jen koupenou inseminku a o té mám vždy přehled a hlídám jí.

Proto je třídenní věznění jistota, aby strávily zásoby, co mají v sobě. Je to jako s tím voskem a dešťovou vodou. Někdy se může podařit vyvařit vosk ve vodě ze studně a nezničí se. Ale mohl by se zničit. Když dáme vodu z potoka, vosk se zničit NEMŮŽE.

Víte proč se nikdo nemá aby vám odpověděl? Co kdybyste se namáhal a našel si to tady? Psalo se tady o tom důkladně s mnoha variantami a zodpovězením otázek na více způsobů péče o roj. Není to ještě ani měsíc, a sice dne 25.5.2024. Vlákno nese název:

 usazení roje a péče o vyrojené včelstvo

Ale vy se sám namáhat nechcete, viďte a chcete jednoduchou odpověď, abyste sám nemusel vynaložit ani mikro úsilí. Možná bych na vašem místě, s tímto přístupem nechuti se sám vzdělávat aktivním vyhledáváním informací, zvážil, zda se opravdu chci věnovat  chovu včel.

Názorů je vždy více, začátečník by se měl sám snažit vyhledat maximum informací a udělat si nějaký obrázek, pochopit oč jde a až na nejasnosti, nebo konkrétní nuance hledat odpovědi od ostatních.

Roj se má 3 dny věznit v chladu (sklep). Ovšem když víme, kdy se vyrojil. Proč to musíme vědět? No proto, že roj má v sobě jídlo na 3 dny. Když sebereme roj třetí den a tři dny ho vězníme, uhyne hlady ještě v tom sklepě. Někdy roj visí na větvi týden a včely z něj vyletují a nisí jídlo. Když ho uvězníme, uhyne hlady.

Někdo chytá roj do rojáku a dává do něj rámky se soušemi. To je hloupé a reálně hrozí, že roj odletí. Taky se pak včelař připraví o spoustu nového díla, které by roj postavil, když by dostal jen mezistěny. Ovšem, to musí být snůška a nebo se musí krmit.

Někdo z větve setřese roj do úlu na rámky a myslí, jak vyzrál a ušetřil si čas a práci. Roj ale obyčejně uletí. Ale uletět nemusí a jednoduchý si myslí, že na to kápnul a vyzrál.

Ještě horší je roj usadit na rámky se zásobami. Skroto vždy se včely nacucají a roj odletí.

Někdy roj nejde setřást a tak se k němu dá roják s rámky se živým plodem. Pak se ale už nevězní, protože včely “mimina” neopustí. Ale není to normální a přirozené a dělat by se to nemělo nikdy a nebo pak roj, když je neznámý, VŽDY USMRTIT! Na konci vysvětlím proč, protože to se tady neprobralo a málo se o tom z odborné literatury ví.

Někdo nemá sklep, chtěl by roji posloužit správně, ale nemůže. To je už zmíněná nuance odlišující se od základních doporučení a až na to se má ptát začátečník. Až na něco zvláštního, co nejde najít v knihách a dnes moderně například v archivu diskuzních for. 

Jinak ukazuje, že se snaží udělat si ze zkušenějších slouhy. Jak jsem několik setkrát dokázal, rád poradím a myslím, že poradit umím. Ovšem chci vidět aspoň minimum vaší vlastní snahy, aktivní přístup. A jestli myslíte, že roj = jedna univerzální a vždy platná metoda, dobře radím, nechovejte včely, není to pro vás, věřte mi.

-------------------

Proč se nesmí sbírat cizí roj na plod a proč se má věznit a proč nemá nikdy dostat souše:

Včely v cizím roji mohou být nasáté zásobami se sporami moru včelího plodu. Když roj má v sobě zásoby na 3 dny a za 3 dny ho usadíme na M, tak než včely postaví první buňky - několik hodin a než se vylíhnou první larvičky, uplynulo nejéně 6 dní. Potom už včely v sobě nemůžou mít vůbec žádné infikované zásoby. Ty s případnými zárodky moru (ale i jiných nemocí) vyprášily včely s výkaly v krajině a došlo k max rozptýlení, že už žádné riziko nehrozí. Protože se jedníá hlavně o mor a už název říká, že napadá jen plod a ne dospělé včely, proto to celé. Když ale dáme roji plod a on má v sobě infikované zásoby, nákaza bují dál v tom dodaném plodu. 

Pokračování moru hrozí i se soušemi, kdy by matka mohla klást hned a při usazení třeba druhý den od vyrojení.

Mám za to, že takto jasně a stručně to není napsané v žádné knize a radím dobře každému, aby neriskoval a zacházel s roji tak, jak je doporučeno. Všude se jen píše, že se cizí roj musí usmrtit a nevysvětluje se proč. Tak teď to tu máte všichni polopatě vysvětlené proč.

OK. Nenapadlo by mě dát na sebe nástavky s jinak orientovanými rámky, to by mě tedy nenapadlo nikdy!

Jsem zvědav, zda sem dáte za rok, za dva, jestli se dožiju, jestli v tom u nás vůbec půjde včelařit s rozumným výnosem a zda dojde na moje slova, že budou ignorovat medníky. Jen si tak říkám, proč je tedy originál Dadant-Blatt na kant? A proč newní normálně aby byla výška 30 cm? DŮVOD PROBOHA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! - řečnická otázka

-------------------------

Ostatním připomenu, co se řešilo v 70 a 80 letech hlavně s rozvojem kočování.

