Příspěvky uživatele

V neděli v cca hodinu po poledni jsem přijel ke včelám a všiml si jak včely hučí. Po chvilce pozorování začaly včely  doslova vytékat z úlu. Prošel jsem okolí, jestli už někde nesedí roj. Na jednom z kmínků mirabelky si začal sedat, jako na potvoru byl tento stromek prorostlý divokou růží. Cestou zpět k úlu, jsem nachystal rozprašovač, klips na matku a pozoroval co se bude dít dál. Brácha mezitím sledoval rostoucí roj na větvi. Napadlo mě, že vlastně nevím jestli to není poroj, tak jsem začal číhat u česna s nachystaným rozprašovačem. Po chvilce se objevila matka, lehce jsem ji zkropil při vzletu a spadla do dubového listí, kde jsem ji odchytl. Klips jsem pověsil na lépe přístupnou větev poblíž roje a šel jsem přidávat další medníky a dělat sběrné oddělky. 

Po hodině, kdy brácha střídavě sledoval roj a instaloval uzávěry oček na dovezené nástavky, bylo na klipsu s matkou jenom pár včel. Vzal jsem tedy klips a dal ho asi 2 metry od opravdu pěkného, již usazeného roje. Zkoušel jsem jestli včely budou cítit její feromon i z mojí ruky a opravdu se zdálo, že jim byla sympatičtější ta, ve které jsem předtím držel klips. V klidu mi na tuto ruku přelézaly ve větším množství. Po dalších asi 30 minutách včely matku pořád z části ignorovaly, ale už jich kolem ní bylo více. Čas se nám krátil, tak jsem pod roj nachystal úlový komplet, matku s klipsem pověsil dovnitř a roj sklepl na zem vedle úlu. Chtěl jsem aby brácha viděl, jak včely napochodují do úlu a taky si ověřit, jestli v roji není ještě druhá matka. Včely po chvilce napochodovaly dovnitř. Roji jsem dal rámkové krmítko s vodou a od pátku mám v plánu ho lehce podněcovat.

Vzbudilo to ve mně pár otázek.

Mohla tam sednout třeba hodinu před naším příjezdem a pak se vrátit do úlu? To je podle mě nepravděpodobné.

Opravdu si včely sednou na místo, kam sedla matka? Nebo je to jinak a všechno řídí včely, které jen matku vedou celým procesem?

K nedostatečném prostoru jako příčině rojení. od 28.3. bylo včelstvo na 5 nástavcích Lang159, dva medníky plné, jeden a půl zavíčkovaný. V plodišti ve dvou nástavcích očividně nadvláda zavíčkovaného plodu, 4 zavíčkované matečníky, pár misek s vajíčky a zase sladina. Dva SR přidané toho 28.3. vystavěné trubčinou, jeden komplet zavíčkovaný jsem vyřízl a vrátil. Nejspodnější nástavek plný včel, trochu trubčiny. Bohužel podle mě zrovna ten nejhezčí matečník jsem při rozebírání rámků poškodil, byl přistavěný ke dvěma rámkům. 

Já uvažuji nad vnitřním rozměrem 465x465, ale na 12 rámků + Blinovka 25mm nebo lépe 19mm (na pile mají rozměr hoblovaných desek 19x196x4000, ze kterého bych chtěl vyrobit nástavky, takže bych měl mít nějaké 19mm odřezky). Uvažuji nad touto tloušťkou materiálu protože bych si zkusil sezónu i s většíma medníkama a tím pádem by se to celé alespoň trochu odlehčilo. Ale musím to proměřit, aby se mi i širší medníky vlezly ve dvou řadách na vozík/korbu auta, což myslím, že nejspíš nevyjde nebo na těsno a už by se s tím blbě manipulovalo. Nejspíš tedy zůstanu u 10r (9r) medníků. Takže by manipulační prostor s Blinovkou byl 20-25mm podle toho jak by byl daleko první rámek od stěny a bez Blinovky by bylo prostoru ještě víc. 

