Co když vlhko v úle/buňkách funguje jako akumulační nádoba pro uložení tepla na později?
Nebo druhá teorie, čím větší vlhko tím lepší vedení tepla a tím lepší podmínky pro stavbu?
Na moravě vane posledních pár dní nepříjemný severní vítr. Zem úplně vyschlá není, ale vítr jistě nektar vyfouká a hodně létavek skřehne a umře…Podmínky pro jarní snůšku nic moc…
Podzimní snůška je nepřirozená a tím pádem i krmení, vy jste napsal že snůška v červenci a srpnu byla (je) přirozená. To je ale ještě léto a ne podzim. Podzim je i podle včelařského roku září-říjen. O podletí nikdo nic nepsal…
https://m.youtube.com/watch?v=NejQLVLT9Ic&pp=ygUYTGV3aSBiYXJsZXR0IGJpbm5pZSBoZmNz&ra=m
V odkazu na video je rozhovor Boba Binnieho s výzkumníkem Lewis Barlettem, který měří H2O2 ve včelstvech, naměřil ho tam VŽDY a to i u kukuřičné náhražky. Bob Binnie z informací a dat z tohoto výzkumu čerpá ve svojí prezentaci kterou zde sdílel Martin
A roky se mi zdají vč, krmená “cmrndáním” po malých dávkách denně nebo obden zjara mnohem lepší, celkově vitálnější a jdou rychleji do síly.
O letech krmení obden zjara v metodice Blaník nepíšete a teď ano. Zajímavé.
Nikde jsem nepsal o nepřirozené letní snůšce, ale o snůšce na podzim.
H202 se vytvoří i při koncentraci 3:2, jen v menším množství, takže není pravda tato vaše věta Mě jde právě o to, co Amík jasně říká, že se nevytvoří…
Včelstvo by podle mě mělo být krmeno v souladu s jeho biologickým rytmem a vývojem přírody. Snůška na podzim je nepřirozená, je potřeba nakrmit včelstvo co nejdříve po poslední snůšce pokud včelař vytáčí většinu medu…
Jen jsem se zeptal proč jste tu citaci neuvedl celou, protože by byla škoda kdyby to tady nebylo celé, tak jak to reálně bylo řečeno
Tu Českou studii zmíní v tom starším rozhovoru, ale já ji nečetl ani nenašel. Zmínil jsem to hlavně kvůli patriotismu…
1. Pořád ještě ale váhám o vhodnosti řepkáče na zimování, je přece jen tuhý. A v komorách je jasně vidět, jaké zásoby vyberou nejdřív, jsou to ty tekuté a to je jen včelami invertovaný cukr, tedy invertovaný enzymy a ne kyselinami. Co je ztuhlé, dělá včelám velkou potíž i když mohou ven pro vodu a současně díky plodování mají k dispozici i větší množství metabolické vody. Také proto tvrdím, že je lepší zimovat na cukru. Jistěže vč v zimě květové medy zvládnou. Jde o to jak namáhavě.
Řepkáč tuhne jinak ve sklenici a jinak v úle. Med je hydroskopický a po odvíčkování řepkáč v úle změní konzistenci. Mám to ověřeno vlastní zkušeností, kdy jsem si jeden rámek s tuhou řepkou označil a pak jej sledoval v průběhu roku.
2. Za velmi důležité považuji Američanovo tvrzení, že včely raději konzumují cur - sacharozu než už jimi enzymaticky zpracovaný = invertovaný také jen cukr a ještě méně nadšeně berou med. Nad tímto je potřeba se hluboce zamyslet!
Podle mě včela vybere raději řidší přirozeněji se tvářící a lehce dosažitelné krmení (cukr+voda) než čistě hustý med, možná protože nějak ví, že vznikne více H2O2. Jen domněnky.
