Příspěvky uživatele

Děkuji za radu. 

Je zajímavé že stejný kreténismus panuje i u nás. Známý si chtěl pořídit BF a byl od toho odrazen členy našeho spolku z důvodu a obav ze “zkřížení” a následné zvýšení agresivity, bodavosti a do..bání místní linie.

Dobrý večer.

Dnes jsem četl ve Včelařství jak včelaří v italských Dolomitech. Mají tam nějaké “italské” ůly Dadant-Blatt na 10 rámků. Nechápu proč na 10, když originál je na 12 rámků. Samozdřejmě všude cpou kyselinu šťavelovou, ale něco málo věcí se tam shoduje i s metodikou Blaníku. V únoru zužuje na 4-6 plástů dvěma izolačníma přepážkama z obou dvou stran pak nechá 1-2 zásobní plásty na výměnu a za ně dává BP (to jsem absolutně nepochopil proč a co to má za účel zásobáky mezi “buchtou” a BP). V polovině července uvězní matky na dvou rámcích, aby vytvořil umělou plodovou pauzu pak léčí kys. šťavelovou a ty dva rámky, na kterých matky plodovaly dává pryč tzv. varroa past. Vcelku zajímavé čtení, ale metodika dle mého začátečnického názoru vcelku pracná.🙄

Dobré odpoledne.

Chtěl bych se tady zeptat pánů zkušených včelařů na jednu věc:

Mám slíbeny smetence od jednoho známého. Psal jsem mu, jestli je schopen zajistit to, aby nebyly včely ani matky, které budu mít ve smetencích léčeny jakoukoliv kyselinou. Bohužel jsem mu to napsal pozdě a vše již má přeléčeno KM jinak by mi v mém požadavku vyhověl. Teď bych se chtěl zeptat jestli je brát, nebo raději počkat rok až bude mít nové matky i včely, které nebudou zasaženy kyselinovou “léčbou”. Děkuji za odpověď.

Přeji všem příjemný den.

Dovolím si odpovědět za Javaliho🙂. Dělá se to na cirkulárce, která má nastavitelnou výšku kotouče a pravítko pro přesné nastavení šířky řezu. Nastavíte výšku 5 mm máte drážku hlubokou 5 mm. Prostě se horní i spodní loučka projede středem přes kotouč s nastavenou výškou a šířkou řezu.

Dobré odpoledne.

Nevím jestli si pamatujete, kdysi jsme se bavili o trubčicích a psal jsem vám co se stalo jednomu včelaři z VF když měl také trubčice. Vysypal je daleko od úlů a ony mu zabily kolem 10 oddělků (ne-li více) i s matkama. Vy jste mi napsal, že to je blbost jak by se tam asi dostaly.

Zkusil jsem vyfotit producenty medovice datailněji. Něco tam na těch větvičkách opravdu je🙂

Zdravím vás.

Rád bych poprosil o radu:

Začíná snůška z medovice v lese to neskutečně hučí.  A u úlů frmol jak hrom. Jedno na jaře spojené včelstvo by bylo cca za 3 dny na přidání medníku. Počasí hlásí dobré. Pod včelstvem není TL a bohužel ve VN 39x30 není ani SR (už jsem ho vyndal). Risknout to a zkusit přidat medník bez mateří mřížky? Jak vystrojit medník vím od Tom.50 anebo jim ještě přidat napůl vystavěný SR, který mám od loňska? Jedna pozice ve VN je ještě volná. Děkuji za odpověď.

S pozdravem.

Martin

No po olistění stromů tam je teoreticky celodenní stín nepočítam-li osvit přes koruny stromů. Také jsem zvažoval stočit úly směrem na východ jelikož u nás fouká více z jihu a ze severu, jelikož bydlím v průsmyku z východu vůbec východ je “chráněn” horama. Proto je u nás i specifické klima většinou mlhy chladno a h..no medu😀 daří se tady max. bramborám😄

