Z rojů je plně životaschopjný prvoroj se starou a někdy PRVNÍ poroj. Vše ostatní nemá šanci přežít. Proč to příroda dělá jsem nepochopil.
Můj názor:
Dříve bylo více dutin, měl šanci i další poroj a i kdyby ne, tak alespoň chvíli bylo v přírodě více včel. To příroda chce a proto to tak možná je…Původní včelstvo v dutině ať klidně zanikne, zaniknou i patogeny, viry atd.
Vy víte jak to autor myslel, ale já vím co přesně řekl.
Vy víte, kolik reziduí máte ve vosku a medu, ale neměřil jste to a jen četl studii.
Vy víte, že nemáte úhyny a máte zdravé včely, já vím, že včelstva před uhynutím spojíte a ze dvou včelstev je jedno, ale neuhyne žádné.
Vy víte, že včelaříte s nejlepším poměrem práce a času na 1kg medu, ale já vím, že jsem byl letos ve včelách 1x a mají k dnešnímu dni každé minimálně 20kg zavíčkovaného medu a dvě nejlepší včelstva 40kg. Půjdu do nich maximálně ještě 4x včetně odebrání medu, ale vaše metodika je nejméně pracná.
Nejlepší nakonec.
Vy víte, že nemáte kleštíka a že není potřeba léčit, ale léčíte varidolem a měsíc gabonem.
😁😁
Úplně poctivě ne.
Konečně jsem našel titulky a dokonce české. Přesně v minutě 15:11 jasně říká, že se sice hustým roztokem rychle nakrmí, ale zásoby nemají ŽÁDNÝ obsah antiseptiických látek. Goro si to zjevně nepustil a vy asi také ne. A v čase 15:30 jasně říká ZNOVU, že pokud se krmí hustým roztokem, doslova cituji titulky: “včely nemají možnost provést všechnu tu chemii, o které jsme mluvili”. To byla citace Američanova vyjádření.
Neřekne že nemají žádný obsah, řekne jen, že mají menší obsah těchto látek. Nevíc to pro neangličtináře jde vidět i na těch jeho grafech.
I podle AI jde tekutina přes střevo a zadeček, ale výkal to není 😁. Když jde člověku výživa přímo do tenkého střeva pak jde přes anální otvor, tak to není výkal?
Producenti medovice jsou např. Medovnice smrková, Puklice smrková, Korovnice smrková, mšice na listnatých stromech atd. Takže je to hmyz, který se živý na jehličí a listech. Jejich exkrementy jsou lepkavá kapalina, kterou sbírají včely a ty potom tyto exkrementy plivou jedna druhé, zahustí a máme med z hoven mšic a zvratků včel.
Za vznikem melecitózního medu stojí konkrétní druh mšic (např. Cinara pilicornis), které přetvářejí jednoduché rostlinné cukry na složitější melecitózu, aby se vyrovnaly s osmotickým tlakem a nedehydratovaly. Takže tuháč je z exkrementů těchto mšic.
Dělejte věci opačně, ale tak jak jsem jednoduše popsal prostě medovicový med vzniká. Jehličnany jsou větrosnubné rostliny, nepotřebují lákat opylovače, nemají nektária a přesto z nich máme med. Díky exkrementům.
Z čeho je medovicový med? Není náhodou taky z HOVEN? 😀
Nedesinfikují a nepotahují náhodou včely buňky vrstvičkou propolisu?
Co když je díky propolisu med ze zakladených buněk pro člověka prospěšnější?
Dříve lidi takové věci neřešili, dávali med do ran a jak byli zdraví a najednou včelí hovno vadí, ale hovno mšice je pochoutka….
Co člověk, to jiný názor. Co včelař, to minimálně dva názory a každý rok se ještě další názor přidá.
Stejně je celé to včelaření pro med (berte toto tvrzeni prosim s nadsazkou, ale něco na tom je) jenom o tom aby se včelař trefil do toho kdy včelám dát medník aby je nepodtrhl nebo dát později a jsou v rojovce. Toto je podle mě totiž jediná věc na které se shodne většina včelařů.