2- Tohle nedělejte. Snad jen při kombinaci plecek a mezerníkáčů a v medníku to dáte od oka. Vůbec mě nenapadla tahle možnost na přechod od plecek = kombinace plecek a mezerníkáčů a tento hřeben - šablona (hřeben je ve včelařině něco jiného a i ten by to řešil, jak mi dochází) by to vyřešil. Vlastně je to skvělý nápad a mám za to, že jste úplně první a nikoho tohle ještě nenapadlo! 

Mezerníky bych úplně vynechal a rámky vyrobil s horní loučkou širokou 25mm a 15mm tlustou abych mohl přibít sponku i z boku pod HL aby to lépe drželo. S hřebenem by pak měla být dobrá práce. Jak jsem psal, tak plecka mám z jedné strany do špičky. přilepí tím pádem menší plochu a jde to pěkně od sebe. 

A taky potřebujete mít zásoby na přežití zimy na vysokých rámcích a jak tam udržíte květový JARNÍ med, když cílem je na vrcholu aby měly plod na vysokých rámcích až k horní loučce a med v medníku? 

Na to mám v hlavě vymyšlenou upravenou Blinovku až ke dnu s uzaviratelným 1cm širokým průchozím otvorem s délkou cca 25cm. Nahoře klasika otvor 25mm na očkový uzávěr pro Jarní komorování. Vzhledem k tomu, že by měly včelstvu stačit cca 3 Vysoké Rámky se zásobama plus nějaké věnce na vyzimování, tak bych jim chtěl z jara nechat si zanést alepoň 2VR medem. Tyto dva VR potom včelotěsně uzavřít upravenou přepážkou a nasadit medník (dal by se asi použít na odvčelení i výkluz přibitý na tuto komorovačku, momentální nápad  takže je to možná blbost a nefungovalo by to, ale nemusely by se řešit včely, které by zůstaly za přepážkou ;-) ). Tyto rámky by tam vydržely až do doby případného dokrmení cukrem v případě malého množství zásob ve věncích na zadních částech rámků. Díky česnu na jedné straně jsem měl tento rok při první prohlídce v únoru poslední 2 nízké rámky (z 10) ve dvou horních nástavcích plné zásob a trochou pylu a věnce zásob měli i HL ostatních rámků, ale ty jsem nezvedal, protože na nich byly včely. 

Jakmile bude na vysokých rámcích pod HL vrstva medu, to je rávě ten problém, že hrozí, že ignorují medník a to je ten nejhorší problém a proto magická výška 30 a ne víc (a opravdu vrstva medu na vysokáčích jen 2,5 cm to může zavinit).

Pokud by to tak v mých podmínkách opravdu bylo a stávalo se to, tak bych vysoké rámky prostě i s dílem seřízl na 448x300. 

Úplně polopatě. Stará literatura tvrdí a i lidově se traduje, že na medovici padnou žízní. Z toho jsem já od mládí pochopil, že kondenzát nestačí a dodávat vodu v zimě je nemožné. Ovšem to nedává logiku, v dutině stromu nebo v košnici taky nikdo nijak nic s vodou neřešil a tak voda kondenzovaná plně postačuje.

Zimovaly vám tedy na medovici nebo melecitóze? 

V košnicících odebíraly jak říkala prababička "prostě tak akorát” a možná právě pravidelně tu část kde by mohla melecitóza být. Kdo ví. 

Možná by nebylo špatné mít dno u kterého by se dala měnit poloha česna, tím pádem by se měnila SS nebo TS bez manipulace s (těžkým) velkým nástavkem. Jen by se otevřel jiný otvor, ale už po obědě příliš vymýšlím.

A jen takový nápad, kdyby se zdálo, že je 32,5 dost. Zkusil bych u několika vč připevnit na spodní loučku hranolek 25x25. Protože toto monstrum určitě už nebude potřebovat TL, ničemu by to nevadilo. Ale to je úplně syrový okamžitý nápad.

Jestli vás chápu správně…Mám rámky vypletené vodorovně, takže by se dala nechat mezera od SL pro volnou stavbu.

