Příspěvky uživatele

U nás taky. Bláto, mokro, dneska jsem musela mladého pána regulérně osprchovat, protože měl bahno až za ušima. 

Ta jeho radost z tý trošky sněhu je skoro nakažlivá. Takže jsme zase byli přes hodinu venku. Toliko k tomu předsevzetí, že to nebudu přehánět, když nejsem úplně fit. 😀

My si v sobotu udělali odpolední dlouhou vycházku. Šly s námi dvě kamarádky, takže mladý pán měl k dispozici o čtyři ochotné drbací ruce navíc a máme konečně i nějakou společnou fotku. Včera jsem teda ostuda ranní a večerní venčení delegovala na muže. Asi na mě leze nějakej moribundus (se nedivím, děti si už tři neděle úspěšně předávají kašel a rýmu) a nechtělo se mi úplně do toho mrazu. Já šla ven jen odpoledne a nebylo to ono. Dneska  ráno nás čekala sněhová nadílka. Pro mladého pána to bylo první větší setkání se sněhem, tak si to musel pořádně užít, než to zas odtaje. I když mi není nic moc, cábrovali jsme venku hodinu a půl. Odpoledne to asi pojmu úsporněji. 

Achjo vy si to teda vyžíráte. Držím palce!

U nás taky lilo celej den. Pořád leje. 

Dneska je od rána ideální počasí na posezení v ucháči s teplým čajem u krbu. Nemám ani krb ani ucháč. Zato mám psa s integrovanou pláštěnkou a názorem, že není špatné počasí, pouze špatnej kožich a nelíbí-li se nám počasí, můžeme pět minut počkat a ono se možná znění. A když ne, tak platí bod jedna. Takže vlněné triko a ponožky to jistí a vydali jsme se déšť nedéšť, mlha nemlha do lesa. Dnes už podruhé. 😅

Já mladýho pouštím, když na něm vidím, že vnímá. V lesíku u vyhlídky, tam se mě docela drží. Nebo když v bezpečném prostoru potkáme osvědčené kámoše. A stejně mam oči i vzadu a za rohem a musim myslet tak na tři kroky před ním. Ale na otevřeném prostranství jedině na stopovačce. Jak vidí otevřenou plochu, tak vypne, a má potřebu ji celou obsáhnout. Třeba se časem shodneme na přípustné vzdálenosti, ale zatím ke shodě nedošlo. Navíc je to naivní mamlas, v každým vidí kámoše, a opět v tu chvíli vypne mozek a mohl by někoho samou láskou převálcovat. A na rozcabenýho puboše na volno nejsem zvědavá ani já ani okolí. Ono to třeba jednou půjde. Sarouš jozevec pak mimo zástavbu a silnice na volno chodil, ale trvalo to.

Já tuhle měnila trasu kvuli bezprizornímu akiťákovi. Už prý po nějakých psec startoval. Na hřbetě měl kartáč už zdálky a radši jsem zahnula, než riskovat, že si bude chtít na pubošovi mastit ego.

Jinak elektrikou tu psa smaží snad každej druhej. Největší experti si pořídili do Prahy müsterlanda. Myslivci nejsou. Tvrdí jak se tu nikam nedá se psem jít. Pes věčně bez vodítka, protože ho přece nebudou týrat špagátem, lítá jak splašenej. Jednou to za mladým pánem střihl přes silnici těsně před autem.  Teď to řeší tak, že po něm chlap hystericky řve a pálí do něj elektriku. A mně pravidelně vyčítá, že prej chudáka malýho nikdy nepustím z vodítka. 

Já měla dneska velmi opatrnou radost z mladého pána. On ještě úplně nezvládá všechnu tu svojí energii a emoce a vůbec puberta, hormony tryskaj i ušima. A dneska mi přišlo, že ten čas než se zase zasoustředil a začal vnímat, byl kratší a že i ten jeho projev nadšení nebyl tak expresivní. 

