První venčení po deseti dnech po okolí Chotěboře. Mladý pán byl úplně zfamfrnělý. Teď už jsme doma a je úplná placička. Ale byl spokojený. Do domácí smečky prý krásně zapadl i si rychle zvykl na další domácí zvířata (kočky, slepice, ovečky i koně), která z domova nezná. Ze slepic a ovcí měl tedy nejdřív respekt, ale hned první den mi přišla zpráva, že už je úplně v pohodě. Každopádně zážitků plno, takže teď to bude asi tak tři dny vyspávat.
Celý den větrám průvanem. V ložnici jsem otevřela obě okna. Myslím, že konečně půjde spát. A pršelo skoro celý den. Zahrada to potřebovala jak sůl.
Já se teda probudila ve čtyři úplně splavená. Venku je tedy výrazně lépe. Akorát mam plno práce doma. A muž ještě pojede se psem na veterinu, protože mu v neděli začalo téct oko, aby se zkouklo jestli si tam něco nepíchnul. Dneska už teda vypadalo dobře. Ale ve čtvrtek ho odvážíme na letní byt, tak pro sichr. Jinsk bych asi neplašila. Že se vždycky všechno musí komplikovat před dovolenou.
U nás konečně taky teplota klesla. Větrám jako o život, ale doma se to zatím moc nehejbe. Navíc, jak jsem se přes víkend chladila mokrým ručníkem, tak mi příšerně zatuhly trapézy. 😟
Tady taky furt nic jen hnusně dusno. V dálce hřímá, ale nás to tradičně minulo.
Tady furt nic. I na severní straně baráku 34,5 stupně. Od rána peru, suším a skládám. Z jihu se něco velmi pomalu sune, ale myslím, že moje úvahy jestli mi to prádlo na šňůře uschne dřív než se to dosune, jsou přehnaně optimistické a zas se nám to vyhne.
Ja se zobrazí těch 32 ,co jsme včera v bytě měli, snažím srazit průvanem. Venku začalo foukat, ale bouřka nás v noci minula z jihozápadu. Viděla jsem blesky, hřmělo, ale ani kapka. Pes to furt snáší dobře. Já potřebuju vyprat šaty a vyprat a vyžehlit lněný košile, zabalit nám i mladému pánovi a leje ze mě jako z vola. Vůbec se mi do toho žehlení nechce.
Taky mi přijde, že chlupatec to snáší líp než my.
Vyvrženej vorvaň
My se taky vrátili před sedmou. Mladý pán si teda zaběhal v parku s novou kámoškou ze včerejška, ale jen chvilku. Doma jsem mu vzala pacinky a slabiny vlažnou vodou (chlazení ručníkem přes ten kožich není efektivní, i když on ten kožich chrání i proti vedru, takže ani moc nefuní, když jen leží) a zase bude celej den chrápat.
My šli ráno v šest. To si ještě mladý pán pohrál s čubinou buď bordery nebo australáka nebo nějakého podobného mixu. Doma pak už jen ležel ppd stolem a ven šel jen na čůrání na zahradu. Teď jsme byli asi hodinu a půl na zahradě a stejně je vedro. Venčit půjdeme až v noci.
Přesně. Mladý pán má kožich a snáší to rozhodně líp než jezevčík, co měl srst krstičkou. Ani nefuní, jen prostě šetří energii.
Taky mladej venku být nechce. Normálně litá po zahradě jak čamrda a dneska hned zapadl domů pod lavici a dělá předložku.
Já prohlásila, že čtvrtého gremlina doma nechci. Takže jsem pro volací jméno zabrousila do historie. 😅 Yoda je super jméno náhodou.
Mladý pan by za kus žvance asi odešel s kýmkoliv. On je nenapravitelný sluníčkový optimista a milovník všech lidí (a psů) bez rozdílu. Bude mít smečku kamarádů včetně další stejně staré lapinky, takže věřím, že bude v sedmým nebi.
Mladý pán je oficiálně Goia Gizmo. No nešlo mi to z pusy. Takže od chvíle, kdy začal vnímat zvuky je naučený na volací jméno Hardy. Když mě naštve tak “Pane Hardy”.
Krásné tipy na výlety. Se zrovna v červenci chystáme do Chotěboře a asi si jeden den budeme chtít opustit lidi a udělat si výlet. 🙂 Jen tentokrát budeme bez mladého pána. Ten má domluvený “letní byt” v Jižních Čechách. Tak budu asi pěkně na trní, jak to zvládá… Ačkoliv si myslím, že hůř to budu snášet já.
Kamarádka, co šije historické uniformy a jezdí po akcích říká, že si člověk zvykne a vlna a len izoluje, ale mně je z představy léta a soukenného kabátu nevolno.
Já prozatím odložila běhání a tahání a to mi zrovna přišly cajky. Ale jsme oba vaření už v těch šest ráno. Vyhlídka na ještě větší vedra mě upřímně děsí. Fujtajbl ve spolek.
Ty vedra jsou za trest. Chodíme brzo ráno před šestou, přes den akorát rychlý venčení na zahradě a pak večer po osmé. Dřív se nedá. Dneska byla oboustranně dobrá mentální konstelace, tak jsem usoudila, že na bezpečných místech můžu zkoušet odbourávat stopovačku. Byl hrozně šikovnej pes. Na otevřeném prostranství to ještě asi potrvá, tam má pořád potřebu obsáhnout celý prostor a vypnout mozek, ale na cestě v lesíku krásně vnímal.
