Příspěvky uživatele

Podle mě je vylíhnutý a rozebírají ho. Vykousaný a nevylíhlý má díru více u “paty”. Ale je to jen věštění a je to ve finále jedno. 😉

Konečně jsem se dozvěděl proč mi kolem stanoviště rostou ostrovy cca 6-8m v průměru Janovce metlatého, kterého jsem nikde jinde nepotkal. Před lety jeden myslivec jezdil na Vysočinu a dovezl několik pytlů semen a rozházeli je ve Višňovém sadě, jen tak bez přípravy zeminy a daří se mu. Je plný pylu a nektaru.

Může udělat sběrný oddělek 😉. 

Nepochopil jsem proč zavěšení nízkého mezi vysoké, kvůli plodu? Nepomůže to a je to strašně práce navíc. Někde popíšu svojí letošní zkušenost, zatím dosud nezažitou (každý rok je, díky Bohu, jiný).

Ano, kvůli převěšení plodu. Když to funguje na jiných mírách, tak nevidím důvod proč by to nefungovalo. Pracnost? Vzít rámek, odříznout zavíčkovanou trubčinu od spodní loučky, místo nízkého rámku dát vysoký stavební a nízký rámek dát na kraj do medníku.

Nepochopil jsem proč zavěšení nízkého mezi vysoké, kvůli plodu? Nepomůže to a je to strašně práce navíc. Někde popíšu svojí letošní zkušenost, zatím dosud nezažitou (každý rok je, díky Bohu, jiný).

Já mám od této sezony k medníkům 448x159, vysoké rámky 448x325 a uvidím jak se mi bude včelařit a vést včelstva k jejich prospěchu. Pokud se ukáže, že na mém stanovišti, s mým úlem a včelami bude nějaký problém s medem v plodišti a rojení, tak je pár variant jak to vyřešit (úprava množství plodištních rámků /za mě je to druh OP/, vložení nízkého rámku do plodiště a jeho následné převěšení do medníku, sběrný medník a distribuce těchto vysokých medem zanesených rámků do oddělků, povytažení vysokého rámku do medmíků atd.). Krajní varianta je seříznout boční loučky o 2,5cm a vznikne rámek 448x300 což je rozměrem hodně blízko k opěvovanému D-B. 

Vše souvisí se vším, snůška, poloha česna, výška podmetu, umístění úlů…vidím to u kolegů. Dna mají vyrobené podle M.Sedláčka a plodiště vypadá úplně jinak než u mě když mám česna úzká a u strany. Navíc mají většinu roku a i teď v podmetu jen nerez pletivo (mají problém s vlhkostí medu a na rojení to vliv taky nemá). 

Včelaření podle pana Volejníkovi / Gorovi (podobně včelaří i Leoš Dvorský) metodiky má také své nemalé výhody a taky nevýhody jako každá metodika.

Čas ukáže co komu sedí nejvíce. 😉

U nás je původ snůšky jasný. Mimo akátu, samozřejmě stojí za řeč i krásné luční kvítí. 

Pylu mám tento rok hrozně moc, jedno včelstvo ho ve větší míře než ostatní uložilo i na krajní plásty  medné komory. Buňky s pylem zastříkli medem a zavíčkovali. Všiml jsem si toho, když jsem tento medník rozděloval mezi oddělky. Letos je snůška extrémní, po prvním vytáčení mám z 6ti včelstev 98kg a to každé včelstvo ještě dva medníky má. Jsem moc rád, že ani oddělky nebudu muset krmit cukrem a do startu jim nachystám pár rámků a roztok medu z vylouhovaných víček a zbytků medu po vytáčení. Med jsem měřil a měl hustotu 17-17,5. 

Tento rok snad po pěti letech ochutnáme akátový med, v nedelekém žlebu jich je plno. Na výhoncích jehličnanů jsem zahlédl producenty medovice, ale včely si jich zatím nevšímají…

Co se týče překližky, lamina atd…. Jedna věc je, že vám řeknou, že se to používá v interiéru a druhá věc je, jestli to může přijít do styku s potravinami nebo se z toho můžou vyrábět hračky nebo jiné věci pro děti (kdy hrozí požití nebo olizování stejně jako u včel). V tom je co se týče lepidel a dalších materiálů velký rozdíl. Např. Sololit/sololak se v interiérech používá, ale není vhodný pro styk s potravinami. Takže selský rozum je potřeba, ale ještě zapojit trochu více kritického myšlení…

Řepka na většině polí odkvetla, ale někde se ještě drží, kvete Kaštan, lesní jahody a Hloh, na Borovicích jsem na mladých přírustcích zahlídl mravence a producenty medovice, má teď pár dní pršet, tak uvidíme co bude dál…

