Příspěvky uživatele

Asi že jsem jeho miláčka označila za agresivního debila. Nebo, že jsem na něj nejdřív zařvala ať si ho odvolá, zatímco jsem se snažila od sebe psy odtrhnout. Co já vím. Byla jsem vytočená do běla. Ještě jsem se skoro modlila, aby si ten zmetek hryznul i do mě, že by z toho pak měl pán problém. Ale když jsem objevila modřinu až dneska, tak těžko dokážu, že to bylo zrovna od jeho psa a nepraštila jsem se třeba o kliku. Navíc kdybych s tím šla k doktorovi, tak se mi snad ještě vysmějou, že hrotím jednu modřinu. 

My se včera vrátili z dovolený. To byla taková pohoda. No a jsme zpátky doma a hned při večerním venčení nás napadl černý ovčák. Od Vánoc je to potřetí. Oni ho začali nekdy v lednu/únoru vodit na vodítku, tak jsem polevila v ostražitosti. No a včera ho zas měli na volno. Vyřítil se na nás ze zatáčky. Nestihla jsem nic. Vůbec jsem ho nečekala. Dikybohu za hustý chlupy. Mladý pán je v pořádku. Já se klepala ještě za dvě hodiny. Chlap po mě ještě sprostě řval. Dneska jsem zjistila, že krom toho, že mám zase bolavou půlku člověka, protože jak jsem se snažila ho mladýmu sundat z krku, tak jsem si asi hnula se zádama, tak se mi ns předloktí vybarvujou parádní modřiny. Vůbec si nevyvavuju, že by mě některej ze psů vzal ruku do huby. Takže asi definitivně měníme venčicí lokál. Tady to začíná být o nejen nervy, ale o zdraví. Každej tu vodí psa na volno bez ohledu na to, jestli je nebo není vychovanej a když svého psa bráním, jsem ještě ta špatná já. Fakt toho mám dost. 

Domů teda chodíme jak Jožin z bažin, ale to předjarní počasí je skvělý. 🤩 Navíc mladý pán začíná vážně hezky vnímat. Třeba nejsme úplně marný. 😆

No fakt je dneska vedro. Odpoledne jsem šla jen v mikině a stejně jsem splavená jak kůň. A na mladýho asi leze jaro. Jak začíná hezky vnímat, tak zároveň zrovna dneska je uňafanej poskakující kašpar. I když odpoledne to bylo lepší než ráno. 

Na nůžky naštestí nedošlo. Ale už jsem si říkala, že dobrý, šla něco delat a muž mě volá, že našel další. Takže celá vymotávací a česací anabáze podruhé. Před odpoledním vencením ho snad ješte jednou vezmu hrablem a kartáčem důkladně.

Dneska zatím venčení nic moc. Tady je bláto a hrozný “vedro”. Mladý pán byl dneska totální uňafanej mimoň a ještě si z procházky donesl v hřívě zamotané bubáky. Vůbec nevím, jak se mu to povedlo, protože jsem ho měla buď na kratkým vodítku nebo na šňůře na sedáku. Takže jsme doma dobu vymotávali a vyčesávali bubáky z chlupů. 

Kamarádka tomu říká prací program na vlnu. 😆 Mladý pán se teda ve sněhu vysloveně rozkošnicky válí a mele a reje. Potřebujem sníh. Nebo jaro. Tady je zas hnusná, klouzavá břečka. 

Mám zkušenost od známé. Vysokoškolačka. A když mi líčila, jak pořídili současnou čubinu, tak mě vomejvali. Štěně nečipovaný, čip dostali bokem, ve skoro třech měsících mělo snad jedno očkování, dospělí neočkovaný vůbec. Tak jí říkám, že to je nějaká množka. Prej ne, prej oni jsou jen alternativní a ona se k nám tak měla. Čubině je rok a čtvrt, má težkou epilepsii. Bere léky a stejně má záchvaty. Posledně při společné procházce byla uštěkaný ustrašený uzlík. Už dlouho jsme spolu ven nešly. 

Já mám rada sníh. Nemám ráda ten uklouzanej marast a břečku. 

No v pondělí ráno nasnežilo i u nás v Praze. Do večera to roztálo a umrzlo, takže před barákem, jsem cestou z venčení udělala efektní piruetu s hnula si s nečím, takže včera jsem fyzio hlásila, že kdyby se mě zeptala v pondělí dopoledne, řeknu, že mi je skvěle. Po té piruetě už je to horší. 😀 No a dneska zase sneží. 