V jiných svých pracech jsem detailně vysvětlil omyl předků o tom, že je pro včely výhodnější SS. Mělo se za to, že v úle nesmí být vlhkost a tak se kromě SS zavedla také očka. Očka byla plodem také, dnes neskutečně směšné představy, že aby to měly létavky s medem do medníku blíž. To je tak trapná představa, že mi ani nepřijde k smíchu, ale jen k pocitu trapnosti za jejího autora a nadšené vyznavače, kteří jsou i dnes.

Ale. Myslitelé tedy tvrdili, že se ve včelíně, nebo kočovném voze dají plodiska na SS, že prý pro lepší jarní rozvoj bez vlhkosti (myslitelé z Dolu, Boháč a někteří další ještě žijící "géniové" propagovali nezužování a pak jim to tam plesnivělo), ale medníky, aby netrpěla záda včelře a nepůsobilo to po mnoha letech nevratné poškození páteře, že se rámky v medníku dají na TS. To sice funguje, ale znamenalo to polovinu i méně medu, asi je to pro včely nepřirozené. Teď při psaní mi dochází, že se ve 100% používala mřížka, protože do medníku se dávaly až rámky hnusné, černé, vlastně vyřazené na vyvaření. A protože byly vysoké a černé, matky by v mednících kladly. 

I sám jsem to vyzkoušel a raději se to rojilo a nebo víc se to v tomto uspořádání rojilo, včely než by žily v něčem, co jim nevyhovuje, mají jedinou možnost jak se zbavit blbého obydlí a tou je jedině vyrojení. Třeba bez mřížky to nebude tak špatné jako je moje zkušenost a co se jistě dá najít v dobové české odborné literatuře z té doby.

A také mřížka. Kdosi také laboroval jak orintovat mezery (dráty) mřížky. Zda je lepší aby byly souběžně s rámky, nebo napříč. Když se dala mřížka napříč, víc jí zalepovaly voskem a propolisem a snížil se medný výnos a tak i jen tento zdánlivý detail hraje svou roli. Ovšem dát tak bl.ě mřížku jsem nevyzkoušel, tvrdím sice, že jsem vyzkoušel ledascos, ale dát mřížku jinak než souběžně s rámky mi pořišlo tak tupé, že tohle jsem tedy nevyzkoušel. Hlavně abych se nechoval podle otcova moudra o tom, že je lepší se učit na chybách cizích. Nakonec jen od toho je vzdělávání, ale někdo si holt chce genezi vývoje zopakovat. OK, jak libo, ale beze mě, na to jsme neměl čas ani jako mladý, kdy se mi, jako všem mladým = pošetilým zdálo, že bude život nekonečný.

---------------------

A v této souvislosti k primitivizmu. Byla doba, svícenství a humanismu, kdy se zhýčkaní romantičtí intelektuálové zhlíželi v tzv “ušlechtilém divochovi”. Samosebou to plodili b.bi, co nikdy nenarazili na živého primitiva. Samosebou to byla hloupost a dnes to vidíme in natura, jak dopadá civilizace Západní Evropy pod náporem... 

No a mě úplně stejně připadá třeba úl Varré. Jeho autor chtěl dát negramotnému a neskutečně chudému sedlákovi úl, kde nebudou rámky, nebude potřebovat medomet, bude to prostě jen hranatý klát s divočinou na trámcích místo horních louček rámků. Preparovalo se to odřezáváním od stěn a med se z toho lisoval nebo vyvářel, i s plodem a každý si snad umí představit ten eklhaft.

Primitivní chudičký sedlák už v Evropě neexistuje a tak by mohl úl Varré skončit tam, kde má být - v propadlišti dějin a omylů vynucených neblahou dobou neskutečné chudoby a negramotnosti. Ale mě udivuje, že se opět najdou lidi, kteří se zase zhlížejí v primitivizmu. Tito stupidní exoti (mladí z blahobytu už roupama nevědí co by vymýšleli na kra.iny, když je dobře živí rodiče a společnost a oni mají na nesmysly čas a energii) začínají nabývat na síle a chtějí lidi přinutit nejprve jezdit jen 30 km v hodině (a méně) a pak zbavit aut úplně aby zase nemohli opouštět města. Současně titíž idioti brání třeba Slovákům vystřílet lidem nebezpečné medvědy a nám nebezpečná prasata, škody působící kormorány, vydry a vlky tito ma.oři dokonce vysazují. A tak dále. A většina si tyhle souvislosti neuvědomuje a věří na liberalizmus = cochárnu, že si každý, i na úkor jiných, smí dělat co se mu zachce naprosto bezohledně na ostatní = prý jako práva jednotlivce nade vše. A myslí, jak je dobré zkoušet, co se dá najít v odborné literatuře, že nefunguje nebo b.bě. 

Na jednu stranu úžasně tragikomické, ale ve skutečnosti neuvěřitelně nevzdělně hloupé. Klasik říká, že lidé, kteří se nechtějí poučit z tragédií a nezdarů minulosti, tím sami sebe odsuzují si tragédie a neúspěchy zopakovat. Tak šťastnou cestu do nikam, ale beze mě. 

OK vzdávám to. Nechápu a nechci se tím víc zabývat. Nechápu jak na nástavek široký (uvnitř)  30 cm a vysoký 43,5 cm dáváte nástavek široký 42x14.

