Kdybych mohl vrátit čas, tak bych vzal automat. Není potřeba nic hlídat, přepínat, překládat atd. Pokud mám ročně vytáčet 500kg z 10ti včelstev, z 20ti celou tunu, tak se automat určitě vyplatí/zaplatí. Při dnešních dotovaných cenách určitě, ale jde to i bez automatu, jen to trvá dýl a je to více práce.
Elektrický, automaticky zvratný. Výrobce Týča nebo Kovář-ČR.
Z mého pokusu pomůže na vylehávání mimo úl přidat nástavek bez rámků pod plodiště. Zvýšení dna=bez zvedáku velice pracné a nejspíš zbytečné.
Moje zkušenosti jsou takové. Včelstvo vylezené na stěně úlu může potřebovat větší prostor nebo může být problém s přemnožením roztoče.
Byl jsem u včel po 5 ráno a mohu potvrdit, že provoz byl opravdu velký.
Popisky mě pobavily 😁
Tento rok se zatím jeví jako nejlepší co do výnosu a uspořádání zásob vysoké dno pod 448x325 s česnem cca 20cm2 na straně.
Kde byl pod plodištěm NN, tak snůška stlačila matku do tohoto nástavku a více zanesli VN medem. Kde nebyl NN pod plodištěm tak ochotněji nosili do horních NN.
Možnost stavět trubčinu měli pokaždé jinou, tento rok jsem přecházel na vysoké plodiště tak to bylo takové neučesané, někde jsem měl ve VR jen nízkou mezistěnu, někde jsem dal 39x24 atd. Rojovku nemělo ani jedno včelstvo.
Nezkoušel jsem kombinaci pouze VN a nízkého dna.
Uvidím jak to bude se zdravotní stránkou včelstev. Zimovat budou všechny na jarním medu. Jen ještě nejsem rozhodnutý jestli jim ho nechám nad nebo pod VN. Chci aby komplet odpadla manipulace s VN.
Podle mě je vylíhnutý a rozebírají ho. Vykousaný a nevylíhlý má díru více u “paty”. Ale je to jen věštění a je to ve finále jedno. 😉
Konečně jsem se dozvěděl proč mi kolem stanoviště rostou ostrovy cca 6-8m v průměru Janovce metlatého, kterého jsem nikde jinde nepotkal. Před lety jeden myslivec jezdil na Vysočinu a dovezl několik pytlů semen a rozházeli je ve Višňovém sadě, jen tak bez přípravy zeminy a daří se mu. Je plný pylu a nektaru.
Může udělat sběrný oddělek 😉.
Nepochopil jsem proč zavěšení nízkého mezi vysoké, kvůli plodu? Nepomůže to a je to strašně práce navíc. Někde popíšu svojí letošní zkušenost, zatím dosud nezažitou (každý rok je, díky Bohu, jiný).
Ano, kvůli převěšení plodu. Když to funguje na jiných mírách, tak nevidím důvod proč by to nefungovalo. Pracnost? Vzít rámek, odříznout zavíčkovanou trubčinu od spodní loučky, místo nízkého rámku dát vysoký stavební a nízký rámek dát na kraj do medníku.
Nepochopil jsem proč zavěšení nízkého mezi vysoké, kvůli plodu? Nepomůže to a je to strašně práce navíc. Někde popíšu svojí letošní zkušenost, zatím dosud nezažitou (každý rok je, díky Bohu, jiný).
Já mám od této sezony k medníkům 448x159, vysoké rámky 448x325 a uvidím jak se mi bude včelařit a vést včelstva k jejich prospěchu. Pokud se ukáže, že na mém stanovišti, s mým úlem a včelami bude nějaký problém s medem v plodišti a rojení, tak je pár variant jak to vyřešit (úprava množství plodištních rámků /za mě je to druh OP/, vložení nízkého rámku do plodiště a jeho následné převěšení do medníku, sběrný medník a distribuce těchto vysokých medem zanesených rámků do oddělků, povytažení vysokého rámku do medmíků atd.). Krajní varianta je seříznout boční loučky o 2,5cm a vznikne rámek 448x300 což je rozměrem hodně blízko k opěvovanému D-B.
Vše souvisí se vším, snůška, poloha česna, výška podmetu, umístění úlů…vidím to u kolegů. Dna mají vyrobené podle M.Sedláčka a plodiště vypadá úplně jinak než u mě když mám česna úzká a u strany. Navíc mají většinu roku a i teď v podmetu jen nerez pletivo (mají problém s vlhkostí medu a na rojení to vliv taky nemá).
Včelaření podle pana Volejníkovi / Gorovi (podobně včelaří i Leoš Dvorský) metodiky má také své nemalé výhody a taky nevýhody jako každá metodika.
Čas ukáže co komu sedí nejvíce. 😉
U nás je původ snůšky jasný. Mimo akátu, samozřejmě stojí za řeč i krásné luční kvítí.
Pylu mám tento rok hrozně moc, jedno včelstvo ho ve větší míře než ostatní uložilo i na krajní plásty medné komory. Buňky s pylem zastříkli medem a zavíčkovali. Všiml jsem si toho, když jsem tento medník rozděloval mezi oddělky. Letos je snůška extrémní, po prvním vytáčení mám z 6ti včelstev 98kg a to každé včelstvo ještě dva medníky má. Jsem moc rád, že ani oddělky nebudu muset krmit cukrem a do startu jim nachystám pár rámků a roztok medu z vylouhovaných víček a zbytků medu po vytáčení. Med jsem měřil a měl hustotu 17-17,5.