Já mám další zkušenost takovou, že když jsem dal kousek od úlů otevřenou sklenici roztoku medu a vody a sklenici roztoku cukru a vody, dříve a ve větším včely vybírali vždycky tu s medem. Ale měl jsem na stanovišti jen 2 včelstva, tak je to malý vzorek. Ale můžete zkusit sami. Zkoušel jsem i různé teploty roztoků, vždy brali samozřejmě ten teplejší, stejně jako když byl umístěný na slunci oproti stínu atd…
Víte Martine že tato přednáška a její data komerčního včelaře Boba Binnieho vychází částečně ze studie Lewise Bartletta a taky nejmenované 50 ti stránkové studie z Česka 👌. Lewis Barlett, který zkoumá infekční choroby, tudíž ho zajímají antiseptické účinky peroxidu vodíku na včelstvo. Studie vychází z pozorování včelstev v červenci, kdy už není tolik nektaru v přírodě a nakrmili včelstva cukerným sirupem a HFCS. Dalším pozorovaným včelstvem bylo včelstvo nekrmené, které mělo dostatek medu. Sledovali množství vzniklého peroxidu vodíku, množství plodu atd. Jeho práce dokonce porovnává množství H202 v rámcí zásobních a plodových rámků. V rozhovoru s Bobem Binniem Lewis Barlett řekne, že krmení cukerným sirupem pomáhá včelám více ve srovnání s kukuřičnou náhražkou.
Tím, že krmili v červenci, tak samozřejmě včelstvo stimulovali ke kladení, takže přibylo plodu. Pro někoho to může být známka vitality, ale je to skutečně tak?
Napsal jste Martine.
Přál bych si, aby mi někdo vysvětlil odpor vůči průměrnému včelaři, který krmí své včely cukrovým sirupem. Bylo prokázáno nikoliv hádáno, že cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy jako některé druhy medu.
V originále to bylo řečeno takto:
“ I wish someone would explain to me the oposition or resistance of the average beekeeper to feeding his bees sugar syrup. It has been preven (not guessed) the sugar syrup is a better winter food than honey, and never causes any gut problems to a bee that some honeys do, particularly fall honeys.” George W. Imirie
Přesný překlad: Přál bych si, aby mi někdo vysvětlil odpor nebo odpor průměrného včelaře ke krmení včel cukrovým sirupem. Bylo prokázáno (ne hádáno), že cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy, které některé druhy medu způsobují, zejména podzimní medy.
Proč jste vyjmul tu poslední zvýrazněnou část?
Pořád se mluví o tom, že je lepší, jistější zimovat na cukru. Dejme tomu, že na tom něco je a že komerční velkovčelař nemůže uhlídat aby včelstvo zimovalo na jarním medu, tak je to pro něj jednodušší a méně rizikové. Určitě to ale není lepší pro včelstvo na jaře. Včelstva, která mají na jaře možnost rozjíždět se na medu, jsou prostě úplně jinde…
PS: naštěstí metodika Blaník dokáže vyzimovat i s tuháčem pod plodištěm a tím pádem má pak včelstvo jarní rozjezd raketový.
Matečníky jde jednoduše bez mačkání využít tak, že se z králičího pletiva vytvoří jakoby natáček/ruličku/misku, tvar lze přizpůsobit tak aby matečník nepropadl, ale aby pletivo nezavazelo matce s vylíhnutím z matečníku. Pletivo v horní části si nachystejte, vystřihněte tak aby byly drátky delší a šlo to přichytit k loučce nebo zapíchnout do souše. ideální je když je to souš s mezistěnou a ne volná stavba kvůli pevnosti. Podle mě je nejlepší matečník přichytit co nejblíž k místu kde byl předtím, přirozeně umístěný od včel. Včely ví proč byl přesně tam kde je. Pokud jsou matečníky u sebe, tak je lepší dva obětovat a nechat jeden v co nejlepším stavu
Stalo se mi, že se matečník pohnul, drátek musel zavazet matce s vylezením, ale matka se z tama dostala i tak a nic jí nebylo, ale bylo to jen jednou, takže možná náhoda.
Někdo neslušně dělá oddělek, někdo rabuje ze včel většinu medu a v zimě je nechá hlavně na cukrové monodietě a pak musí na jaře zužovat, komorovat a jiné kejkle.