A ano, bláznů, co nechtějí med, protože jsou ve vatě, přibývá, ale mám za to, že drtivě drtivá většina z nás med chce. Tečka Javali, souhlasíte?

Vaše vzdělání bych si nedovolil hodnotit, jen to pro produkci medu nemůže fungovat a tak vám ani vaše vzdělání nepomohlo pochopit včely pro jediný logický důvod je chovat. Druhá TEČKA!

Ale kdo nic nedělá… Můj otec říkával: “Chybama se člověk učí, to ano. Jen je pošetilé učit se na svých chybách”. Třetí tečka.

No ale vaše úly mají taky malou základnu a budou vysoké když v nich budete mít dobrou Kraňku. Singerka nebo Vlaška se vám do toho nevejde a nebo to bude 2 metry a víc vysoké.

Počítejte si to jak chcete. Pro plod a chov trubců, tedy plodiště a pod ním TL musí být asi 155 - 165 dm2 počítáno i s loučkami a jednostranně. A to jen pro Kraňku kromě Singerky = masařka a co tvrdím vyhoví i BF.

Já vám to tedy spočítám sám ano? Máte 8 rámků po max 38 mm + se dělá asi 10-15 mm v zadu navíc a to by bylo vnitřek 311 mm. Protože ale máte rámek široký 30 cm, na každé straně je asi 7,5 mm VM, pak v tomto rozměru máte vnitřek 315 a tudíž by bylo chytré mít to čtvercové a délku protáhnout taky na 315 mm. Jestli máte sílu stěny 25, pak má úl základnu 315 +(2x25) = 365 mm. Blaník má základnu 465 x 465 a díky letáku o asi 80-120 (podle série) v jednom směru větší.

Váš rámek (nástavek) má 30 x 43,5 x 8 a to dělá pouhých 104 dm2 a Adamcova čtyřiadvacítka má 103 a Langstroth 1/1 dokonce jen 102 dm2. Přitom jsem vám vysvětlil, že vše nad 30 cm výšky nefunguje, nebo šopatně a určitě ne každý rok. Raději se budou rojit než obsazovat medník a to by byl ten lepší případ. Spíš samy sebe omezí na to jedno plodiště vysoké 43,5 cm - snad všem divoce žijícím včelstvům stačí přesně to, co jste si udělal. Jenže od divokých nikdo nechce nejméně 30 kilo medu ročně, že ne. 

Vy byste musel mít pod svým VN (abyste napopdobil Blaník) ještě poloviční TL abyste se dostal na celkem 156 dm2 a i to je skoro málo, ale dalo by se. Musel byste mít tedy TL vysoký 21 cm a pak se včelí mezerou by bylo jen vaše plodiště vysoké bez dna a deklu 66 cm, Blaník 46 cm.

Váš NN, aby měl objem Blanického NN 15, by musel být vysoký 27 cm a to by už nebyl princip nízkého plástu a nefungovalo by to jako NN. Ale i kdyby, tak když byste chtěl mít na úle 3 medníky, jejich výška by byla s VM 84 cm. Když k tomu připočtu plodiště s TL, to je celkem vysoké 66 cm a s medníky to dělá 150 cm, tedy 1 a půl metru. Když je to na podstavci asi 30 cm, už jste na výšce metr osmdesát. A co čtvrtý medník? Někdy se nedá vytočit řídký med a musí se na Blaník nasadit i čtvrtý medík. Vy byste se dostal už přes 2 metry!

Mám za to, že než jste si to vyrobil, že jste si to vůbec nespočítal. 

Asi v tom nějak včelařit půjde, obtížně, určitě s mřížkou a úl bude vratký díky malinké základně jen 0,13 m2. Blaník má ale základnu 0,22 m2, tedy téměř dvojnásobnou, ale výšku i se 4 medníky jen 110 cm a tedy od země asi 140 cm, což je o 33% menší výška než má váš úl. Tvrdím, že bez zajištění (nebo včelínu) to prostě porazí i malý větřík. A co vaše tělo a vaše záda? Zkoušel jste k úlu lézt po štaflích, po židli a nebo tak nějak?

Prostě, a to platí nejen pro vaše čudo, by si měl každý, kdo si jde pořizovat úly, tohle všechno a mnohem víc uvědomit předem.

Vím dokonale jak bych z toho vycouval, bezbolestně a nevyhodil byste vůbec nic a vše využil, chcete vědět jak na to? Použil byste rámky s plásty, použil byste i tak nešťastné nástavky s tak malým vnitřním půdorysem jako plemenáče na oplozování matek (rozdělil na 2 tenkou přepážkou). Ale já bych to opustil a udělal si něco jiného. Originál Dadant-Blatt. Ten je při čtvercovosti na 12 rámků a tudíž je plocha jeho VN 157 dm2 a to při výšce 30 cm, která je podmínkou z jiných důvodů, než je jen celková výška úlu, jak jsem vysvětlil předešle. A přesně to vychází! Ostatně, proč si myslíte, že jsem se pustil do míry 43,5x30? Jenže tahle míra je skvělá, ale pouze jako širokonízká a ne úzkovysoká.

Včelaří Poláci a další s tímto čudem nástavkově a nebo ležanově? A nebo ještě jinak? Jak? A taky jen s 8 rámky? A jaké medníky? A mřížku? A med jen ze zakladených rámků se zbytky zimních zásob a zbytky kyselin a akaricidů? Jak to budete vytáčet? Jaké mají vaše plásty výztuhy, drátky?

