Dostal jsem SZ co je to brigáda. Měl jsem za to, že to každý ví, že si každný nastudoval prazáklad. OK, realita je, bohužel, skoro vždy jiná.
Brigáda ve včelařině je to samé co u lidí. Výpomoc hotovými pracanty. Velkým rozdílem proti posílení plodem je v tom, že plod ještě vyžaduje nějakou péči, krmení, výrobu tepla a teprve potom se vylíhnou včely. Ale tyto včely nejsou ještě kojičky a právě na jejich počtu závisí co si dané včelstvo může v konkrétní chvíli dovolit. A tak při posilování plodem, a velmi záleží jak starým, jde vždy o pomoc s odkladem a někdy, v případě přidání velkého množství plodu otevřeného může být v následujících asi dvou týdnech naopak vč oslabeno tím, že se musí postarat o přidaný plod.
Vlastní brigáda se dělá tak, že se k česnu posilovaného úlu dá náběh jako když se usazuje roj. Na náběh se z jednoho nebo více rámků (víc rámků neradím) sklepnou včely tak, jak tam byly když jsme rámky vyjmuli z vlastního úlu. Jediné úskalí je, že na rámcích s brigádou nesmí být matka. To snad vyplývá z logiky věci. Včely po sklepnutí, stejně jako rojové, ihned zamíří k česnu a nastěhují se do posilovaného včelstva. Vždy jsou vpuštěny. V novém domově se po celý zbytek svého života budou chovat (a pokud mají pocity tak i cítit) jako hosté, otroci, prostě druhořadí “občané” s omezenými právy a většími povinnostmi. Poslední není tvrzení, ale domněnka vyplývající z pokusů některých vědců, hlavně v dřívější době, kdy ještě vědci zkoumali co bylo potřeba a ne pouze to, co si někdo s požadovaným výsledkem objedná a zaplatí vyzkoumat.
Tedy obrazně řečeno. Například tisíc včel vlastních udělá nějaké kvantum práce, stejný počet brigádnic ale udělá práce o hodně víc. Navíc je zde ještě jakási soutěživost, snaha přišedších se zavděčit a domácích se nedat zahanbit “vetřelci”. Tento efekt, samosebou různé intenzity, vyvolá přidání čehokoliv cizího vždy a u každého včelstva. Polopatě. Když by se nějakému vč vzalo tisíc včel a přidalo jim brigádou jiných tisíc stejně starých včel, výsledkem bude o mnoho % víc práce v podobě urychlení vývoje a ještě “čehosi”, co jsem neuměl pojmenovat a pochopit až do informace MUDr. Marxe (efekt chlebového kvásku). Ano, posílená vč a ne jen brigádou, ukazují větší dynamiku a jak by řekl Tom4, měly by najednou “jiskru”.
Pokud i přes toto podrobné vysvětlení pořád ještě někdo tápe, ptejte se. V sezoně už nebudu mít čas.
-------------------
Pro úplnost a také jaksi polopatě přidám popis jiných způsobů podněcování. Ano, podněcování není jen přikrmování vč. To se tak nesprávně vžilo a šmahem se odsuzuje jakékoli jarní podněcování a na toto se úplně zapomíná, že to také patří do podněcování. Právě tím podněcuje cokoliv cizího jak jsem vysvětlil výš.
Běžnější a méně pracné (žádný náběh) a havně časově úsporné je podnícení - posílení plodem. Vybereme plod takového stáří, co chceme dosáhnout primárně nebo nejvíc. Tady ale musím, je mi líto, kvůli pochopení odbočit do dalších souvislostí.
Obecně se má za to, že rojovou náladu vyvolávají kojičky, které nemají koho kojit asi tak, jako i nevydojená kráva jankovatí z bolestí, které nevydojení krávě způsobuje. Zda mají i včelí kojičky bolesti nevíme. Prostě dojde ke stavu, kdy nastal nesoulad ve složení stáří plodu a nerojivost BF je patrně (podle mě) daná tím, že tyto včely umí správněji “naplánovat” kolik plodu a jakého má včelstvo v čase mít. Kraňka ploduje zjara raketově až bezhlavě a často se u ní stává, že ve vč převládají kojičky nad ostatními kastami včel.
Takže jde o to, co chceme dosáhnout. Chceme-li oslabit nějké vč z obavy, že je v danou chvíli přebujelé, přibývají mu kojičky a současně včely omezují matku v kladení silnou nárazovou snůškou a nektar i pyl cpou do každé volné buňky v plodišti (to se tam kde je TL neděje), pak mu vezmeme část právě líhnoucího plodu a plást nahradíme mladou souší na zakladení aby matky co nejdřív zakladla a co nejdřív se ve vč objevily larvičky, které můžou krmit kojičky. Včely z právě líhnoucího plodu jsou totiž hlavně kojičky, kterými se vylíhlé včely stanou velmi brzy. A naopak, když přidáme vč plod otevřený, zaměstnáme kojičky natolik, že je MOŽNÁ přejdou “roupy”.
Ano, toto rozpoznat umí včelař až po nastudování stohů literatury a ani to by mu nepomohlo bez praxe. Zase samotná praxe, když včelař netuší, co se děje, je taky k ničemu! Nebo mírněji řečeno, stačí jednu zimu číst než 20 let tápat a netušit která bije!
Proto se rozmohl blud dávat vč k dispozici raději větší plochu v plodišti. Pokud jsou ale bedny stejně vysoké a tudíž spodní bedna je pro matku stejně atraktivní, hrozí a hlavně u kemene Singer (masařky), že vč proploduje nejen všech tohoroční med, ale naopak, zatímco jiní vytáčejí, majitelé masařek v úlech s dvoubednovým plodištěm pak často musí krmit. Ale pozor, pokud včelař vede vč nesprávně, má často sklony k masařině každá včela. Nevím jak kdo, mě ale za kvanta včel koncem června, kdy je po snůšce (lípa u nás jakživ nic nedala stejně jako akát) nikdo nepaltí, množírnu čoklů, promiňte včel neprovozuju a tudíž bych nedal dva VN 24 včelstvu k dispozici. Ale každý strůjcem svého štěstí sám.
Takže. Singer co nejrychleji nahradit nějakým kvalitním kmenem, Singer je populární u množířů oddělků, protože tahle včela nejrychleji dělá maso. A že to začátečníkovi moc užitku (ani radosti a o tu jde myslím především) nedá, bezohledným nenažrancům nevadí, je jim to kapitalisticky fuk!
A jak udělat posílení plodem?
Z oslabovaného, neboli dárcovského vč vezmeme požadovaný plod podle co sledujeme. Bez ometání, se včelami, které na plástu zrovna dlí. Jediné co musíme vědět jistě, že na rámku není matka!!! Tento rámek i se včelami zavěsíme za poslední plodový DĚLNIČÍ plást posilovaného vč. Ano, přijde mezi obsednuté rámky, přijde mezi dělničí plod a trubčí plod a někdy je za SR ještě zadní krycí rámek. Nevadí, včely se až do začátku června neservou. Ony se neservou ani po půlce června, ovšem to už není ABSOLUTNĚ jisté.
