Politika...

Tak jinak….9.dubna 2003 se hlasovalo v Evropském parlamentu o přijetí ČR do EU, v balíku celkem deseti přistupujících zemí. Dostali jsme jako ČR 489 hlasů, což bylo daleko nejméně ze všech kandidátů - ti ostatní dostávali, leckdy výrazně, přes 500 hlasů. Příčinou bylo to, že PROTI členství ČR v EU hlasoval celý europoslanecký klub CSU, vedený B. Posseltem, a také skoro polovina europoslanců CDU. Důvod? Samozřejmě tzv. Benešovy dekrety.

Posseltovi fakt nejde o žádné smíření, resp. pro něj by bylo smířením zrušení tzv. Benšových dekterů, které vlastně ani Benešovy nebyly 😀 je to hodně hodně hodně zavádějící výraz 😀 úplně stejně, jako sudetští Němci, to je vlastně také hodně zavádějící výraz.

Nevšímáme si jich, kéž se chovají stejně k nám. Kdo věří jejich  stanovám, kecům o  přátelství, jeho věc, ale praktikujte si to s nimi a u nich. Ostatní to nezajímá a mají z nich obavy. . Evidentně nemáte veškeré info o jejich praktikách, vždyť to není dávno, co se předvedli celému světu. Už jsem sem dala historické minimum, zopakuji to i když vím, že marně. Mají to v krvi, mají to v genech.

z FB Robert Vansittart (1. baron Vansittart): Vysoce postavený britský diplomat, který působil na ministerstvu zahraničí před a během druhé světové války (1929–1941). V březnu 1945) napsal: "Germáni jsou tak barbarští, že pro každého, kdo s nimi nemá osobní zkušenost, je to téměř nepochopitelné, a jsou to rození zákeřníci. " To však nebyla jeho vlastní slova, citoval římského historika z prvního století Patercula. Uvedl také podobné výroky dalších antických historiků, filozofů a spisovatelů - Tacita, Seneky, Klaudiána, Nazaria, Ammiana, Marcellina, Ennodia, Quintiliana a Flavia Josefa.

Ne, na tom aktuálním sněmu v Brně se oficiálně nepožadovalo zrušení Benešových dekretů. Posselt opakovaně říkal, že to není cílem akce a že nechce otevírat českou vnitropolitickou debatu. Na druhou stranu ale Benešovy dekrety dlouhodobě označuje za morálně problematické kvůli principu kolektivní viny. A právě tady vzniká ten konflikt. Jedna strana říká, že jde o smíření a druhá strana to vnímá jako k relativizaci nacismu a možným majetkovým nárokům.
A pak je otázka, k čemu se přikloníte. Pokud by to byl akt usmíření, jsem s tím OK, ale dokud zpochybňují benedekrety, tak jsou to za mně jen kecy v klecy a ten zájem tam prostě být může, jen se tak pokradmu podsouvá.
Jinak i přes to, co se sudetským Němcům stalo po 2. sv. válce, nelze zapomenout, že významná část sudetských Němců přispěla k destabilizaci a nakonec i rozpadu první a Československé republiky, která byla ve 20.–30. letech považována za jednu z mála stabilních demokracií ve střední Evropě. Sudetoněmecký landsmanšaft vznikl po válce hlavně mezi vysídlenými sudetskými Němci v západním Německu a Rakousku. To znamená, že jeho členská základna zahrnovala mnoho lidí, kteří před rokem 1945 žili v Sudetech — a protože většina sudetských Němců ve 30. letech podporovala henleinovské hnutí, je pravda, že mezi členy byli i bývalí podporovatelé nacistické politiky nebo lidé s touto minulostí.
Samozřejmě antifašistů a neprávem potrestaných lidí je mi líto a líto vždycky bude. Ale taky mám pocit, že se výše uvedené tak ěnjak začíná relativizovat.

Buggyra:

Prosímvás, tady někdo zaznamenal, že by na tom sudetoněmeckém sjezdu padly nějaké obhajoby genocidy, násilných akcí na obyvatelstvu z obou stran, pochodů smrti a podobných? Někdo to tam prosazoval a sjezdaři mu tleskali? Tady někomu přijde špatné, že se připomíná minulost a nějaká skupina lidí stojí o to, aby se ta hanebná neopakovala? Vy jste na tom sjezdu byli a mluvili jste s těmi sjezdaři a měli jste z nich pocit, že si kolíkujou Brno, aby si ho mohli připojit? Nebo je to fakt jen minulost té organizace nebo předků těch lidí, která vám rve srdce?