Pleckáče s mezerníkáči se kombinovat nedají a pokud byste přecházel (zkoušel) Blaník, už ho udělejte mezerníkový. Nic se nikdy nevyhazuje, není až takový kumšt DOBŘE včelařit v ideálním vybavení, ale naopak, je velké umění dokázat to i s jinačím vybavením, tím co mám, je zaplacené a funguje teď hned!

Na toto mám nachystaného známého co dělá v kovovýrobě, kde mají laser na vypalování. Chtěl bych si nechat vypálit ze zbytků 2mm nerezu hřeben do ruky, dle kterého bych rovnal rámky bez mezerníků, respektive jejich HL s HL pleckových rámků. Sice možná mezi boč. loučkami budou chtít postavit sem tam nějaký můstek, ale za zkoušku nic. Hřeben by byl oboustranný na druhé straně bych nechal vypálit šablonu pro medníkové rámky s větší roztečí pro 9 ks.

A až tohle zvládnete, za rok za dva, zkuste i Sedláčkovo OP, nejlépe modifikaci dle M.S. Pak budete moci srovnávat. Mě třeba to celoživotní pokusování, zkoušení, pro ostatní nesmyslů, baví na včelařině ze všeho nejvíc. Vím na tisíc % jistě, že kdybych měl jen českou klasiku Adamce na 11 rámků a jen vysoké nástavky, už bych asi 40 let nevčelařil.

OP je pro mě moc pracné a časově náročné. Podle mě se tím hodně stresují včely. Jak jsem kdesi psal, chtěl bych aby včely zimovaly na medu a nemuset jezdit krmit, míchat roztok, umývat krmítka atd...  OP podle toho co jsem načetl a viděl počítá s jarním dokrmováním. Navíc si myslím, že v OP může být častěji problém s řídkým medem a rojovou náladou, přeci jen se matka omezuje v kladení. Mateří mřížku chci použít jen teď na převedení vč na Dadant a pak možná na chov matek nebo nouzově. Zatím mě OP nijak neoslovilo…

Michal Š - to s krmítkem mě taky napadlo ;-) Takže Karel Jiruš má nástavek zřejmě na 13 rámků aby to udělalo čtverec? I to je možnost, ale pak už nezbývá moc prostor pro manipulaci s rámky. S teplou stavbou nemám zkušenosti žádné, ale proč ne. Někde jsem četl, že to někdo i střídá během roku. Např. na zimu teplá a při snůšce studená, ale stakovým rozměrem, který plánuji bych moc hýbat nechtěl, jedině ve dvou lidech. Chtěl bych zachovat výšku rámku 325 pro lepší kompatibilitu s medníky (jako plemenáč, zimování oddělku atd.) 

Jak jsem psal, já mám prozatím L448x159x10, ale tento rok všechna včelstva převedu na plodiště L448x325 s využitím Vašich a Gorových rad. Nízké dno, česno na straně, plexi nahoře, přístup z boku vždy ke dvěma ze třech úlů, zvedák na plodiště z heveru na MB mám taky vyrobený… jen loni jsem zkoušel prodyšnější zimování, které si stejně včely zalepily. Vyhýbám se varidolu a sublimuji KŠ kvůli známé, která má chemickou školu. Pleckaté rámky mám, ale tl. všech louček 10mm. Navíc mám plecka v plodišti na jedné straně do hrotu právě kvůli propolisování. Přecházet se mi z časových a finančních důvodů na D-B prozatím nechce (ikdyž mi intuice,často braná jako podvědomá, výkonnější součást uvažování, někdy u lidí zaměňována s instinktem říká, že včelaření v úle D-B by mohlo být jednodušší). Uvažoval jsem i o výrobě plodištních LG nástavků 448x325 na 12 rámků (protože už mám rámky nějaký čas stlučené a nachystané). Plodiště by mělo 174,7 dm2, ale používal bych jen 11 rámků. Dvanáctý by byla Blinovka celoročně nechaná v úle. Takže by plodiště mělo 160dm2 jen by bylo na o 2,5cm vyšším rámku než doporučujete. Kdyby se odečetlo dřevo rámků (vím, že se to nedělá) a používal bych všech 12 rámků tak by to dělalo pěkných 156,6 dm2. Jen bych musel nějakým způsobem vymyslet přechod z plodiště o 65mm širším na užší medníky, nějaké nápady jak to elegantně vymyslet mám, ale chci první vyzkoušet nejjednodušší variantu a možná časem vyzkouším i čistě úl D-B.

