Z vašeho textu je ale nutné vypíchnout jinou věc. VD na včelách nejsou vidět, jsou zapití mezi články zadečku zespod. Z krunýře VD je vidět jen srpeček - okraj, odhaduji tak 20% a ještě k tomu by se musely včely pozorovat přes sklo, jinak včelu otočit na záda, aby jí bylo vidět na bříško, si neumím představit.
Vím co jsem viděl. Fotka dole je stažená z webu, ale tak nějak byl VD i na včele, kterou jsem viděl.
Nemusím mít pravdu (včelí nákazy mě nikdy nezajímaly a ani žádné informace o nich), ale jestli jsou VD na včelách jinde, na povrchu, kde je zřetelně vidíme, pak je asi místo na spodku zadečku obsazeno. Tady bych nečekal, až se mi zamoří od tohoto zjevně vadného vč celý chov a určitě bych vč vysířil a to hned!
Mám úly rozházené všelijak na stanovišti. Česna minimálně 1m od sebe, tak věřím, že i toto pomůže minimálně po dobu snůšky ostatním včelstvům nenakazit se.
Nechci hned sířit genetiku, která přežila celkem velký infekční tlak okolí, kde byli i 100% úhyny. Takto se naopak může šířit i dobrá genetika pomocí trubců. Je zajímavé, že líhnoucí se včely z odebraných plástů vypadají na oko zdravě (nemají zakrnělá křídla, malé zadečky atd.), ale to nemusí nic znamenat. Jsem zvědaví až se dostanu k odvíčkování, jak bude vypadat plod. Byl jsem celkem překvapený kolik toho ta matka dokázala při tom napadení a oslabení včelstva zaklást. Celkem jsem odebral 6x448x159 kde byl plod zavíčkovaný a 3x448x159 s larvičkama+vajíčka. 2 rámky s vajíčkama jsem ve včelstvu nechal. Nejhezčí ucelenost plod měli v medníku, kam si nejspíš koncentrovali plod díky ochlazení a možná kvůli napadení VD?
Vím, že je toto téma v jiných diskuzích, mám z nich o tomto “napadení včelího plodu plísní” načteno z jiných diskuzí, ale tady bylo zmíněno jen okrajově.
Tento rok jsem se sám s touto plísní poprvé setkal u jednoho včelstva (prozatím), které na začátku sezony vyzimovalo jako slabší a před cca 4 týdny jsem u něj pozoroval VD na včelách. Přínosy má oproti jiným také slabší. Ze zdravotních důvodů jsem se ke včelám dostal až teď o víkendu a při prohlídce včelstva jsem už VD nezpozoroval, ale objevilo se u něj zvápenatění, cca 30 mumií na dně a další v plástových buňkách. Odebral jsem rámky s uzavřeným plodem a další ve kterých byly mumie. Včelstvo jsem se stávající matkou přemetl na rámky LG 448x325, na ně jsem dal mřížku a na toto NN plný zásob. Vím, že to není ideální, ale jinou možnost jsem takto operativně neměl a v nejbližších dnech mít nebudu. Odebrané rámky odvíčkuju a zkontroluju přítomnost VD na plodu. Úl ve kterém se plíseň objevila je celý den ve stínu menších dubů a bříz. Je na nízkém, plném dnu s česnem u kraje. Ostatní včelstva tuto plíseň prozatím nemají.
Co se týče stanoviště, tak je to pro všechny opylovače podle mě ráj. Už jenom podle jejich hojného výskytu. Celoročně tu něco kvete, je to 200m k okraji lesa, jsou tu staré sady, remízky, velké množství lesních malin, ostružin a jahod. Je skoro na vrcholku kopce, ale zhruba o 50 m níž teče potůček. Pocitově toto stanoviště nijak vlhké není…
Tento rok jsem neměl a nebudu mít čas si vychovat vlastní matky, tak jsem si pár sehnal a příští týden matku vyměním a zkontroluju zbytek včelstev.
Budu rád, když do tohoto tématu napíšete své vlastní zkušenosti a souvislosti se stanovištěm, úlovým systémem apod.
