Příspěvky uživatele

Možná jste to nepochopil vy, spíš jste nemohl pochopit, protože jste nikdy s tak dlouhým (a celkově plochou velkým) rámkem vlastně nevčelařil. Zatím mi tento rok do TL matka klást trubčinu nešla. Asi to nepotřebovala, když měla SR 448x325 jako zadní na kraji plodiště. V TL byla zatím jen hromada sladiny a stavba tam taky zrovna nekvetla. Proto jsem začal uvažovat nad okénkem. Matku nijak neomezuji, spíš to nechávám na včelách. S tím co teď mají v mednících po třech zásazích tento rok jsem spokojený. Zatím nejsem spokojený s vývojem oddělků a na jednom včelstvu jsem začal pozorovat kleštíka na včelách a o něco menší letovou aktivitu na česnu. 

Taky používám i KM. Síra do úlů ani do souší k medobraní nepatří. 😉

Jedna možnost na skladování i tmavších plodových rámků. Ozonový generátor. Využijete i mimo včelaření např. k desinfekci domácnosti nebo auta a stojí cca 1500,-  

Já nechci špehýrku kvůli vyřezávání trubčiny. Ostatně jste se i vy s panem Goro v jiném vlákně shodli, že je trubčina pro vč. přínos. Chci špehýrku kvůli jednodušší a méně rušivé možnosti odhadu/vypozorování stavby, přínosu sladiny, množství zásob v plodišti a kdy dát na vč. medník. Takže vesměs hlavně kvůli jaru a podzimu. 

Proto si ji vyrobím jednodušeji. Pouhým  vyřezáním otvoru do VN pomocí přímočaré pily. Zevnitř vlepím s přesahem plexisklo 3-4mm tlusté, takže nebude uvnitř včelám zavazet. Na vyřízlé dřevo přisponkuji a přilepím lišty které skryjí spáru po řezu. Možná na ty lišty nalepím těsnění do oken abych měl jistotu.  Bude to fungovat jako dekl otvoru. Zajistím obrtlíkama a bude hotovo.

Každopádně také děkuji za nákresy.

Kdyby vám dneska dal někdo 10 milionů, jen tak, tady máte 10 milionů, měl by jste z toho jistě radost a měl by jste hned lepší den. Kdyby vám ale řekl, když vezmete těchto 10 milionů tak už se zítra neprobudíte. Bral by jste je i tak? Já ne, což pro mě znamená, že není tak zle jak píšete. Komunismus je dobrá ideologie, vše je ale o lidech, proč ti co u vás spravují cestu nedělají efektivně aby to pro vás jako spoluobčana, řadového člověka udělali rychleji. Ano je to sluníčkařství, ale věřte tomu, že pokud by tuto zakázku dělala malá firma, nebo sdružení živnostníků tak by to bylo mnohem rychleji a kvalitněji. Jenže zaměstnanci=hodináři co mají cca 40 hodin týdně nepotřebují aby bylo vše rychle. Je jim to jedno. 

Podle vás asi včelařit neumí, ale do minulého roku mu to stačilo a vyhovovalo.

Ano nad rámky mám někde mezeru 10mm někde 8mm a někde 6mm při podložení středu 10mm pak je u krajů zase méně. Tam kde mám plexi v rámu je to všude cca 8mm, někde nějaký průhyb plexi bude

Jíva kvetla, ale bylo většinu dne chladno, nebyl přínos, nestavili. 

Napadlo mě jak si takové pozorovací okénka do VN jednoduše vyrobit.

Není u mě předpoklad, že by se anaf. šok rozvinul nějak extrémně rychle. Běžně si člověk dokáže zavolat pomoc i sám. Pokud člověk dostane do oka, tak oslepnout může, to jistě ano a jsem si toho vědom. Kolem očí jsem dostal dvakrát a to když jsem šel kolem už bez klobouku, po práci. Došlo mi to, je to mladická nerozvážnost a daň za pohodlí. 

To přistavování a poletování igelitu mně vadilo proto plexi. 

Inspiroval jste mě. Vykroužím si do VN otvory o průměru cca 90 mm. Zevnitř připevním tenkou tvrdou folii. Na vykroužený materiál přilepím tenkou překližku aby to šlo obrtlíkama přichytit opět k nástavku a pozorovací okénka budou na světě.

Pozoruji na jaře jak je obsazené plodiště a v jakém stavu je SR. Dá se odhadnout kdy dát medník. Jakmile přidám medník tak už logicky do plodiště nevidím, ale zase vidím jestli medník obsadili a jak v něm staví. Ještě jedna věc je z jara dobrá na plexiskle. Uprostřed je plexi nad horními loučkami 10mm díky kousku loučky z rámku položeném na HL. Vím s jistotu kdy začínají včely stavět z “nového vosku” začnou přistavovat můstky na jednom až dvou rámcích. 

Až někdo bude u včel vědět s jistotu všechno tak dostane Nobelovku.