A hlavně, prozradil byste jaká idea vás vedla k tomuto rozhodnutí?

U mě snůška, bohužel asi melecitozy a nebo medovice, jistě s podílem "cementu" pokračuje i v těchto vedrech. Lípa malolistá tu ještě nerozkvetla, to je tady vždycky konečná. Píšu ale proto, že dnes v 10 dopoledne nebyla jediná včela na pámelníku ani na krušině a to je tedy co říct! Včera odpoledne jsem viděl pár včel na ostružině a většina se nezdržovala s pylem. Která pyl měla, byl černohnědý, asi jako má bílý jetelíček, kterého je tu po pastvinách spousta. Ovšem ten včely navštěvují jen když na něj svítí slunce.

Vždycky jsem měl za to, že ostružina má pyl “špinavě” smetanový. Ovšem rozmáhá se tu jiná ostružina, kvete bohatěji a v čase déle. Zatímco má polovinu květů odkvetlých, pořád kvetou nové a má pořád další a další poupata. No a je tedy možné, že tato statnější ostružina se silnými a silně trnitými, až třímetrovými pruty je jiný druh s tím tmavým pylem. 

Letos bohužel jezevci postříkali obilí poctivěji (nebo jim agrochemická mafie prodala nenaředěnou chemii) a loňské lány chrpy letos nejsou. Kde po okrajích polí chrpa je, včera v 17 hod ve vedru - polní chrpa meduje za největšího poledního hicu - na ní nebyla jediná včela. Včera pámelník a krušina také bez včel. To znamená, že medovice je natolik atraktivní, že včely vše ostatní ignorují. 

Začala tu rozkvétat vrbka úzkolistá, velmi vydatný zdroj nektaru a černomodrého pylu, v plástech nepeřhlédnutelného. Mimochodem její pyl má vysokou výživovou hodnotu a hlavně je cenný tím, že není ze stříkaných polí. Bohužel tady u nás vrbovky není nikdy nikde dost na to, aby se z ní točilo. Do včel nemůžu a tedy nevidím, jestli mají pyl z ní a rostliny vidím jen z auta a zda jsou navštěvované musím teprve zjistit.

Tady u nás je zvláštní rok jaký se vyskytne jednou za dekádu a myslím, že spíš za déle. 

A ještě přidám další postřeh, který mi umožňuje nebývale dlouhá doba včelaření, téměř 60 let samostaně a s asistencí maminky přes 60 let a vždy jsme dokonale vnímal a pamatuji si debaty o včelaření mezi rodiči a jejich přáteli a hned jsem slyšené, od dětství, porovnával se včelařskými knihami, Včelařstvím a hlavně Překlady. Ihned jsem se vyptával “starých” na rozpory mezi jejich praxí a odborným “mejnstrýmem”. Jistě, že se takové slovo nepoužívalo, ale vystihuje co mám na mysli nejlépe. 

První melecitozu jsem tady na Podblanicku zažil myslím v roce 1997 a 2003 +- jeden rok. Pak ještě asi 3x. Z toho mi jasně vyplývá, že s klimatickou změnou - návratem přírody k normálu, a ne tedy nějakým katastrofálním oteplováním a už vůbec způsobeným lidmi, se sem také vrací producenti této problémové medovice. O melecitoze a co s ní, hlavně pro čtyřiadvacítkáře, založím jiné vlákno. Myslím si, že se melecitozní med stane běžnou součástí české a asi i slovenské včelařiny a pak zarytým Adamitům nezbyde než si k VN 24 pořídit ještě nějaké NN a naučit se s tím včelařit. Teprve pak se jim, možná a jen některým, v hlavách konečně rozední.

příspěvek mažu, protože mezitím byl odstraněn závadný text, na který jsem reagoval a děkuji Zbyňkovi za rychlé vymazání příspěvku s reklamou

Pořád na ten váš čudalizm myslím a napadlo mě už dávno, když jsem zvažoval Berennery, že by na koze byla vepředu přišroubovaná stojka na výšku třeba 1,5 m a k tomu bych si myslel úl přichytit gumicukem aby to bylo stabilnější a neporážel to vítr.

Dělal jsem v muniční fabrice a jednou jsem získal asi tisíc ruských muničních bedniček. Vnitřek měly asi 13 vysoký a byly obdélníkové, myslím tak 35 x 30. Byl by z toho býval úl víc než podobný Alpinskému, ale já o něm v té době (1983-5) neměl ani tušení. Pak jsem bedýnky dal jednomu, co pěstoval na MDŽ narcisy a vydělával na tom. Byla toho plná půda chalupy. Nikdy jsem nepřestal litovat. Každá cinkovaná bedýnka měla dřevěné madlo a dno i víko ze sololitu 5 mm a byl to nesmírně kvalitní sololit. No, je to pryč…

Koukám, že dneska bych byl boháč - je to tahle

https://www.militarysklad.cz/detail/bedna-drevena-od-naboju-7-62-cv-43-prirodni-pouzita?gad_source=1&gclid=CjwKCAjwg8qzBhAoEiwAWagLrB7CarXJPvY457DJd4Ye0WjV1wuzl7qaV1x_K8G3Rb7xH9fofN-5eRoCL28QAvD_BwE

Na druhou stranu (vzpomněl jsem si kdo jste), vy myslím máte 42x27,5x10 a k tomu NN 42x17x10 a tak budete srovnávat. Jen si nepamatuju zda to máte odvozené ze slovenského Béčka a nebo z Optimalu a máte to čtvercové. Zkoušet se musí, jste mladý a uvidíte sám. Já měl tak do 50 moře po kolena taky.