Mno a mladý pán dneska ráno našel poklad. Hrdě si ho nesl celou procházku. Tak já nakoupila mraky míčků, protože to naše ADHD jelítko potřebuje mít pořád něco v držtičce. A nic. Furt jsem, jen sbírala upuštěný míčky. Takže jsem je přestala na procházky brát. A hnusnej oslintanej polorozpadlej tenisák si nese jak král. 😆

Taky nás musím pochválit. Zdá se mi, že mladý pán se začíná probouzet z pubertální hluchoty a poslední dny dost hezky reaguje na přivolání. Samozřejmě chodí se stopovačkou, ale už to nevypadá tak beznadějně. Tak snad jsem to právě nezakřikla.

Ano konečně zas napadlo a nevenčím polomáčenýho psa. A zapomněla jsem k nákupu přihodit granule, tak jsem si vyhrála se snídaní. 

Na mě děcka koukala jak zjara, když jsem se jim snažila podat historické souvislosti v zeměpise. A při tom souvislosti jsou důležité. Achjo… Jenže druhej stupeň je už tak semletej a demotivovanej systémem, že ty děcka už často vůbec nic nezajímá. Jen to jakou dostanou známku.

Ono je jedno jestli škola nebo školka. Školství je zkostnatělý moloch. Neumí pracovat s individuálními potřebami jednotlivců, s dětmi, co nezapadají do škatulek, ani s dětmi nadanými. Fakt chápu rodiče, co jdou cestou domácího vzdolání a alternativních škol, když mají tu možnost, protože stav státního školství mě jako matku budoucího prvňáčka taky naplňuje pocitem naprosté marnosti. Reformy jsou polovičatý a šitý horkou jehlou a můžu se jen modlit, aby chytil dobrou učitelku a ne nějakou vyhořelou, co si za třicet let neaktualizovala poznatky. 

Upřímně, po tom jakou zkušenost jsme měli se studovanou pedagožkou, kdy z dítěte, které se do školky těšilo zvládla vyrobit uzlíček nervů, co mi doma plakal “maminko, nezlob se na mě, že si nechci ve školce hrát” a půl roku trvalo, než bylo možné ho dát do jiné školky aspoň na dopoledne, si myslím,  že pro práci s předškolními pidižvíky je zásadní hlavně empatie a cit pro práci s různorodými dětmi. Po téhle zkušenosti se nedivím, že někteří rodiče na státní školství úplně zanevřou. Ze tří dětí mám dvě se speciálními potřebami a najít školku, která by uměla integrovat děti, co nespadají do škatulek je fakt problém. A to i mezi soukromými.   

Já rozhodně nejsem žádnej kynolog. 😅 Ale právě jsem do lapiny šla s tím, že nechci rozvážného důstojného pána, ale parťáka “do akce”, ale ne zas nadzvukový šídlo typu bordera. A hlavně, aby byl předpokla  vstřícnosti k dětem. A to všechno lapina splňuje dokonale. 

Jako lapiny jsou uštěkaný duracel králíčci. Aspoň ty, co jsem měla tu čest poznat. Ale určitě se to dá eliminovat. Mladý pán doma skoro neštěká. Štěká, když se dostane do nějaké emoce, kterou neumí zpracovat. Ale řekla bych, že to je lepší než třeba před měsícem nebo dvěma. Navíc je furt strašný děcko. Při vítání teda jedu, že nevítám dokud nemá všechny tlapy na zemi. 

Tady se venčí blátivě. Z fáze “ledová krusta” jsme ve fázi bláto všude. Mladý pán musí po každé procházce do sprchy a tečou z něj potoky černého bahna. Ale aspoň jsem dneska zvládla naporcovat a napytlíčkovat maso. A už jsem vážně otrávená místní mentalitou “nechám psa běžet ke každýmu” a “vodítko je mučicí nástroj”. Zas jsme tuhle měli incident. Prudnýho ohaře se mi teda podařilo chytit za obojek a počkat, než si ho majitelka vyzvedla, ale sakrapráce nejsme údajně první, koho přišel vypruzovat. A i kdyby si chtel jen hrát … Tak je to prostě otravný. Máme svých pár osvědčených kamarádů, nevidím důvod, proč by se pes musel kamarádšoftovat s úplně každým. Zvlášť když pořád pracujeme na tom, aby se s ostatními ideálně v klidu minul.

Tak ne. Pořád je pes v pražské MHD zdarma, pokud má člověk platný jízdní doklad https://pid.cz/informace-k-cestovani/cestujeme-se-psem/

Ty jo, tak to je zrada. Já si kvůli psovi pořizovala roční kupón…