Vy už toto pozorování máte asi za sebou, já včelařit neumím a proto se potřebuji dívat a zároveň je to pro mě kompromis s rušením včel. Do té doby budu rád 5minut sledovat co se děje na česně jak magor nebo se mrknu i do 2cm podmetu malou škvírkou v zadní. 

S alergií to mám přesně naopak. Reakci mám stejnou nebo menší než od komára. Dýmák nepoužívám, jen vodu v rozprašovači a do včel chodím v kukle jen když do nich jdu odpoledne a není snůška. 

Okénka, dokonce posunovací má strýc a matečník tam nikdy neviděl ani vidět nemohl protože na krajním rámku, který má nejdál od česna mu matka nikdy neklade protože je plný zásob.  

Je škoda, že to nechcete psát veřejně, možná by se někdo mohl poučit z vašich případných chyb.

Děkuji za upozornění na článek. Někdy člověk neví, že má něco hledat a když jsem v prosinci zadával pozorovací okénko v úlu, tak to tenkrát špehýrku nenašlo.

Od sledovacího okýnka jsem na začátku upustil a využívám k tomu (možná prozatím) 3mm tlusté plexisklo místo igelitu, je přes něj při posvícení baterkou vidět minimálně do půlky plástu, nelétá ve větru, mám v něm vykroužené otvory, které využívám u slabých včelstev abych je nepodtrhl při přidávání medníků. Mám v něm otvor pro stropní krmítko a letos jsem tato plexi v rámu použil i jako mezidno při tvorbě oddělků. Složitější než igelit to je, ale jsou to 3 věci v jednom za málo peněz. 

Děkuji za odpověď. Je mi jasné, že všechno souvisí se vším a že jen Kleštík za úhyny nemůže. Jak už jsem možná někde psal. Kleštíka vnímám jako klíště, někdy nakažené Borelií, jindy Encafalitidou,  jindy ničím. Je potřeba ho nenechat přemnožit, ale za kolapsy/úhyny může jen velice málo kdy. 
Máte pravdu, včely neléčíme, zbavujeme je parazita. Ze včel spíše někdy děláme nemocné svými zásahy. 

Toto číslo Dymáku mám doma. 😉

Díky tento rok na takové dno dám pár oddělků. 

A jak je to podle vás nebo studií se sublimací KŠ? Vy léčíte jak?

16. srpna 2024 pan Marx léčil jedno jeho včelstvo Ekopolem, mělo příznaky DWV, bylo mu milejší léčit alternativně. To jestli neměl zrovna várku s Flumethrinem nevím. Covid mi byl PCR testem prokázán dvakrát, očkovaný nejsem, neměl jsem důvod se nechat očkovat při vysokých protilátkách po prodělání. 

V reakci na sublimaci KŠ v radách pro začátečníka. Odkaz na Italskou studii. Nikdo ze skupiny laborantů nemá nic z prodeje KŠ ani prodeje sublimátorů

https://www.mdpi.com/2075-4450/15/6/409

Jen doplním, že bych chtěl jednou umět včelařit jen s pomocí biotechnických opatření bez kyselin, akaricidů či insekticidů. I kdyby mě to mělo stát nějaké to kilo medu. 

Strýc od manželky včelaří dvouprostorově na 15x rámků. 

Nemyslím si, že chodit do fabriky na 4 směny a vykonávat práci jako cvičená opice je důkazem inteligence. Kdo ten průmysl na Vysočině atd. založil ale nevím. Vím jen, že kde lidé mohli tak něco pěstovali protože šroubku se člověk nenají. Lidi živící průmysl nemají jinou možnost. Za chvilku se budou lidi rodit s papírama na vysokozdvižný vozík. Všude samé sklady. 

O fruktóze a nutričním složení potravy něco málo vím. Nepíšete to úplně správně.

Přirozeně se vyskytující fruktóza je obtížněji stravitelná, má například nižší GI než glukóza tzn. inzulinová odpověď je menší, takže je i menší riziko cukrovky. Problém nastává u průMYSLově zpracované fruktózy, respektive jejím oddělení z přirozeného zdroje a přidávání do např. limonád. Fruktózu játra dokonce z asi 50% mění na glukózu. V ovoci a zelenině je totiž vláknina, která zasycuje (zejména u starších lidí může vláknina způsobovat průjmy, většinou kvůli střevním polypům a jejich drážděním nestravitelnou, ale pro většinu populace pro střevní mikrobiom prospěšnou vlákninou)

Z hroznů se nikdo (možná nikdo 😁) neposral právě kvůli menšímu obsahu vlákniny. 

Můj praděda a prababička se oba dožili 95 let a jejich strava se z velké části skládala ze zavařenin ovoce a zeleniny, kterou si vypěstovali a takto uchovali. 

 

Mohl bych vás poprosit o fotku s medníkovým NN na mail? 

Nedivím se. Jen jsem nevěděl proč jste reagoval tady. Kdybych nečetl/nestudoval nebo nad včelami nepřemýšlel, nepozoroval je tak tady nediskutuji. 