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 01.06.2025, 08:30:05
Já jsem přesvědčený, že k největšímu ozdravnému efektu dochází právě při stavbě nového díla (hlavně blízko plodu). Přirozeně tedy roj a jeho zvýšená teplota pro stavbu. Další možnost mají včely přirozeně hlavně na jaře, kdy se probudí stavební pud. Pokud se včelstvu umožní brzká jarní stavba v plodišti (někdo tento děj navíc umocní zakomorováním), tak podle mě teoreticky dojde k samoléčbě teplem. Na jaře totiž nejspíš i přirozeně včely přišly o část neobsednutého plodiště díky myším, ptákům, zavíječi atd. Další možností je přemetení včelstva na mezistěny. Tím, že se z větší dutiny dostane včelstvo do menší, tak si teoreticky vyrobí jednodušeji více tepla. Jen už je to podle mě větší risk a musí se podle mě dělat co nejblíže kolem slunovratu a podle klimatických změn i klidně před.
Jenže by se zvedla včelí mezera mezi nástavky a nebo by dole přestaly rámky lícopvat s nástavkem - obojí špatně. Proto jsem to nazval nesmyslem. Na nesmyslu trvám, ale snahu věc pochopit a řešit si na panu Malinovi nesmírně cením. Bohužel je snad sám…
Mezera se mezi rámky v 1.NN a 2. NN (nebo VN) nezvětší. Vypodložením nuty se zvětší jen mezera mezi spodní loučkou rámků v 1.NN a dnem. Alespoň tedy u mých nástavků, kde spodní loučky rámků běžně lícují se spodní hranou nástavků. Dnes jsem si to pro jistotu ověřil i fyzicky a funguje to, tak jak jsem popsal ;-). Jde si tímto způsobem jednoduše a levně vyrobit i česno rohové.
Kolega má zasíťované dno, od květu řepky ho má celé odkryté a nahoře paropropustnou folii která se používá na střechy a med má 17,5%. Když s něčím pane Krška nesouhlasíte a nemáte jiný argument tak je všechno špatný stres. Když má někdo stejně medu ikdyž včelaří jinak než vy, tak má lepší stanoviště a na takovém to přece není umění. Někdo holt chová včely tam kde jim je dobře a ony mu pak dovolí včelařit jednodušeji s menší časovou náročností a dostatkem medu.
Nečtu vše, ale než něco přidám použiju vyhledávač slov v příspěvcích. Proto jsem přidal hlavně obrázky, které jsem v tématu Elgon nenašel.
Osterlund by měl mít minimum VD. Očka nepoužívá. Na obrázku má divočinu jen na HL, na jiném obrázku je fotka těchto HL s vysvětlením, že je tam vlepené dřívko pro vedení stavby.
Osterlund očka nepoužívá.
Napadlo mě jak vyzkoušet principy Osterlunda a stačilo by, vyrobit si pouze lišty o rozměrech 6-8mm tloušťky, šířka a délka podle rozměru půdorysu nástavku. Předpoklad je ten, že po zavěšení rámků do nuty, nám vnější hrana spodní loučky lícuje se spodní hranou nástavku.
Na uzavřené nízké nebo vysoké dno položíme klasicky používaný NN, upravíme výšku nuty tak aby nám po vložení rámku horní hrana horní loučky lícovala s horní hranou nástavku. Mělo by to být 6-8mm. Na horní hranu nástavku naskládáme lišty o tl. 6-8mm. Tam kde budeme chtít česno lištu nedáme a vznikne nám úzké česno mezi nástavky.
Dnes jsem byl zkontrolovat roj chycený 27.4. Má komplet vystavěno 10x 448x325, dostal jednou 1,5l 1:1 a má odhadem 5-8kg zásob v plodišti. Dostal medník (pozdě, dříve to bohužel nešlo). Kvete Akát při trati která je cca 1km vzdušnou čarou a je plný včel. Lípa je nachystaná, jen ať vydrží počasí ;-). Zítra zkontroluju vyrojené včelstvo, jsem zvědaví jak na tom bude se zásobama. Vitalita rojů je mi známá, ale medník jsem na roj koncem května ještě nedával…
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 30.05.2025, 12:19:27
Vaší, ne dost inteligentní úvahou by se mělo ihned přestat očkovat děti proti dětské obrně, protože ne všechny děti bez očkování ochrnuly a mělo by se počkat (to je logika monitorování VD), které dítě ochrne a pak něco začít dělat. Tento příklad by mohl pochopit i fanatik.
Nikde jsem nic takové netvrdil ani nad tím neuvažoval. Je to jen vaše úvaha.
