Štěně kouše a dělá loužičky

No tomu právě nerozumím, jak otázky: jak ses dneska vyspinkala, Boubinko? Byla večeře dobrá, Boe? Vidělas to, Boubee? Mimino už se vyspinkalo, Boubeles, jdeme pro něj! mohou zkazit: sedni, ke mně? Jako já mám zkažené u psa leccos, nedotažené povely… ale že by za to mohlo oslovováni jménem?

Ta druhá fotka!!! Nunynuný!! Dvacet kilo lásky ve zlatě 😀

taky na ně mluvím jak do rádia 😀 Taliprtka chytla krtká, Růůmošu, Rumoošu, ty starý kámošů. Co tady děláš Taliprdnice? Rumoušku, broučku poď mi dát hubišku, ty tady hajinkáš TalinkoO?…. a nějak nemám pocit, že by moje komunikace s nima, nebo komunikace páníka, nějak zamezila tomu, aby když se zavolá, přišli. Případně nechali toho, čeho  nechat mají. Když ondynoj přelítával uprchlej Kalimero Taliprdnici nad makovici, stačilo Talinko NE!  Naopak si myslím, že přirozená komunikace se psem (pochopitelně v nějakých intencich)  ho rozvíjí.

ale já nepsala,že na ně NEMLUVÍM!!!!

😉JÁ PSALA,ŽE TO,RODIČE POUŽÍVALY HOOODNĚ JMÉNA,ALE NIC PO NICH NECHTĚLY,MI JE KAZILO…A U JESSY JSEM TOMU CHTĚLA ZAMEZIT OD ZAČÁTKU,A V TOMTO MI TY PRACOVNÍ JMÉNA POMOHLY…..

asi je rozdíl cvičit a vychovávat psy někomu…i když je to společná domácnost-Betty s Maxem nejsou mí,i když se hlavně o Maxe starám skoro denně-vycházky,venčení,cvičení…jiný by možná bylo kdyby byly všichni 4 mí…

mě to ulehčilo život-a vlastně myslím,že to bylo srozumitelnější i pro psy…

a jasně,že jsem bydlela vždy s někým-s rodiči v BK,s bráchem,s přítelem,

a že všichni ze psama nějak fungovaly a psi je i poslouchaly,chodily s nimi ven…

táta chodil ven mými psy,i s Žerykem,

táta,rodiče mi psy krmily od stolu…

ztakže pak plačtivým hlasem říkal Dafince-ale já ti to nemůžu dát,toto nesmíš….

a nebo-běž s ní ven,at se můžu konečně v klidu nasnídat….-protože ho otravovala a mě ne…

psala jsem jen-at do ní zbytečně nehustí jméno…když po ní nic nechce…

jinak se s ní pochopitelně mazlí,vykládá jí,-jak ses vyspala,dobře,jak se máš?atd…

nikomu doma nezakazuju se s ní mazlit,chovat ji a mluvit na ni🙂

Taky si povídám, hodně se psy a i s ostatními zvířaty. Kdyby mě někdo poslouchal, tak si bude myslet že jsem 🤭

Ano,to,že mí psy v BK vyrůstaly se mnou a mou rodinou taky nemělo vliv na cvičení,zkoušky závody,ale taky rodina u nich vystačila se 2 třemi povely a furt do nich něco nemlely…jak tady…

a jo,třeba u Dafi jsem zistila,že se mi s ní hůř odbourává štěkání na psy,když u ostatních může a u mě ne…

když s ní chodilo ven víc lidí…

ono na něco je asi lepší,když ten pes funguje jen s jedním člověkem…a ostatní jen hrají,mazlí,….

Například před pár týdny nám oslepl patnácti letý agapornis. Byli jsme u vet, je to stářím a možná se o něj pokoušela mrtvička, ach jo. Ferda je zvyklý na svou klec pohybuje se bravurně, nikdo by nepoznal že nevidí. Proletět se už nemůže. Ale pořád reaguje na můj hlas. A slyší dobře, ráno i odpoledne když přijedu z práce tak mě zdraví. Přidala jsem mu ještě jedno krmítko, ale toho si nevšimne. Vyleze i nahoru na houpačku, houpe se. A samozřejmě do svého kokosu chodí spát. A občas si schrupne i přes den. Kdybych na něj celý život nemluvila ani by o mě teď nevěděl. 