Včela je hospodářské zvíře a je potřeba ji chovat tam, kde jsou pro ni podmínky. V opačném případě je potřeba pilovat metodiku na úkor pracnosti. Tam kde včelařím já je průměr 20-25 kg ročně při dvouprostorovém včelaření na míře 39x24x15 nebo 39x30x15. Ale taky tady máme i 100% úhyny. Letos podle dat místního spolku měli včelaři v průměru úhyny nějakých 60%. Myslím si ale že reálné číslo je i vyšší. Jeden včelař měl před 4 lety 16 včelstev. Letos má na včelnici jednoho žebráka. 
To co platí a je potřeba dělat u vás zkrátka nemusí platit a být potřeba u nás. Jsou zákonitosti, které velice dobře vyzdvihujete a zkušenosti předáváte dál. Pokud se mi část z nich podaří přenést k sobě, jsem zvědaví jak moc dobře na tom moje včely budou. 

Přiznám se, že na začátku jsem videa sledoval, teď už méně a méně. Díky inspirativním diskuzím tady a na foru Šance pro včely. Mimochodem M.S. používá metodiky pro udržení kontroly nad populací Varroa a udržení zdraví včel, které zmiňuje i Leoš Dvorský. Já si do své metodiky zařazuji a zkouším něco od vás něco od Gora něco od strýce, který včelaří právě dvouprostorově s česnem u strany (ne uprostřed) a rozšiřuje z jara podobně jako vy…

 

Nevím proč převádíte diskuzi o rojení sem, tak případně poprosím aby byl můj a Váš komentáře výše přesunut…

Včelstvo mělo mít o nástavek až dva více, bylo ztísněné a proto se vyrojilo, odhadem bylo v 5NN cca 50+kg sladiny. 5.(nejvrchnější) nástavek komplet zavíčkovaný, 4. chybělo zavíčkovat asi 2cm od spodní loučky u krajních rámků. 3. Plod na 5 rámcích, 2 pylové 3 sladina, 2. Obdobně a do 1. nástavku nad nízkým plným dnem jsem nahlídl jen shora a byl plný včel. 

Mám pár vč. na tomto stanovišti teprve od jara a tak jsem chybně odhadl snůšku podle síly. 4vč jsem na tomto stanovišti i zimoval, ale jen jedno je v obdobné síle (také by se vyrojilo, misky zakladeny). Zbytek jsou slabší. V doletu má pár včelstev starší pán, ale moc toho nevyzimoval. Stanoviště jsem vybíral podle mapy.cz. Jsou tady Akátové aleje a bývalý družstevní sad. Podle těchto map pravidelně kvetou a podle informací tyto Akáty obrok i silně medují. Jsou kryté z obou stran kopci a tak je vítr nevysušuje.  Akátový med mně osobně totiž moc chutná. Jen to mám asi 30minut cesty z domu a za mokra musím kus pěšky. Mokro bylo minulý rok hlavně když jsem měl sublimovat nebo dokrmit oddělky. 

Vyrojila se matka z minulého roku z rojového matečníku takže jednoletá.  Vyzimovala ikdyž okolo byli i 100% úhyny, zimní zásoby jim stačily, snůškově si zatím nemůžu stěžovat. Jediné na co si můžu stěžovat je bodavost pokud není snůška a ikdyž je, tak jim prohlídky moc nevoní a hodně propolisují. Ta bodavost je občas opravdu velká oproti ostatním. Zatím jsou nejslabší obě Buckfastky co mám dovezeny z Polska, ale obě přežily zimu, třeba budou přínosem pro genetickou výbavu okolí díky trubcům. 

Všechny loučky mám tlusté 10mm. Horní širokou 22 a spodní jak kde. Někde 10mm někde 22mm.  Takže mezera mezi voštím/dílem je většinou 26-28mm. Jak víte přecházím na kombinaci Lang 325+159. 

V jednom videu řekne že za úhyny nemůže Varroa a v druhém ho chce likvidovat vším možným…

Adam tak priateľský ťa musím podpichnúť….čo iné si čakal, keď v úli včely pre zvyšok rodiny zabezpečili dostatok zásob a nachystali aj kvantum plodu … tak sa pobrali 😉…v úli nemali už miesto, samý med a plod.. predstava že 5 NN vysokých 159 mm je pre silnú rodinu dostatok priestoru je reálna pri kvitnutí čerešne … včely sa o vyrojení z nedostatku priestoru rozhodujú dávno pred vyletením, to musia začať chovať k tomu určené (dlhoveké) včely…

Získávám odhad a přiznám se, že nerad rozebírám včely z důvodu jejich mačkání, snažím se získat odhad pozorováním jen v rámci nástavků a po rámcích kontrolovat jenom občas. Proto si chci zkusit zpříjemnit rozebírání vysokými rámky v plodišti. Budu mít o pár rámků v rukách míň. Toto vč a ještě jedno jsem podcenil, alespoň jsem zužitkoval matečníky do sběrných oddělků (v tomto je zase výhoda jedné míry v sestavě). 

Se zvukem řinčících nebo bubnujících plechů je to kdo ví jak. Někde jsem viděl video, jak včely při určité frekvenci zvuku na okamžik jakoby zamrznou a chvíli se nehýbou…