Ale jen jeden z těchto dvou případů má tendence toho druhého urážet a ponižovat…
Je obdivuhodné, jak jste se ve svém věku stále nenaučil hospodařit a vážit si času… Napíšete několik desítek řádků ve kterých hodnotíte, naplákáte a urážíte… já to přeletím očima za mnohem kratší čas, je mi úplně jedno co napíšete, co si myslíte, co se domníváte…Já prostě vím, protože mám narozdíl od vás VYZKOUŠENO, že jsou prostě některé věci jinak než vy si myslíte a nezkoušel jste je. Když už nic nemáte, tak “jezdím celý život nalitej a ještě se nic nestalo." Je pravda, že nemám vaše zkušenosti s masivním úhynem, nutností dělat zásahy abych měl med nebo spojovat včelstva aby jedno neuhynulo ikdyž vlastně zanikne, takže je to vlastně prakticky ztráta včelstva jen se to nazve jinak… Možná až tyto zkušenosti budu mít, tak možná budu včelařit jinak, ikdyž vlastně proč bych to dělal? Já znám zase: “Ožralému se nikdy nic nestane.”
Demooralizujte si metodu oddělku bez včel jak chcete, funguje to když se to udělá správně...
Na úplný závěr varování před neuvěřitelně brutálním týráním včel, jakým je tvorba oddělku jen z plodu bez včel. Tohle slušný člověk neudělá nikdy. Pro mě je děsivé, že toto je schopný udělat někdo, kdo sám sebe nazývá včelařem. Morální stránka věci je jedna strana, na druhé je, že právě hlavně tito lidé mají největší úhyny včelstev.
Úhyny nemám a oddělek bez včel, přeléčený 1x sublimací KŠ stále prosperuje. Týrané zvíře vypadá jinak.
Je skvělé, jak si myslíte, že vše o všem a o každém víte. Naštěstí pro mě a moje včely se pletete… rojit se mi včely chtějí, ze dvou oddělků dělám jeden silný abych nemusel krmit a uživil se do konce sezóny sám a nepřibylo mi tolik včelstev. Oddělky další rok prodám jako hotové včelstvo. Prodal jsem tento rok levně nebo i daruji abych se jich zbavil…
Protože jste Martine napsal, tak se rozepíšu, jak to dělám já. Pro pana Kršku by to nemělo smysl…
Mám celou sezonu nástavek s květovým medem na včelách. Zvedám ho ale jen jednou kvůli tomu abych se dostal k plodu a vytvořil oddělek a to je cca v půlce květu řepky. Na jaře nástavek nezvedám, jen ho pozvednu za jednu stranu a podívám se na spodní loučky a pod horní loučky nástavku pod ním abych viděl plod, nic víc.
Jindy (max. dvakrát za sezonu) zvednu jen jednu stranu, posunu nástavek lehce k sobě, hrana nástavku zůstane ležet na nástavku pod ním a medník zůstane položený tak, že se dívám zespodu na spodní loučky. Mohl bych to dělat i se zvedákem, ale zatím nemám potřebu a zdržuje to. Vezmu nový medník s rámkama, položím ho na nástavek co byl pod medníkem tak, abych plný medník mohl sklopit na nový nástavek a pak to celé jen poposunu aby lícovala hrana na hranu. Medník přidávám max dvakrát za sezonu protože jedno rozšíření dělám čistě dolů pod poslední nástavek a k tomu mám zvedák na rázový utahovák. Taky jsem psal, že jsem zkoušel plný medník oddělit od včel igelitem abych simuloval to co píše Tom50 o tom, že když se neodebere med tak včely přinesou méně. Dělat to nebudu, myslím si, že je to pro včely stres, stejně jako pro chlapa, který má hypotéku a musí mít dvě zaměstnání…
Oproti Mudr. Marxovi sublimuji začátkem července 1-2x KŠ.
PS: Inteligentně jsem napsal, že někdo může mít 2 metry a je mladý, ale ne že jsem to já…
Pan Krška včelaří inteligentně na hloupém místě a pak má více práce za stejně medu než nezkušený, neinteligentní včelař jako já, který má včely v ráji. Co bude až budu mít čas si se včelama hrát jako on a budu potřebovat vydělávat na medu. Kam všechen ten med dám, asi budu muset přistavit sklad…
MVDr. Klíma je podl vás vědec?