I vy kladete na roveň násilné akce na obyvatelstvu z obou stran. A o to přesně jde. Velký rozdíl je v tom, že ze strany Německa to byla státní vyhlazovací praxe, zatím co v bezprostředně poválečné době to byly činy válkou zdivočelých jednotlivců a skupin, které nebyly navázány na stát. Stát, který oni zničili a který se těžko obnovoval, vlastně vznikal znovu. 

Je to s vámi těžké, když řeknete “nezajímám se, neklikám, ale mám pravdu.”

Chápu, je velmi složité, velmi, dát si vše do souvislostí. Netrapte se  tedy. . . . opravdu to nepadlo v B.

https://www.facebook.com/reel/1313513736801296

V Německu je několik podobných spolku, ale problémy jsou s tím vedeným  B.P. Za divoký odsun se omluvil V.H. hned v 90. Češi jsou s Němci dávno smíření. To jen B.P. a spol. se nedovede smířit s výsledkem války a chce abychom se my smířili s jeho viděním světa. Jak vidět z vandalismu kolem sochy E.B., celkem se mu to daří.

Není nutné, aby se opět rejpalo v minulosti a zbytečně se rozdmíchávaly vážně na obou stranách s kecama o smíření. K tomu již v minulosti došlo. Nejdůležitějším krokemk tomu byla Česko-německá deklarace (1997), kterou podepsaly vlády ČR a Německa. Ta je obecně považována za formální rámec česko-německého smíření po druhé světové válce a odsunu sudetských Němců.

Ať si Němci dělají sjezdy u sebe, my jsme s nimi už vyrovnaní.

Vaše argumenty v zásadě sedí. Jenže samy o sobě nejsou „důkazem“, že sjezd sudetských Němců v ČR je buď správná věc, nebo naopak chyba. Každá strana se na to dívá úplně jiným úhlem. Odpůrci vycházejí z jiného rámce: mají za to, že sudetoněmecké hnutí se nikdy úplně nevyrovnalo se svou rolí v roce 1938, že dodnes do určité míry zlehčuje rozbití Československa a že příliš silně zdůrazňuje hlavně utrpení Němců po válce. Z jejich pohledu tedy nejde jen o historii, ale o to, jak je ta historie vyprávěná. Takže ten spor ve skutečnosti není o tom, jestli se při odsunu děly zločiny – na tom se dnes už většina historiků v zásadě shodne. Jádro je jinde: v symbolech, v paměti a v tom, kdo je v tom celém příběhu vnímaný hlavně jako oběť. Pro spoustu Čechů je to pořád silně emočně nabitá zkušenost: nejdřív Mnichov a podpora části sudetských Němců pro rozbití republiky, pak okupace a nacistický teror, a teprve potom poválečný odsun. Tenhle sled událostí se v české paměti dost hluboko zapsal. Zastánci naopak říkají, že právě proto, že už dnes nejde o žádný revanšismus a že obě strany v průběhu let uznaly utrpení té druhé, může být sjezd v Česku vnímán jako normální součást smíření a vztahů bez starých bloků. Formální smíření mezi Českem a Německem ale už dávno proběhlo – hlavně po roce 1989, vstupem Česka do evropských struktur a symbolicky především Česko-německou deklarací z roku 1997. Z pohledu českého státu jsou tak otázky Benešových dekretů, odsunu i majetkových nároků v podstatě uzavřená kapitola. Právě proto ale část lidí říká: když už k oficiálnímu smíření došlo, proč je vůbec potřeba, aby se sudetoněmecké sjezdy konaly zrovna v Česku? Co je jejich skutečný smysl? A tady vzniká podezření, že nejde jen o pietu nebo dialog, ale pro někoho i o určitou symbolickou nebo historickou agendu. Naopak zastánci namítají, že smíření není jednorázový podpis na papíře, ale dlouhý proces, který se musí nějak žít i v praxi – a že setkávání na místech, odkud byli Němci po válce odsunuti, k tomu prostě patří. Takže námitka, že „už jsme se přece smířili“, je naprosto legitimní. Celé to ve výsledku není o jednoduché pravdě, ale o střetu různých pohledů na historii a na to, co vlastně znamená smíření.

Brnu? Jste mimo smysly, Brno to zaplatilo. Z našich daní. Tohle co předvádíte není normální, to je čistá manipulace a překrucování faktů. Na ostatní raději nereaguju, zeblel bych se z kolaborace vás progresivistů

Sarah01:

A proto se musí msta vykonat i na dětech, že, vy šedá auro.

Znova se ptám, jaká msta na dětech

Jedná se o německé peníze především, nicméně byly pozváni Meeting Brno = český festival, který je do Brna pozval jako součást dialogu. A ten dostává dotace mimo jiné i od města Brno.