Pokud si to chce včelař komplikovat pro celý nástavek panenského medu a vadí mu zakladený jeden až dva rámky v medníku tak musí vymýšlet a dělat další kejkle a zásahy.
A stejně je pak celý výsledek závislý na přírodě a když bude počasí o ničem tak ten med prostě v buňkách nebude i kdyby se včelám topilo a pouštěla hudba od rána do večera jako v Slunce, seno…
Včera odpoledne jsem byl poprvé tento rok ve včelách. Nebylo kdy a ve finále podle mě nebylo co by bylo potřeba s nimi dělat. SR měli v úlu nachystané od podzimu. Přidat/dát medníky na 11 včelstev, některým upravit plodiště tak abych měl při medobraní všechny na vysokém plodišti trvalo 2 hodiny i s chystáním medníků (přehození rámků s mezistěnami a soušemi do jiného nástavku). Tak jak to bývá 4 vč. jsou silná, 4 střední a 2 slabší a jedno extra slabé na 3 rámcích, ale s cca 20 kg tekutého medu. Vzal jsem z nich pro dceru plástečkový med. Jedno střední včelstvo vyzimovalo i s rejskem v úle. V listopadu tam ještě nebyl a tak stačil zničit jen 3 souše a pokálet dno, které jsem vyměnil i se spodním nástavkem.
4 silná včelstva měli 2 nástavky plné medu, takže snad oddělky které půjdu dělat za 2-3 týdny nebudu muset krmit cukrem. Nejsilnější včelstvo s dovezenou BF matkou z Polska mělo takové množství plodu, že jsem chvilku hledal ještě druhou matku. Nenašel jsem ji a jeden rámek s plodem vzal a posílil lazara. Každým dnem začne řepka, tak snad klapne i počasí. Zatím jsem spokojený a to jsem ve včelách přes 6 měsíců nebyl.
Možná bych věděl proč se vám M někdy zvlní a někdy ne. Rozdíl v teplotě M při zatavování a později v úle. Stačí dát M před zatavováním do horkovzdušné trouby nebo jiného tepelného boxu s teplotou 30 a nic uz by se vam vlnit nemělo.
Já mám některé medníkové SL široké 10-12 mm a jedna hrana je v ose mezistěny. Občas je někde malý můstek, ale nikdy to nebylo prostavěno tak, že bych bral dva rámky zároveň. Už takto upravovat zbytek rámků nebudu, moc práce a za málo muziky. Když si možná někdy budu vyrábět medníkové rámky sám, tak bych HL a SL tenčí vyráběl. U plodových vysokých mi naopak přijde, že tlustší HL opravdu funguje jako MM, ale nikdy ne 100% ale určitě se s takovým rámkem lépe manipuluje při vyvařování.
Co když vlhko v úle/buňkách funguje jako akumulační nádoba pro uložení tepla na později?
Nebo druhá teorie, čím větší vlhko tím lepší vedení tepla a tím lepší podmínky pro stavbu?
Na moravě vane posledních pár dní nepříjemný severní vítr. Zem úplně vyschlá není, ale vítr jistě nektar vyfouká a hodně létavek skřehne a umře…Podmínky pro jarní snůšku nic moc…
Podzimní snůška je nepřirozená a tím pádem i krmení, vy jste napsal že snůška v červenci a srpnu byla (je) přirozená. To je ale ještě léto a ne podzim. Podzim je i podle včelařského roku září-říjen. O podletí nikdo nic nepsal…
https://m.youtube.com/watch?v=NejQLVLT9Ic&pp=ygUYTGV3aSBiYXJsZXR0IGJpbm5pZSBoZmNz&ra=m
V odkazu na video je rozhovor Boba Binnieho s výzkumníkem Lewis Barlettem, který měří H2O2 ve včelstvech, naměřil ho tam VŽDY a to i u kukuřičné náhražky. Bob Binnie z informací a dat z tohoto výzkumu čerpá ve svojí prezentaci kterou zde sdílel Martin
A roky se mi zdají vč, krmená “cmrndáním” po malých dávkách denně nebo obden zjara mnohem lepší, celkově vitálnější a jdou rychleji do síly.
O letech krmení obden zjara v metodice Blaník nepíšete a teď ano. Zajímavé.