 6 z 10ti včelstev má 2 medníky 9x448x159 plné a zavíčkované. Třetímu chybí zavíčkovat cca dva rámky a čtvrtý medník přidaný před týdnem už je z poloviny plný. Poprvé se mi stalo, že se dva stojany pod váhou úlů prohýbají. Takže nebudu muset krmit cukrem ani oddělky a zase mi zbyde dostatek pro sebe, rodinu a kamarády. Mám je vyrobené z jeklu 15x30x2,5mm, vlezou se mi na ně 3 včelstva abych ke dvěma mohl na teplou stavbu. Rojit se mi nic nechce, od minulého léta je mám na prostoru 4x NN159 LG. V každém úle cca 3-5 slepých misek, nic víc. Včelstvo s dovezenou BF matkou z Polska se nechce rojit ani když jsem matku na týden zavřel nad MM v novém plodišti kde ale vlezla nějakou škvírou ve folii k MM a ten týden nekladla... Chtěl jsem si tímto úkonem zjednodušit získání materiálu pro larvení, ale nevyšlo to. V druhém úlu to vyšlo protože jsem dával foli novou. Spodní plodiště 448x 325 bez cca 3 pylových desek komplet zanesené nektarem se zbytky plodu, včely vyvěšené ve vysokém podmetu kde mám pokusně dvě česna nad sebou 7mm x 15cm a 7mm x 2cm a rojit se to nechce ani za nic… Byl jsme tento rok ve včelách 3x a vždy jsem spojil rozšíření plodiště nebo odebrání plodových rámků kvůli posílení jiného včelstva nebo dvěma oddělků s přidáním medníku. Léčil jsem třetím rokem jen 1x sublimací KŠ loni na podzim. 

Chtěl bych se dostat na 20 včelstev a zažádat o dotaci na přívěsný vozík pro kočování, mám další pozemek, který sousedí s akátovým lesem, tak bych měl rád možnost kočovat za akátem…

Kdo má lufty z rojení a málo včelstev ať zavčasu vytvoří oddělky se starou matkou. Spolu s matkou vezme rámky kde jsou larvičky a ponechá jen rámky s  vajíčkama a zavíčkovaný plod. Rámek s vajíčkama si může označit připínáčkem. Bude mít jistotu, že nouzáky budou z vajíček. Matečníky zužitkuje a není co řešit. 

Kdo chce aby se mu to rojilo co nejméně. Musí zimovat a mít včelstva minimálně na 4 NN  (ukazuje se, že je jedno jestli Lang nebo 39) prostě 4x17cm na výšku s tím, že horní bedna je klidně z půlky plná zásob. Matka musí mít kde klást a když nemá kam kvůli pylu, nektaru nebo většímu množství mezistěn, tak se to prostě chce rojit. 

 

Z rojů je plně životaschopjný prvoroj se starou a někdy PRVNÍ poroj. Vše ostatní nemá šanci přežít. Proč to příroda dělá jsem nepochopil.

Můj názor:

Dříve bylo více dutin, měl šanci i další poroj a i kdyby ne, tak alespoň chvíli bylo v přírodě více včel. To příroda chce a proto to tak možná je…Původní včelstvo v dutině ať klidně zanikne, zaniknou i patogeny, viry atd. 

Vy víte jak to autor myslel, ale já vím co přesně řekl. 

 Vy víte, kolik reziduí máte ve vosku a medu, ale neměřil jste to a jen četl studii.  

Vy víte, že nemáte úhyny a máte zdravé včely, já vím, že včelstva před uhynutím spojíte a ze dvou včelstev je jedno, ale neuhyne žádné.

Vy víte, že včelaříte s nejlepším poměrem práce a času na 1kg medu, ale já vím, že jsem byl letos ve včelách 1x a mají k dnešnímu dni každé minimálně 20kg zavíčkovaného medu a dvě nejlepší včelstva 40kg. Půjdu do nich maximálně ještě 4x včetně odebrání medu, ale vaše metodika je nejméně pracná. 
 

Nejlepší nakonec. 

Vy víte, že nemáte kleštíka a že není potřeba léčit, ale léčíte varidolem a měsíc gabonem. 

😁😁



 

Úplně poctivě ne. 

Konečně jsem našel titulky a dokonce české. Přesně v minutě 15:11 jasně říká, že se sice hustým roztokem rychle nakrmí, ale zásoby nemají ŽÁDNÝ obsah antiseptiických látek. Goro si to zjevně nepustil a vy asi také ne. A v čase 15:30 jasně říká ZNOVU, že pokud se krmí hustým roztokem, doslova cituji titulky: “včely nemají možnost provést všechnu tu chemii, o které jsme mluvili”. To byla citace Američanova vyjádření.

Neřekne že nemají žádný obsah, řekne jen, že mají menší obsah těchto látek. Nevíc to pro neangličtináře jde vidět i na těch jeho grafech. 

