Příspěvky uživatele

Ratio může mít více významů, to jistě víte. Např. rčení Ratio legis – „smysl, účel zákona“ by ve vašem překladě nebo lépe odmítání jiné možnosti nedávalo smysl. Takže ratio neznamená jen rozum  stejně jako smysl není jenom zrak nebo sluch.

Příroda má řád, vůbec nejedná nahodile, má své zákony. Včela si prošla miliony let vývoje a získaných zkušeností a proto její druh přežívá. Jedná na základě instinktu, nemusí se zdržovat přemýšlením. Jejího naprogramovaného předvídatelného chování se snažil včelař využít ve svůj prospěch. Lidstvo už svůj vrchol podle mě překročilo a začíná úpadek. Lidi nechtějí souložit, poškozují sebe sama dietami nebo naopak přežíráním protože se řídí rozumem, který nedává smysl a nemá pravidla a řád. 

Také nejsem naprostým zastáncem Darwinismu, má spoustu nevysvětlených mezer.

K čemu je pokrok technický pokrok když sociálně lidstvo degeneuje. Ja jen pár životně důležitých potřeb, které by si měl rozumný člověk střežit a měli by být nade vše. Bohužel to tak dnes často není. Lidi mají radost z palců nahoře a honí u porna.
 

A pane Malino, jste si jistý, že je VŽDY dobré nechávat včely aby si samy vybraly česno? To jako fakt?

Ano jsem si jistý. Včela je narozdíl od člověka racionální tvor snažící se přežít a zachovat rod. Nemá potřebu se nijak sebepoškozovat, dělat něco jen tak pro zábavu, hrát si atd.. Proto váš příklad s mladými a mobily nedává smysl a postrádá nutnou argumentační logiku. 

Pokud jim nadiktujete strojově česno na jedné straně o dané velikosti, tak je to pouze na vás a ne na včelách, takže jim něco nutíte a když někdo něco nutí na sílu vám, tak vás to nestresuje?

Okolní vlivy se mění úplně stejně i u česna pouze vlevo a včelstvo s tím už později nic neudělá. 

Nejde mi o pokusy. Jen bych chtěl aby si každé včelstvo mohlo vybrat na které straně bude mít česno a i jeho velikost. Díky za info. 

Proto jsem nakonec svého posledního příspěvku dal 😉 jen zůstal v textové formě. To eko bylo myšleno jako žert a popichnutí protože používám úly. 

Polystyren mě taky napadl, ale chtěl jsem být trochu více eko, ale je pravda, že to bude to  kousek ;-) 

Sestra jako malá chovala doma potkany, později je přesunula na balkon… léto jim nechutnalo...🤫

Napadl mě pokus. V souvislosti s volbou strany u které má česno být a jak má být velké. Napadlo mě vyrobit vlastně jednoduchý uzávěr dna s otvorem přes celou jeho šířku o světlé výšce 8mm. 

Možnost 1.) Tuto škvírku (česno) ucpat hliněnou hmotou (podobně jako to dělali u košnic) a pouze uprostřed udělat malý otvor pro pár včel. Časem by si mělo včelstvo rozšířit otvor pouze na jednu stranu.

Možnost 2.) Tuto škvírku ucpat celou a jen na každé straně nechat malé otvory a vypozorovat který vč. preferují. Ten který budou využívat méně rovnou zaslepit např. kartonplastem, který by se nacvakl sponkovačkou do poloviny ucpané škvírky. 

Světlá výška otvoru 8mm by měla být samo sebou neprostupná vůči hlodavcům a kdyby bylo finální česno široké cca 200mm tak jsme na ploše česna 16cm2.

Doporučiíte mi jaký materiál kromě mixu koňského trusu s hlínou použít? Nebo nic lepšího, jednoduššího nebude? Na jednu stranu věřím, že z trusu si včely něco taky dobrého vezmou…

Jde mi o to nechat výběr česna co nejvíce na včelách a aby to zároveň bylo jednoduché i kvůli obraně proti hlodavcům. Hranolek se škvírkou přes celou šířku dna by šel později klidně vyměnit za klasický, s otvorem podle vzoru vytvořený včelami pro daný úl, na daném místě. Říkám si proč ne, když to nebudu stát skoro nic a kdo si hraje a pozoruje, nemá tolik času na zlobení. 

Máte tento úl na teplou nebo studenou stavbu?

Kde má česno?

Jaké máte dno?

Možná včelstvo cítí že je mu mezi cihlami xps dobře. Navíc má nad sebou teplem nabitý med a vosk. Med samotný má 10x nižší tepelnou vodivost než voda a u vosku se mi to nedaří dohledat přesně, ale  bude to ještě méně. Zkoušeli jste někdy dávat ruku před česno když včely větrají ikdyž je úl ve stínu? Když je dole plodiště a nahoře med, tak od plodiště nasávaný vzduch bude teplý pro vysoušení. 

Pokud se vám líbí, tak proč ne. Myslím, že vše co vysadíte má pro opylovače smysl. Kromě invazivních druhů a např. Akátu, který zem okolo časem spálí a nic kolem něj moc nevyroste. Dále opylovačům pomůžete když nebudete sekat celou zahradu jako golfový trávník. Necháte pásy s delší trávou, nebo do těchto pásů můžete zasýt luční směs a bude to i hezké  

Pane Krška pokud ignoruju nebo neignoruju něčí názor, který se nijak nedotýká hmotného světa, tak se jen tak v hmotnou existenci nepřetvoří. 
Možná nevidíte, jak si mnozí, mě nevyjímaje, váží toho, že zde sdílíte své včelařské názory a zkušenosti. Mně je ve finále jedno, jestli jste je získal prakticky nebo jen teoreticky. Mám možnost si je ověřit. Stejně se na internetu nemá ničemu věřit a kdyžtak to vyzkoušet na malém vzorku. Z toho plyne, že se vaše názory můžou změnit v hmotnou realitu. 

