Já taky ne, ale dlouhosrstá vipetka bydlí proti nám. Když byla malá, zjišťovala jsem to, jestli mi majitelka nekecá 🙂
No že je dlouho vipet, dlouho výmar vím, ale teda u krysaříka jsem překvapená a popravdě - úplně ho v tom dospělém psu nevidím, což neznamená, že to tak není, jasně.
edit - pro mě by to už bylo jako jiné plemeno, pražský krysařík je prostě takový, jakým býval kdysi pradávno a jak se ho podařilo vyšlechtit v době ne tak dávný. Tohle už je prostě někde jinde - kde se tam ta dlouhá srst dostala??
Velký jorkšír se spadlýma ušima nebyl popis nějakého psa, to bylo označení bílého psa s nažlutlýma ušima, u kterého jsem stála a ptala se, co si to pořídili za pejska. Náhodně se k nám přimotala další pejskařka a ta dřív než jsem stihla zareagovat na sdělení majitelky, hodila dotaz: co to máte za křížence? Majitelka velkého yorka se urazila, odkráčela a dodnes s námi nemluví (je to cca 3 roky).
V prvním odstavci mi v podstatě odporujete a v posledním přitakáváte 😉
A odkud je merle?
Vidím, že je pro mne krysařík možná cesta. Líbí se mi merle čivavy, merle obecně, ale u čivav s PP merle neexistuje. Takže možná někdy až budu fakt stará, vetchá babička, je merle dlouhosrstý krysařík možná volba. To už mi asi bude putna, že tutově děsně líná.
Fiona.Praha:Já taky ne, ale dlouhosrstá vipetka bydlí proti nám. Když byla malá, zjišťovala jsem to, jestli mi majitelka nekecá 🙂
Já ji potkala na turistické vycházce. A po ní jsem si hledala informace. Pořád se učím.
Už dlouho se lidí ptám - promiňte, v psích plemenech se nevyznám, to je co? A rozšiřuji si obzory.
kde se tam ta dlouhá srst dostala?
Třeba jak u toho vipeta?
Nevím, ale je to uznané plemeno, takže FCI asi dalo požehnání.
A odkud je merle?
Náhodná mutace? Stejně jako plešatá kočka nebo morče. Je to zajímavé, tak se to podchytí a začne se na tom chovat.
Akorát, že na takové genetické hříčky přírody se vážou různé zdravotní problémy.
Bílí buldočci, bílé peršanky, leucistní koně nebo tygři…
Alane je s PP a často mu říkám ty bílej vořechu. Tak si pak vyber.😀
V prvním odstavci mi v podstatě odporujete a v posledním přitakáváte 😉
Já to shrnu… nevadí mi, když lidi o svém jorkmutovi řeknou, že to je jorkšír… prostě to je pro ně jednodušší, ale vědí, že to úplně čistý není a pokud na to někdo poukáže, tak řeknou třeba.. “on je bez PP a úplně se to nepovedlo”… vadí mi lidi, kteří mají psa, u kterého i člověk, který na to nemá oko, jako třeba já, vidí, že to kolem jorka možná vzdáleně běželo, ale když takovýmu majiteli řeknu, že to asi není úplně čistokrevný, tak to bere jako urážku, protože je asi opravdu přesvědčenej, že má doma opravdu čistokrevný plémě. A taková kráva jako já tomu prostě nerozumí…
Ono to vypadá, že si protiřečím, ale když se člověk s oběma případy setkává v reálu, tak ten rozdíl tam prostě je…
Dělím psy na příjemné, těžko snesitelné a nesnesitelné. A je mi celkem fuk, jestli jsou s PP, “čistokrevní” bez, či úplní kříženci nezjistitelných plemen. Co je platný rodokmen do 5. kolena, když panička musí omotat vodítko kolem sloupu, aby ji pes nestáhl na nádraží ze schodů, protože v podchodu jde jiný pes.
Co je platný rodokmen do 5. kolena, když panička musí omotat vodítko kolem sloupu, aby ji pes nestáhl na nádraží ze schodů, protože v podchodu jde jiný pes.
To je problém paničky, která neumí vychovat psa. Ne rodokmenu.
Aktuální inzerát - nabízejí ročního psa, kupovaného jako NO. A vyklubal se z toho kříženec s pastevcem. Kterého se bojí.
Možná by se do takové situace nedostali, kdyby koupili opravdového NO. Takhle šli průšvihu naproti.
Co je platný rodokmen do 5. kolena, když panička musí omotat vodítko kolem sloupu, aby ji pes nestáhl na nádraží ze schodů, protože v podchodu jde jiný pes.
Taky asi jde o to, aby si panička používala rozum a pořídila psa, kterého “ustojí”, tzn. 50 kg panička se bude blbě přetahovat s 80 kg psem. Buď ho musí vychovat, nabrat kondičku nebo si ho prostě nepořizovat.
Vždycky jsem tvrdila, že na velkého psa není potřeba síla, že to by si opravdu velkého psa mohl pořídit jen chlap jak hora….no teda trochu jsem svoje tvrzení přehodnotila, protože jsem si vyzkoušela, že u pubescenta, kterej kraví, prostě v některých krizovkách tu sílu potřebuju. Klidně řeknu, že s pubertální Ginou to bylo o zdraví a vlastně se divím, vzhledem k jejím velmi vynalézavým technikám, že jsem to teda ustála ve zdraví…
Taky už jsem viděla pár lidí, co odtáhli psa ke stromu a tam ho přivázali, abychom prošli….ve své podstatě se divím, že to těm lidem nevadí resp. tak vadí jim to určitě, ale že s tím něco nedělají.