Nedávno jsem se setkal s názorem některých včelařů k umístění úlů na mém stanovišti, které mám v olšovém hájku. Stanoviště jsem vybral pod listnatými stromy, úly stojí cca půl metru nad zemí jelikož jsou ve svahu. Pod nimi je rostlá zem. Po olistění stromů stojí ve stínu. Bylo mi řečeno ať je dám více na slunce kvůli tepelné pohodě, budu mít více medu a včely budou sbírat i více pylu. U nás je vcelku chladné klima ve stínu se často udržuje vlhkost i chlad. Rád bych se zde zeptal starších včelařů s letitou praxí na jejich názor na danou věc. A konečně rozseknout co dát do “sekce” včelařský blud, palopravda anebo pravda.😉

Úly jsem umístil dle metodiky od p. Tom.50, která se mi zdá ta správná. Píšu to zde hlavně pro začínající včelaře mezi které se řadím i já. Možná by se mohlo založit téma Vliv slunečního osvitu úlů na medný výnos a sběr pylu, aby zde každý napsal své podotýkam dlouholetou praxí prověřené postřehy.

Zdravím Vás.

Chtěl bych se vás s dovolením zeptat na jednu věc. Spojené včelstvo, které bylo bez matky si ji samo vychovalo z nouzáků, matka se oplodnila a zhruba týden spětně začala klást. Jelikož včelstvo již z jarní snůšky nepřinese nic (není v takové síle) je teoretická možnost, že by mohlo být v síle když nastane snůška z medovice. Problém je ale v tom, že včelstvo nemá TL. Zajímalo by mě, jestli může mít absence TL vliv na udržení matky ve VN a zdali můžu použít metodu vystrojení prvního medníku bez použití mřížky? Vím k čemu TL slouží i jak mám vystrojit první medníkový nástavek kdyby jste mě náhodou chtěl zdrbat😉, že to tady nečtu a nemám to nastudováno🙂. Děkuji vám za trpělivost i za případnou odpověď.

Přeji hezký večer.

S pozdravem.

Martin 

Čtu to tady každý den a velmi pozorně. Petrova konopná rohož byla položena hned na HL proto se do ní dostal zavíječ a bylo tam plno jeho housenek. Dle mého názoru je něco jiného konopná rohož v záklopu než volně položená. Vlna není uzavřená v žádném igelitu je ošetřena proti požeru viz. https://www.isolena.cz/patentovane-osetreni-proti-molum/

Když už dělat “sendvičovou” zateplenou stěnu nástavku tak by bylo vhodné volný prostor něčím vyplnit jinak je vzduchová mezera absolutně zbytečná to raději vyrobit klasiku tenkostěnný nástavek ze smrku jak píšete. Od již zesnulého p. Antona Turčániho jsem nějaké příspěvky na VF četl. Zajímavé je použítí hoblovaček nic to nestojí. Nemohl by nastat problém se sesedáním při navlhnutí?? Asi by se to muselo nějak zhutnit.

Zajímalo by mě jaká by byla nejvhodnější izolace stěn úlů. PS a XPS žerou mravenci, konopí je prodyšné, dřevovláknité desky prodyšné a navíc po nasáknutí vlhkostí těžké jak hrom. Minerální vata a skelná vata nevhodná z důvodu “kontaminace” medu mikročásticemi skla atd. Orobinec, rákos atd. náročné na sehnání + nutná výroba samotné izolace. Já bych zkusil konopí v “sendviči” palubka konopná izolace a palubka. Strop neprodyšný. Vlna je dražší než konopná izolace.

Děkuji vám oběma za poznatky až z Gorova vysvětlení jsem to pochopil. Ukládám si tento poznatek je to velmi zajímavé, ale logické. Použiji někdy až se dostaví vědomosti a odvaha. Jestli se někdy dostaví😊

tento rok tomu však tak nebolo… včely v drevených úľoch nemuseli “brzdiť” a tie teploty zasa neboli také aby včas prehriali aj včely tie v polystyréne… začali neskoro chovať plod, zimné včely končia a mladušky sú v plode pod viečkami… nehodnotím ich že zoslabli, ale včiel je významne menej ako v iných úľoch, mám včelstvá ktoré už nosia do druhého medníka a tieto majú menej včiel ako mali po zime..

Zdravím.