Za daleko horší považuji já velmi jedovatou KŠ a její sublimace je něco tak strašného, že já toto včelám už nikdy neudělám (dal jsem si to udělat jednou). Vše jsem tady v tom foru od ledna 2024 popsal, stačí si to najít. Jak je vše viditelně kontaminované stříbřitým povlakem mikrokrystalků KŠ, která se nikam neztratí a navěky kontaminuje ona, nebo rezidua, na která se rozpadne, celý úl, vosk. Doslova žasnu nad mozky některých, kteří toto považují za lepší než akaricidy.
Vždy je horší to co nejde vidět, než to co vidět jde? Rýma=Rakovina, Fosgen=Fíky, Cukr=CO2…stejné počáteční písmena, jedno jde vidět druhé skoro ne a co je smrtelnější a v jaké dávce?
Tvrdou chemiií léčí DRTIVĚ DRTIVÁ většina včelařů a je nikdo nenapadá a nesekýruje jako sekýrujete mě, ať jsem na jakém foru chci. Alternativně léčí jen pár alternativců z důvodu IRACIONÁLNÍ VÍRY. Vymýšlejí nesmysly. Od vymýšlení a ověřování je tu výzkumák a vysoké školy. Jasně jsem mnohokrát napsal, že prostě léčbu dávám preventivně tak, jako se preventivně třeba očkují lidi.
Když máte tolik rád politiku…Většina si u nás zvolila co si zvolila, takže podle vašeho vzorce je to taky jediné možné a správné. Proč by Výzkumák který vyrábí Varidol nebo Gabon Flum dělal výzkum na něco co si může člověk koupit jinde nebo ošetřovat včely jinak bez pomoci jejich produktu? Proč by si ubírali kšeft?
Varidol ani Gabon nehaním, ať si každý používá co je mu po chuti, jen jsem musel reagovat na vaše nesmyslné argumenty.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 30.05.2025, 08:24:06
Aby jste se hned nezačal čertit…Pane Krška, kéž by to na vaši úroveň dotáhla většina včelařů. Až vás dotáhnou, tak by se mohli naučit včelařit ještě lépe a to bez jakékoliv chemie.
Přece není argument pro používání Amitrazu to, že je obsažen v něčem jiném, co člověk používá. My civilizovaní Evropané, bychom měli jít příkladem a snažit se svým vzděláním veškeré nadužívání, plýtvání nebo znečišťování Země omezit. Co když to opravdu někdo umí jen pomocí biotechnických opatření? (přemetení, klíckování, likvidaci zav. plodu atd…)
Všichni jezdíme autem, někdo na benzín. Když doléváme sekačku, snažíme se abychom benzín nevylili mimo nádrž. Neřekneme si: “Vždyť to je jen půldeci, stejně pojedu zítra autem ke včelám a auto mi žere 8l na 100km.”
V čem jsou podle vás a vámi získaných vědomostí nebo zkušeností kyseliny horší? Ano, Mravenčí je pro včely asi nejnebezpečnější, ale co třeba sublimace kys. šťavelové nebo postřik rozprašovačem 15% kys. mléčnou?
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 27.05.2025, 10:32:13
Ale jestli vám rozumím správně, vy tvrdíte, že med výkaly obohacují a je kvalitnější, zatímco med vyššího levlu = panenský je méněcenný. Zajímavá myšlenka a nechám jí bez komentáře.
Nic netvrdím. Proto jsem psal možná a proto jsem pochopil váš příběh s granulemi, tak jak jsem ho pochopil.
Někdy mi přijde, že během čtení příspěvků druhých začnete přemýšlet nad tím co odpovíte a potom vám často něco dalšího, často stěžejního, uniká.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 26.05.2025, 19:58:11
Než aby jste měl ze včel med (možná) více výživnější-zdraví prospěšný, který ale většině nechutná a nejde na prodej, tak raději budete prodávat med (možná) méně výživný-zdraví prospěšný, který půjde na odbyt.
Pokud jsem to nepochopil, tak mi to vysvětlete. Z příběhu si může každý člověk vzít něco jiného.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 26.05.2025, 16:12:15
Já piju když mám žízeň a PETky nepoužívám, ale pamatuji si jako dnes, že si praděda s sebou na pole nosil slabé pivo tuším že “osmičku” a když jsme šli s ním tak nám bral sodovku ve skle. Co vím, tak se “osmička” dříve fasovala i ve fabrikách jako Barum, ZPS atd.
Závislosti nejsou jen psychické.