Mně když začla kravit berberka Sára, tak to bylo kurňa nepříjemný, hlavně tím, že jsem ty psy měla dva a Jack se nechal od svý sestry sfanfrnět na první dobrou a to jsem věděla, že by mě odtáhli, kam by si vzpomněli…2x 50 kg odhodlaný tažný síly bych neudržela.
Trénovala jsem se samotnou Sárou a pak, když jsem začala s oběma psy, tak Jack dostal haltinu, Sára náhubek…pro mojí větší jistotu a chodil se mnou ještě syn, aby a kdyby došlo na nějakou krizovku, tak aby mohl jednoho psa převzít….jako to opravdu není příjemnej pocit, obzvlášť, když člověk znejistí a ve své podstatě se bojí, že neudrží vlastního psa…jako ty cca 3 měsíce, než jsme to zvládli byly opravdu hrozný…když si představím, že takhle někdo funguje (nefunguje) nonstop, tak to teda ty procházky fakt musí být zážiteček plný stresu a pak si myslím, že nastává to začarovaný kolečko…čím víc problém, tím míň se se psem chodí a tím víc je problém. Psi u rodinných domů skončí třeba trvale na zahradě…ti bytoví chodí na dobu minimálně nutnou a nebo o půlnoci a chodí kanálama…nebo s tím psem jde teda nejsilnější člen rodiny a stává se z toho nepříjemná povinnost…
50 kg panička se bude blbě přetahovat s 80 kg psem.
Za mě to není o kilogramech. Půltunového koně taky nepřeperu.
Ale souhlasím s tím, že v takovém případě je lepší pořídit si čivavu.
Kdysi jsem četla knihu Bude dobrej. Je to příběh, jak si pejskařka (účetní, která dělala z domova) vzala mladého obrovského nevychovaného agresivního psa, křížence už nevím čeho, u kterého byla asi 5.majitel. Líčí tam, jak měla byt se zahrádkou, jak nejdřív byl pes na té zahrádce, ona uvnitř, pak byl uvnitř a demoloval byt, bála se ho, vycházeli z domu tak, že procházeli společnými garážemi pod domem, aby nikoho nepotkali. Monitorovala a obcházeli okolí, protože šel po psech i fenách, po malých i velkých, bála se, jestli se za rohem neobjeví jiný pes, mockrát ji pokousal….. Pro mne pes za trest, ona psala, že je to její vysněný pes a tohle je prostě výzva. Kniha končí, že se jakž takž sžili. Existuje i druhá kniha jako pokračování, myslím, že se jmenuje Je dobrej, ale na to už jsem neměla morál. Předpokládám, že to dopadlo “dobře”, když napsala i pokračování. Je dobrej je pro mne spíš odrazující než motivující, člověk má prostě přemýšlet o tom, jakého psa zvládne a teprve pak si ho pořídit. Na druhou stranu by měl člověk přemýšlet, co s čím nechá nakrýt.
“Taky už jsem viděla pár lidí, co odtáhli psa ke stromu a tam ho přivázali, abychom prošli….ve své podstatě se divím, že to těm lidem nevadí resp. tak vadí jim to určitě, ale že s tím něco nedělají.”
1. třeba dělají ale ještě není hotovo = jsou v procesu, ale v daném okamžiku a za dané situace (třeba nemožnost ustoupit - není dostatek času, není prostor) to prostě pes zatím jinak nezvládne
2. myslím, že povědomí o možnostech práce s problematickým psem je ve společnosti “pejskařů” až minimální + asi málokdo si při pořízení psa realisticky uvědomí, co může v praxi znamenat třeba “nemá rád cizí psy”
dtto
“jakého psa zvládne a teprve pak si ho pořídit”
Prosím číst celé - vychovat, nabrat kondičku nebo nepořizovat.
..někde jsem kdesi četla, že ona pani pomáhá lidem s problematickými psy a do toho zapojuje i onoho belzebuba, trochu jsem se orosila neb knihu jsem četla také, pokračováni už nikoli…
1. třeba dělají ale ještě není hotovo = jsou v procesu, ale v daném okamžiku a za dané situace (třeba nemožnost ustoupit - není dostatek času, není prostor) to prostě pes zatím jinak nezvládne
No tak jasně…jsou v procesu, ještě to nejde, tak raději přivázat, než doplápolat k nějakému psu…no já jsem měla na mysli psy, kteří v žádném procesu nejsou…aneb…když člověk potkává ty samý psy několik let, tak to není o tom, že jim začal kravit pubescent nebo že si vzali psa s problémem a jsou v procesu výchovy.
Jako určitě je lepší psa přivázat, když si nejsou jistí, že ho udrží, ale to musí bejt fakt na palici…jako celoživotně chodit se psem a mít v merku, kde je jakej strom, lampa, sloup, abych mohla urychleně psa přivázat, když náhodou potkáme jinýho pejskaře.
A jako jo, když je to jenom jištění, protože si ještě nejsem jistá, jestli pes vydrží pod povelem….ale pokud to fakt omega nezvládá, tak za mě je výchovně lepší udělat se psem čelem vzad a ze situace odejít, pokud není místo na nějakej distanc, na kterém se mi pes ještě nepřetočil a vnímá.
Protože sice psa uvážu u stromu a teda mám ho jištěnýho, ale ve své podstatě ho v té situaci nechám vymáchat a defakto ho tím nic neučím.
Fiona.Praha:Prosím číst celé - vychovat, nabrat kondičku nebo nepořizovat.
Já to četla celé.
Asi si nerozumíme. Já měla na mysli, že ovladatelnost psa není o váhové převaze. Spíš té mentální.