Jestli jsem to správně pochopil tak tento rok byly v PS včely slabší takže už to asi nedoženou nebo jo?🙂

goro:

včelár často uvažuje kde urobil chybu a pritom chybu nemusel urobiť…

ja mám včely hlavne na NN ⅔ LG, a pár úľov tohto typu mám aj z liateho polystyrénu (koplen) z hrúbkou steny 40 mm…. sú ľahké, pevné a pôvodne som plánoval na tento systém prejsť kvôli vyšším výnosom a tepelnej pohode včelstiev, nižšej potrebe zimného kŕmenia a bla, bla bla… neprešiel som…ale nie o tom chcem písať…v týchto úľoch naozaj zakrmujem na zimu výrazne menej, včely na jar nevyláka slnko k predčasnému plodovaniu, dokonca dlho trvá kým jarné slnko prehreje úle a začnú mať prelety, nosiť peľ a chovať vo veľkom plod… v drevených už mám veľké plochy plodu ked tieto  konečne začínajú… len potom prídu marcové/březnové studené noci, včely v drevených úľoch musia viac kúriť, obmedziť plodovanie ale tie v tom polystyréne v noci vôbec nevychladnú a v kuse idú ako píly a skoro vždy v množstve plodu a jarných včiel nielen dobehnú ale aj prebehnú tie v dreve…

tento rok tomu však tak nebolo… včely v drevených úľoch nemuseli “brzdiť” a tie teploty zasa neboli také aby včas prehriali aj včely tie v polystyréne… začali neskoro chovať plod, zimné včely končia a mladušky sú v plode pod viečkami…  nehodnotím ich že zoslabli, ale  včiel je významne menej ako v iných úľoch, mám včelstvá ktoré už nosia do druhého medníka a tieto majú menej včiel ako mali po zime..

myslím teda hoci nevidím do Blaníkov, koľko majú plodu, že keby nemali to “uzamknutie medom pod hornou laťkou” na vysokých rámikoch nosili by hore do NN a matka by mala priestor a nezoslabli by…. čiže problém bol podľa môjho názoru identifikovaný správne , teda “efekt vyššího rámku ako 30” len v tomto roku asi sa kritérium pre včasnú znášku posunulo na “efekt rámku vyššího než 26”…  ešte mám otázku, nemáte Blaník aj v 24 kách?…aj tam “zoslabli”?

..ja by som im drasticky rozperákom alebo vidličkou ten med pod hornou laťkou na vysokých rámikoch odviečkoval…možno ho vynosia hore a urobia miesto matke…

samozrejme mohol to byť vplyv infikovaného peľu a pod…ale to by sme sa už dostávali do roviny špekulácii, skúsme sa držať pri zemi…

Dobré odpoledne.

Ohledně těch úlů dřevěných a z kopolenu. Co tak zkusit ty z kopolenu vysunout více na slunce? Psal jsem jednomu včelaři, který včelaří v zateplených úlech a ten mi tvrdil, že úly musí být na slunci, zase tam nebudou mít stín a mikroklima, které je pod listnatými stromy anebo použít na jaro ten “prototyp”😉 podmetu co jsem vám posílal🙂. Nazval bych to spíše “ohřívací nástavek”.  V předjaří by se to jenom podhodilo pod izolovaný nástavek a v létě, kdy budou stále teploty bych to sundal, aby jim to “netopilo”.

Já vím kdo Javali je 🙂. Nevím jestli to můžu prozradit????😉

Zdravím vás.

U nás zatím špendlíky (myrobalány) ještě nekvetou. Lesy tady vypadjí jak po výbuchu atomové bomby všude vytěžené holiny kvůli vichřici, která se tady prohnala minulý rok. 

Dobré dopoledne.

Napíši k tomu jen toto, že Škvařil psal ve své knize o mřížce, že je to doslova ĎÁBLOVO DÍLO.

Dobrý večer.

Děkuji za vysvětlení pochopil jsem to jak jsem si to přečetl po druhé. Chtěl bych se zeptat jestli tady můžu ještě stále psát i když mi nebylo shůry dáno??? Nebo raději založit nové téma RADY ZKUŠENÝCH VČELAŘŮ HLUPÁKŮM?