Nepočítal jsem to. Ale kdybysta spodek rámků oddělil T loučkou, nebo hranolkem 10x10 mm nakoso a vytvořil dole třeba 8 cm TLumič na každém rámku - jasně, někde by si asi postavily dělničinu, a k tomuhle čudu nadělal polomedníky, pak by to mohlo být skvělé. Samy ukazují jak nedostavěly M dole, že je to pro ně moc vysoké a zkuste pár jak říkám a pár úlů jako ti Poláci - to co ukazujete a za pár let uvidíte sám.

Prostě jste mladý a poradíte si, věřím vám. Vzpomněl jsem si kdo jste, vy myslet umíte.

Nepůjdou vám do medníků a omezí se na rámek vyšší než 30 cm, vsadíte se? Ani se nebudou chtít rojit, omezí samy sebe, hlavně aby je nic nenutilo obsadit medník. Mám pětileté zkušenosti se Sedláčkovým 39x34,7 a bleskurychle jsem z toho vycouval, každý druhý rok prostě ignorovaly medník. Třicítka pro plod se ustálila na celé planetě jako optimální kompromis a tím je výška plodových rámků 30. Už Americké Superjumbo 32,5 je vysoké a zase Jumbo 28,5 nízké a tak slovenské B je ještě o centietr nižší a jeho N rámek moc vysoký - 17 a pak je medník moc těžký. K tomu asi studená stavba. Ale kdo chce kam…

Cokoli vyšší než 30 cm je v našich (i kdekoli jinde) nesmysl a konkrétně letos byla vysoká i třicítka a dokonce i 24. Kdybyste to tu sledoval, věděl byste.

Myslím, že toto je Velkopolský úl a že funguje jako ležan a tudíž žádný panenský med a žádný med bez cukerných zimních zásob a bez reziduí léčiv. Návrat do včelařského pravěku. Ale stačí do toho naprat 30 kilo synťáku, když se v zimě proletí a vykálí a neuhynou na blbých zásobách, tak vytočíte 25 kilo synťáku do medu a budete spokojený že?

Ano, včelařit se dá i v klátu s divočinou. Jde o to jak a co kdo od včel chce a v jaké kvalitě a s jakou pracností.

Počítám dobře, že je to na 9 rámků? A nástavkáč? To jako fakt?

To kdybyste zvolil Brennerák na 8 rámků 30x30 a k tomu libovolně NN 30x15x8, bylo by to tisíckrát lepší. A víte, proč Berennerák skončil v propadlišti? No pak byl úl vysoký taky 1,8 metru a kácel to vítr a lezlo se k tomu po štaflích. Brennerák ale hlavně dojel na Kraňku, té byl zoufale malý, že se to rojilo už začátkem dubna. Stačiolo by studovat, internet je informací plný k prasknutí.

ACH JO…

Jen nerad překrývám příspěvek BG, ale odpovím vám Martine.

Nepamatuju se na takovou naší debatu, ale určitě máte pravdu, protože jsem si to, co jsem vám tenkrát sdělil, myslel celý život až do letoška. Ovšem vemte si vy i ostatní ponaučení, že i starý praktik se může, když nemá v hlavně nas… pořád učit. Ano, ti “chytřejší” vlastní chybu nikdy nepřiznají, jinak by utrpělo jejich PR že?

BG. Ano, super zkušenost hodná zarytí do paměti. Mimochodem, právě pro ta překvapení, i v mém (asi taky nejste zrovna jinoch s mlékem na bradě) věku mě dokáží včely neustále překvapovat. Na netu jsem si kdysi četl nějaké stránky, které psal “fascinovaný včelař” . Byla to snůška podivností (mě se to tak zdálo), polopravd a spíš nadšení než odbornosti. Ale utkvěl mi název jeho stránek, líp bych to vyjádřit neuměl. Ano, včely mě často štvou, mám moc vč, jsem za hranou fyzických možností. Ale ta fascinace stojí za to.

Připadám si jako prezident Zeman, který tvrdí, že četl Peroutkův článek, ale nikomu se článek najít nepodařilo. 

Na “hlouposti” co mě neživily a většinou mi nevydělaly ani Korunu, mám dokonalou paměť. Uvedu tady příklad a prosím Slováka pana Gora (případně i ostatní), zda by dokázal článek, který uvedu v závěru, najít. Rozhodně sem nepatří nic soukromého, ale v tomto případě udělám výjimku abych na svém konkrétním příkladu varoval ty, chytřejší, kdo si dají říct, před konkrétní patálií. 

Dnes je to dva týdny, kdy jsem doslova padal vyčerpáním z práce u včel a do toho jsem navečer postavil fundament pod podstavec na hraně navážky. To proto, že aby se za rok, dva, neodstěhovala koza s úly pod asi metrový pešunk a dál od kraje to nejde kvůli obrovské nádherné bříze. Použil jsem velké kameny a padesátikilové betonové dlaždice.