Pokud v příspěvku odbočíte k názoru na politické ideologie nebo názoru na něčí vzdělanost či inteligenci, tak není vůbec neslušné toto přeskočit a ignorovat. Proč bych se tím měl zabývat, když je to jen váš názor, který nemá nic společného s realitou světa a hlavně realitou světa včelaře. 


 

Jak to bylo krásně jednoduché. Chytání rojů by mě bavilo ze všeho nejvíc. I ty oplodňáčky už jsou dnes zbytečně složité. Z hodně věcí se dělá věda a člověk pak ani neuvažuje nad tím, že to by to šlo vyrobit nebo udělat jednodušeji. Spoustu věcí se i ve včelařině vyrábí aby byly hezké a nebo složitější na výrobu. V něčem je pokrok samozřejmě potřeba, ale hlavně by to mělo být praktické. 
Je to skoro v každém oboru. Ve stavebnictví vymýšlí často složitosti a nefunkčnosti architekti. Na ryby se dříve taky chodilo s batohem a proutkem v ruce. Dnes často rybáři tlačí k vodě celý přívěsný vozík.

Děkuji za video i anonymovi.

Teď nevím na co mám mít jiný/špatný názor. 

Správná nejsou vždy všechna stanoviska.

Mohli bychom tady filozofovat celý den a k čemu?
 

Nezastal jsem se jeho ani vás. Emoce na internet nepatří. Když už tak jen ty pozitivní. Jen jsem vám chtěl přiblížit jak to myslel. 

Nemůžu s vámi úplně souhlasit. Pokud je divočina přistavěná i po stranách. Takže drží na  3  stěnách. Tak se může podařit odříznout pouze horní nejtěžší kus s medem, pokud by k plástu byl přístup z boku. V košnici, jak píšete to podle mě nejde. Určitě ne u prvního vyřezávaného plástu. U posledního krajního možná ano. 

Naneštěstí mám na to čas, ale  neřešíme tady nic konstruktivního nebo inspirativního. Doufám že se budete cítit jen dobře. Ne jako pán na obrázku. 

Jsem na mobilu. Pc mám doma a teď jsem si všiml, že jsem smazal kousek věty. Mělo tam být, že malý hrnec rychle vychladne. To jen k doplnění. 
Ať to trochu zmoderuju. 
Anonym se jen zeptal kde jste vyčetl, že lidé konzumovali eklhaft, který obsahoval směs obsahu plástů. 
Nikdy není důležité kdo si začal, ale co z nějaké diskuze nebo roztržky vznikne.
 

Myslím, že anonym reagoval hlavně na tuto část

 “Byl to eklhaft, med, plod, pyl, košilky po vylíhnutých včelách, mrtvé včely umordované při vyřezávání divočiny, všechno dohromady. Dnes by to jíst nikdo nechtěl! Muselo se to zpracovat rychle, za pár dní to zasmrádlo."

Lidi si tenkrát určitě dokázali poradit a vyřezat si zvlášť dílo jen s medem. 

Spíš by mě zajímalo co dělali se zbytkem. V jiných zemích se larvy zužitkují v kuchyni. Já jsem trubčinu ochutnal syrovou a chutnala trochu jako hrášek. 

Vy jste trochu takový startovací samoser. Nevím jaké máte míry, ale tipl bych vás na přísloví. “ V malém hrnci to rychle vře”. Jak jste někde psal tak i rychle. 

Na stránkách dadantklub mají šikovný zvedáček pro dávání výkluzů. Nejspíš jste viděl. 
Kolega když bere medník, podsazuje další, když teda má, takže prostor je pořád stejný. Ale tam už by potom zmiňovaný zvedák byl k ničemu. 
Medníkové rámky zbavuji včel přesně tak, jak popisujete i tak se mi ale u více včelstev více zamlouvají výkluzy. 
 

Za mě jsou výkluzy super věc a na příští rok si je vyrobím ještě trochu víceúčelovější. Minulý rok jsem pomáhal vytáčet kolegovi, který je má a rozdíl mezi mými a jeho rámky jsem nepozoroval. 
Ometání včel mi v dnešní době přijde jako zaostalý až barbarský způsob jak rámky zbavit včel, navíc ta pracnost. Divím se, že metodika Blaník s výkluzy už dávno nepracuje. Včelám jistě způsobuje ometání vlhkým smetáčkem větší stres a některé i nenávratně poškozuje. 
Líbí se mi navíc víceúčelovost, která se zmínila dříve. 
Je škoda, když někdo něco negativně hodnotí, aniž by to vyzkoušel. 
 

Kdo ví jakou to mělo výživovou hodnotu. Třeba je to podobně jako kvašené zelí a další fermentovaná zelenina či fermentované luštěniny. Třeba to jednou přijde opět do módy jako vše. 

Kvůli jedinému přirozenému způsobu množení včelstev. 

Sumec u nás není tak dravý jako např. na Ebru nebo Pádu. Není úplně blbý a ví, že movitý kaprař ho nakrmí peletama nebo boilie s rybí moučkou a stačí mu jen otevřít hubu.

Co se týče úhynů včel tak vše souvisí se vším. Obě nosemy, viry, kleštík i mor lze údajně najít v prosperujících včelstvech…až pak najednou včelstvo padne a řeší se proč.