Myslím, že spoustu toho o co se dělíte lidé chápou. Jen k tomu nic nemají…

já našel na VF toto. ;-)

Děkuji.

Zajímalo by mě jak přesně funguje sublimace kyseliny šťavelové na roztoče. Někde jsem četl, že mikrokrystalky KŠ poškodí roztoče a ten časem hyne. Včely mají odolnější schránku, vzdušnicový systém a tím pádem by sublimace měla být velice šetrná. 

Nemáte prosím bližší informace?

Hater nemusí být vždy člověk dnes už často jen AI. Je to ten kdo nijak jinak než nekonstruktivně přispěje do diskuze. Často se snahou vystrnadit, poškodit nebo jinak znehodnotit členy diskuze. 
Už na vás nebudu reagovat. Je to ztráta času. Hezký den. 

Já mám zatím ve většině vč. LG 159 NN. Na 325 v plodišti chci přecházet tento rok. Ptal jsem se kvůli zkušenosti kolegy z minulého roku, kdyby u něj přišlo to samé i tento rok. Děkuji za radu. 

Pro Tom50, já jsem vděčný za to, že mi odepisujete ikdyž s lehkým “vyrypováním”. Nevadí mi to. Můj praděda byl to samé, měl své názory a pravdy, ale co mi řekl, myslel dobře. Chápu všechny souvislosti a výhody úlů, které jmenujete. Systém Blaník taky. Jen kolegové s 347 ani já s LG v polystyrenu nebo dřevu s plodištěm 325 vyhazovat nebudu. Útočit na vás nepotřebuji. Doufám, že ikdyž nejste pohádkový dědeček, tak nevnímám vaše komentáře negativně. 

Věřím, že máte více medu, méně práce u včel a zdravější včely než já nebo kolegové. Přeji vám to. Nám včely v našich úlech také žijí a medu pro svoje potřeby máme taky dost. Mám i míru 39x24 bez včel se kterou jsem začínal. Možná si k ní jednou budu mít možnost vyrobit NN 39x15. 

Goro děkuji za radu. 

 

Je zajímavé jak se najednou vyrojilo tolik haterů. 

Já vše co píšete chápu, dokonce i souvislosti. Když to čtu, tak vidím úl před sebou chápu potom lépe souvislosti. Ze slušnosti poděkuji za zopakování.

Ptám se co s tím když už někdo rámky 34,7 v plodišti má a měnit to nebude protože nechce a nemá na to prostor. Jak by jste takový připad se zanesením plodiště a nepřechod včel do medníku řešil Vy?

A co s tím v takovém případě nejlépe udělat?

Já bych dva vysoké rámky ideálně se zavíčkovaným podem povytáhl půlkou rámku do medníku (jak už jsem někde psal) a doložil k nim ideálně chlupaté souše.

I mně se někdy stane, že ikdyž cítím, že bych měl jít do včel, tak se tam dostanu až třeba za 4-5 dní. Směny, dcerka nemůže do školky atd. Léčit můžu jet i v noci, ale prohlídku v noci jsem dělal jednou. Při červeném světle, ale spoustu včel vylézalo na dosedací plochy nástaků, musel jsem tyto plochy kropit vodou a práce tak byla zdlouhavá. Jenže jsem věděl, že druhý den se do včel nedostanu a musel jsem matečníky zužitkovat. 