Jo 😀 , oslovuju je běžně, že po nich nic nechci, klidně se i zeptám 😀 😀 . Psi mají xy jmen, krom svéh oficiálního a přepínají naprosto spolehlivě, vědí, kdy je na koho mluveno. Používám běžně takové to Rumóšů, já Tě vidim, Rumíčku todle, Talinko támdleto, ale není to o povelu, prostě spolu mluvíme. Páč voni vodpovídaj teda. Taliprtko…ty seš chudáky, viď? Vona ešče ta večeře nejni, viď? A Taliprtka si hluboce pozvdechne a usadí se s patřičným výrazem u lednice /dítě stálo, z plndla hrndla mrnčelo -což ji přesně vystihuje, páč začne mrnčet 😀 /

No, taky si dovedu představit určité osoby v rodině, jejichž přítomnost u mého psa je problematická. Tím, že se vidíme parkrát ročně, tak se to dá. Ale kdyby to mělo být pravidelně… 

Prostě s některými věcmi je asi potřeba se buď smířit anebo si vymyslet takový management, díky kterému předejdu nežádoucím situacím.

Jo, přesně.  Brouček malej. 

Já jsem u hodně blbě slyšícího Rumíčka přidala na dotycích - lze to u něj taky ? Že aby věděl, že ho pořád člověk má rád, neodsunul ho na druhou stranu. 

Když vezmu svého prvního ohaříka - tak ten to měj nejpestřejší, co se fungování s jinými týče - od mojí starý mamky, kde teda hned zpočátku došlo z mé strany k jedinému a neoddiskutovatelnému - od stolu nic, to jsme si s mámou striktně vyjasnily a jinak to bylo na nich jak se domluví. A bylo pro mě moc hřejivý, vidět je jak fungují, jak on s ní chodí , povídají si, dělají spolu spoustu věcí, ba dokonce spolu v předsíni hráli žravou dámu /měli jsme černobílou dlažbu/ a jak s ní krásně fungoval venku, kdy byl pečlivý a hlídal on ji. Jinak fungoval se synovci, když je měl jako děti a jinak, když pak prostřední u nás čtyři roky bydlel, když byl na škole a chodili spolu ven. A fakt všichni na něj mluvili jak do rádia, páč to byl člen rodiny.

ano,mluvím i na andulky,kočky,a i koně-když jsem u nich….

a ano-i když andulky nejsou ochočený,vyžadují moji/naši přítomnost….

takže na zvířata mluvím

a mluvím s nimi hodně

a nevadí mi,když s nimi mluví ostatní-švagrová si Jessynku chovala,mazlila…

jen rodiče ty jména moc nadužívaly a mě to prostě u těch psů kazilo kominikaci…nic víc nic mín…

někdo nechce striktně krmení od stolu..někdo nechce striktně zbytečný omílání jména jen tak….

jinak,at si s nimi dělajíco chtějí….🙂

Dvě zajímavosti mě napadly - které vznikly v souvislosti s příchodem Taliprtky. 

Taky jsem vždy měla, že, na ke mně, běželi všichni přítomní, bez rozdílu. Ale - s Tali a tím, že větší část - maximální možná část, naší pozornosti musela být většinu času upnutá na delikventku, tak Rumíček hodně vypnul, protože se ho to až tak jakoby netýkalo. nebyla to neposlušnost, že by využíval situace, takový on není, ale prostě došel logicky k tomu, že jeho se to tak netýká. Takže tam pak nastoupilo oslovení přesně jménem.  A…. postupem času jsem zjistila - pro mě potěšující věc, po všem tom zupáctví, kterým jsme si museli projít, díky její předchozí výchově - že mnohem lépe než na Tali ke mně! mi funguje na hezké Talinkáá ke mně!

Casto staci dat jen duraz na jinou slabiku, nez je obvykle

Přesně tak.

🤣

Rumíčkovi ještě trocha té cti zvostala, ale…. když nejni, tak se na starý kolínka trochu podivuje, cožetojakožeje? Brouček můj malej, vždycky se posmíval Bubině s tetou Ajšou, že jsou těma piškotama posedlý, že míček, je nejvíc…………. objevil na starý kolínka, že to tak být úplně nemusí 😀 😀