Ráno jsem nevstal a už podle probdělé noci mi bylo jasné, co se stalo. To samé jsem si uhnal před 8 lety, jen o měsíc dřív. Tehdy na pravé straně. Teď marodím s levým SI skloubením. Nejen, že se nedá nic dělat, nedá se chodit bez berle a hlavně se nedá ležet, nelze najít polohu s tak malou bolestí, že by se dalo usnout. Trochu lze fungovat jen po víc než dvojnásobku lékařem dovolených analgetik, dohledejte si, za 24 hod 2 x Uno + 4 x Algifen + 2x Ibuprofen, do toho 2x Dimexol 200 mg. Co dělá srdce si možná někdo umí představit. Já ho mám před 12 a 10 lety po dvou generálních opravách na Homolce a žiju doslova darované roky.

Co se mi stalo? Jde o zvedání plných NN 15 s medem ve výšce očí na dlouhých rukách. NN váží asi 22 kilo (čtyřiadvacítkový plný medu a jen tenkostěnný váží nejméně 30 kilo a provnejte s nedávným tvrzením hňupa, že je to o maličko těžší) a i v mých 68 letech a 166 cm výšky by to šlo. Tedy kdybych neměl některé úly na studenou stavbu. Přes to, že před touto hovadinou varuji spoustu let, abych mohl srovnávat v dlouhé řadě let jarní rozvoj a celkovou kondici vč během roku na dvou základních vysokých mírách - 39x30 a 39x24, mám některé úly na SS. Jenže když je úl na kraji řady a může se k němu ze strany, reálně hrozí zalétávání včel do krajního úlu a to by mohlo zkreslit výsledek. Tak mám holt pár úlů na SS uprostřed řady a dělám na “jednu ruku dlouhou”. 

Výsledek je dokonale paralyzovaný tělesný futrál, pomáhají až kapačky které beru dnes teprve druhou a zbývá jich ještě 8 a pak prý dva týdny klidu. No a už dnes vím, že medovice je z části melecitoza a už nyní by šla vytočit mizerně. Každý si může spočítat cenu asi 20 kg medu od 40 vč na jedné straně, ale co udělat s 80 NN cementu? Poradím si, jistě, vždy se vším si poradím, já ano. Ale…

A TVRDÍM, ŽE NA VINĚ JE JEN STUDENÁ STAVBA!!!!!!!! Úplně nejhorší je zvednout na dlouhých rukách těžké břemeno a udělat s ním zkrut bederní páteře o 90 stupňů a medník odložit níž než byl a tudíž se s břemenem předklonit. Dát ho na vedlejší úl, tedy ještě výš než byl, je pro mě nemožné a o pád ze štokdle rozhodně nestojím (mám za sebou zamlada). Úplně nejstrašnější je ale ometat rámky na studenou stavbu. Tvrdím, že mě 5 medníků na TS nezhuntuje tolik, jako jediný na SS!

A k článku. Kdysi jsem někde četl článek: “Je včelár děbničkár ťažko pracujúci?”

Autor tam dokonale popisuje co hrozí nástavkovému včelaři, zejména při práci na SS uprostřed řady. Nástavek se dřív ve slovenštině nazýval “děbnička” než se zavedl pojem nadstavok.

Dokážete někdo tento článek najít? Děkuju, velmi rád bych si ho po nejméně 50 letech přečetl znova u vědomí co vím dneska a po celoživotní zkušenosti nástavkového včelaře. Děkuju předem, mohlo by to mnohým a nebo aspoň někomu pomoci při rozhodování pořídit si nečtvercový úl a být až do staroby odsouzený k nesmyslně zbytečné dřině. A nejde ani tak o finanční ztrátu, ani o ukrutné bolesti. Jde o to, že na takovouhle snůšku jsem čekal přes 20 let a byla určitě v mém životě poslední…

Mimochodem, snůška neskončila. Celorámky v odd jsou ze dvou třetin plné tuhnoucím medem (je v nezavíčkovaných buňkách jakoby kalný a tak snadno poznatelný) a matky nemají kam klást. Ani přeložení odd do úlů si zatím netroufám. 

(vzhůru k Americkému úlu, chtělo by se mi hořce zvolat) Nebo Eurodadantu, Zanderu, Béčkům, Tachováku a dalším pekelným vynálezům.

Tom50:

Děkuju oběma pánům, Gorovu praxi neznám a je skvělá - létavky se nevžebrávají do přijímacího včelstva hladové, ale s nákladem.

Metoda BG je pracnější a nákladnější jak sám píše.

Já zařídil vžebrání hladových včel z trubčičího vč do oddělku s asi teprve dva týdny kladoucí matkou a reálně hrozilo, že jí trubčice zničí. Dám sem vědět zda se tak stalo. Ještě jednou díky.

Tak tady přináším jak to dopadlo. Asi všechny kopřivové včely dva odd pozabíjely. V jednom kladla pár dní nová matka, v druhém se měla teprve oplodnit. Po přečtení názorů kolegů jsem měl obavu, zda to přežije kladoucí matka a zda se neztratí ještě nekladoucí.

Přežily obě, dobře to dopadlo. Přesto začátečníkům radím uposlechnout BG a Gora a rozhodně nedělat blbost, co jsem pobral od předků a ze starých knih. Jak se ukázalo, ne všechno ze starých zdrojů je správné a dobré, vývoj se nezastavil a za ty dlouhé roky došlo k posunu lepším směrem.

Tak vy chápete Jirko bleskurychle, jste šikovnej chlap jako romaning. Kdyby jen vy dva, nepsal jsem to tu zbytečně a drvodělka už si to taky rychtuje u své čtyřiadvacítky a věřím, že další rok ocení a popíše, jak moc se její včelaření změnilo. 