 

I podle AI jde tekutina přes střevo a zadeček, ale výkal to není 😁. Když jde člověku výživa přímo do tenkého střeva pak jde přes anální otvor, tak to není výkal?

Producenti medovice jsou např. Medovnice smrková, Puklice smrková, Korovnice smrková, mšice na listnatých stromech atd. Takže je to hmyz, který se živý na jehličí a listech. Jejich exkrementy jsou lepkavá kapalina, kterou sbírají včely a ty potom tyto exkrementy plivou jedna druhé, zahustí a máme med z hoven mšic a zvratků včel.

Za vznikem melecitózního medu stojí konkrétní druh mšic (např. Cinara pilicornis), které přetvářejí jednoduché rostlinné cukry na složitější melecitózu, aby se vyrovnaly s osmotickým tlakem a nedehydratovaly. Takže tuháč je z exkrementů těchto mšic.

Dělejte věci opačně, ale tak jak jsem jednoduše popsal prostě medovicový med vzniká. Jehličnany jsou větrosnubné rostliny, nepotřebují lákat opylovače, nemají nektária a přesto z nich máme med. Díky exkrementům.

Z čeho je medovicový med? Není náhodou taky z HOVEN? 😀 

Nedesinfikují a nepotahují náhodou včely buňky vrstvičkou propolisu? 

Co když je díky propolisu med ze zakladených buněk pro člověka prospěšnější?

Dříve lidi takové věci neřešili, dávali med do ran a jak byli zdraví a najednou včelí hovno vadí, ale hovno mšice je pochoutka….

Co člověk, to jiný názor. Co včelař, to minimálně dva názory a každý rok se ještě další názor přidá. 

Stejně je celé to včelaření pro med (berte toto tvrzeni prosim s nadsazkou, ale něco na tom je) jenom o tom aby se včelař trefil do toho kdy včelám dát medník aby je nepodtrhl nebo dát později a jsou v rojovce. Toto je podle mě totiž jediná věc na které se shodne většina včelařů.

 Pokud si to chce včelař komplikovat pro celý nástavek panenského medu a vadí mu zakladený jeden až dva rámky v medníku tak musí vymýšlet a dělat další kejkle a zásahy. 

A stejně je pak celý výsledek závislý na přírodě a když bude počasí o ničem tak ten med prostě v buňkách nebude i kdyby se včelám topilo a pouštěla hudba od rána do večera jako v Slunce, seno…

Včera odpoledne jsem byl poprvé tento rok ve včelách. Nebylo kdy a ve finále podle mě nebylo co by bylo potřeba s nimi dělat. SR měli v úlu nachystané od podzimu. Přidat/dát medníky na 11 včelstev, některým upravit plodiště tak abych měl při medobraní všechny na vysokém plodišti trvalo 2 hodiny i s chystáním medníků (přehození rámků s mezistěnami a soušemi do jiného nástavku). Tak jak to bývá 4 vč. jsou silná, 4 střední a 2 slabší a jedno extra slabé na 3 rámcích, ale s cca 20 kg tekutého medu. Vzal jsem z nich pro dceru plástečkový med. Jedno střední včelstvo vyzimovalo i s rejskem v úle. V listopadu tam ještě nebyl a tak stačil zničit jen 3 souše a pokálet dno, které jsem vyměnil i se spodním nástavkem. 
4 silná včelstva měli 2 nástavky plné medu, takže snad oddělky které půjdu dělat za 2-3 týdny nebudu muset krmit cukrem. Nejsilnější včelstvo s dovezenou BF matkou z Polska mělo takové množství plodu, že jsem chvilku hledal ještě druhou matku. Nenašel jsem ji a jeden rámek s plodem vzal a posílil lazara. Každým dnem začne řepka, tak snad klapne i počasí. Zatím jsem spokojený a to jsem ve včelách přes 6 měsíců nebyl. 
 

Možná bych věděl proč se vám M někdy zvlní a někdy ne. Rozdíl v teplotě M při zatavování a později v úle. Stačí dát M před zatavováním do horkovzdušné trouby nebo jiného tepelného boxu s teplotou 30 a nic uz by se vam vlnit nemělo. 

Já mám některé medníkové SL široké 10-12 mm a jedna hrana je v ose mezistěny. Občas je někde malý můstek, ale nikdy to nebylo prostavěno tak, že bych bral dva rámky zároveň. Už takto upravovat zbytek rámků nebudu, moc práce a za málo muziky. Když si možná někdy budu vyrábět medníkové rámky sám, tak bych HL a SL tenčí vyráběl.  U plodových vysokých mi naopak přijde, že tlustší HL opravdu funguje jako MM, ale nikdy ne 100% ale určitě se s takovým rámkem lépe manipuluje při vyvařování.