boha, má to IQ 30, musíš prostě stát nad ním!
To se dělá tak, že “co zničíš, ti strhnu z odměny”. Cesmína stála tři sta, tak tady máš o tři sta méně. Nazdar, těšilo mě." Příště si dá sakra majzla. Z cizího krev neteče, že.
Holky marodné - Sago, Buggyro, jak jste na tom, je vám líp?
Děkuji za optání, je to lepší než v pátek. Celou sobotu jsem poctivě ležela (tři pračky, myčka, jedny zašité punčochy na stroji - jedna jehla zlomená, nic neuvařeno, nic nezkorigováno, nic dalšího nezašito, nevysáto, nevytřeno… ale vyváleno, pospáno, Kocour pomuchlán, televize jela celý den, stihla jsem tři filmy komplet a pak ještě kopu toho, co dávali v TV). A vedle jsme se bavili o langoších a já na ně dostala chuť, tak jsem ještě splácala několik langošů, no patlámo strašné, ale tentokrát mi i těsto vyběhlo a kdybych nějaké nevysušila do tuha, bylo by to i dobré. Tak mě na domácí zase chuť na drahnou dobu přeje. I když… mám ještě tři syrové zamražené 🙂
No a neděle vstávačka ve čtyři ráno, v pět odjezd z výběhu dvěma auty, já s větším osobákem jako technická podpora mámině dodávce. Ze závodů jsme odjížděli po druhé, nic jsme nevyhráli, naopak jsme byly poslední, v prvním kole jsme spletly kurz, přejely jeden průjezd a vracely se (ale opravily jsme si to, takže nás nevyloučili). Já jsem nazpět jela přes Prahu, abych si tam vyzvedla pneumatiky na jeep, jeden kluk dával za odvoz. Tak aspoň něco. Ještě se musím podívat, jak jsou staré a jaký mají dezén, jestli si to troufnu obout na auto nějak na dýl než na léto. Ale ta rezerva, na které teď jezdím, už je fakt orvaná jak samice, něco nazout musím… No a když jsem měla pneu skoro už narvané do kufru, tak telefon, že dodávka se rozbila (ehm, kde jsem to jen slyšela) a že stojí asi 50 km od domova a že potřebují nějak odvléct aspoň z dálnice. No tak jsem skočila do auta a jela na hranici svého strachu (ještě že děcka, co jela se mnou, nic netušila…) a za rekordní čas byla u nich, no zapřáhli jsme dodávku i s naloženými poníky na lano a jupí domů. Dojeli jsme v půl sedmé, ještě pofackovat lehýnce koně (ještě že napršela voda) a domů úplně grogy za tmy tmoucí… Ještě že jsem měla jeden sušený langoš na pánvi a zbyly mi ze sváči dva chleby ve vejci, jinak bych neměla sílu si ani nic uvařit k večeři… No během dne mi bylo jakž takž, ale večer bylo jasno, že to bylo špatně.
No a dneska jsem se zvesela zbudila s knedlíkem za patrem úplně stejně jako to minulé pondělí, kdy mi to začalo. Takže jedem druhé kolo, jupí 😀 Doufám, že se máte při pondělku líp než já 😄