Vlastně se dá říct, že se včelařit dá v ledasčem když si člověk umí poradit. Zopakuju heslo mého mistra z učňáku: “Klucí, můžete bejt úplně blbí, ale musíte si umět dycky se všim poradit”. A protože vy tři jmenovaní blbí nejste, je to o to lepší a budete to mít rychlejší. Rozhodně než mých 40 let hledání a zkoušení stylem pokus - omyl a zjišťování, že ve Včelařství nepíšou skoro nic, co by bylo k něčemu.

Na druhou stranu, život mě naučil, že špatná zkušenost je snad cennější - nejvíc se z ní naučím a čím víc to “bolí”, tím líp si pamatuju kudy cesta nevede a nebo která cesta je trnitější.

----------------------------

A ještě se tu chci vyjádřit k mým dvěma oponenetům, kteří včelaři jsou, jsou Páni Včelaři! Goro a BG. 

BG “blbne” s volnou stavbou. Víte, umět včely na mezistěnách, to umí každej moula když si dá od zkušených říct. Ale umět dělat DOBŘE včely s minimem a nebo úplně bez mezistěn, tak to je machrovina na entou! Škoda, že není psavec a je tajnůstkář. Ale hodně se vůči mě změnil a věřím, že nakonec “kápne božskou”. Hodně lidem by se to jistě mohlo hodit. Totiž nevíme, zda tato idyla, kdy se dá sehnat všechno (kromě Endiaronu a penicilínu) potrvá věčně. Pamatuju si z VF Slováka, vím, že to je Jaroslav (Stoklasa? Je to možné?), dál nevím, a ten zoufale prostě na Slovensku asi před 10 lety neshnal mezistěny a psal mi zoufalé SZ co má dělat. Nakonec se na.ral a dojel na Moravu a tam si je koupil. A já tvrdím, že podobné výpadky budou i tady a v celé Evropě když vidím, jak to Ursula a její liberální nohsledi vedou.

No a pan Goro mě neustále krotí a drží nohama na zemi, v realitě. A ukazuje se, že nakonec přišel na správný (vím, jak ten pojem nemá rád), přesněji NEJSPRÁVNĚJŠÍ způsob vedení včel, jak se pochlubil včera nebo předvčírem. 

Taky se tu zmíni o MUDr. Marxovi. Neznáme se osobně, ale často mi volá (volá jen on, tak jsme dohodnutí). A tak od něj vím, že sice má NN systém L 159, ale vždy dva spodnější NN nechá “srůst” a vůbec je neodděluje a tudíž má vlastně vysoké plodiště, Superjumbo s výškou 32,5 cm a tak je to zase jen a jen Dadant a zase jen potvrzení mého názoru, že nejlepší je Dadant. Ještě je nutné připomenout, co pan Goro zapomněl a nevím, zda to Marx psal v Dymáku, že pan doktor vůbec nevytáčí med a nanejvýš svoje vč dokrmí, v roce kdy je to potřeba, cukrem. A včelaří bez léčení a bez úhynů. Otázka ale je, na co to potom je, když drtivá většina včelařů med chce. Pan doktor ne, on včelaří pro čirou radost. Pak jeho poznatky nelze úplně využít, je to tak?

Červencové snůšky jsou problém. Mělo by se v drtivé většině úlových systémů a metodik začít léčit proti VD. Jen můj “pohádkářský” Blaník, úl i metodika, zajistí, že stačí dát jednu fumigaci po 10.10. a pro jistotu předvánoční acetonový aerosol Varidolem. Každému ale radím dát na srpen (nebo září) Gabon. A radím rozhodně ( a vysvětluji proč) NIKDY NEPOUŽÍT ŽÁDNOU KYSELINU V ŽÁDNÉ FORMĚ. Tedy kdo chce mít živé a zdravé včely bez rabovek a úhynů.

Na ostružinu tam, kde včelařím já, nemá cenu kočovat, nic z ní není, snad trocha pylu a asi něco málo na uživení, na kliku nic. Jsou u nás kraje, kde jsou (prý) hektary vrbovky úzkolisté a k ní nakočovat by rozhodně cenu mělo. Ovšem pár rostlin nemá žádný význam, musel by to být nejméně hektarový, úplně zapojený (čistý) porost. A to platí nejen pro vrbovku, ale pro všechno. Třeba louka, kde ale musí být nejméně 40% jetelovin (a ty jezevci ničí herbicidy, protože se jim po nich nadýmá dobytek a blbě to schne, když chtějí seno), tak louka s jetelovinami dává 10 kg/1ha. Slovy, z jednoho hektaru pouze 10 kilo medu a jak píšu, já louky s 40% jetelovin neznám a nikdy jsem neviděl. Ani zamlada.. 

Doporučuji ne přečíst - čtou se romány - ale nastudovat Haragsimovu knihu, kde uvádí většinu včelařsky zajímavých rostlin a jejich bonitu (bohužel tam neuvádí výkon na hektar). Jenže pozor. Třeba akát je úplně nejvýkonnější medonosnou rostlinou v ČR, ale málokde meduje. Také lípa v kraji, kde včelařím, nikdy nemeduje z květu a z listu taky ne. A tak ani knižní moudra neplatí vždy a všude. Já bych teď do lesa nekočoval. A nebo to prostě zkusit.

https://www.vcelarstvihavlickovi.cz/Vcelarske-dreviny-a-byliny-d1100.htm

Zajímavé co píšete. Alke já to vidím jinak. Chytil bych se vaší věty: mal by používať postupy ktoré sa mu osvedčili.