A dopoledne si pohrál a zaběhal s se svojí nejvíc nejlepší kámoškou a roční gordonsetřicí, takže doma celkem spokojeně chrněl.   

Já sem hodím pár nepsích, protože včera při ranním a dneska při večerním venčení slunce takhle úžasně čarovalo. 🙂

Jsem posílala fotky chovatelce a shodly jsme se, že mladý pán je magor. 😂 Ale je náš, takže je úplně nejlepšejší a nejúžasnější pubertální jelito pod sluncem i pod měsícem. 😄

To je božan. Jsme zrovna nedávno potkali s mladým pánem barzoje na vycházce. Dospělého teda. To bylo nádherné impozantní stvoření. 

V létě jsem ho na koupačku musela přemlouvat vlastním příkladem a v neděli tam vlezl sám, dobrovolně a ještě čuměl jako: “A ty jako najdeš?"

Chtělo se mi odpovědět: “Blázníš, dědku, ruce i nohy mi mrznou.” 😅

Tady všichni s podzimníma fotkama a mladý pán včera prohlásil, že se hlásí do klubu Vltavských otužilců. 😅

Tehle týden jsme měli mimořádné štěstí na hrací kámoše. 

Dvakrát jsme potkali mladého pána nejvíc nejlepší kámošku, se kterou si fakt sednou povahově i mírou energie a vždycky je to moc fajn živá ale vlastně docela kultivovaná hra. 

Dneska ráno jsme potkali na vyhlídce pětiměsíčního NO, ale s tím jsem hru nakonec radši utnula. Už mi přišlo, že se mladí pánové ty pindíky poměřujou trochu moc na můj vkus. 

Každopádně i když je mladý pán je pubertální jeliman, co se mu mozek odstěhoval do… Humpolce, tak na něm pozoruju, že má vlastně docela cit nebo empatii nebo jak to nazvat a i když s velkejma a středníma kámošema řádí jak černá ruka, tak když potkáme maličký štěndo, tak je najednou neuvěřitelně něžnej a opatrnej. Podobný tendence na něm pozoruju i vůči lidským mláďatům. Myslím, že až dospěje, tak z něj bude moc fajn pes.

Praha zatím bez zásadního větru, kolem poledního mírný deštík, tak jsme šli ven až po tom. 

První štěněčí postroj (resp. druhý, první měl ještě po starouškovi ta do těch 7 kil) jsem pořizovala od Hurtty, zase podle rady chovatelky, co ona dává svým psům. A ti měli šikovnou tabulku a fakt sedl na poprvé. Jenže samozřejmě i když má nějaké rozpětí už mu v osmi měsících nesedí. Šla jsem na to stejně. Vybrala jsem typ, co používá chovatelka na buberťáky a dospěláky, změřila puboše a otevřela si velikostní tabulku a ta je zjevně pro chlupáče nepoužitelná. Tak holt vrátím a objednám znovu…

Já vybírala značku a typ podle toho, co nosí rodiče a (polo)sourozenci u chovatelky. Ale velikost jsem teda odhadla dle tabulky blbě.  😀

Všem marodům přeju brzké uzdravení.

Dneska se mi nevycházkuje vůbec dobře. Včera jsem si střihla anabázi telefonátů s institucemi a propadla do pocitu naprostého zmaru, že ani to venčení mě netěší. Navíc jsem mladému pánovi objednala nový postroj na výlety. Několikrát jsem ho pečlivě změřila, velikost vybrala podle tabulky velikostí a on je mu malý. Achjo. 😢  

My jsme dneska byli na druhé straně řeky v Prokopáku. Výlet to byl asi 12 km. Hezky jsme se prošli. Jen s mladým pánem to dneska mimořádně mlátilo a byl poněkud nervíček. Zastávku v občerstvovně jsem strávila kroužením po Slivenci, protože zkrátka nevydržel v klidu ležet a veškeré snahy ho uklidnit nepadly na úrodnou půdu. Není každý den posvícení. Alespoň metro zvládl celkem v klidu a eskalátory už nežerou malý černý psy.