Nikde jsem nepsal o nepřirozené letní snůšce, ale o snůšce na podzim.
H202 se vytvoří i při koncentraci 3:2, jen v menším množství, takže není pravda tato vaše věta Mě jde právě o to, co Amík jasně říká, že se nevytvoří…
Včelstvo by podle mě mělo být krmeno v souladu s jeho biologickým rytmem a vývojem přírody. Snůška na podzim je nepřirozená, je potřeba nakrmit včelstvo co nejdříve po poslední snůšce pokud včelař vytáčí většinu medu…
Jen jsem se zeptal proč jste tu citaci neuvedl celou, protože by byla škoda kdyby to tady nebylo celé, tak jak to reálně bylo řečeno
Tu Českou studii zmíní v tom starším rozhovoru, ale já ji nečetl ani nenašel. Zmínil jsem to hlavně kvůli patriotismu…
1. Pořád ještě ale váhám o vhodnosti řepkáče na zimování, je přece jen tuhý. A v komorách je jasně vidět, jaké zásoby vyberou nejdřív, jsou to ty tekuté a to je jen včelami invertovaný cukr, tedy invertovaný enzymy a ne kyselinami. Co je ztuhlé, dělá včelám velkou potíž i když mohou ven pro vodu a současně díky plodování mají k dispozici i větší množství metabolické vody. Také proto tvrdím, že je lepší zimovat na cukru. Jistěže vč v zimě květové medy zvládnou. Jde o to jak namáhavě.
Řepkáč tuhne jinak ve sklenici a jinak v úle. Med je hydroskopický a po odvíčkování řepkáč v úle změní konzistenci. Mám to ověřeno vlastní zkušeností, kdy jsem si jeden rámek s tuhou řepkou označil a pak jej sledoval v průběhu roku.
2. Za velmi důležité považuji Američanovo tvrzení, že včely raději konzumují cur - sacharozu než už jimi enzymaticky zpracovaný = invertovaný také jen cukr a ještě méně nadšeně berou med. Nad tímto je potřeba se hluboce zamyslet!
Podle mě včela vybere raději řidší přirozeněji se tvářící a lehce dosažitelné krmení (cukr+voda) než čistě hustý med, možná protože nějak ví, že vznikne více H2O2. Jen domněnky.
Já mám další zkušenost takovou, že když jsem dal kousek od úlů otevřenou sklenici roztoku medu a vody a sklenici roztoku cukru a vody, dříve a ve větším včely vybírali vždycky tu s medem. Ale měl jsem na stanovišti jen 2 včelstva, tak je to malý vzorek. Ale můžete zkusit sami. Zkoušel jsem i různé teploty roztoků, vždy brali samozřejmě ten teplejší, stejně jako když byl umístěný na slunci oproti stínu atd…
Víte Martine že tato přednáška a její data komerčního včelaře Boba Binnieho vychází částečně ze studie Lewise Bartletta a taky nejmenované 50 ti stránkové studie z Česka 👌. Lewis Barlett, který zkoumá infekční choroby, tudíž ho zajímají antiseptické účinky peroxidu vodíku na včelstvo. Studie vychází z pozorování včelstev v červenci, kdy už není tolik nektaru v přírodě a nakrmili včelstva cukerným sirupem a HFCS. Dalším pozorovaným včelstvem bylo včelstvo nekrmené, které mělo dostatek medu. Sledovali množství vzniklého peroxidu vodíku, množství plodu atd. Jeho práce dokonce porovnává množství H202 v rámcí zásobních a plodových rámků. V rozhovoru s Bobem Binniem Lewis Barlett řekne, že krmení cukerným sirupem pomáhá včelám více ve srovnání s kukuřičnou náhražkou.
Tím, že krmili v červenci, tak samozřejmě včelstvo stimulovali ke kladení, takže přibylo plodu. Pro někoho to může být známka vitality, ale je to skutečně tak?
Napsal jste Martine.
Přál bych si, aby mi někdo vysvětlil odpor vůči průměrnému včelaři, který krmí své včely cukrovým sirupem. Bylo prokázáno nikoliv hádáno, že cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy jako některé druhy medu.