Tak jsem mimo mísu, ale stačí mi pro stejné množství medu méně práce a méně času. To vše jen protože nechovám kozy v rybníce nebo kapry v maštale…
Kdo chová včely tam, kde jim je dobře, nemusí krmit cukrem a může mít 15-30kg ze včelstva při 4-5ti prohlídkách úlu včetně jedné sublimace KŠ.
Není potřeba přidávat si práci s rozpouštěním cukru, dovozem krmení, rozlévání atd. Ekonomie jde ruku v ruce s ekologií když se člověk nesnaží jít proti přírodě. V opačném případě se pak na každé kg medu musí nadřít…
Já jsem dostal roli izolační folie používanou pod podlahové vytápění, je stříbrná, ale vy podle toho co píšete hledáte stříbrnou s “bublinkama” že? Aspoň takovou jsem měl kdysi na autě já…
Je to myšleno tak, že cokoliv více než tepelná úprava je zbytečná a dochází k degradaci potraviny. Koupim maso a brambory, upeču, mám jídlo…když koupím tyčinku v krásném obalu nebo sušenky, nekváskové pečivo, tak je to z nutričního hlediska nic moc…
Nejvhodnější zdroj bílkovin co se amino. spektra a vstřebatelnosti týče jsou vejce. Příroda to zařídila tak aby byl tento zdroj i velice jednoduše obmovitelný…
Acetonový zápach z úst vzniká při ketóze a souvisí s inzulinem, často jím proto zapáchají i cukrovkáři. Vegetariáni zapáchají často trochu jinak protože jim chybí určité aminokyseliny, které ve vegan stravě nejsou, často jim chybí i vitamin B a když ho doplňují tabletama tak se často předávkují…
Z bílkovin přímo se netloustne, tělo potřebuje relativně velké množství energie na jejich trávení=kdo přijímá velké množství bílkovin, má často tendenci se přejídat i sacharidy a často se to děje navečer když po celém dni na vysokoproteinové stravě s malým množstvím sacharidů dostane tělo (spíše mozek, který potřebuje hlavně sacharidy ) hlad.
Mainstream se snaží prodávat protein jídla protože je trendy fitness styl.
U jídla je nejjednodušší řídit se opět selským rozumem. Má to, mělo nebo by mohl mít hlavu nebo oči, je to k jídlu. Jde to utrhnout nebo vykopnout, je to k jídlu.
Cokoliv navíc je zpracovaná potravina, bez ktere se člověk ve zdraví obejde. Mléčné výrobky jsou kapitola sama pro sebe. Sýry v malém, spíš jako dochucení ano, mléko jak kdo, lepší je kozí nebo A2 kravské…
příbalový leták Varidol
5. KONTRAINDIKACE Nepoužívat v době od 16. dubna do 30. září, kdy jsou ve včelstvech velké plochy plodu a med určený pro lidský konzum.
10. OCHRANNÁ LHŮTA Med: Bez ochranných lhůt. Veterinární léčivý přípravek je možno použít pouze v období mimo snůšku a mimo dobu, kdy je ve včelstvu med určený pro lidský konzum.
Tímto se řídím a proto Varidol nepoužívám když si chci vzít med kdykoliv…
Ono i chytání gabonových pásků holou rukou, což je běžná praxe není správně.
Já jsem začal se sublimací protože nejsem členem ve svazu včelařů. Tudíž objednání léčiv bylo potřeba přes veterináře. V okolí mám dva. Jeden moc neordinuje a druzí mají byznys z lásky ke zvířeti. Několikrát jsem byl svědkem jak jen prodlužují utrpení a nechají si za to platit. Tak jsem sháněl informace jak to dělat jinak. Takže jsem se přes dlouhodobý odpar KM, který je podle mě loterie došel až k sublimaci KŠ, která je náročnější na vybavení a bezpečnost včelaře při aplikaci. Odměnou mi je to, že nemusím řešit jestli mám v úle med pro sebe nebo ne, jestli budu chtít teď jít a vzít si plástečkový med tak můžu. Protože neléčím Var. + Gab. a nekrmím cukrem.