»
Odpověď na příspěvek uživatele
trojAAAcko z 26.12.2024, 23:26:29
Víte, sice jsem postavil a provozoval MVE, ale o elektřině vím jen to, jak rozsvítit. U MVE jsem se já postaral o mechanickou část = vodní motor, převody atd a protože nejsem strojař bylo to pro mě nesmírně obtížné, ale dokázal jsem to, elektrickou část řešil kolega. Jeden bez druhého bychom to nezprovoznili a mám za to, že přesně tak se mají věci dělat. Já fakt neměl kapacitu (ani jsem se nesnažil) pochopit elektrickou část věci. Ale mám nějakou intuici, představivost stran proporcionality a nějak mi nesedí to uzemňování a že by tak nepatrné množství (i kdyby to bylo vašich 10%, čemuž nevěřím) mohlo v globálním měřítku ovlivnit cokoliv.
Nemůžu si vzpomenout jak se odborně nazývá materialistické vnímání světa, ale vy jste čítankový příklad. To, jak jsem vám psal o abstraktech, konkrétně o lásce, jste nejen, že nepochopil - slepec nemůže chápat barvocit, jenže slepec nemá šanci, materialista “vidět” může, když by chtěl a snažil se, ale vy jste se ani nesnažil snažit.
Kdybyste tu schopnost, o které píšu, měl, chápal byste i to, že Cílek patrně nevychází z PŘESNÉHO měření schopnosti udržení vody v půdě před 100 lety - patrně správně podotýkáte, že tehdejší možnosti měření byly jiné než dnešní, nesrovnatelně lepší, přesnější. To přece není předmět sdělení, je úplně jedno, jestli je to ve skutečnosti jen 74,292% a nebo 131,326%. Také Cílek neuvádí žádná konkrétní čísla a ani já ne. Prostě NĚKTEŘÍ odborníci soudí, že půda před cca opakuju a zvýrazním CCA 100 lety udržela ASI 4 x více vody než dnes.
Pokusím se vám vysvětlit, jak je to míněno a na co skutečně chytří lidé, jakým Cílek je, narážejí, či co naznačují:
Jsou tady ty bláboly o dláždění ulic, velkých poarkovištích, velkých střechách logistických center, parkovišť u nich a zpevněných ploch obecně, plochy, které zabírají dálnice a silnice, náměstí, střechy obytných domů a vydlážděná či vyasfaltovaná (vybetonovaná) prostranství kolem domů, fabrik a podobně. A že tam všude se dřív voda vsakovala, ale dnes jí co nejrychleji odvádíme pryč. A na to lidé jako Cílek argumentují, že to všechno dohromady je nic ve srovnání s tím, že půda ztratila ¾ schopnosti udržet vodu. A v tomto kontextu je úplně jedno, zda je to přesně jen 25% (nebo 30 nebo jen 20) někdejší kapacity půdy. Pořád, i kdybychom vydláždili polovinu povrchu planety, kdyby nebyla zničená kapacita půdy, nic zásadního by se nedělo. Doufám, že chápete nadsázku s povrchem planety. I jen v měřítkách ČR je vydlážděných ploch naprosto zanedbatelné množství!
Víte, s vámi je pro mě debata těžká. Příklad. Když se řekne Šemík, ostatní by ihned měli vědět, že půjde o lest, skok z hradeb do vody na koni a vlastně sice nereálnou kravinu, ale každý Čech by měl ihned vědět o čem je řeč. Totéž u Švýcara Vilém Tell a u Slováka Jánošík a hrách a západní Ukrajinec ví jak to bylo s Nikolou šuhajem. Nemám sílu vám vysvětlovat kdo byl Horymír, proč ho zavřeli a že ho věznili, kdo a kde (na Vyšehradě a hradby jsou v jednom místě nad řekou a nad kterou) a že měl poslední přání před popravou projet se na svém koni Šemíkovi. Prostě je nutné mít povšechný přehled, obecně tomu říkáme obecné vzdělání. Pak by vám bylo jasné, že se nehovoří o konkrétních číslech, hodnotách, veličinách, datech. Fakt se chci bavit jen o Kozinovi a nehodlám vysvětlovat Psohlavce a že si to Jirásek nejspíš vymyslel, nebo spíš někde opsal. My tady nejsme na odborném sympoziu ani na vědecké konferenci (což ja patrně totéž), jen tak plkáme o všem možném a hlavně o svých světonázorech. Ze kterých se odvíjí smýšlení každého jednotlivce a pak, logicky, i občanské postoje a v důsledku pak i práce a její hodnota. Ne cena, ale hodnota. Ano, čeština je tak výrazově dokonalá (i slovenština), že my umíme rozpoznat nuanci rozdílu mezi pojmy cena a hodnota. Kdo umí myslet jen jako počítač = ano - ne a ve výrazově ubohé anglické hatmatilce, s tím je pro mě debata obtížná, ne-li nemožná. Tím neříkám, že jste to vy, mám na mysli NAPROSTO obecnou rovinu rozličných lidských povah.
--------------------------
A jen pod čarou. Šlo o celkem 4 turbiny, jedna běžela přesně dle projetku firmy Metaz, druhou jsem já upravil a vybavil nehranatou savkou. Odstranil jsem hranatý nátok do savky, nechal jen rozváděcí kolo a oběžné kolo a spolu s opačnou orientací hřídele jsem zvýšil výkon na stejném spádu u 16%. To bylo tak fenomenáoní řešení, že se přijel podívat i šéfkonstruktér původní turbiny. Jenže přišel rok 1993 a vše bylo už jinak. Byli jsme v nájmu a vodní elektrárnu zlikvdovali po úporném boji ochránci přírody. Ano, nejekologičtější zdroj el en vadil jen ochráncům přírody, nikomu jinému. Chytřejším nemusím nic dodávat.
Pro úplnost dvě další turbíny byly Francis, jedna “vykopaná” z předválečného mlýna a druhá v mlýně zakoupená v roce 1947 a ta byla ještě v bednách, k realizaci nedošlo, mlynáře zavřeli soudruzi. Ano, měli jsme jednu úplně novou turbínu, vyrobenou v CB v roce 1947. Ale to je pryč, mám za sebou skvělý život a neměnil bych ani jednu milisekundu z něj, rád bych si ho prožil úplně stejně, i se všemi omyly a chybami. Co jsem dělal, dělal jsem nejlíp jak jsem v té chvíli uměl a co byla chyba se ukázalo až posléze. Fakt bych neměnil. Omlouvám se za tak velké odbočení. Možná pak někteří lépe pochopí moje současné postoje.