V originále to bylo řečeno takto:
“ I wish someone would explain to me the oposition or resistance of the average beekeeper to feeding his bees sugar syrup. It has been preven (not guessed) the sugar syrup is a better winter food than honey, and never causes any gut problems to a bee that some honeys do, particularly fall honeys.” George W. Imirie
Přesný překlad: Přál bych si, aby mi někdo vysvětlil odpor nebo odpor průměrného včelaře ke krmení včel cukrovým sirupem. Bylo prokázáno (ne hádáno), že cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy, které některé druhy medu způsobují, zejména podzimní medy.
Proč jste vyjmul tu poslední zvýrazněnou část?
Pořád se mluví o tom, že je lepší, jistější zimovat na cukru. Dejme tomu, že na tom něco je a že komerční velkovčelař nemůže uhlídat aby včelstvo zimovalo na jarním medu, tak je to pro něj jednodušší a méně rizikové. Určitě to ale není lepší pro včelstvo na jaře. Včelstva, která mají na jaře možnost rozjíždět se na medu, jsou prostě úplně jinde…
PS: naštěstí metodika Blaník dokáže vyzimovat i s tuháčem pod plodištěm a tím pádem má pak včelstvo jarní rozjezd raketový.
Matečníky jde jednoduše bez mačkání využít tak, že se z králičího pletiva vytvoří jakoby natáček/ruličku/misku, tvar lze přizpůsobit tak aby matečník nepropadl, ale aby pletivo nezavazelo matce s vylíhnutím z matečníku. Pletivo v horní části si nachystejte, vystřihněte tak aby byly drátky delší a šlo to přichytit k loučce nebo zapíchnout do souše. ideální je když je to souš s mezistěnou a ne volná stavba kvůli pevnosti. Podle mě je nejlepší matečník přichytit co nejblíž k místu kde byl předtím, přirozeně umístěný od včel. Včely ví proč byl přesně tam kde je. Pokud jsou matečníky u sebe, tak je lepší dva obětovat a nechat jeden v co nejlepším stavu
Stalo se mi, že se matečník pohnul, drátek musel zavazet matce s vylezením, ale matka se z tama dostala i tak a nic jí nebylo, ale bylo to jen jednou, takže možná náhoda.
Někdo neslušně dělá oddělek, někdo rabuje ze včel většinu medu a v zimě je nechá hlavně na cukrové monodietě a pak musí na jaře zužovat, komorovat a jiné kejkle.
Ale jen jeden z těchto dvou případů má tendence toho druhého urážet a ponižovat…
Je obdivuhodné, jak jste se ve svém věku stále nenaučil hospodařit a vážit si času… Napíšete několik desítek řádků ve kterých hodnotíte, naplákáte a urážíte… já to přeletím očima za mnohem kratší čas, je mi úplně jedno co napíšete, co si myslíte, co se domníváte…Já prostě vím, protože mám narozdíl od vás VYZKOUŠENO, že jsou prostě některé věci jinak než vy si myslíte a nezkoušel jste je. Když už nic nemáte, tak “jezdím celý život nalitej a ještě se nic nestalo." Je pravda, že nemám vaše zkušenosti s masivním úhynem, nutností dělat zásahy abych měl med nebo spojovat včelstva aby jedno neuhynulo ikdyž vlastně zanikne, takže je to vlastně prakticky ztráta včelstva jen se to nazve jinak… Možná až tyto zkušenosti budu mít, tak možná budu včelařit jinak, ikdyž vlastně proč bych to dělal? Já znám zase: “Ožralému se nikdy nic nestane.”
Demooralizujte si metodu oddělku bez včel jak chcete, funguje to když se to udělá správně...
Na úplný závěr varování před neuvěřitelně brutálním týráním včel, jakým je tvorba oddělku jen z plodu bez včel. Tohle slušný člověk neudělá nikdy. Pro mě je děsivé, že toto je schopný udělat někdo, kdo sám sebe nazývá včelařem. Morální stránka věci je jedna strana, na druhé je, že právě hlavně tito lidé mají největší úhyny včelstev.
Úhyny nemám a oddělek bez včel, přeléčený 1x sublimací KŠ stále prosperuje. Týrané zvíře vypadá jinak.