Nora je Boží…
vzpomínám na Bellinku, ta byla zrovna taková…žije teď ale v dobrých rukou, jen ji už neuvidím… krasavice jsou obě, Nora i Bella 🌷
Nora je Boží…
vzpomínám na Bellinku, ta byla zrovna taková…žije teď ale v dobrých rukou, jen ji už neuvidím… krasavice jsou obě, Nora i Bella 🌷
Strašný zážitek 👍
Taky mám nový zážitek z července. Zase s bullem. Moje oblíbená hráz. Jdu za pánem s malými dětmi. Když už jsme ke konci hráze, pán si mě všimne a křikne dopředu na nějakou ženu, že má dávat pozor, že mám pejska.
Nevěděla jsem o nějaké ženě, psu, byli celou dobu za stromy za rybníkem. Psi nevěděli o sobě, dokud jejich neuslyšel upozornění. Už to měl asi jako povel, vysmekl se a najednou jsem viděla, že se směrem od stromů k nám řítí něco rezatého. Než mi došlo, k čemu došlo, že je to pes, pak že je to bull, proběhl kolem páníčka. Ten na něj skočil, zalehnul ho a celou dobu na něm ležel, abychom mohly s Bonnie projít. Super reakce, ale nebylo by to třeba, kdyby měli psa zabezpečeného.
sutrik:Taky mám nový zážitek z července. Zase s bullem. Moje oblíbená hráz. Jdu za pánem s malými dětmi. Když už jsme ke konci hráze, pán si mě všimne a křikne dopředu na nějakou ženu, že má dávat pozor, že mám pejska.
Nevěděla jsem o nějaké ženě, psu, byli celou dobu za stromy za rybníkem. Psi nevěděli o sobě, dokud jejich neuslyšel upozornění. Už to měl asi jako povel, vysmekl se a najednou jsem viděla, že se směrem od stromů k nám řítí něco rezatého. Než mi došlo, k čemu došlo, že je to pes, pak že je to bull, proběhl kolem páníčka. Ten na něj skočil, zalehnul ho a celou dobu na něm ležel, abychom mohly s Bonnie projít. Super reakce, ale nebylo by to třeba, kdyby měli psa zabezpečeného.
Tohle je naprosto absurdní,že si dementi s takovým kriplem dovolí chodit bez náhubku a pouštět ho volně
Nechápu to ani z pohledu těch majitelů. To jako v každé krizové situaci bude pán psa špendlit k zemi? Viz janaa - košík a vodítko je nenapadlo? Co pak z takového venčení mají?
Nejsem si jistá, jestli šel volně. Spíš ne, protože by pendloval mezi paničkou a pánem. Je možné, že se vyvlíknul z obojku. Pán si něco zamumlal “pod vousy” a nevím, jestli jsem slyšela dobře “vyvlíkl”.
Ale i tak. Určitě by to nebylo prvně. Je třeba něco, z čeho se nevyvlíkne. Třeba stahovák. Na bulla by to neměla být potíž, na rozdíl třeba od chrtů, kterým stavba těla umožňuje vyvlíknout se snadno z běžných obojků i postrojů.
My to víme. Ještě to chce, aby si to uvědomovali i někteří majitelé a přistupovali k tomu zodpovědně.
Myslím, že to bude v budoucnu ještě horší, pozoruju, že se čím dál víc rozmáhá takový to “on se potřebuje svobodně proběhnout”, navíc různí kříženci bullů začínají být hodně oblíbení, protože jsou levní a miláčci k dětem. Pořád ještě nemám ten paralyzér, tak ho konečně musím koupit.
bože kriste,by mě strachem švihlo☹️
chudero malá nebohá statečná
z dnešní lesní vycházky-za Koryčanama,kousek lesem,kousek kolem krásně rozkvetlých louk,který ovšem nejsou moc vidět na tom mobilu,pocestě jsme sbíraly hříbky do mé košile🙂
a tohle jsme našly v sobotu v lese
Teda holky…vy máte s těma bull psy “zážitky” …jako fakt děkuju bohu, že se mi tohle ještě nestalo a doufám, že svůj “psí” život bez takových zkušeností už nějak doklepu.
Ten na něj skočil, zalehnul ho a celou dobu na něm ležel, abychom mohly s Bonnie projít. Super reakce, ale nebylo by to třeba, kdyby měli psa zabezpečeného.
No tohle mi připomnělo, jak se mi z obojku vyvlíkla Gina v parku…to bylo taky divadlo, jak jsem po ní skočila a válely jsme se po zemi a já přemýšlela, jak jí nasadím obojek…bála jsem se, že když jednou rukou pustím, tak že se mi vysmekne….od tý doby bez postroje, který ten obojek jistí, ani ránu…tohle už v životě nechci zažít.
