Příspěvky uživatele

Mladý pan má taky volací jméno jiný než papírový. Ve finále stejně kolikrát má pes ještě mraky dalších krycích jmen jako: “fujtyprasevyplivnito” 😀

Tady venčení v půl sedmý a už bylo nesnesitelně. Včera se nám bouřky úplně vyhnuly. Zkrátka počasí, že by psa nevyhnal. Uložil se pod stůl v kuchyni, kde  je nejchladněji a dělá předložku. 

On není úplně lenoch, ale v tom největším vedru je placka. 😀

Mladý pan je tým Alan 😂

To teda. Mladý pán celý den leží jak mrcha v nejchladnějším koutě kuchyně a tváří se, že není. Nedivím se mu. Na vedra máme zhruba stejný názor. 

Bohužel žádného běhavce poblíž. Ale možná by fungovalo, kdyby muž jel před námi na kole. Aspoň mi to radila známá, co s psama běhá, když jsem říkala, že bychom asi potřebovali parťáka a není, kde brát. Ale na to ho asi budu muset velmi opatrně duševně připravit. 😀

Tuhle fotku jsem váhala jestli se “pochlubit”. Je totiž strašlivě nelichotivá a rozmazaná. Ale mladý pán běží. Zatím potřebuje motivaci v podobě druhého člověka, ale třeba to časem pochopí i bez toho. 

To je totiž jako ten fór: “Víte, co je to mateřská láska? To je to, co matka cítí, když děti konečně usnou” 😄

Co si občas říkám, radši nebudu psát, abych to nezakřikla. Tři kluci. Ty blbý nápady se jim v hlavě jen líhnou. Moooc se těším až vlezou do puberty. 🤣

Včera ráno jsme si udělali vycházku k řece. Na koupačku bylo teda krapet chladno, ale aspoň po bříško tam vlezl. Já pro fotku do půli stehen. Domů jsme se svezli pár stanic tramvají a autobusem. Nechtělo se mi do kopce po svých a mladýmu to taky neuškodilo zopáknoutsi zaklad slušného chování psa městského. Tentokrát byl za pana úžasňáka. Odpoledne si pohráli s madam Vlkovou na zahradě a večer jsme vyrazili už jen na kočkách a čuchací procházku  na vyhlídku. 

Achjo. To je mizerie. Držím palce, ať se podaří to podchytit. 🍀

Myslím, že to bude ono, i když sousedka říkala italský vodní pes. Nevím, jak jinde, ale tady se s nimi roztrhl pytel. 

Mně zatím všichni přišli v pohodě, ale zase je fakt vetšinou jen míjíme. Jednu čubinu máme v ulici a ta je ještě půlroční trdýlko, ale šikovná, kontaktní, i když trochu jemnější. 

Ale jako ať mladýho jen nepomlouvám vzali jsme ho teď večer s mužem, že zkusíme jenom se rozběhnout a zastavit s druhým člověkem jako povzbuzovačem, aby pochopil, že na tomhle postroji má běžet dopředu a táhnout, a ono to fungovalo. Takže to zařadíme jako pravidelnou aktivitu, aby si to zažil. 🙂

Nožičky jo, ale o tom mozku bych pochybovala. Do toho panička, co dlouhej postroj nasazovala prvně, takže se do tý spousty popruhů zvládla spolehlivě zamotat. 😀 

Já myslela, že mě z něj klepne. On už se obvykle chová dost kultivovaně. No a dojeli jsme k areálu cvičáku, kde byl stánek a mladej hned po vystoupení z auta přepnul do módu nervní jeliman. Tahal a štěkal jak mimoň a absolutně nevnímal. Jsem měla pocit, jak kdyby mi sice prdlý, ale už celkem kultivovaný trdýlko, někdo vyměnil za tarzana z pralesa, co vidí lidi, trávu a dodávku poprvé v životě. Jestli moc pachů, těžko říct. 🙈

U nás je teď obrovský boom italských vodních psů. V životě jsem je neviděla. Maximálně v atlasu a teď jich tu potkávám aspoň pět. Jinak klasika retrívři, jorci a jako jorci, různí bullové, pudloidi, rasloidi. 

Já teď zrovna někde četla, že ostatní psi to bordeří plížení často vyhodnocují jako přípravu k útoku. Což dává smysl. Upřenej pohled a napjatý pohyby. 

Ten můj mamlas je zase nepoučitelnej sluníčkovej optimista bez pudu sebezáchovy, až to bolí. Míjíme psa, ten na nás řve jak satanáš, a mladej je schopnej se rozvlnit a nasadit výraz “jéé pejsééék, budeme si hrááát budeme kámoši”. Vodítko je pro jeho vlastní bezpečí. 

Jako já bych to, že člověk vodí psa, kterej není stoprocentní (z libovolného důvodu) na vodítku, nebrala nutně jako negativum. Mladý pán taky ještě přivolání stopro rozhodně nemá, byť zlepšení oproti třeba zimě pozoruju. Tak vodítko nebo stopovačka a fakt to neberu jako ostudu. Je ještě mladej janek, navíc extrémně přátelskej a kontaktní a než řešit, že to bude desetkrát ok a po jedenáctý vypne mozek a nedejbože se něco stane (vletí do silnice nebo se rozhodne někoho nevyžádaně ochumlat), radši tomu budu předcházet. Při venčení už mi obvykle psy na ulici v klidu míjí a mám dojem, že mam vlastně už docela dost pohodový zvíře, ale jeli jsme dneska na zkoušení postroje a úplně přepnul, mozek odpochodoval a soustředění a spolupráce úplně v čudu a já bych nejradši lezla kanálem, jakou jsme měli ostudu. Mnohem větší problém vidím v nevycválaných nebo nedejbože agresivních psech, které majitel pouští na volno a neřeší. Třikrát nás takhle napadl NO, majitel sebereflexe nula a to je problém. Kdyby chodil na vodítku s náhubkem, tak ať si řve jak na lesy, ale vyhnuli bychom se a k incidentu by nedošlo. 

Tedy už to  skoro vypadalo, že odejdeme z prázdnou, nic pořádně nesedělo, navíc mladý pán dělal děsnou drama-queen, ale nakonec přece jen máme postroj. Poslední možnost sedla, dostali jsme tip, jak případně upravit, kdyby mu vadil u ocasu, tak dobrý. 🥳

Bobeš. Ať krásně roste a prospívá a spoustu ožužlaných papučí a vybuchlých plyšáků přeju. 🍀