Tento rok snad po pěti letech ochutnáme akátový med, v nedelekém žlebu jich je plno. Na výhoncích jehličnanů jsem zahlédl producenty medovice, ale včely si jich zatím nevšímají…
Co se týče překližky, lamina atd…. Jedna věc je, že vám řeknou, že se to používá v interiéru a druhá věc je, jestli to může přijít do styku s potravinami nebo se z toho můžou vyrábět hračky nebo jiné věci pro děti (kdy hrozí požití nebo olizování stejně jako u včel). V tom je co se týče lepidel a dalších materiálů velký rozdíl. Např. Sololit/sololak se v interiérech používá, ale není vhodný pro styk s potravinami. Takže selský rozum je potřeba, ale ještě zapojit trochu více kritického myšlení…
Řepka na většině polí odkvetla, ale někde se ještě drží, kvete Kaštan, lesní jahody a Hloh, na Borovicích jsem na mladých přírustcích zahlídl mravence a producenty medovice, má teď pár dní pršet, tak uvidíme co bude dál…
6 z 10ti včelstev má 2 medníky 9x448x159 plné a zavíčkované. Třetímu chybí zavíčkovat cca dva rámky a čtvrtý medník přidaný před týdnem už je z poloviny plný. Poprvé se mi stalo, že se dva stojany pod váhou úlů prohýbají. Takže nebudu muset krmit cukrem ani oddělky a zase mi zbyde dostatek pro sebe, rodinu a kamarády. Mám je vyrobené z jeklu 15x30x2,5mm, vlezou se mi na ně 3 včelstva abych ke dvěma mohl na teplou stavbu. Rojit se mi nic nechce, od minulého léta je mám na prostoru 4x NN159 LG. V každém úle cca 3-5 slepých misek, nic víc. Včelstvo s dovezenou BF matkou z Polska se nechce rojit ani když jsem matku na týden zavřel nad MM v novém plodišti kde ale vlezla nějakou škvírou ve folii k MM a ten týden nekladla... Chtěl jsem si tímto úkonem zjednodušit získání materiálu pro larvení, ale nevyšlo to. V druhém úlu to vyšlo protože jsem dával foli novou. Spodní plodiště 448x 325 bez cca 3 pylových desek komplet zanesené nektarem se zbytky plodu, včely vyvěšené ve vysokém podmetu kde mám pokusně dvě česna nad sebou 7mm x 15cm a 7mm x 2cm a rojit se to nechce ani za nic… Byl jsme tento rok ve včelách 3x a vždy jsem spojil rozšíření plodiště nebo odebrání plodových rámků kvůli posílení jiného včelstva nebo dvěma oddělků s přidáním medníku. Léčil jsem třetím rokem jen 1x sublimací KŠ loni na podzim.
Chtěl bych se dostat na 20 včelstev a zažádat o dotaci na přívěsný vozík pro kočování, mám další pozemek, který sousedí s akátovým lesem, tak bych měl rád možnost kočovat za akátem…
Kdo má lufty z rojení a málo včelstev ať zavčasu vytvoří oddělky se starou matkou. Spolu s matkou vezme rámky kde jsou larvičky a ponechá jen rámky s vajíčkama a zavíčkovaný plod. Rámek s vajíčkama si může označit připínáčkem. Bude mít jistotu, že nouzáky budou z vajíček. Matečníky zužitkuje a není co řešit.
Kdo chce aby se mu to rojilo co nejméně. Musí zimovat a mít včelstva minimálně na 4 NN (ukazuje se, že je jedno jestli Lang nebo 39) prostě 4x17cm na výšku s tím, že horní bedna je klidně z půlky plná zásob. Matka musí mít kde klást a když nemá kam kvůli pylu, nektaru nebo většímu množství mezistěn, tak se to prostě chce rojit.
Z rojů je plně životaschopjný prvoroj se starou a někdy PRVNÍ poroj. Vše ostatní nemá šanci přežít. Proč to příroda dělá jsem nepochopil.
Můj názor:
Dříve bylo více dutin, měl šanci i další poroj a i kdyby ne, tak alespoň chvíli bylo v přírodě více včel. To příroda chce a proto to tak možná je…Původní včelstvo v dutině ať klidně zanikne, zaniknou i patogeny, viry atd.
Vy víte jak to autor myslel, ale já vím co přesně řekl.
Vy víte, kolik reziduí máte ve vosku a medu, ale neměřil jste to a jen četl studii.
Vy víte, že nemáte úhyny a máte zdravé včely, já vím, že včelstva před uhynutím spojíte a ze dvou včelstev je jedno, ale neuhyne žádné.
Vy víte, že včelaříte s nejlepším poměrem práce a času na 1kg medu, ale já vím, že jsem byl letos ve včelách 1x a mají k dnešnímu dni každé minimálně 20kg zavíčkovaného medu a dvě nejlepší včelstva 40kg. Půjdu do nich maximálně ještě 4x včetně odebrání medu, ale vaše metodika je nejméně pracná.
Nejlepší nakonec.
Vy víte, že nemáte kleštíka a že není potřeba léčit, ale léčíte varidolem a měsíc gabonem.
😁😁
Úplně poctivě ne.
Konečně jsem našel titulky a dokonce české. Přesně v minutě 15:11 jasně říká, že se sice hustým roztokem rychle nakrmí, ale zásoby nemají ŽÁDNÝ obsah antiseptiických látek. Goro si to zjevně nepustil a vy asi také ne. A v čase 15:30 jasně říká ZNOVU, že pokud se krmí hustým roztokem, doslova cituji titulky: “včely nemají možnost provést všechnu tu chemii, o které jsme mluvili”. To byla citace Američanova vyjádření.
Neřekne že nemají žádný obsah, řekne jen, že mají menší obsah těchto látek. Nevíc to pro neangličtináře jde vidět i na těch jeho grafech.