Psy chováme v rodině od malička… nestalo se nám, že by pes jedenkrát za den nesnědl cokoliv co jsme mu dali do misky. Stačilo s ním jít odpoledne na delší procházku a cestou zpátky už na něm šel vidět hlad…
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 26.05.2025, 14:13:42
O tom co Bůh na světě chtěl nebo nechtěl můžeme polemizovat. Člověka řídí mozek a chemické pochody v něm. Slyšel jste někdy o závislosti např. na zelenině? Já ne a pokud existuje, tak je to spíš psychologické. O závislosti na cukru jste ale jistě slyšel. Víte jak funguje, respektive jak vzniká a co ji udržuje? Dopamin, který se vyplavuje v mozku při jeho konzumaci.
Takže podle chuti, kterou máme danou Bohem vždy poznáte co je dobré? To je kec pane Krška. Nebo je Bůh pěkný hajzl a u hub na to jaksi zapomněl. Kdyby vám někdo do omáčky přidal jednu i ze smrtelně jedovatých, tak podle chuti nepoznáte nic, to vám garantuji!
Že by to teda s tou chutí bylo jinak?!
Jen doplním… Doufám, že med ze zakladených nebo nezakladených plástů dopadne stejně. Protože mi samozřejmě více chutná z panenských a nejvíce z Lípy. U nás to zatím vypadá na dobré podmínky pro její medování. Kořeny ve vodě by mohla mít, ještě ten oheň v koruně ;-)
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 26.05.2025, 11:03:49
To co jste vypsal, jsou u medu spíše makronutrienty a ty mě moc nezajímají. Podobně je to u zeleniny nebo ovoce (barva, cukernatost, obsah vody, chuť…) je relativně jednoduché/levné měřit tyto hodnoty. Ale kdo měří vitamíny, minerály, enzymy, fytonutrienty, fytoestrogeny, probiotické kultury…? Může toho být hodně co měřit…
Teorie: Když žvýkám propolis, tak mě z něj trochu škrábe v krku. Co když se ze zakladené buňky, kterou jak víme včely leští propolisem dostane něco do medu a proto to pak více škrábe? O zdravotních benefitech propolisu víme všichni…
To že něco chutná líp neznamená, že je to to nejlepší pro lidský organismus. 😉
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 25.05.2025, 10:16:14
Je přírodní zákon, že se včely množí rojením?
Pokud odpovíte ano, tak vše ostatní podle vaší logiky 3x3=9 musí být špatně a slepá ulička a přesto nenecháte včely rojit…
Jenže včelám nejde o množení, jde jim o zachování druhu. Rojení je jen další z mechanismů jak toho dosáhnout.
Možná se pletu, ale mám za to, že pan Goro zkoušel i Dadant systém.
Příští rok se chystám poslat med na rozbor známému co pracuje jako laborant. Chystám se mu poslat med z panenských plástů a med ze zakladených. Oba budu odebírat až koncem srpna nebo začátkem září… DOMNÍVÁM SE, že med ze zakladených bude pro člověka výživově přínosnější. Napovídá tomu zmínka o Ukrajinském Brtnickém medu a jeho kvalitě. Tak dám potom vědet.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 24.05.2025, 22:19:21
Měl jsem napsanou jinou reakci, ale nakonec jsem usoudil, že to nemá smysl a že jsem ji psal lehce pod vlivem emocí a ty za mě na web nepatří. Jen si neumím představit, že by s vámi mohl kdokoliv diskutovat, konverzovat naživo. Často odvádíte směr témata tam kam chcete vy. Neodpovídáte na otázky a místo toho pořád jako kolovrátek jedete to svoje ať už se jedná o jakékoliv téma. Já jsem oživil téma s nápadem na ponechání volby velikosti a umístění česna na včelách a vy jste pár příspěvky skončil opět u kapitalismu, militarismu, KSČ a překroutil jste Gorovu fotku na to jak jste viděl včely chodit do úlu pěšky a nebo pod něj padat. Jo a nezapoměl jste na vědecké prostituty.
cituji vás: “Jde jen o přirozenost a čím PŘIROZENĚJŠÍ úl je, tím méně stresu a tím méně úhynů”
A v dalším příspěvku neumožníte včelám přirozenost a podobu česna nenecháte na nich.
Jednoduchá otázka nakonec.
Pane Krška, je možné mít podle vás panenský, suchý med v NN systému např. ve dvou mednících Langstroth 448x159 se dvěma česny kdy je jedno asi 8cm2 uprostřed spodní hrany prvního nástavku a druhé česno je velké asi 25cm2 vlevo (když stojím za úlem) v plném dnu vysokém 17cm?