No a v tom to právě vězí. Pro pokročilé moc nepíšu, kor pro takové, kterým je vše jasné a nepotřebují žádné pohádkáře, jak mě tu jeden takový nazval. Na ty reflektuju z vysoka. Mě spíš jde o začátečníky a začátečník proboha přece neví, jaké postupy se mu osvědčí, ani jaký úl. Píšu pro začátečníka, chytrého a ochotného se vzdělávat, který teprve hledá jak a s jakým vybavením a jakou metodikou začít. Začátečník je masírovaný proamerickou a proZápadní lživou propagandou a protože jsem většinu těch cizáckých nesmyslů vyzkoušel, snažím se varovat dokud ti lidi nevyhodí destitisíce za kraviny, které v našich podmínkách, s naší včelou nebudou fungovat. Konkrétně Kolomý mám dojem vůbec nemá vodorovnou včelí mezeru mezi nástavky. Mě stačí se na toho pána podívat a vím jistě, že s ním bych se já kamarádit nechtěl a pak se dozvím, že nemá mezeru mezi patry (doufám pořád, že se mýlím a že jsem jeho přednášky špatně pochopil) a zase jsem se přesvědčil, že mě instikt “od pohledu” opět nezklamal. To, že kolega Marx zvládl a vy také, včelaření v nevhodném úle, neznamená, že je chytré si to pořizovat, když existují elegantnější a pro včely a i pro včelaře lepší a vhodnější prostředky.

Vycházím sám ze sebe. Když jsem začínal včelařit samostatně někdy po roce 1981, neexistovalo nic než Včelařův rok, Zákonitosti od Brennera, práce Škrobala, Drašara, Josky a dalších metuzalémů a moderního VŮBEC NIC!!!! A jako rána z čistého nebe najednou Boháč, Ptáček, Čermák a já jim, BOHUŽEL věřil. To zklamání, kdy vůbec nic z toho, co psalo Včelařství = jediný zdroj aktuálních informací - nefungovalo, bylo nepopsatelné a přiznávám, že jsem i na pár let přestal úplně včelařit. Maminku to trápilo a tak jsem, jen kvůli ní a jejímu stáří zase začal. A stejného zklamání se snažím vyvarovat dnešní začátečníky. Ale jako by to ti lidi snad ani nechtěli, někteří, možná většina. Nejsem daleko toho, abych pokusy vzdělat začátečníky i pokročilé vzdal.

Zkuste vy a případně další, jednoznačnými argumenty vysvětlit mi, v čem je Langstroth, ale i slovenské B výhodnější než čtvercový úl s délkou rámku 39. Pak mi prosím vysvětlete proč se trápit se studenou stavbou a ničit si páteř, když se včelám daří lépe na orientaci rámků na stavbu teplou. Pak mi vysvětlete, proč všechny rámky nízké (nebo vysoké) a jaké z toho pro mě poplynou výhody proti systému Dadant. 

Pokud vím, v ČR ještě nikdo jiný nepřišel s metodikou, kdy je možné i nejblější úl na světě = českou 39x24x11 (nebo Lang 1/1 nebo Zadner atd) elegantně použít moderně, s třetinovou pracností a menší dřinou jen tím, že si k tomu včelař pořídí NN. Vypsal jsem nejméně 15 výhod, které se se stejnou výškou rámků v celém úle dosíci nedá. Nikdo na to neodpověděl, jen BG že mu z pleckatých rámků nic nevyčuhuje. 

Vím proč nikdo neoponuje, nejde na to ROZUMNĚ odpovědět, lze se mnou jedině souhlasit a nebo zarytě nemít argumenty, mlčet a vymlouvat se na liberální cochárnu, tedy že si má každý dělat co chce, protože na to má PRÁVO (jako bych ho já někomu upíral). No tak jo, když chce být někdo tupý dosmrti a říct si nedá, nemusí mě číst. Pak je tu ale jistě část těch, kteří o moje zkušenosti stojí.

Doporučuju každému co dělám já. Zásadně si nepouštím Sedláčkova videa, ani Kolomého, ani Stonjeka, ani Černého a už ani Klímy. Zavrhuju Linharta a ani toho, jak vyšlechtil varroaodolné včely, které jsou ale odolné jen u něj na zahradě a jen když jde do nich jen on sám bez nikoho cizího. Prostě já jsem dál než tihle a pro mě je ztráta času se tím zabývat. A tak komu nevyhovuje co tvrdím, navrhuji a detailně popisuji, co se mi neosvědčilo a naopak, co se mi osvědčilo A PROČ, OK nikomu nebráním aby se mi vyhýbal jako se já vyhýbám výše jmenovaným.

I vy pane Goro sem píšete zvětšiny nekonkrétní obecné výkřiky a v liberálním strachu, abyste se někoho náhodou nedotknul, radši tajíte svoje know-how. Nikdo na VF, na zrušené IF a ani tady nezveřejnil ZADARMO svojí provozní metodu. Nikdo!

Nikdo mi neumíte vyrátit nic, jen víte, že jiní mají svobodnou vůli. Opakuju, co já bych býval dal v roce 1981 za jediného Kršku, který popravdě popíše vše, co se mu nepovedlo a nedaří i v současnosti a současně podrobně by popsal a vysvětlil, kudy naopak vede nejlepší cesta. A který by pravdivě varoval, že ta či ona Sovětská nebo Západní metoda je kravina na entou.