Dafi:a tohle jsme našly v sobotu v lese
Snažím se pochopit, co to je 🤔.
Lebka seshora.
Lebka. Ale komu patří, netuším.
K venčení - na dovolený se mi stala veselost. Vracím se s rotvicí a Netvorem z rozsáhlých luk, kde neskutečně řádili, směr civilizace, oba dva na vodítku. Procházíme úsekem zarostlým stromy a křovinama, z dálky slyším “Peginoooo”. Pro jistotu nahlas promluvím na svý duo, aby nás lidi blížící se z protisměru zaregistrovali a fenu si stáhli k sobě. Prdlačky prd, z ostrý zatáčky se proti nám vyřítila tryskající ohařka, prolítla těsně kolem nás na úzký cestě. Já se lekla, psiska tuplem. Něco pro strachově agresivního Netvora, samože vyletěl jak hovado, měla jsem co dělat ho udržet. Prdele, člověk s ním systematicky pracuje jak v rukavičkách, a pak tohle.
Šourem se vynořili ze zatáčky majitelé Peginky, dost asertivně jsem je požádala ve vší slušnosti, ať si čubu zavolají. “Dyk si vás nevšímá!” Je faktem, že jen pokukovala, nebyla agresivní. I tak to bylo něco na mě. Azylák se strachovou reakcí, rotvice přinasraná, co kdybych nestihla zareagovat, co kdyby tam jel člověk na koni, pouštět psa do zatáčky, kam nevidím, tohle se prostě nedělá… “No tak pardon teda!”
Echjo.
Yoda si dneska udělal ostudu. Byli jsme v lese. Kombinace rostou a je hezky před slibovaným deštěm = bylo to tam jak na Václaváku. Yoda na lesní silničce je vždy na vodítku (je to uzoučké a lesáci klády sváží každou chvíli). A proti nám se vynořila starší dáma se třemi boxery. Tedy boxerkami. Dvě mladší vzala na vodítka, nejstarší (šedivá psí dáma) byla na volno. Yoda vrtichvostil, holky taky… prohodili jsme pár vět… ale když je paní pustila a všechny najednou si šly Yodu prohlídnout a oňuchat… tak začal tiše brumlat a jasně dával najevo, že my jdeme dál na procházku a nebudeme se zdržovat… A pak jsme zatočili na strmou lesní pěšinku a už jsme ve stráních nepotkali ani nohu a Yoda si mohl užívat svobodné výletění jak máme všichni rádi
Lebka. Ale komu patří, netuším.
Divočák.
Jsem si říkala dle těch stoliček, že možná divočák. Ale nebyla jsem si jistá, takže status “netuším”.
Děkuji Vám!
taky zážitek…..
njn,oni ti lidi mají pocit,že když ten pes je hodnej a nevšímá si,tak vlastně,oni nemají problém…
že kvůli nim ho mít někdo může nechápou….
my si daly socializační projítí mezi loukama na pěšince s chrtíkem,byl na stopovačce,když jsme se míjely,tak jsme si daly psy k sobě,s pozdravem se minuly,-já mezitím hučela na svý psy-Tady su,tady su,tady su-a mám piškotky!!!!!-takže Dafča jemně zabrumlala -tak,že to bylo slyšet jen,když ji člověk napjatě sledoval,a pak po mě čučela,kdy budou ty piškotky…
nevím-jak moc je to kynologický,ale používám to při míjení jinýho psa-povel-Tady su!!!-něco jako budeš u mě-někdo používá -SE MNOU
a pomocný povel mám piškotky-připomenutí,o co by přišla,kdyby začala vyfnákávat….
že kvůli nim ho mít někdo může nechápou….
Přéésně. Nula empatie. Druhej den jsem šla stejnou trasu, vynořím se ze zatáčky a proti mně holčina na koni. Automaticky jsem hodila odbočku na louku, nechala jim prostor. Netvor zvládá koně, ale jak na něm někdo sedí, už je to divnej živočich kříženej a nebezpečnej. Slečna hlasitě poděkovala a projela v klidu.
Na míjení takovýchto nebezpečenstvev mám Netvora naučenýho na “Čeká”. Odmalinka drilovanej povel původně u misky s očním kontaktem, pak přenesenej na zahradu a posléze i dál. Jestli sedí, stojí nebo leží u toho povelu vůbec neřeším, podstatný je, že vnímá mě a čumí na mě, zastavím se u toho. Odměnou je prostředí, takže pak pokračujeme ve vycházce. On je fakt jinej, naučila jsem se u něj spoustu věcí.
Ty to děláš taky dobře, je důležitý najít, co na kterýho psa fungá. 🙂