SR jsem vkládal 18.3. 11.4. už jsem na takovéto včelstva dával medníky. Předpověď na 5 dní byla dobrá, špendlík v půlce kvetení a začínaly další ovocné stromy. Na dvě vč. jsem dal medník jen nad plexi s větší dírou uprostřed protože jsem věděl, že nebudu mít čas jít do včel. Tak uvidíme. Děkuji. 

Kolegové včelařící systémem Dadant 39x34,7 + 39x17 měli u pár včelstev problém, že i přes to, že nasadili medník hlavně se souší max 1-2 mezistěny,  tak jim včely zanosily celé většinu plodiště medem. 

Bylo to tím, že neměli pod VN TLumič? 

Medníky přidali pozdě a na plodištních rámcích už byli větší věnce s novýma zásobama/nektarem a přes tuto překážku se včelám příliš do nového medníku nechtělo? 

Takto jsem zimoval 5 z 10 včelstev, jsou to loňské oddělky. Dírku v plexi vpravo jsem využíval jako nálevku pro plnění rámkového krmítka při podněcování a přes zimu byla zakrytá kouskem prodyšné síťoviny. V únoru jsem na plexi položil uteplívku a některé včelstva zakomoroval. Plexi je tlusté 4mm a šlo cítit jak některé včelstvo topí více a některé méně. Nad rámky, které mají lehce prohlou HL se začala v březnu objevovat stavba. Jako výhodu vnímám i to, že jde přes plexi při posvícení vidět stavba SR. 

Foceno 11.4.

Díky za informace. 

Trochu toto vlákno zase sklouzlo do “nicnepřinášejícího” módu. Tom požádal o uvádění LG měr v mm. Ať není po jeho a neudělám mu úplně radost tak budu používat LG míru zaokrouhlenou “po zednicku” na cm. Pár zedníků, kteří jsou vysoce inteligentní a pragmatičtí, jen mají toto řemeslo rádi znám. Tak jako znám kuchaře který je členem Menzy (IQ 155) nebo druhého co má titul ing. 
 Medníky jsem přidal všem vč. Tam kde jsem si nebyl jistý, jsem dal pod medník plexisklo s dírou uprostřed. Někde jsem rovnou odebral starý TL a dal po vzoru Tom50 nový. Řepka se začína žlutit. 
Mám ji na obou stanovištích, tak snad vyjde počasí. Dovezené dvě matky Buckfast z Polska minulý rok jsou opravdu viditelně slabší, ale na letovém provozu to nejde znát. Obě je mám na 45x33 (4/3) a jejich dělnice jsou viditelně větší. Příčilo se mi dávat medník vystrojený s většími rozestupy mezi rámky 45x16 (⅔). Když jsou moc tlusté nejdou pak kdekoliv použít. Při plné snůšce z řepky chci vyzkoušet nastartovat vč. pro chov matek a vložit chovný rámek s podřezem.

Máte s tím někdo zkušenosti?

https://www.biocont.cz/entomite--m-10-000/

Vypadá to zajímavě. Jen je potřeba mít na dně nějakou nádobu pro jejich násadu. 

Největším hybatelem pokroku je lidská lenost a strach. Vaše úvaha o “chytrých průmyslnících” a “hloupých sedlácích” je jen nepodložená domněnka. Jen okres Zlín a Uherské Hradiště-Baťa Zlín, Zbrojovka Uh. Brod, LET Kunovice vše cca 200mnm... To že se např. v Moravskoslezském kraji vyrábělo železo je pravda, ale taky se tam k tomu účelu těžily suroviny….vaše teorie má díry. 

Hodně přínosné. Hlavně inspirace pro uvažování nad tím jak to udělat co nejlépe a zadarmo nebo skorozadarmo. Ve sběrných dvorech se toho dá na včelaření sehnat opravdu hodně. Jen to trochu hůř vypadá, ale důležitá je funkčnost. Já mám např. stojany svařené z vyřazeného starého lešení z pozinku. Dokoupil jsem pár lešenářský žab a jde to dát do váhy i v kopci.

Více takových příspěvků od vás pane Krška. Z praxe a inspirující.